Rovnost, leden-březen 1971 (LXXXVI/1-76)

1971-01-14 / No. 11

Pokus o únos Kissingera Ministerstvo spravedlností USA obžalovalo o úterý šest osob z po­kusu o únos presidentova porad ce Henryho Kissingera. Klade se jim tél za vlnu, že chtěly vyho dit do vzduchu kotelny několika vládních budov o hlavním městě USA. ledním z obžalovaných je du­chovni Philip Berrtgan, známý pro­­tlpáleěný činitel, který je liž ve vězeni kvůli páleni volenských povolávacích rozkazů. Skupina, lež sestávala z dalších duchovních, usilovala o změnu americké poli­tiky ve Vietnamu, zvláště o úplný a okamžitý odsun amerických ozbrojených sil z bojiště. ★ Muskie u Sadata KÁHIRA: President SAR Anvar Sadat přijal v úterý večer ame­rického senátora Edmunda Mus­­kteho, který je považován za jed­noho z vážných kandidátů na funkci presidenta v roce 1972 za demokratickou stranu. Muskie, který předtím navštívil Izrael, jed­na. v úterý t) Káhtře také s egypt­ským ministrem zahraničních vě­cí Mahmúdem Rljádem, který se právě vrátil ze své cesty do Vel­ké Británie, Francie a Itálie. Rolnictvo podporuje Allenda SANTIAGO DE CHILE: Nová chtl­­ská jednotná organizace rolnictva — Národní rolnická rada — vy­slovila v úterý na svém prvním za­sedání plnou podporu vládě »lido­vé jednoty« v Chile. Zasedání banky MOSKVA: Ve dnech 12. a 13 led­na zasedala v Moskvě rada Mezi­národní Investiční banky, která schválila zásady úvěrování a ji­ných bankovních operací, aby členské země mohly předložit úvě­rové přihlášky na investice ještě pro rok 1971 a hlavně pro rok 1972. Londýnská konference skončila LONDON: Mezinárodní konferen­ce komunistických stran západo­evropských zemí o boji proti me­zinárodním monopolům, která za­sedala od pondělí v britském hlav­ním městě, včera skončila. Uragán nad Altajem MOSKVA: Tři dny a noci řádí nad Altajem sněhový uragán nebý­valé síly. Vítr dosahující rychlosti 35—40 m za vteřinu strhává stře­chy, elektrické a telefonní vede­ní. V kraji byla vytvořena komise pro boj s živelní pohromou, která zajišťuje plynulé zásobováni oby­vatelstva. NAD OZEMlM VDR prudce stoupla americká letecká činnost. Od vel­kého bombardováni v listopadu loňského roku americké letectvo lémét zdvojnásobilo intenzitu svých akci proti severnímu Vletna mu. Jenom v prosinci podnikli Američané 1750 výzvědných letů nad VDR. Zúčastnilo se jich 2600 letadel. — Na snímku dívčí jed­notky lidové obrany v ledné z ha­nojských továren. Foto: CTK — UTK PODGORNYJ v Káhire KÁHIRA (čtk) — Na oficiální návštěvu do Káhiry přiletěl vče­ra předseda presidia Nejvyššího sovětu SSSR N Podgornyj. V pá­­tek 15. ledna se zúčastní v Asu­­ánu slavnosti u příležitosti skon­čeni stavby vodního díla. Na le­tišti přivítal Podgorného a jeho doprovod president SÁR A. Sa­dat a další představitelé. CESTA PŘÁTELSTVÍ Ze Sofie do Plovdivu SOFIA (čtk) — Československá stranická a vládní delegace vedená prvním tajemníkem ÜV KSC Gustavem Husákem odjela včera dopoledne ze Sofie do Plovdivu. Delegaci doprovází prv­ní tajemník ÜV BKS a předseda rady ministrů BLR Todor Živ­­kov. Výrazným heslem »Af žije bul­harskú československé přátelství« a portréty soudruhů Gustáva Hu­sáka, Todora Zívkova a Lubomíra Strougala zdaleka vítal členy čes­koslovenské