Rudé Právo, prosinec 1951 (XXXII/283-307)

1951-12-01 / No. 283

Y * * Proletáři všech zemí, spojte se/ SOBOTARUDÉ PRÁVO 19 5 1 ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Rudé právo ročník 32 (Právo lidu ročník 54) číslo 283 Kčs 1.50 Všechnu péči přípravě veřejných schůzí na vesnicích Na cestě naší vlasti k socia­lismu jsme dosáhli v letošním roce četných úspěchů i na ves­nici. Dále rostla naše jednotná zemědělská družstva. Vznikla četná nová družstva, existující družstva se upevnila a mnohá z nich přešla na vyšší typ. Ne­přátelé se vztekem přijímali ty­to úspěchy, kterých jsme do­sáhli. A proto se snažili zesílit svou podvratnou činnost, aby naše úspěchy zmařili. Tak jako rostou naše úkoly a potíže na všech úsecích bu­dování socialismu, rostou i na vesnici. Abychom tyto rostoucí úkoly a překážky zvládli, mu­síme stále upevňovat spojení strany s masami drobných a středních rolníků. Vždyť prá­vě v pevném spojení s masami pracujících je síla strany. Strana získává pracující pro svou politiku, pro účast na ve­likém díle budování socialismu tím, že je neustále přesvěd­čuje o správnosti své politiky, že odpovídá na jejich nejrůz­nější otázky, že lidu říká prav­du a tak jej získává. A na ves­nicích pak musí strana pře­svědčovat a získávat ještě sou­stavněji, trpělivěji a houževna­těji než kdekoliv jinde. Hlavním nástrojem/ styku strany s masami drobných a středních rolníků jsou veřejné schůze. Na nich komunisté ho­voří s rolníky, slyší jejich ná­zory a dotazy, mohou jim pravdivě odpovědět a také je informovat, objasnit jim otáz­ky ‘politiky strany a vlády, přesvědčit je o správnosti této politiky a získat je k aktivní účasti při jejím uskutečňová­ní. Proto od prosince začíná na vesnicích veliká kampaň 5.000 Veřejných schůzí, na kterých bude strana vysvětlovat země­dělcům otázky mezinárodní i vnitřní situace. Tyto veřejné •■se&ŠKr ú-ferA přispí jvk toinu, aby bylo dosaženo obratu v masové politické práci stra­ny na vesnici, ke kterému ce­lou stranu vybízí soudruh Gottwald. Veřejné schůze dále upevní spojení strany s drob­nými a středními rolníky, za­sadíme na nich drtivou ránu nepřátelské lživé propagandě. Pořadatelem veřejných schů­zí mají být vesnické organisa­­ce strany. — Dosud se v mno­hých okresech stávalo, že okresní výborý strany samy, arriž bý o tom informovaly or­­ganisaci, »naplánovaly« veřej­nou schůzi, třebas i zajistily referenta a domnívaly se, že tím je vše uděláno. Když pak referent do obce přijel, uká­zalo se, že schůze nebyla při­pravena, že o ní nevěděl nikdo v obci ani v organisaci. Proto je třeba připravovat veřejnou schůzi v dohodě s or­ganisaci strany a jejím výbo­rem. Úkolem okresního výbo­ru bude, aby pečlivě posoudil a poradil se s organisacemi, kde bude nejúčelnější veřej­nou schůzi uspořádat, kde je toho naléhavě třeba. Jsou pře­ce některé obce, kde má do­sud určitý vliv lživá propa­ganda, šířená vesnickým bo­háčem a jeho společníky, kde se jeho špinavým rukám da­řilo brzdit úspěšný rozvoj jed­notného zemědělského druž­stva atd. Do takových obcí bude třeba především jít, zde především je třeba s rolníky hovořit a získávat je pro po­litiku strany a vlády. Nejdříve še sejde výbor ves­nické organisace, která bude v dohodě s okresním výborem pořádat veřejnou schůzi, aby připravii členskou