Průboj, červenec-září 1968 (XX/180-266)

1968-08-04 / No. 214

TVOŘIVĚ IV SOLIDARITĚ DNES V LISTĚ: MEZI BRATISLAVOU A VRÄTNOU DOLINOU • JE­JICH DELEGÁT XIV. SJEZDU • OPUSTENÝ HŘBI­TOV • LIBERECKÉ VÝSTAVNÍ — NEBO TRHY • GLOBUS ZAJÍMAVOSTÍ ZE SVETA Bratislavská porada skončila BRATISLAVA (CTK) — Včera večer skončila v Bratislavě po­rada představitelů komunistických a dělnických stran Bulhar­ska, Maďarska, NDR, Polska, Sovětského svazu a Českosloven­ska. Jednání probíhala v otevřeném, soudružském ovzduší a na jejich závěr bylo jednomyslně přijato společné prohlášení. V 19.40 hod. se sešly delegace v zrcadlové síni bratislavské Staré radnice k podpisu závěrečného dokumentu ze setkání v Bratislavě. Na provolávání davu občanů, shromážděných na Primaciál­­ním náměstí, vyšli členové delegací na balkőn. Ke shromáž­děným promluvil z balkónu staré radnice Josef Smrkovský: „Můžeme vás ubezpečit — řekl mimo jiné — že jsme udělali poctivou práci.“ Očastníci shromáždění zakončili manifestaci státní hymnou. Z prohlášení bratrských stran 3. srpna 1968 se v Bratislavě nskntečnila porada představitelů komunistických a dělnických stran Bnlharské lidové republi­ky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republi ky, Polské lidové republiky. Sva zu sovětských socialistických re publik a Československé socia­listické republiky. Představitelé ústředních výbo rů komunistických a dělnických stran sociálistických zemí vy­cházeli z toho, že složitá mezi­národní situace, podvratná čin­nost imperialismu namířená pro­ti mírn a bezpečnosti národů, proti socialismu, si vyžadují při jmout opatření k upevněni jed noty socialistických zemí, be­rouce na vědomí, že rozvoj so cialismu nastoluje nové úkoly, pro jejichž řešení je životně nutné další sjednocení úsilí so cialistických států. V duchu tradice, jež se vy tvořila, v ovzduší úplné otevře­nosti. zásadovosti a přátel ství posondily bratrské stra ny aktuální otázky boje za so­cialismus. další upevnění socia­listického společenství, sjedno­cení světového hnutí, vyměnily komunistického si názory na problémy současné mezinárodní situace a posílení boje proti imperialismu. Představitelé stran posoudili cesty k upevnění a bratrské spo lupráci socialistických států, v období, které uplynulo od po­rážky fašismu a nastolení moci dělnické třídy. Národy evrop­ských zemí, které nastoupily cestu socialismu, dosáhly vítěz­ství ve všech sférách, společen­ského života. Podpora, ochrana a upevnění těchto vymožeností, kterých dc sáhly národy svým hrdinským úsilím, obětavou prací lid« kaž­dé země, jsou společnou inter­nacionální povinností všech so­cialistických zemí. To je jednot­ný názor všech účastníků pora­dy, kteří projevili neochvějnou rozhodnost rozvíjet a chránit vy­moženosti socialismu ve svých zemích, dosahovat nových úspě­chů při budování socialismu. Na základě historické zkuše­nosti se bratrské strany pře­svědčily, že kráčet vpřed po cestě socialismu je možné pev­ně a důsledně, jen když se řídí společnými zákonitostmi budo vání socialistické společnosti a v prvé řadě upevňují vedoucí úlohu dělnické třídy a její avantgardy — komunistické stra­ny. Přitom každá bratrská stra na řeší tvořivě otázky dalšího socialistického rozvoje, bere v úvahu národní zvláštnosti a pod­mínky. Neotřesitelná věrnost marxis­­mu-leninismu, výchova lidových mas v duchu socialistických ide­jí p roleta řskéh o •internacionalis­mu, nesmiřitelný boj proti bur­žoázni ideologii, proti všem an­­tisocialištickým silám jsou před­pokladem úspěchů při upevnění pozic socialismu a v odporu proti imperialistickým útokům. Družba a jednota v tomto smě­ru odpovídají základním zájmům našich národů a vytvářejí naděj­ný základ pro řešení