stranické a vládni de­legace a jejich doprovod plovdiv­ský závod na psací stroje »Marica«. Osazenstvo tohoto nejmoderněj­­šfho závodu svého druhu v Evropě srdečně pozdravilo naši delegaci na celozávodním mítinku, který při projevech člena předsednictva ŰV KSC a předsedy vlády ČSSR Lu­bomíra Širougala a člena politické­ho byra ÜV BKS a prvního náměst­ka předsedy rady ministrů BLR Živkova vyústil v manifestaci pev­ného přátelství mezí lidem Bulhar­ské lidové republiky a Českoslo­venské socialistické republiky. Na počest československé stra­nické a vládni delegace uspořádal včera plovdivský krajský výbor strany a krajský národní výbor v hotelu Trinontlum slavnostní oběd. Předseda KNV Dimltr Karamukov srdečně uvítal členy delegace ujistil je, že plovdivský kraj bude a nadále rozvíjet plodnou spolupráci a družbu s Jihomoravským krajem, která se neustále prohlubuje k vzá­jemnému prospěchu. Za vřelé přijeti a pohostinnost, které se členům delegace dostává od prvního dne jejich návštěvy v Bulharsku, poděkoval člen ŰV KSČ, ministr zahraničních věci ČSSR Ján Marko. »Jsme upřímně vděční ústřední­mu výboru BKS a radě ministrů BLR, že jsme mohli navštívit vaši zemt a ocenit úspěchy pracujících plovdivského kraje,« řekl ministr Ján Marko. Vyzdvihl dále význam návštěvy a bulharsko-českosloven­­ských rozhovorů, které se týkaly vnitropolitických, hospodářských i některých mezinárodních »jednán! i mítink softjských otázek, pra­cujících ukázaly,« zdůraznil Ján Marko, »že máme shodná stanovis­ka a že sl rozumíme. Vyměnili jsme sl Informace o problematice rozvoje solcalístlckého Bulharska a Československa. Našli jsme a bu­deme dále hledat cesty, jak st ješ­tě účinněji pomáhat a spolupraco­vat. Jsme jednotní také v názorech na dosažení bezpečnosti v Evropě a ve světě, ve spolupráci se Sovět­ským svazem a jinými socialistic­kými zeměmi, v zájmu míru a po­kojné výstavby socialismu chceme napomáhat plodné spolupráci a po­rozumění mezi národy.« Opravdovým svátkem byla včera návštěva naší delegace v Popovl­­ci nedaleko Plovdivu. Zdejší ze­mědělské družstvo, které na důkaz přátelství bulharského lidu k Čes­koslovensku je pojmenováno po na­šem prvním dělnickém presidentu Klementu Gottwaldovi, má dlouho­letou družbu a ]ZD Ntvnlcí. Za spontánního nadšeni vedoucí naší delegace Gustav Husák slavnostně odhalil na náměstí před budovou MNV bustu Klementa Gottwalda, dílo sochaře Sebl Sebeva. Mládež a občané Popovic vzápětí zahrnutí pomník kyticemi pvěžích květů. Popovičtí poté s radostí přijali dar našt delegace — nový kolový trak­tor Zetor — 5611. K večeru se československá stra­nická a vládní delegace, doprováze ná prvním tajemníkem 0V BKS a předsedou rady ministrů BLR To­­dorem Živkovem, vrátila zpět do Softe. Večer uspořádal československý velvyslanec v Bulharsku Václav David recepci u příležitosti přátel­ské návštěvy stranické a vládní delegace ČSSR v Bulharské lidové republice. Recepce se zúčastnily stranická a vládni delegace ČSSR, vedená prvním tajemníkem ŰV KSČ Gustávem Husákem, stranická vládní delegace BLR v čele s prv­a ním tajemníkem ÜV BKS a předse­dou rady ministrů BLR Todorem Živkovém. M. Hruškovič přijat J. Fockem BUDAPEŠŤ (čtk) — Clen politic­kého byra ŰV