schůzi a ta­ké stanovil, kdy se má konat veřejná schůze. Prosincová členská schůze vesnické orga­nisace bude hlavně projedná­vat zprávu soudruha předsedy MNV nebo zemědělského refe­renta MNV o tom, jak byly le­tos provedeny zemědělské prá­ce v obci, jakými zásadami bu­de řízen rozpis plánu, kontrak­­tace výroby a dodávek na rok 1952 a co je třeba učinit k mo­bilisaci rolníků, aby zeměděl­ské práce v příštím roce byly dobře a včas zvládnuty. Tato schůze má také být nástupem celé organisace k přípravě ve­řejné schůze. Příprava veřejné schůze mu­sí být opravdu věcí celé vesnic­ké organisace, každého komu­nisty. Bylo by chybou spoléhat se na místní rozhlas a pod. Již na členské schůzi má každý člen dostat úkol, jak přispěje k tomu, aby veřejná schůze by­la navštívena všemi rolníky. Komunisté půjdou osobně zvát zemědělce, přesvědčí je, proč je třeba, aby na veřejnou schůzi přišli, že je to i v jejich zájmu. Nesmí být ani jednoho rolníka, kterého by komunisté na veřej­nou schůzi nepozvali. A nejen to. Na veřejnou schůzi je tře­ba pozvat i rolnické ženy, ty, které budování JZD rychle osvobozuje od těžlfé dřiny, říci jim, že i ony mají co mluvit do toho, jakou cestou jejich vesnice půjde. A nesmíme také zapomenout na vesnickou mlá­dež, které teprve budování so­cialismu na vesnici otevírá krásnou budoucnost. Okresní výbory mají pak sle­dovat, jak jsou veřejné schůze připravovány, a mají hlavně pomoci referentům, dát jim ar­gumenty, seznámit je se situaeí v obci, kde mají mluvit. Při do­savadních veřejných schůzích se osvědčilo, když referent se sám zúčastňoval jejich přípra­vy. A bude možno použít též zkušeností stranických refe­rentů z dob první republiky, kteří často předem několikrát zajeli do obce, aby na místě poznali situaci, seznámili se s palčivými otázkami, na které především je třeba v referátu odpovědět. Jejich referát ne­byl pak všeobecný, dobře spo­jovali hlavní věci, které strana měla rolníkům vysvětlit, s otáz­kami, které byly v obci zvláště živé. — Po v2uiu'bolševických agitátorů a referentů promlu­víme i my ke všem rolníkům. Budeme s rolníky hovořit 0 tom, co je zajímá, o čem oni sami hodně přemýšlejí. Na prvém místě jsou to otázky dalšího rozvoje boje za mír, V poslední době dosáhl tábor míru významných úspěchů. Věc Udru je v dobrých rukou. P^Jto zesílíme své úsilí v boji ta mír především tím, že ještě rychleji budeme pokračovat' ve velkém díle budování socia­lismu v naší zemi. Stejně tak je třeba vysvět­lit četné otázky vnitřní. Sou­druh Gottwald řekl, že cesta k socialismu není hladká asfaltovaná silnice. Objevují se obtíže růstu. Rolníkům je třeba vysvětlit, proč k nim do­chází, ukázat jim, jak velké dílo dnes konáme. Stavíme vskutku novou zem. A^proto tím větší je naše lásltó k ní. 1 naše zemědělce, drobné a střední rolníky, musíme na­dchnout novým vlastenectvím, které je povede k tomu, aby ještě účinnější byl jejich vklad k rozkvětu naší krásné země. Veřejné schůze budou důle­žitou kampaní strany. Ukáží, jakou sílu strana má a jakou důvěru a lásku má mezi rolní­ky, mezi pracujícími našeho venkova. Jenom je třeba plně využít síly strany, napřít ji spřávným směrem, tak aby­chom vskutku přesvědčili a získali všechny rolníky. Pak budou veřejné schůze zname­nat další krok vpřed na cestě naší vesnice k socialismu. Po­mohou