Průboj, srpen 1975 (XXVII/179-204)
1975-08-01 / No. 179
ROČNÍK 27 • ČÍSLO 179 CENA 50 HALÉŘO IPÄŤ E K 1, s rp n a 1 9 7 5 Užitečná setkání HELSINKY (čtk) — Ve Čtvrtek 31. července se sešli v Helsinkách k rozhovoru generální tajemník OV KSSS Leonid IljiC Brežněv a generální tajemník OV KSČ, prezident ČSSR Gustáv Husák. Soudruzi Leonid IljiC Brežněv a Gustáv Husák ocenili průběh závěrečné íáze celoevropské konference. Vyjádřili přesvědčení, že výsledky práce konference podstatně přispějí k dalšímu uvolnění v Evropě a povedou k rozšíření vzájemně výhodné spolupráce mezi evropskými státy. Soudruzi L. I. Brežněv, G. Husák, A. A. Gromyko a L. Štrougal, kteří se rozhovoru zúčastnili, zdůraznili odhodlání KSSS a KSC činit i nadále vše, co je v jejich silách k tomu, aby proces uvolňování měl nezvratný charakter. Rozhovor proběhl v srdečném a přátelském ovzduší. Generální tajemník OV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák se ve čtvrtek setkal v Helsinkách s vedoucím polské delegace na konferenci o evropské bezpečnosti a spolupráci, prvním tajemníkem ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany Edwardem Gterkem. Při rozhovoru, který měl srdečný ráz, jednali soudruzi Gustáv Husák a Edward Gierek o dalším rozvoji přátelských a dobrých sousedských vztahů mezi ČSSR a Polskou lidovou republikou a o prohloubení spolupráce mezi KSČ a Polskou sjednocenou dělnickou stranou. Oba státníci jednali rovněž o otázkách mezinárodních vztahů. V helsinské kongresové hale Finlandia se ve čtvrtek uskutečnil rozhovor generálního tajemníka OV KSČ, prezidenta ČSSR Gustáva Husáka s předsedou ŰV Komunistické strany Finska Aarne Saarinenem. Vyměnili si názory na otázky týkající se dalšího rozvoje bratrských vztahů mezi Komunistickou stranou Československa a Komunistickou stranou Finska. Vyjádřili plnou podporu myšlenkám a cílům konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal se ve čtvrtek ráno před zahájením plenárního zasedání konference o evropské bezpečnosti a spolupráci sešel v helsinské kongresové hale Finlandia s předsedou vlády Norského království Trygve Brattelim. Schůzky se rovněž zúčastnil norský ministr zahraničních věcí Knut Frydenlund a náměstek československého ministra zahraničních věcí Miloslav Růžek. Oba státníci sl vyměnili názory na úroveň vztahů a jejich rozvoje. Obě strany se shodly na tom, že je třeba více uplatňovat nové formy spolupráce zejména v oblasti ekonomiky, vědy a techniky. Předsedové vlád ČSSR a Norského království ocenili význam a závěrečný dokument konference o evropské bezpečnosti a spolupráci, které vytvářejí příznivou základnu pro rozvoj bilaterálních vztahů. V hlavním městě Finska v Helsinkách dochází k řadě dalších setkání. Generální tajemník OV KSSS soudruh Leonid Brežněv se setkal s prvním tajemníkem OV Madarské socialistické dělnické strany Jánošem Kádárem, s prvním tajemníkem OV Bulharské komunistické strany a předsedou státní rady BLR Todorem Živkovem, kanadským ministerským předsedou Pierre Elliottem Trudeau. K dvoustranným rozhovorům se sešli i další státníci. Mítink vysokoškoláků v Liberci I my cílíme odpovědnost LIBEREC (sa) — V den zahájení závěrečné části konference o evropské bezpečnosti a spolupráci se sešli na společném mítinku studenti zúčastnění na letní aktivitě Vysoké školy strojní a textilní v Liberci, aby vyjádřili své přesvědčení že i oni, zástupci mladé generace, se cítí odpovědni za mír a bezpečnost národů. Spolu s nimi vyjádřilo své názory na právě