MSDS, předseda ma­ďarské vlády )enö Fock přijal vče­ra v Budapešti tajemníka ŰV KSC předsedu československé části československo-maďarského výbo­ru pro hospodářskou a vědecko­technickou spolupráci Ing. Milo­slava Hruškovlče. Přátelského rozhovoru se zú­častnil také místopředseda vlády, předseda maďarské části výboru pro hospodářskou a vědeckotech­nickou spolupráci 'dr. Miklós Aj­­tai, velvyslanec MLR v Praze Józ sef Vlnce a československý velvy­slanec v Budapešti Ing. František Dvorský. Svobodník Paul Mead/o: ZABÍJEL JSEM DĚTI V NÁRUČI MATEK FORT BENNING fčtk) — Bý­valý svnhndník Paul Meadlo vy­pověděl před americkým vojen­ským soudem ve Fort Benningó, že zabíjel vietnamské děti v ná­ručí matek Své jednání zdůvod­nil obavou o svůj život, o který mu prý usilovali Vietnamci. On a Calley zabili a zastřelili 100— 150 nbyvalel vesnice. Dále řekl, že byl připraven plnit rozkazy a zabít všechny Vietnamce bez ohledu na jejich stáři. WASHINGTON — Pět důstoj­níků amerických ozbrojených sil se chystá požádal o vojen­ské vyšetření válečných zloči­nů amerických vojsk ve Vietna­mu. Odvolávají se na vojenský právní řád. Žádají vyšetření odpovědnosti i tak vysoce postavených osnb­­noslí, jakými jsnu bývalý vrchní velitel amerických vojsk ve Vietnamu William Westmoreland a jeho nástupce Creighton Ab­rams. V průlivu jako na křižovatce LONDÝN Ičtk I — Po dvou sráž­kách lodi v Lamanšském průlivu, při nichž v minulých dvou dnech přišlo o život neiméně 20 Udí, žá­dají britští odbornici radikální změnu plavebního řádu v průlivu. Podle neúplných statistik pro­plouvá tímto malým prostorem ročně asi 300 000 lodí a doprava v průlivu se přirovnává k nejfrek­­ventovanějšl londýnské křižovat­ce. Riziko srážek se zvětšilo 1 zvý­šením rychlosti všech druhů lodí a zavedením vznášedel, které se po­hybují v průlivu rychlosti až 100 kilometrů za hodinu. O situaci bu­de jednat britský parlament. Oče­kává se jednání mezinárodních or­ganizací pro námořní plavbu. Co požaduje Egypt S tímto plánem seznámil egyptský ministr zahraničních věcí Mahmúd Rijád vlády Velké Británie, Francie a Itálie za své nedávné cesty v těchto zemích. Egyptský plán má podle listu Al-Ahrám tyto body: — čtyři velmoci by měly dát směrnice zvláštnímu zmocněnci OSN dr. Gumiáru jarringovi, jak uplatnit rezoluci Rady bezpeč­nosti z listopadu 1967. — Směrnice by měly obsaho­vat časový rozvrh plnění rezo­luce a jarring by pak měl před­ložit zprávu, jakého pokroku dosáhl během jednoho měsíce. — Kdyby se čtyřem velmocem nepodařilo vypracovat časový rozvrh, měla by se do konce ledna sejít Rada bezpečnosti OSN a znovu prozkoumat plnění rezoluce. KÁHIRA (čtkI — Směrodatný káhirský list Al-Ahrám včera oznámil podrobnosti egyptského piánu na řešení situace na Středním východě v nejbližší době. 2 • ROVNOST • 14. ledna 1971 70 vězňů propuštěna RIO DE JANEIRO (čtk) — Sedm­desát brazilských politických věz­ná odletělo do Chile včera o půl­noci. oznámila to státní rozhlasová stanice. Únosci se v poslední zprá­vě úřadům zavázali, že propustí švýcarského velvyslance Buchera. Sjezd v Ľubochni 1921 a ROVNOST fDokončeni ze str. l.f žeme říci, že se jim to podařilo znamenitě. jednání bylo plánováno na dva dny — 16. a 17. ledna 1921. Za­čátek