Rudé Právo, říjen 1952 (XXXIII/261-290)

1952-10-01 / No. 261

STŘEDA 19 5 2 ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Rudé.próvc ročník 33 (Právo lidu 'očník 54) Číslo 261 Kčs 1.50 SVÁTEK VELIKÉHO ČÍNSKÉHO LIDU Před třemi lety došlo k události, která otřásla celým kapitalistickým světem. Pad­ly okovy feudálního a imperialistického otroctví, které poutaly Čínu, druhou nej­větší zemí na světě. Pětina všeho lidstva, kterou tvoří lid bratrské Číny, se osvobodi­la a stanula na prahu nové epochy šťast­ného radostného života. Byla vyhlášena Čínská lidová republika. Vítězství lidu obrovské. Cíny je nejtěžší ranou, kterou imperialisté od Velké říj­nové revoluce utrpěli. Ještě větší se stala převaha tábora m.íru, vedeného Sovětským . svazem. »Jestliže se 450—500 milionů lidí napře na tu nebo na druhou stranu — praví sou­druh Gottwald — na tom závisí na světě velmi mnoho. A když k tomu připočteme spojenecké smlouvy a jiné dohody mezi So­větským svazem a Lidovou republikou řín­­skou, pak nám tento přesun sil ve světě bude ještě zřejmější.« Slavné vítězství čínského lidu, vedeného Komunistickou stranou Číny a jeho veli­kým synem Mao Ce-tunem, bylo především, umožněno tím, že jednotná kapitalistická fronta byla prolomena Velkou říjnovou re­volucí, že sovětský lid proklestil cestu k ví­těznému boj* za osvobození všech pracu­jících na světě, ftíjnová revoluce se stala majákem, ozařujícím tuto cestu. »Dělové salvy Říjnové revoluce — pra­ví soudruh Mao Ce-tun — nám přinesly marxismus-leninismus. ftíjnová revoluce umožnila pokrokovým živlům světa i Cíny použít proletářského světového názoru k určení osudu země ...« Obrovský význam pro vítězství lidové Či­ny mělo i to, že za Velké vlastenecké vál­ky Sovětská armáda rozdrtila hitlerovské Německo a samurajovské Japonsko, které bylo hlavním pilířem imperialismu na Dál­ném Východě. Cesta čínského lidu ke svobodě je slav­nou epopejí nezměrného hrdinství a obě­tavosti. Na věčné časy zůstanou v pamě­ti lidstva t-kové činy, jako byl velký po­chod Rudé armády z jižní Číny na sever. Na tomto pochodu Rudá armáda 'za vede­ní soudruha Mao Ce-tuna urazila 9500 km, ťo je vzdálenost přibližně z Prahy do Sta­­lingradu a zpět. Za neustálých bojů s Čan­­kajškovými hordami prošla revoluční armá­da pustinami, kam se dosud nedostala žád­ná vědecká výprava, přešla ledovce hor, vysokých přes 5000 m, přebrodila nejdra­vější řeky. v boji za nový život hleděli vo­jáci revoluční armády tisíckrát ystříc smrti, pres L/O VkřxK linl ná člitiii nezavaha-iU Vě­děli, zač bojují, a proto je žádná moc na světě nemohja porazit. Proto také nakonec zvítězili. , Organisátorkou a vedoucí silou v těchto bojích byla Komunistická strana Číny v če­le se soudruhem Mao Ce-tunem. Strana to byla, která ukazovala po vzoru ruských bolševiků cestu a rozněcovala nadšení pro spravedlivou věc čínského lidu. V prvních řadách boje proti Čankajškovým bandám a japonským okupantům byli vždy komu­nisté, zocelení ve výhni nesčetných bitev. Svým osobním příkladem strhávali ostatní. Slavné tradice boje čínského lidu za svo­bodu a dosažené vítězství mocně podnítily plamen národně osvobozeneckého boje V dosud zotročené části Asie i v ostatních dneš ještě porobených zemích. Od vyhlášení Čínské lidové republiky uplynuly tři roky. Jak nesmírných úspěchů dosáhl za toto poměrně krátké období čín­ský lid! Znovu se potvrdilo to, že