Práce, říjen 1979 (XXXV/231-257)

1979-10-01 / No. 231

PRACE DENÍK REVOLUČNÍHO ODBOROVÉHO HNUTÍ Číslo 231 ■ Ročník XXXV. ■ Cena 50 hal. P O N D Ě L N í Praha ■ Pondělí 1. října 1979 Delegace ÜRO přiletěla do Mongolska Odborové jednáni zááieno Dálnopisuje naše zvláštní zpravodajka N Rajdusová ULÄNBÄTAR — Na pozváni Ústřední rady odborů MoLR přile­těla v sobotu do Mongolska na přátelskou návštěvu oficiální de­legace ÜRO, kterou vede blen předsednictva ÜV KSC, předseda CRO K. Hoffmann. Na úlánbátarském letišti de­legaci uvítali člen politického byra a tajemník ŰV Mongolské Návrat z Damašku PRAHA (r) — Účeía se vrátila z Damašku delegace Ústřední ra­dy odborů v čele s vedoucím me­zinárodního oddělení ÚRU L. Opa­trným, která se zúčastnila jed­nání VII. sjezdu regionální Me­zinárodní konfederace arabských odborů. Ceskoslcvenská delegace vyjádřila na sjezdu této významné organizace plnou podporu a soli­daritu s bojem arabských pokro­kových sil za spravedlivé řešeni situace na Blízkém východě, za demokracii a sociální pokrok arabských pracujících. V průběhu pobytu v SAR vedla čs. delegace rovněž řada bilaterálních jednáni s předními představiteli arabské­ho odborového hnutí. Zahrada pokvete ještě týden LITOMĚŘICE (rlh) — Výstaviště Zahrady Cech patřilo po oba ví­kendové dny zahrádkářům a vče­lařům. V Českém ovocnářském a zahrádkářském svazu, jehož pěs­titelé vystavuji v novém pavilónu D, je nyní organizováno přes 350 tisíc členů. Odborná jury výstavy letos udělila zahrádkářům celkem sedm zlatých, 19 stříbrných a 18 bronzových medailí za ovoce a pět zlatých, pět stříbrných g čty­ři bronzové za zelinářské výpěst­ky. Na společné tribuně „Vy se ptáte, my odpovídáme“ zodpově­děli odborníci stovkám zájemců na dotazy k výživě a chemické o­­chraně rostlin. Včera přivítali zá­stupci výstavního výboru Zahrady Cech již 150tlslclho návštěvníka, kterým se stala Alžběta Fořtová, zdravotní sestra z Prahy. Dneškem vstupuje výstava do druhé polovi­ny. Rf.KA |rma) —■ V rekreačním středisku Třineckých železáren VRSR v Řece na Frýdeckomlstec­­ku bylo včera slavnostně zaháje­no H. setkání představitelů Svazu čs.-sovětského přátelství a Společ­nosti scvfetsko-ceskoslovenského přátelství, je pořádáno na téma „Úloha základních organizaci SČSP a SSCP v rozvoji družebnlch styků mezi československými sovětskými závody“, a navazuje a tak na první setkáni tohcto dru­hu, které se loni uskutečnilo v Suzdale ve Vladlmtrské oblasti. Posláni a význam setkání cha­rakterizovali v úvodních referá­tech vedoucí obou delegací — ústřední tajemník SČSP M. Zava­dil a odpovědný tajemník ústřed­ního vedaní SSČP I. A. Čerkasov. Ocenili, že vzájemná spolupráce SČSP a SSČP nabývá stále více pracovní charakter: například le­tošního setkání se vedle oficiál­ních představitelů obou organiza­a ci účastni také zástupci 17 našich sovětských družebnlch pod­niků. Družebnl styky se postupně stávají věcí pracovních kolektivů a výměna zkušenosti mezi nimi výrazně oboustranně přispívá ke zlepšováni pracovních výsledků. Dnes navštiv! sovětští hosté vy­brané podniky Severomoravského kraje, pcté se rozjedou do jed­notlivých dražebních