byl plánovaný jako společ­né zasedání delegátů všech ná­rodností, potom mělo pokračovat v sekcích a závěr jednání měl být znovu společný. Na úvodním společném zasedání delegáti roze­brali otázky, související s gene­rální prosincovou stávkou a pro­následováním jejích účastníků, druhým hodem společného zase­dání sjezdu byla vzpomínka 11a revolucionáře Liebknechta a Lu­­xemburgovou při příležitosti dru­hého výročí jejich zavraždění. Ta­to tematika zvyšovala revoluční náladu i odhodlání delegátů. Od­poledne pokračovali účastnici sjez­du v sekcích — Slováci v jedná, ostatní národnosti v druhé. Zde projednali také základní otázky — stav hnuti, budoucí postup a otázku vstupu do Komunistické in­ternacionály. I&dnání trvalo do pozdních ve­černích hodin. Sjezdu se podle uherských zákonů — v tomto ča­se na Slovensku ještě platných, zúčastnili také představitelé čes­koslovenské státní moci a bezpeč­nostních úřadů. Probíhala právě diskuse, když představitel státní inoci vstal a jménem zákona pro­hlásil sjezd za rozpuštěný. Bylo to tehdy, když se blížilo k hla­sování o rezoluci, v níž bylo za­kotveno. že se na Slovensku vy­tvoří jednotná internacionální děl­nická organizace, která přijímá 21 podmínek pro vstup do Komu­nistické internacionály. Hlavní »služný« vstal a s celou svou sui­tou opustil sjezdovou místnost. Předsednictvo vědělo, že na čet­­nické stanici je připravena čet­­nická asistence — 13členná expe­dice, kterou předsunuli ze závo­du v Rybárpoli speciálně pro ty­to cíle. Asi deset minut, které četníci potřebovali na cestu do Kollárova domu, kde se sjezd ko­nal, stačilo delegátům, aby přijali rezoluci, kterou na celoslovenskou se konstituovali komunistickou organizaci — levici sociálně demo­kratické strany a přijali 21 pod­­minek Kominterny. Mnozí delegá­ti žádali, aby už zde v Ľubochni tato organizace přijala název ko­munistická strana. Ale právě pro­to, že zde sněmovali internacio­­nalisté, rozhodli se s názvem po­čkat, až se vytvoří jednotná ko­munistická strana v celé republice. J90 Na sjezdu v Ľubochni bylo jen účastníků, kteří však jeho myšlenky rozšířili do svých orga­nizací. Ale sjezdu se zúčastnilo také deset redaktorů novin sociál­ně demokratické levice — zástupci slovenských, německých a maďar­ských novin na Slovensku, měly zde své zástupce také noviny z Moravy a Cech A mezi nimi byla také brněnská Rovnost, potom ostravský Dělnický deník a libe­recký Vorwärts, (en pražský děl­nický list nebyl zastoupen a o sjezdu uveřejnil pouze stručné zprávy. Je ctí brněnské Rovnosti, která o sjezdu psala 18. a 19. ledna 1921, že o tomto jednání uveřejnila nej­přesnější článek ze všech njviu, které v tomto čase o sjezdu psaly. Redaktor Rovnosti velmi vystihl poslání sjezdu a jeho význam pro hnutí na Slovensku i v celé re­publice. Jeho reportáž je na vy­soké žurnalistické úrovni. Dovo­lím si citovat z ní aspoň část pro čtenáře dnešní Rovnosti: »V maleb­ném a romantickém místě lázeň­ském na Slovensku v Ľubochni, mezi stanicemi Ružomberkom Královanami, kde v letních sezó­a nách povaluje se líná buržoasie, sešli se v polovině tohoto měsíce četní zástupci slovenského proleta­riátu - věrného osvědčeným nekom­promisním zásadám socialistickým, aby vedle důležitých otázek or­ganizačních pojednali zejména o myšlence sjednocení slovenského dělnického hnuti na podkladě pro­gramu III. internacionály.