lid, který vzal věc vlády do svých rukou, svou pro­buzenou tvůrčí iniciativou a pracovním nadšením dokáže pravé divý. Také v Číně pokračuje mírová výstavba nebývalým tem­pem. Byl likvidován starý feudálně statkář­­ský řád a upevněn systém diktatury lidové demokracie. Země je pevně .brnknuta ko­lem své komunistická^trany a předsedy Mao Ce-tuna, je jednotná jako dosud nikdy ve svých tisíciletých dějinách. Nový společen­ský řád otvírá před celou zemí a jejím pracujícím lidem nebývalé krásné perspek­tivy. Neocenitelné pomoci se lidové Číně na této cestě dostává od Sovětského svazu. V roce 1950 byla uzavřena sovětsko-činská smlouva o přátelství,' spojenectví a vzá­jemné pomoci, která tvoří pevnou základ­nu pro dalši utužení přátelských vztahů a rozvinutí hospodářské pomoci SSSR Číně. U příležitosti druhého výročí uzavření so­­větsko-čínské smlouvy soudruh Mao Ce-tun V telegramu J. V. Stalinovi vysoce hodnotí tuto »vřelou a nezištnou pomoc, která při­spěla velkou měrou k obnově a rozvoji ná­­rodníhp hospodářství a upevnění nové Číny«. Projevem dalšího utužení sovětsko-čín­­ského přátelství a spojenectví jsou i ne­dávná jednání zástupců vlád SSSR a Číny V Moskvě. Výsledkem těchto , jednání bylo společné komuniké o čančunské železnici a dohoda o prodloužení lhůty společného po­užívání čínské vojenské námořní základny Port Arturu. Tři roky existuje Čínská lidová republi­ka. Za tuto dobu průmyslová výroba v ze­mi vzrostla na více než dvojnásobek. Dnes už na 80 procent těžkého a 40 procent lehkého průmyslu patří lidu. Postupně jsou odkrývána bohatá ložiska z dosud jen má­lo probádaného nerostného bohatství, které je pohádkové velikosti. Od základů se změnila situace na čínském venkově. Pozemkovou reformou byla zlome­na moc feudálů a statkářů, kteří byli hlavní oporou domácí i cizí reakce. Na jaře příštího roku bude reforma s výjimkou několika má­lo oblastí dokončena. Drobní a střední rolní­ci vyjadřují svou vděčnost lidové vládě za osvobození a přidělení půdy tím, že rychle zvyšuji zemědělskou výrobu. V uplynulých třech letech produkce v zemědělství stoupla o 50%. Čina, která dříve musela obilí do­vážet, může je dnes sama vyvážet. Také v lidové Číně poznávají rolníci výhody spo­lečného hospodaření. Sdružují se v družstva, z nichž nižší typ, t. zv. svépomocná družstva, je již hodně rozšířen. V severní Číně v pro­vincii Hopei bylo už v loňském roce členy družstev 49 procent, rolnických hospodářství, v provincii Šansi 55 procent. Pro čínské zemědělství a vůbec celé ná­rodní hospodářství mají obrovský význam velké vodní stavby, do jejichž budování se zapojily desítky milionů rolníků. Dřívější polokoloniálni Čína byla zemi, kde miliony lidí -umíraly hlady. Ve svobodné Číně se vytvářejí podmínky k stále rychlejšímu vzestupu životní úrovně. V posledních třech letech dostalo práci více než 2,200.000 nezaměstnaných. Za stejnou dobu se příjmy dělníků zvýšily o 60—120 procent, příjmy rolníků o 100—200 procent. Pracující v Číně — včera ještě hladoví otroci — nastupují dnes na vedoucí Aísta ve státl ním aparátě i v hospodářství, je pro ně v ši­rokém měřítku zaváděno sociální pojištění, jsou posíláni o dovolené do domů oddechu. Roste nejen materiální, ale i kulturní úro­veň lidu. Období obnovy národního hospodářství v Čínské lidové republice skončilo. Přechod k další mohutné plánované hospodářské vý­stavbě země, kráčející k