Rovnost, červenec-září 1968 (LXXXIII/164-255)

1968-07-01 / No. 164

nand Vodohospodář- ■ sktjch staveb Brno konečnou montát ju­bilejního padesátého hydroglobu v Mění­­ně na hospodářství státního statku. Akce se zúčastnili zástup­ci dodavatelské ma­ďarské firmy Nikex — Budapest, a ra­kouští odbornici. Stá btlitu 23metrů vyso­kého hydroglobu s nádrží o obsahu 100 m3 zajlštuje šest ocelových lan. Do­rážené zařízeni umožňuje akumulová­ni pitné nebo užitko vé vody a fejt dodáv­ky spotřebiteli v ro­vinatých oblastech, kde nahrazuje zemni vodojemy. Do konce roku jich vybuduji ještě 20, převážně na jižním Slovensku. Na snímku je zachyceno zvedání jednoho z prv­ních hydroglobu v Boroticích. fu) S novými lidmi (Dokončení ze str. 1/ diskusní maratón zastavil ve 14.30 hod. Do té doby sh na tribuně ve dvou dnech u mikrofonu vy­střídalo 84 delegátů; na 150 jich mělo různé připomínky z místa v sále. Ke slovu bylo ještě přihlá­šeno 20 soudruhů. Srovnáni červ­nové mimořádné konference v Uherském Hradišti s březnovou lze vyjádřit lidovým rčením: ne­be a dudy. Jen ojediněle se ozva­la kritika tisku, rozhlasu a televi­ze. Drtivá většina diskutujících masové sdělovací prostředky obha­jovala a vděčila jim za pohotové Informace. Naprostá většina de­legátů hovořila otevřeně, moudře, ale kriticky k vlastní práci i k práci OV KSČ v uplynulých čty­řech měsících. Poukazovali na konkrétní chyby a nedostatky, ale mnozí též naznačili, jak aktivitu 12.000 uherskohradišťských komu­nistů vyburcovat a znovu získat větší důvěru v nový okresní or­gán. Například delegát Podniku přesného strojírenství v Uherském Brodě, Antonín Kadlček, jeden z Jedenácti doporučených a konfe­rencí schválených delegátů mimo­řádného XIV. sjezdu řekl: »Dobře, že polednový revoluční kvas, pod­porovaný kritikou tisku, rozhla­su a televize, trvá. Kdybychom se nyní v obrodném procesu zastavili a poslechli hlasu, že demokrati­zace zašla příliš daleko, je nebez­pečí opětného návratu starých de­formací. Zrušme kádrové stropy na všech stupních stranických or­gánů, a doplňme je a dejme jim do čela schopné mozky, kterých ve straně máme dost.« Mezi nejmoudřější 'hlasy konfe­rence patřil diskusní příspěvek technika Slováckých strojíren v Uherském Brodě, Karla Mrázlja, aké schváleného delegáta sjezdu, íoporučil zhodnotit práci celého kresního aparátu včetně tajem­­íků, neřídit ze stranických sek­­etariátů hospodářské orgány osílit politická a ideologická od­a člení strany. Příznivě na delegá­­y zapůsobila upřímná sebekriti­­a vedoucího tajemníka OV KSČ oseta Klimozse. Přiznal, že i na ěho po lednu zapůsobily hlasy tarších členů strany a funkcio­­ářů, takže byl ovlivněn jejich tostojem. Řekl, že strana nyní >otřebuje ne nadiktované a na­­lekretované, ale přirozené vůdce, ;terým budou věřit a za kterými tůjdou všichni členové. Na kandidátce nového OV KSČ tylo patnáct nových jmen. Voleb­­iím sítem neprošel jediný ze 41 :lenů, dosavadní zemědělský ta­­emník OV KSČ Jan Kozubík, je­­íož jméno škrtla nadpoloviční ’ětšina delegátů. Za delegáty mt­­nořádného sjezdu bylo doporuče­­lo všech jedenáct navržených. Za íové členy OV KSČ doporučuje ikresni