krajů v ce­lé republice. lidové revoluční strany S. Ža­­ilan-Adžóv, člen ŰV MÚRS, předseda Ústřední rady odborů MoLR G. Očirbat a další oficiál­ní představitelé a také čs. vel­vyslanec v MoLR Z. Verner. Delegace v sobotu položila věnec k hrobce Siichbátara a Čojbalsana, zakladatelů MLRS a lidového státu. Téhož dne se konalo jedná­ní mezi odborovými delegacemi MoLR a ČSSR. Tuny uhlí navíc OSTRAVA (čtk) — Na poslední zářijové směny nastoupilo v 16 důlních . podnicích. ostravsko-kar­­vinského revíru 12 000 pracovní­ků s cílem vytěžit 60 000 tun uhlí a vyrazit přes 600 metrů důlních děl. Plánované úkoly uplynulého měsíce horníci překročili o 15 000 tun uhlí a od počátku roku do­dal revír našim i zahraničním od­běratelům o 130 000 tun uhlí v od­bytové těžbě více, než určoval plán. Setkáni přátel Zaplněné lavičky a dětská hříště v parcích svědčí o tom, Se pod­zimní sluníčko uplynulému víken­du opravdu plálo. Foto V. Kropp Svědek bojů PETROVtCE (čtk} — Motor, vrtule, zbytky kabiny, palubní zbraně, náboje a další části stí­hacího bojového letounu II-2 by­ly v sobotu vyzvednuty po 34 le těch z tfíapůlmetrového nánosu hlíny v Petrovicfch-Závadě u Kar vlnč. jedná se pravděpodobně o letoun 3. československého le­teckého bitevního pluku, s nimž 19. dubna 1945 havarovali rot­­mistr Pavel Slatinský a střelec de­sátník Jan Bílek, kteří jsou v Pet rovicích pochováni. Zbytky další­ho letadla, tentokráte bombardo­­vacího, byly objeveny také u II- lešovic na Hlučínsku. Spolu s troskami byly nalezeny ostatky dvou sovětských letců. t BLAHOPŘEJNÍ TELEGRAMY PRAHA (čtk) — Prezident Čes­koslovenské socialistické republi­ky Gustáv Husák zaslal blahopřej­ný telegram prezidentu Botswan­­ské republiky Seretsi Khamovi u příležitosti státního svátku jeho země. R Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram prezi­denta Nigerljské federatívni repu­bliky Alhaji Shagarlmu u příleži­tosti státního svátku Nigérie k jeho nástupu do funkce prezi­a denta. Předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal zaslal blahopřejný tele­gram předsedovi státní rady Čín­ské lidové republiky Chua Kuo­­-fengovi k 30. výročí vzniku ClR. Ne/větší cementúPská pec o Čes­koslovensku le v Prachovicích., Naše záběry z posledních páteč­ních připrav k zahájení zkušeb­ního provozu ukazují částeční/ po­hled na rotační pec na výpal slin­ku suchým způsobem — a pohled do řídícího centra — velínu, od­kud je celý výrobní proces řízen a sledován. Foto V. Kropp Prachovlcký cement znají na stavbách v celé republice. Zatím jen cement ze starého závodu, ale zanedlouho k češti stům pětadva­ceti tisícům tun roční produkce přibude další milión dvě stě tisíc tun z nové rotační pece, ze které vypadl již první síinek. Generálni dodavatel technologické části, Pře­rovské strojírny, spolu s dalšími subdodavateli začali zahřívat pec a navážet do ní materiál již v mi­nulém týdnu. První seznámení s lidmi na stavbě bylo vlastně hned u drtír­­ny. Ing. František Chudárek na moji otázku, zdali pec pracuje, ml podal kousek slinku. — „Tady máte první stínek, který jsme vy­robili.