socialismu, přinese nová, ještě slavnější vítězství. Dosažené úspěchy jsou jasným svědectvím správnosti cesty, kterou lidová Čina nastou­pila. T^ivTc-VtA L" ■ i it»','i i ' uc-iTjpčfčíTc Iv^íTípaScTa marxismu-leninismu, se zvedá jako gigan­tický obr do nebývalé výše. Z jeho rostoucí síly a budovatelského rozmachu se raduje celý mírumilovný svtít. Kapitalistický svět naopak srši zlobou a nenávistí, pramenící z toho, že Čína ,už není jeho kolonií, že není .více možno zo­­tročovat a vyssávat čínský lid. Američtí imperialisté ve svém slepém vzteku při­kročili k přímé agresi, když přepadli Ko­reu a okupovali čínský ostrov Tajvan a přiblížili se až k čínské hranici, aby vtrhli dále do Číny. Dostalo se jim pádného po­naučení. Čínští dobrovolníci se postavili po bok korejské lidové armády, spojenými si­lami odrazili útok a zahnali nepřítele tam, odkud svůj útok zahájil. Americké zločmné plány utrpěly krach. Imperialistům se nepodařilo a nepodaří zotročit znovu čínský lid a zabrzdit výstav­bu krásné budoucnosti lidové Číny. Čínská lidová republika je součástí tábora demo­kracie a míru, vedeného Sovětským sva­zem, a tento tábor je nepřemožitelný. Dnes, v den třetího výročí založení/Čín­ské lidové republiky, zasílají své plamenné pozdravy národům Číny stamiliony míru­milovných lidí z celého světa. Také náš lid se k těmto pozdravům z celého srdce při­pojuje. S naším velkým čínským bratrem nás pojí společný boj za mír, společná cesta mírové výstavby, společná láska k našemu vzoru a nejlepšímu příteli, Sovětskému sva­zu a velikému Stalinovi. Za poslední tři léta došlo k dalšímu velkému sblížení lidu na­šich zepií. V letošním roce navštívila Čínu naše vládní delegace, vedená ministrem in­formací a osvěty soudruhem V. Kopeckým. Tato delegace z pověření naší vlády uza­vřela s vládou lidové Číny několik dohod, které přispějí k novému velkému rozmachu vzájemné spolupráce. Již dnes dosahuje hospodářská a kulturní spolupráce nebýva­lých rozměrů. Právě nyní je na zájezdu v lidové Číně náš Armádní umělecký sou­bor a všude je, jako posel naší lidové armá­dy a všeho našeho lidu, vítán s nesmírnou láskou a nadšením. Československo-čínské vztahy jsou novým skvělým projevem prole­tářského internacionalismu. Rudá hvězda Kremlu září národům obou našich spřátele­ných zemí na další společnou vítěznou cestu. Nechť žije Čínská lidová republika, hrdinný čínský lid a jeho velký vůdce Mao Ce-tun! Pozdravy ŰRO a ČSM k čínskému národnímu svátku PRAHA 29. záři (ČTK) — Ústřední rada odborů zaslala k 3. výročí vzniku Čínské li­dové republiky Všečínské odborové federa­ci v Pekinu telegram, ve kterém se praví: »U příležitosti 3. výročí vyhlášení Čínské li­dové republiky vám tlumočíme nejsrdečněj­ší bratrské pozdravy všech československých pracujících, kteří s obdivem sledují ohrom­né úsilí vašeho pracujícího lidu na poli ob­novy a výstavby čínského hospodářství a mají upřímnou radost ze soustavného zvy­šování životní a kulturní, úrovně pracujících vaší země. Přejeme vám další úspěchy ve výstavbě nové, silné, průmyslové Číny a další vítězství v boji proti americké agresi a na pomoc korejskému lidu.« Také ÜV ČSM zaslal k 3. výročí vzniku Čínské lidové republiky Všečínské federaci demokratické mládeže do Pekinu pozdravný telegram, ve kterém posílá veškeré mláde­ži Cíny plamenné pozdravy československé mládeže. »Naše mládež — praví se v te­legramu — chová city hlubokého přátelství a obdivu k čínskému lidu a mládeži a sle­duje se zájmem a obdivem gigantickou vý­stavbu radostné budoucnosti čínského lidu.