Průboj, září 1976 (XXVIII/208-229)

1976-09-01 / No. 208

ROČNÍK 28 • ČÍSLO 208 CENA 50 HALÉŘŮ STŘED AI . září 1 976 Kolektiv J. Slapničky splnil slib Rekordní výkon mladých havířů MOST (os) — Slavnostní atmosféra vládla včera na Dole Zdeněk Nejedlý v Komo­­řanech, kde mládežnický ko­lektiv chodbařů Jiřího Slap­­ničký na ranní směně usku­tečnil nový revírní rekord v ražení chodeb profilu 02. K úspěchu přišli razičům bla­hopřát zástupci OV KSČ v Mostě, generálního ředitel­ství koncernu SHR a vyšších orgánů SSM. Slapničkovci překonali své předsevzetí — dosáhnout v srpnu průměrného výkonu 225 cm na hlavu a směnu a vyrazit celkem 297 běžných metrů chodeb — když vyrazili 330 metrů při osobních výko­­nccii 250 cm ne íilsvu 2 smě­­nu, čímž překročili závazek na 111,1 procenta. Tento šestičlenný kolektiv zahájil 2. srpna pokus o pře­konání dosavadního rekordu Jaroslava Kotka z Dolu Ju­lius III v Kopistech. Jeho pra­covní úsilí bylo motivováno jednak povzbuzujícím dopisem generálního tajemníka ÚV KSČ G. Husáka u příležitosti předešlých pracovních úspě­chů kolektivu, jednak význam-nými momenty v životě šach­ty, 75. výročím jejího založení a 30. výročím přejmenování na Důl Zteněk Nejedlý. K zá­vazku chodbařů se připojily ostatní kolektivy dolu, ze zá­ležitosti svazáků se stala věc cti celého závodu. Ražba je velmi kvalitní, celý kolektiv, který si vzájemně pomáhal, odpracoval dvě mimořádné sobotní směny. Použitím reno­vované ocelové výztuže a ple­něného materiálu a dalšími úspornými opatřeními bylo dosaženo úspor 113 000 korun v nákladech. Mladí raziči a další přísluš­níci havířského cechu z Dolu Nejedlý svým výkonem po­­tvrdili platnost závěrů XV. sjezdu KSČ v tom, že tradiční vlastnosti, obětavost a úsilí pracujících o růst společen­ské produktivity práce pomá­hají zabezpečovat naši vyso­kou životní úroveň. O novém rekordu informo­val Jiří Slapnička celorevírní aktiv mladých horníků, který včera v Mostě hodnotil pra­covní iniciativu 11 000 mla­dých lidí v Severočeském hně­douhelném revíru. Byly to krásné dva měsíce, prázdniny plné klukovských a hol­­čičích radostí a někdy i starostí. Ti větší pomáhali při práci. I oni však využili prázdnin k načerpání nových sil pro celý školní rok. Ale všechno krásné končí a dnes opět... hurá do školy. Foto: P. ŠNAJDR, Jablonec n. N. Ze zasedaní severočeského krajského výboru KSČ Cílevědomá politická práce - základ úspěchů Ostí n. L. (jk-pok) - Včera se sešlo v Ostí n. L. páté plenární zasedání se­veročeského krajského výboru strany, které se zabývalo stavem příprav vše­obecných voleb do zastupitelských sborů a otázkami dalšího zkvalitňování členské základny krajské stranické organizace. Zasedání, které řídil tajem­ník SKV KSC soudruh Václav Šlapák, se zúčastnil člen předsednictva ÔV KSČ a předseda vlády CSR soudruh Josef Korčák. Dále byli přítomni členové a kandidáti ústředního výboru KSČ, ústřední a krajské kontrolní a revizní ko­mise KSC, vedoucí tajemníci okresních výborů strany a další přizvaní hosté. Zprávu předsednictva SKV KSC o stavu příprav všeobec­ných voleb přednesl člen ÚV KSC a vedoucí tajemník kraj­­skéuö výboru strany soudruh Jaroslav Hajn. Zdůraznil kro­mě jiného, že kladem předvo­lebních příprav je skutečnost, že se do vědomí a praxe ši­rokého funkcionářského akti­vu stále více prosazuje kom­plexní přístup k uskutečňová­ní závěrů XV. sjezdu strany i to, že volby do zastupitel­a ských sborů nejsou chápány zajišťovány odtrženě od plnění ostatních