Rudé Právo, květen 1951 (XXXI/101-127)
1951-05-01 / No. 101
** Proletáři všech zemí, spojte se/ / UTERYRÜDE PRÁVO m —--------------------------------------------- —'— ---------- -----------------------— - --------------- kčs 1951 ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 2.50 Rudépróvo ročník 31 (Právo lidu ročník 54) j Číslo 101 Radio Free Europe Archives Se Sovětským svazem za mír! ib ■ / 5 PRESIDENTEM GOTTWALDEM VPŘED ZA MÍR A SOCIALISMUS! sme neporazí Daleko od nás, nad Fenjanem, byl sestřelen americký pilot, který bombardoval školy a jesle. Vyslýchali jej: Proč jsi zavraždil korejské dětif- »Vité — odpovídá — mám rodinku a chtěl bych jí, koupit vilu. A platy pilotů jsou vysoké.« Daleko od nás, na korejské frontě, jdou soudruzi do útoku, aby ztrestali americké fašisty za zničená města, za zavražděné děti, za znásilněné dívky, za lidi za živa pohřbené. iQteko od. nás. ve Vietnamu, baví se esesmani ve francouzském žoldu tím, že vyřezávají čtrnáctiletému děvčátku bodáky na. prsa pěticípou hvězdu. Lidová vietnamská armáda drtí tuto smečku člověku podobných bestií; drtí ji za všechnu krev a za všechny slzy. Daleko od nás, v Indii, odsoudili devítiletého chlapce na čtyřicet pět let do žaláře za to, že rozdával revoluční letáky. Daleko od nás, ve Španělsku, střílely Francovy kulomety do hrdých a krásných lidi Barcelony. Ale nerozstříliš, nezardousíš, nezavřeš do žaláře touhu lidí žít jako lidé. Na celém, světě se lidem otevírají oči. Na celém světě vědí lidé, co je to tábor života a tábor smrti. Na celém světě vědí, že soudružka Raytnonda Dienová si lehla na koleje, aby za- stavila vlak se zbraněmi pro novou válku. A vědí také, že i u nás hanácká žena. zastavila vlak, aby w.ohla "poslat do Prahy na mírový sjezd své závazky. Na celém, světě vědí, že na německém ostrově Helgolandu si chtěli udržet Angličané pokusné bombařdovací pole. A vědí také, že několik hrdinných chlapců z FDJ zde vztyčilo prapor Svobodné německé mládeže, prapor lásky, míru a nenávisti. Na celém světě vědí, že se zavírají francouzské továrny, že nezaměstnáni v Paříži zase spí pod mosty a hledají v odpadcích něco do úst, aby nezemřeli hlady. A vědí, že v Číně, v té staré zemi, kde do nedávná nejlepším strojem,. byla levná lidská dřina, se rodí nové závodyf že tam, kde každý rok umíral milion lidi hladomorem, vyjíždějí na pole první traktory a s nimi blahobyt. Na celém světě vědí, že atomová energie, znamená pro Sovětský svaz klíč, který promění pustiny v kvetoucí sad, zatím co američtí imperialisté ji chtějí použit jen pro bomby. Na celém světě vědí, že jsou dva tábory: tábor války a tábor míru. A jaký by to musel být člověk, aby nedovedl najít své místo y tomto zápase ? Proto jsme neporazitelní. Protože na naší straně jsou všichni, kdo chtějí vyrábět ne otravné •plyny na vražděni lidi, ale léky, aby děcka nikde na světě neumírala: všichni, kdo chtějí vyrábět traktory, a ne tanky; všichni, kdo chtějí z pšenice péci chleba, a ne ji pálit v topeništích lokomotiv; všichni, kdo chtějí pracovat, a ne stát na rohu s cedulkou »nezaměstnaný« a prosit o soucit blahobytné dámy. Proto jsme neporazitelní, protože na naší straně jsou všichni chlapci, kteří mají rádi své děvče a nechtějí, aby jim je znásilnil americký fašista a aby je americká policie přivazovala k elektrickým křeslům. Proto jsme neporazitelní, že na naší straně jsou všechny matky, ty, které nedovolí, aby jejich synek se šel dát zabít, do války za pana Trumana, které chrání své děvčátko, aby mu nerozstříleli hlavičku američtí vojáci. Proto jsm.e neporazitelní: protože na naší straně je všechno to, co je v lidech nejlidštějěí, nejčistší, nejušlechtilejší: práce, láska, čest, umění, věda. , Jsme neporazitelní: protože bojujeme za lidské štěstí a protože s námi je srdce všech čestných lidí světa. Jsme neporazitelní. Jdeme rameno na rameni ve svých májových průvodech a s námi jde mládi |(světa, vítězství, mír. ' STÁmSLÁV NEUMANN l' i* oj i na. c mír silou svých.budovatelských úspěchu! T Projev presidenta republiky Klementa Gottwalda k vyznamenaným ; nejlepším pracovníkům Milé soudružky a soudruzi! se někdy jen. pracovní výkon celé party a někdy doko 1. Zdravím vás, nejlepší pracovníky ve výrobě, u příle- víc čet společně za dvě nebo tři směny. Někdy se pracc žitosti dne, který je významným dnem jak' ve vašem výkon vlastně neměří vůbec, nýbrž jen odhaduje, j (osobním životě, tak v životě naší republiky. i když se pracovní výkon