Průboj, leden-březen 1971 (XXIII/1-76)

1971-01-16 / No. 13

PROLETAftl VŠECH ZEMI, SPOJTE SE! LEGENDY A SKUTEČNOST MIROSLAV DOČKAL V průběhu uplynulých let, zejména v době pohovorů, zamýšleli se mnozí komunisté, ale i bezpartijní veřejnost, nad otázkou, zda byl LEDEN nutný nebo ne. Na tuto otázku dává jednoznačnou odpověď „Poučeni", které se v těchto dnech dostává do rukou našich čtenářů. „Ve svém základním významu" - konstatuje doku­ment - „byly výsledky lednového pléna výrazem nezbytnosti řešit nazrálou krizi v KSČ a odstranit z činnosti strany a zejména je­jího vedeni to, co bylo překážkou, aby se strana a společnost při­vedly k nové aktivitě, k novému rozmachu." 2el, hned při prvních krocích strany v procesu svého ozdravěni dochází k pravému opaku. Místo upevněni jednoty strany a do­držováni leninských norem, jak to požaduje politická rezoluce led­nového pléna, jednota KSČ se začíná vlivem provicových, oportu­­nistických a kariéristických jednotlivců a skupin ve straně oslabo­vat, leninské normy stranického života se porušuji, a později se začíná vystupovat i proti té části rezoluce, která zdůrazňuje naši příslušnost k světové socialistické soustavě a pevnou jednotu se Sovětským svazem. . , j , Proti duchu lednového zasedáni začali mezi prvnimi vystupovot pravičáčtí novináři z Průboje. Redaktor R. Brychta v Průboji 1. března odmítá princip demokratického centralismu a nastoluje místo toho trockistickou teorii o permanentní diskusi, když píše: „Teorie o času, o diskusi a času pro činy... patři mezi jednu z těch nábojnic se starým střelným prachem". Tento rozkladný vliv pravice ve vedeni strany, který našel svou odezvu v krajích i v okresech, se stupňuje. Obraz o tom podává i situace v Severočeském kraji, zejména po krajské konferenci v dubnu 1968. Pod shovívanou (a později aktivní) patronaci špičkových pravi­čáků v kraji, L. Kreperáta, J. Lošťáka a jiných, začinaji rozvíjet svou protÍ5tianickou a protisocialistickou činnost kontrarevolučni skupiny K 231 a KAN. Tehdejší školská správa SKNV fiktivně za­městnávala tajemniko K 231 Brodského, když byl uvolněn pro práci ve svém klubu. Dojemnou starost a péči o K 231 a KAN projevoval nejenom státní orgán KNV, který mimo jiné dává přípravnému krajskému výboru KAN pro první schůzi střechu nad hlavou — svou zasedací siň, ale i Kreperát a Lošťák. Dne 17. května se zúčastňuji této schůze, aniž by jim nějak vadilo protistranické jednání i celá at­mosféra schůze, která na ni vládla. To také vedení KAN dovedlo ocenit. Dne 26. května jim pode­­kovalo otevřeným dopisem v Průboji, v němž se mimo jiné kvitu­je: „Domníváme se proto, že progresívni část KSČ, které věříme, skutečně usiluje o vytvořeni nového, dosud neznámého společen­ského zřízení". Vida, jak „obrodný proces", podle obrazu pravičáků, pokračuje: Průboj prostřednictvím Brychty odmítá v březnu marxisticko lenin­ské principy, zatímco vedoucí funkcionáři SKV KSČ v květnu asi­stují již při nástupu kontrarevolučnich skupin, které si pochvaluji, že „progresivisté" v