Rudé Právo, květen 1951 (XXXI/101-127)

1951-05-01 / No. 101

** Proletáři všech zemí, spojte se/ / UTERYRÜDE PRÁVO m —--------------------------------------------- —'— ---------- -----------------------— - --------------- kčs 1951 ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 2.50 Rudépróvo ročník 31 (Právo lidu ročník 54) j Číslo 101 Radio Free Europe Archives Se Sovětským svazem za mír! ib ■ / 5 PRESIDENTEM GOTTWALDEM VPŘED ZA MÍR A SOCIALISMUS! sme neporazí Daleko od nás, nad Fenjanem, byl se­střelen americký pilot, který bombardoval školy a jesle. Vyslýchali jej: Proč jsi za­vraždil korejské dětif- »Vité — odpovídá — mám rodinku a chtěl bych jí, koupit vilu. A platy pilotů jsou vysoké.« Daleko od nás, na korejské frontě, jdou soudruzi do útoku, aby ztrestali americké fašisty za zničená města, za zavražděné děti, za zná­silněné dívky, za lidi za živa pohřbené. iQteko od. nás. ve Vietnamu, baví se esesmani ve francouzském žoldu tím, že vyřezávají čtrnáctiletému děvčátku bodá­ky na. prsa pěticípou hvězdu. Lidová viet­namská armáda drtí tuto smečku člověku podobných bestií; drtí ji za všechnu krev a za všechny slzy. Daleko od nás, v Indii, odsoudili devíti­letého chlapce na čtyřicet pět let do žalá­ře za to, že rozdával revoluční letáky. Da­leko od nás, ve Španělsku, střílely Fran­covy kulomety do hrdých a krásných lidi Barcelony. Ale nerozstříliš, nezardousíš, ne­zavřeš do žaláře touhu lidí žít jako lidé. Na celém, světě se lidem otevírají oči. Na celém světě vědí lidé, co je to tábor života a tábor smrti. Na celém světě vědí, že soudružka Ray­­tnonda Dienová si lehla na koleje, aby za- stavila vlak se zbraněmi pro novou vál­ku. A vědí také, že i u nás hanácká žena. zastavila vlak, aby w.ohla "poslat do Prahy na mírový sjezd své závazky. Na celém, světě vědí, že na německém ostrově Helgolandu si chtěli udržet Angličané po­kusné bombařdovací pole. A vědí také, že několik hrdinných chlapců z FDJ zde vzty­čilo prapor Svobodné německé mládeže, prapor lásky, míru a nenávisti. Na celém světě vědí, že se zavírají francouzské to­várny, že nezaměstnáni v Paříži zase spí pod mosty a hledají v odpadcích něco do úst, aby nezemřeli hlady. A vědí, že v Čí­ně, v té staré zemi, kde do nedávná nej­lepším strojem,. byla levná lidská dřina, se rodí nové závodyf že tam, kde každý rok umíral milion lidi hladomorem, vyjíždějí na pole první traktory a s nimi blahobyt. Na celém světě vědí, že atomová energie, zna­mená pro Sovětský svaz klíč, který pro­mění pustiny v kvetoucí sad, zatím co ame­ričtí imperialisté ji chtějí použit jen pro bomby. Na celém světě vědí, že jsou dva tábory: tábor války a tábor míru. A jaký by to musel být člověk, aby ne­dovedl najít své místo y tomto zápase ? Proto jsme neporazitelní. Protože na naší straně jsou všichni, kdo chtějí vyrábět ne otravné •plyny na vražděni lidi, ale lé­ky, aby děcka nikde na světě neumírala: všichni, kdo chtějí vyrábět traktory, a ne tanky; všichni, kdo chtějí z pšenice péci chleba, a ne ji pálit v topeništích lokomo­tiv; všichni, kdo chtějí pracovat, a ne stát na rohu s cedulkou »nezaměstnaný« a pro­sit o soucit blahobytné dámy. Proto jsme neporazitelní, protože na naší straně jsou všichni chlapci, kteří mají rádi své děvče a nechtějí, aby jim je zná­silnil americký fašista a aby je americká policie přivazovala k elektrickým křeslům. Proto jsme neporazitelní, že na naší straně jsou všechny matky, ty, které ne­dovolí, aby jejich synek se šel dát zabít, do války za pana Trumana, které chrání své děvčátko, aby mu nerozstříleli hlavič­ku američtí vojáci. Proto jsm.e neporazitelní: protože na naší straně je všechno to, co je v lidech nejlidštějěí, nejčistší, nejušlechtilejší: prá­ce, láska, čest, umění, věda. , Jsme neporazitelní: protože bojujeme za lidské štěstí a protože s námi je srdce všech čestných lidí světa. Jsme neporazitelní. Jdeme rameno na rameni ve svých májových průvodech a s námi jde mládi |(světa, vítězství, mír. ' STÁmSLÁV NEUMANN l' i* oj i na. c mír silou svých.