Rudé Právo, duben 1951 (XXXI/76-100)

1951-04-01 / No. 76

*** Proletáři všech zemí, spojte se! NEDĚLERUDÉ PR 19 5 1 ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 2.50 Rudé právo ročník 31 (Právo lidu ročník 541 Číslo 76 Kčs Před slavnými dny 53a měsíc oslaví pracující ce­lého světa svůj velký svátek — První máj. V teu slavný clen opět vyjdou vo všech zemích všech pěti světadílů nepřehled­né zástupj\do ulic a na náměstí manifestovat svou nerozbornou jednotu v boji za práva člověka,' za lidský život, za svobodu, za mír. Hrdým krokem budou defilo­vat na Rudém náměstí v Mosk­vě kolem mausolea, na němž je­­vtesáno nesmrtelné jméno Lenin, statisíce pracujících hlavního města světa, a zároveň s nimi miliony šťastných občanů ve všech městech a místech země vítězného socialismu, milionový předvoj nespočetné světová ar­mády'bojovníků za nový život, bojovníků za mír. Radostně vy­jdou do slavnostně Vyzdobených ulic svých svobodných měst pra­cující zemí lidové demokracie. Pod vítěznými prapory bude po­chodovat i mnohasctmilionový národ ohromné Číny. Svobodně půjdou průvody lidu Německé demokratické republiky bojují­cího za to, aby prapory míru a svobody zavlály v celém Němec­ku. S bojovými 'písněmi a hesly zaplaví ulice sďých dosud poro­bených měst dělnicí a pracující kapitalistických zemí, hrdinní nakladači z přístavů Francie i tovární a zemědělští dělníci Itá­lie, dělníci Anglie, Belgie, Spoje­ných států i západního Německa. V ten slavný den pozdvihne hlavu zmučená dělnická třída Jugoslávie, Kocha, Portugalska, i hrdinové z Barcelony a ostat­ních španělských měst a se­mknou se v ještě pevnější a or­­ganisovanější jednotu ke koneč­nému boji proti fašistickým vra­hům. Po boku mezinárodní děl­nické třídy budou pevně kráčet procitající stswlllonovř náhody Indie, zemi jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky i.děrné Afri­ky, bojující za. svou svobodu. A nesmírným hrdinstvím proslave­ný korejský národ spolu se svý­mi bratry — čínskými dobrovol­níky — v tento den zasadí bes­­tiálním americkým okupantům další mohutné údery, jež budou předzvěstí konečného vítězství. A podobně svým bojem proti im­perialistickým zlosynům oslaví První máj i lid Vietnamu, Malaj­ska, Burmy, Indonésie a Filipín. Pracující lid celého světa bu­de slovy i činy manifestovat své nezdolné odhodlání na prach roz­drtit lidoheusAíť) ptány anieřických ' dědiců Hitlerových i jejich spře­­žeuců na rozpoutáni nových svě­tových jatek. - V nerozborné jednotě se svě­tovou armádou bojovníků za mír budo Prvního máje v rozjása­ných ulicích Prahy a všech čes­­ských i slovenských měst ma­nifestovat všechen náš iid. Kaž­dý náš pracující člověk, každý poctivý občan republiky svou účastí v májovém průvodu uká­že všem přátelům i nepřátelům, žc československá lidově demo­kratická republika a její lid jsou pevnou a neodlučitelnou součástí světového mírového tábora a ne­zdolnou překážkou na krvavé cestě imperialistických kořistní­­ků USA za světovládou. Několik dní 1. máji osla­víme Ö. výročí osvobozeni naší vlastí Sovětskou armádou. Bu­deme vzpomínat r.a ony slavné dny, kdy Sovětská armáda, ne­přemožitelný vítěz druhé světo­vé války; vítěz od Stalingradu i od Berlína, přinesla svobodu našemu lidu, zmučenému lety na­cistické okupace. Znovu si při­pomeneme, co všechno pro nás toto osvobození znamenalo: za­chránilo naše národy před smrtí, která jim hrozila sa strany fa­šistických barbarů, zachránilo naši zemi před tím, aby hitlerov­ský protektorát byl jen zamě­něn protektorátem americkým; umožnilo, aby náš lid svobodně si utvářel svůj osud a aby se stal pánem a hospodářem ve svém domě. Snovu ještě vroucněji si uvědomíme, co pro nás zname­ná nevyčerpatelná bratrská po­moc Sovětského svazu, této ve­doucí sily tábora míru, naší zá­štity a opory naší bezpečnosti. Bez' pomoci Sovětského svazu by nebylo našeho mírového, socia­listického budování. Proto májové oslavy budou velkolepou manifestaci spojenec­tví a věrnosti našeho lidu Sovět­skému svazu a velikému Stali­novi, praporečníku míru, našemu osvoboditeli a nejlepšímu příteli. Májové oslavy budou zároveň hrdou bilanci