Průboj, září 1974 (XXVI/207-231)

1974-09-02 / No. 207

mírové slavnosti v jablonci a v Teplicích JABLONEC (is) — Mírové slavnosti v Jablonci nad Nisou, Jejichž pořadatelem Je OV SUSP, mají Již pěknou tradici. Byly tu pořádány Již za první republiky — a především ve třicátých letech v tomto zná­mém severočeském městě za­zněl hlas na obranu světového míru, proti tehdejšímu rozmá­hajícímu se fašismu. Mezi účastníky tehdejších mírových shromáždění vystu­povali přední komunističtí funkcionáři, jako Kl. Gottwald a J. Fučík po svém ilegálním návratu z druhé cesty pa So­větském svazu napsal z jablo­necké mírové manifestace do Rudého práva fejeton „Proč bychom se netěšili“. Jo velmi záslužné, že Jablo­necký OB SCSP v této tradici pokračuje. Letos byly uplynu­lou sobotu dvojnásob slavnost­ní. Časově tato manifestace za­padla do rámce oslav 30. výro­čí SNP. V přeplněném letním amfiteátru promluvil v úvod­ním projevu tajemník SKV KSČ soudruh Antonín Prepsl. Zdů­raznil minovou politiku Sovět­ského svazu, který byl vždy nejvěrinějším spojencem naši země, Jehož pomoc výrazně podpořilo i povstání sloven­ského lidu před 30 lety. Účastnici sobotního shromáž­dění zaslali sovětskému velvy­slanectví v Praze pozdravné poselství. TEPLICE (mt) — Nedělní odpoledne plné slunečního ja­su vylákalo na mírovou slav­nost SCSP do přírodního diva­dla na Letnou v Teplicích tisí­ce návštěvníků. Přivítali mezi sebou delegaci z družebního okresu Gus Chrustalnyj, dele­gaci Střední skupiny sovět­ských vojsk, krajského výboru SCSP ,a okresních orgánů. S hlavním projevem vystoupil ministr spravedlnosti dr. Jan Němec. Zdůraznil, že Sovětský svaz Je nám Již léta věrným přítelem, majákem ukazujícím správnou cestu. Poděkoval pracujícím Teplická za úspěš­né výsledky, kterých dosahují v zemědělské 1 v průmyslové výrobě. Řekl, že slavnosti přá­telství svou velkou návštěv­ností a svým ohlasem mani­festují vřelý vztah k našemu mejbližšímu příteli — Sovět­skému svazu. Zdravici sovětského velvy­slanectví přednesl první ta­jemník I. P. Ivaščenko, jmé­nem delegace družebního okresu vystoupila vedoucí ta­jemnice městského výboru KSSS M. I. Krylova. Předala okresnímu výboru SCSP upo­mínkový dárek od pracujících z Gusu Chrustalného. V závě­ru první části slavnosti vy­stoupila členka České mírové rady Marie Vávrová, která pře­četla protestní Tezoluct proti brutálnímu řádění fašistic­kých sil v Chile. Ve druhé části zazpívali pionýři z Bíliny a potom následoval kulturní program, ve kterém vystoupili přední pražští umělci. Vzácní hosté navštívili památník Terezín Rozloučení s plátelí Nebylo to náhodné, že skupina sovětských odborářů, která navštívila Severočeský kraj, se s ním rozloučila v sobotu dne 31. srpna právě v Terezině, v němž a v blízkém okolí nacisté zřídili největší komplex koncentračních táborů na území Čes­koslovenska, kterým prošlo během okupace více než 200 tisíc vězňů. Jen necelá třetina z nich se dožila osvobození Rudou armádou. Zahynuli zde nebo v jiných táborech. Vedle Čechů byli nejpočetnější skupinou osob vězněných na Malé pevnosti sovětští občané. Pro některé z nich znamenal Terezín konec životní pouti. A byla to Rudá armáda, která další tisíce věziíů zachránila před likvidací, kterou nacisté připravovali. Sem bylo posláno po osvo­bození několik stet sovětských zdravotníků. Rudá armáda do Terezína posílala léky, potra­viny a vybavení pro pět pol­ních nemocníc. Díky této po­moci se zachránění vězni moh­li vrátit do svých domovů. O tom všem informoval so­větské hosty ředitel Památní­ku Terezín Václav Novák. Upo­zornil také na to, že příští ju­bilejní rok 30. výročí osvobo­zení pozvou osvoboditelé Tere­zína 1 