Průboj, leden-březen 1971 (XXIII/1-76)
1971-01-26 / No. 21
Postřehy z výroční členské schůze komunistů na Dole Z. Nejedlý Také na hlubinném Dole Zdeněk Nejedlý v Komořanech na Mostecku se sešli komunisté na své výroční člen ské schůzi. Konala se po mimořádné směně a ukázala, že na členy strany se lze plně spolehnout. Počítají při řešení náročných úkolu se získáním všech pracujících. Zpráva výboru, diskuse a usnesení konkretizovaly sou časnou linii strany na podmínky dolu. Schůze měla ne jen vysoce pracovní ráz, ale stala se i významnou sváteční událostí pro její účas niky. Přinesla cenné zkušenosti pro oblast mezilidských, soudružských vztahů. Schůze trvala čtyři hodiny. Hovořilo se o ní však na šachtě několik dní. Hlavní slovo v diskusi měli ti, kteří pracují v dělnické kategorii a bezprostředně se stýkají s ostatními pracujícími. ještě při poslední výroční členské schůzi měla základní organizace 193 členů. Představovalo to poměrně vysokou organizovanost. Nyní po pohovorech má organizace 120 čle-aů v devíti stranických sku pinách Snížení počtu členů, jak ukázala výroční schůze, nemá žádný vliv na aktivitu ostatních komunistů. V uplynulém období neméi práci výbor organizace snadnou. (ehu funkční období patřilo k nejtěžším vůbec. Někte ří členové neobstáli v krizo vém období. Zůstalo však zdravé jádro těch, kteří nezklamali. Příkladem mnohým komunistům byl technik soudruh Hrdina, který vždy stál pevně na pozicích marxismuleninismu a proletárskeho in ternacionalismu. Právem je dnes mezi straníky i bezpartijními za svoje postoje uznáván jako opravdový komunista, který má velkou důvěru. Lidé si ho cení pro jeho zásadovost, svědomitost, příkladnou obětavost. Náročnost práce ve výboru, kde je soudruh Hrdina předsedou, vyžadovala mnoho času. Věnoval ho ze svého osob ního volna. Proto jej komunisté z řad dělníků v diskusi znovu navrhovali do výboru. A také pro jeho skromnost a správný vztah k lidem. Ve svém vystoupení řekl mimo jiné: „Snažil jsem se nezklamat vaši důvěru a jsem si vědom, že mojí povinností bylo pro stranu a organizaci udělat daleka více.“ jeho vztah k lidem se projevil take v přizvání hostů na schůzi z řad dřívějších zaměstnanců, kteří jsou dnes v důchodu, i v tom, že byli přivítáni kytičkou karafiátu. Byl mezi nimi také bezpartijní horník soudruh Hladík, který řekl, že si velmi váží pozvání. Vyjádřil jednoznačně svůj kladný poměr ke komunistické straně i jak se dívají nestraníci na takové poctivé komunisty jako je soudruh Hrdina. Soudruh Vízner, člen podnikového výboru KSC, vyzvedl iniciativu komunistů i bezpartijních při překonávání potíží na 1. úseku dolu a zdůraznil nezbytnost ideologické práce. Byla to i reakce na zprávu, v níž se hovořilo, že jedinec nemá. ale může zkla mat, ale strana jako celek zklamat nikdy nesmi. Komunisté na Dole Nejedlý pracují na úseku, který byl poznamenán chybami z roků 1966-87 vyplývajícími z jednostranně úzkého ekonomického pohledu na efektivní využití alivo-energetické základny v SSR. Co znamenal názor snížit v letech 1967-1970 těžbu hnědého uhlí až o 19 miliónů tun, o tom hovořil soudruh Kos, člen SKV KSC. Jen v pod nikn Doly Vítězného února v Záluží bylo vyplaceno na odstupněm 3,5 miliónu korun a stovky havířů v nejprodnktivnějším věku si musely hledat zaměstnání v jiné profesi. Nehledě k tomu, že důsledky podobných názoru poznaly podniky i občané v zimním období. Dnes proto havíři pracují v mimořádných sobotních a nedělních směnách na úkor svého odpočinku, neboť pochopili potřeby národního hospodářství. Na tom má nemalý podíl stranická organizace. Cílem její práce bylo získat havíře na pomoc těžbě v mimořádných směnách, informovat je 0 potřebách národního