Průboj, červenec 1975 (XXVII/152-178)

1975-07-01 / No. 152

ň ROČNÍK 27 • ČÍSLO 152 CENA 5Q HALERŰ Zatykání v Bogotě BOGOTA (ČTK) — Na pět tisíc osob zatkla kolumbijská policie během prvních dvou dnů od vyhlášení výjimeěného stavu na celém území země. Oznámil to oficiální mluvěl po­licie. Tvrdil, že většina zatče­ných bude prý po zjištěni to­tožnosti propuštěna. Komunistická strana Kolum­bie vyzvala v sobotním pro­hlášeni k boji za zrušeni vý­jimečného stavu, který ozna­čila za vládni opatřeni k „za­strašováni pracujících“. Zdů­raznila, že vyhlášeni výjimeč­ného stavu je pouze „v zájmu velkoburžoazie, oligarchie a severoamerických monopolů“. Výjimečný stav vyhlásil ko­lumbijský prezident Alfonso López Michelsen v noci na 27. června pod záminkou, že byl narušen veřejný pořádek a po­třeby potlačit gerilové hnutí. Skutečným důvodem jsou však množíc! se stávkové akce pra­cujících a studentů proti prud­ce rostoucím životním nákla­dům. Nová technologie zrychluje sklizeň pícnin Včasné opravy se vyplácej! ■ Kombajny před odjezdem na Slovensko Ústí nad Labem (zek) — První letošní sklizeň pícnin z orné půdy skončila prakticky v závěru právě uplynu­lého měsíce. Tedy podstatně dříve, než tomu bylo v předcházejících letech této pětiletky. Současný stav plně potvrzuje oprávněnost přechodu sklizně na pro­gresivní technologii, zejména v senážování. To také převládá i ve skliz­ni píonin z luk, u které 1 přes osmidenní předstih proti loň­skému roku nevládne plná spokojenost; zejména na Dě­Na hospodářství Sady Ahníkov na Chomutovsku sklízejí letošní úrodu heř­mánku, který rychle dozrá­vá a je nutno spěchat. Však také ženy z Ahníkgva česají každá denně až 30 kilogramů této lééivé byli­ny. Podle plánu mají letos z Ahníkova sklidit 30 met­rických centů suchého heř­mánku. A to už je pěkné množství. Foto: M. VOJTÍŠEK, Kadaň člnsku zaostávají za ostatní­mi. Okresy s přibližně stejný­mi podmínkami — Liberec, Česká Lípa a Ostí nad Labem — jsou podstatně dále. Libe-řečtí se sklizni konči, včas reagovali na potřebnou změ­nu technologie. Vedle končíc! sklizně píc­nin je veškerá pozornost v ze­mědělských podnicích sou­středěna na rychle se blížíc! žně. Vždyť od přibližného za­čátku sklizně řepky nás děli maximálně tři týdny. O to vět­ší se dělají vrásky na čelech hospodářům ze závodů, kde ještě nemají opraveny všech­ny sklizňové stroje. Včera proběhlo na krajském výboru strany jednáni zástupců ze­mědělců s vedoucími pracov­níky strojírenských podniků našeho kraje o možnostech výroby některých náhradních dílů. Neopravenost strojů je rozložena prakticky do všech okresů. Jsou však podniky, které mají své kombajny již delší dobu opraveny. Začali s opravami včas a jsou bez starosti. Vedle připravenosti strojů nejsou ještě zajištěny potřeb­né sklady. Výroba obili roste rychleji než nová sila. Proto Zemědělský nákupní a záso­bovací podnik hledá možnost uskladněni kue se dá. Vstříc zatím vyšlo jen několik vojen­ských útvarů, Sepap Stětí a Okresní meliorační družstvo v Litoměřicích, což je oprav­du málo. V nejbližších dnech vyje­dou z našeho kraje kombajné­ři se svými stroji na pomoc při žních na Slovensku. Srai zemědělských důchodců LITOMĚŘICE (esha) — V areálu výstaviště Zahrady Čech v Litoměřicích se konal koncem minulého týdne sraz zemědělských důchodců. Sešlo se na něm 250 účastníků. Me­zi nimi byli zakladatelé jed­notných zemědělských druž­stev na Litoměřicku a další pracovnici v zemědělství, kte­ří se podíleli na socializaci vesnice v této oblasti. U této příležitosti vzpomně­li také, za jakých těžkých pod­mínek se tehdy družstva za­kládala a jak je tomu