straně při zakládání a upevňování JZD, pomohou zlepšit práci naší vesnice jpro republiku a mír. Na veřejných schůzích dále upevníme spojení naší strany s masami pracujících rolníků. Ještě pevněji semkneme drob­né a střední rolníky kolem strany a prvního hospodáře republiky soudruha Klemen ta Gottwalda, naplníme je ještě větší láskou k , Sovětské mu svazu a praporečníku mí ru — velikému Stalinovi. Návštěva velvyslance SSSR A. J. Lavrenťj eva u náměstka předsedy vlády dr. Jána Ševčíka PRAHA 30, listopadu (ČTK) Velvyslanec SSSR v Českoslo­vensku A. J. Lavrenťjev navští­vil v pátek náměstka předsedy Vlády dr. Jána Ševčíka, pověře-. něho vedením Státního úřadu pro tělesnou výchovu a sport. Velvy­slanec A. J, Lavrenťjev setrval s náměstkem předsedy vlády v srdečném rozhovoru. V Z OBSAHU LISTU: ^ Poselství sovětských obránců míru J. V. Stalinovi (str. 1.) Prohlášení předsedy KS Německa M. Reimanna (str. 2.) Atlantické nešváry (str. 2.) Američtí imperialisté neujdou odpovědnosti za Mni­chov (str. 3.) Díky vám, drazí sovětští umělci (str. 3.) Boj, o poslední procenta v dosetí ozimé pšenice a pro­vedení hluboké orby (str. 3.) Praha se rozloučila se sovětskými umělci (str. 3.) Za pět let stouply u nás dělnické mzdy o 80 procent (str. 4.) Poselství sovětských obránců míru Josefu Vissarionoviči Stalinovi MOSKVA 30. listopadu (TASS) Ve čtvrtek 29. listopadu skončila v Moskvě III. všesvazová konference obránců míru. V diskusi ke zprávě Sovětského vý­boru obránců míru o výsledcích podpisové kampaně Světové rady míru v SSSR a o nynějších úkolech v boji za mír pro­mluvilo přes 70 účastníků. Konference ukázala mohutnou jednotu sovětského lidu v boji za mír, jeho touhu žít v přátel­ství se všemi národy a jeho připravenost hájit vznešenou věc míru do konce. Soudruhu J. V. Stalinovi, Moskva, Kreml. Konferenci došel telegram sekretariátu Světové rady míru tohoto znění: »Vítáme velký příspěvek sovětských národů věci zachování a upevnění světového míru.« Na závěrečné schůzi byly přečteny četné pozdravné telegramy a přípisy, jež konference dostala od zahraničních organisaci a pokrokových osobností bojujících za mír. S velkým nadšením přijali delegáti pozdravné poselství J. V. Stalinovi a jednomyslně přijali provolání k mírovému hnutí ve všech zemích. V poselství J. V. Stalinovi se praví: Drahý Josefe Vissarionoviči! My, zá­stupci dělníků, kolchozníků, inženýrů, vědců, spisovatelů, umělců a ostatních příslušníků sovětské inteligence — dele­gáti in. všesvazové konference obránců míru, tlumočíce city sovětského lidu, který nás zvolil, obracíme se na Vás, ve­likého vůdce a učitele pracujících a pra­porečníka míru, se slovy vroucí lásky a plamenných pozdravů. Pracující naší vlasti, kteří nás zvolili za delegáty na konferenci, nám uložili, abychom znovu stvrdili před celým světem nezlomné od­hodlání národů Sovětského svazu k ne­únavnému, důslednému boji za mír a přátelství mezi národy, proti záludným piklům podněcovatelů války. Sovětští lidé se řídí Vašimi slovy, že »miř bude zachován a upevněn, vezme-li lid věc za­chování míru do svých rukou a bude-li ji hájit do konce«. Více než 117 milionů sovětských lidí připojilo své podpisy k stamilionům pod­pisů obránců míru za hranicemi pod vý­zvu Světové rady míru k uzavření Paktu míru mezi pěti