měří, nemáme zpravidla spol Dnes se udílejí po prvé Rád Republiky a Rád Práce, livého měřítka, podle kterého bychom mohli posoudit, dva nové řády nové republiky, které byly zřízeny pro- výkon je nízký, vysoký, nebo mimořádný. Tímto měřítl Ho, aby se dostalo cti tomu, komu v naší republice čest by měly být naše výkonové normy, ale i tam, kde jsou, j patří, to jest nejlepším pracovníkům. V naší lidové re- zpravidla zastaralé a překonané, a proto nemohou slo publice, která pomocí Sovětského svazu rychle buduje so- jako měřítko. Naše dnes platné normy jsou v prim” cialismus, vrací se práce znovu na čestné místo, které jí jako celku průměrně překonávány o 60%. Překonat v lidské společnosti patří, a dobrá, poctivá a zejména tvůr- tudíž někde platnou normu na svém pracovišti o 30, čí práce ve výrobě se znovu uznává jako základní zdroj a o0%, nebo vyhlašuje-li socialistický závazek na ta blahobytu, štěstí, pokroku a síly. / vé překračování normy, není z toho ještě patrno, zda j< V naší nové republice, která skoncovala s mocí zrád- dobrÝ nebo šPatný výkon a ze-Íména ne’ zda -íe to k ných pánů a kde se lid stal sám pánem, leží osud v našich yýkon než dosud; Tento stav také vede k tomu, že se s* nikou. Dnes náš osud závisí v prvé řadě na soudružské ld pracovníci a i lajdáci někdy skrývají za dobrými t spolupráci nás všech, na tom, jak dobře pracujeme. Prá- covníky a °Pravdu dobří Pracovníci nejsou odměňot ce přestala být jen soukromou Záležitostí jednotlivce, Podle ^é zásluhy. Tento stav je dnes často brzdou rj kterému opatřuje živobytí, a stala se záležitostí společ- lého rozvíjení socialistického soutěžení, nou a společenskou. Z toho WP1*TM’ že bez Přesné registrace a měření, k a jakou práci každý jednotlivec dává společnosti, není Nejvymluvnejsim výrazem toho jsou dve věci. Za prve: ,, jv; , v , , . , . .. ,. J J ,v ciahstickeho soutezem, pravé tak jako nem socialisti Naše společná práce v rámci celostátního hospodař- , » ,. r r , společnosti vůbec, ského planu a za druhé: mocny vzrůst socialistického „ , ,, TT, . . .. , , , Za druhé: Vim-li, -jak pracuji dnes, pak teprve si nn soutěžení a údernictví, kdy jednothvci, pracujíce pro bia- . v - , , ■ J r •’ r plné uvědomit, ze je třeba, a je mozne, abych v za ho své, pracuji zároveň pro blaho všech, pro blaho spo- , , . svém. i v zajmu cele společnosti a socialismu svou pí zlepšil a tím svůj výkon zvýšil. Že toho lze dosáhnout Na základě toho, že dnes pracujeme pro sebe, rodí se ^ dřiny, bez přesčasů a nedělní pr4ce> a to celkem -nový poměr k práci. Stále více si uvědomujeme jedno: na noduchým způsobem> toho ie důkazem široké hnutí so tom, kolik a jak dobrou práci dáváme společnosti, na tom listického soutěženi> které více a více zachvacuje celou , závisí, kolik nám může společnost vrátit, jakou muže nickou třMu A bylo by také divné> kdyby ve výrobr poskytovat sociální, zdravotní a kulturní péči, jak může způgobech zděděných po kapitalistech, miliony očí nov rozvíjet své výrobní síly a jak náš stát nás může chránit pánů dolů a továren objevily miliony tak zyaných ma proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli. Vycházejíce z to- kogt- které mohou podgtatně zvýšit produktivitu pri hoto poznatku, snažíme se v socialistické soutěži, aby- Je jen třeba jj. jednou nejen používat r,ukou> nýbrž j hll chom společnosti, a tím sobě, dali práci co nejlepší. Pra- pracovat promyšleněji a dovedněji. Je třeba si pí covat lépe a tím vyrábět více a levněji - o to jde. ^ opravdu připravit a organisovat, mít stroj opraven, pat K tomu je třeba, abychom si všichni uvědomili nejméně ng seřízen, mít nástroje v pořádku a na nejvýhodněj tři věci: Za prvé: že chci-li zítra pracovat lépe, musím vě- místě, mít postaráno o surovinu a polotovar, o maza dět, jak pracuji dnes. Neboť soutěžení začína tím jak to páru, světlo, proud, náhradní součástky atd., atd., mít řekl vtipně jeden z vás vyznamenaných na celostátní kon- jištěn odsun hotových výrobků, vědět, co každý den, káži ferenci nejlepších pracovníků — že soutěžím sám se se- hodinu a minutu a někdy i vteřinu budu dělat. Hospodařil bou. K tomu ovšem musím vědět, jak výkonná je moje takto rozumně s nejcennějším statkem, s časem, je vyl Pr^ee- čeno, že bych ve stejné pracovní době nevykonal mnoh Neváhám ríqi, že. os tom víme často ještě velice málo. více užitečné práce než dosud. Takováto příprava a orgí Pracovní výkop jedncjthvce se často přesně neměří. Měří (Pokračování na sír. <