dnes, kdy z malých celků se sta­ly specializované zemědělské kombináty. Ze 112 JZD na Li­toměřicku v roce 1964 je dnes v okrese 24 velkovýrobních závodů. Mři v hidkovĚm koši LIBEREC (od dop.) — V ne­děli odjelo do pionýrského tá­bora v Poříčku na Sázavě se­dmdesát pionýrů z devítiletky na libereckém sídlišti Králův Háj. Jsou jedni z prvních na Liberecku, kdož budou užívat po skončení školního roku po­­sázavské přírody. Už v sobotu tam odjeli bri­gádníci z řad rodičů, aby při­pravili stanový tábor. Jeho ve­doucí, učitel soudruh Zdeněk Veselý, dává každý rok pio­nýrské rekreaci jiný ráz. Letos bude pionýrský tábor zaměřen na vodácký sport. Už stany bu­dou postaveny do tvaru lodě, hlídky budou v noci chránit bezpéčnost ostatních v lodním hlídkovém koši, který pro ten­to účel soudruh Veselý obsta­ral. Ze své základny v Pořlčku podniknou kromě Jiných výle­tů i plavbu po Sázavě a Vlta­vě do hlavního města Prahy. O cem psal Prii boj před 55 roky PRÚ BOJ Č. 37, 9. ZÁŘI 1920 Z RUBRIKY „RŮZNÉ ZPRÁVY". Když člověk věrně slouží re­publice. Tragikomická historka dochází nás z Podlesí. Do ob­ce V. přidělen byl nedávno službou legionář jako četník. Na obchůzce potkal v lese lounského berního exekútora pana S., jehož zevnějšek, ze­jména rozedraný šat a rozekla­né boty, byl četníkovi podezře­lým. Podezřeni četníkovo bylo utvrzeno, když roztrhaný cho­dec prohlásil, že je služební­kem republiky, a sice berním exekutorem. Zatknul proto pře­kvapeného zřízence státního jako tuláka a odvedl na nej­­bližšl stanici, kde teprve po osvědčeni obecního úřadu, že zatčený otrhánek je skutečně úředním orgánem, byl pan S. propuštěn. Zajisté smutná to ilustrace poměrů drobných slu­žebníků republiky! * Přijetí na Pražském hradě PRAHA (ČTK) — Generální tajemník OV KSČ a prezident republiky Gustáv Husák přijal včera na Pražském hradě čle­na předsednictva ÜV Svazu komunistů Jugoslávie a člena prezidia SFRJ Edvarda Kar­­delje. nili V přátelské besedě si vymě­názory na další rozvoj spolupráce mezi KSČ a SKJ, posoudili možnosti dalšího vý­voje vztahů mezi ČSSR a SFRJ a problémy výstavby socialis­mu v obou zemích. Rozhovor probíhal v otevřeném a sou­­družském ovzduší. ★ ★ Generální tajemník ústřed­ního výboru KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák přijal vče­ra na Pražském hradě hlav­ního velitele spojených ozbro­jených sil států Varšavské smlouvy, maršála Sovětského svazu I. I. Jakubovského a ná­čelníka štábu spojených ozbro­jených sil států Varšavské smlouvy, generála armády S. M. Štemenka, kteří jsou v těchto dne na krátké návštěvě v Československu. Mezinárodní kurs ruštiny LIBEREC (od dop.) — Čes­ký ÜV SČSP organizuje od 18. července do 3. srpna v Novém Boru, okres Česká Lípa, mezi­národní kurs ruštiny pro mlá­dež nad 15 let. Účastni se ho mládežnické skupiny ze SSSR, NDR, PLR, BLR, MLR a ČSSR. Počítá se s účasti asi 34 za­hraničních účastníků. Výuku zajišťuji sovětští profesoři a češti pedagogové. Sklízejí bobuloviny LÍBCEVEC (fa) — Desítky bri­gádníků spolu s pracovníky ovocnářského střediska Státního statku v Libčevcl začaly v těch­to dnech se sklizni bobulovin. Jako první přišly na řadu angrešty. Jejich sklizeň v porov­náni s loňským rokem Je poně­kud nižší. Denně se tu sklízí až 100 cen­tů ovoce, jehož celou produkci odebírají konzervárny. Angreš­­tový kompot si oblíbili 1 zahra­niční odběratelé, zejména pak v Německé spolkové republice, ve Švédsku a Anglii. Po angreš­tu přijde na řadu černý rybíz, naposled pak rybíz červený. Oslovili 700 let své obce Měcholupské výročí LOUNY (fa) — V neděli 29. června oslavili občané Měcho­­lup u Žatce 700 let