velmoceihi. Každý sovět­ský člověk, který podepsal výzvu Světo­vé rady míru, dotvrdil svůj podpis zá­vazkem k vlasti, k Vám, soudruhu Sta­line, že bude ještě usilovněji a plodněji pracovat na budovatelské frontě výstav­by komunismu, pamětliv toho, že každý úspěch v mírové budovatelské práci je nejzávažnějším přínosem naší země — nerozborné bašty míru — y boji národů za mír. Pracující naší vlasti uskutečňu­jí nevídaným tempem Vaše moudré plá­ny vybudování velikých staveb komu­nismu, věnují všechny své síly rozvíjení průmyslu a zemědělství, vytrvale si pod­řizují přírodní živly a obohacují novými vymoženostmi sovětskou vědu, umění a literaturu. Tím názorně ukazuji lidu na celém světě, jaký blahobyt přináší lidem mírová budovatelská práce. Stalinská mírová zahraniční politika sovětské vlády, opřená o vzrůstající hos­podářskou moc a nerozbornou morálně politickou jednotu sovětské společnosti, stojí proti loůpeživé agresivní politice podněcovatelů války, kterou uskuteč­ňují vůdcové severoatlantického bloku. Sovětská vláda činí vše, aby upevnila hospodářské i kulturňí styky mezi ná­rody. Americko-angličtí imperialisté roz­sévají nenávist a podezření a pokoušejí se oddělit železnou zdí hospodářské blo­kády, lží a pomluv Sovětský svaz, lido­vou Cínu a lidově demokratické země od celého ostatního světa. Jí jich licoměrné, cynické »přísahy věrnosti« svobodě, de­mokracii a míru jsou vyvráceny jejich krvavými činy v Koreji, v zemích Blíz­kého Východu a v jiných světadílech. Den ze dne se ve všech zemích světa stavějí nové statisíce a miliony lidí do řad nepřemožitelné světové fronty boje za mír. Pro všechny poctivé lidi je naše veliká vlast — Sovětský svaz — zdro­jem jistoty, že mír zvítězí. Pro stamilio­ny lidí ve všech světadílech je Vaše jmé­no, soudruhu Staline, praporem vítězné­ho boje za mír, praporem, pod nímž se sjednocuje úsilí všeho pokrokového lid­stva. Se Stalinovým jménem v srdci hájili sovětští lidé čest a nezávislost své vlasti v bitvách Velké vlastenecké války a ochránili lidstvo před nebezpečím, že bude zotročeno hitlerovskými barbary. Se Stalinovým jménem v srdci obno­vili sovětští lidé hrdinnou prací města a vesnice, továrny a závody zničené vál­kou < a budují úspěšně grandiosní dílo komunismu. Se Stalinovým jménem v srdci zná­sobují sovětští lidé svá vítězství v mí­rové budovatelské práci a společně se všemi pokrokovými silami lidstva dů­sledně a neochvějně bojují za mír, proti podlým úmyslům podněcovatelů války. Stalinovo jméno dodává stamilionům lidí na světě nezlomnou jistotu, že síly míru zvítězí nad temnými silami podně­covatelů války, že mír zvítězí nad válkou. Ať žije nepřemožitelná světová armá­da bojovníků za mír! Ať žije naše mocná vlast — Svaz so­větských socialistických republik, neroz­­borná bašta míru! Ať žije veliký praporečník míru sou­druh Stalin! Provolání III. všesvazové konference obránců r X míru k bojovníkům za rnír ve všech zemích My; představitelé všech národů Sva­zu sovětských socialistických republik, kteří jsme se shromáždili na III. konfe­renci obránců míru v Moskvě, zdravíme vřele příslušníky velikého hnutí na obra­nu míru za hranicemi naší vlasti. Den ze dne nezadržitelně rostou a mo­hutněji síly tábora míru. Všichni čest­ní lidé bez rozdílu sociální, politické nebo náboženské příslušnosti