lékaře, kteří zde likvi­dovali tyf, na mezinárodní mí­rovou manifestací, konající se zd© každý rok v květnu. Hluboký dojem zanechala v sovětských hostech prohlíd­ka ponurého prostředí Malé pevnosti. Za zvuku pochodu Padlých revolucionářů uctili potom památku umučených položením věnce a kytic k epi­tafu na Národním hřbitově. Pietního aktu se také zúčast­nili člen předsednictva SKV KSČ a předseda KOR Stanislav Vnouček, tajemník KOR RSDr. Václav Pfléger a další naší od­borářští pracovnici. Oficiální rozloučení se sovět­skými přáteli se pak konalo v terezínském Parkhotelu. Ve­doucí sovětské skupiny, člen ŰRO Vladimír Mlchajlovlč PIJaskov hovořil o tom, Jak všude v našem kraji byli srdeč­ně vítáni a zvlášť ocenil při­jetí v Roudnických strojírnách, které vyznělo v manifestaci Československo - sovětského přátelství. Poděkoval za bohaté zážitky a ubezpečil, že všichni členové skupiny budou na svých pra­covištích vyprávět o svých do­jmech. Zdůraznil také, že děl­nická třída obou států nedo­pustí, aby vznikly nové Terezí­ny. Soudruh Stanislav Vnouček ubezpečil sovětské přátele, že jsme se snažili učinit jejich pobyt u nás takový, aby se cí­tili jako mezi svými a slíbil tlumočit Jejich pozdravy čel­ným představitelům SKV KSČ. Vedoucímu sovětské skupiny odborářů pak předal plaketu Julia Fučíka. Hosté obdrželi 1 další upomínkové dary. Pří rozloučení se hovořilo ta­ké o tom, že se uvažuje přiví­tat v našem kraji v Měsíci čs.­­-sovětského přátelství odborá­ře družební Vladimíroké oblas­tí a v době prázdnin sl vymě­ňovat pionýry. S pozdravem — družba, družba, družba — odjeli sovět­ští odboráři v odpoledních ho­dinách do Prahy. (eshaj Delegace sovětských odborářů při prohlídce Malé pevnosti Terezín. Snímek: JAROSLAV PLEVAK Poselství scvětských odborářů z Vlaku družby prečo)« Severočeského kraje Účastníci Vlaku družby sovětských odborů Vás srdečně bratrsky pozdravují a z celého srdce Vám přeji nové vel­ké úspěchy ve výstavbě socialismu a komunismu a další rozkvět československá socialistické republiky. Naše věčná a nerozborná družba je nejlepší zárukou světového míru a štěstí našich bratrských národů. Z ná­vštěvy Vašeho krásného kraje si odvážíme ty nejhezčí vzpomínky. Před sklizní révy MOST (Od dop.) — Na nej­větším vinařství v Čechách po Mělníku a Roudnicí, v Chrám­cích na Mostecku se připravu­jí k letošní sklizní vinné ré­vy. Loni měli Chrámečtí po 65 centů plodů z hektaru při nej­větší cukernatostl v ČSR a za­tímco v roce 1969 vyrobili 70 hl, vína, loni jich vyrobili 2500 hl. Letos zakoupí stáčecí linku a kromě stáčení vína do demi­žonů, budou plnit i láhve. Ve spolupráci s SHD chtějí po­kusně vysadit na výsypce v Čepirozích a uvažuje se též o založení vlnic v budoucnu v dalších slunečných místech jižního cípu Mostecka a o ob­­novení někdejší krásné viníce na Hněvíně. Člen ÚV KSČ, vedoucí tajemník SKV KSČ V Žat ci se tan I kdyí na chmelnících čeká Ještě na 70 procent plochy chme­le na sklizeň, v Zatcl byla v uplynulých víkendových dnech Jli XVII. dočesná. Příroda st totií letos trochu zálaškovala. Pozdrlela sklizeň asi o týden — as tím nikdo při plánováni oslavy práce chmelařů a jejich pomocníků nepočítal. Ale l tak dosavadní výsledky z chmelnic dávají právo na radostnou, t kdyl trochu předčasnou oslavu. Té včerejší se zúčastnila kromě pěstitelů a brigádníků I stra­nická a vládní delegace vedená náměstkem ministra zeměděl­ství a výživy CSR ing. Janem Sevcovicem, delegace krajského výboru strany v čele s vedoucím tajemníkem dr. Jaroslavem Hajném, hosté družebních oblastí z NDR a SSSR a další. Jen na žateckém náměstí bylo 20 000 lidí. Soudruh Sevcovic v dopolední části slavnosti poděkoval