trvání své obce. Oslav v historickém zámec­kém parku se zúčastnila dele­gace okresních orgánů v čele s členem předsednictva OV KSČ a předsedou ONV Louny Antonínem Kaskou. Ve svém projevu poblahopřál Měcho­­lupským k svátku jejich obce i k úspěchům, kterých dosáh­li při jejím současném budo­váni. V této střediskové obcí byla v poslední době vybudo­vána například pěkná obřadní síň, obnovena tělocvična, ke kulturním zařízením přibyla velmi hezká a dobře vybavená knihovna. Z desítek hodin do­brovolné práce občanů vznik­la další hodnotná díla, která zlepšila životni prostředí v ob­ci. V současné době je největ­ší akci výstavba nové mateř­ské školy. K historickému výročí při­pravili pořadatelé, místní ná­rodní výbor spolu se stranic­kou organizací a složkami Ná­rodní fronty, pestrý kulturní program: módní přehlídka a vystoupení pražských umělců dodaly slavnosti pěkný a dů­stojný rámec. JL ff/amí *iS3 V nedělním spartakiádním prů­vodu v Praze byl Severočeský kraj reprezentován iOOálenným útvarem, kráčejícím za transpa­renty s heslem „Kraj revolučních tradic, pallvoenergetlcká základ­na republiky“. Šil v něm těl čle­nové krajského spartakiádního Štábu. Záběr J. Pleváka je ze se­řadiště průvodu. Předseda kraj­ského štábu Fr. Horáček jvpra­vo) a jeho zástupce V. Černý rozmlouvají s cvíčenkamt. Vedoucí tajemník SKV KSČ soudruh J. Hajn o dojmech ze Strahova K dalším úspěchům Praha (Od dop.) — Po dva dny pozorně sledoval spartakiádní vystoupení ze strahovské západní tribuny a byl svědkem mohutného spartakiádního průvodu z tribuny na Václavském náměstí člen ÚV KSČ a ve­doucí tajemník SKV KSČ soudruh Jaroslav Hajn. O svých dojmech nám řekl: Československá spartakiáda byla velkou lidovou manifes­taci jednoty a ukázala vztah všeho našeho lidu ke Komu­nistické straně Českosloven­ska, socialistickému zřízeni, internacionální vztah k ze­mím našich přátel a přede­vším k Sovětskému svazu. Viděli jsme krásu pohybu, největší přehlídku harmonie kultury tělesné i duševní, ja­kou by patrně nedokázal při­pravit nikdo jiný na světě. Přitom se ukázalo, že právě tělovýchova, sport a turistika dovedou přitáhnout mladé li­di, dát jim plné vyžiti. Je to poučení pro stranu i sp^rnčunskó organizace, aby tělovýchovná, turistická i sportovní činnost byla ne­ustále prohlubována a i po spartakiádě bylo na tomto úseku ČSTV pomáháno v za­pojeni nejvyššlho počtu obča­nů, především z řad mládeže do pravidelné tělovýchovné činnosti. Spartakiáda se stala ohro­mujícím výsledkem práce tě­lovýchovné organizace, která za pomoci KSČ, lidosprávy a celé Národní fronty dovedla spartakiádní praménky z jed­notlivých obci do takového vrcholu, před kterým je nutno smeknout. Tečka za Československou spartakiádou 1975 by neměla být tečkou za další činnosti. Naopak, spartakiáda by se měla stát vzpruhou, hybnou silou tělovýchovné organizace v další intenzívní činnosti. Chtěl bych podtrhnout, aby při hodnoceni se nezapomína­lo na cvičitele, kteří vlastně spartakiádu stvořili, na stov­ky nadšených funkcionářů, na všechny, kteří dokázali přiložit ruku k dílu, které se stalo vrcholem oslav 30. vý­ročí osvobozeni Českosloven­ska Sovětskou armádou. Náš kraj při Českosloven­ské spartakiádě patřil k nej­­aktivnějšlm. Přál bych si jen, aby i příští obdob! naši spo­lečné práce na tělovýchov­ném a sportovním úseku při­nášelo další ovoce, další úspě­chy. A chtěl bych za sebe i krajský výbor strany všem cvičencům, cvičitelům i orga­nizátorům spartakiády od místních až po Českosloven­skou spartakiádu vyslovit po­děkováni a uznáni. Vstupuji do života Liberec (sa) - Slavnostní síň liberecké radnice byla v