se zapo­jují do řad aktivních obránců míru, neboť si jsou vědomi reálného nebez­pečí nové světové války. Hnuti obránců míru se stalo největ­ším lidovým hnutím současnosti. Svěd­čí o tom jasně nepochybný úspěch dvou, v dějinách lidstva nebývalých meziná­rodních lidových hlasování — získávání podpisů pod stockholmské provolání o zákazu atomové zbraně, jež podepsalo přes 500 milionů osob, a nyní probíhající kampaň získávání podpisů pod výzvu k uzavření Paktu míru mezi pěti vel­­mocemi, kterou již podepsalo asi 600 mi­lionů osob. Sovětští lidé houževnatě bo­jují za mír, neboť považují agresivní válku za nejtěžší zločin proti lidstvu, za největší neštěstí pro prosté lidi světa. Více než 117 milionů sovětských občanů, kteří podepsali výzvu Světové rady mí­ru k uzavření Paktu míru, prohlásilo, že si přejí žít v míru a přátelství s národy USA, Anglie, Francie a všech ostatních zemí světa. Jsme hrdi na to, že naše země je spolehlivou záštitou míru, že boj za mír a svrchovanost národů tvoří hlavní ná­plň zahraniční politiky sovětského stá­tu. Podle zákona na ochranu míru, jenž byl přijat Nejvyšším, sovětem SSSR v březnu 1951, je v Sovětském svazu propaganda války považována za nej­těžší zločin. Sovětský lid vřele schvaluje a jedno­myslně podporuje mírumilovnou zahra­niční politiku sovětské vlády, která nejednou prohlašovala, že považuje za možné mírové soužití států s různými hospodářskými systémy a ideologiemi. Nebojíme ,se mírového soutěžení s kapi­talismem, stejně jako se nelekáme piklů imperialistických agresorů. Není na světě ta'kové síly, jež by mohla přinutit náš lid, aby se obrátil a sešel s cesty budování komunistické společnosti. Sovětský lid ostraží :Ž ?!?duje úklady nepřátel míru a je připraven s fe^zniez­­nou chrabrostí a hrdinstvím bránit svoiK vlast, ubránit svou mírovou práci proti všem, kdož se opováží sáhnout na jeho svobodu a nezávislost. Všechno své úsilí vynakládá sovětský lid na další rozvíjení národního hospo­dářství, vědy, kultury a umění. Z inicia­tivy velikého Stalina se v naší zemi pro­vádějí grandiosní práce na přetvoření přírody, budují se gigantické vodní elek­trárny a zavlažovači kanály, stavějí se nové továrny, závody, obytné domy, školy, nemocnice, kluby a mateřské školky. Spolu s rozmachem národního hospodářství nezadržitelně roste i bla­hobyt sovětských lidí. Miliony sovět­ských lidí sdílejí s prostými lidmi ve všech zemích znepokojeni nad hrozbou nové světové války, kterou si přejí ztřeštění reakcionáři a finanční magná­ti, zejména magnáti američtí a angličtí. Tito lidé vidí ve válce hlavní zdroj obo­hacení a nabývání kolosálních nadzisků. Tak už téměř půl druhého roků vedou vládnoucí kruhy USA dobyvačnou pus­tošivou válku proti Svobodymilovnému korejskému lidu. Američtí reakcionáři, kteří drze pošlapali všechny dříve uza­vřené mezinárodní dohody, rozšiřují útočný atlantický blok,, vytvářejí nové válečné základny ve všech částech světa a horečně urychlují zběsilé zbrojení a přípravy k válce, při níž by použili ato­mové zbraně. Se stejnými cíli mění Organisaci spojených národů v nástroj války a obnovují japonský a německý militarismus. Americký reakční tisk a rozhlas den ze dne šíří bezuzdnou, lži­vou, protisovětskou propagandu a snaží se vyvolat nenávist k Sovětskému svazu, Čínské lidové