hospodářství. Posloužily k tomu např. tři veřejné schůze. Kromě toho zařadila mimo 42 komunistů, což představuje třetinu členské základny, do večerní stranické školy také několik bezpartijních. Organize ce pečuje také o odběr stranického tisku. Udělala si rozbor v odběru a využívání a zjistila, že největší odběr Rudého práva a Průboje je zaznamenán ve věkové skupině kolem padesáti let. To okazuje možnosti, které organizace může využít při získávání nových čtenářů. Valká pozornost byla také věnována mládeži a jednotce LM. Zejména jednotka LM nejenže plní dobře své úkoly, ale je také oporou při práci stranické organizace. Mezi jejími příslušníky je i soudruh Vinduška, člen okresního výboru strany, který před rokem 1968 přešel iako komorář na hůře placené pracoviště, jen aby mohl plnit úkoly svěřené funkce. Účastníci výroční členské schůze velmi dobře hodnotili skutečnost, že jim byla před ložena stručná písemná zpráva o pohybu členstva v letech 1969-70, o účasti jednotlivých členů na schůzi, o hospodář ských výsledcích i návrh usnesení. Bylo by možno hovořit i o další činnosti stranické organizace na Dole Z. Nejedlý. Komunisté tu svojí obětavon, každodenní prací získávají důvěru a sympatie všech ostatních pracujících politice naší komunistické strany. Výroční členská schůze byla dalším krokem k rozvoji této práce. VÁCLAV BĚLlK, tajemník OV KSČ Most Do čela nejlepší Ve 3. základní organizaci KSČ neštěmického Tonasa našli řešení Kontrola - lék proti pasivitě Třetí základní organizace KSČ v neštěmické Továrně na sodu je svým počtem malá, významem však důležitá. Vždyť v obvodu její působnosti celá výroba začíná a končí. Přes řadu potíží i vlastních chyb se podařilo loňský plán splnit a překročit. Ve stranické práci to však skřípalo od začátku až do konce. Na výroční členské schůzi podrobili komunisté z obchodního úseku svou práci velmi ostré kritice. Výbor základní organizace nepracoval dobře, ke konci volebního období „táhli“ funkce už jen soudruzi Charvát a Dudek. Bývalý předseda organizace odmítl funkci dál vykonávat. Další člen výboru nepřišel ani na jednu schůzi výboru, na členských schůzích byl také vzácným hostem. Spatná práce výboru se zákonitě projevovala ve všech oblastech působnosti základní organizace strany. Stranické skupiny byly špatně řízeny, trpěla tím ideová výchova členů, kteří upadali stále více do pasivity. Nedostatečně pracují dílenské výbory ROH, ve kterých se neprojevuje stranický vliv, ač v něm jsou členové KSČ. Jaké důsledky měla špatná práce výboru a stranických skupin dokazuje nejlépe účast na členských schůzích. Dvakrát se musely schůze pro malou účast opakovat, čtyřikrát nebyly schopny se vůbec usnášet. Šest měsíců stranická organizace na tak důležitém úseku výroby prakticky nežila. A že třetí základní organizace strany v neštěmickém Tonasu není ještě z pasivity „vyléčena“, potvrdila účast na výroční schůzi. Z 27 členů organizace jich téměř čtvrtina chyběla, ale jen jeden byl řádně omluven. Vlažný poměr některých členů ke své organizaci vystihl v diskusním příspěvku soudruh Nouza: „Máme co dohánět ve stranické práci, abychom splnili všechny úkoly, které strana nyní řeší. Proč máme stále čekat na opozdilce, proč máme nedůstojně vymáhat stranické příspěvky, když povinnosti každého člena bez rozdílu je důsledně dodržovat stanovy s strany? Byl jsem u pohovorů vedoucími hospodářsko— technickými pracovníky závodu. Zaráželo nás, jak málo znají zásady politiky strany. Musíme jim vštípit, že vedoucí hospodářský pracovník je současně i politickým pracovníkem, že je to součást jeho kvalifikace. Kdo se nebude nebo nechce pro politiku strany angažovat, nemůže vedoucí funkci zastávat.