Průboj, leden-březen 1971 (XXIII/1-76)

1971-01-26 / No. 21

Postřehy z výroční členské schůze komunistů na Dole Z. Nejedlý Také na hlubinném Dole Zdeněk Nejedlý v Komořa­­nech na Mostecku se sešli ko­munisté na své výroční člen ské schůzi. Konala se po mi­mořádné směně a ukázala, že na členy strany se lze plně spolehnout. Počítají při řešení náročných úkolu se získáním všech pracujících. Zpráva výboru, diskuse a usnesení konkretizovaly sou časnou linii strany na pod­mínky dolu. Schůze měla ne jen vysoce pracovní ráz, ale stala se i významnou sváteční událostí pro její účas niky. Přinesla cenné zkušenosti pro oblast mezilidských, soudruž­­ských vztahů. Schůze trvala čtyři hodiny. Hovořilo se o ní však na šach­tě několik dní. Hlavní slovo v diskusi měli ti, kteří pracují v dělnické kategorii a bezpro­středně se stýkají s ostatními pracujícími. ještě při poslední výroční členské schůzi měla základní organizace 193 členů. Před­stavovalo to poměrně vysokou organizovanost. Nyní po poho­vorech má organizace 120 čle-aů v devíti stranických sku pinách Snížení počtu členů, jak ukázala výroční schůze, nemá žádný vliv na aktivitu ostatních komunistů. V uplynulém období neméi práci výbor organizace snad­nou. (ehu funkční období pat­řilo k nejtěžším vůbec. Někte ří členové neobstáli v krizo vém období. Zůstalo však zdravé jádro těch, kteří ne­zklamali. Příkladem mnohým komunistům byl technik sou­druh Hrdina, který vždy stál pevně na pozicích marxismu­­leninismu a proletárskeho in ternacionalismu. Právem je dnes mezi straníky i bezpar­tijními za svoje postoje uzná­ván jako opravdový komunis­ta, který má velkou důvěru. Lidé si ho cení pro jeho zá­­sadovost, svědomitost, příklad­nou obětavost. Náročnost práce ve výboru, kde je soudruh Hrdina před­sedou, vyžadovala mnoho ča­su. Věnoval ho ze svého osob ního volna. Proto jej komu­nisté z řad dělníků v diskusi znovu navrhovali do výboru. A také pro jeho skromnost a správný vztah k lidem. Ve svém vystoupení řekl mimo jiné: „Snažil jsem se ne­zklamat vaši důvěru a jsem si vědom, že mojí povinností by­lo pro stranu a organizaci udělat daleka více.“ jeho vztah k lidem se projevil take v přizvání hostů na schůzi z řad dřívějších zaměstnanců, kteří jsou dnes v důchodu, i v tom, že byli přivítáni kytič­kou karafiátu. Byl mezi nimi také bezpar­tijní horník soudruh Hladík, který řekl, že si velmi váží pozvání. Vyjádřil jednoznačně svůj kladný poměr ke komu­nistické straně i jak se dívají nestraníci na takové poctivé komunisty jako je soudruh Hrdina. Soudruh Vízner, člen podnikového výboru KSC, vy­zvedl iniciativu komunistů i bezpartijních při překonávání potíží na 1. úseku dolu a zdů­raznil nezbytnost ideologické práce. Byla to i reakce na zprávu, v níž se hovořilo, že jedinec nemá. ale může zkla mat, ale strana jako celek zklamat nikdy nesmi. Komunisté na Dole Nejedlý pracují na úseku, který byl poznamenán chybami z roků 1966-87 vyplývajícími z jedno­stranně úzkého ekonomického pohledu na efektivní využití alivo-energetické základny v SSR. Co znamenal názor sní­žit v letech 1967-1970 těžbu hnědého uhlí až o 19 miliónů tun, o tom hovořil soudruh Kos, člen SKV KSC. Jen v pod nikn Doly Vítězného února v Záluží bylo vyplaceno na od­stupněm 3,5 miliónu korun a stovky havířů v nejprodnktiv­­nějším věku si musely hledat zaměstnání v jiné profesi. Ne­hledě k tomu, že důsledky po­dobných názoru poznaly pod­niky i občané v zimním ob­dobí. Dnes proto havíři pracují v mimořádných sobotních a ne­dělních směnách na úkor své­ho odpočinku, neboť pochopili potřeby národního hospodář­ství. Na tom má nemalý podíl stranická organizace. Cílem její práce bylo získat havíře na pomoc těžbě v mimořád­ných směnách, informovat je 0 potřebách národního hospo­dářství. Posloužily