organizace soudruhy Fran­­iška Hanuše a Karla Mrázka. V pátek ve 14.30 f* ••••«* hod. zahíjtlt zamést- I <­ Humphreyův „mozkový trust“ WASHING iUN IGllSj — rnvi­­ženci Huberta Humphreyho usilu- i Jící o jeho zvolení presidentem 1 USA oznámili ustavení »mozkové­ho trustu« podle vzoru poradních skupin, které pomáhaly Johnu F. Kennedymu v jeho volební kam­­kani v roce 1960. Celkem bylo vytvořeno 30 skupin odborníků, kteří mají Humphreyovi radit v mezinárodních 1 vnitropolitických otázkách. Skupinu pro zahraniční politi­ku vede známý »sovětolog« pol­ského původu prof. Brzezlnski, bý­valý člen poradního sboru ame­rického ministerstva zahraničních věcí, koordinací skupin zabývají­cích se ekonomickými problémy byl hospodářských poraacu nennea ho vlády prof. Walter Heller. 2 • ROVNOST • 1, července 1969 V Švédsko očekává A. Kosygina LONDÝN (CTK) — Švédské ministerstvo zahraničních věcí nehodlá v nejbližší době od­soudit antisionistickou kampaň v Sovětském svazu. Jak uvádí švédský liberální list Dagens Nyheter, Je postoj ministerstva zahraničí' v souvislosti s nad­cházející návštěvou sovětského ministerského předsedy Alexeje Kosygina ve Švédsku. Odsouzení antisionistické kampaně v Polsku nedávno způsobilo, že polský předseda vlády Cyrankiewicz odřekl dlou­ho připravovanou návštěvu Švédska. Švédská strana má o návště­vu Alexeje Kosygina velký zá­jem, neboť se očekává, že po­vede mimo jiné k dalšímu roz­šíření obchodu mezi oběma ze­měmi. Kennedy juniorv Africe NAIROBI (ČTK) — Syn za­vražděného senátora Kennedy­­ho Robert přiletěl v neděli do Nairobi. Tuto návštěvu svého syna ve východní Africe při­pravoval senátor Kennedy již před půl rokem. Robert Kenne­dy junior bude hostem ředitele Tanzánijského národního par­ku Johna Owena, osobního pří­tele tragicky zesnulého Rober­ta Kennedyho seniora. Písně zněly lázněmi LUHAČOVICE (k) — V Luhačo­vicích včera skončila národní pě­vecká soutěž ženských hlasů v Interpretaci lidových písní v úpra­vě Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Porota v čele s dirigen­tem Jaroslavem Voglern neudělila první cenu. O druhou se dělí Ja­na Jonášová z AMU Praha a Anna Kratochvílová z JAMU Brno. Tře­tí cena byla rozdělena mezi Ele­nu Hanzelovou (konzervatoř Bra­tislava), Elišku Vaňurovou (Český pěvecký sbor Praha) a Zdeňku Belkovou (konzervatoř Brno). Cestné uznání získala Jaroslava Masná z brněnské konzervatoře. Cvičení skončilo PRAHA (ČTK) — Podle sdě­lení odborného mluvčího veli­­telskoštábního cvičení generál­majora PhDr. Josefa Čepického skončilo včera v odpoledních hodinách, v souladu s plánem pro cvičící velitele, štáby a značkovaná vojska velitelsko­­štábní cvičení, vedené hlavním velitelem spojených ozbroje­ných sil států Varšavské smlou­vy, maršálem Ivanem Ignaíje­­vičem Jakubovským. Vedoucí funkcionáři ředitelství cvičení se rozjíždějí k cvičícím štábům, aby ocenili vykonanou práci a pobesedovali o zkušenostech. Soustřeďují se rozhodující pod­klady pro rozbor cvičení, ter­mín rozboru bude stanoven po konzultaci s představiteli vlá­dy a ústředního výboru KSÜ, 3 jejichž účastí se na rozboru počítá. Otvary, které na cvičení pl­nily