« Čtenář Rovnosti se dověděl, že na Slovensku se vytvořila jednot­ná internacionální strana, která přijala podmínky Kominterny, ale autor vyvodil pro čtenáře také další závěr: »Sjezd v Ľubochni dal na jasnou otázku III. internacio­nály jasnou odpověď ústy delegá­tů, zastupujících čtvrt miliónu příslušníků naší-strany. Slovo bu­de mít i nyní velikonoční mimo­řádný sjezd. Pokud je nám zná.ito smýšlení širokých mas, odpoví i on stejně: Pro III. interna-cionólu! Pro komunistickou stranu! Pro vítěz­ství světové sociální revoluce!« Rovnost zasela do mysli svých čtenářů poznatek, že sjednocová­ní proletariátu na půdě Komunis­tické internacionály už začalo. Byla to snaha tento proces urych­lit, tak jak si to přálo i vedení Kominterny. Byl to projev vzneše­ná spolupráce českého a sloven­ského proletariátu při realizová­ni vysokého principu internacio­nalismu. Rovnost byla mezi těmi novina­mi, které správně ocenily význam sjezdu v Ľubochni, jehož 5n. vý­ročí dnes na Slovensku x úctou vzpomínáme. JOZEF HUSÁR J iž odedávna je Bulharsko proslulé jako velký výrob­ce zeleniny. V cizině si ten­to fakt vysvětlují šikovnosti bul­harských zahradníků a přízni­vými klimatickými podmínkami v tomto koutě Evropy. Je to sice pravda, ale ne úplná, protože i před válkou byly klimatické podmínky stejné a bulharští za­hradníci právě tak šikovní jako dnes. Přesto však výroba a vý­voz zeleniny nedosahovaly dneš­ních rozměrů. Teprve socialis­tické formy zemědělství umož­nily organizovat pěstování zele­niny takovým způsobem, že dnes sotva má Bulharsko v této ob­lasti v Evropě konkurenta. Již několik tet se zelenina pěs­tuje I v zimě, pravda v menším měřítku než v létě. Není to žád­ný zázrak, protože skleníky má každá země. V Bulharsku se však nejedná pouze o obvyklé skleníkové pěstování zeleniny, ale o velkoměřítkové, což řadí Bulharsko na sedmé místo na světě — po Holandsku, USA, Anglii, SSSR, NSR, Belgii. Skle­níková výroba zeleniny se v Bul­harsku rozviji poměrně rychle, takže brzy předhoní i některé zde vyjmenované země. To do­kazuje i plán, stanovující, že se má dosavadní plocha skleníků zdvojnásobit, čímž se Bulharsko dostane na čtvrté místo na svě­tě. První skleníky byly v Bulhar­sku postaveny v roce 1931 u Kjustendilu a k jejich vyhřívání se využívalo tamějších teplých minerálních pramenů. Později se začala používat i pára z te­pelných elektráren a v poslední době se staví mazutová tepelná zařízení. Tohoto druhu vyhřívá­ní skleníků se využívá i ve skle­nících u Pazardžiku, které se rozkládají na ploše 600 hektarů. Že je to největší skleníkový kombinát v Evropě je snad zby­tečné dodávat. V zemi je však kombinátů tohoto typu několik desítek, takže podnik, který je všechny obhospodařuje je nej­větší na světě. Mimoto mají své skleníky i jednotlivá družstevní a státní hospodářství. Činí-li průměrný výnos skleníkové ze­leniny přibližně 90 000 kg raj­čat, 200 000 kg okurek a 60 000 paprik z hektaru, je pochopitel­né, že má bulharské Zemědělství zájem na tomto druhu zeměděl­ské výroby. Letos například bu­de ve sklenících vypěstováno přibližně za 40 miliónů leva ze­leniny. Neustálé zvyšování kva­lity a zlepšování kvality sklení­kových kultur v několika po­sledních letech umožnilo Bul­harsku proniknout na zahranič­ní trh a výsledkem toho je fakt, že se bulharská skleníková ze­lenina prodává téměř ve všech evropských státech. (bek) Z cest po Bulharsku (III) Zelenino bez konkurence ('■' .......r~i Ti['i "liji vrmilTÍ1 n ron>ijijpji»i|||iB!]jjj|i.