našich úspěchů při výstavbě socialismu, manifestací odhodlání splnit smělé úkoly vý­stavby socialismu, posílit vlast, a tím i mír. Budou i velkolepou manifestací oddanosti našeho li­du rodné komunistické straně, která vejíp hd k vítězství so­cialismu a, ,vterá oslaví v květ­nu 30. výročí svého založení. Má­jové oslavy budou horoucí mani­festací lásky k nejlepšímu hos­podáři republiky, vůdci na­šeho lidu na cestě k socialismu, presidentu Gottwaldovi. Proto radostně půjde náš lid jednotně pod májovým heslem » S p r esidentcin Gott­waldem vpřed — za mír a socialismus« a »Se So­větským rvazemzamír«. Celá naše země již kypí pří­pravami na veliké svátečni dny. Na mnoha závodech se již rozvi­nulo přadmájové soutěžení, kte­ré se pod vlivem moudrých slov kormidelníka naší republiky, soudruha Klemente Gottwalda, pronesených na únorovém zase­dání Ústředního výboru KSO, stále větší měrou zaměřuje na dosažení co nejvyšší hospodár­nosti, na snižování výrobních ná­kladů; na zvyšování produktivi­ty práce, na odkrývání bohat­ství naší země a velikých reserv, skrytých v jejím hospodářství. Na vesnicích v JZD vyšších ty­pů se rozvine předmájovó soutě­žen: za ryc/ilé, včasná a kvalitní dokončeni jarních prací, literé je zárukou vysoké úrody. Clonové JZD budou Upevňovat o žlepšo­­vat* hospodařeni svých družstev a pomocí přesvědčování i příkladem dobrého h získávat další drobné a rolníky za členy JZD. Předmájové soutěžení je pro­jevem vysokého politického uvě­domění naších pracujících, kteří v něm právem spatřuji mocný nástroj 1: splnění zvýšených úko­lů pětiletky a 1: urychlenT rocia­­listické výstavby a tím i Význam, ný příspěvek našeho lidu v boji za udrženi míru., Neboť uchrá­nit světový mír a naše pokojné budováni před zločinnými úkla­dy amerických imperialistů a je­jich nacistických západoněmee­­kýeh žoldnéřů — foť nejvyšší povinnost každého Čecha a Slo­váka, toť svrchovaný zájem kaž­dého jednotlivce a všeho našeho lidu. Proto náš První máj bude i ra­dostnou přehlídkou dosažených budovatelských úspěchů i záro­veň bojovou, manifestací za mír, proti renifiitrnsaci západního Německá, za vjáavřéní páktu mí­ru mezi velriiocenti, bude bojo­vou mánífešíac: odhodlání vše­ho našeho lidu uchránit republi­ku před nebezpečím literé ji ohrožuje ze Německa a 'ze Spojených států. Neboť »vSÍH’ni,,J:Soř r,? pravujf válku, strojí F.pífřrir.uS úl-iV-dý proti exis­tenci <3éfiko*!»vn;n ká republiky« (K lement Gottwald). V těchto dnech jdou agitač­­ní dvojice komunistů i aktivních příslušníků masových organisací — agitátorů pravdy — zvát, na První máj. Zajdou do každé ro­diny, ke každému občanu, aby jim osvětlili v celé šíři a závaž­nosti veliké současné problémy boje za mír a za socialismus. Aby každému osvětlili, že i on je spo­lutvůrcem svého osmiu. Aby si uvědomil, že jedině obětavou prací při budování jgocfcXa aktivním bojem za mír za.;;-,tfr štěstí svých dětí i sebe siíma. Aby si to zejména uvědomil onen zlo­mek našeho obyvatelstva, který ještě šilhá na západ a .vidí svou spásu v americkém imperialis­mu. Aby i tento zlomek našeho obyvatelstva .pochopil nesmírný význam slov presidenta republi­ky Klementa Gottwalda, že jest­li by americká karta vůbec moh­la vyhrát, »pák by se tak v těch­to končinách mohla stát jen a jen na esesáckých bajonetech«, a že »při tom by byl Mnichov a hitlerovský protektorát pokud možno ještě překonán«. V době, kdy američtí imperia­listé dávají zbraně do rukou ese­sáckých a gestapáckých hromad­ných vrahů, lidy tyto zbraně opět vyrábí velkovýrobce smrti Krupp a kdy ostří těchto zbraní je opět zaměřováno proti našim náro­dům, v této době každý, kdo ne­jde se Sovětským svazem, kdo najde s obránci míru, kdo nejde s naším lidem a jeho rodnou KSČ, vstupuje spolu s emigrant­­skými odpadlíky našich národů po boku západoněmeckýeh fašistů a ve službách amerických fašistů na cestu, jež znamená válku a smrt pro desítky milionů lidí i pro něho sama. Právě proto budou oslavy 1. máje a 6. výročí osvobození re­publiky tak mohutné. Právě pro­to se jicti zúčastní každý, kdo miluje své děti, svůj národ, svou -vlast — kdo miluje mír. Celá naše země