k tomu např. tři veřejné schůze. Kro­mě toho zařadila mimo 42 ko­munistů, což představuje tře­tinu členské základny, do ve­černí stranické školy také ně­kolik bezpartijních. Organize ce pečuje také o odběr stra­nického tisku. Udělala si roz­bor v odběru a využívání a zjistila, že největší odběr Ru­dého práva a Průboje je za­znamenán ve věkové skupině kolem padesáti let. To okazu­je možnosti, které organizace může využít při získávání no­vých čtenářů. Valká pozornost byla také věnována mládeži a jednotce LM. Zejména jednotka LM ne­jenže plní dobře své úkoly, ale je také oporou při práci stranické organizace. Mezi je­jími příslušníky je i soudruh Vinduška, člen okresního vý­boru strany, který před rokem 1968 přešel iako komorář na hůře placené pracoviště, jen aby mohl plnit úkoly svěřené funkce. Účastníci výroční členské schůze velmi dobře hodnotili skutečnost, že jim byla před ložena stručná písemná zprá­va o pohybu členstva v letech 1969-70, o účasti jednotlivých členů na schůzi, o hospodář ských výsledcích i návrh usnesení. Bylo by možno hovořit i o další činnosti stranické orga­nizace na Dole Z. Nejedlý. Komunisté tu svojí obětavon, každodenní prací získávají dů­věru a sympatie všech ostat­ních pracujících politice naší komunistické strany. Výroční členská schůze byla dalším krokem k rozvoji této práce. VÁCLAV BĚLlK, tajemník OV KSČ Most Do čela nejlepší Ve 3. základní organizaci KSČ neštěmického Tonasa našli řešení Kontrola - lék proti pasivitě Třetí základní organizace KSČ v neštěmické Továrně na sodu je svým počtem malá, významem však důležitá. Vždyť v obvodu její působnos­ti celá výroba začíná a končí. Přes řadu potíží i vlastních chyb se podařilo loňský plán splnit a překročit. Ve stranic­ké práci to však skřípalo od začátku až do konce. Na výroční členské schůzi podrobili komunisté z obchod­ního úseku svou práci velmi ostré kritice. Výbor základní organizace nepracoval dobře, ke konci volebního období „táhli“ funkce už jen soudru­zi Charvát a Dudek. Bývalý předseda organizace odmítl funkci dál vykonávat. Další člen výboru nepřišel ani na jednu schůzi výboru, na člen­ských schůzích byl také vzác­ným hostem. Spatná práce výboru se zá­konitě projevovala ve všech oblastech působnosti základní organizace strany. Stranické skupiny byly špatně řízeny, trpěla tím ideová výchova členů, kteří upadali stále více do pasivity. Nedostatečně pra­cují dílenské výbory ROH, ve kterých se neprojevuje stra­nický vliv, ač v něm jsou čle­nové KSČ. Jaké důsledky mě­la špatná práce výboru a stra­nických skupin dokazuje nej­lépe účast na členských schů­zích. Dvakrát se musely schů­ze pro malou účast opakovat, čtyřikrát nebyly schopny se vůbec usnášet. Šest měsíců stranická organizace na tak důležitém úseku výroby prak­ticky nežila. A že třetí základní organi­zace strany v neštěmickém Tonasu není ještě z pasivity „vyléčena“, potvrdila účast na výroční schůzi. Z 27 členů or­ganizace jich téměř čtvrtina chyběla, ale jen jeden byl řád­ně omluven. Vlažný poměr ně­kterých členů ke své organi­zaci vystihl v diskusním pří­spěvku soudruh Nouza: „Má­me co dohánět ve stranické práci, abychom splnili vše­chny úkoly, které strana nyní řeší. Proč máme stále čekat na opozdilce, proč máme ne­důstojně vymáhat stranické příspěvky, když povinnosti každého člena bez rozdílu je důsledně dodržovat stanovy s strany? Byl jsem u pohovorů vedoucími hospodářsko— technickými pracovníky závo­du. Zaráželo nás, jak málo znají zásady politiky strany. Musíme jim vštípit, že vedou­cí hospodářský pracovník je současně i politickým pracov­níkem, že je to součást jeho kvalifikace. Kdo se nebude nebo nechce pro politiku strany angažovat, nemůže ve­doucí funkci zastávat.