« Z OBSAHU LISTU: Blahopřání k 3. výročí Čínské lidové republiky (str. 1) Na počest XIX. sjezdu VKS(b) a 35. výročí Říjnové revoluce (str. 1) Kniha, která nás vede k vítězství (str. 2 a 3) Odměna družstevníka (str. 2) Zpráva ze zasedání vlády (str. 2) Tři roky lidové Číny (str. 3) Ze sjezdů komunistických stran svazových republik (str. 3) Zpráva ministerského předsedy Mongolské lidové republiky J. Cedenbala o návštěvě v Moskvě (str. 3) Události v Koreji (str. 4) Zpráva Mezinárodní vědecké komise pro vyšetřování bakteriologické války v Koreji a Číně (str. 4) Blahopřání k 3. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky PRAHA 30. září (ČTK) -- President republiky Klement Gottwald zaslal předsedovi ústřední lidové ylády Čínské lidové republiky Mao Ce-tunovi blahopřéjný.áelpgram tohoto znění. MAO CE-TUN, předseda ústřední lidové vlády Čínské lidové republiky, Pekin U příležitosti 3'..výročí vyhlášoií Čínské lidové republiky přijměte, prosím, od mne a všeho československého lidu nejsrdečnější pozdravy a blahopřání. Českoslověn k • t lid s nádše ním sleduje nezměrné úsilí všeho čínského lidu v budován1 Časti a jeho velké vlastenecké hnutí k zajištěni rturu a bez­pečnosti nárciS.'* na Dálném V\’diodě. Velké dílo čínského lidu denně posiluje věc míru a sv ibodý národff a opevňuje neporazitelnost tábora míru vede­ného velikým ;v ' tým ayti ,em. Přeji Vám. & m '^" i.iypřťlgedo, a všemu vašemu lidu nové a ještě větší úspěchy v mírové v^'tdoveni a obraně světového míru. vchtýf f KLEMENT GOTTWALD .«tfWétéí* soudí" , Předseda vlády Ante,y&;Zápotocký zaslal jménem čs. vlády předsedovi statni administrativní rady Čítv.ké lidové republiky Ču En-lajoyi tento telegram: Předseda státní administrativní rady Čínské lidové republiky ČU EN-LAJ, Pekin Dovolte, vážený soudřuhu předsedo, abych Vám u příležitosti 3. výroči vyhlá­šení Činské lidové republiky upřímně blahopřál a tlumočil Vám srdečné pozdravy československé vlády. Československý lid s potěšením sleduje hospodářský a kulturní rozkvět vaší země a raduje se z budovatelských úspěchů čínského lidu. Obdivuje hrdinný boj čínských dobrovolníků, bránicích dosažené pracovni výsledky proti těm, kdož ohrožují svě­tový mír. Přijměte, prosím, přání dalších úspěchů v práci i obraně. ANTONÍN ZÁPOTOCKÝ, předseda československé vlády MOSKVA 30. září (TASS) — K třetímu výročí vyhlášení Čínské lidové republiky zaslal J. V. Stalin Mao Ce-tunovi telegram tohoto znění: Předsedovi ústřední lidové vlády Čínské lidové republiky soudruhu MAO CE-TUNOVI, Pekin K třetímu výročí vyhlášení Čínské lidové republiky přijměte prosím, sou­druhu předsedo, moje srdečná blahopřání. Přeji velikému čínskému lidu, vládě Čínské lidéyé republiky a Vám osobně nových úspěchů ve výstavbě mocného lidově demokratického čínského státu. Nechť sílí a vzkvétá veliká družba Čínské lidové republiky a Svazu sovět­ských socialistických republik, která je pevnou oporou míru a bezpečnosti na Dálném Východě i na celém světě. J. STALIN MOSKVA 30. září (TASS) — U příležitosti třetího výročí vyhlášení Čínské lidové republiky zaslal A. J. Vyšinskij Ču En-lajovi tento telegram: Předsedovi statni administrativní rady a ministru zahraničních věcí Čínské lido­vé republiky soudruhu ČU EN-LAJOVI, Pekin V den třetiho výročí vyhlášení Činské lidové republiky přijměte prosím, soudruhu předsedo a ministře, moje upřímné blahopřáni á srdečné přání dalších úspěchů v budování nové lidově demokratické Číny, v posilování velkého přátelství mezi národy Sovětského svazu a Čínské lidové republiky a v boji za zachování míru a mezinárodní bezpečnosti. A. VYŠINSKIJ Slavnostní večer na počest státního svátku Čínské lidové republiky PRAHA. 