Průboj, srpen 1975 (XXVII/179-204)

1975-08-01 / No. 179

ROČNÍK 27 • ČÍSLO 179 CENA 50 HALÉŘO IPÄŤ E K 1, s rp n a 1 9 7 5 Užitečná setkání HELSINKY (čtk) — Ve Čtvr­tek 31. července se sešli v Hel­sinkách k rozhovoru generální tajemník OV KSSS Leonid IljiC Brežněv a generální ta­jemník OV KSČ, prezident ČSSR Gustáv Husák. Soudruzi Leonid IljiC Brež­­něv a Gustáv Husák ocenili průběh závěrečné íáze celoev­ropské konference. Vyjádřili přesvědčení, že výsledky prá­ce konference podstatně při­spějí k dalšímu uvolnění v Ev­ropě a povedou k rozšíření vzá­jemně výhodné spolupráce me­zi evropskými státy. Soudruzi L. I. Brežněv, G. Hu­sák, A. A. Gromyko a L. Štrou­­gal, kteří se rozhovoru zúčast­nili, zdůraznili odhodlání KSSS a KSC činit i nadále vše, co je v jejich silách k tomu, aby proces uvolňování měl ne­zvratný charakter. Rozhovor proběhl v srdeč­ném a přátelském ovzduší. Generální tajemník OV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Hu­sák se ve čtvrtek setkal v Hel­sinkách s vedoucím polské de­legace na konferenci o evrop­ské bezpečnosti a spolupráci, prvním tajemníkem ústředního výboru Polské sjednocené děl­nické strany Edwardem Gter­­kem. Při rozhovoru, který měl sr­dečný ráz, jednali soudruzi Gustáv Husák a Edward Gie­­rek o dalším rozvoji přátel­ských a dobrých sousedských vztahů mezi ČSSR a Polskou lidovou republikou a o pro­hloubení spolupráce mezi KSČ a Polskou sjednocenou dělnic­kou stranou. Oba státníci jed­nali rovněž o otázkách mezi­národních vztahů. V helsinské kongresové ha­le Finlandia se ve čtvrtek uskutečnil rozhovor generální­ho tajemníka OV KSČ, prezi­denta ČSSR Gustáva Husáka s předsedou ŰV Komunistické strany Finska Aarne Saarine­­nem. Vyměnili si názory na otázky týkající se dalšího roz­voje bratrských vztahů mezi Komunistickou stranou Česko­slovenska a Komunistickou stranou Finska. Vyjádřili pl­nou podporu myšlenkám a cí­lům konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Předseda vlády ČSSR Lubo­mír Štrougal se ve čtvrtek rá­no před zahájením plenárního zasedání konference o evrop­ské bezpečnosti a spolupráci sešel v helsinské kongresové hale Finlandia s předsedou vlády Norského království Trygve Brattelim. Schůzky se rovněž zúčastnil norský mi­nistr zahraničních věcí Knut Frydenlund a náměstek česko­slovenského ministra zahranič­ních věcí Miloslav Růžek. Oba státníci sl vyměnili ná­zory na úroveň vztahů a jejich rozvoje. Obě strany se shodly na tom, že je třeba více uplat­ňovat nové formy spolupráce zejména v oblasti ekonomiky, vědy a techniky. Předsedové vlád ČSSR a Norského králov­ství ocenili význam a závěreč­ný dokument konference o ev­ropské bezpečnosti a spolu­práci, které vytvářejí přízni­vou základnu pro rozvoj bila­terálních vztahů. V hlavním městě Finska v Helsinkách dochází k řadě dalších setkání. Generální ta­jemník OV KSSS soudruh Leo­nid Brežněv se setkal s prvním tajemníkem OV Madarské so­cialistické dělnické strany Já­nošem Kádárem, s prvním ta­jemníkem OV Bulharské ko­munistické strany a předsedou státní rady BLR Todorem Živ­­kovem, kanadským minister­ským předsedou Pierre Ellio­­ttem Trudeau. K dvoustranným rozhovorům se sešli i další státníci. Mítink vysokoškoláků v Liberci I my cílíme odpovědnost LIBEREC (sa) — V den za­hájení závěrečné části konfe­rence o evropské bezpečnosti a spolupráci se sešli na spo­lečném mítinku studenti zú­častnění na letní aktivitě Vy­soké školy strojní a textilní v Liberci, aby vyjádřili své přesvědčení že i oni, zástupci mladé generace, se cítí odpo­vědni za mír a bezpečnost ná­rodů. Spolu