pěs­titelům chmele za péči, kterou našemu zelenému zlatu věnovali v průběhu roku. Poděkoval i brigádníkům. Dobře si při sklizni Dr. Jaroslav Hajn mezi chmelaři čilo a zpívalo vedou například studenti střední ekonomické školy v Klato­vech. Každý z nich načesal v průměru 20 věrtelů chmele den­ně. Rovněž osádka česacího stroje z Nových Dvorů na Lttomě­­říčku podává výborné výsledky. Za směnu načešou přes 55 cen­tů zeleného chmele. Co by to bylo za dočesnou, kdyby na ni chyběla zábava. Vedle kulturních programů se i „sportovalo“. V tradiční soutěži ve hbitostí ručních česáčů byli favorité zaskočeni nenápadnou dív­kou z Nitry Említ Illešovou, která o této soutěži zvítězila. Re­prezentantka našeho kraje Jitka Pejšková, která loni obsadila druhé místo, klesla až na místo šesté. V mokré soutěží, vlastně v tanci s korbelem piva na hlavě, se opakovala loňská dočesná. Ve finále opět zvítězil manželský pár Jankovských z lázní KynŽvart. Druhé místo patří opět man­želům Sulikovým z Mostu. KAREL HROUZEK Snímky: JAROSLAV PLEVAK Zahajovací průvod dočesné Chmelový věnec pro soudruhy Ševcovíce a Hajna ZE SPORTU V I. lize kopané podlehly Teplice v Bratislavě Slova­nu vysoko 0:4. Ve II. lize hrál Slovan Liberec prvně na svém hřišti a zvítězil nad Pardubicemi 2:0. Mužstvo CHZ Litvínov po vítězství nad Sokolem 2e­­ravice vede tabulku I. ligy v národní házené mužů. V extralize boxerů skončilo severočeské derby mezi RH Ústí a Lok. Děčín 16:4 bodům. Vynikající výsledky havířů n. p. Doly Nástup Českoslavenský rekord v Ičžbě zemin CHOMUTOV (hz) — Nového československého rekordu v těž­bě nadložních zemin v jednom měsíci dosáhli na druhém řežu skrývky lomu Merkur, n. p. Doly Nástup Tušimice. Kolektiv skrývky vytěžil za měsíc srpen 1 286 000 kubických metrů nad­­ložnich zemin. Rekordu dosáhl technologickým komplexem slo­ženého z dobývacfho bagru SRS 1500, pásových dopravníků o šíři 1800 a 1800 mm a zakladače ZP 5500. Hlášení o vytvoření .rekordu předal vedoucí idrulhého řezu Skrývky Metlkiur ing. Karel Žá­ček podnikovému řediteli n. p.­­Doly Nástup A. Kostkovi. Re­kordmanům poděkoval za ]e­­jidh výkon člen předsednictva SKV KSČ a generální ředitel SHR Ing. M. Bauer a vedoucí tajemník OV KSČ Karel Ha­­nyik. Dosažený výkon není naho­dilý. Pracovníci skrývky již po tři měsíce dosahovali těžbu vyšší než millióin kubických metrů. V jejich práci se vý­razně projevuje kapacitní a časové využití technologické­ho komplexu a snížení poru­chovosti. Souběžně s nově vy­tvořeným měsíčním rekordem byl zaznamenán nejvyšší vý­kon na zialkladiaiči ZP 5500, kte­rý v srpnu založil 1 450 000 kubických metrů zemiiny, pro­tože býl zásobován nejen do­bývacím strojem SRs 1500, ale rovněž bagrem KU 300. Na besedě, která ise konala bezprostředně po skončení včerejší noční směny, hovoři­li členové kolektivu o svém životě a problematice na pra­covišti. Připomínali, že výrob cl strojů řeší často problémy které už v provoze byly výře •ny a přesto nejsou jejich no .vlnky zaváděny do výroby Pio zlepšení těchto vztahů bu de v Kadani zřízena pobočka konstrukční kanceláře Uináčov­­iských strojíren. Včerejší hrdinství spojil s úkoly dneška TEPLICE (mt) — V sobotu se sjížděly ze všedh okresů Severočeského kraje do Tep­lic autobusy, jejichž pasažéři býlí ve svátečních oděvech, na hrudích plno řádů a vyzname­nání. Byli to členové severo­české krajské organizace Sva­zu protifašistických bojovníků, kteří do Teplic přijeli na svůj krajský sraz a zároveň nia o­­slavy 30. výročí Slovenského národního povstání. V hlavním referátu srazu zdůraznil předseda Českého ústředního výboru SPB doc. d,r. Jcisef Nikl DrS-c., že po­sláním Svazu je včerejší