úkolů národ­ního hospodářství. Vždyť eko­nomika našeho kraje vyžadu­je tu největší pozornost kaž­dého stranického výboru, kaž­dého člena strany, každého odboráře, mládežníka, každé­ho pracovníka závodu či pod­niku, vedoucích a řídících pracovníků především. I když jsme pololetní plán průmyslové výroby v kraji splnili na 101 procento, uka­zuje se, že mnohé závody a podniky si na I. pololetí roz­plánovaly menší „sousto“. — I s uvedeným překročením jsme z celoročního plánu realizovali jen 49,9 procenta výroby a ťa jedna desetina procenta znamená dalších 60 miliónů korun, o které máme a musíme ve II. pololetí vyro­­bit více. Že to nebude úkol snadný, přesvědčivě ukazuje plnění plánu za červenec, kdy plán byl splněn pouze na 99,8 procenta a zároveň se zpomalila dynamika rozvoje ve srovnání s červencem mi­nulého roku. V Severočeském kraji je 9 podniků, které neplní své úkoly od počátku roku. Vý­padky v jejich výrobě se mě­síc od měsíce zvyšují a vzrost­ly již na 140 miliónů korun. Jsme si vědomi, že některé záv.ody a podniky mají vážné i objektivní problémy. Ale ta­ké dobře víme, že jsou stále velké rezervy, počínaje orga­nizací a řízením výroby a vy­užíváním pracovní doby kon­če. Většina vedoucích hospo­dářských pracovníků hledá východiska, řeší problémy a dosahuje dobrých výsledků. Na druhé straně však někteří vedoucí hospodářští pracovní­ci nechtějí nebo už nemohou opustit vyjeté koleje, nevzru­šuje je dlouhodobé neplnění plánů, nehledají cesty a vý­chodiska ze situace. Zbytečně plýtvají svou energií a draho­­ceným časem hledáním argu­mentů, jak by zdůvodnili ne­plnění plánů nebo problémů, které se v závodě či podniku otevírají. Náročnost úkolů 6. pětilet­ky ukazuje, že nelze takový přístup tolerovat a že je nut­né vyvozovat odpovídající zá­věry. V závodech a podnicích je třeba vypracovat soubor konkrétních opatření, která by zabezpečovala splnění III. čtvrtletí nejméně na 75 pro­cent z ročního plánu. Dále se soudruh Hajn obšír­něji zabýval problémy v in­vestiční výstavbě, kde se za prvé pololetí realizovalo jen 39,9 procenta z ročního úkolu. Současně informoval zasedá­ní o opatřeních, která byla dohodnuta s ministrem staveb­nictví soudruhem Šrámkem, a rovněž o opatřeních k překle­nutí důsledků sucha v živočiš­né výrobě, dohodnutých s čle­nem předsednictva ÚV KSČ a předsedou vlády ČSSR sou­druhem Lubomírem Štrouga­­lem a tajemníkem ÚV KSČ soudruhem Janem Barylem při jejich návštěvě v Severočes­kém kraji. Jsme přesvědčeni, že za pomoci ústředních or­gánů se podaří vytvořit pod­­minky, které zabrání dlouho dobému dopadu sucha na roz­voj zemědělství, zejména ži-vočišné výroby v našem kraji, řekl soudruh Hajn. To však zavazuje nás všechny, přede­vším funkcionáře a organizá­tory v zemědělských podni­cích, v okresních i krajské zemědělské správě i společen­ských organizacích, provést takové opatření, která pove­dou k využití všech možností k doplnění a maximálnímu hospodaření se všemi zdroji krmiv. V další části zprávy se sou­druh Jaroslav Hajn zabýval otázkami politické a kádrové přípravy voleb do zastupitel­ských sborů. Do všech stupňů zastupitelských sborů bude jen v Severočeském kraji kan­didovat 15 205 kandidátů Ná­rodní fronty, což je o 201 kan­didáta více, než v minulých volbách. Tím jsou vytvořeny podmínky pro další prohlubo­vání socialistické demokracie a přímé účasti lidu na řízení a správě státu. Nedílnou součástí přípravy voleb se stala péče o zpraco­vání nových volebních pro­gramů