úlohu značkovaných vojsk, spojovací a zabezpečovací jed­notky, se připravují k přesu­nům do míst své trvalé dislo­kace. O výsledcích cvičení bude veřejnost v možném rozsahu informována po tiskové konfe­renci, s níž se počítá na 2. ne­hn 3 čp.rvpnre. Příští rok opět v Brně? BRNO (ČTK) — Dvoudenní šampión krásy »CACIB«. Pře mezinárodní výstava psů v Brně hlídky »Dítě a pes« se zúčast na veletržním výstavišti včera nilo 50 dvojic, skončila. Přišlo na ni 35 000 Výstava, na níž bylo célkén zájemců z Československa i ze 1250 exponátů, patřila k nej zahraničí. početnějším v historii těchtť Na stupních stanulo 23 vítě- brněnských přehlídek. Obdobní zů. Dalších 132 účastníků zí- mezinárodní výstava má bý skalo titul »Šampión ČSSR«, v příštím roce opět na brněn 129 dalších titul Mezinárodní skám výstavišti. V Čtenářům Rovnosti odpovídá Bylo od redakce dost riskantní , vybrat si do další pondělní ga­­lerie zpovídaných zrovna JANA i t PERKA z Gottwaldova. Museli Isme ho vyhledat v bratislavské Matadorce, kde vedl skupinu šesti event. »ještě-aspirantů« na v OH v Mexiku. JVágner, Tlpman, Otčenášek, Vokatý, Kočendová a I I Perková!. V pátek dopoledne \ odjela skupina do rakouského j Innsbrucku, odkud se přestěhuje do Budapešti a potom do ho- < Ipndského Vtrechtu. Tam všude i Z Jak to, že se Gottwaldov stal akovou velmocí v plavání? (J. ] írajča, Otrokovice) Přispěl k tomu celý systém ■ >d experimentálních tříd přes . 'ýběr nejlepšlch až po tvrdou ( >řlpravu špičkových plavců. , lobrý kolektiv trenérů, který \ rí, co chce. Nesmírně obětavá pomoc všech lidí kolem, a jakého koníčka pěstujete ml- ( no plavání? (J. Šindler, Prštné) ■ '• Myslíte si, že někde ■ eště­pářů překoná stometrovou hra­nici, a kdy to bude? (Milan Hladil, Brno) Překoná, ale letos ani příští rok to nebude. • Kdy je nejlépe začít n dětí t plaváním? (Ant. Novák, Gott­waldov.) Od 3—4 let seznamovat je vodou, od šesti s nimi začít pla­s vat, aby v deseti ovládaly vše­chny čtyři styly plavání. Tak to dělají v USA, my začínáme až od deseti let, a to už je pozdě. • Dočkáme se také u nás »zá­zračných dětí«, jako v Holand­sku a USA? (J. Doležal, Kromě­říž.) Jak jsem už řekl, kdybychom začali od šesti let. Kdyby byly bazény »padesátky«, a to jen pro plavání. Kdybychom např. v Gottwaldově neměli 400, ale 1500 dětí na výběr, pak sem tam »zázračné dítě« najdeme. • jak hodnotíte vztah plaváni Jan PEREK je bude mistr sportu, náš býv. Zahrádku, mám tam chatu rekordman oštěpář Jan Perek pěstuji cibuli, jahody, rajčata .. doprovázet jako plavecký • Sportovali už váš otec a dě­­trenér. Do dnešního rámečku deček? (J. Smutný, Luhačovice) jsme ho vybrali jako jednoho Táta byl dobrým fotbalistou ke 'sportovnímu potápéčství? (J. z trenérů dvojnásobného přebor- za divizní SK Baťov, o dědovi g., Gottwaldov.) nika drulstev len v plaváni, TJ to nevim. Potápěči by měli ještě víc pla-Gottwaldov. vat. Naopak tzv. »přestárlí« • Jak nám vysvětlíte »zradu« plavci od 20—23 let by měli pře­na lehké atletice a odchod mezi cházet na sportovní potápění, plavce jako trenér? (Hana Po- určitě by vzhledem ke své přl­spíšilová, Vyškov) F \ pravě měli výraznější