Průboj, leden-březen 1971 (XXIII/1-76)
1971-01-26 / No. 21
PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SEI ORGAN SEVEROČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSC Úterý 26 lerlns T971, r o c , 23 |51), cis* 21 PNS 58« cgiís hsl. Každý trošku Občanské výbory a společenské organizace města Litvínova se zavazují na počest 50. výročí založení KSČ odpracovat spoustu hodin, které sečteny, představují číslo — 2660, ovsem těch podchycených hodin! — v peněžní hodnotě 56.650 Kčs. A jestliže pilné soudružky ze Svazu žen nelitují svého času a cfytějí jej věnovat mladým, třeba v kroužku háčkování pro děvčata z Rica nebo v kroužku vaření apod. — máme tu další stovky hodin, které se nedají předem spočítat. Hodnota, i ta morální, představuje velké číslo, třebas se promítne někdy i později... (os/ Svědomití stovboři v Chomutově ■ Ani mráz na stavbaře neplatil j opatřeni ■ Dvě nová sídliště města CHOMUTOV (hz) — Pozemní stavby v Chomutově vstoupily do letošního rokn s čistým štítem. Občanům okresu odevzdaly plánovaných 587 bytů. V letošním roce jich mají postavit 671. Na jejich stavbách byl pracovní ruch 1 v letošní zimě. Stavbaři se na ni dobře připravili. Pracují především na vnitřní úpravě domů. Stavbaři mají teplé prostředí, protože včas napojili ústřední topení na městský horkovod. Aby i letošní úkoly splnili beze zbytku, vypracovali sl plán racionalizačních opatření. Jsou to významné úkoly, které už dnes jsou plněny. Patří mezi ně pojízdné čerpadlo na beton, používání prefabrikovaných bednících dílců, na stavbách se objevují nové typy nákladních výtahů, které se mohou používat i pro osobní dopravu. Značný význam bude mít přecházení na proudový systém výstavby, při níž se má projevit lepší organizace práce, pružnější využívání čet 1 zlepšené zásobování. Chomutovští stavbaři chtějí racionalizačními opatřeními zvýšit produktivitu práce o deset procent. Všechna přijatá opatření mají urychlit výstavbu města Chomutova. Bude to žádoucí, protože i Pozemním stavbám chybí zaměstnanci. Především tesaři a pomocní dělníci. Největší pozornost je věnována výstavbě středu města. Ovšetp Účinná racionalizační čekají práce na dalších dvou nových sídlištích. Je to sídliště Březenecká, kde má být ve II. pololetí rozestavěno 430 bytů a na Černém vrchu 164 bytů. Kromě toho bude v Březně u Chomutova zahájena stavba 64 bytů pro potřeby zemědělství. Spolutvůrci přeměny Chomutova jsou i významní partneři Pozemních staveb — Průmstav Pardubice a Vodohospodářská správa. Na nich bude záviset, do jaké míry bude stanovený harmonogram ve výstavbě bytů dodržován. Pracovníci Vodohospodářské správy při výstavbě inženýrských sítí na sídlišti Březenecká v uplynulém roce už dokázali, že si na ně stavbaři nemusí stěžovat. K NEJVYŠŠf TĚŽBĚ V HISTORII REVÍRU Havíři zasluhuji vysoké ocenění OSTÍ n. L. (v) — Severočeský hnědouhelný revír se dostal již do plného těžebníhu tempa. Do pondělí 25. ledna vytěžili havíři rrori úkoly ♦<*f'Hnirlr>»ho režim« již Btl 231 tun uhlí Na posledních výkonech se podílejí svou dobrou prací havíři všech národních podniků revíru. Severočeští iiavíři, tak jak mnohokrát v minnlosti, ukazují svým příkladem cestu ostatním pracujícím našeho kraje v plnění úkolů páté pětiletky. Přispěl k tomu také páteční nejvyšší výkon v těžbě uhlí v historii revíru, kdy havíři dosáhli těžby 191 711 tun uhlí, což je o 5 000 tun více než byl poslední rekord z loňského léta. Je dokladem toho, jak horníci chápou jednání prosincového pléna ústředního výborn strany a je také výrazem vysokého politického uvědomění všeoh pracujících revíru. Rychlé tempo, jež havíři v posledních dnech nasadili, ukazuje také, jak se dokázali vyrovnat s nepříznivými povětrnostními podmínkami na počátku letošního roku. Havíři — a to ukazují jejich činy — jsou odhodláni do puntíku splnit všechny sliby a závazky uzavřené na počest 50. výročí založení KSČ a vyjádřit tak plnou podporu současné politice strany. K jejich úspěchům přispívají i severočeští železničáři, kteří přistavují pro revír dostatek vagónů. Děli do škol v přírodě V neděli 24. a v pondělí 25. ledna odjely z Mostu a Meziboří další turnusy dětí, v počtu 240, do škol v přírodě v Nuzerově a Chýší. Letos se pobytu v těchto školách a ve škole v Potůčkách, který organizuje