Průboj, duben 1977 (XXIX/77-101)

1977-04-01 / No. 77

Proletáři viech zemi, spojte se !B. Chnoupek ROČNÍK 29 # ČÍSLO 77 CENA 50 HALÉŘO PÁTEK 1. dubna 1 9 77 Zeleň v hornickém městě MOST (os) — V mosteckém lesoparku Šibeník vysazuje Sempra Litoměřice 2000 lipek, Chánovský vrch je osazován keři, a také jinde v okolí Mos­tu přibude letos další zeleň. Nečekané mrazy však zničily hortenzie, vysazené v kera­mických vázách, poškodily na­­rašené růže a zarazily růst ji­né květeny v parcích. r Svou prací se převážně mů­že pochlubit středisko Tech­nických služeb Mostu, sady — parky, i s tím, že k udržování zeleně hodně pomáhají občan­ské výbory. Horší je to v pro­storu věžáků za Rozkvětem, kde projektanti naplánovali nevhodné parkové úpravy. Dnes jsou zničené, neboť je tu nejvíc pohybu obyvatelstva a bude třeba nalézt vhodné ře­šení. S klady a nedostatky v systému ozeleňování města seznámil v tomto týdnu ve­doucí střediska inž. Miroslav Dosedla žáky a profesory od­borné školy zahradnické z Měl­níka, kteří do Mostu jezdí pra­videlně každý rok. \ .ÍT-- - . V nejvýchodnějším okresu našeho kraje — na Jablonecku — se dobře vyrovnávají se svými úkoly zemědělci z JZD Svornost v Pěnčíně. Byli první, kteří zahájili setbu farní pšenice. Počát­kem tohoto týdne také ukončili přihnojování jetelotrav a hno­jení luk i pastvin. Při seřizování secího stroje jsme u Huntířo­­va zastihli traktoristu Vladislava Macháčku a Bohuslava Trdlu. Foto: STANISLAV SETINA, Jablonec n. N. Před letošními LVT LIBEREC (sa) — Hlavním ideovým záměrem letošních XXII. Libereckých výstavních trhů je vzdání holdu 60. vý­ročí VŘSR. Toto jubileum bu­de zvýrazněno v nejvýznam­nějších souvislostech ve vývo­ji nové epochy lidské společ­nosti až po současnost. Výstava, seznámí návštěvní­ky s naplňováním závěrů XV. sjezdu KSC, s dosahovanými výsledky v období šesté pěti­letky. Proto dominantu v kaž­dém pavilónu bude uvádět heslo „Žijeme v pětiletce kva­lity“. Pro výtvarné řešení jed­notlivých expozic je jednotí­cím motivem „Móda, zrcadlo společnosti“. Liberecké výstavní trhy bu­dou opět výstavou, která po­liticky, výchovně, odborně a esteticky bude představovat vysokou úroveň výstavní tvor­by a ve svém hlavním tvůrčím heslu „Prací ke štěstí socia­listického člověka“ vyjádří tužby, úkoly, cíle i povinnosti občanů socialistické společ­nosti. v Pákistánu ISLÁMÄBÄD (zpravod. ČTK) — Na oficiální návštěvu Pákis­tánu včera přiletěl ministr za­hraničních věcí ČSSR Bohu­slav Chňoupek. Oficiální návštěva ministra Bohuslava Chňoupka ]e první návštěvou Československého ministra zahraničních věcí v historii československo-pá­­kistánských styků. Bohuslav Chňoupek navštíví také někte­ré světoznámé kulturně his­torické památky země i stře­diska její moderní výstavby. Zavítá i do druhého největšího pákistánského města Láhauru, střediska provincie Paňdžáb. Před odjezdem se zastaví v Ka­­ráčí, téměř čtyřmiliónové me­tropoli jihopákistánské pro­vincie Sind. Podniky Liberecka budují vlastní rekreační zařízení Rozšiřují se možnosti rekreace Liberec (sa) - Většina podniků libereckého okresu vlastní rekreační zařízení, některé mají i svo­ji stanovou nebo chatovou základnu na černomoř­­ském pobřeží a také výměnnou rekreaci - zajišťují pro své pracující pobyty v Maďarsku a NDR. Tak například největší tex­tilní podnik na Liberecku Tex­tilana již tradičně připravuje odpočinek pro své pracovníky v Bulharsku na Slunečném po­břeží ve vlastním stanovém tá­boře, ale také v jedenadvaceti chatách na slovenské Šíravě, kde se jim letos podařilo za­jistit také stravování, aby si každá rodina nemusela vařit sama. V současné době v tom­to rekreačním středisku budují také společenskou klubovnu. kZnámé je i jejich rekreační ^zařízení v Jinolicích na