úspěchy, je to příliš složité, než abych t m j než speciální potápěči, to mohl vysvětlit dvěma větami. f J • Kdybyste byl ministrem pla-Trochu jsem byl zklamán po- J f vání, co byste zařídil? (Zdeněk měry v atletice a lidmi kolem ' -S 71HV S., Kyjov.) ní. Obě dcery se daly na pla- YJga ’ /«■ 1. Aby všechny bazény v vání a já jsem chtěl ve sportu 1 " 4/ ústředních tělovýchovných zaří­dále působit. M J 9 zeních sloužily jen plavcům, 2. • Jaký byl váš osobní rekord / A Na všech školách hodinu pla-V oštěpu a za kolik uplavete . t vání denně jako v OSA. 3. Ne­stovku? (Michal Urbánek, Rou- i-x > * ^volil bych výstavbu jediné chovaný) školyžnľ VŠ" T° 16 Ve sv8-Na stará kolena v r. 1959 I _ • Proč se ani jedné plavkyni jsem hodil 74,29 metru. Stovku — Gottwaldova nepodařila splnit plavu za 1:15 minut. # Co soudíte o poměru spor- olympijský limit? Co k tomu • Nebylo vám líto, že máte dvě tovních rodičů ke svým dětem? scházelo? (Vladimír Hradil, Gott­dcery a ne syna? (J. Salajka, (K. Hála, Vizovice) waldov.) Uh. Hradiště) To je vždycky štěstí v rodině, Ještě není všem dnům konec. Samozřejmě, jsem poslední z ted? ve sportovní. Má to všechny Hodně to ovlivnila špatná kon­mužů Perků, nemám ani bratra výhody: vytváří se celkové spor- cepce celé předolympljské pří­anl strýce, říká se tomu vymřít tovnI klima, rodiče mohou úplat- . nn mpri novat dozor nad pěstováním „ . '. . sportovní vůle, dodržováním ži- Otázky pTO přsdsedu • Top1! iste se někdy a za ]a- votosprávv, mohou vyvolávat po­kych okolností? (P. S. Knež- clty j, touhu p0 mistrovství. O Oddílu kopané Sp. ZJS-poJ,el ......... ... to všechno jsou děti nesportov-Ne, andělíčky jsem nikdy ne- n;cij rodičů ochuzeny, tolik pod­­polykal. nětů )(0]em se(,e neposbírají. • Troufl byste si přeplavat La • Které z gnttwaldovských plav-Manche buď sportovně, nebo kyň považujete za největší na- pište 3 telefonujte kdyby na druhé straně ležel py- děje do budoucna? (Ladislav ^ řprupnrp tel s miliónem dolarů? (Petr Ho- Rázl, Gottwaldov) 00 PatKU‘ C rák, Malenovice) Pachlovou s Bradíkovou. ----,--------------------—----------------­Je to příliš velký výkon, na • Máte raději Gotta nebo Ma- pravý a handrkování se o »směr­­němž ztroskotalo mnoho i do- tušku? (Věra Smutná, Brno) ná čísla« ČSTV. Napřed pět plav­­konalých plavců. Vyžaduje to Na moje léta už zpěváky ne- ců, pak jedna (Kozičov'), posu­­speciální přípravu a potom, ne- zbožňuji, ale víc se mi líbí Ma- zování výkonnosti i 1 zjara a ne zapomeňte: jsem atlet a ne pla- tuška. na vrcholu sezóny v červenci a vec. • Kolik hodin denně musí strá- srpnu — to má hrozný vliv na • Sám atlet, proč jste »prodal« vit špičkový plavec v bazénu? depresi sportovců. Naději však dcery vodě? (L. Jurásek, Gott- (V. Přikryl, Kroměříž) stále ještě mají zvláště Slavíč­waldov) Šest hodin ve dvou fázích, ková a Tichý z Prahy, Kočen-Samy si vodu vybraly, k ni- U nás to v nejlepších případech dová a naše Dana. čemu jsem je nenutil. vychází na 3—4 hodiny. BOHUMIL KABOUREK Pocto cestovoteli VYŠKOV (ČTK) Položením věn­­ců k hrobu profesora dr. Aloise Musila, slavností před jeho rod­ným domem v Rychtářově Lhotě na Vyškovsku