s nimi vyjádřilo své názory na právě probíha­jící konferenci v Helsinkách třicet studentů z NDR. Společ­ného mítinku byl dále příto­men rektor vysoké školy pro­fesor dr. ing. Jovan Cirlič DrSc, zástupci stranických or­gánů a KV SSM. Hlavní projev přednesl předseda KV SSM soudruh Jan Hyský. V závěru zasedání se přítomní rozhodli odeslat Československému vý­boru pro evropskou bezpeč­nost rezoluci v níž mimo jiné píší: My, mladí, Jsme bezprostřed­ně nepoznali hrůzy války v Ev­ropě. Známe Je však velmi dobře z filmu, televize a vy­právění jiných účastníků. Tři­cet let šije Evropa v míru a z celého srdce sl přejeme, aby nebylo třeba počítat mírovou dobu na roky, ale aby všech­ny další generace žily v míru, jak v Evropě, tak i na celám světě. I my cítíme odpověd­nost za splnění všech myšle­nek, které se rodily v období příprav tohoto jednání a vy­naložíme veškeré úsilí pro je­jich realizaci. Z druhého dne závěrečné fáze konference o evropské bezpečnosti a spolupráci Otvírá se cesta k bezpečné budoucností Helsinky (čTK) - Čtvrteční zasedání konference o evropské bezpečnosti a spolupráci zahájil svým vystoupením vedoucí československé delegace, ge­nerální tajemník OV KSČ a prezident republiky Gus­táv Husák. Předseda dopoledního zase­dání, jugoslávský prezident Josip Brož Tito, mu udělil slo­vo jako prvnímu řečníku. Naplněný sál, kde v půl de­sáté po varhanové znělce, oznamující začátek zasedání, zasedli všichni vedoucí jed­notlivých delegací, s velkým zájmem a pozorností vyslech­li slova generálního tajemní­ka ÚV KSČ, vyjadřující česko­slovenské stanovisko k zá­kladním problémům evropské bezpečnosti a spolupráce. První tajemník UV Polské sjednocené dělnické strany Edward Gierek v projevu na včerejším zasedání evropské konference o bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách zdů­raznil, že základní myšlenkou, která přivedla všechny účast­níky vrcholného setkání celo­evropské konference do fin­ského hlavníhp města, je upev­nění míru v Evropě. Polský lid si zvlášť váží mí­ru, neboť přes jeho území prošly obě světové války. Před 30 lety jsme v Polsku vítali mír uprostřed hrobů ví­ce než šesti miliónů lidí, upro­střed ruin a spálenišť měst a vesnic. Náš lid dospěl k ví­tězství díky hrdinnému boji a velkým obětem. Prezident Francouzské re­publiky Valéry. Giscard d’Es­­taing charakterizoval ve svém vystoupení závěrečný doku­ment jako významný přínos míru. Průběh konference ve všech třech fázích dokázal, že 33 evropských států, Spojené státy a Kanada projednaly všechny aspekty svých vzá­jemných vztahů. Přitom mi­mořádnou pozornost věnovaly problémům, o kterých se do­sud nikdy na takovém fóru nejednalo. Giscard ďEstaing zdůraznil, že konference je jasným důkazem uvolňování napětí, které se obráží i v zá­sadách zakotvených v závě­rečném dokumentu. Za obrovského zájmu celé­ho sálu, ve světle reflektorů a bleskových světel fotografů, přistoupil k řečnickému pultu generální tajemník ŰV KSSS Leonid Iljič Brežněv. Jeho vy­stoupení naplnilo novinářskou galerii do posledního místa. Ti novináři, kteří se do sálu nedostali, sledovali jeho pro­jev na barevných obrazovkách televizorů v přilehlých sálech a v tiskovém středisku. Po projevu Leonida Brežně­­va oznámil předseda dopoled­ního zasedání, jugoslávský prezident Josip Brož Tito, že proti původně stanovenému programu vystoupl jako další řečník předseda vlády Irské republiky, protože vedoucí portugalské delegace se z vel­mi vážných důvodů ještě ne­mohl dostavit na konferenci a promluví později. (Pokračování na 2. str.) I Projev soudruha My