“ Pak hovořil o potížích výroby. František Rejman se v diskusním příspěvku vrátil ke zprávě výboru: „Měli bychom si otevřeně říci, proč je nás na „výročee“ víc, než na běžných členských schůzích. Výbor bude muset znovu hovořit s těmi, kteří své základní stranické povinnosti neplní. Byla zde kritika Václava Doležala, že funkci ve výboru neplnil, na členské schůze nechodil. Nepřišel ani na výroční schůzi. Co je to za poměr ke straně?“ A pak se znovu rozproudily „slané řeči“. Jeřábník Eduard Karlík pracuje v závodě osmnáct let a stále se solí: „Místo aby se práce modernizovala, je tomu opačně. Dřív se dovážela sůl zásadně zakrytá, což je i ve smlouvě. Ale to se nedělá. Otevřené zásilky soli ztvrdnou ve člunech na betón, poškozuje se tím zařízení a výkony jsou žalostné. Hovořil ředitel, hovořil náměstek a stále jen o soli a vodním sklu. Z pléna se ozvaly hlasy: „To je věc pro výrobní porady!“ Není na škodu a je dokonce žádoucí, abv se na výročních členských schůzích strany o výrobních problémech hovořilo. Nejprve však musí stranická organizace zformovat své řady, aby mohla chod závodu ovlivňovat. „Jak může stranická organizace uplatňovat svůj vliv, když členové nejsou pro tuto náročnou práci připraveni a vyzbrojeni,“ řekl ve svém vystoupení člen celozávodníbo výboru KSČ soudruh Šimeček. A měl pravdu. I celozái vodní výbor strany měl o základní organizace lépe pečovat a netrpět šlendrián. Členové třetí základní organizace strany v Tonasu vyměnili téměř celý výbor, do kterého zvolili osvědčené a svědomité lidi. Nekompromisní „bouřlivák“ Miroslav Válek je zámečníkem na lanovce, prošel už řadou funkcí a je členem závodní jednotky Lidových milicí. Eduard Karlík je známý dříč, který roztočí svůj jeřáb bez ohledu, je-li pátek nebo svátek. Jako předák na vykládce i jako odborový funkcionář měl vždy jediný zájem: „aby to klapalo“. Stejně svědomití jsou jeřábník Josef Nič, mechanik Ladislav Šanovský, směnový mistr Jaroslav Novák, jeřábník a předák Ondřej Kaliňák, který je současně soudcem z lidu 1 mistr cechové údržby František Rejman. V novém výboru je jediná žena Josefa Lichtenbergová. Osvědčila se ve funkci poslankyně ONV, svědomitě pracuje i v okresní posudkové komisi. Dnes se necítila valně. Jako dobrovolná dárkyně krve splnila opětně svou lid-skou povinnost, přesto na výroční schůzi přišla. V takových členech je záruka, že stranická organizace nebude na jejich úseku živořit, ale žít plnokrevným životem. Do vínku dostal nový výbor řadu povinností a úkolů v podobě usnesení výroční členské schůze: Vypracovat kvalitní plán práce, oživit činnost stranických skupin a politicko-ideovou výchovu členů organizace i bezpartijních, lépe řídit práci komunistů v dílenských výborech ROH, rozvíjet a podporovat iniciativu lidí, pomoci při ustaveni závodní organizace Socialistického svazu mládeže, rozproudit názornou agitaci i propagaci, vytvořit podmínky pro přijímání nových členů do strany, zejména z řad dělnické mládeže. A nakonec to nejdůležitější; znovu zhodnotit práci každého člena organizace, uložit mu konkrétní stranické úkoly a jejich plnění důsledně kontrolovat. To je nejsprávnější lék proti pasivitě, oportunístickému smířlivenství a falešné solidaritě. V důsledné kontrole je záruka, že budou splněny závěry prosincového pléna ÜV KSČ, ke kterým se celá 3. ZO KSČ v neštěmickém Tonasu přihlásila a které si vzala za své. J. KOLONIČNÝ NĚKOLIK MYŠLENEK O VYTVÁŘENÍ VĚDECKÉHO SVĚTOVÉHO NÁZORU V. I. LENIN: „Ükoly mládeže a organizací komunistické mládeže a všech jiných organizací zvláště, by se daly vyjádřit jedním slovem — učit se!