Pravda, únor 1971 (LII/26-49)

1971-02-25 / No. 47

Přijetí zástupců jednotek Lidových milicí na KY KSČ Chránit a rozvíjet PLZEŇ (zh) — D příleži­tosti 23. výroÉÍ únorového vítězství pracujícího lidu přijal včera dopoledne ve­doucí tajemník KV KSČ sou­druh jan Šimek zástupce jednotek LM ze Západočes­kého kraje. Slavnostního přijetí se zúčastnili členové předsednictva KV KSČ a zástupci ČSLA. V úvodu slavnostního aktu přečetl náčelník krajského štábu LM soudruh Zdeněk Jureč­­ka rozkaz krajského velite­le Lidových milicí, ve kte­rém bylo sděleno, že u pří­ležitosti 23. výročí Února 1948 propůjčil president re­publiky arm. gen. Ludvík Svoboda za obětavou práci a za zvyšování bojové a po­litické přípravy LM tato státní vyznamenám!: Rád rudé hvězdy — kolektivu závodní jednotky LM v Díl­nách ČSD v Plzni; - - , * vyznamenání Za zásluhy o yýstavbu — kolektivu zá­vodní jednotky LM Česko­slovenských Státních stat­ků ve Stříbře; vyznamenání Za zásluhy LM I. stupně — s. Jarosla­o vu Albrechtovi; Za zásluhy e LM II. stupně — s. Jaroslavu Tachovské­mu; vyznamenání Za vynikající práci — soudruhům Fran­tišku Cikánkovi, Karlu Šmí­dovi a Josefu Vargovl; Čestný odznak LM — s. Vác­lavu Svobodovi. President republiky udělil státní vyznamenání ještě dal­ším 56 příslušníkům Jedno­tek LM v Západočeském kra­ji, která převezmou na slav­nostních shromážděních v jednotlivých okresech. Po převzetí státních vyzna­menání promluvil vedoucí ta­jemník KV KSČ s. Jan Šimek, který poděkoval přítomným za obětavou a nezištnou prá­cí pro stranu a společnost a ocenil zásadní marxtsticko­­lenlnské postoje LM v uply­nulých krizových letech. Když hovořil o současných a bu­doucích úkolech komunistů, připomněl, že dokument Po­učení z krizového vývoje, přijatý prosincovým plánem OV KSČ, musí ještě dlouhou dobu sloužit všem členům strany jako základní směrni­ce pro jejich práci. „Musíme se všichni zamýšlet nad tím, jak rozvíjet naší práci, aby nedocházelo к chybám, jež vedly v nedávné minulosti к vážné krizi ve straně a společnosti,“ řekl s. Šimek. V závěru svého vystoupení pak připomněl, že věčně ži­vý odkaz Onora nás musí mo­bilizovat к aktivní a každo­denní politické práci mezí masami pracujících. Řekl, že Onor byl rovněž výrazem jednoty strany a celé dělnic­ké třídy a právě tento odkaz musíme mít stále na myslí. Za vyznamenané kolektivy a jednotlivce poděkoval před­seda celozávodního výboru KSČ v Dílnách ČSD soudruh Václav Komorous. Při té pří­ležitosti předal do rukou ve­doucího tajemníka KV KSČ závazek jednotky LM, ve kte­rém se její příslušníci zava­zují, že odpracují dvě volné soboty při vykládce vagónů a vrtěžek dobrovolných směn věnují na podnoru boje viet­namského lidu. Budou na obrazovce PLANÍCE (js) — Po tři dny dlel v Plánici na Klatovsku štáb televizních pracovníků a připravoval záběry pro jednu z budoucích Rodinných pošt. Tento oblíbený televizní po­řad tedy představí 25. března navečer Plánici jako městeč­ko s bohatým společenským životem. Televizním pracov­níkům při natáčeni pochopi­telně nemohlo uiít ani to, že se tu narodil český Edison — František Křižík. vybojované Kontraktace smluv se opažďují ' PLZEŇ (krp) — Koncepci služeb pro zemědělce a smlou vami na dodávky do státních fondů se včera zabývalo jed nání zemědělské