všichni, kteří se účast­níme závěrečné etapy konfe­rence o bezpečnosti a spolu­práci v Evropě, si uvědomuje­me mimořádný charakter této události a její politický roz­sah. Můžeme s jistotou říci, že totéž pociťují milióny lidí ve všech zemích zastoupe­ných na konferenci a nejen v těchto zemích. Stejně jako my chápou smysl toho, co se v těchto dnech děje ve finském hlavním městě. Co vyvolalo takový zájem o konferenci nejvyšších poli­tických a státních představi­telů, kteří jsou zde v sále? Odpověd je patrně v tom, že s výsledky konference jsou spjata očekávání a naděje, které nevzbudila žádná jiná kolektivní akce v době, jež následovala po známých spo­lečných spojeneckých usnese­ních poválečného období. Lidé, patřící ke generaci, která prožila hrůzy druhé svě­tové války,zvlášť zřetelně vidí historický smysl této konfe­rence. Její cíle jsou blízké ro­zumu a srdci i té generace Evropanů, která vyrostla a ži­je v míru a která právem sou­dí, že jinak tomu ani být ne­smí. Evropská půda byla v letech dvou světových válek hojně zkropena krví. Nejvyšší poli­tičtí a státní představitelé z evropských zemí, Spojených států a Kanady se sešli v Hel­sinkách, aby společným úsi­lím přispěli k přeměně Evro­py na světadíl, který by už nepoznal válečný požár. Prá­vo na mír je třeba zajistit všem evropským národům. Přejeme si pochopitelně, aby i totéž právo bylo zabezpečeno všem ostatním národům světa. Evropa jako průsečník mno­ha výrazných národních kul­tur a jako jeden z vrcholů světové civilizace je s to být dobrým příkladem budování mezistátních vztahů na zása­dách trvalého míru. Sovětský svaz nepovažuje výsledky konference jen za nezbytné politické bilancová­ní výsledků druhé světové války. Chceme současně uká­zat smysl budoucnosti v sou­vislosti s realitou dnešního dne a zkušenostmi, jež načer­paly evropské národy za mno­ho staletí. Zde, v Evropě, byli agresoři nejednou korunováni pochyb­nými vavříny, než na ně pad­lo prokletí národů. Zde, v Ev­ropě, byly na politickou dok­trínu povznášeny nároky na světovládu, které končily kra­chem států, jejichž zdroje sloužily zločinným nelidským cílům. Proto přišel čas vyvodit z dějinných zkušeností nevy­hnutelné kolektivní závěry. A my zde činíme tyto závěry s plným vědomím vlastní od­povědnosti za budoucnost ev­ropského světadílu, který mu­sí žít a rozvíjet se v míru. Sotva by někdo chtěl popí­rat, že výsledky konference jsou pečlivě vyváženou rovno­váhou zájmů všech zúčastně­ných států. Proto je k nim tře­ba přistupovat zvlášť pozorně. Máme za sebou nesnadnou cestu od nastolení samotné myšlenky celoevropské konfe­rence až po její vyvrcholení — dovršení na nejvyšší úrov­ni. Sovětský svaz střízlivě hodnotí poměr a dynamiku různých politických sil v Ev­ropě a ve světě a je pevně přesvědčen, že mocné proudy uvolňování a rovnoprávné spolupráce, které v posled­ních letech stále více určují vývoj evropské a světové po­litiky, získají díky konferenci a jejím výsledkům novou sílu a ještě větší rozmach. Dokument, který máme po­­depsat a který shrne výsled­ky minulosti, je svou náplní orientován do budoucnosti. Dosažené dohody zahrnují ši­rokou škálu nejaktuálnějších problémů: míru, bezpečnosti, spolupráce v nejrůznějších oblastech. (Pokračování na 2. str.) Vážený soudruhu předsedo, dámy a pánovél Dovolte mi vyjádřit upřímné poděkování a uznání lidu a vlády ČSSR našim hostitelům — vládě Finska a osobně panu prezidentovi Kekkonenovi za jejich vytrvalé úsilí při orga­nizování a uspořádání konfe­rence o bezpečnosti a spolu­práci v Evropě i za srdečné přijetí, jehož se