“ Za stěnou hučí dva výkonné drtiče, které zhltají za hodinu de­vět set tun nalámaného vápence který se ukládá na skládce s ka pacitou pětasedmdesát tisíc tun Z mlýnice, co by kamenem dc hodil, stojí centrální řídicí stře disko, mozek celé nové cementár ny. Tiše vcházíme a sledujeme práci snad desítky lidí. Na stěně proti nám v půlkruhu blikají ne­bo svítí různobarevné světla. Kaž­dé z nich signalizuje, zdali zaří­zení nebo linka pracuje tak, jak jim programátoři poručili. Brzy ve schématu prznáváme jednotli­vé části celé cementárny. Vlevo drtfrna, dopravní pásy, váženi, homogenizační sila, rotační pec s výměníkem a na druhé straně skladová sila na hotový cement. A to JIŽ dostáváme za průvod­ce další pcutl Františka Koudel­ku, vedoucího náběhové skupiny generálního dodavatele technolo­gie z Přerovských strojíren, a ze stojného podniku Ing. -Miroslava Zdražila, ředitele engineerings „Když jsme ukončili montáž a oživili celý systém ovládání, mi­nulou sobotu jsme zapálili k vy­soušen! naší první rotační pec o lak velkém výkiinu. Dnes už v ní je provozní tep­lota kolem čtrnácti set stupňů a převaluje se v ní surovinová moučka, která se na devadesáti metrech pece změní v cementár­sky polotovar — síinek,“ vysvět­luje František Koudelka. jak se dělá cement, naši kon­struktéři vědí, není to neznámá země, ale zde v Prachovicích po­stavili největší cementárnu s den­ní kapacitou čtyř tisíc tun cemen­tu a vybavili ji do života počíta­čem, který hlídá všechny techno­logické procesy a správnost funk­ce celé linky. V případě poruchy dovede dát příkaz k zastavení příslušných agregátů, omezuje nebo zrychluje chod pece, řídí výrobu cementu v celém rozsahu. Člověk jen sle­duje, zda někde nedošlo k poru­še, kterou je třeba odstranit. Ta­ké bezkontaktní logika třetí gene­race v prašném prostředí má svůj význam a opodstatněni proti čas­to poruchovému reléovému systé­mu. Co je ovšem nejpodstatnější —. přímo v prašném provozu na­hradila moderní technika lidi, kteří se z větší části přestěhova­li do iTdícfho střediska. Když jsme odcházeli, všimli jsme sl na rotační peci ženského jména — Llduška. Dozvěděli jsme se, že každá rotační pec, kterou Přerovští postavili, Je před zapá­lením pokřtěna. J. PERCE Hová výrobno prrehovické cementárny ve itaišebnim proven Pec s ženským Jménem Záda nikoho nebolela „Brambory? To víte, že je sbírají! Jedle clo Vidonína, je to kousek odtud,“ řekl nám pred­seda MNV ve ŽčTSrci na Tišnov­­skú,, jehož jsme našil, v sobotu coby brigádníka na stavbě so­kolovny. „Hlavně napište, že při sběru brambor bolí záda,“ do­dávají s úsměvem jeho soudru­zi v montérkách. Tedy — při ručním sbírání snad, Jak a koho. Ale v jednot­ném zemědělském družstvu IX. sjezdu se sídlem ve Vidonině sí brigádníci na bolesti v zádech nenaříkají; práci jím usnadňují kombajny. Kdo by sl však naří­kat mohl a nečiní tak, jsou „bramboroví“ kombajnéři. V do­bě sklizně pracují od 6 do 18 ho­din a jejich jediným nepříte­lem je přemíra kamenů, jimiž půda na Vysočiině oplývá. Stro je zde mají čtyři, na poli však jen dva až tři, a aspoň jeden je připraven v záloze. Podle sdělení agronoma Jose­fa Habána sklízí družstvo 200 až 210 q brambor z hektaru, tedy