republice a zemím lidové demokracie. Lid zemí, které jsou sou­částí atlantického bloku^. se dusí pod tíhou válečných rozpočtů, daní a dra­hoty. Za neustálého růstu nebezpečí vál­ky má prvořadý význam další rozšiřo­vání boje pro zachování míru, zvýšení bdělosti národů vůči zločinným machi­nacím podněcovatelů války. Za rok, který uplynul od II. světové­ho kongresu obránců míru ve Varšavě, se síly míru ve všech zemích ještě více semkly a zmohutněly. Novou energií naplnila srdce všech prostých lidí a po­sílila v nich víru ve. vítězství věci míru slova velikého praporečníka míru Jose­fa Vissarionoviče Stalina,; »Mír bude zachován a upevněn, vezmě-'U lid věc zachování míru do svých rukou a 'bpde-li ji hájit do konce.« \ Tato moudrá a jasná idea, odpovídá-s jící životním zájmům milionů lidí na celém světě, hluboce pronikla do srdcí nejširších lidových mas ve všech zemích světa. A proto se nyní na obranu míru stavějí všichni lidé na zemi, muži a ženy, mladí i staří všech národností a pře­svědčení, všichni, kdo nenávidějí válku. Den že dne aktivněji bojují proti pří­pravě války, prováděné imperialistic­kými agresory, odhodlaně maří jejich záludné záměry. My, delegáti všesvazové konfeřence obránců míru, vyjadřujíce vůli mnoha­milionového sovětského lidu, nadšeně schvalujeme a všemožně podporujeme program dalšího boje za mír, vyhlášený vídeňským zasedáním Světové rady míru. Tento program je pochopitelný a blízký srdci každého sovětského člově­ka, neboť vyjadřuje skutečné požadav­ky obrovské většiny obyvatelstva země­koule. Prohlašujeme, že i nadále budeme bo­jovat proti piklům podněcovatelů války, za pevný a trvalý mír na celém světě. Ať žije veliké hnutí bojovníků za mír! Ať žije mír! Náš lid nastupuje na pomoc Ostravě Další den po výzvě předsedy vlády Antonína Zápotockého, v pátek 30. listopadu, přichá­zely stavební správě minister­stva stavebního" průmyslu nové přihlášky odborných zaměstnan­ců ve stavebnictví k brigádé na kunčickou stavbu socialismu. Již v ranních hodinách se hlá­silo sedm zedníků, tři tesaři, dva betonáři, tři strojničí a je­den železář. Kromě toho Praž­ské instalační závody rozšířily svou skupinu brigádniků o dal­­šich pět členů. * Velmi pohotově odpověděli na výzvu předsedy vlády soudruha Antonína Zápotockého pomoci výstavbě Ostravska soudruzi ze stavebního komunálního podni­ku hlavního města Prahy. Za jediný den mezi sebou získali 75 zedníků a tesařů na brigádu do Ostravy. Velmi dobře si vedli soudruzi ze závodu S-6, kde se přihlásilo- 19 soudruhů, kteří od­jedou hned v neděli ráno 2. pro­since a ostatní o den později. * O výzvě předsedy vlády se velmi živě diskutovalo také ve stavebním provozu plzeňské Škodovky. Zaměstnanci na tom­to pracovišti pochopili význam urychlené výstavby Kunčic a 11 tesařů se hlásilo, že okamži­tě odjede na Ostravsko. Svým vedoucím si zvolili 551etého te­saře Josefa Teřla, který se při­hlásil jako první. Dílenská rada stavebního provozu se rozhodla vybavit všechny tesaře-brigád­­níky teplým prádlem a pracov­ními obleky. Z národního podni­ku Armastav v Plzni se přihiá sil nejlepši pracovník závodu omítkář Jan Mlnařík. V Československých staveb­ních závodech v Hradeckém kraji následovalo výzvu pře.1- sedy vlády dalších 12 staveb­ních dělníků. * Na všech okresech Gottwal-’ dovského