Rudé Právo, květen 1952 (XXXII/108-138)

1952-05-01 / No. 108

ČTVRTEK * * Proletáři všech zemí\ spojte se! W RUDÉ PRÁVO Číslo 108 1952' ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 2.50 Rudé právo ročník 32 (Právo lidu čník 54) -^cn Kčs m f «e m ff SSž rch l.V a Ať žije praporečník míru a družby národů celého světa, náš učitel a nejlepší přítel, veliký STALIN! AŤ ŽIJE 1. MÁJ-SVÁTEK PRACUJÍCÍCH CELÉHO SVĚTA! 'SňiSóta «aSóis, KLEMENT GOTTWALD SE SOUDRUHEM GOTTWALDEM ZA MÍR A SOCIALISMUS Letošní První máj slavíme ve čtvrtém roce Gottwaldovy pětiletky. Slavíme jej v plnění plánu přestavby a výstavby našeho hospodářství, jehož cílem je vy­budování šťastného a radostného života našeho lidu. Pracující lid naší republi­ky, zbavený okovů vykořisťování, řadí se letos pod májovými prapory a slévá se v jednotný mohutný celek, prodchnut stále více a více pevnou vůlí dojít v čele se svým presidentem Klementem Gott­waldem k vytčeným metám trvalého míru a socialismu. Naše komunistická strana dlouhá léta organisovala o Prvních májích bojovné přehlídky třídně uvědomělého proleta­­riátu, ukazovala cestu k vítězství a opřena o důvěru pracujících vítězství dosáhla. První máje nebyly pro komunisty ni­kdy jen pouhou stranickou manifestací. Byly především bojovnou přehlídkou a mobilisací všech pracujících, vykořis­ťovaných, utlačovaných a Úpicích pod okovy kapitálu, toužících po rozdrcení starého, shnilého kapitalistického řádu a nastolení nového, lepšího a spravedli­vějšího zřízení. Právě proto byly dělnické První máje : předmětem útoků buržoasie a jejího po­licejního aparátu, který měla vždy po­hotově k násilnému udržování svého panství. Právě proto rostla však také . váha a síla naší komunistické strany v řadách pracujících lidí v českém i slo­venském národě. Navzdory'všemu pro­následování a útisku se strany mocných nepřátel, navzdory mnohým pokusům rozvrátit bojovou jednotu pomocí růz­ných zrádců, oportunistů a kapitulantů uvnitř, naše strana nezakolísala a dále nekompromisně, tvrdě a důsledně odha­lovala pravé příčiny bídy a utrpení pra­cujících a organisovala boj za jejich od­stranění. Celá politika Komunistické strany Československa, její postoj v do­bách ohrožení samostatnosti naší repu­bliky i posléze v dobách pro nás nejtěž­ších — v době okupace — ukázaly jas­ně, če jí nejde o chvilkové úspěchy ani prospěch jednotlivců, žě jí jde o nejži­votnější zájmy českého i slovenského národa a všeho pracujícího lidu celé re­publiky.' ANTONÍN ZÁPOTOCKÝ ★ ky pod věděním soudruha Klementa Gottwalda zakalovala se a bolševisovala se naše strana. Hájila zájmy pracujících a bojovala za ně tak, jako je hájí a uskutečňuje pod jeho vedením i dnes, kdy se stala vedoucí, všemi uznávanou rozhodující složkou naší obrozené Ná­rodní fronty. L — Dnes již nebojujeme o odstranění ka­pitalismu, bojujeme o vybudování so­cialismu. Je to boj stejně ostrý a urput­ný. Známe dobře ze zkušeností slavné VKS(b), i nyní ze zkušeností vlastních, že kapitalistický nepřítel se nevzdává dobrovolně svých posic. Čím více je jeho panství ohroženo, tím bezohlednější a zločinnější jsou pokusy o jeho záchranu a obnovu. Žádná zbraň není mu v tomto případě dost špatnou. Když zahraniční kapitalisté nejsou s to ozdravit vlastní své hospodářství, když jejich země i lid je znovu ohrožo­ván hospodářskými krisemi, které jsou průvodním zjevem kapitalismu a jeho výkořisťování, pokoušejí se sabotážemi, špionáží a jinými zločinnými akcemi po­škozovat socialistické hospodářství lido­vě demokratických republik. Také hos­podářství naší republiky je terčem je­jich záškodnických úkladů. Proti těmto úkladům dovede se však naše republika nejen hájit, ale dovede i ty zrádce a zá­­škodníky, kteří se v cizích službách k osnování nepřátelských činů proti re­publice propůjčují, i bezohledně trestat. Tak jako vždy v minulosti, tak ani dnes neomezuje se naše