Národní fronty. Jedním z kvalitativních znaků nových volebních programů je vyvá­ženost úkolů ekonomické, po­­litickoorganizátorské a ideově výchovné práce, která v mi­nulých programech nebyla dostatečně doceněna. V eko­nomické části vycházejí vo­lební programy NF ze směr­nic XV, sjezdu KSČ, usnesení krajské konference a zahrnují hospodářský i sociální rozvoj kraje na leta 1976—1980. Kla­dem volebních programů je, že více než v minulosti re­spektují společenské zájmy v investiční výstavbě, zejména prioritních odvětví. To nikte­rak nesnižuje význam akcí při naplňování hesla „Severočešl mladé generaci.“ (Pokračování na 2. str.) Pohled na zasedání SKV KSC při projevu soudruha J. Hajna. Foto: J. PLEVÄK ■ Severočeský kraj v přípravách na vol­by - o životě v okre­sech, obcích i závo­dech před význam­nou událostí - str. 3 ■ Divadelní umění a mládež - nad dra­maturgickými piány divadel - str. 5 ■ Kam za kulturou - přehled kulturních pořadů v kraji - str. 5 Seminář v Děčíně DĚČÍN (čeh) — Okresní vý­bor KSČ ve spolupráci s okres­ním výborem Socialistické akademie ČSR v Děčíně včera uspořádal v děčínském Desta klubu celookresní seminář lektorů a propagandists Na téma „Všestranný rozvoj so­­cialistické společnosti v CSSR a jeho výsledky“, které je '1. tématem vnitrostranického z vzdělávání, přednášeli lektoři Vysoké školy politické v Praze. Delegace do Mongolska PRAHA (čtk) — Na pozvání ústředního výboru Mongolské lidové revoluční strany odces­tovala včera z Prahy do Ulán­bátaru delegace Ústřední kon­trolní a revizní komise KSČ, vedená jejím předsedou Milo­šem Jakešem. Delegace, jejímž členem je také předseda se­veročeské krajské kontrolní a revizní komise KSČ soudruh Miloslav Charvát, se seznámí s prací kontrolních a reviz­ních komisí Mongolské lidové revoluční strany. Na ruzyňském letišti se s delegací rozloučil kandidát předsednictva a tajemník ÚV KSČ Jan Baryi a další před­stavitelé ÚV KSČ a ŰKRK KSČ. Přítomen byl rovněž velvysla­nec Mongolské lidové republi­ky v ČSSR Zandangín Enebiš. OraSlonosí socialistického člověka Statistické údaje nám odha­lují radostné výsledky, kte­rých jsme společně dosáhli v uplynulých létech páté pěti­letky. Kromě splněných a pře­kročených úkolů v národním hospodářství ůyla naše spo­lečnost obohacena díky práci národních výborů, organizací Národní fronty a občanů 0 dílo v hodnotě 34 miliard korun, vybudované v akci „Z“. Mezi nově vzniklými díly je mnoho škol a kulturních zaří­zení sloužících ke vzdělávání občanů. A to je dobře. Vždyť Ústava CSSR vyjadřuje doslovně, že všichni občané u nás mají právo na vzdělání. Dnes již je mezi námi velmi málo těch, kteří sami na své kůži zakusili opak. Ať jako děti přespolní, které neměly v předmnichov­ské republice školu, nebo by­la daleko, či zase v nepřízni­vém počasí se neměli do čeho obout, obléknout. Zakusili to 1 učni, kteří bývali paní mis­trové více k ruce, než aby mohli navštěvovat odborné pokračovací školy. Jen oprav­du malému počtu šťastlivců z dělnických rodin se podařilo studovat na střední, natož na vysokých školách. Kapitalis­tické školství bylo sice státní, ale studující dítě dělníka nebo rolníka bylo výjimkou. V poválečném vývoji škol­ství byla uplatňována proni­kavá demokratizace. Všem ob­čanům republiky je umožněno vzdělání. Jako jedna z hlav­ních zásad bylo zdůrazněno těsné spojení školy se živo­tem. To značí, že škola nemá vychovávat jedince odtržené od života, ale lidi, schopné pomocí nabytých vědomostí a návyků