­budovatelských úspěchu! T Projev presidenta republiky Klementa Gottwalda k vyznamenaným ; nejlepším pracovníkům Milé soudružky a soudruzi! se někdy jen. pracovní výkon celé party a někdy doko 1. Zdravím vás, nejlepší pracovníky ve výrobě, u příle- víc čet společně za dvě nebo tři směny. Někdy se pracc žitosti dne, který je významným dnem jak' ve vašem výkon vlastně neměří vůbec, nýbrž jen odhaduje, j (osobním životě, tak v životě naší republiky. i když se pracovní výkon měří, nemáme zpravidla spol Dnes se udílejí po prvé Rád Republiky a Rád Práce, livého měřítka, podle kterého bychom mohli posoudit, dva nové řády nové republiky, které byly zřízeny pro- výkon je nízký, vysoký, nebo mimořádný. Tímto měřítl Ho, aby se dostalo cti tomu, komu v naší republice čest by měly být naše výkonové normy, ale i tam, kde jsou, j patří, to jest nejlepším pracovníkům. V naší lidové re- zpravidla zastaralé a překonané, a proto nemohou slo publice, která pomocí Sovětského svazu rychle buduje so- jako měřítko. Naše dnes platné normy jsou v prim” cialismus, vrací se práce znovu na čestné místo, které jí jako celku průměrně překonávány o 60%. Překonat v lidské společnosti patří, a dobrá, poctivá a zejména tvůr- tudíž někde platnou normu na svém pracovišti o 30, čí práce ve výrobě se znovu uznává jako základní zdroj a o0%, nebo vyhlašuje-li socialistický závazek na ta blahobytu, štěstí, pokroku a síly. / vé překračování normy, není z toho ještě patrno, zda j< V naší nové republice, která skoncovala s mocí zrád- dobrÝ nebo šPatný výkon a ze-Íména ne’ zda -íe to k ných pánů a kde se lid stal sám pánem, leží osud v našich yýkon než dosud; Tento stav také vede k tomu, že se s* nikou. Dnes náš osud závisí v prvé řadě na soudružské ld pracovníci a i lajdáci někdy skrývají za dobrými t spolupráci nás všech, na tom, jak dobře pracujeme. Prá- covníky a °Pravdu dobří Pracovníci nejsou odměňot ce přestala být jen soukromou Záležitostí jednotlivce, Podle ^é zásluhy. Tento stav je dnes často brzdou rj kterému opatřuje živobytí, a stala se záležitostí společ- lého rozvíjení socialistického soutěžení, nou a společenskou. Z toho WP1*TM’ že bez Přesné registrace a měření, k a jakou práci každý jednotlivec dává společnosti, není Nejvymluvnejsim výrazem toho jsou dve věci. Za prve: ,, jv; , v , , . , . .. ,. J J ,v ciahstickeho soutezem, pravé tak jako nem socialisti Naše společná práce v rámci celostátního hospodař- , » ,. r r , společnosti vůbec, ského planu a za druhé: mocny vzrůst socialistického „ , ,, TT, . . .. , , , Za druhé: Vim-li, -jak pracuji dnes, pak teprve si nn soutěžení a údernictví, kdy jednothvci, pracujíce pro bia- . v - , , ■ J r •’ r plné uvědomit, ze je třeba, a je mozne, abych v za ho své, pracuji zároveň pro blaho všech, pro blaho spo- , , . svém. i v zajmu cele společnosti a socialismu svou pí zlepšil a tím svůj výkon zvýšil. Že toho lze dosáhnout Na základě toho, že dnes pracujeme pro sebe, rodí se ^ dřiny, bez přesčasů a nedělní pr4ce> a to celkem -nový poměr k práci. Stále více si uvědomujeme jedno: na noduchým způsobem> toho ie důkazem široké hnutí so tom, kolik a jak dobrou práci dáváme společnosti, na tom listického soutěženi> které více a více zachvacuje celou , závisí, kolik nám může společnost vrátit, jakou muže nickou třMu A bylo by také divné> kdyby ve výrobr poskytovat sociální, zdravotní a kulturní péči, jak může způgobech zděděných po kapitalistech, miliony očí nov rozvíjet své výrobní síly a jak náš stát nás může chránit pánů dolů a továren objevily miliony tak zyaných ma proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli. Vycházejíce z to- kogt- které mohou podgtatně zvýšit produktivitu pri hoto poznatku, snažíme se v socialistické soutěži, aby- Je jen třeba jj. jednou nejen používat r,ukou> nýbrž j hll chom společnosti, a tím sobě, dali práci co nejlepší. Pra- pracovat promyšleněji a dovedněji. Je třeba si pí covat lépe a tím vyrábět více a levněji - o to jde. ^ opravdu připravit a organisovat, mít stroj opraven, pat K tomu je třeba, abychom si všichni uvědomili nejméně ng seřízen, mít nástroje v pořádku a na nejvýhodněj tři věci: Za prvé: že chci-li zítra pracovat lépe, musím vě- místě, mít postaráno o surovinu a polotovar, o maza dět, jak pracuji dnes. Neboť soutěžení začína tím jak to páru, světlo, proud, náhradní součástky atd., atd., mít řekl vtipně jeden z vás vyznamenaných na celostátní kon- jištěn odsun hotových výrobků, vědět, co každý den, káži ferenci nejlepších pracovníků — že soutěžím sám se se- hodinu a minutu a někdy i vteřinu budu dělat. Hospodařil bou. K tomu ovšem musím vědět, jak výkonná je moje takto rozumně s nejcennějším statkem, s časem, je vyl Pr^ee- čeno, že bych ve stejné pracovní době nevykonal mnoh Neváhám ríqi, že. os tom víme často ještě velice málo. více užitečné práce než dosud. Takováto příprava a orgí Pracovní výkop jedncjthvce se často přesně neměří. Měří (Pokračování na sír. <

Next