sociálně ekonomických a politických ú­­kolů, kterými se zabývají komu­nistické strany našich zemí. Bratrské strany považují za svou povinnost věnovat neustá­lou péči zvýšení politické akti­vity dělnické třídy, rolnictva, inteligence, všech pracujících, všestrannému pokroku socialis­(Pokračování na sir. 2) ZLOČINEC SE VRÁTIL „Ke skladišti oděvů krejčovská a obuvnická patřila dílna. Vládl tam rovněž Wachholz. V těchto dílnách se měly opravo­vat svršky vězňů, ale stávalo se tak málokdy. Většinou se zde šily boty a šaty pro úředníky pražského gestapa, dozorce a je­jich rodiny. Do tohoto skladiště byla odvezena i část svršků z vypálených Lidic. Velkou většinu jich rozebraly manželky dozor ců, hlavně však byla zásobena Wachholzova domácnost. . . Každou sobotu se mělo vydá vat vězňům čisté prádlo. Vězni k tu často stáli celé dopoledne a výměně nedošlo, protože se „panu komandantovi“ nechtělo „pracovat“, ač za něho pracova­li vězni zaměstnaní ve skladišti. Přišel-li vězeň s prosbou o opra­vu rozpadávajících se bot. ne­jenže mu je obyčejně dozorce s nadávkami hodil na hlavu, ale dostal několik ran holí a ko­panců.“ Z PUBLIKACE MALÁ PEVNOST TEREZÍN (Pokračováni na str. 3) . . . tady jsme uězné stříleli! «isin SEVEHOÍESKĚHO KRAJSKÉHO VÝ00RII KSÉ Jäk VyVÍjí 4 ~f .■ cn VÉ PRÜBOJE - srpna 1968 • roč 20 c. /I 68 • cena !>U hal. . politický život na Slovensku DNES ZAHAJUJEME SÉRII REPORTÁŽÍ A ROZHOVORU, KTERÉ Z CESTY PO SLOVENSKU PŘIVEZLI ZPRAVODAJO- • • " 11 — Poslední odešli í-22 PRAHA fČTKl - Dozorčí ge­nerál ministerstva národní obra­ny byl pověřen ministrem ná­rodní obrany předat Českoslo­venské tiskové kanceláři tuto zprávu: Včera. tj. 3. srpna t. r. opus­tily čs. státní území poslední jednotky Sovětské armády, kte­ré se od 20.—30 června t. r. zúčastnily spojeneckého velltel­­skoštájmího cvičení. V předchozím období opustila naše území převážná většina cvi­čících .štábů se spojovacími zabezpečovacími jednotkami. Ny* a ní odjely značkovací jednotky. VÝSTAVIŠTĚ OSIŘELO DÁREK VOSTŘEL PŘIVÍTAL PÜLMILIÖNTOU SLEČNU ALMEROVOU LIBEREC (sm] —- Závěrečný týden trvání LVT probíhal v duchu zvýšeného shonu a napětí. Zatímco návštěvníci využívali poslední příležitosti k prohlídce našich spotřebních výrobků, organizátoři výstavy se připravovali na vrcholnou událost týdne — přivítat půl­­milióntého návštěvníka. V podejním areálů výstavy by­lo stále plno. Lidé přicházeli, aby si zakoupili některé z vyhle­daného zboží: téměř každý si chtěl z LVT něco odnést. Tržba vystavovatelů den ze dne vzrůs­tala. Liberecký Textil zazname­nal do pátečního večera tržbu 12 miliónů korun. Oděvy Ostí nad Labem se mohly v sobotu pochlubit ' tržbou téměř 6,5 mi lionu korún. V pátek zavítala na LVT sku­pina pracovníků vládního výbo^ ru pro cestovní ruch v čele s ředitelem ekonomického úse­ku Ladislavem Biěrlhanzelem Delégace ocenila podíl LVT na rozvoji cestovního ruchu, ale zároveň pioúkázala’ na‘ to, co Je nutné ještě zlepšit — například rozšířit možnosti ubytování pro cizince. Včera po poledni uvítalo vý­staviště půlmilióntou návštěvni­ci. Je jí slečna Hana Almerová z Prahy, technická redaktorka Státního pedagogického nakla­datelství. V Liberci byla celkem sedmkrát. U brány výstaviště ;i přivítal herec Dárek Vostřel a představitelé LVT. Brány libereckého výstaviště se zavřely. V jediný pestrobarevný koberec rozkvetlých letních květin se v těchto dnech proměnilo celých 8 ha plochy Šlechtitelské stanice 9 Libochovicích. Foto: ČTK - O. HOLAN KE DNI Dělnici MONOLOG ZE ŠACHTY „Někdy je mi nanic z řečí těch rádoby ochránců zájmů dělníků. Když čtu články o tom, že obrodný prace* jde mimo dělníky, že je to jenom záležitost lidí od pera. nemo­ha se obránit dojmu, že