30. záři (RP) — V úterý uspo­řádal ústřední akční výbor Národní fronty ve velkém sále pražské Lucerny slavnost­ní večer na počest státního svátku Čínské lidové republiky. Večera se zúčastnili — pozdraveni nadše­ným potleskem— náměstek předsedy vlá­dy a ministr zahraničních věcí Viliam Ši­roký, ministr informaci a osvěty Václav Kopecký, ministr národní bezpečnosti Ka­rol Bacílek, tajemník ÜV KSČ soudruh An­tonín Novotný, předseda Národního shro­máždění dr. Oldřich John, tajemník ÚV KSČ a mís topředseda Národního shro­­sw&SdL.í vv-üiflhd,-'tStóesti-h~pt. ' .in» vlády dr. Jozef Kyselý, ministr zdravotnic­tví dr. h. c. Josef Plojhar, ministr spojů dr. Alois Neuman, ministr lehkého průmys­lu Alois Málek, ministr lesů a dřevařského průmyslu Marek Smida, tajemníci ÜV KSČ soudruh Josef Tesla a soudruh Jindřich Uher a další .hosté. Meži čestnými hosty byli též diplomatičtí zástupci bratrských a spřátelených zemi v čele .s velvyslancem Sovětského svazu A. J. Bogomolovem. Večer byl zahájen státními hymnami čes­koslovenskou, čínskou a sovětskou. Slav­nostní projev pronesl ministr těžkého stro­jírenství Július Maurer. »Vyhlášení Čínské lidové republiky v ro­ce 1949 — pravil — a pak uzavření čínsko­­sovětské smlouvy o přátelství, spojenectví a vzájémné pomoci v roce 1950 bylo a je mo­hutnou posilou v boji všech utlačovaných národů. Přátelst/í sovětského a čínského lidu je pro celý svět zářivým příkladem no­vých mezinárodních vztahů, budovaných na podkladě proletářského internacionalismu, plné rovnoprávnosti, hluboké vzájemné úcty, respektování suverenity, územní ce­listvosti a vzájemné nezištné pomoci. V tomto duchu, v duchu mírové politiky velikého Sovětského svazu je vedena též celá zahraniční politika Čínské lidové repu­bliky.« Ministr Maurer potom připomněl vysoký význam jarní návštěvy československé vládni delegace na půdě lidové Číny, kdy byla nadále utužena pouta úzkého přátel­ství mezi československým a čínským lidem a dále rozvinuta činorodá spolupráce mezi našimi zeměmi, jak se projevila uzavřením dohod o kulturním, poštovním a telekomu­nikačním styku a o vědecko-technické spolupráci. Závěrem zdůraznil, historický dosah ne­dávných porad, konaných v Moskvě mezí Vládní delegací Čínské lidové republiky a vládními činiteli Sovětského svazu. Projev ministra Maurera byl mnohokrát přerušen nadšenými ovacemi vůdci čínské­ho lidu Mao Ce-tunovi, presidentu republi­ky Klementu Gottwaldovi a. generalissimu Stalinovi. Bouřlivé projevy nadšení přerušovaly také slova čínského velvyslance v Praze Tan Ši-lina, jenž zhodnotil velkorysé vý­sledky budovatelského rozmachu čínského lidu. Slavnostní večer na počest státního svát­ku Činské lidové republiky se stal novým projevem hlubokého, věrného přátelství mezi lidem naší vlasti a lidem Činské lido­vé republiky, opřeného o nerozborný sva­zek s národy Sovětského svazu. V kulturní části slavnostního večera pro­mluvil o vqlkýeh hodnotách