komunistická strana jen na boj proti třídním ňepřá­­telůní, je odhodlána stejně rozhodně od­halovat zrádce a záškodníky, kteří se vloudili záludně v její řady a pokoušejí se oslabovat její bojeschopnost a demo­kratické spojení se širokými vrstvami národa. Letošní První máj bude toho opět ne-' zvratným důkazem, že Komunistická strana Československa očistou svých řad od proradných zrádců typu Slán­ského a jiných nebyla oslabena, nýbrž získala. Získala důvěru dalších širokých mas 'V dobách první kapitalistické republi-^pracujících, kteří půjdou radostně pod májovými prapory tuto svoji důvěru v komunistickou stranu a víru v pocti­vost jejích cílů jásavě a odhodlaně v jednotných májových průvodech ma­nifestovat. Naše vítězné prapory zavlají dnes ve všech místech republiky právě proto nadšeněji a radostněji, že se ukázalo, že žádná zrada, úklady ani intriky nejsou s to rozvrátit naše jednotné šiky a za­stavit živelné proudy pracujících, kteří v pevné víře v lepší budoucnost nastou­pili cestu výstavby socialismu a jsou odhodláni tuto výstavbu stůj co stůj ví­tězně dokončit. Tuto pevnou víru v nás posiluje denně náš osvoboditel, přítel a spojenec, socia­listický Sovětský svaz. Úspěchy* .sovět-' ských pracujících zůstávají pro nás stále zářným příkladem. Oni po odstra­nění staré zaostalosti, po překonání všech počátečních těžkostí vybudovali socialismus a přivedli svou zemi k nebý­valému rozkvětu. Oni odolali úkladnému útoku imperialismu a po slavném vítěz­ství nad hitlerovským fašismem, nej­větší to nadějí kapitalistické reakce, na svých ohromných zemských prostorách uskutečňují veliká, za kapitalistické éry nikdy nemyslitelná, díla a stavby, které uskutečnit je schopna jen nová, vítězná epocha komunismu. Veliká síla, která prýští z tohoto ohromného budováni a soustřeďuje ko­lem Sovětského svazu pevný tábor lido­vě demokratických států a všech těch, kteří touží po odstranění ničivých vá­lek a po vybudování trvalého míru, je světové reakci trnem v oku. Proto se tato reakce pod vedením amerických imperialistů sdružuje ve válečné bloky a pakty, proto osnuje válečné plány, proto proti tem, o nichž se domnívá, že jsou slabými a bezmocnými, vyvolává i válečná tažení, neštítí se ani zběsi­lého vyvražďování nevinných žen a dětí všemi možnými zločinnými prostředky, nevyjímaje ani bakteriologickou válku. Proto však také v den Prvního máje u nás i všude jinde zazní z májových oslav velký hlas sympatií ke korejské­mu lidu a rozhořčené protesty proti jeho násilnickým vrahům a nepřátelům i je­jich zvrhlým vražedným methodám. (Pokračováni na 2. straně) -VI v S73 o\ íýv: A i Rým y namiř JIŘÍ TÄUFER Města své hrudi rudě znamenají. Je první máj. Dnes všichni máme máj. A všechna srdce v tomto máji tak přetékají přes okraj, že rozpění se kolem domů a zabubnují do oken májovým průvodem. Dnes komu nechce se téci potokem? Kdo budoucnost chce, jde s námi! On, ty a já a my. Naše řeč zná jen samé rýmy na mír, rýmy na máj a mír! Láme si hlavu panstvo ze zámoří, jak přehodit výhybku dějinám. My na výstřel pamatujme. Na Aurořin. Už tehdy, v Říjnu, začal máj i nám. Jak na mušku berme na rým, básníci všichni my, ty, kteří lidstvu chystají máry.' "Oni máry — my mír. Kdo mír chceš a život, jdi s námi! S námi ho živ a haj! Oni vám nesou pumy, smrt a jámy, smrt a jámy — my máj.. Hraj, máji, na trubky a na nástroje bicí! V zástupech vtékej do Prahy! My milujeme mírovou holubici, nejsme však holubicí povahy. Jdem čelem k míru, ne zády, a umíme se divat i pod mraky, aby neryly naše socialistické sady tupé americké rypáky. Oni — sbor nakažených vší a škvorů. My — dáme všemu lidskou tvář a tvar. Slavíme život! Oni — mikrob moru. My mír — opj zmar. Chtěli by řeky naší krve prolít. Dneska tam a zítra zase zde. Nechtít válku — je málo. Nedovolit! O to jde! Nedovolit, aby člověk válkou hynul. Kdo to chce vydělávat na nově ? Vždyť