se strojí osla­vit veliké sváteční dny. Ve všech krajích republiky vyrůstají no­vé závody, nové školy , jesle, kul­turní domy, i obytné budovy, no­vé společné kravíny JZD. Ve všech krajích republiky kypí ra­dostná práce v dílnách i na ve­likých lánech družstevních polí. V celé republice vyrůstají sta­tisíce a miliony nových lidí, kte­ří rozhodně zúčtovali, s trpkou kapitalistickou minulostí a ce­lým svým srdcem a celou svou myslí nadšeně budují mohutné základy a opěrné pilíře skvělé stavby socialismu. Tyto miliony Čechů a Slováků, budovatelů socialismu, mezi ni­miž nesmí chybět ani jediný po­ctivý člověk, my všichni půjde­me na Prvního máje a v den šes­tého výročí osvobození republiky Sovětskou armádou rozjásaný­mi ulicemi a náměstími naší krásné a svobodné vlasti mani­festoval/ své odhodlání vybudo­vat socialismus a vybojovat trva­lý mír, svou nenávist k americ­kému imperialismu — úhlavní­mu nepříteli lidstva a k jeho emi­­grantským a nacistickým pocho­pům, svou věrnou solidaritu s mezinárodní dělnickou třídou a s bojujícími národy porobených zemí, s mohutnou světovou ar­mádou obránců míru Půjdeme manifestovat svou lásku a dů­věru k slavné vůdkyni našeho lidu — Komunistické straně čes­koslovenská a soudruhu Klemen­tu Gottwaldovi, svou nezměrnou lásku k Sovětskému svazu a ve­likému Stalinovi. Z OBSAHU LISTUí Z předběžných porad náměstků ministrů zahrMlčních věcí čtyř velmocí (str 2.) Evropská dělnická konference mobilisací nepřemoži­telných sil dělnictva do boje proti obnově nacistické armády (str. 2.) Výňatek z chystaného románu A. Zápotockého »Ru­dá záře nad Kladnem« (str. 3.) O nebezpečí kosmopolitismu (str. 4.) Skvělé dílo plamenného tribuna míru Ilji Erenburga (str. 5.) Divadla na prahu jubilejního Jiráskova roku (str. 5.) Stávka 13.000 zaměstnanců naftového průmyslu v Iránu pokračuje (str. 7.) Urychlit provedení jarních polních prací Výzva Ústřední komise pro zemědělské práce Nepříznivé, chladné á deštivé počasí někde ztížilo 'normální průběh jarních prací. Přes tyto překážky je nutno jami polní.­­práce provést včas, rychle a dob­ře. Proto máme v každé obci, v každém JZD, v každén MNV a ONV, v každé STS a státním statku denně tak „ organisovat iarni práce, aby mohly; být pro vedeny v kratším obdařil, než by lo původně plánovgáo. To, zná. tnená, Se bude nutno soustředit na tuto kratší dffbu všechny sily a prostředky,. Každý dobrý hos podař a odpovědný činitel proto bedlivě ftónuje počasí a využilo i několika hodin, kdy je alespoň» možno orat sít. Nedovolme aby někdo v obcích, v JZD. na STS a ČSSS „se neodůvodněně vymlouval na nevhodně počasí a tak odkládal orbu a osev. Üstfedni komise pro zemědělské práce žádá malé a střední rolni ky, všechna jednotná zemědělská družstva,, státní statky, strojní stanice, orgány lidové správy, především zemědělské referáty. mistní a okresní agronomy, krajské a okresní komise pro ze­mědělskou výrobu a výkup a je­jich důvěrníky a vůbec funkció náře.všech složek JSČZ a JSSR, aby se v těchto dnech sou­středili na překonáni nepřízně počasí, aby tak každý na svém úseku zajistil včasná ukončeni osevu — základního předpokla­du dobré úrody. Ústřední komise pro zeměděl­ské práce zvláště žádá: 1. V zájmu urychleni prací r katastru vyhledat nejdříve vysy chajíci plochy a okamžitě je ob .dělat, . . * -v.. 2. Do prá&t zapojjit všechny traktory SŤS.YSSS, JZD a vše chny potahy, «-fontaké podle zá­kona čís. 55/4 7 Sb, 3. Využít co neihospodárněji každé vhodné chvíle k orbě a osetju. a proto používat systém spojování strojů a nářadí k sou časnému prováděni několika dru hů prací najednou a Um zvyšovat výkon traktorů a potahů. 4. Plně využít všechny stroje a potahy organisováním prací tv prodloužené denní pracovní do­bě a hlavně prací ve dvou smě­nách. i 5. Všude organisovat práce ve skupinách a četách. 