mi­nulých dnech často naplněna do posledního místa mladými lidmi — maturanty středních škol. Byla jim zde v přítom­nosti zástupců stranických a státních orgánů, profesorské­ho sboru, sdružení rodičů a přátel školy, závodu, v nichž vykonávali praktická cvičeni výrobní a jejich rodičů, pře­dána maturitní vysvědčení. Slň liberecké radnice neo­siřela od mladých lidi na­dlouho. V příštích dnech zde prožiji své slavnostní uvedeni do života učni z libereckých učilišť, kteří zde převezmou výuční listy a čtvrtého čer­vence přijdou ještě pro svá nraturitní vysvědčeni absol­venti gymnázia pro pracující v Liberci. Perem a kamerou Více hlav dohromady... Myslíte si, že se komplexní racionalizační brigáda rodí jen tak, podle dohody? Spiše bychom byli schopni uvěřit, že z potřeby, aby co nejvíce od­borníků mělo bezprostřední zá­jem na úspěšném výsledku. Dva mladí výzkumnici ve Spolku pro chemickou a hut­ni výrobu dostali úkol: Rychle vyvinout technologii výroby přípravku na nehořlavou úpra­vu látek z bavlny. Samotný přípravek vynalezli ve Vý­zkumném ústavu organických syntéz v Rybdtvl, ale technolo­gie výroby čekala na Ústečá­­ky. Dva členové brigády socia­listické práce podnikového vý­zkumu, inženýr Vladimír Sauli a Jan Sládek nejprve postavili laboratorní model na výrobu polotovaru v množství 7 kilo­gramů za hodinu, vyvinuli technologii, která se stala čs. patentem, a výsledky své prá­ce poslali na aplikační zkouš­ky, nejen do našich textilek, ale i do Polska a Sovětského svazu, kde odebírají podobný přípravek ze západních zemí. Srovnávání vyšlo jednoznačně pro Spolek pro chemickou a hutni výrobu — výsledky jsou výborné. Raději budeme odebírat váš přlpravekl Zdálo by se, že tím práce obou vý­zkumníků konči. Praxe je ta­ková. Jenže „oni" chtěli předat svou práci „na klič“. Proč? „Je to zajímavější, když můžeme realizovat výsledky svého vý­zkumu a ve výrobě ještě zdo­konalovat, co je třeba,“ ří­kají. A tak byli u zrodu aparatu­ry ve větším měřítku v poboč­ném závodě Spolku v Mníšku u Liberce. Zde jsme u zrodu komplexní brigády, poněvadž k tomu Již nestačily jen sily dvou nadšenců. Sklářská dílna musela upravovat skleněné dlí­ce, zlepšovat; na aparatuře in­tenzívně pracovali také v pro­totypové dílně. Bez toho by by­la práce dvou mladých vý­zkumníků prací sysifofskou, marnou. Nad tím se také za­mýšleli před zdárným ukonče­ním prací a řekli: „Ano, tak se vlastně rodí komplexní socia­listická racionalizační brigáda —r založíme jil“ Mladí výzkumnici aparaturu smontovali, vyzkoušeli a pře­dali skutečně „na klič“, jak se sluší a patři. V tomto roce ješ­tě bude vyrobeno 15 tun polo­tovarů pro výrobek, který způ­sobí šaty nehořlavé. Najde uplatnění při výrobě kojenec­kého prádla, potahů na náby­tek, šatstva, divadelních opon a podobně. S úspěchem byl vy­zkoušen rovněž na svářeč­ských oděvech atd. Opět odpadá jedna ze závis­lostí dovozu suroviny z kapi­talistických zemi. (li) Vyvinuli technologii a sami smontovali zařízení — ing. Vla­dimír Sauli a Jan Sládek. MÍ MOUFĚK Brýle se nenašly Ten, kdo má vadný zrak, ví, co pro něho znamená, když ztratí brýle. Tím více, když je to starý člověk, inva­lida, kterému je již obtížné obstarávat si některé věci. Takovou nehodu měl oneh­dy jeden stařeček na ústec­kém nádraží. Pomálhali jsme hledat, ale brýle se nenašly. Asi je někdo vzal omylem, když platil jízdenku, stěžo­val si dědeček. Myslím, že by nebylo na škodu, mít napsané jméno na pouzdře i .s adresou maji­tele. Dobří lidé se najdou všude a takový nález rádi odevzdají. Nechce se mi to­tiž věřit, že existují i pober­tové se specializací na brýle. (Od dop.)

Next