a odhalením jeho busty vzpomněli včera 100. výročí narození tohoto věhlasného ces­tovatele. Narodil se 30. června 1868. Cestovatel, orientalista kněz se proslavil nejen svými ces; a tami do biblických zemí a jiných oblastí Středního východu, ale též cennými poznatky geografickým] a topografickými. Vzpomínku ns jeho 100. výročí narození dnes připravilo muzeum Vyškovská a Ůs. společnost zeměpisná při ČSAV Tragédie v chatě ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Při požáru chaty v katastru obce Pašínovice v noci ze soboty na ne děli uhořeli dva sedmnáctilet chlapci z Českých Budějovic. Po dle dosavadních zjištěn! pravděpo dohnou příčinou neštěstí byl alko hol. Vstoupil do domu a zklamala ho prvá osoba, na kterou narazil. Paní Klabau­­chová ze zadního přízemku vytírala chodbě prach a Flemingovi důvěrně ozná­v mila, že Fräulein Mizz inení doma. Před dvěma hodinami proběhla chodbou, ele­­kantní jako vždy. Je prostě pryč, mein Herr. Zklamaně poděkoval, dloubl do klo­bouku a šel do města Mizzi hledat. Krá­čel najisto, věděl, kde ji najde. Zahájí prohlídku a hledání na tamhle­tom rohu, ve stydlivě schované kavárnič­ce. Ruch města do ní nepronikl. Mizzi tu seděla. Pod omšelým gobelí­nem města Vídně a bavila se důvěrně s člověkem, který se Flemingovi od prvé­ho okamžiku vůbec nelíbil. Když se k Mizzi přiblížil, vesele se uchichtla, zvedla ruku a byla příjemná, až to.pěkné nebylo. Po její pravici seděl chlap, z něhož šla irůza. Nebezpečně široká ramena, pod ěsným kabátem se daly tušit zatraceně silné svaly, atletickou bradu měl vý­­íružně vystrčenou dopředu. Jeho pohled >yl nedůvěřivý. Mizzi se zatvářila velmi roztomile a lotva slyšitelně se uchichtla. »Ježíš — to je báječné, přisedni, Karle! Seznamte se, pánové. Karel Fleming, pří­­:el, kamarád — a tohle je Walter Hubin­­iki. Je na něho spolehnutí, Karle, nedo­vedeš si představit, jak jsem si na něho zvykla.« »Ano — Mizzi, správně,« kýval Fleming roztržitě hlavou. Strachu se dávno odna­učil, ale s tímhle obrem by se za nic na světě nechtěl setkat mezi čtyřma oči­ma, bez revolveru v ruce. Mizzi dala přinést další skleničku, na­lila víno a navrhla připít na zdraví a dob­rý život. Hubinský seděl a mlčel, Fleming se sna­žil vypadat společensky, nejasně se usmí­val, třebaže nebyl v dobré náladě. »Málo pijete, mládenci,« ušklíbla se Mizzi, nechutná?« »Je prvotřídní — skvělá značka,« ozval ;e Fleming. »Jenže budu muset vás velmi irzy opustit, spěchám, však mne znáš, Mizzi, víš jak je to u mne s časem.« Za pár minut se ppdíval ustaraně na hodinky. Hrozné, jak to ubíhá. Líbí se mi s vá­mi, rád bych zůstal, ale nemohu. Abych nezapomněl: Pan Hubinski jistě dovolí, abych s Mizzi promluvil pár slov takří­kajíc důvěrných. Nejde o namlouvání, pa­ne, kdepak, ani nápad. Souhlasíte? Sed­neme sl k vedlejšímu stolu, aby ses mohla co nejdřív vrátit. Naprosto nebudu dlou­ho zdržovat.