Průboj, leden-březen 1971 (XXIII/1-76)
1971-01-16 / No. 13
PROLETAftl VŠECH ZEMI, SPOJTE SE! LEGENDY A SKUTEČNOST MIROSLAV DOČKAL V průběhu uplynulých let, zejména v době pohovorů, zamýšleli se mnozí komunisté, ale i bezpartijní veřejnost, nad otázkou, zda byl LEDEN nutný nebo ne. Na tuto otázku dává jednoznačnou odpověď „Poučeni", které se v těchto dnech dostává do rukou našich čtenářů. „Ve svém základním významu" - konstatuje dokument - „byly výsledky lednového pléna výrazem nezbytnosti řešit nazrálou krizi v KSČ a odstranit z činnosti strany a zejména jejího vedeni to, co bylo překážkou, aby se strana a společnost přivedly k nové aktivitě, k novému rozmachu." 2el, hned při prvních krocích strany v procesu svého ozdravěni dochází k pravému opaku. Místo upevněni jednoty strany a dodržováni leninských norem, jak to požaduje politická rezoluce lednového pléna, jednota KSČ se začíná vlivem provicových, oportunistických a kariéristických jednotlivců a skupin ve straně oslabovat, leninské normy stranického života se porušuji, a později se začíná vystupovat i proti té části rezoluce, která zdůrazňuje naši příslušnost k světové socialistické soustavě a pevnou jednotu se Sovětským svazem. . , j , Proti duchu lednového zasedáni začali mezi prvnimi vystupovot pravičáčtí novináři z Průboje. Redaktor R. Brychta v Průboji 1. března odmítá princip demokratického centralismu a nastoluje místo toho trockistickou teorii o permanentní diskusi, když píše: „Teorie o času, o diskusi a času pro činy... patři mezi jednu z těch nábojnic se starým střelným prachem". Tento rozkladný vliv pravice ve vedeni strany, který našel svou odezvu v krajích i v okresech, se stupňuje. Obraz o tom podává i situace v Severočeském kraji, zejména po krajské konferenci v dubnu 1968. Pod shovívanou (a později aktivní) patronaci špičkových pravičáků v kraji, L. Kreperáta, J. Lošťáka a jiných, začinaji rozvíjet svou protÍ5tianickou a protisocialistickou činnost kontrarevolučni skupiny K 231 a KAN. Tehdejší školská správa SKNV fiktivně zaměstnávala tajemniko K 231 Brodského, když byl uvolněn pro práci ve svém klubu. Dojemnou starost a péči o K 231 a KAN projevoval nejenom státní orgán KNV, který mimo jiné dává přípravnému krajskému výboru KAN pro první schůzi střechu nad hlavou — svou zasedací siň, ale i Kreperát a Lošťák. Dne 17. května se zúčastňuji této schůze, aniž by jim nějak vadilo protistranické jednání i celá atmosféra schůze, která na ni vládla. To také vedení KAN dovedlo ocenit. Dne 26. května jim podekovalo otevřeným dopisem v Průboji, v němž se mimo jiné kvituje: „Domníváme se proto, že progresívni část KSČ, které věříme, skutečně usiluje o vytvořeni nového, dosud neznámého společenského zřízení". Vida, jak „obrodný proces", podle obrazu pravičáků, pokračuje: Průboj prostřednictvím Brychty odmítá v březnu marxisticko leninské principy, zatímco vedoucí funkcionáři SKV KSČ v květnu asistují již při nástupu kontrarevolučnich skupin, které si pochvaluji, že „progresivisté" v KSČ usiluji o vytvoření „nového dosud neznámého společenského zřízeni“. (Pokračováni na 2 str.) iAK BUDE DNES A ZÍTRA: E nes jich musíš udělat nejmíň sedmadvacet. Dřív domů nepůjdeš." Náčelník řízení Konstantin Šíma plácnul Jana Knotka přátelsky po ramenou, podíval se na grafikon plnění, na němž se proplétaly černé a červené přímky. Černé jsou nákladní vlaky, většinou s uhlím na hlavním tahu z Mostu do Ústí nebo zpátky prázdné znovu na doly. Věčný kolotoč, na který si Jan Knotek za osm let u dispečerského ,pultu dokonale zvykl. Když ráno přišel střídat nočního Strnada, prohodili jen pár slov, pro laika spíš několik zaklínacích formulí, pár čísel jako tajný kód. Protáhnout sedmadvacet nákladních vlaků za směnu, v příštích dvanácti hodinách z uhelné pánve směrem na Ústí a pak zas dál - Hněvice. Všetaty, Brno. Holešovice... Vlak za vlakem všemi směry k důležitým hospodářským centrům. Nádraží Nový Most. Ráno 6.46 ... Mlha vytvořila těžký závěs nad uhelnou pánví pod Krušnými horami. Pravidelné autobusové linky odvážejí lidi do práce. S obtížemi se prodírají neprůhledným tunelem bílého rána. Paprsky světlometů se zastavují na pár metrech, norá zeji na jakousi nehmatatelnou stěnu. Ulicemi poletuji drobné sněhové vločky. Mráz není protivný. Jen málo pod nulou. Nezalézá ani do kožichu, ani do rukavic a za nehty. Výpravčí Lene mává zeleným světlem, ale musí jít co nejblíž, aby ho osádka viděla. Vlak 6654 odjíždí... V záznamech Jana Kotka se objeví několik