KSČ usiluji o vytvoření „nového dosud nezná­mého společenského zřízeni“. (Pokračováni na 2 str.) iAK BUDE DNES A ZÍTRA: E nes jich musíš udělat nejmíň sedmadvacet. Dřív domů nepůjdeš." Náčelník řízení Konstantin Šíma plácnul Jana Knotka přátelsky po ramenou, podíval se na gra­fikon plnění, na němž se pro­plétaly černé a červené přím­ky. Černé jsou nákladní vlaky, většinou s uhlím na hlavním tahu z Mostu do Ústí nebo zpátky prázdné znovu na doly. Věčný kolotoč, na který si Jan Knotek za osm let u dispe­čerského ,pultu dokonale zvykl. Když ráno přišel střídat noční­ho Strnada, prohodili jen pár slov, pro laika spíš několik za­klínacích formulí, pár čísel jako tajný kód. Protáhnout sedmadvacet ná­kladních vlaků za směnu, v pří­štích dvanácti hodinách z uhel­né pánve směrem na Ústí a pak zas dál - Hněvice. Všeta­­ty, Brno. Holešovice... Vlak za vlakem všemi směry k důležitým hospodářským centrům. Nádraží Nový Most. Ráno 6.46 ... Mlha vytvořila těžký závěs nad uhelnou pánví pod Kruš­nými horami. Pravidelné auto­busové linky odvážejí lidi do práce. S obtížemi se prodírají neprůhledným tunelem bílého rána. Paprsky světlometů se za­stavují na pár metrech, norá zeji na jakousi nehmatatel­­nou stěnu. Ulicemi poletuji drobné sněhové vločky. Mráz není protivný. Jen málo pod nu­lou. Nezalézá ani do kožichu, ani do rukavic a za nehty. Výpravčí Lene mává zeleným světlem, ale musí jít co nejblíž, aby ho osádka viděla. Vlak 6654 odjíždí... V záznamech Jana Kotka se objeví několik údajů: elektrika a číslo, 47 vozů, 128 náprav, 2193 tun ghlí z Herkulesu, urče­no pro Olomouc. Strojvedoucí Čech nastoupil službu deset minut po půlnoci, vlakvedoucí Věříš v jednu. Šest nočních hodin mají za sebou. Zpátky táhnou náklad. „V létě protáhneme i pěta­třicet vlaků," říká mi Jan Kno­tek. „Když to pojede, tak těch sedmadvacet dneska taky udě­láme.” Když to pojede ... Volá „mostar" — tedy sterý Most. 6.55 hod. Náš vlak do Olo­mouce „šedesátšestpadesátčtyř­­ka" se zastavil. Lokomotiva zlo­bí. Musí opravovat... V 7.16 hod. vyjíždí další ná­klad. Sokolovské uhlí pro Hně­vice. Cíl — elektrárna v Počáp­­lech. Po osmé začíná výluka první traťové koleje mezi Řeh­­lovicemi a Trmicemi. Všechno na jednu kolej. Tam i zpátky. Vlaky se začínají tlačit. Bílina - knoflík na telefonní centrále a Bílina se hlásí. ,.Ze­ptejte se strojvedoucího, jestli to zná přes Oldřichov. Tam je teď volněji. Vezmeme ho od­klonem. Je to uhlí pro elektrár­nu, musí jet." Strojvedoucí trať zná... Rozjela se konečně i „olo­moucká" 6654. Teď už má zele­nou až do Ústí. Jen jednou za­stavuje. Světec. Příjezd 8.18 hod., odjezd 8.21 hod. Za šestnáct minut se hlásí Úpořiny: , 6654 projel, ale vlak vedoucí vyhodil lístek. V Ústí musí do depa." „Nevybral jste si nejlepší vlak," říkají mi. Nepřijel jsem vybírat ani nejlepší, ani nej­horší. Ukázal jsem na něj zce­la náhodně. Na jeden z těch sedmadvaceti... Ozval se soudruh Houska z Mostu: „Tady je mlha tak vel­ká, že ji máme až v baráku." Má dobrou náladu. Řehlovice 8.48 hod. Znovu stojíme. Prohlídka ložisek. Že by ložiska? 