“ Pak hovořil o potížích výroby. František Rejman se v dis­kusním příspěvku vrátil ke zprávě výboru: „Měli bychom si otevřeně říci, proč je nás na „výročee“ víc, než na běž­ných členských schůzích. Vý­bor bude muset znovu hovo­řit s těmi, kteří své základní stranické povinnosti neplní. Byla zde kritika Václava Do­ležala, že funkci ve výboru neplnil, na členské schůze ne­chodil. Nepřišel ani na výroč­ní schůzi. Co je to za poměr ke straně?“ A pak se znovu rozproudily „slané řeči“. Jeřábník Eduard Karlík pracuje v závodě osm­náct let a stále se solí: „Mís­to aby se práce modernizova­la, je tomu opačně. Dřív se dovážela sůl zásadně zakrytá, což je i ve smlouvě. Ale to se nedělá. Otevřené zásilky soli ztvrdnou ve člunech na betón, poškozuje se tím zařízení a výkony jsou žalostné. Hovořil ředitel, hovořil ná­městek a stále jen o soli a vodním sklu. Z pléna se ozvaly hlasy: „To je věc pro výrobní porady!“ Není na ško­du a je dokonce žádoucí, abv se na výročních členských schůzích strany o výrobních problémech hovořilo. Nejprve však musí stranická organiza­ce zformovat své řady, aby mohla chod závodu ovlivňo­vat. „Jak může stranická or­ganizace uplatňovat svůj vliv, když členové nejsou pro tuto náročnou práci připraveni a vyzbrojeni,“ řekl ve svém vystoupení člen celozávodní­­bo výboru KSČ soudruh Šime­ček. A měl pravdu. I celozái vodní výbor strany měl o zá­kladní organizace lépe pečo­vat a netrpět šlendrián. Členové třetí základní or­ganizace strany v Tonasu vy­měnili téměř celý výbor, do kterého zvolili osvědčené a svědomité lidi. Nekompro­misní „bouřlivák“ Miroslav Válek je zámečníkem na la­novce, prošel už řadou funkcí a je členem závodní jednotky Lidových milicí. Eduard Kar­lík je známý dříč, který roz­točí svůj jeřáb bez ohledu, je-li pátek nebo svátek. Jako pře­dák na vykládce i jako odbo­rový funkcionář měl vždy je­diný zájem: „aby to klapalo“. Stejně svědomití jsou jeřáb­ník Josef Nič, mechanik Ladi­slav Šanovský, směnový mistr Jaroslav Novák, jeřábník a pře­dák Ondřej Kaliňák, který je současně soudcem z lidu 1 mistr cechové údržby Franti­šek Rejman. V novém výboru je jediná žena Josefa Lichten­­bergová. Osvědčila se ve funk­ci poslankyně ONV, svědomitě pracuje i v okresní posudkové komisi. Dnes se necítila val­ně. Jako dobrovolná dárkyně krve splnila opětně svou lid-skou povinnost, přesto na vý­roční schůzi přišla. V tako­vých členech je záruka, že stranická organizace nebude na jejich úseku živořit, ale žít plnokrevným životem. Do vínku dostal nový výbor řadu povinností a úkolů v po­době usnesení výroční člen­ské schůze: Vypracovat kva­litní plán práce, oživit čin­nost stranických skupin a po­­liticko-ideovou výchovu členů organizace i bezpartijních, lé­pe řídit práci komunistů v dí­lenských výborech ROH, roz­víjet a podporovat iniciativu lidí, pomoci při ustaveni zá­vodní organizace Socialistic­kého svazu mládeže, rozprou­dit názornou agitaci i propa­gaci, vytvořit podmínky pro přijímání nových členů do strany, zejména z řad dělnic­ké mládeže. A nakonec to nej­důležitější; znovu zhodnotit práci každého člena organiza­ce, uložit mu konkrétní stra­nické úkoly a jejich plnění důsledně kontrolovat. To je nejsprávnější lék proti pasivi­tě, oportunístickému smířli­­venství a falešné solidaritě. V důsledné kontrole je záru­ka, že budou splněny závěry prosincového pléna ÜV KSČ, ke kterým se celá 3. ZO KSČ v neštěmickém Tonasu přihlá­sila a které si vzala za své. J. KOLONIČNÝ NĚKOLIK MYŠLENEK O VYTVÁŘENÍ VĚDECKÉHO SVĚTOVÉHO NÁZORU V. I. LENIN: „Ükoly mládeže a organizací komunistické mládeže a všech jiných organizací zvláště, by se daly vyjád­řit jedním slovem — učit se!