nám- dostalo v Helsinkách. Naše shromáždění, svým vý­znamem v historii ojedinělé, se koná krátce poté, kdy jsme vzpomněli 30. výročí porážky fašismu a ukončení druhé svě­tové války na našem tak čas­to a tak těžce zkoušeném kon­tinentě. Tato poválečná léta, kdy se tak bolestně zacelovaly rány boje proti fašismu a 2. světové války, byla svědkem vývoje plného protikladů. Oši­li o trvalý a spravedlivý mír; ale i napětí, jež narušilo vazby politické, hospodářské i kul­turní spolupráce; svědkem bouřlivého rozvoje tvůrčí po­tence, výrobních sil, vědy, techniky a kultury a obecné­ho společenského pokroku Evropy; ale i vynakládání ne­vídaných materiálních a lid-ských zdrojů na vývoj ničivých prostředků. Evropa — jako již tolikrát — se znovu ocitla na křižovat­ce dějin, tváří v tvář poznání nebezpečnosti minulého vývo­je, i poznání, že mír je nezbyt­ným předpokladem využití vy­možeností vědy a techniky pro lepší život národů, ale stále důrazněji prosazuje vědomí, že v podmínkách atomového vě­ku není jiné rozumné alterna­tivy vzájemných vztahů mezi státy, než mírové soužití. To byly hlavní pohnutky jež ved­ly k tomu, aby v Evropě byla nastoupena cesta hledání od­povědi na otázky, jak uplat­ňovat a rozvíjet to, co nás po­jí, a nikoli to, co nás děli, jak vyloučit války ze života spo­lečnosti. Skutečnost, že na pozadí těchto významných společen­ských a politických procesů se daří prosazovat právě takový způsob myšlení, je projevem zralosti a prozíravosti národů i vlád evropských států. Vždyť vlastně poprvé ve svých ději­nách se Evropa chopila histo­rické příležitosti vytvářet reál­né podmínky pro mír, bezpeč­nost a pokojnou spolupráci. A to přes všechny existující politické, hospodářské filozo­fické či sociální odlišnosti. V tomto narůstajícím vědomí možnosti žít vedle sebe bez neustálé hrozby války netkví pouze praktická potřeba sou­časné Evropy, ale i velká na­děje pro Její budoucnost a ta­ké příklad pro jiné. Je dobré, že takovéto nazí­rání nás dovedlo sem, do Hel­­sínk, abychom zde učinili v evropské historii zatím je­dinečný krok, abychom s,e v tomto jednání evropských států, jakož i USA a Kanady, dohodli o mírových zásadách rozvoje našeho kontinentu a upevnili tak základy nových mezinárodních vztahů mírové­ho soužití států s rozdílným společenským zřízením. Pozi­tivním změnám v Evropě vel­mi napomohl příznivý obrat, k němuž došlo ve vztazích me­zi SSSR a USA. Jsme přesvěd­čeni, že výsledky tohoto evrop­ského a světového procesu při­nesou prospěch všem evrop­ským státům, malým i velkým, socialistickým i nesocialistic­kým. Společenství socialistických států, jehož je Československo pevnou součástí, je v tomto dlouhodobém úsilí evropských národů významným a stále sí­lícím faktorem. Zvláště oceňu­jeme úlohu, kterou v jednání o uspořádání této konference sehrála mírová politika Sovět­ského svazu. Současně hodno­tíme i přínos realisticky smýš­lejících sil a proudů i činite­lů v západní Evropě, Spoje­ných státech a Kanadě, usilu­jících o dorozumění mezi evropskými státy. K tomuto společnému dílu přispěla svým podílem i Čes­koslovenská Socialistická re­publika. Lid naší země, na nějž tak těžce doléhaly hrůzy a utrpení mnoha ozbrojených konfliktů v Evropě, považuje politiku míru a spolupráce mezi národy za nosný pilíř na­ší zahraničně politické činnos­ti. Tato myšlenka je zakotve­na i v ústavě našeho socialis­tického státu těmito slovy: „Chceme žít v míru a přátelství se všemi národy světa, přispí­vat k mírovému soužití a k dobrým vztahům mezi státy s různým společenským zříze­ním.