probíhající konferenci v Helsinkách třicet studentů z NDR. Společného mítinku byl dále přítomen rektor vysoké školy profesor dr. ing. Jovan Cirlič DrSc, zástupci stranických orgánů a KV SSM. Hlavní projev přednesl předseda KV SSM soudruh Jan Hyský. V závěru zasedání se přítomní rozhodli odeslat Československému výboru pro evropskou bezpečnost rezoluci v níž mimo jiné píší: My, mladí, Jsme bezprostředně nepoznali hrůzy války v Evropě. Známe Je však velmi dobře z filmu, televize a vyprávění jiných účastníků. Třicet let šije Evropa v míru a z celého srdce sl přejeme, aby nebylo třeba počítat mírovou dobu na roky, ale aby všechny další generace žily v míru, jak v Evropě, tak i na celám světě. I my cítíme odpovědnost za splnění všech myšlenek, které se rodily v období příprav tohoto jednání a vynaložíme veškeré úsilí pro jejich realizaci. Z druhého dne závěrečné fáze konference o evropské bezpečnosti a spolupráci Otvírá se cesta k bezpečné budoucností Helsinky (čTK) - Čtvrteční zasedání konference o evropské bezpečnosti a spolupráci zahájil svým vystoupením vedoucí československé delegace, generální tajemník OV KSČ a prezident republiky Gustáv Husák. Předseda dopoledního zasedání, jugoslávský prezident Josip Brož Tito, mu udělil slovo jako prvnímu řečníku. Naplněný sál, kde v půl desáté po varhanové znělce, oznamující začátek zasedání, zasedli všichni vedoucí jednotlivých delegací, s velkým zájmem a pozorností vyslechli slova generálního tajemníka ÚV KSČ, vyjadřující československé stanovisko k základním problémům evropské bezpečnosti a spolupráce. První tajemník UV Polské sjednocené dělnické strany Edward Gierek v projevu na včerejším zasedání evropské konference o bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách zdůraznil, že základní myšlenkou, která přivedla všechny účastníky vrcholného setkání celoevropské konference do finského hlavníhp města, je upevnění míru v Evropě. Polský lid si zvlášť váží míru, neboť přes jeho území prošly obě světové války. Před 30 lety jsme v Polsku vítali mír uprostřed hrobů více než šesti miliónů lidí, uprostřed ruin a spálenišť měst a vesnic. Náš lid dospěl k vítězství díky hrdinnému boji a velkým obětem. Prezident Francouzské republiky Valéry. Giscard d’Estaing charakterizoval ve svém vystoupení závěrečný dokument jako významný přínos míru. Průběh konference ve všech třech fázích dokázal, že 33 evropských států, Spojené státy a Kanada projednaly všechny aspekty svých vzájemných vztahů. Přitom mimořádnou pozornost věnovaly problémům, o kterých se dosud nikdy na takovém fóru nejednalo. Giscard ďEstaing zdůraznil, že konference je jasným důkazem uvolňování napětí, které se obráží i v zásadách zakotvených v závěrečném dokumentu. Za obrovského zájmu celého sálu, ve světle reflektorů a bleskových světel fotografů, přistoupil k řečnickému pultu generální tajemník ŰV KSSS Leonid Iljič Brežněv. Jeho vystoupení naplnilo novinářskou galerii do posledního místa. Ti novináři, kteří se do sálu nedostali, sledovali jeho projev na barevných obrazovkách televizorů v přilehlých sálech a v tiskovém středisku. Po projevu Leonida Brežněva oznámil předseda dopoledního zasedání, jugoslávský prezident Josip Brož Tito, že proti původně stanovenému programu vystoupl jako další řečník předseda vlády Irské republiky, protože vedoucí portugalské delegace se z velmi vážných důvodů ještě nemohl dostavit na konferenci a promluví později. (Pokračování na 2. str.) I Projev soudruha My všichni, kteří se účastníme