nás jsou miliony od Moskvy do Pekinu. My varujem! My nežertujem, pánové! Máme svůj cíl jak velehoru a k němu jdeme kroky pevnými. My spojence máme — život. Oni — můry moru. Oni mor — my mír! » < f Kdysi jsme byli'a už nejsme malí. Stamiliony jsou nás už. Národy mír dnes do svých rukou vzaly, jako se bere chléb a nůž. Ne, pro nás není rozkoš bít se. Meč neházíme sudbě na váhu. Líbí se nám Picassova holubice, nemáme však holubičí povahu. Máme svůj cíl. Cíl — velehoru. A k němu jdeme kroky pevnými. My spojence máme — život. Oni — můry moru. Oni mor — my mír! m m SK Slavnostní vyznamenání nejlepších pracovníků na pražském Hradě PRAHA 30. dubna (ČTK) — President republiky Klement Gott­wald pozval v předvečer 1. máje na pražský Hrad nejlepší pracovníky a pracovní kolektivy, kterým udělil za zásluhy o výstavbu státu Rád republiky a Rád práce. Slavnostní akt vyznamenání se konal ve Španělském sále pražského Hradu. Průčelí sálu bylo vyzdobeno československou a sovětskou státní vlajkou, portréty generalissima Stalina, presidenta republiky Kle­menta Gottwalda a heslem »Cest a sláva úderníkům a novátorům, předním bojovníkům za mír a socialismus!« V popředí zasedli po obou stranách ve třech řadách nejle|>ší pracovníci a zástupci pracov­ních kolektivů, navržených k vyznamenání. Obě strany sálu bylý vyzdobeny vlajkami všech lidově demokratických a spřátelených států. Před 10. hodinou dopolední se zaplnil sál úderníky a pozvanými hosty, mezi nimiž byli předseda Národního shromáždění dr. Oldřich John s chotí, členové vlády, předsednictva Národního shromáždění, tajemníci ÜV KSC, předseda Slovenské národní rady František Ku­­bač, předseda sboru pověřenců Július Ďuriš se členy sboru pově­­řenců, náměstci ministrů, velvyslanci a vyslanci lidově demokratic­kých a spřátelených států v čele se sovětským velvyslancem A. J. Lavrentěvem, zástupci ÚAV NF, ÜRO, masových organisací, představitelé armády, národní umělci, laureáti státních cen, zá­stupci - kulturního a hospodářského života, zástupci zahraničního a domácího tisku á sovětská odborářská delegace, kjterá dlí na návštěvě v Československu. Za předsednickým stolem zasedli předseda vlády Antonín Zápo­­ťocký, předseda ÚRO poslanec František Zúpka a resortní ministři. Přesně v 10 hodin zazněly fanfáry z Libuše a do sálu vstoupil za neutuchajícího potlesku a nadšení přítomných president republiky Klement Gottwald s chotí, doprovázen přednostou kanceláře presi­denta republiky Bohumilem Červíčkem. U vchodu do sálu je přiví­tali zástupci úderníků, kteří odevzdali paní Martě Gottwaldové ky­tici květin. Bouřlivě vítán voláním »Ať žije soudruh Gottwald!« pro­šel president republiky se svou chotí středem sálu a zaujal místo v popředí. Po jeho pravici zasedli velvyslanci a vyslanci lidově de^ mokratických a spřátelených států v čele se sovětským velvyslan­cem A. J. Lavrentěvem. Po československé a sovětské státní hymně, které zahrála hud­ba hradní stráže, zahájil slavnost projevem předseda ÜRO posla­nec František Zupka. Člen Divadla čs. armády Vladimír Šmeral pak předčítal jména vyznamenávaných se zdůvodněním a resort­ní ministři odevzdávali vyznamenávaným řády a dekrety. Shro-. máždění pozdravilo každého vyznamenaného bouřlivým potleskem. Poté se ujal slova předseda vlády Antonín Zápotocký, jehož projev byl doprovázen bouřlivým potleskem. Za vyznamenané poděkoval presidentu republiky nositel Rádu republiky Bohumil Sládek. V závěru slavnosti vzdali přítomní hold presidentu republiky. Klementu Gottwaldovi a generalissimu Stalinovi. Slavnost byla zakončena Internacionálou. President republiky se svou chotí poté pozval vyznamenané pracovníky a všechny přítomné k pohoštění a přátelské besedě v Rudolfově galerii, kde se s nimi zdržel v delším srdečném roz­hovoru. Projev předsedy vlády soudruha Antonína Zápotockého Pane presidente, úderníci a údernice, všichni milí