ONV Most, zúčastnilo již 580 dětí z devítiletek a mateřských škol. V krásné přírodě uprostřed lesů a zimních sportů tráví děti horníků a dělníků nezapomenutelné chvíle. los) Přátelské setkáni Soudruzi G. Husák, L. Štrougal a V. Bitók navštívili Moskvu PRAHA (ČTK) — Na požrání ústředního výboru KSSS a rady ministrů SSSR odletéli včera na neoficiální přátelskou návštěvu do Sovětského svazu první tajemník OV KSČ Gustáv Husák, člen předsednictva OV KSČ a předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal a člen předsednictva a tajemník OV KSČ Vasil Bifak. Dne 25. ledna 1971 se na OV KSSS sešel generální tajemník OV KSSS L. I. Brežněv, člen politbyra ÜV KSSS a předseda ra dy ministrů SSSR A. N. Kosygin a tajemník OV KSSS K. F. Katušev s prvním tajemníkem OV KSČ G. Husákem, členem předsednictva OV KSČ a předsedou vlády ČSSR L. Strougalem a členem předsednictva, tajemníkem OV KSČ V. Bilakem. Na této schůzce si obě strany vyměnily názory na další rozvoj a prohloubení přátelských styků a bratrské spolupráce mezi KSSS a KSČ, SSSR a ČSSR Obě strany se navzájem informovaly o výstavbě socialismu a komunismu ve svých zemích. Sovětští představitelé hovořili o předběžných výsledcích splnění pětiletého plánu a o perspektivách rozvoje národního hospodářství v nové pětiletce Zvláštní pozornost byla věnována přípravě XXIV. sjezdu KSSS a hnutí pracujících, které se v této souvislosti rozvinulo na počest důstojného uvítání sjezdu vysokými pracovními ukazateli. Českoslovenští soudruzi zase hovořili o tom, jak se s úspěchem prosazuje linie KSČ, směřující k další politické a hospodářské konsolidaci situace v zemi. S uspokojením konstatovali, že dokumenty schválené na prosincovém plenárním zasedání ŰV KSČ, zejména „Poučení z krizového vývoje v Komunistické straně Československa a ve společnosti po XIII. sjezdu KSČ“ se setkaly se širokým souhlasem podporou u komunistů a pracua jících mas. Českoslovenští předáci informovali sovětské soudruhy o růstu pracovní aktivity, o soutěžení, které se rozvíjí na československých závodech na počest 50. výročí Komunistické strany Československa v květnu letošního roku. V rozhovoru o úspěších, jichž bylo dosaženo v nejrůznějších oblastech hospodářské spolupráce mezi Československem a Sovětským svazem, obě strany zdůraznily význam dalšího prohloubení kooperace a specializace výroby v zájmu efektivnějšího uplatnění i úspěchů vědeckotechnického pokroku. Při jednání o mezinárodních otázkách bylo znovu konstatováno, že velký význam pro zajištění míru a bezpečnosti v Evropě mají smlouvy, které uzavřely Sovětský svaz a Polská lidová republika s Německou spolkovou republikou. Obě strany potvrdily své stanovisko, že považují mnichovskou dohodu za neplatnou od samého začátku a se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Týž den soudruzi G. Husák, k. Štrougal a V. Bifak odcestován do vlasti. Z Chomutova do Alžíru stožár 354 m vysoký CHOMUTOV (hz) — Válcovny trub v Chomutově odeslaly do Alžíru jednu ze svých významných zakázek. V oddělení trubkových výrobků vyrobili 354 matrů vysoký dlouhovlnný stožár. Je to již sedmý stožár tohoto druhu v závodě vyrobený. Jeho povrch byl opatřen pretikorozní vrstvou raetalizovaného hliníka. Stožár pro Alžír se liší od předešlých tím, že je složen z rovinných dílů, které se budou svářet až na montážním místě. Dřívější stožáry byly dodávány v prostorových tříbokých sestavách. Na přepravu dílů stožáru do Alžíru mohlo být proto použito pouze 17 vagónů běžného typu, kdežto n dřívějších typů se při přepravě používalo 32 speciálních železničních vagónů. Vlastní montáž stožáru bude zahájena v Alžírn začátkem března. Provádět ji budou Hutní montáže Ostrava. V současné době připravují ve VTŽ výrobu dvon 280metrových stožárů pro Korejskou lidově demokratickou republika a čtyři stožáry pro Súdán. Polští stavbaři Již na osmdesát polských stavbařů pracuje ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ostí nad Labem na výstavbě důležitého chemického provozního celku — eplchlórhydrinu. Na tzv. Ovčím vrchu byla pro ně vybudována ubikace s ústředním topením. Zatím se Ještě pracuje na výkopech uvedeného provozu (Od dop.) Kde se rodí formy pro bonbóny Závod Diana v Děčíně má dobrý zvuk u nás i ve světě nejen kvalitními výrobky z čokolády, ale