se za tím skrývá snaha zase nás oddělit. A vzbudit nedůvěru jedněch vůči druhým. Jako to­mu bylo dříve, před rokem a déle,“ řekl mi nedávno jeden chlap ze šachty. „Tenkrát jsme od různých papalášů slý­chali, že všechno se děje pra dohra dělnické třídy a zatím se nás nikdo na nic neptal. nejsou Nejen na šachtě, všude kolem. Kdosi ale vůbec hovořil jménem a měl se dobře taky naším jménem. A vlastně bez nás. jako bychom si nepřáli to. co se dnes děje v téhle zemi. A tak. když se někdo příliš často odvolává tímhle způsobem na dělnictvo, jsem ve střehu. Copak si myslí, že jsme padlí na hlavu? Že ne­umíme číst a myslet? Jen ať každý mluví sám za sebe. je­den už se v tom nějak pře­bere. Přece poznám, když ně­kdo říká věci na rovřnn, ne­bo jen blafuje. Já si osobně mimo vážím Šiká, jak nedávno ho­vořil v televizi. Neuhýbal, o­­tevřeně nám řekl, jak to vy­padá s naším hospodářstvím. Člověk si mohl udělat celko­vý obrázek. Že jsme ve srabu, to už jsme cítili u nás na šachtě řadu let. A jestli se z toho máme dostat ven. musí­me vědět, jak jsme na tom. Před směnou jsme s ostatní­mi chlapy ocenili, že se nám konečně říká pravda. A že se v téhle převratné době vezeme a mlčíme, je ta­ky pěkná pitomost. Jako by­­snte si to. co se teďka děje. už dávno nepřáli. Mnoho vě­cí, o kterých se teď veřejně píše, jsme neznali. Ale na schůzích jsme nemlčeli. A ně­kdy to byla kritika ostrá a adresná, že ti, kterých se tý­kala, by si ji za klobouk ne­dali. Jenže smůla byla, že se k nim ani nedostala. Část při­brzdili bázlivé prdelky na šachtě, něco na okrese a než se dostala ke královskému trůnn, byla nž důkladně oče­saná. Je fakt, že na některých šachtách to ani dnes není do­cela v pořádku. Demokracie se zastavila kdesi na okrese a na důl. jinde do fabriky, ještě nepronikla. A ti kolem nás, co rozřvejkávali výlevy fPokvačověeí m sřr. ř) iýa Fond republiky 9 N. p. Doly J. Fučíka v Led­­vicích poukazují milión korun jako zálohu na příspěvek pracu­jících podniku, který získají efektivní organizací práce v mi­mořádných směnách. SS Zaměstnanci Závodů na výro­bu vzduchotechnických zařízení v Chrastavě a v Bystřanech vě­nují 100 tisíc korun. 9 Zaměstnanci Státního statku v Předlicích se rozhodli dodat do státních fondů o 1000 centů obilovin nad původně dohodnu­té smluvní množství. Družstevní­ci JZD Rozvoj dodají 500 centů .chlebového obilí nad plán a členové JZD Kojetíne dodají na­víc 300 centů raných brambor. 9 Kolektiv Teplických strojíren uvolňuje z nadplánovaných zdro­jů 50 tisíc korun. 9 Čtrnáct pracovníků mostecké restaurace U stadiónu, kde je vedoucím Petr Koreák, se roz­hodlo věnovat Fondu republiky jedno procento srpnové hrubé mzdy. Vyzývají k následováni všechny zaměstnance státního i družstevního obchodu v našem kraji. Nejmodernější herna LIBEREC (el) — V ulici 5. května v Liberci byla včera otevřena moderní herna Par­ku kultury a oddechu, nesou­cí název Casino. Je to první pro ten účel vybudované zaří­zení v naší republice vůbec. Instalovány jsou zde různé hrací automaty. Další, včetně automobilové dráhy, jsou na cestě z Vídně, odkud bude jedna firma liberecké Casino stále doplňovat svými novin­kami. V herně, která byla za necelé tři městce svépomoci vybudována v bývalé nehezké proluce, Je také malý bar, te­levize, sociální zařízeni a au­tomatické ústřední vytápění. Současně se zde může bavit 50 — 60 lidí, avšak za den se lích tu vystřídá několik set. Po dvou zimních sezónách, kdy byla provizorní herna in­stalována v jednom pavilónu LVT, 6e liberecká mládež ko­nečně dočkala jejiho zřízení ve středu města a ve velmi důstojném prostředí. Autorem vtipného a moderního projek­tu je ing. arch. Švancar. Portrét léta. Snímek: L. IÁNSK!

Next