hosté, soudružky a soudruzi, dnešní slavností, na níž byla udělena z rozhodnuti pana presidenta republiky soudruha Klementa Gottwalda vysoká vy­znamenání »Rádu republiky« a »Rádu práce« nejlepším pracovníkům a pracovni­cím z různých odvětví naší socialistické výroby, potvrzujeme znovu veliký zvrat poměrů, který u nás nastal tím, že jsme neodvolatelně a natrvalo osvobodili naši vlast i její lid od vykořisťujícího kapita­lismu a< nastoupili cestu budování nové socialistické společnosti. Dnes ve starobylých síních pražského Hradu vyznamenáváme nejvyššími pocta­mi dělníky, dělnice i pracovníky; kteří svým přičiněním a vzornou prací vpietli nové rudě zářící květy velkých pracovních výsledků do věnce rok od roku se roz­růstajících výrobních plánů první Gott­waldovy pětiletky. Svojí snahou, pílí, umem i výkony přičiňuji se o brzké vy­budováni socialismu v naší vlasti. Dnešní slavnost znovu potvrzuje, že v na­ší lidově demokratické republice, oproště­né od staré, měšťácké lžidemokracie, dů­sledně, věrně a neochvějně je a bude dále plněno heslo naši staré, nezapomenutelné a vítězné dělnické hymny: »Buď práci čest!« Vzdáváme čest práci a vzdáváme čest I těm pracovníkům, kteří jako věrni občané .,L,své socialistické vlasti v zájmu společen­ského pokroku, v zájmu budování socia­lismu, krásné budoucnosti rodné země a jejího lidu svoji práci vzorně konají, pra­covní úkoly svědomitě plní a vynakládají svoje schopnosti, um i věděni k tomu, aby produktivitu práce zvýšili, více hodnot vy­tvořili a náš národní důchod zvětšili. Oceňujíce a odměňujíce zasloužilé hrdiny práce, kteří ve znárodněných závodech po­dávají příklady nové pracovní discipliny a pracovní morálky, která jediná zajišťuje společné štěstí všech, zdůrazňujeme tím zároveň pevné úsilí a odhodlání našich pracujících nevrátit se nikdy více ke sta­rým, zašlým řádům, v nichž práce je po­pelkou a její nositelé neuznávanými a opo­vrhovanými otroky. Naši hrdinové podali důkazy své obě­tavosti na poli klidné, mírumilovné budo­vatelské práce, a my odměňujíce je, zdů­razňujeme tím znovu před celým světem, jak hluboce si vážíme míru, jak usilujeme 0 jeho zachováni a jak jsme pevně odhod­láni vydat vše, aby mír pro naši zemi 1 pro celý ostatní svět byl zachován, aby plány válečných štváčů a bezohledných rušitelů míru byly zkříženy, aby všichni naši pracující mohli dále ve své mírUpiné práci: pokračovat, svoji vlast a její obranu budovat a tím světový mír bránit a posi­lovat. Chtěl bych říci nyní několik slov o tom, proč mohli dnes vyznamenaní pracovníci dosáhnout svých pozoruhodných úspěchů. Musili, se v první řadě oprostit od sta­rého názoru na práci, který byl všem pra­cujícím vštěpován kapitalistickou společ­ností. V ní byla práce otročinou a dělník otrokem, dobývajícím svou dřinou »v potu tváři« zisk pro svého otrokáře. Zvyšová­ním svého výkonu v kapitalistické společ­nosti připravoval dělník o práci své spolu­­druhy. Stával se jejich poškozovatelem a nepřítelem. Proto práce nemohla být ra­dostnou, nemohla být ctěna a uznávána. Hrdinové práce a úderníci socialistické společnosti své spoludělníky svými zvýše­nými výkony neohrožují,jo práci je nepři­pravuji, křísí a bídu nepřivolávají. Jejich zlepšené a zvýšené výkony neobohacuji více jednotlivého kapitalistu, obohacují ce­lou společnost a připravují možnost budo­vání krásnějšího a radostnějšího života pro všechny pracující. Takováto práce, osvobozená od prokletí otročiny a dřiny, stává se radostnou, stává se věcí cti a slávy. V takovéto práci je možno bez obavy výkony zvyšovat, možno soutěžit. Co je to soutěžení? »Soutěžení ie vlastně komunistická me­­thoda výstavby socialismu ...,« řekl sou­druh Stalin, a dále: »Soutěženi je vlastně pákou, s jejíž pomocí je dělnická třída po­volána převést celý hospodářský a kulturní život země na socialistickou základnu.« (Pokračováni na 6. straní)•

Next