lepší průměr. Nejsou ovšem typickým bramborář­­ským producentem, nicméně je­jich 115 hektarů celkové plo­chy není v žádném případě má­lo. Na dvaceti pěstuj! hlízy na množení, odrůda Radka na 30 hektarech je ocejchovaná jako konzumní, Blaník a Kamik tvoří zbytek, na který čekají hlavně škrobárny, které rozšiřují sor­timent výroby. Brigádníci — učni z odbor­ného učiliště MH v Brně — pra­covali ve dvou partách na vl­­doninských polích minulé dva týdny, a ted přišly čerstvé sily z učiliště brněnských spojů. Těm prvním počasí přálo; napl­nili za pět dnů 32 vagónů bramborami a každý svou kapsu 217 korunami. Druhá parta na­stoupila v období dešfů a moh­la na pole iatlm jen dva dny. Stejná situace byla samozřejmě po celé Vysočině, ale nyní Je počasí přímo ideální, a tak žeň brambor rychle pokračuje. Bramborový maratón tedy zvládají ve Vidonině s přehle­dem, stejně tak jako v ostatních jedenácti vesnících, iež druž­stvo tvoří. A to I za situace, kdy v této část) Vysočiny ubývá oby­vatel, a tedy 1 pracovních sil. Tento problém pálí nejvíce vždy při sklizni, ale tehdy se aspoň mohou spolehnout na města, na závody, na lidi ochotné po­moci. J. TROJAN Akce k 35. výročí korpatsko-dukelské operace Věčná památka hrdinům ZATEC (čtk) — Položením Věnců k Památníku sovětských a česko­slovenských vojáků v Zatri’ vzdali v s botu nčastnííi shromáždění k 35. výročí karpatsko dukelské operaci hold hrdinům, kteři v boji za svobodo položili své životy. Náčelník HPS ČSLA generálpo­ručík A Brabec připomněl na shromážděni památku armádního generála Ludvíka Svcbody, pod je­hož vedením prošil naši vojáci tisíce kilometrů dlouhou vítěznou bojovou cestu. Vstupem na rodnou půdu se 1. čs. armádni sbor stal součást! domácí ozbrojené fron­ty, která pod vedením KSČ rozví­jela národní a demokratickou re­voluci v osvobozené zemi. Tradiční úcta, kterou prokazuje náš lid osvoboditelům, má na se­veru Čech, zvláště v okolí Zátce, hluboké kořeny; svůj domov tam našlo více než 1200 přímých účast-: ntků karpatsko-dukelské operace. JINDŘICHŮV HRADEC - Pamět­ní deska byla v sobotu odhalena generálovi Josefu Khollovl v jeho rodné obct Plavsko na okrese Jin­dřichův Hradec. Pietni akt se ko­nal k 35. výročí jeho hrdinné smrti u Dukly. Tento spolubojov­ník generála L. Svobody cpustll Ilegálně vlast na počátku fašis­tické okupace, bojoval u Tobruku, odkud byl převelen na vlastni žá­dost do Sovětského svazu. Byl u zrodu 1. čs. armádního sboru v SSSR a stál v čele 1. polního praporu. F. CASTRO 0 NEPŘÁTELSKÉ KAMPANI V USA Záměrné zkreslování faktů HAVANA (čtk) — První tajem­ník ÚV KS Kuby, předseda státní rady a rady ministrů Kubánské republiky F. Castro promluvil v Havaně na tiskové konferenci uspořádané pro zahraniční novi­náře. Castro ostře kritizoval kam­paň rozvířenou v poslední dubě v USA o přítomnosti sovětského vojenského personálu na Kubě. Uvedl, že to, čemu prezident OSA j. Carter říká „vojenská bri­gáda“, kdežto Kubánci výcvikové středisko, je na Kubě již 17 let. Ta-, to vojenská Instituce byla zřlze-' ny v roce 1962 v souladu s do­hodami schválenými v říjnu té­hož roku a v rámci statu quo, který vznikl v karibské