6. S největším urychlením ode­brat zbývající část osiv, sádi ň hno.jiv od hospodářských druž stev. Před orgány lidové správy, ko­misemi pro zemědělskou výrobu a výkup a jejich důvěrníky stoji odpovědný úkol stát se malým a středním rolníkům, jednotným, zemědělským družstvům, stroj ním stanicím a státním statkům oporou při rychlém a jakostním zvládnutí jarních prací ve zkrá­ceném období a pomocníkem při operativním odstraňováni všech překážek, které by splnění úkolů brzdily. Důvěrníci okresních ko miř i pro zemědělskou výrobu a výkup se zvláště žádají, aby za­jistili orbu a seti až do úplného ukončení. Bedlivě ýe třeba všímat si pří­padů, kdy vesničtí boháči by chtěli zdržovat rychlé a jakostní provedení jarních prací. Vedeni a všichni zaměstnanci STS a ČSSS učiní všechna opa tření, aby jarní práce byly včas a dobře zvládnuty a nebyla trpě­na jakákoliv neodpovědnost a ladabylost Lidové orgány pomo­hou, aby strojní'stanice a státní statky řádně splnily své úkoly, JZD a ČSSS za všech ckolnn stí zabezpečí šlechtitelské a množitelské plochy a semenář­­ské dílce. Ústřední komise pro zemědě! ské práce je přesvědčena, že především jednotná zemědělské družstva a státní statky za pomoci strojních stanic podá ji zvládnutím jarních prací i v kratším období další důkazy přednosti socialistické organisa ce práce a že budou vzorem ma­lým a středním rolníkům při za bezpečení vysokých hektarových výnosů. % Miliony výtisků referátu z únoroviho zasedání ÚV KSČ PRAHA 31. března (RP) Usnesení historického únorové­ho zasedání Ústředního výboru KSČ se stalo věcí všeho našeho lidu. Statisíce pracujících studují bedlivě projevy, pronesené na tomto sarc dáni, a řídi :e jimi při svá prie'. Svědčí o tom ohromní u nás clcsud nikdy nedotaženě náklady, v jakých vyšly v jazyce českém i slovenském všechny projevy předních představitelů naší strany jako samostatné bro­žury. Zpráva soudruha Klementa Gottwalda ze zasedání ÜV KSČ vyšla v nákladu 1,345 200 výtis ­ků. Referát soudruha R. Slánské­ho »Naučit jednotná zemědělská družstva dobře hospodařit,« vješel v nákladu 92S 250 výtisků, refe­rát soudruha J. Dolanského »O zvýšení pětiletého hospodář- KkPv-fv.p'ónu ■ f* tfMJtfn- y?« •f50 výtisků, referát soúdruha T. Franka »K některým vnitrostra­nickým otázkám« v počtu C31.000 výtisků. »Zpráva vyšetřující ko­mise předsednictva Ústředního výbory li případu Otty Šlinga, Marie švormové a druhých zlo­­činných škůdců a spiklenců«, přednesená soudruhem V. Kopec­kým, a zpráva soudruha St. Baš­­ťovanského »O odhalení špionáž­­nej záškodnickej činnosti V. Cle­­mentisa a o frakčnej protistra­­nickej skupině buržoáznych na­­cionalistov v KSS« vyšla v ná­kladu 672,620 výtisků. U větši­ny projevů ani tento vysoký ná­klad nestačí a je třeba ještě do­­tiskovat. Jednotlivé brožurky v ruském jazyce vyšly v nákladu 10.000 výtisků. V tisícových nákladech vyšly rovněž polský, maďarský a německy. K těmto vysokým nákladům nutno připočíst náklady denní­ho tisku, v němž projevy před­ních představitelů naši strany vyšly. Projev soudruha Klementa Gottwalda vyšel na příklad v denních listech celostátníbh i krajských v Čechách a na Slo­vensku v počtu tří milionů vý­tisků. ' Nevídaně vysoká čísla nákla­dů pádně dokumentují nesmírný význam únorového zasedání ÚV^. KSČ pro všechen náš lid. Dnes budou zaháleny „Poci. )áy r Éi míro PRAHA 31. března (RP) Dnes budou v celé naši repu­blice zahájeny první Pochody míru, na kterých náš pracující lid svou účastí vyjádří odhodlá­ni bojovat za mír, za splnění usne. sní Světové rady míru" Ta '..o ve’líá mírová akce bude pro­bíhat celá měsíc duben Ve v jceh kraiích a ve všech okresech bu­dí Pochody miru velkou pozor­nost, a rozvíjí se kampaň za nej­větší účast občanstva. Je na ko­misích při všech krajských a okresních akčních výborech Ná­rodní fronty, aby bedlivě sledo­valy a kontrolovaly přípravy, aby se Pochod míru stal velkou masovou manifestací všeho na­šeho lidu. Velké přípravy na Pochod mí­ru se konají zejména v průmys­lovém srddi republiky — Ostra­vě, V sajmotném městě i v ostatv (uch '.