Jičín­sku, kde se přes prázdniny re­kreují především děti a v mi­­moprázdninové měsíce slouží zařízení dospělým i důchod­cům. Dobře se o své pracující starají také v národním podni­ku Bytex ve Vratislavicích, kteří každoročně nalézají zo­tavení v Bulharsku, Maďarsku i NDR ve vlastním rekreačním zařízení v Křižlicích v Krko­noších, které je v provozu po celý rok. Stále zde něco vy­lepšují, takže vybavení tohoto zařízení je skutečně reprezen­tativní. Do výstavby vlastního re­kreačního střediska se pustili i pracující koncernového pod­niku Elitex Chrastava. K vy­budovanému pionýrskému tá­boru o jedenadvaceti chatách v překrásném přírodním koutu Českodubska, začali loni na podzim stavět . ještě deset chat pro dospělé spolu se spo­lečenskou chatou s klubovna­mi a jídelnou, což už letos bu­de využito k rekreaci. Pracu­jící závodů koncernového pod­niku Elitex Chrastava se za­vázali odpracovat na této vý­stavbě deset tisíc hodin. Přípravy k budování vlastní­ho rekreačního zařízení za-hájili také v n. p. Severočeské drůbežářské závody v Příšovi­­cích, kde již třetím rokem pro tento účel soustřeďují pro­středky z fondu kulturních a sociálních potřeb. Jejich re­kreační oblastí bude Kozákov­­sko a Raspenava. Letos však budou ještě prožívat dovole­nou jako jiné léta v podniko­vých rekreačních chatách své­ho odborového svazu. Zcela krátký a náhodný po­hled do některých podniků Li­berecka ukazuje, že péče o pracující se v této oblasti neustále prohlubuje, rok od roku se rozšiřují možnosti re­kreace doma i v zahraničí. Rozhovory skončily BUKUREŠT (zpravodaj CTK) — V Bukurešti včera skončily rozhovory mezi členem před­sednictva a tajemníkem Ov KSČ Vasilem Biľakem a kandi­dátem politického výkonného výboru a tajemníkem ŰV RKS Štefanem Andreiem. Obě strany znovu ocenily příznivý rozvoj českosloven­­skó-rumunských politických, hospodářských a dalších vzta­hů a zdůraznily, že trvalé pro­hlubování spolupráce mezi KSČ a RKS, mezi ČSSR a RSR, je v zájmu lidu obou států, upevnění jednoty socialistic­kých zemí a věci světového míru a pokroku. Jednání se konalo v konstruktivním přá­telském ovzduší. Lounské milióny LOUNY (od dop.) — Celko­vý objem hrubé výroby prů­myslových závodů lounského okresu má v letošním roce po­prvé v historii přesáhnout hranici tří miliard korun. Ná­růst proti skutečnosti roku 1976 tak dosáhne zhruba 16 procent. Dosavadní plnění nasvědču­je, že úkol je reálný: časový plán je překračován o 0,9 pro­centa, přírůstek objemu hru­bé výroby ve srovnání se stej­ným obdobím roku 1976 do­sáhl 52 milióny Kčs a byl plně kryt růstem produktivity prá­ce, jejíž úroveň se zvýšila o 12,2 procenta. Tajemník SKV KSČ F. Škornička převzal závazek havířů z Dolů Nástup Přinos noší ekonomice Ostí nad Labem (vod) - Včera dopoledne pře­dali tajemníkovi SKV KSČ soudruhovi Františku Skorničkovi zástupci koncernového podniku Doly Nástup v Tušimicích závazek, uzavřený na počest 60. výročí VŘSR a k 45. výročí velké mostecké stávky. Ve svém závazku se havíři Nástupu zaměřují především na pokrytí potřeb elektráren chomutovské oblasti a dalších odběratelů, které představují zvýšení těžby proti loňsku o 21,6 procenta. Havíři zabez­pečí nejen tento nebývalý ná­růst těžby, ale vytěží nad plán ještě 114 000 tun uhlí. Také plán těžby nadložních zemin překročí o 4,9 miliónu ku­bíků. Důležitou součástí závazku je snaha tušimických havířů o zvýšení ekonomiky těžby. Racionalizací uspoří materiál, elektrickou energii, mzdy v celkové hodnotě 4 607 000 korun. Součástí závazku je i Rekord v Homru ■ HAMR (od dop.) — Mládež­nický , kolektiv Uranových dolů v Hámru u České Lípy vedený předákem Karlem Skalníkem pře­konal 28. března na ranní směně oborový rekord v dobývání rudy výkonem 2544 m3 za 31 den při