kraje provádí se ná­bor potřebných sil tak. aoy první pracující mohli odejet na staveniště huti již v pondělí 3. prosince. Závod ZPS Hulín mezi prvními uvolňuje 8 zaměstnan­­ců-zámečníků na stavební práce pro. výstavbu Ostravska. Dopravní odděleni národního podniku Svit v Gottwaldově uvolňuje okamžitě velký terénní nákladní vůz s automatickým vyklápěním i se řidičem soudru­hem Stanislavem Kristýnem. Zaměstnanci Malenovické ci­helny pochopili význam budová­ní Ostravy a jako první se roz­hodli v neděli dne 2. prosince odpracovat mírovou směnu, na které vyrobí 16.000 kusů cihel, které budou ihned odeslány na stavbu socialismu. Výzva dolu Stalin I. k soutěži o nej lepší splnění plánu těžby a k stalinským směnám OSTRAVA 30. listopadu (Od našeho zpravodaje) Na dole Stalin v ostravskokarvínském revíru přijalo osa­zenstvo tuto resoluci: ; »Horníci, technici, brigádníci, horničtí učni a všichni za­městnanci dolu Stalin I. v Ostravě vyzývají všechny doly v naší republice k soutěži o splnění prosincového plánu těž­by k narozeninám J. V. Stalina a o největší splnění plánu těžby ve stalinské neděli dne 16. prosince 1951. Tím nejlépe projevíme lásku k našemu největšímu příteli a bojovníku za světový mír J. V. Stalinovi.« Důl Stalin, ze kterého vzešla tato výzva, patří k těm šach­tám ostravskokarvínského revíru, na jejichž těžní věži trvale září rudá hvězda, který již pravidelně plní a překračuje své denní plány. Vysokých výkonů dosahují na příklad úderky soudruhů Jaskievicze, Buzka a Grabiece, které soutěži mezi sebou. Po nadšeném nástupu osazenstva na gottwaldovskou neděli vyzývají nyní havíři dolu Stalin všechny doly v re­publice k soutěži o docílení nejvyšší těžby na počest naroze­nin J. V. Stalina. Další závody splnily úkoly třetího roku pětiletky Denně podávají naši pracující důkazy své veliké lásky k presidentu republiky soudruhu Klementu Gottwaldovi. Jsou to hrdá a radostná hlášení pracujících z dolů, závodů a vesnic, která oznamují splnění závazků a úkolů třetího roku pětiletky. Havíři dolu Stalin na Ostravsku vyzývají horníky v celé re­publice k soutěži v plnění úkolů prosincového plánu a k ná­stupu k odpracování mimořádné nedělní směny dne 16. pro­since na počest narozenin vůdce všeho pokrokového lidstva J. V. Stalina. Škoda Plzeň: pérovna lisovna strojírna 3. modelárna truhlárna kyslíkáma Východoslovenské strojírny Košice — slévárna šedé liti­ny MEZ Postřelmov — slévárna šedé litiny MEZ Krompachy MEZ Vsetín Elektropraga Jablonecké Pase­ky Agrostroj Roudnice — slévár­na a čistírna šedé litiny Múídv.sXJ keramické 'iávudý Letovice — ve výrobě kach­lů Hornobřízské kaolinky, závod Poběžovice — v těžbě živce. Severočeské pískovny f řeleč - v těžbě sklářských písků Podbořanské kaolinově a hlin­­né závody — kaolinka v Hlu­­banech Podbořanské kaolinové a hlin­­né závody — závod Beřovice — v těžbě hlín Podbořanské kaolinové a hljn_ né závody — mlýnice kře'me_ ne v Nepomýšlí I. Pragolit, závod Fečky-_ ve výrobě cementové^ zboží Křižík Trutnov / ZPS Klášterec ./ Chotěbořské k<;,vocjgjng závody, závod Stranice Škoda Smíchov — slévárna Jablonecké Sklárny, n. p., Dolní Polubný Kolora Jablonec Tkalcovny Atlas, Sázava Družstvo Žulolom, Skuteč Hodonínské cihelny, cihelna ve Zdánicích Moravskoslezské tiskárny Uherské Hradiště Cyklos Urbanice