■/ ■ -ech «3stra\w-; čiio k'/• je byla tato velká mírová akde dobře připravena. Jenom z Vít­kovických železáren Klementa Gottwalda půjde na Pochod mí­ru 5000 zaměstnanců, i když se v závodě bude pracovat na tři směny. »Delegáti na Evropské dělnic­ké konferenci v Berlíně hodno­tili. jaké je nebezpečí nové vál­ky a všichni se svorně rozhodli společně bojovat za udrženi svě­tového míru« — napsal nám nejlepší s ářeč Pražského kra­je úderník Karel Doutnáč. »Je­jich boj je i naším bojem. Pro­to zvyšujeme pracovní úsilí, pro to Chceme dříve vybudovat so­cialismus v naši vlasti Výsled­ky ''haši práce jsou posilou sou­druhům v kapitalistických stá­dech. Oni vidí, že nejsou v tomto boji osamoceni. Proto také pů­­jc.errie všichni na Pochod míru. Zde má každý možnost veřejně vyjádřit s—. i „-».mu visko k otáz­ce míru I já půýdu s> nadšením a s odhodláním, nebi.ť Pochod míru bude varováním) válečným štváčům, aby jim za i» chuť na další válku.« Dnes bude nich hřištích a potí \m "locvihářů a sporjwWw zahá.í - ní Pochodu míi^i2Sig|í0vnich her mládeže a ' všech soutěží Sportovci tak prokáži, že jsou spolu s ostatními pracujícími zajedno v boji za'tni Dnešní zahájení Pochodu mí­ru je významnou ( politickou akcí, kterou náš 'lid . plně pro­káže své odhodláni mír uhájit. * t tov-0VG“ V Karlových Varech mají krajský dům pionýrů KARLOVY VARY 31. března (RP) — Výrobce kořalek, kapi­talista Becher v Karlových Va­rech, si jistě nikdy nepomyslel, že jeho vila, kde se scházela jen buržoasní smetánka, bude pa­třit dětem Karlovarského .kraje. A nyní vila ožila radostným zpě vem a prací děti. Zásluhoú' pra­cujících , Karlovarského kraje, vedených Komunistickou stra­nou Československa, byl z této vily vybudován krajský pionýr­ský dům, kde se děti budou vy­chovávat v příští hutníky, hor­níky, chemiky, mičurince, vý­tvarníky, hudebníky, redaktory a divadelníky. V neděli 1. dubna bude dům slavnostně otevřen. V krajském pionýrském domě bude pracovat 22 zájmových kroužků a týdně se zde vystřídá 400 dětí. V síni Lenina, Stalina a Gottwalda se budou pionýři se znamovat se životy velkých vůd­ců pracujících a budou utužovat družbu se Sovětským svazem a zeměmi lidové demokracie. Re dakční kroužek zahájil jako první svou činnost. Pracující ze závodů vybavili technické kroužky a zajistili je odbornými Instruktory. Tak nár. podnik Hnědouhelné doly a bri­­ketárny v Sokolovu zařídil hor­nický kroužek, závod Buzuluk v Chodově kovokroužek, Západo­české tiskárny tiskařský kroužek atd. V sobotu byl otevřen také okresní dům pionýrů v Aši, kde je 16 zájmových kroužků, které týdně navštíví 200 dětí. V dubnu bude 21 pražských tříd ve škole v přírodě PRAHA 31. března (RP) E)o školy v přírodě pojede v městci dubnu 21 pražských tříd, z toho 18 ze škol národních a 3 třídy ze škol středních. ÜNV hlavního města Prahy má celkem 9 internátů na Šumavě, v Krkonoších a jinde, ve kte­rých se jednotlivé třídy střídají na jednoměsíční pobyt. Ve škole v přírodě mají žáci a žákyně pod vedením svých učitelů dopoledne vyučování. Odpoledne se jim věnují peda­gogičtí vedoucí, kteří jsou v in­ternátech nepřetržitě. Pod je­jich vedením se žáci v zájmo­vých kroužcích seznamují s přírodou. Krajské a ústřední národní -la&S «;-•'* *• vK v-, v-»','1 *'-.,«4..., jektá každý rok další internáty pro školní děti, ve kterých se mládež příjemně zotavi a ne­přeruší při tom školní vyučo­vání. Brambory budou sázet pomocí stroje HORNÍ PĚNA 31. března (RP) Plán jarních prací JZD Horní Pěna v okrese Jindřichův Hra­dec je přesně rozpočítán na jed­notlivé práce. Na přiklad sázení brambor mají družstevníci plá­nováno na 70 hektarech, a za po­moci strojů STS Jindřichův Hra­dec budou s tím během deseti dnů hotovi. Sadbu provedou strojní sazečkou. Využívají tak zkušeností z minulého roku, kdy pomocí strojní sazečky osázeli za dvě směny až 10 ha brambor. Kdyby sázeli brambory starým způsobem, potřebovali by k sad­bě na 70 hektarech 4 páry koní a práce, která by si vyžádala mnoho námahy, trvala by nej­méně 14 dnů. Tak pomocí strojů, které je možno na velkých lá­nech plně využit, zajišťují druž­stevníci rychlé a kvalitní plnění plánů jarních prací. Je jaro. V Dobrém Poli na Mi­­kulovsku se seje. A dnes, osmý den po zahájení setí, chtějí druž­stevníci svou práci v polích do­končit. Brzy ráno je na návsi živo. Družstevníci nakládají na vozy pytle se zrním, brány, za vozy připínají secí stroje. Kolem do­kola se ozývá rachot přesunova­ných vozů a nářadí. »Dlouho vám to trvá, pospěšte