produktivitě 8,327 m3 na hlavu a směnu a tím překonal dosa­vadní rekord v objemu prací o 9,7 procenta a v produktivitě práce o 27,6 procenta. Splnil tím svůj socialistický závazek. zlepšení péče o pracující a ve­řejně prospěšná práce. Při zlepšování pracovního a život­ního prostředí odpracují mapř. 9828 brigádnických hodin. Po skončení čtvrtletí vyhodnotí závazek a seznámí s jeho plně­ním pracující na výrobních poradách, členských schůzích a konferencích ROH. Snímek vlevo zachycuje objekt strojovny a první silotrakt o devíti kruhových buňkách. Po obou stranách padesáti osmi­­metrového středového objektu strojovny jich do výše 41 metrů vyroste celkem třicet šest. Na snímku nahoře jsou zástupce vedoucího stavby Ant. Mi­kola] (vlevo] a mistr stavební organizace z NDR Hans Kunzl při kontrole staveniště. Foto: O. HOL AN — ČTK Na stavbě nového střediska zemědělského zásobování a ná­kupu v Polepech na Litoměřicku byla dokončena 58 metrů vy­soká hrubá stavba strojovny a začala betonáž prvních devíti z projektovaných 36 kruhových buněk budoucího sila pro uskladnění 3800 vagónů obilovin. Buduje ho stavební organiza­ce VEB BMK Chemie Halle, závod Bitter jeld. Výstavba tohoto výrobně nákupního střediska bude dokončena v roce 1980. V ro­ce 1979 zde již bude uskladněno obilí ze sklizně na Litomě­řicku. Rozhodnuli zemědělců Na počest 60. výročí VŘSR republice ku prospěchu mánku o 1 tunu a školkař­­ské výpěstky zvýší o 11 000. ■ ŠETŘÍ nAhradní díly ČESKA KAMENICE (čch) — Státní statek Česká Kamenice po sloučení s bývalým bene­­šovským statkem je od 1. dub­na letošního roku druhým -nej­větším zemědělským podnikem v okrese Děčín. Souhrnná hod­nota závazků, které uzavřelo 62 kolektivů a 66 jednotlivců na počest 60. výročí VŘSR, se dá vyjádřit částkou přesahu­jící % miliónu korun. Pracovníci z hospodářství a provozů v Kerharticích, Fili­pově, Hliníkové, Dolních Ha­­barticích, Benešově nad Plouč­­nicí a dalších míst, členo­vé brigád socialistické prá­ce i jednotlivci se za­měřili na zvýšení efektivnosti zemědělské výroby a úsporu a materiálů a pohonných hmot zlepšení pracovního pro­středí. Traktoristé, řidiči opraváři věnují Značnou po­a zornost kvalitě oprav a úspoře náhradních dílů, pracovníci živočišné výroby chtějí dosáh­nout vyšších přírůstků vepřo­vého a hovězího masa a o 17 tisíc litrů překročit tržní pro­dukci mléka. Krajský aktiv pracovníků jednotné soustavy knihoven Kniha - významný pomocník Ostí nad labem (jat) — Včera se v Odborovém domě kultury pracujících v Ostí nad Labem konal krajský aktiv pracovníků jednotné soustavy knihoven. Hlavní referát o úkolech knihoven a jednotného systé­mu v Severočeském kraji po XV. sjezdu Komunistické stra­ny Československa přednesla soudružka Libuše Hanušová, místopředsedkyně SKNV. Zdůraznila význam kniho­ven ve městech i na vesnicích a jejich velký přínos pro dal­ší vzdělávání všech vrstev na­šeho obyvatelstva. Další část krajského aktivu byla věnová­na rozvoji knihovnictví v So­větském svazu a nové sovět­ské literatuře. V bohaté diskusi vystoupili pracovníci knihoven Severo­českého kraje se svými zkuše­nostmi a návrhy na zlepšení knihovnické práce. KE DNI Mobilizoval rezervy v přepravě První čtvrtletí je prakticky za námi. Brzy se přesně vybi­­lancují klady i zápory, čeho se dosáhlo a na co bude třeba napřít více pozornosti. Vážné problémy se např. objevují v dopravě. Železničáři ústec­kého provozního oddílu ČSD mají ke konci prvního čtvrt­letí dluh v nakládce 370 000 tun. Představuje značné množ­ství neodvezeného zboží a vý­robků, které zůstalo ve skla­dech závodů. Polovina z toho je dluh v přepravě uhlí. Za březen nepřistavili železničáři havířům 7278 vazových jed­notek. Příčin je mnoho. Nedobrou situaci ovlivňuje i pomalé