čínské litera­tury a umění laureát státni ceny prof. dr. Jaroslav Průsek. Ukázky z čínské poe­sie, mezi nimi verše Mao Ce-tuna, recito­vali členové Divadla čs. armády Jiří Vala, Nina Popelíková a laureát státni ceny Vla­dimír Šmeral. V závěru večera vystoupil Umělecký vojenský_goubor Praha. Rušné jsou cíny na výstavbě Nové huti Klementa Gottwalda v Kunčicích před XIX. sjezdem VKS(b). Na jeho počest probíhá radostné soutěžení na všech pracoviš­tích. Svůj závazek splnila i Klosíkova parta, která dokončila čtvrtý komín ocelárny tři dny před stanoveným termínem. Na obrázku nový komín ocelárny s nápisem »Sláva XIX. sjezdu VKS(b)«. i i Na počest XIX. sjezdu VKS(b) a 35. výročí Říjnové revoluce * * * * je Kovohutě Banská Štiavnica splnily 4. rok pětiletky sami poznali, co mohou dosáhnout, když se osvobodí od starých kapitalistických me­thod práce, které pro ně přinášejí jen dři­nu a vykořisťování, a ve. státě, ve kterém si vládnou sami, budou používat zkušenosti svých svobodných sovětských bratrů, kteří osvobodili práci a dali jí tvůrčí revoluční • pathos, vybudovali socialismus a stavějí zá­._ , v ....■ .... .. -■ ■ '•[. ■ -•* Klad.1, komunismu. Svoláni XIX. sjezdu slavné strany Leni­na a Stalina nadchlo nás k tomu, abychom závazek včas a lépe splnili. Bratrská druž­ba sovětského a československého lidu byla tou silou, která nás dnes a denně vede v našem snaženi, v naší práci a která za­bezpečuje mír a štěstí národů našich zemí. Boj o mír však nedovoluje odpočívat na vavřínech. Proto na počest velkého míro­vého budovatelského sjezdu přijímáme tento nový závazek: V tomto roce splníme plán pěti čtvrtletí, při čemž úkoly posledního čtvrtletí zvyšu­jeme o 25% proti předcházejícímu čtvrtletí. Nechť žije Všesvazová komunistická stra­na (bolševiků)! Nechť žije velký vůdce a učitel národů, přítel československého lidu veliký Stalin! Vpřed za novými úspěchy při výstavbě komunismu v SSSR a budováni socialismu v CSR!V KAROL ŠILLE, předseda ZO KSS, .JÄN POTANCOK, předseda závodní rady, ALEXANDER PKEUS, ředitel závodu, MICHAIL KALAFUS, podnikový ředitel. BANSKÁ ŠTIAVNICA (Od našeho zpra­vodaje) — V pondělí oslavilo osazenstvo zá­vodu Kovohutě v Banské Štiavnici na celo­­závodní schůzi významnou událost. Dělnici, mistři a technici splnili 27. září v rámci soutěžení k 35. výročí Velké říjnové socia­listické revoluce úkoly čtvrtého roku pěti­letky. Svůj závazek tfjk sídlili 22 dní před stanoveným termínem. 1 Ze slavnostní schůze zaslali telegram ÚV VKSČb) tohoto znění: Vážení soudruzi! Ve velkém všenárodním hnutí závazků k 35. výroči Velké řijnové socialistické re­voluce, které bylo zahájeno závodem Bu­­zuluk v Komárově, dosáhl kolektiv našeho závodu významného úspěchu. Dali jsme si závazek, že na počest slav­ného 35. výroči Velké říjnové socialistické revoluce splníme dříve náš celoroční plán. Dnps Vám chceme hlásit, že 22 dní před touto lhůtou, dne 27. září 1952, splnili jsme, svůj závazek a skončili čtvrtý rok Gottwal­dovy pětiletky. Tento úspěch jsme dosáhli na základě to­ho, že jsme důsledně používali a uplatňo­vali zkušenosti sovětské vědy, zlepšovali or­­ganisaci práce podle sovětských vzorů a vy­užili nejpokročilejší techniku. Naši dělníci Závazek slevačů smíchovské Škodovky PRAHA (Od našeho zpravodaje) — Slé­várna smichovské Škodovky je jedním z od­děleni, která dělají čest svému závodu. Plně­ním plánu i kvalitou