i kvalitními formami pro výrobu cukrovinek. Zhotovují je v provozovně MONOS v Děčíně. Při své návštěvě jsme se ptali vedoucího provozovny soudruha Grimma z čeho je název odvozen. Řekl, že je to z řečtiny a v překladu znamená „jediný“. Název je pro provozovnu jako ušitý, je jediným výrob cem těchto forem v naší republice a ještě stačí dodávat je i do Maďarska a NDR. Ročně jich zde vyrobí kolem 20 tisíc kusů. O dovoz forem se zajímají i další státy jako Sovětský svaz, Polsko a Jugoslávie. Předností výrobců torem je, že jsou schopni dodávat své výrobky v krátkých termínech a to zákazníci oceňují-Aby mohli uspokojit stoupající zájem zákazníků, začínají svoji provozovnu vybavovat i novou technikou. V některých speciálních výrobních operacích si museli pomoci sami. Dříve bylo problémem dobře a rychle vyleštit vnitřní plochy forem. Po zkouškách s úpravou bubnů jsou dnes formy jako zrcadlo. Rovněž tak vyřešili zatavování forem cínem a další operace. Inu — kde je dobrý stmelený kolektiv, který vždy v případě potřeby bez dlouhých slov zapne i na úkor svého volného času, tam se mnohé podaří. Na snímku vlevo H. Šilerová při obsluze leštícího bubnu. Snímek dole ukazuje M. Klucha při úpravě nástroje. Foto: J. PLEVÁK (krb) Zabránily neštěstí na železnici Když přecházela poštovní doručovatelka Vlasta Plotnikovová v sobotu 23. ledna v Dlouhých Mostech na Liberecku, krátce po 15. hodině, železniční přejezd přes státní silnici, zarazil ji vylomený kus kolejnice. V té době však byl již několik minut na trati rychlík číslo 234, vypravený z hlavního nádraží v Liberci do Brna. VI. Plotntkovovd domyslela hrozící nebezpečí. Každá minuta byla teď drahocenná. Protože však potřebovala ještě sama něco služebně zařídit, požádala o rychlou pomoc paní Vojtěchovou, která bydlí u železničního přejezdu, aby doběhla k paní Hnízdilové a od nich telefonicky uvědomily o hrozícím nebezpečí železniční stanici v Jeřmanicích. Tady zvedá telefon a přijímá informace o hrozícím nebezpečí výpravčí Gusta fansová. faká fe možnost zadržet rychlík, která má první regulační zastávku až v Jeřmanicích? V Pilínkově? Ptlínkovem ještě naštěstí rychlík neprojel. Nebezpečným úsekem, kde se vylomila hlava kolejnice před půl hodinou však ještě projel osobní vlak. Ano, bylo to štěstí, že se nic nestalo. Zřejmě až po jeho projetí se část kolejnice vylomila. Za půl hodiny přešlo přes železniční přejezd mnoho lidí, přejela jej i řada aut. Nikdo si však vylomené kolejnice nevšiml. Hrozícího nebezpečí si povšimla teprve poštovní doručovatelka. Dík akceschopností dalších tří žen rychlík č. 234 na železničním přejezdu nevykolejil. Rychlík byl vrácen zpět do Liberce a vyjel odtud po opravě koleje na přejezdu teprve v 18.34 hodin. V Jeřmanicích měl zpoždění 226 minut — do Brna však díky duchapřítomnosti několika žen z Dlouhých Mostů přijeli všichni cestující v pořádku. IVAN SOUKUP Komín bez kouře Malou slavností zahájili zatopení pod kotlem nové kotelny v Severočeských drůbežářských závodech v Příšovtcích. Starý kotel, zařízený na spalování pevných paliv, jíž nestačil s „dechem“ značnému rozšíření výroby V rámci kompletace závodu byla vybudována nová porážka drůbeže, rozšířena rychíovýkrmna, postaveny garáže, administrativní budova. Stará kotelna ,tž nemohla zajistit dostatek páry, byla vybudována nová, s větší kapacitou. Protože komín při starém způsobu vytápění zamořoval okolí spoustou popílku, bylo použlro moderního způsobu vytápění a sice lehkým topným olejem. Instalovaný výkon kotelny 9,9 tun párv za hodinu umožňuje příšovickýtn drůbežářům plné rozvinuti výroby. První zkušeností již ukázaly, že nové zařízení bude plně vyhovovat. (rup) ze včerejší pošty _____________________ Bude město čisté? „Ulice a chodníky našeho krajského města isou tak špinavé a plné bláta, že tím město ztrácí nejméně padesát procent ze své původní krásy. Nejhorši je snad ulice Revoluční, kudy chodím denně do zaměstnání. Připadám si tu jako kamzík, který neví kam skočit, aby se vyhnul loužím a blátu. Projíždějící auta mě často ohodí od hlavy až k patě. Měla bych dotaz, jak se dá tento stav vyřešit? Čím špínu odstranit? Je to způsobeno nedostatkem vody, aut nebo kapacit? Ráda bych znala odpověď.* VERA MACHÁČKOVÁ, sociální pracovnice Spolku pro chemickou a hutní výrobu