závěrečné etapy konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, si uvědomujeme mimořádný charakter této události a její politický rozsah. Můžeme s jistotou říci, že totéž pociťují milióny lidí ve všech zemích zastoupených na konferenci a nejen v těchto zemích. Stejně jako my chápou smysl toho, co se v těchto dnech děje ve finském hlavním městě. Co vyvolalo takový zájem o konferenci nejvyšších politických a státních představitelů, kteří jsou zde v sále? Odpověd je patrně v tom, že s výsledky konference jsou spjata očekávání a naděje, které nevzbudila žádná jiná kolektivní akce v době, jež následovala po známých společných spojeneckých usneseních poválečného období. Lidé, patřící ke generaci, která prožila hrůzy druhé světové války,zvlášť zřetelně vidí historický smysl této konference. Její cíle jsou blízké rozumu a srdci i té generace Evropanů, která vyrostla a žije v míru a která právem soudí, že jinak tomu ani být nesmí. Evropská půda byla v letech dvou světových válek hojně zkropena krví. Nejvyšší političtí a státní představitelé z evropských zemí, Spojených států a Kanady se sešli v Helsinkách, aby společným úsilím přispěli k přeměně Evropy na světadíl, který by už nepoznal válečný požár. Právo na mír je třeba zajistit všem evropským národům. Přejeme si pochopitelně, aby i totéž právo bylo zabezpečeno všem ostatním národům světa. Evropa jako průsečník mnoha výrazných národních kultur a jako jeden z vrcholů světové civilizace je s to být dobrým příkladem budování mezistátních vztahů na zásadách trvalého míru. Sovětský svaz nepovažuje výsledky konference jen za nezbytné politické bilancování výsledků druhé světové války. Chceme současně ukázat smysl budoucnosti v souvislosti s realitou dnešního dne a zkušenostmi, jež načerpaly evropské národy za mnoho staletí. Zde, v Evropě, byli agresoři nejednou korunováni pochybnými vavříny, než na ně padlo prokletí národů. Zde, v Evropě, byly na politickou doktrínu povznášeny nároky na světovládu, které končily krachem států, jejichž zdroje sloužily zločinným nelidským cílům. Proto přišel čas vyvodit z dějinných zkušeností nevyhnutelné kolektivní závěry. A my zde činíme tyto závěry s plným vědomím vlastní odpovědnosti za budoucnost evropského světadílu, který musí žít a rozvíjet se v míru. Sotva by někdo chtěl popírat, že výsledky konference jsou pečlivě vyváženou rovnováhou zájmů všech zúčastněných států. Proto je k nim třeba přistupovat zvlášť pozorně. Máme za sebou nesnadnou cestu od nastolení samotné myšlenky celoevropské konference až po její vyvrcholení — dovršení na nejvyšší úrovni. Sovětský svaz střízlivě hodnotí poměr a dynamiku různých politických sil v Evropě a ve světě a je pevně přesvědčen, že mocné proudy uvolňování a rovnoprávné spolupráce, které v posledních letech stále více určují vývoj evropské a světové politiky, získají díky konferenci a jejím výsledkům novou sílu a ještě větší rozmach. Dokument, který máme podepsat a který shrne výsledky minulosti, je svou náplní orientován do budoucnosti. Dosažené dohody zahrnují širokou škálu nejaktuálnějších problémů: míru, bezpečnosti, spolupráce v nejrůznějších oblastech. (Pokračování na 2. str.) Vážený soudruhu předsedo, dámy a pánovél Dovolte mi vyjádřit upřímné poděkování a uznání lidu a vlády ČSSR našim hostitelům — vládě Finska a osobně panu prezidentovi Kekkonenovi za jejich vytrvalé úsilí při organizování a uspořádání konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě i za srdečné přijetí, jehož se