řešit životní situace v praxi. Úroveň českosloven­ského školství vyplývá z po­krokových myšlenek a vědec­kého socialismu. O tom, jak v Českosloven­sku stoupá zájem o školní vzdělání i jeho potřeba, svěd­čí kromě jiného i růst počtu studujících: na středních vše­obecně vzdělávacích školách studovalo u nás v roce 1936/ /1937 46 tisíc žáků. V roce 1973/1974 to bylo již 127 tisíc. U studentů odborných a střed­ních odborných škol je tento růst ještě prudší: v roce 1936/ /1937 jich studovalo 76 tisíc a v roce 1973/1974 již 278 tisíc. Na vysokých školách studova­lo za předmnichovské republi­ky 27 tisíc, ale v roce 1973/ /1974 dokonce 176 tisíc! Od roku 1960 se všem žá­kům a studentům, kromě vy­sokoškolákům, poskytují zdar­ma učebnice a školní pomůc­ky. Školní poplatky a dříve známé taxy jsou v naší repu­blice neznámým pojmem. U mnoha středních škol a té­měř u všech vysokých škol jsou zřízeny třídy pro studu­jící při zaměstnání. Toto vzdě­lání je rovnocenné s pravi­delným studiem. Zaměstnava­tel je povinen udělovat stu­dujícím ročně placené volno ve stanoveném rozsahu a dal­ší placené volno před slože­ním zkoušek. Na vysoké škole studovalo v roce 1948/1949 při zaměstnání 5 tisíc poslucha­čů, v roce 1973/1974 však ví­ce než 24 tisíc posluchačů. V kapitalistických zemích se těžko najde firma ochotná poskytovat svým zaměstnan­cům placené volno ke studiu nebo před zkouškami. Tam je takové studium soukromou záležitostí studujícího. U nás navíc dostává každý druhý vysokoškolák stipendium a 60 procentům posluchačů je umožněno ubytování ve vyso­koškolských kolejích. Naši li­dé tak mohou dosahovat vyso­ké kvalifikace, ale i vyššího společenského uplatnění. Na­še společnost na tom má vrcholný zájem. Protože se vzdělanými lidmi může socia­lismus pokročit mnohem ry­chleji kupředu. Naše socialistické školství je jen jednou z mnoha oblas­tí, které i v šesté pětiletce do­znají dalšího zdokonalení. O ně i o jiné vymoženosti budou usilovat také noví poslanci, které v říjnu zvolíme do všech našich Zastupitelských sborů. Vždyť všem nám jde o vzdě­lanost každého člověka naši společnosti. J. POLAČEK Mladým voličům Nejméně čtyřikrát v týdnu se scházejí voliči v Tisé, přestože agitační místnost se teprve dokončuje. O výzdobu se sta-' raji učitelé a žáci základní devítileté školy v Tisé, za­městnanci Kohinooru a mnoho jiných členů organizací Ná­rodní fronty. Mimořádnou pozornost vě­nují v Tisé mladým voličům, kteří k volbám půjdou letos poprvé. Pořádají pro ně bese­dy, přednášky i akce zábavně poučného charakteru. Jednou z posledních byla oslava 30. výročí založení ochotnického divadla v Tisé, při níž zaklá­dající členové zavzpomínali na začátky divadla, na své mládí, elán a aktivitu, která je podnětná i pro mládí dneška. ÚSTI N. L. (zdj — Všech 43 agitačních středisek na Ústec­kú žije bohatým programem. No počest výročí LIBEREC (od dop.) — Ná­rodní výbor v Lázních Llbver­­da vyhlásil na sobotu 28. srp­na celoobecní směnu. Akce byla uspořádána k výročí Slo­venského národního povstání a stala se i součástí příprav na volby do zastupitelských sborů. Výbor VO KSČ spolu s místním výborem NF se uja­ly zajištění účasti, a to for­mou osobního pozvání každé­ho občana. Výsledkem úsilí v agitačních dvojic byla účast více než šedesáti občanů. Bri­gádníci pracovali na vyčiště­ní potoka, na úpravě lázeň­ských cest, chodníků, pro­stranství před dílnou Svaz­­armu, obchodním centrem a agltačním střediskem. Nové vozíky z Desty DĚČlN (čeh) — Konstruk­téři z děčínské Desty spolu s technology a nástrojári pod­niku a v kooperaci s některý­mi dalšími závody připravují nové typy vysokozdvižných vozíků v rámci inovace výrob­ního programu. Prototyp vy­sokozdvižného vozíku MV 16 B má nosnost 1600 kp a je po­háněn benzínovým motorem VAZ 2103 o obsahu 1500 ccm. Je opatřen hydrodynamickým měničem momentu a jedno­stupňovou převodovkou. Tento typ bude vyráběn v závodě Desta v Chlumci nad Cidlinou. Stejné převody se bulou po­užívat i pro menší vozík MV 13 B, který v současné do­bě montují pracovníci proto­typové dílny n. p. Desta. Ten­to tříkolový vozík o nosnosti 1250 kp, určený pro přepravu palet, bude vyrábět Desta Rumburk místo dosavadního typu BVHM 1321. S výrobou ověřovací série obou typů vo­zíků, odpovídajících světové úrovni, se počítá v roce 1978. Moderní autolakovna v Lovosicích lepši služby motoristů m LOVOSICE (esha) — Místo­předseda ONV v Litoměřicích Ladislav Rybář přestřihl včera pásku u vchodu do nové mo­derní autolakovny a karosár­ny v Lovosicích. Okresní pod­nik služeb uvedl tak v průbě­hu 1,5 roku do provozu již čtvrtý objekt, který podle plá­nu zdokonalování služeb to­hoto podniku je součástí ře­šení rozvoje autoopraváren­ského oboru v litoměřickém okrese. Lovosická provozovna s progresivní technologií zvý­ší například lakování aut o 33 procenta. Byla postavena ve vlastní režii podniku nákla­dem 3 216 000 korun a akce zařazena do volebního progra­mu ONV v Litoměřicích a MěstNV v Lovosicích. Okresní podnik služeb v Li­toměřicích poskytuje objemo­vě již dnes více než třetinu autoopravárenských služeb v celém kraji z podniků míst­ního hospodářství. Letos kon­cem října otevře v Roudnici nad Labem další moderní autoopravnu, rozestavěna je velká provozovna u terezín­ské křižovatky. Z chmelařského zápisníku-------­Dlouhý den chmelaře Zeptáte-H se v kterémkoli závodě, pěstujícím chmelí po chmelaři, rozumí se tímto jednoslovným označením vedoucí výrobně organizační jednotky pěstování chmele anebo agro­nom pověřený stejným oborem. Chmelaři v této době ne­mají svůj pracovní den nijaík snadný — ičím rozsáhlejší je plocha chmele, tím je jeho sklizeň organizačně náročnější. JZD Zlaté údolí Holedeč se sídlem v Tue hořících obhospo­dařuje 600 ha chmelnic, což není maličkost. Pozemky druž­stva začínají u Loun v Lipně a končí v Tmo.vanech u Žaitce. Každé skílizňové středisko má svoji účetní, která se stará zhruba o 600 brigádníků, musí podchytit výkony strojů, evi­dovat mzdy, metráky očesaného chmele a mnoho dalších věcí — o tom všem mulsí mít samozřejmě dobrý přehled i chmelař družstva. Jak to zvládne? „Od půl páté do 12 do noci málokdy stihnu se naobědvat,“ poznamenává Jaroslav Vaňousek, vedoucí výroby chmelte v Tuchoiřicích. A prvořadou starostí je kvalita. Dvaceit su­šáren, které družstvo vlastní, rozhoduje o tom, v jaké kvali­tě bude chmel prodán. Je to celá věda, jak se pozná správ­ně usušený chmel, ale obecně platí zálsada, že se neliší vzhledem od čerstvého. Dohled nad všemi sušárnami vyža­duje pěknou porci času, k tomu náročnější organizační zá­ležitostí — a když Uvážíte, že družstvu pomáhá sklízet 2,5 tisíce brigádníků, a že čtyři sklizňová střediska představují 33 Česacíoh strojů, uděláte si názorný obrázek, jak dlouhý je pracovní den chmelaře při sklizni. Ale je to starost víta­ná, sklízí se výsledky celoroční práce a tak si s vedoucím výroby chmele přejí všichni, kteří tu sklízejí, aby bytly co nejlepší. (fa)

Next