tempo nakládky v prvních dnech nového roku, kdy želez­ničáři měli vagóny, ale pře­pravci nenakládali, takže vznikl schodek 243 000 tun, který se při napjatosti plánu nakládky jen těžko dohání. V celé síti ČSD se zpomalila i rytmičnost přepravy v dů­sledku přetížení hlavních ta­hů, výluk, které bylo třeba udělat k zajištění oprav želez­ničních svršků. Objevily se i poruchy zabezpečovacího zaří­zení, staly se některé vážné dopravní nehody, které za­brzdily oběh vagónů. Maxi­mální zatížení železničních tratí, které je pro dnešní stav typické, je velmi citlivé na ja­koukoliv mimořádnost v pro­vozu. Poruchy se rychle pře­nášejí do celé sítě. Ostatní provozní oddíly ne­dodaly v prvém čtvrtletí do našeho kraje 55187 vagónů pro nakládku. Navíc se proje­vovala stará bolest — nekva­litní práce při vykládce a ma­lá náročnost železničářů na přejímání vozů, takže prak­ticky každý čtvrtý vagón, kte­rý do kraje dojde pro naklád­ku uhlí, není v pořádku. Musí se bud opravit nebo vyčistit, což zdržuje železničáře i ha­víře. Ani kdyby však železničáři pián nakládky splnili, nepo­kryli by všechny požadavky na přepravu. Ty jsou totiž mnohem vyšší než možnosti železnice. Přednostně budou proto i nadále přistavovat va­góny pro přepravu uhlí, želez­ných šrotů a některých sta­vebnin pro rozhodující stavby. Za této situace nelze svalo­vat odpovědnost jen na želez­ničáře či přepravce. Situace vyžaduje hledat společně ře­šení, co nejúžeji spolupraco­vat při odkrývání všech re­zerv, které jsou jak v dopra­vě, tak na závodech. Na vy­užití vlastních rezerv se že­lezničáři zaměřují ve svých závazcích uzavřených k 60. vý­ročí VŘSR. Zvýšením statické­ho vytížení získají např. 800 vagónů pro další nakládku, zlepší rytmičnost nakládky i vykládky zejména ve dnech pracovního klidu a v noci, vy­praví více přímých odesílatel­­ských vlaků, zrychlí oběh vo­zů. Přepravci by měli zlepšit vykládku ve volných dnech. Jen za poslední neděli se např. nevyložilo 110 vagónů. Při hledání a využívání re­zerv nelze vynechat ani závo­dovou dopravu zejména proto, že v ní jsou značné možnosti. Využití závodových doprav­ních prostředků je dnes stále ještě o 30 procent nižší než ve veřejné dopravě. Ale 1 ta musí využít rezerv, které rovněž má. Jedině společným úsilím, důsledným odkrýváním a vy­užíváním rezerv lze zlepšit si­tuaci v přepravě, a zabránit tomu, aby se neprepravené zboží a výrobky hromadily ve skladech, nechyběly na stav­bách materiály potřebné pro výstavbu apod. Zároveň zvýšit nároky na organizátorskou a řídící práci všech, kteří se na zabezpečování dopravy podí­lejí. F. VODIČKA Cena úsměvu Lidská tvář byla odjakživa zrcadlem zračícím pocity člověka, jeho radosti i stras­ti; hladinou čeřenou nejrůz­nějšími vnitřními stavy. Člo­věk denně potkává mnoho li­dí, a co jedinec, to svébytná lidská tvář. Jen se někdy po. dívejte kolem sebe. Míjejí vás lidé usměvaví i zamrače­ní, každý ponořen do svých problémů. Příjemnější je po­tkávat ty smějící se a usmě­vavé, nežli mračící se kaka­­busy. Osměv má přece svou ce­nu. Nic nestojí a způsobuje mnoho. Obohacuje ty, kteří jej přijímají, aniž ochuzuje ty, kteří jej darují. Trvá jen okamžik, a přece vzpomín­ka na něj může být věčná. Osměv tvoří štěstí domova, je podporou v denních sta­rostech, je zjevným znakem přátelství. Vrací odvahu člo­věku, který jí byl zbaven, utěšuje ve smutku a je me­dikamentem na všechny útrapy. Nedá se koupit v ob­chodě ani půjčit jako kniha. Je to „věc“, která má cenu od toho okamžiku, kdy se dá­vá. A proto darujte ji i člově­ku, který vám úsměv nedá, nebot nikomu není úsměvu tolik zapotřebí, jako tomu, kdo jej nemůže dát jiným. Nikdo není tak bohatý, aby se mohl bez něho obejít a za­se tak chudý, aby jej úsměv neobohatil. (Od dop.)

Next