výrobků. Od začátku roku zde překračují výrobní úkoly na 110,5 procenta a o výrobcích slévárny — odlit­cích pro velké Dieselový motory — se vy­jadřují pochvalně i sovětští odborníci. V pondělí se sešlo osazenstvo slévárny na dílenské schůzi, aby schválilo závazek, který byl již v partách na jednotlivých pra­covištích prodiskutován. Jako první oddě­lení závodu se slevači rozhodli, že odpoví na výzvu závodu Buzuluk. A závazek, kte­rý dnes schvaluji, je hoden dobré' tradice slévárny: plán 4. roku pětiletky splni na počest XIX. sjezdu VKS(b) a 35. výročí Velké řijnové socialistické revoluce do dne podepsáni čs.-sovětské spojenecké smlouvy —- 12. prosince. To umožni slévárně vyrobit nad plán od­litky pro stavbu Dieselových motorů pro Sovětský svaz v hodnotě 3,300.000 Kčs. Aby plnění závazku bylo rovnoměrné, splní slé­várna plán říjnové výroby na 110%, přesto­že proti předešlému měsíci se úkoly zvyšuji o 7%. Dále zvýšenou péčí o kvalitní výro­bu zvyšují závazek k městské konferenci KSČ v Praze — uspořit 2,000.000 Kčs — o dalšího půl milionu. Vystupují vedoucí 1 pracovníci skupin, mistři z jednotlivých úseků výroby, A vši­chni slibuji: »Splníme.« ftíkaji to se vší odpovědností. Dobře vědí, že již nyní slévárna — při vcelku stejném zařízení — zdvojnásobila výrobu proti ro­ku 1946. Ale jde o závazek na počest stra­ny Lenina a Stalina, na počest 35. výroči největší události v dějinách lidstva. Jde o to, aby ještě více motorů pohánělo parní­ky a vrtná zařízení na naftových polích So­větského svazu. Aby ještě více jich. pra­covalo na zdymadlech velkých staveb komu­nismu. Vyzdobíme své město k slavným dnům Když jsme v místním národním výboru v Mladé Boleslavi připravovali výzdobu na­šeho města k XIX. sjezdu VKS(b) a k 35. výročí Velké říjnové revoluce, byli jsme si vědomi toho, žé jí musíme vyjádřit naši lásku a dik Sovětskému svazu zá to, že otevřel cestu ke štěstí lidstva a že je v čele všech zemí, které bojují za mírový život. Již při vstupu do města od Prahy, od Li­berce, od Jičína a od České Lípy upozorní na slavné dny zvláštní * ozdobné sloupy s transparenty. Přímo ve městě, na Stalin­­gradském a Staroměstském náměstí, budou umístěny propagační tabule s bojovými vý­jevy z Velké řijnové revoluce. Hned vedle nich budou obrazy z tvořivé práce našeho lidu. Velká okresní deska cti na náměstí Hrdinů- práce oznámí závazky závodů, uza­vřené na počest XIX. sjezdu VKS(b). Významné závody ve městě již s nadše­ním připravují výzdobu svých budov. Přední trakt AZNP ozdobí velké obrazy s vojenský. mi výjevy z Velké řijnové revoluce. Pro tře­tí vstupní bránu jsou připraveny transpa­renty s hesly a celá řada vlajek. Závod Če­saná umístí na střeše do daleka svítící ru­dou pěticípou hvězdu, která s četnými transparenty bude vítat dělníky do práce ve významných dnech XIX. sjezdu VKS(b). Ve městě se, připravuje výzdoba všech důležitých budov. Armáda bude spolupra­covat na výzdobě boleslavského hradu, je­hož obrysy vévodí pojizerskému údoli. Ani školy nezůstanou pozadu a připraví se co nejlépe pod vedením výtvarníků z vyšši průmyslové školy. Také výkladní skříně bu­dou slavnostně vyzdobeny. Vyzdobíme i hlediště divadla, kin, zase­dací a Shromažďovací síně. Soudruzi ze základních organisaci strany i důvěrníci li­dové, správy promluví' s občany ve městě, aby vyzdobili své domy hesly a prapory. V. ZIMA, předseda MNV, Mladá Boleslav.

Next