si,« volaji družstevnice. Muži od­povídají bodrými poznámkami. Dobře svým ženám rozumějí. To ony jen tak aby pozlobily. Přišly už také všechny, rozestoupily se do svých pracovních skupin a rozmlouvají se svými skupináři. Vedoucí první pracovní skupiny družstevník Křížek dává posled­ní pokyny o setbě ječmene. »Je­deme na pole k Dunájovicím,« konči své připomínky. »A dnes s tím budeme úplně hotovi,« do­plňuje Holovič a mírně škube opratěmi koní. Opodál se připravuje Holcőva pracovní skupina. Jede dosívat směsky za železniční tratí. Ver­­mažova skupina již skončila jar­ní setbu a s ostatními družstev­níky vyjíždí s návse a jede na své záhumenky. Zanedlouho je na návsi klid. Život družstevníků se odstěhoval do polí, do vinic, do společných stájí, drůbežárny. Přes náves a po silnici cupitají jen dobropolští školáci. * »To nám to letos jde, viď?« >;Ani v duchu jsem si to ne­pomyslil,« odpověděl předseda družstva Milcula skupináři Kříž­kovi a začal vzpomínat, jak loni běhal s místa na místo, s jedno­ho konce na druhý, celý upach­­těný a těžko, přetěžko všechno zvládal. O letošní dobrou organisací práce, o vytvoření stálých pra­covních skupin se zasloužila or­­ganisace strany v Dobrém Poli. Družstevnici z počátku stálým pracovním skupinám nedůvěřo­vali a neměli ani důvěru v nor­my a pracovní jednotky. Vesnic­ká organisace začala proto ještě vice a lépe přesvědčovat o výho­dách společné práce ve skupi­nách. A výsledky jsou radostné. Vždyť prací ve skupinách skon­čili již družstevníci setbu jařin. Zaseli za osm dní! A úspěchy nebyly jen při se­tí obilovin, ale už při práci na vinicích. Jak to tehdy bylo — vzpomínali družstevnici, když prováděli krátkou bilanci plnění plánu jarních prací. Bylo to tak. Holcova pracov­ní skupina si jednoho rána při­vstala a udělala velký kus prá­ce. Když přišli družstevníci z ostatních skupin na vinici a viděli, jak Holcova skupina po­kročila, rozproudilo jim to krev v žilách. Očkem po sobě poku­kovali. »To tak, nechat Holco­vi, aby byl první,« říkali ostatní a stříhali vinice jako stroj. A zvítězila skupina Křížkova. O celý jeden den. Z úspěchu se radovali všichni. _ »Ze nám ta soutěž dala co prqto,« usmíval se Hole, »ale zato jsme ušetřili pro družstvo mnoho peněz. Lo­ni jsme přec museli na stří­hání jednat a stálo nás to přes sto tisíc korun.« »Protože jsme loni neměli řádné pracovní sku­piny. Vidíte, co dovede organi­sace práce,« přisvědčoval hos­podář družstva, potěšen, že.sou­těž mezi skupinami pomohla zvýšit společný důchod druž­stevníků. »Budeme soutěžit i při ostat­ních pracích, a snad nám tu ta ké jednou zavlaje putovní pra­por,« rozhoduji se družstevníci a jsou přesvědčeni, že si nepřeji věc nesplnitelnou. »Proč ne,« rozhovořil se před­seda vesnické organisace sou­druh Novák, »vždyť při dobré organisaci práce jsou také dob­ré výsledky. Když srovnáváme s loňskem, kdy jsme ještě ne měli práci zorganisovanou, kdy jsme ještě neměli správné pra­covní skupiny, vidime: loni na jaře jsme hodně dlouho orali, půdu jsme včas nepřipravili. Brigádníky jsme museli shánět a vlastní síly jsme plně nevy­užili. A letos, že je práce roz­plánována, že vime předem, co kdy a kde dělat, že máme stá­lé pracovní skupiny, připravili jsme se na jarní práce tak brzy, jako nikdy.« »A letos také výborně pomá­há mikulovská strojní stanice,« přidává se Křížek. Ano, to všechno pomohlo do­­bropolským družstevníkům tak, že se na jarní práce řádně při­pravili a že potom oseli během osmi dnů. A loni? Loni při špatné organisaci práce, bez ce­loročního výrobního plánu to trvalo třikrát déle. Radostná je práce na velkých lánech. Traktory s hospodářský­mi stroji a nářadím se tam roz­jedou jak po silnici, nic jim ne­překáží. Půda je proorávána a prohnojována jako nebyla po staieti. Družstevníci v Dobrém Poli si to plně uvědomují a na své schůzi, hodnotíce plnění jar­ních práci, staví si nové, vyšší úkoly. Proti loňskému roku zvýší výnos obilovin o tři metráky po hektaru. A vidíš-li jejich velké lány, jsi přesvědčen: Splní svůj nový úkol. Vinice jsou připravené, čtyři hektary hrášku na iusky a ši­roká pole ozimů jsou již krásně