“ Z těchto principů jsme vždy vycházeli i v našich dvou­stranných vztazích. Jejich praktickým uplatněním v po­slední době bylo i uspořádání mezistátních vztahů se soused­ními zeměmi. To napomohlo vytvoření důležitého stabilizu­jícího prvku, tak ostře kon­trastujícího s předválečnou historií neustálých konfliktů a napětí právě v centrální čás­ti Evropy. Soudruhu předsedo, dámy a pánové, Historie nás učí, že bezpo­­četné agrese v Evropě byly spjaty se zneužitím moci, ná­silím a útlakem. Mnichovský (Pokračování na 2. str.)' Leonida lijíce Brežněva Prospěch a výhra pro všechny, kdo si válf nriru a bezpečnosti Projev soudruha Gustáva Husáka Chceme žít v míru se všemi národy světa Československá delegace během zahájení konference o bez­pečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách. Na snímku zleva generální tajemník OV KSČ a prezident republiky Gustáv Hu­sák, předseda vlády ČSSR Lubomír Stróugál, ministr zahranič­ních věcí ČSSR Bohuslav Chňoupek a čs. velvyslanec ve Ftn­­sku Oldřich Pavlovský. Telefoto ČTK Kazdy z aás je garantem míro ■ Třetí fáze konference o ev­ropské bezpečnosti je vítěz­stvím mírových sil; dnes se uskutečňuje, oč jsme dlouhá léta bojovali. V prvé řadě je to zásluhou Sovětského svazu, k němuž se svorně přimkly ostatní mírové síly. Evropa by­la vždy jablkem sváru a tím větší je důležitost jednání v Helsinkách, které se určitě zdaří. Vychází odsud důrazný impuls k zachování všech hod­not vytvořených pracujícími celého světa. Celé to období po konferenci zanese do ostat, nich kontinentů myšlenku mí­ru, která se stane obrovskou zbraní v rukou utlačovaných národů. Otázka mírového sou­žití je dnes materiální silou, majetkem miliónů lidí a pod­poří sílu Organizace spojených národů. Po konferenci bude bohatý materiál pro činnost aktivistů Okresní mírové rady. Všichni naši občané jsou pro mír, ale ne každý umí docenit své mož­nosti. Stát se ochráncem svě­tového míru, znamená dobře pracovat na svém ú?eku. Ne­říkat jen — konference to za­bezpečila, ale sám si položit otázku — čím přispěji já? Pa­liči války dosud z naší planety nezmizeli. Vědí však, kolik uhodilo, viz krizi v kapitalis­tické části světa. Kdyby na náš plně zalidněný okres přišlo 10 000 nových obyvatel, uživí­me je; v kapitalismu by to ne­bylo možné. Proto jako ozvěna na mírové jednání v Helsin­kách se ozývají podněty na­šich 36 mírových kolektivů na okrese, jak podpořit mír. Na­še síla je ve vědomí — jak drahá je věc míru pro národy světa. ANTONÍN PROCHÁZKA, předseda Okresní míro­vé rady v Mostě ■ Brigáda socialistické práce VIII. všeodborového sjezdu ROH, soutěžící o uděleni čest­ného názvu SČSP z autopro­vozu Skloezportu píše: „Sledujeme s velkým záj­mem průběh jednání konfe­rence o evropské bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách, ne­boť takové jednání nemá v dě­jinách Evropy obdoby. Při při­vítání sovětské delegace v če­le ,s generálním tajemníkem OV KSSS Leonidem Brežněvem jsme si více než jindy uvědo­mili, že je to právě Sovětský svaz, který má na uskutečnění tohoto velikého a historického jednání největší zásluhu. Zá­věrečnou konferencí je dovr­šen jeden z největších kroků po druhé světové válce, který povede k uvolňování napětí. Jsme přesvědčeni, že podepsá­­ním závažných dokumentů o mírové spolupráci a evropské bezpečnosti dojde i k dalšímu rozvoji styků mezi státy s roz­dílným společenským zříze­ním. Zvýší se reálná naděje všech poctivých lidí na zacho­vání míru ve světě. My, členové brigády socia­listické práce, slibujeme, že svou poctivou prací budeme vždy mírové snahy podporo­vat.“

Next