« »Beze všeho,« zafuněl mohutný Walter a vlil do sebe sklenici rýnského. Posadili se ke stolu, na dosah Waltrovi pravice. Fleming přiblížil obličej těsně k Mizzině tváři, aby nemusel hlasitě ho­vořit. Seděla uraženě a vznešeně. »Tedy, aby mezi námi bylo jasno, ano? Odjíždím. Rim, Turin — za deset dnů se u tsbe zastavím. Jedu na obchodně vy­datnou cestu, co si budeme zbytečně po­vídat? Heleď, Mizzi, na pitomosti se vy­kašli, ono není správné se zamilovat do prvého chlapa, který vstoupí do cesty. Tím si komplikuješ život i situaci. Asi víš, koho mám na mysli. Co ti to vlast­ně napadlo zamilovat se do něho. Vědě­­las, do čeho Jdeš — — a najednou, z ni­čeho nic.« POKRAČOVÁNI ZÍTRA Milana TRNKU j 0 „věcech zobitýclť Jsou věcí, které ač se zdály být neřešitelné, přece jen čas uvedl na pravou míru. Jsou t jiné. a da­leko jednodušší, takle lajkovi se zdají být maličkostmi, ovšem zřej­mě jimi ve skutečnosti nejsou n vše se dělá pro to, aby slollté zůstaly hodně dlouho. Alespoň se to tak zdá. O té druhé kategorii rzabitých věcí« svědčí řádky z do­pisu jednoho čtenáře z Brna: »jíl 14 dní jsem se svalil koupit hří­del s vrtulkou a náboj pro ulole­­ní hřídele na pračku Virena. Mar­ně. Proto jsem celý komplet vy­montoval a zašel s ním do brněn­ské Kovoslulby. Moje zakázka však přijata nebyla, nebot podle vy­jádření vedoucího provozovny sl musím bud objednat montéra do bytu nebo přivézt celou pračku do opravny .. .« Komentáře k takovým odpově­dím snad není ani třeba. (rt) ★ NÁŠ KALENDÁŘ: Pondělí 1. čer­a vence. Slunce vychází v 3.55 hod. zapadá ve 20.13 hod. Dnes má svátek: Jaroslava. • 1818 nar. Ignaz Philipp Semmelweis, nu­­ďarsko-rakouský lékař, porodník, objevitel bakteriového původu ho­rečky omladnic. • 1833 nar. Eliš­ka Švandová-Pešková. herečka a dramatická spisovatelka. ★ K REHABILITACÍM vnéSOde„bě dochází na Generální prokuraturu značný počet podnétü označených jako žádosti o soudní rehabilitaci. Některé z těchto žádostí neobsa­hují kromě jména a adresy žadate­le žádný údaj, který by umožňoval blíže identifikovat příslušnou trest­ní věc. Aby nedocházelo ke zby­tečným průtahům při vyřizování podnětů, žádá Generální prokura­tura občany, aby ve svých podá­ních uváděli vedle v jména žadatele o rehabilitaci i data jeho narození a pokud možno také spisovou znač­ku prokuratury nebo soudu, který ve věci rofthodüvoll (čt) SPOTREBITEĽOM y m“ ských Budějovicích se dokončují práce na výstavbě nové sýrárny s příslušenstvím. Vyžádala si ná­kladu přes dva a půl miliónu ko­run a denně se tu po zahájení vý­roby, která bude v těchto dnech, zpracuje 50 až 70.000 litrů mléka na sýr aidamskou cihlu. (pa) POLOTOVARY £ysľovľ,,r i wbu i w f nu i myslově • běných polotovarů (brambor lenina) promluvil na sy »Industrializace výroby j společném stravování«, ném v Plzni v rámci ’ Plzeň, také vedoucí o'1 a techniky Fruty, f váček. Symposium pod záštitou min hn obchodu a m delství a výživy EXPORTUJÍ jméno, zejménr zieh. K význ našeho kraje podnik Zeleni jen z jeho i základny ve siali v uplyn angreštu do pravili ze í centy rybíz bízu odešlo nich měsít exportován, ler. MALÍŔSK žilý umělec akademický působil větší stějově. Tad> portréty fiříh ruče a Ondře národní výbor nyní malíře, kt bě žije v Ost kraje svého díla ho rodiště blízk na. NA FESTIVAL, festival mládeže ch členná skupina p slovenského sva ně Tuto sobo* ni v plánu d hodlají př»~ zastávce dat na <

Next