nám- dostalo v Helsinkách. Naše shromáždění, svým významem v historii ojedinělé, se koná krátce poté, kdy jsme vzpomněli 30. výročí porážky fašismu a ukončení druhé světové války na našem tak často a tak těžce zkoušeném kontinentě. Tato poválečná léta, kdy se tak bolestně zacelovaly rány boje proti fašismu a 2. světové války, byla svědkem vývoje plného protikladů. Ošili o trvalý a spravedlivý mír; ale i napětí, jež narušilo vazby politické, hospodářské i kulturní spolupráce; svědkem bouřlivého rozvoje tvůrčí potence, výrobních sil, vědy, techniky a kultury a obecného společenského pokroku Evropy; ale i vynakládání nevídaných materiálních a lid-ských zdrojů na vývoj ničivých prostředků. Evropa — jako již tolikrát — se znovu ocitla na křižovatce dějin, tváří v tvář poznání nebezpečnosti minulého vývoje, i poznání, že mír je nezbytným předpokladem využití vymožeností vědy a techniky pro lepší život národů, ale stále důrazněji prosazuje vědomí, že v podmínkách atomového věku není jiné rozumné alternativy vzájemných vztahů mezi státy, než mírové soužití. To byly hlavní pohnutky jež vedly k tomu, aby v Evropě byla nastoupena cesta hledání odpovědi na otázky, jak uplatňovat a rozvíjet to, co nás pojí, a nikoli to, co nás děli, jak vyloučit války ze života společnosti. Skutečnost, že na pozadí těchto významných společenských a politických procesů se daří prosazovat právě takový způsob myšlení, je projevem zralosti a prozíravosti národů i vlád evropských států. Vždyť vlastně poprvé ve svých dějinách se Evropa chopila historické příležitosti vytvářet reálné podmínky pro mír, bezpečnost a pokojnou spolupráci. A to přes všechny existující politické, hospodářské filozofické či sociální odlišnosti. V tomto narůstajícím vědomí možnosti žít vedle sebe bez neustálé hrozby války netkví pouze praktická potřeba současné Evropy, ale i velká naděje pro Její budoucnost a také příklad pro jiné. Je dobré, že takovéto nazírání nás dovedlo sem, do Helsínk, abychom zde učinili v evropské historii zatím jedinečný krok, abychom s,e v tomto jednání evropských států, jakož i USA a Kanady, dohodli o mírových zásadách rozvoje našeho kontinentu a upevnili tak základy nových mezinárodních vztahů mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením. Pozitivním změnám v Evropě velmi napomohl příznivý obrat, k němuž došlo ve vztazích mezi SSSR a USA. Jsme přesvědčeni, že výsledky tohoto evropského a světového procesu přinesou prospěch všem evropským státům, malým i velkým, socialistickým i nesocialistickým. Společenství socialistických států, jehož je Československo pevnou součástí, je v tomto dlouhodobém úsilí evropských národů významným a stále sílícím faktorem. Zvláště oceňujeme úlohu, kterou v jednání o uspořádání této konference sehrála mírová politika Sovětského svazu. Současně hodnotíme i přínos realisticky smýšlejících sil a proudů i činitelů v západní Evropě, Spojených státech a Kanadě, usilujících o dorozumění mezi evropskými státy. K tomuto společnému dílu přispěla svým podílem i Československá Socialistická republika. Lid naší země, na nějž tak těžce doléhaly hrůzy a utrpení mnoha ozbrojených konfliktů v Evropě, považuje politiku míru a spolupráce mezi národy za nosný pilíř naší zahraničně politické činnosti. Tato myšlenka je zakotvena i v ústavě našeho socialistického státu těmito slovy: „Chceme žít v míru a přátelství se všemi národy světa, přispívat k mírovému soužití a k dobrým vztahům mezi státy s různým společenským zřízením.