“ [V. I. Lenin, VS II. str. 637) Často so při různých příležitostech zdůrazňuje, že mlá dež je budoucností lidstva. Nelze s tím nesouhlasit. Většina z nás si uvědomuje nutnost dobré přípravy mladé generace na její budoucí úloha. Uvědomuje si. že mládež má ve své podstatě sklony k revoltě, že je nejdynamičtější složkou společnosti se svými specifickými zájmy, nrčitým stupněm uvědomění a prvními životními zkušenostmi. Společenský a politický vývoj u nás v letech 1968—1969 potvrdil jaký ohromný význam má právě správně orientovaná výchova mládeže a její zapojování do veřejného života. Vždyť výchova mimo jiné předurčuje čím se mladý člověk stane — buď aktivní, samostatnou osobností nebo maloměšťákem omezujícím svoje zájmy na své vlastní já. K základním prvkům výchovy mládeže patří vytváření a upevňování vědeckého světového názoru. Každý člověk má nějaký světový názor když jej naprostá většina lidí i vědomě a uceleně neformuluje. A světový názor hraje vel-3P R O B O J 26. ledna 1971 kou úlohu v životě každého člověka, ovlivňuje jeho jednání i chování, jeho přístup k řešení životních a politických problémů, dává mu odpověď na řadu otázek, jako například o podstatě a vzniku světa, života, společnosti, smyslu života apod. Jinak jedná člověk vycházející z přesvědčení, že základem společnosti, základem všeho dění je nějaká nadpozemská síla řídící veškerý život a jinak ten, jenž vychází z přesvědčení, že společnost se vyvíjí na základě objektivních zákonitostí, které se prosazují prostřednictvím konkrétní činnosti lidí, z nutnosti poznávat tyto zákonitosti a využívat je k prospěchu celé společnosti. Jinak jedná člověk, který smysl své práce a své existence spojuje jen se svon vlastní osobou a jinak ten. který rozvoj své vlastní osoby vidí v souvislosti s rozvojem celé společnosti a tomuto podřizuje i své osobní zájmy. V úvodu jsem uvedla myšlenku V. I. Lenina z jeho projevu na III. sjezdu Komsomolu v r. 1920. I když byl tento projev přednesen před více jak 50 lety je stále aktuální a jeho platnost trvá i v této době. Lenin zde má na mysli a Hade mládeži jako hlavní úkol — učit se komunismu. Z dnešního pohledu to znamená osvojovat si marxisticko-leninský světový názor. Budeme-li povrchně přistupovat k tomuto problému můžeme dojít k názoru, že učit se komunismu znamená osvojit si poučky marxismu-leninismu, které jsou obsaženy v různých učebnicích, brožurách a článcích. Lenin byl však toho názoru, že takové učení je primitivní, povrchní a nedostatečné. Člověk osvojující si hotové závěry, samostatně nemyslící není pak ani schopen uplatňovat své vědomosti v každodenní činnosti. Učit se komnnismu neznamená jen osvojování si teoretických znalostí, to je jen jedna stránka, ale jde o to tyto získané vědomosti uplatňovat v praxi. Lenin v tomto projevu hovořil o tom, že k osvojení si komunismu musí člověk znát kulturu, vědu, prostě všechno bohatství vědomostí, které lidstvo během svého vývoje nashromáždilo. Důkazem toho, že je nutné při studiu vycházet z poznatků získaných starou společností, z poznatků kriticky přehodnocených, jsou práce Marxe, Engelse a Lenina. Jejich učení se mohlo tolik rozšířit a získat takový vliv právě proto, že se ve svých analýzát \ opírali pevnou základnu lidského věo dění, že vycházeli z dosažených poznatků vědních oborů, kriticky je přehodnotili a dokázali historickon nevyhnutelnost přechodu od kapitalismu k socialismu a komunismu. Tedy jenom správné spojení hlubokých vědomostí a schopnost používat je v praktické činnosti tvoří základnu pro vytvoření marx-leninského světového názoru. Vytváření vědeckého světového názorn je dlouhodobý výchovný proces. Přispívá k němu řada faktorů, jako škola, rodina, suma vědomosti a znalostí z nejrůznějších oborů, prostředí, ve kterém mladý člověk žije, pracnje a tráví svůj volný čas. Každá výchova