9.47 hod. Konečně Ústi. Když se jede, tak to z Mostu do Ústí netrvá ani hodinu. Lokomotiva jede do depo. Na vlak připojují mašinu s vlakvedoucím Meluzínem a stroj­vedoucím Myškou. Předpisy určuji, .že při výměně lokomoti­vy musí být provedena úplná zkouška. Střekov je zacpán, mají tam volnou jen jednu kolej. „Olomouc" se zdržel v Ústi do 11.25 hod. Dostal nové číslo - 5658. Konečně ho protáhli. František Vais, dispečer trati Ústí—Všetaty v pravidelném ryt­mu zaznamenává: Sebuzin 11.32 hod., Žernoseky 11.54 hod.. Litoměřice 12.00 hod.. Po­lepy 12.08 hod., Hoštka 12.14 hod., Štětí... Liběchov... Mělník... „Jede nám to jak rychlík," směji se. Nemám na tom nej­­menší zásluhu. Je to jen kousí­ček té namáhavé práce, kterou denně musí vykonat armáda v modrém. Před třináctou hodinou je vlak s uhlím ve Všstatech. Jeho jízda po kolejích Severozápad­ní dráhy skončila. Vlak pokra­čuje - směr Olomouc. Za šest hodin se objevilo na grafikonu plnění u Jana Kotka šestnáct vlaků s uhlím. Do večera jich musí být ješ­tě jedenáct... Aby si všichni mohli jít s pocitem dobře vykonané práce odpočin-vtt ořnd další směn i. ANTONÍN BALACH 3 V DUCHU REVOLUČNÍCH tradic < JAK STANOVAT V ZIMĚ 7 ZNÁTE SOVĚTSKÉ FILMY? 8 HODNÝ SYN 9D0DŔE PROMYŠLENÝ PLAN loPO LOOSTROV V UHELNÉM OCEÁNU 12 ZIMA-ZDRAVl A PÔVAB I SNlH UNA VUJE li CHTĚL BYCH BÝT 16 SPORT NA HLAVNÍM TAHU MÍSTY MLHY NEBO NÍZKÁ OBLAČNOST, KTERÁ SE BUDE OJEDINELE ROZPOUŠTĚT. RANNÍ TEPLOTY MI­NUS CTYftl AŽ MINUS SEDM STUPŇŮ, ZPOČÁTKU V MÍSTECH S VYJASNENÍM DO MINUS DESETI STUPŇŮ. V dnešním sobotním vydání přinášíme na sedmé straně podmínky filmové soutěže, které se může zúčastnit kaž­dý čtenář našeho listu, [de o známé sovětské filmy, které byly promítány v našich ki­nech, některé uvedla televize, o finých jsme psali v Průboji. Ti, kteří se snutěže zúčastní, mohou vyhrát fotoaparát, tran­zistorové rádio, zájezd do So­větského svazu. ORGÁN SEVEROČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSČ SOBOTA-NEDĚLE 16.-17. LEDNA 1971 • ROČ. 23, ČÍS. 13 o PNS 58 • 1 Kčs Snímek: MIROSLAV PROCHÁZKA K zamyšlení pro každého O významu dokumentu pod názvem „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ“ by se da­lo mluvit dlouho. Ústřední vý­bor, předsednictvo spolu s ak­tivem strany v něm objasňují našim občanům příčiny krize naší společnosti v roce 1968. K závěrům pomohly pohovory se členy strany při výměně le­gitimací a dále si stranické organizace samy dělaly rozbo­ry situace v roce 1968. Všech­ny tyto zkušenosti nám umož­nily najít příčiny krize. Toto poučení by si měl každý ob­čan přečíst a zamyslet se, sám sobě si udělat své vlastní hod­nocení, spravedlivě a čestně posoudit celou situaci. Vždyť všichni občané našeho státu mají zájem žít v klidu a míru a to je jedině možné v bra­trské spolupráci se Sovětským svazem a s dalšími socialistic­kými státy. JlftlNA KRČKOVÁ, pracovnice sklad, hospodář­ství, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Ústí n. L. I A

Next