krizi. O existenci této instituce vňděla CIA, prezidenti Kennedy, Johnson, Nixon, Ford a samozřejmě o něm musel vědět I Carter. Castro řekl, že vláda USA klame světovou ve­řejnost a veřejnost USA, pokouší­­-li se líčit celou záležitost tak, že nynější problém prý vytvořily Kuba a SSSR Nevidím v tom žádnou logiku, žádné důvody ke znepokojováni, protože nemáme jaderné zbra­ně, nemáme strategické zbraně. Nejsme žádným nebezpečím pro USA, řekl F. Castro. USA by po­dle něj měly být znepokojeny stujj­­ňovánfm horečného zbrojení, ne­napravitelnými škodami, které bu­dou způsobeny procesu uvolně­ní, nebude-li ratifikována smlou­va SALT 2. Leckdo se může do­mnívat. že jelikož le smlouva SALT neobyčejně důležitá, lze jl využít ke kladen! požadavků vň­­jPokračování na 2. straně) Sváfek na laně V úclavoué-hcroiezci slaví kaž­doročně svůj svátek originálně. Letos i o den později. V sobotu sl totiž dalt tradiční dostaveníč­ko v Prachovských skalách nejen liiínští, ale i z Prahy a dalších míst. Samozřejmě, že z 220 evi­dovaných pískovcových skal je lá­kala jediná: Svatováclavská vět. Prestole je na nt výstup obtížný, zdolalo ]t za víkend na třicet od­vážlivců. První na laně vždy lezli Václavově a svůj svátek oslavili zápisem do vrcholové knížky. (nt) Tady pod Krušnými horami se tradice válcovaného materiálu pučitá na desetiletí. Lidé se s kovem sžili, rozumějí mu, do­vedou si s ním poradit. Našt bri­gádě socialistické práce není ještě ani deset let, ale už dnes se můžeme ohlížet a vzpomínat. Když jsme se před lety přihlá­sili do soutěže, bylo nás třináct. Od té doby se náš kolektiv roz­rostl o dalších sedm. Nějaký ten ruk nám každému přibyl, ale slále patříme mezi mladé kolek tivy. Pololetní plán jsme splnili na Iřiapadesát procent. Bylo to spo­jeno s velkou obetavostí celého kolektivu, a lak nás pak trochu mrzelu, když jsme vidňli, jak na skládkách před fabrikou se tý den po týdnu hromadí válcova­né trubký, jak práci nás všech postupně a neúprosně znehod­nocuje rozmar počasí. Železnic nf doprava nestačila naše výrob ky odvážet. V loňském roce jsme přišlí se šesti zlepšovacími návrhy. Ne­storem v našem kolektivu ie Ka rel Klas starší. V jeho hlavě to vře různými náměty nejen na zlepšen! kvality práce, »le při­chází i s nápady, iak uspořit elektrickou energii a materiál. Například n zamykáni a od­­mykánl zámků na válcovací sto­lici praskaly hřídele. Výměna trvala až dvě hudiny a bylo té­měř pravidlem že se dělaly dva­krát do měsíce. Po -úpravách v letošním roce isme zde vlast­ně bez problémů. Někdy to ncinusl být ani vel­ký zlepšovací návrh — stačí tře­ba i maličkost. Například magne­tické šipky. O nich se nodá ho­vořit jako o zlepšováku, ale roz­hodně nám v mnohém usnadňují práci. Ted se daleko lépe orien­tujeme při sjíždění pravítka i při stavěni válců na kalibrovací sto­lici. Do o nás říci na závěr? jsme mladý kolektiv, v němž si kaž­ dý snaž) zvýšit svoa kvalifikaci bez nějakých příkazů Za to do­bu, co zde pracujeme, jsme po­znali, že moderní výroba se bez odborných znalosti každého z nás neobejde. ARPÁD SZANYO vedoucí BSP — rozšlřnvna 2 Válcovny trub a železa, Chomutov

Next