vzrostlá. Rovinatá pole vypadají jak zelené desky 'velkých roz­měrů. Uvláčené jařiny se zda­leka hnědnou a voni čerstvě ob­dělanou zemi. A v té vůni jako bys cítil příslib bohaté úrody. (RP) Zaseli SLOVO DELEGÁTŮ EVROPSKÉ DĚLNICKÉ KONFERENCE ☆ * ☆ Poznali jsme, že není Němec jako Němec Evropská dělnická konference v Berlíně, jíž jsen Še také zú­častnil, se konala v duchu oprav- ‘ dové jednoty a byla Výrazem mohutné sily všech pracujících bez rozdílu národností. Na konferenci byli i dělnici západního Německa. Přesvědčili i .me se na vlastni oči. že oni dobře vidí, kam sřněřuje Ade­­nauěrova politika./politika remi- i . isace, diktována imperialist tickými válečnými paličj, politi­ka rostoucí válečné výroby.’ Dělnici ze západního Německa vystoupili na konferenci se svým odhodláním bojovat všemi mož­nými prostředky proti remilitari­­saci své země. přes to. že si jsou vědomi toho, že mohou být pro­puštění ze zaměstnání, nebo ža­lařováni po svém návratu z kon­ference. Přes to, že celý průběh konference byl vysílán rozhla­sem, nebáli se tito hrdinní obrán­ci míru ze západního Německa hovořit zcela otevřeně a přímo jmenovat závody ve svých kra­jích, které pracují jen pro váleč­nou výrobu. Západoněmečtí děl­níci jsou odhodláni svou akční jednotou donutit Američany a jejich vasaly, loutkovou vládu Adenauera. aby /připustili veřej­né lidové hlasování o míru a válce, které bude znamenat na­prostou porážku válečných plánů západu. Na všechny delegáty hluboce zapůsobilo, když více než 200 pionýrů z východní části Berlína přišlo pozdravit konferenci a pro­­žneslo tuto výzvu: »Zachraňte nám mír, abychom se mohli v klidu učit, abychom mohii v mí­ru užívat svých prázdnin, bez obav. že jbudp válka, která by zabila ngš i naše rodiče. Chce­me, aby/se všichni pracující na světě semkli lt**'boji za udržení y/ětovfelio míru, který znamená radostnější život nás všech.« řfa berlínské konferenci se zno­­víi potvrdila slov'a našeho presi­denta soudruha Gottwalda, že n ní Němec jako Němec, že i pracující lidé západního Ně­mecka si vřele přeji mír, který nám všem pomohou vybojovat. FERDINAND VŠETECKA, předseda závodní rady Škodovky v Hradci Králové, delegát Evropské dělnické konference. V Berlíně se ukázala solidarita pracujících celého světa Z Evropské dělnické konferen­ce v Berlíně jsme si odvezli hlu­boké dojmy. Zkušenosti z této konference ukázaly, že v Němec­ké demokratické republice riTůme dobrého souseda a dobré přátele - nimiž můžeme počítat. Ná kon ťerenci vystoupily ženy ze západ­ního Německa, které se přes zá­kaz na konferenci dostavily, aby řekly všem dělnickým zástupcům Evropy, jak vypadá skutečnost v západním Německu. Vyprávě­ly, že místo, aby byla zvyšována životni úroveň lidu, pracuje se tam na výstavbě kasáren a le­tišť a všeho, co má sloužit, třetí válce, kterou chtějí američtí im­perialisté vyvolat. Pracující jsou nuceni všemi prostředky, vyhro­žováním. že budou propuštěni loužiij impe ’i: í Ale pracující ze západního Ně­mecka zesilují svůj boj za mír. Imperialistům se nepodaří zlákat dc armády německý pracující lid, který ještě cítí jizvy druhé svě­tové války. Z celé diskuse na konferenci vyplývalo, že všichni pracující dychtí po zachování miru a že budou za mír s nadšením a zá­palem bojovat. Když jsem se v úterý ráno vrátil domů a začal zase praco­vat, hned po ukončení směny jsem. svým soudruhům sdělil vše­chny své dojmy a řekl jsem jim, aby pracovali ještě usilovněji pro mir, neboť naše vítězství bude též vítězstvím všech pracujících. VÁCLAV BARTOŠ, úderník dolu Ant. Zápotocký, V' v/, ; ■'' konirt/enci ? Berlíně. Dělníci z kapitalistických^zemí nám vypravovali o svém boji za mír Hned při příjezdu do Berlína jsem si ověřil, jak správná byla slova soudruha Gottwalda, že není Němec jako Němec a že se můžeme na Německou demokra­tickou republiku spolehnout jako na souseda, který chrání naši vlastni usedlost. Hned po příletu na berlínské letiště jsme byli překvapeni vře­lým uvítáním, jakého se nám do­stalo. Vítala nás hlavně mládež. Byli jsme hosty Německých svo­bodných odborů. Nasedli jsme do ověnčených autokarů, ozdobe­ných našimi vlajkami