|iij1 ; ~ Ke Dni čs. dělostřelectva Nositelé slavných tradic Historie má k současnosti a dokonce i k budoucnosti vždy co říci, zvláště když historické události jsou podloženy hrdinstvím, obětavostí a láskou k vlasti. K takovýr mezníkům patří i bitva u Jasla 15. ledna 1945, v den, který slavíme jako svátek česko­­•vm^kého dělostřelectva. V prosinci 1944 po ukončených bojích na Dukle stál čs. armádní sbor na řece Ondavě, když 18. prosince přišel rozkaz připravit se k přesunu. Nešlo o maličkost. Dělostřelecké přípravy u Jasla se zúčastnilo na jeden kilometr fron­ty více než 200 hlavní minometů, děl a katuší. To současně vyža­dovalo zabezpečit před začátkem operace tisíce nábojů a dalšího materiálu. Přesun k jaslu probíhal za ne­uvěřitelně těžkých podmínek po trase dlouhé více než 100 kilo­metrů v horském terénu, kde byly odminovány jen průchody. Vojá­ci byli unaveni, trpěli zimou, vo­zidla jela v ne;těžších podmín­kách. Přesto jednotky ukončily přesun přesně a utajeně. Přípravy na operací byly mimo­řádně Intenzívní. Palebná posta­vení byla důkladně maskována a zpevněna kmeny stromů, všechny oddíly čs. dělostřelectva byly na boj dobře připraveny. V čele celé přípravy stati komunisté. Přestože organizace strany v jednotkách byly více méně Ilegální, našli si členové strany čas I příležitost k politické práci. |ako všude předtím i zde patřili komunisté k nejlepším vojákům. Váno prožili naši dělostřelci s obyvateli vesnic v okolí Jasla a Nový - jk společně se sovětský­mi vojáky v Jascewu. Když 15. ledna 1945 v 8.45 hodin zahájily slavné katuše dělostřeleckou pří­pravu, byli 1 naši dělostřelci v síle asi devíti oddílu na místě. Za více než hodinu dělostřelecké přípravy vypálil ienom I. čs. dělo­střelecký pluk o síle 40 hlavní přes 1800 nábo ů. Hesla »Za svo­­bo2 , »Na vrahy z Majdanku!« aJ. našla své naplnění ve zcela zničených postaveních nepřítele. Naši dělostřelci se významným způsobem podíleli na usnadnění postupu součástí 38. armády ge­nerála Moskalenka. Stejně tak splnili své úkolv při podpoře roz­víjejícího se útoku. Jaselská operace byla důležitým nástupem k osvobození Slezska a vykoření nástupiště pro pozděj­ší osvobození Ostravy. Vystoupení Čs. • dělostřelců u Jasla bylo vele­ním Sovětské armády vysoce hod­noceno, desítky vojáků a důstoj­níků byly vyznamenány, uznání od vysokých sovětských velitelů se dostalo generálu Svobodovi. Tři čs. pluky, které se zúčastnily ope­race u Jasla, dostaly čestný ná­zev »Jaselský«. Naše současné moderní dělostře­lectvo je nositelem slavných tra­dic čs. dělostřelců z druhé svě­tová války. Je vybaveno moderní raketovou a dělostřeleckou tech­nikou, elektronkovými, optickými a jinými přístroji. Jeho vojáci jsou stejně dobře vycvičeni a odhodlá­ni splnit své úkoly jako jejich předchůdci od Jasla. (kj)

Next