“ Z těchto principů jsme vždy vycházeli i v našich dvoustranných vztazích. Jejich praktickým uplatněním v poslední době bylo i uspořádání mezistátních vztahů se sousedními zeměmi. To napomohlo vytvoření důležitého stabilizujícího prvku, tak ostře kontrastujícího s předválečnou historií neustálých konfliktů a napětí právě v centrální části Evropy. Soudruhu předsedo, dámy a pánové, Historie nás učí, že bezpočetné agrese v Evropě byly spjaty se zneužitím moci, násilím a útlakem. Mnichovský (Pokračování na 2. str.)' Leonida lijíce Brežněva Prospěch a výhra pro všechny, kdo si válf nriru a bezpečnosti Projev soudruha Gustáva Husáka Chceme žít v míru se všemi národy světa Československá delegace během zahájení konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách. Na snímku zleva generální tajemník OV KSČ a prezident republiky Gustáv Husák, předseda vlády ČSSR Lubomír Stróugál, ministr zahraničních věcí ČSSR Bohuslav Chňoupek a čs. velvyslanec ve Ftnsku Oldřich Pavlovský. Telefoto ČTK Kazdy z aás je garantem míro ■ Třetí fáze konference o evropské bezpečnosti je vítězstvím mírových sil; dnes se uskutečňuje, oč jsme dlouhá léta bojovali. V prvé řadě je to zásluhou Sovětského svazu, k němuž se svorně přimkly ostatní mírové síly. Evropa byla vždy jablkem sváru a tím větší je důležitost jednání v Helsinkách, které se určitě zdaří. Vychází odsud důrazný impuls k zachování všech hodnot vytvořených pracujícími celého světa. Celé to období po konferenci zanese do ostat, nich kontinentů myšlenku míru, která se stane obrovskou zbraní v rukou utlačovaných národů. Otázka mírového soužití je dnes materiální silou, majetkem miliónů lidí a podpoří sílu Organizace spojených národů. Po konferenci bude bohatý materiál pro činnost aktivistů Okresní mírové rady. Všichni naši občané jsou pro mír, ale ne každý umí docenit své možnosti. Stát se ochráncem světového míru, znamená dobře pracovat na svém ú?eku. Neříkat jen — konference to zabezpečila, ale sám si položit otázku — čím přispěji já? Paliči války dosud z naší planety nezmizeli. Vědí však, kolik uhodilo, viz krizi v kapitalistické části světa. Kdyby na náš plně zalidněný okres přišlo 10 000 nových obyvatel, uživíme je; v kapitalismu by to nebylo možné. Proto jako ozvěna na mírové jednání v Helsinkách se ozývají podněty našich 36 mírových kolektivů na okrese, jak podpořit mír. Naše síla je ve vědomí — jak drahá je věc míru pro národy světa. ANTONÍN PROCHÁZKA, předseda Okresní mírové rady v Mostě ■ Brigáda socialistické práce VIII. všeodborového sjezdu ROH, soutěžící o uděleni čestného názvu SČSP z autoprovozu Skloezportu píše: „Sledujeme s velkým zájmem průběh jednání konference o evropské bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách, neboť takové jednání nemá v dějinách Evropy obdoby. Při přivítání sovětské delegace v čele ,s generálním tajemníkem OV KSSS Leonidem Brežněvem jsme si více než jindy uvědomili, že je to právě Sovětský svaz, který má na uskutečnění tohoto velikého a historického jednání největší zásluhu. Závěrečnou konferencí je dovršen jeden z největších kroků po druhé světové válce, který povede k uvolňování napětí. Jsme přesvědčeni, že podepsáním závažných dokumentů o mírové spolupráci a evropské bezpečnosti dojde i k dalšímu rozvoji styků mezi státy s rozdílným společenským zřízením. Zvýší se reálná naděje všech poctivých lidí na zachování míru ve světě. My, členové brigády socialistické práce, slibujeme, že svou poctivou prací budeme vždy mírové snahy podporovat.“