je světovým názorem podmíněna a vyrůstá z něho. Na drnhé straně ve svých cílech výchova napomáhá světový názor vytvářet a upevňovat. Existuje tedy dialektický dvoustranný vztah výchovy a světového názorn. Mladý člověk do sebe rychle a aktivně vstřebává nejrůznější názory a ne vždy je schopen a dostatečně připraven je kriticky přehodnotit a vybrat ty nejsprávnější. Má poměrně malé politická a životní zkušenosti a nechá se proto lehce ovlivnit hesly, která jsou na první pohled revoluční a pokroková, ale ve své podstatě jsou hluboce reakční. Proto má tedy tak velký význam každodenní a soustavná výchovná práce. Jednon z nejdůležitějších součástí výchovného procesu je ideologická výchova. Je důležité nejen v sončasné době. ale i v hiráoncnosti a je možno říci, že je permanentním úkolem celé společnosti. Ideologická výchova mládeže v minulém období velmi zaostala. V praxi se u nás plně potvrdila Leninova myšlenka, že tam kde nepůsobíme my, působí třídní nepřítel. ČSM postupně upouštěl od politické výchovy mládeže a ta byla stále více vystavena působení nejrůznějších buržoazních ideologií. 0 to bude práce nyní těžší a odpovědnější a není možné, aby se stala pouze záležitostí mládežnické organizace. Socialistický svaz mládeže nyní přistupuje k systematické politické výchově mládeže. Pro nejbližší období chce ve svém učebním roce vysvětlit tři základní okruhy problémů: — KSČ záruka socialistického charakteru naší společnosti — Mládež a problémy pvoletářského internacionalismu a socialistického vlastenectví — Mládež, její organizace a socialistická společnost. K tomu, aby učební rok splnil své poslání, aby mladým lidem byly uvedené problémy správně vysvětleny je důležitá otázka úrovně jednotlivých lekcí. Nově založené organizace SSM, noví, nezkušení lidé, kteří v nich pracují, nemají ještě dostatek sil a zkušeností k tomu, aby vlastních zdrojů mohli kvalitz ně školení provádět. Zde mají široké pole působnosti stranické organizace a orgány. Bylo by nesprávné považovat pomoc v učebním roce SSM za něco mimořádného a práci navíc. Naopak. Stranické organizace musí cítit zodpovědnost za ideologickou výchovu mládeže a měly by mládežnickým organizacím pomáhat ne1 jen v učebním roce SSM, a’e vn vysvětí: vání všech otázek, které jsou mladým lidem nejasné. Pomoc stranických orgánů mládeži má v některých místech našeho kraje už konkrétní podobu. OV KSČ v Litoměřicích vybral 65 funkcionářů a lektorů, kteří během nece•lýt tři měsíců provedli 64 přednášek o proletářském internacionalismu a socialistickém vlastenectví. A i pro další téma svého školení mají mládežníci Litoměřická zaručenou pomoc okresního výboru strany. V Chomutově pomáhá OV KSČ zase tím, že při Večerní universitě marxismu-leninismu byl ustaven kurs pro funkcionáře a lektory SSM, ve kterém se učí 25 mladých lidí. Podobným způsobem pomáhají i OV KSČ v Teplicích, Děčíně aj-Pochopitelně, že by bylo nesprávné spoléhat se jen na lektory OV KSČ a zapomínat na výchovu lektorů z řad členů SSM. Je to věcí samotných svazáckých orgánů, a stalo se to i součásti pomoci OV KSČ i KV KSČ. Tak například v března bude v Krajské politické škole Ostí nad Labem probíhat kurs pro lektory SSM, kde budou posluchači vyzbrojeni základními teoretickými i metodickými znalostmi. KV KSČ ve spolupráci s KV SSM v nejbližší době zorganizuje semináře s tématy o psychologii a pedagogice dospívající mládeže a to pro lektory KSČ i pro lektory z řad SSM. Forem pomoci v ideologické výchově se najde daleko více. Bude záležet na iniciativě stranických orgánů a organizací i mládežnických funkcionářů, aby ideová výchova mladých lidí byla soustavná a co nejúčinnější. BLANKA HÁJKOVA K ideologické výchově mládeže