“ [V. I. Lenin, VS II. str. 637) Často so při různých příle­žitostech zdůrazňuje, že mlá dež je budoucností lidstva. Nelze s tím nesouhlasit. Větši­na z nás si uvědomuje nut­nost dobré přípravy mladé generace na její budoucí úlo­ha. Uvědomuje si. že mládež má ve své podstatě sklony k revoltě, že je nejdynamičtější složkou společnosti se svými specifickými zájmy, nrčitým stupněm uvědomění a první­mi životními zkušenostmi. Společenský a politický vý­voj u nás v letech 1968—1969 potvrdil jaký ohromný význam má právě správně orientova­ná výchova mládeže a její za­pojování do veřejného života. Vždyť výchova mimo jiné pře­durčuje čím se mladý člověk stane — buď aktivní, samo­statnou osobností nebo malo­měšťákem omezujícím svoje zájmy na své vlastní já. K základním prvkům vý­chovy mládeže patří vytváření a upevňování vědeckého svě­tového názoru. Každý člověk má nějaký světový názor když jej naprostá většina lidí i vědomě a uceleně neformulu­je. A světový názor hraje vel-3P R O B O J 26. ledna 1971 kou úlohu v životě každého člověka, ovlivňuje jeho jedná­ní i chování, jeho přístup k řešení životních a politických problémů, dává mu odpověď na řadu otázek, jako napří­klad o podstatě a vzniku svě­ta, života, společnosti, smyslu života apod. Jinak jedná člo­věk vycházející z přesvědčení, že základem společnosti, zá­kladem všeho dění je nějaká nadpozemská síla řídící veške­rý život a jinak ten, jenž vy­chází z přesvědčení, že společ­nost se vyvíjí na základě objektivních zákonitostí, které se prosazují prostřednictvím konkrétní činnosti lidí, z nut­nosti poznávat tyto zákonitosti a využívat je k prospěchu ce­lé společnosti. Jinak jedná člo­věk, který smysl své práce a své existence spojuje jen se svon vlastní osobou a jinak ten. který rozvoj své vlastní osoby vidí v souvislosti s roz­vojem celé společnosti a tomu­to podřizuje i své osobní záj­my. V úvodu jsem uvedla myšlen­ku V. I. Lenina z jeho projevu na III. sjezdu Komsomolu v r. 1920. I když byl tento projev přednesen před více jak 50 lety je stále aktuální a jeho platnost trvá i v této době. Lenin zde má na mysli a Ha­de mládeži jako hlavní úkol — učit se komunismu. Z dneš­ního pohledu to znamená osvo­jovat si marxisticko-leninský světový názor. Budeme-li po­vrchně přistupovat k tomuto problému můžeme dojít k ná­zoru, že učit se komunismu znamená osvojit si poučky marxismu-leninismu, které jsou obsaženy v různých učeb­nicích, brožurách a článcích. Lenin byl však toho názoru, že takové učení je primitivní, povrchní a nedostatečné. Člo­věk osvojující si hotové závě­ry, samostatně nemyslící není pak ani schopen uplatňovat své vědomosti v každodenní činnosti. Učit se komnnismu neznamená jen osvojování si teoretických znalostí, to je jen jedna stránka, ale jde o to tyto získané vědomosti uplat­ňovat v praxi. Lenin v tomto projevu ho­vořil o tom, že k osvojení si komunismu musí člověk znát kulturu, vědu, prostě všechno bohatství vědomostí, které lid­stvo během svého vývoje na­shromáždilo. Důkazem toho, že je nutné při studiu vychá­zet z poznatků získaných sta­rou společností, z poznatků kriticky přehodnocených, jsou práce Marxe, Engelse a Leni­na. Jejich učení se mohlo to­lik rozšířit a získat takový vliv právě proto, že se ve svých analýzát \ opírali pevnou základnu lidského vě­o dění, že vycházeli z dosaže­ných poznatků vědních oborů, kriticky je přehodnotili a do­kázali historickon nevyhnutel­nost přechodu od kapitalismu k socialismu a komunismu. Tedy jenom správné spojení hlubokých vědomostí a schop­nost používat je v praktické činnosti tvoří základnu pro vy­tvoření marx-leninského svě­tového názoru. Vytváření vědeckého světo­vého názorn je dlouhodobý výchovný proces. Přispívá k němu řada faktorů, jako ško­la, rodina, suma vědomosti a znalostí z nejrůznějších obo­rů, prostředí, ve kterém mla­dý člověk žije, pracnje a tráví svůj volný čas. Každá výcho­va