Chronotechna Praha Metas Strašnice Závody na výrobu mlýnských strojů, Praha 7, závod Růžo­dol Konseryárny a pálenice Vizovi­ce, závod 08 Barvy, laky, závod Uherské Hradiště Thonet Holešov Záthev Holešov Krásenské sk)ámy_J/alaSské Meziříčí Veba Mart inlfovice Slévárna, i| p Tonava Olivětín Maneta, Lomnice n. Popelkou Kolora, jirádek nad Nisou Škodový závody, Nový Bor Průijfstav, Prostějov Í^SíSzárny a šroubárny, Česká Ves Aroma, Praha-Karlín Plynárna Klementa Gottwalda, Praha-Michle Čs. státní lesy, závod Hořice v Podkrkonoší Spolana, Neratovice Čs. státní lesy, závod Vítkov Čs. státní lesy, šest lesních závodů Teplice Čs. státní lesy, Polaríkovo ■ a Levice Závody ústředního ředitelství Dehtochemy splnily ve všech úkolech Podnik Ostrava-sever stále nejlepší 4 v OKD OSTRAVA 30. listopadu (Od našeho zpravodaje) — Ve čtvrtek 29. listopadu splnilo a překročilo denní plán těžby 16 dolů ostrav­skokarvínského revíru. I když zhasly hvězdy na Michalce a dole Jan Šverma, nezmenšil se jejich počet proti výsledkům ve středu, protože mezi šachty, které splni­ly denní úkol, zařadily se také Jan Maria a Zárubek. Technici spolu s horníky na dole Jan Ma­ria odstranili poruchu na moto­ru. O to, aby výsledek byl do­hnán, vynasnažili se příkladně soudruzi z rubání 1503, kteří se zavázali, že budou plán těžby plnit trvale na 120 procent. Po­kles těžby však nastal v podniku Karviná, kde velkodůl- Barbora pro přírodní poruchy ve dvou největších rubáních zůstal pod plánem. Pořadí dolů, jak splnily ve čtvrtek 29. listopadu plán: Stalin 110,6 procenta, Hlubina ostrav­ská 110,1 proč., Stachanov 109 proč., Svoboda 104,2 proč., Bez­­ruč 103,3 proč., Evžen 100,5 proč., Hedvika 100,3 proč., tDukla 100,1 proč., Gottwald 100 proč., Dou­brava-100 proč.. Trojice 100 proč., Masaryk I. 100 proč., Masaryk II. 100 proč., Odra 100 proč., Jan Maria 100 proč. a Zárubek 100 procent. V soutěži podniků je od počát­ku hospodářského měsíce stále v čele ještě důlní podnik Ostra­va-sever. Těsně k němu se již blíží podnik Ostrava-jih, ktea­méi ve čtvrtek proti Ostrávě-se­­ver jen o desetinu procenta nižší těžbu. Celý kombinát OKD splnil vče­ra plán na 94,5 procenta. Podnik Ostrava-šever dosáhl 100,9 proč. těžby a důlního výkonu 92,2 pro­centa, Ostrava-jih 100,8 procenta těžby a důlního výkonu 95,2 pro­centa, Karviná 90,4'procenta těž­by a důlního výkonu 89,7 procen­ta a Orlová 91,9 procenta těžby a důlního výkonu 92,6 procenta. Vytěžíme o 15.000 tun uhlí více Na našem dole Quido I—III v Dolním Jiřetině zazářila dne 23. listopadu rudá hvězda. Je to symbolické znamení, že jsme splnili plán. Toho dne jsme splnili na 130%. Byl to výkon, jakého se na našem dole už dlou­ho nedosáhlo. Bylo to dosaženo proto, že naši horníci dobře pochopili a denně se přesvědčují, jak o ně pečuje strana ä vláda v čele se soudru­hem Gottwaldem a dovedou po­rovnávat dnešní radostný život se živořením a bídou za vlády kapitalistů. Proto jako potvrzení své věry v soudruha Gottwalda jako pádnou odpověď všem šim nepřátelům ať v zahra: nebo doma jsme se na dole Qr I—III zavázali, že plán třet roku pětiletky splníme do prosince a v nadplánu do ko roku vytěžíme 15.000 tun uhl Je to smělý úkol a všichni dole jsou na něj hrdi. < •JIŘÍ VOJTECH, dělnický dopisovatel RP, Důl Quido I—III, Dolní Jiřetín. Y

Next