údajů: elektrika a číslo, 47 vozů, 128 náprav, 2193 tun ghlí z Herkulesu, určeno pro Olomouc. Strojvedoucí Čech nastoupil službu deset minut po půlnoci, vlakvedoucí Věříš v jednu. Šest nočních hodin mají za sebou. Zpátky táhnou náklad. „V létě protáhneme i pětatřicet vlaků," říká mi Jan Knotek. „Když to pojede, tak těch sedmadvacet dneska taky uděláme.” Když to pojede ... Volá „mostar" — tedy sterý Most. 6.55 hod. Náš vlak do Olomouce „šedesátšestpadesátčtyřka" se zastavil. Lokomotiva zlobí. Musí opravovat... V 7.16 hod. vyjíždí další náklad. Sokolovské uhlí pro Hněvice. Cíl — elektrárna v Počáplech. Po osmé začíná výluka první traťové koleje mezi Řehlovicemi a Trmicemi. Všechno na jednu kolej. Tam i zpátky. Vlaky se začínají tlačit. Bílina - knoflík na telefonní centrále a Bílina se hlásí. ,.Zeptejte se strojvedoucího, jestli to zná přes Oldřichov. Tam je teď volněji. Vezmeme ho odklonem. Je to uhlí pro elektrárnu, musí jet." Strojvedoucí trať zná... Rozjela se konečně i „olomoucká" 6654. Teď už má zelenou až do Ústí. Jen jednou zastavuje. Světec. Příjezd 8.18 hod., odjezd 8.21 hod. Za šestnáct minut se hlásí Úpořiny: , 6654 projel, ale vlak vedoucí vyhodil lístek. V Ústí musí do depa." „Nevybral jste si nejlepší vlak," říkají mi. Nepřijel jsem vybírat ani nejlepší, ani nejhorší. Ukázal jsem na něj zcela náhodně. Na jeden z těch sedmadvaceti... Ozval se soudruh Houska z Mostu: „Tady je mlha tak velká, že ji máme až v baráku." Má dobrou náladu. Řehlovice 8.48 hod. Znovu stojíme. Prohlídka ložisek. Že by ložiska? 9.47 hod. Konečně Ústi. Když se jede, tak to z Mostu do Ústí netrvá ani hodinu. Lokomotiva jede do depo. Na vlak připojují mašinu s vlakvedoucím Meluzínem a strojvedoucím Myškou. Předpisy určuji, .že při výměně lokomotivy musí být provedena úplná zkouška. Střekov je zacpán, mají tam volnou jen jednu kolej. „Olomouc" se zdržel v Ústi do 11.25 hod. Dostal nové číslo - 5658. Konečně ho protáhli. František Vais, dispečer trati Ústí—Všetaty v pravidelném rytmu zaznamenává: Sebuzin 11.32 hod., Žernoseky 11.54 hod.. Litoměřice 12.00 hod.. Polepy 12.08 hod., Hoštka 12.14 hod., Štětí... Liběchov... Mělník... „Jede nám to jak rychlík," směji se. Nemám na tom nejmenší zásluhu. Je to jen kousíček té namáhavé práce, kterou denně musí vykonat armáda v modrém. Před třináctou hodinou je vlak s uhlím ve Všstatech. Jeho jízda po kolejích Severozápadní dráhy skončila. Vlak pokračuje - směr Olomouc. Za šest hodin se objevilo na grafikonu plnění u Jana Kotka šestnáct vlaků s uhlím. Do večera jich musí být ještě jedenáct... Aby si všichni mohli jít s pocitem dobře vykonané práce odpočin-vtt ořnd další směn i. ANTONÍN BALACH 3 V DUCHU REVOLUČNÍCH tradic < JAK STANOVAT V ZIMĚ 7 ZNÁTE SOVĚTSKÉ FILMY? 8 HODNÝ SYN 9D0DŔE PROMYŠLENÝ PLAN loPO LOOSTROV V UHELNÉM OCEÁNU 12 ZIMA-ZDRAVl A PÔVAB I SNlH UNA VUJE li CHTĚL BYCH BÝT 16 SPORT NA HLAVNÍM TAHU MÍSTY MLHY NEBO NÍZKÁ OBLAČNOST, KTERÁ SE BUDE OJEDINELE ROZPOUŠTĚT. RANNÍ TEPLOTY MINUS CTYftl AŽ MINUS SEDM STUPŇŮ, ZPOČÁTKU V MÍSTECH S VYJASNENÍM DO MINUS DESETI STUPŇŮ. V dnešním sobotním vydání přinášíme na sedmé straně podmínky filmové soutěže, které se může zúčastnit každý čtenář našeho listu, [de o známé sovětské filmy, které byly promítány v našich kinech, některé uvedla televize, o finých jsme psali v Průboji. Ti, kteří se snutěže zúčastní, mohou vyhrát fotoaparát, tranzistorové rádio, zájezd do Sovětského svazu. ORGÁN SEVEROČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSČ SOBOTA-NEDĚLE 16.-17. LEDNA 1971 • ROČ. 23, ČÍS. 13 o PNS 58 • 1 Kčs Snímek: MIROSLAV PROCHÁZKA K zamyšlení pro každého O významu dokumentu pod názvem „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ“ by se dalo mluvit dlouho. Ústřední výbor, předsednictvo spolu s aktivem strany v něm objasňují našim občanům příčiny krize naší společnosti v roce 1968. K závěrům pomohly pohovory se členy strany při výměně legitimací a dále si stranické organizace samy dělaly rozbory situace v roce 1968. Všechny tyto zkušenosti nám umožnily najít příčiny krize. Toto poučení by si měl každý občan přečíst a zamyslet se, sám sobě si udělat své vlastní hodnocení, spravedlivě a čestně posoudit celou situaci. Vždyť všichni občané našeho státu mají zájem žít v klidu a míru a to je jedině možné v bratrské spolupráci se Sovětským svazem a s dalšími socialistickými státy. JlftlNA KRČKOVÁ, pracovnice sklad, hospodářství, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Ústí n. L. I A