komise pléna KV KSČ. Vzhledem к důleži­tosti projednávaného programu se práce komise zúčastnil také generálni ředitel oborového podniku Zemědělského ná­kupu a zásobováni soudruh Černý. Jednáni komise potvrdilo, že rozvoj služeb v Západočes­kém kraji již delší dobu trpi značnou nekoncepčností a ne­­ujasněnosti výhledů. Proto bylo rozhodnuto, že v souvislosti s připravou a projednáváním podkladů pro krajskou konfe­renci a XIV. sjezd KSČ bude vytvořena komise, která připra­ví základní výhled pro rozvoj služeb zemědělství. Také kontraktace smluv na dodávky do státních fondů ne probíhají zatím uspokojivým tempem, i přes veškerou snahu pracovniků Zemědělského zásobovacího^a nákupního podni­ku v Plzni. Zemědělské podniky by si měly uvědomit, že není možné zaměňovat vlastni podnikové zájmy za zájmy celo­společenské. A PŘÍSLUŠNICI JEDNOTKY LM Z DlLEN CSD v Plzni pře­­jímají z rukou vedoucího tajemníka KV KSC s. Jana Šimka Rád rudé hvězdy. Foto PRAVDA J. FIDLER Manifestace v krajském městě dner v 15.15 hod. na nám. Republiky Čestné odznaky odborářům PLZEŇ (kal — U příleži­tostí 23. výročí Onora předa­lo předsednictvo Krajské od­borové rady v Plzni čestný stříbrný odznak „Za obětavou práci v ROH“ Stanislavu Cha­­dimovl, zástupci vedoucího odboru práce a mezd v Zá­vodech V. I. Lenina. Soudruh Chadlm pracuje od roku 1945 ve stranických a odborovýeh funkcích a nyní je členem předsednictva KOR. Odznak převzala také dlouholetá ak­tivní odborová funkcionárka Libuše Rysová ze Západočes­kých dřevařských závodů v Mariánských Lázních. V nej­­bltžších dnech budou stejné odznaky odevzdány dalším 12 zajloužtlým funkcionářům ROH. Předsednictvo KOR také na­vštívilo výstavu fotografií ..Sociální motivy v díle Jose­fa Kubína“, ocenilo její uspo­řádání, poděkovalo autorovi a blahopřálo mu к Jeho Ju­bileu. Skleněné tabule pro Evropu SOKOLOV (tá) - Z celo­roční výroby ve Sklo-Unionu v Sokolově tvoři i letos 40 pro­cent zakázky pro zahraniční odběratele. Je to kolem pěti miliónů čtverečních metrů taže­ného tabulového skla. Největ­­iim partnerem je Itálie, dále pak Holandsko, Švýcarsko a NSR, ze socialistických zemi Německá demokratická repub­lika, Sovětský svaz a Maďar­sko. V* V letošním jubilejním roce 50. výročí založení Komunis­tické strany Československa vzpomínáme únorových udá­lostí roku 1948 s obzvláštním zamyšlením a pozornosti. A to nejen z hlediska historic­kého významu této jedné z nejvýznamnějších události v životě naši strany, státu a společnosti, ale především ta­s ké pro mimořádnou životnost, kterou odkaz Února 1948 promlouvá к dnešku. Ne náhodou se stal Únor v krizových situacích let 1968 a 1969 terčem soustředěných úto­ků koalice kontrarevolučnich, antikomunistických, revizionis­­tických i pravicově oportunis­­tických sil. Pravda, každá z nich vycházela z vlastních koncepč­ních pozic, každá měla v určité miře vastni specifické zájmy. Všechny však spojovala spo­lečná snaha o likvidaci revo­lučních výsledků Února 1948, jeho jakési „odčiněni“ ces­tou návratu naši společnosti do politické situace před tímto historickým předělem. Dělnická třida ve spojenec­kém svazku s drobnými a středními rolníky a pokroko­vou inteligenci zbavila poli­tické moci buržoasní reakci a odstranila zátarasy na ces­tě к budováni