a Květy, kterými jame byli doslova za­plaveni, Přesvědčili jsme se, že i Němci v západním Německu bojuji za mír. Jeden delegát ze západního Německa vypravoval., že ačkoli je u nich velká nezaměstnanost, odmítli jako jeden muž nastou­pit práci v továrně, která byla převedena na zbrojní výrobu. Také dělnici z jiných kapitalis­tických zemi nám vypravovali o svém boji proti válečným pří­pravám. Přístavní dělník z Fran­cie mluvil o stávkách, o tom, jak odmítají vykládat válečný materiál, který američtí impe­rialisté posílají do Evropy, do­konce se mohl pochlubit tím, že potbpili celý vlak válečného ma­teriálu. Dopravní dělníci ve Francii, vlakvedoucí a ostatní, odmitli odjet vlakem, který měl odvézt francouzské vojáky do Vietnamu. Byli za to sóuzdSji. Nejvíce na mne z,apůsobilo, když přišly konferenci pozdra­vit ženy ze západního Německa, které přirozeně i musily přejít hranice illegálně. Nikdy nezapo­menu na ta slova,, když nás vše­chny vyzývaly, abychom jednot­ně pracovali za udržení světové­ho miru. Říkaly doslova: »Podí­vejte se na nás, co je mezi námi vdov. Imperialisté potřebují k no­vé válce dělníky. Jestliže se děl­nici postaví proti válce, znamená to veliký příspěvek věci míru.« Když pak konferenci přišli po­zdravit němečtí pionýři, byli jsme všichni tak nadšeni, že jsme si je postavili na stoiv a slíbili si, že uděláme všechno, aby mladá generace, ať je to v Německu, Československu, Francii nebo jin­de, nemusila už nikdy prožívat válku. / Při loučení jsme se zavázali, že usneseni konference přenese­me do všech závodů, aby je vši­chni pracující znali a věděli, jak je třeba bojovat za světový mír. VOJTECH ČERMÁK, úderník plzeňské Škodovky. Také Němci touží po míru V ulicích Berlina a ostatních německých měst jsou na každém kroku patrny stopy války, k je­jichž odstranění bude třeba ještě hodně let mírové práce. Obyva­telé Německé demokratické re­publiky. kteří s tak velkým nadšením se pustili do obnovy svých rozbořených měst, jsou si dobře vědomi toho, že nová vál­ka by přivedla vniveč celou je­jich práci za posledních šest let budování. Proto také ženy na Evropské dělnické ) konferenci v Berlíně jasně a rozhodně pro­hlásily: Již nikdy nedopustíme, aby, kosti našich mužů, bratrů a synů byly rozesety po bojištích celé Evropy, aby naše děti zmí­raly v troskách rozbořených do­mů za zájmy imperialistů. Jménem německé inteligence prohlásil jeden z delegátů, inže­nýr, že jejich nové vynálezy a myšlenky nebudou nikdy sloužit k výrobě prostředků hromadné­ho ničení a vraždění. Ale i střed­ní vrstvy v západním Německu jsou proti válce. Jak jsme se do­zvěděli. postavili se v západním Německu po bok stávkujících dělníků také obchodníci tím, že jim po dobu stávky dodávali na úvěr potraviny. Mluvil jsem v Berlíně s mno­hými Němci a tyto rozmluvy mne utvrdily v přesvědčení, že­­všichni poctiví Němci, tak jako my, si horoucně přejí mír. Když jsem hovořil s jedním 801etým profesorem, jedním ze spolupra­covníků Karla Liebknechta a Ro­sy Luxemburgové, žádal mne, abych tlumočil našim dělníkům a pracujícím, abychom je v je­jich těžkém boji proti znovuvy­­zbrojení západního Německa plně podporovali a abychom jim po­mohli odrazit a zmařit útok zá­padních imperialistů na duši ně­meckého člověka, z něhož by chtěli udělat znovu nepřítele všech mírumilovných lidi. Hovo­řil jsem dále se ženou ze západ­ního Německa. Říkala, žé je vdovou, že ve válce ztratila ne­jen muže, ale i čtyři bratry. V domě. kde bydlí — a není prý tc velký dům — žije sedm vdov. Hovořil jsem i s lOletou pio­­nýrkou Bärbel Beck z Berlína, Libauerstrasse. Říkal jsem ji, že mám doma také holčičku a dvou­letého chlapce. 2e ještě před le­ty jsem stál já a její otec proti sobě a že z toho plynulo utrpení všem dětem, kterých statisíce zahynulo v troskách domů, tak jako j.ch umíKčijí tisíce dnes v Koreji. Rek] jsem jí, že vši­chni pracující i všechny děti na světě musí jít ruku v ruce, aby se ty hrůzy již nikdy neopako­valy. Namísto odpovědi mne chytla kolem krku a dala mi pu­su. FRANTIŠEK PLKÍ.TIATÝ, předseda KOR, Liberec, delegát na Evropské dělnické konferenci v Berlíně.

Next