je světovým názorem pod­míněna a vyrůstá z něho. Na drnhé straně ve svých cílech výchova napomáhá světový názor vytvářet a upevňovat. Existuje tedy dialektický dvou­stranný vztah výchovy a svě­tového názorn. Mladý člověk do sebe rychle a aktivně vstřebává nejrůznější názory a ne vždy je schopen a dostateč­ně připraven je kriticky pře­hodnotit a vybrat ty nejspráv­nější. Má poměrně malé poli­tická a životní zkušenosti a nechá se proto lehce ovlivnit hesly, která jsou na první pohled revoluční a pokroková, ale ve své podstatě jsou hlu­boce reakční. Proto má tedy tak velký význam každodenní a soustavná výchovná práce. Jednon z nejdůležitějších součástí výchovného procesu je ideologická výchova. Je dů­ležité nejen v sončasné době. ale i v hiráoncnosti a je mož­no říci, že je permanentním úkolem celé společnosti. Ideo­logická výchova mládeže v mi­nulém období velmi zaostala. V praxi se u nás plně potvrdi­la Leninova myšlenka, že tam kde nepůsobíme my, působí třídní nepřítel. ČSM postupně upouštěl od politické výchovy mládeže a ta byla stále více vystavena působení nejrůzněj­ších buržoazních ideologií. 0 to bude práce nyní těžší a odpovědnější a není možné, aby se stala pouze záležitostí mládežnické organizace. Socialistický svaz mládeže nyní přistupuje k systematic­ké politické výchově mládeže. Pro nejbližší období chce ve svém učebním roce vysvětlit tři základní okruhy problémů: — KSČ záruka socialistické­ho charakteru naší společnosti — Mládež a problémy pvo­­letářského internacionalismu a socialistického vlastenectví — Mládež, její organizace a socialistická společnost. K tomu, aby učební rok splnil své poslání, aby mla­dým lidem byly uvedené pro­blémy správně vysvětleny je důležitá otázka úrovně jednot­livých lekcí. Nově založené organizace SSM, noví, nezku­šení lidé, kteří v nich pracují, nemají ještě dostatek sil a zkušeností k tomu, aby vlastních zdrojů mohli kvalit­z ně školení provádět. Zde mají široké pole působnosti stranic­ké organizace a orgány. Bylo by nesprávné považovat po­moc v učebním roce SSM za něco mimořádného a práci navíc. Naopak. Stranické or­ganizace musí cítit zodpověd­nost za ideologickou výchovu mládeže a měly by mládežnic­kým organizacím pomáhat ne­1 jen v učebním roce SSM, a’e vn vysvětí: vání všech otá­zek, které jsou mladým lidem nejasné. Pomoc stranických orgánů mládeži má v některých mís­tech našeho kraje už konkrét­ní podobu. OV KSČ v Litomě­řicích vybral 65 funkcionářů a lektorů, kteří během nece­­•lýt tři měsíců provedli 64 před­nášek o proletářském interna­cionalismu a socialistickém vlastenectví. A i pro další té­ma svého školení mají mládež­níci Litoměřická zaručenou pomoc okresního výboru stra­ny. V Chomutově pomáhá OV KSČ zase tím, že při Večerní universitě marxismu-leninismu byl ustaven kurs pro funkcio­náře a lektory SSM, ve kte­rém se učí 25 mladých lidí. Podobným způsobem pomáhají i OV KSČ v Teplicích, Děčíně aj-Pochopitelně, že by bylo ne­správné spoléhat se jen na lektory OV KSČ a zapomínat na výchovu lektorů z řad čle­nů SSM. Je to věcí samotných svazáckých orgánů, a stalo se to i součásti pomoci OV KSČ i KV KSČ. Tak například v března bude v Krajské politic­ké škole Ostí nad Labem pro­bíhat kurs pro lektory SSM, kde budou posluchači vyzbro­jeni základními teoretickými i metodickými znalostmi. KV KSČ ve spolupráci s KV SSM v nejbližší době zorganizuje semináře s tématy o psycholo­gii a pedagogice dospívající mládeže a to pro lektory KSČ i pro lektory z řad SSM. Forem pomoci v ideologické výchově se najde daleko více. Bude záležet na iniciativě stranických orgánů a organi­zací i mládežnických funkcio­nářů, aby ideová výchova mla­dých lidí byla soustavná a co nejúčinnější. BLANKA HÁJKOVA K ideologické výchově mládeže

Next