socialismu v Československu. Lživé argumenty, s nimiž kontrarevoluce u nás v roce 1968 zaútočila na Únor, byly různé a nelze na všechny reagovat. Mezi nejčastějši však patřila tvrzení, že Únor byl nainscenován samotnou KSČ, že byl proveden na příkaz Kremlu jcko produkt „stalinis­mu“, že byl vzhledem ke své třídní podstatě základni příči­nou „tragédie padesátých let" apod. Je všeobecně známo, že Ko­šický vládni program z dubna 1945 dával zcela reálné na­děje, aby národní a demokra­tická revoluce, která u nás odstranila z politického a ve­řejného života buržoasii, zkom­promitovanou kolaborací s na- JAROSLAV WIENDL cistickými okupanty, otevřela pokojnou cestu к revoluci so­cialistické. Ovšem za předpo­kladu, že všichni ti, kdož Ko­šický vládní program podepsa­­li, jej budou také důsledně plnit. A to se nestalo. Třeba také říci, že komunisty to zvláště nepřekvapilo. Reakční sily, zejména v národně so­cialistické, lidové a slovenské demokratické straně, šly ji­nou cestou. Veškeré své sna­ženi zaměřily na zastaveni revolučního procesu a postupu československé společnosti na cestě к socialismu. Prostřed­kem mělo být odstranění ko­munistů z vlády a cílem zvrá­cení vývoje zpět ke kapitalis­mu. Příznivou mezinárodní at­mosféru vytvářela vystupňova­ná studená válka imperialis­tických vlád vůči SSSR. Pokus o štátni převrat za­hájila buržoasní reakce právě v únorových dnech roku 1948 umělým vyvoláním ostré vlád­ní i všeobecné politické kri­ze. Odložila svou dřivějši mas­ku, vyvolala rozhodné měřeni třídních sil, a v bouři, kterou sama rozpoutala, se ocitla v propadlišti dějin. Což ti, kteří demagogicky obviňuji ko­munisty z umělé vlastni insce­nace Února, jsou tak zasle­peni, že nepochopí, že KSČ v by mohla uskutečnit Únor už květnu 1945, kdy к tomu měla všechny nejpříznivějši předpoklady? Buržoasie tehdy byla v porovnáni s únorem 1948 akčně slabší, v zemi by­la Sovětská armáda, revoluč­ní nadšení mas mělo nej­­vyšší kvalitativní stupeň. přesto KSČ nezvolila toto ře­A šeni. Pracujicí lid s vývojem let 1945—1948 musel na pod­kladě nesčetných faktů sám pochopit, že Beneš, Zenkl, Šrámek a jim podobni nejsou obhájci jeho zájmů, ale buř­­žoasie, fabrikantů a velkostat­kářů. A až pochopil, sám de­finitivně rozhodl, za čím a s kým jít. Zvolil z vlastni vůle socialismus a komunismus, po­stavil se ve své zdrcující vět­šině za politiku KSČ, její ve­doucí úlohu v obrozené Ná­rodní frontě. Už to, co bylo řečeno, z nej­­pcť atnější části vyvrací i fa­b le' á tvrzeni reakce, že Únor oveden na příkaz Kremlu. Z á ještě dodat, že vítězství pracujícího lidu v únorových dnech bylo dosaženo demokra­tickou a ústavní cestou. Bylo projevem specificky českoslo­venským při mistrovském uplat­něni marxismu-leninismu a zku­šeností mezinárodního komu­nistického hnuti na naše ná­rodní podmínky. Nutno také uvést, že tato nejpříznivějši ces­ta by nebyla nikdy uskutečni­telná bez osvobozeni Česko­slovenska Rudou armádou v květnu 1945. A to se stalo sku­tečně na příkaz Kremlu a J. V. Stalina! A za to patři prá­vem Sovětskému svazu od Pokračováni na 2. straně. PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ,SPOJTE SE! PRAVDA ORGAN ZÁPADOČESKÉHO KV KSČ Ročník 52 ф Číslo 47 Čtvrtek 25. II. 1971 ф 50 hal. Kresli’a M. Jílková

Next