hr­dinství spojit s úkoly dneška. O ilniterniacionálním charakteru povstání promluvil jeho přímý účastník pplik. Miloš Liška. Shromáždění pozdravil vedou­cí delegace dnuželbního sloven­ského okresu Bardejov Ev*žen Podihájecký. Za vyznamenané, kterým bylo předáno 7 medailí k 30. výročí- SNP I. stupně a 10 medailí II. stupně, poděko­vala ing. Tůmová. Ze slavnost­ního krajského- -srazu odbojářů byly odeslány pozdravné do­pisy ústřednímu výboru SPB, krajskému výboru KSČ a pre­sidentu republiky, armádnímu generálová Ludvíku Svobodovi, Poslední den prázdnin prázdninové soboty a neděle k projíždce parníkem z Děčína do Hřenska. Po oba dny byla obě plavidla Československé plavby labsko-oderské — hyd­­robus „Mír“ a tlačná osobní lód „Tol“ v plné permanencl. Podle Informace dispečera osobní dopravy ČSPLO Josefa Bubeníčka se od dneška Jízd­ní řád mění. Parníky budou místo šestkrát, vyplouvat z děčínského přístaviště už jen dvakrát denně. potrvá ještě do Sezóna však konce září. DECIN (ČTK) — Téměř 1000 pasažérů využilo poslední Největší na světě ŽATEC (fa) — V sobotu ote­vřel v Zatcl ministr zeměděl­ství a výživy ČSR ing. Josef Nágr, CSc., nový areál Vý­zkumného ústavu chmelařské­­ho. Slavnostního aktu se zú­častnila delegace SKV KSČ a KNV z Ústí n. L., delegace OV KSČ v Lounech, představitelé zahraničních ústavů a další hosté. „Areál nového ústavu je symbolem nesmírného pokro­ku, který za 25 Jet úrazilo ne­jen naše chmelařství, ale celá zemědělská výroba,“ zdůraz­nil v úvodním projevu sou­druh Nágr. Žatecký Stánek chmelařského výzkumu po ce­lou tu dobu účinně pomáhal zemědělským závodům a byl vždy bezprostředně spjat s praxí. Autorem projektu nového areálu Je ing. Posef Palaš z Agroprojektu Liberec. Ob­jekty ústavu jsou umístěny tak, aby nenarušovaly pohled na historickou část města. Stavbu prováděl n. p. Výstavba Kame­­nouhelných dolů Kladno. Sou­částí areálu Je mechanizační středisko, skleníky a nová bu­dova ústavu, jehož laboratoře jsou vybaveny nejmodernější technikou. Ústav řeší proble­matiku chmelařství komplexně od genetiky rostlin až po eko­nomiku, technologii a technic­ký rozvoj. Jménem kolektivu vědec-: kých pracovníků poděkoval za nové pracoviště jeho ředitel íng. Antonín Srp. Nový ústav, který je největ­ším a nejmodernějším středis­kem chmelařského výzkumu na světě, a je chloubou všech našich pěstitelů, bude sloužit nejen jim, ale i všem našim sousedům ze socialistických zemí. Je praktickým důkazem toho, jak velký význam přiklá­dá naše strana a vláda vědec­kotechnickému rozvoji. Z vystoupení skupiny SSM z Holedete a Měcholup NÁŠ SLOUPEK Bývá už pěkným zvykem, že na radnici MěstNV v Chomutově jsou přijímáni občané, kteří se svou prací v jakékoliv oblasti výrazně podílejí na výstavbě naše­ho socialistického státu. Výjimkou nebyla ani po­slední srpnová sobota. Před­stavitelé města přijali haví­ře z Dolu f. Zižka. Byl to kolektiv Vojtěcha Petra, který v červnu zaznamenal revírní rekord těžby uhlí, když vytěžil na hlavu a směnu 109,38 tuny uhlí. jejich výkon byl zapsán do pamětní knihy města. Byl to slavnostní okamžik. Nebývalo zvykem, aby v buržoázni republice byl ob­čan města, pracující člověk, zván do slavnostního sálu, aby jeho práce byla trvale zapsána do pamětní knihy. Kolektiv V. Petra byl už na MěstNV v Chomutově po­třetí. A vždy jeho návštěva, jeho pozvání bylo spjato s výsledky jejich práce. A jistě tu také nebyli napo­sled. Jménem členů kolek­tivu to slíbil jejich předák, průkopník socialistické prá­ce Vojtěch Petr: „Pozvání na MěstNV bylo pro nás ctí a vyznamenáním. Mohu vás ujistit, že poslední náš re­kordní výkon nebyl naším posledním slovem." (hz) ríh i.

Next