Rudé Právo, prosinec 1952 (XXXIII/321-349)

1952-12-01 / No. 321

/ Proletáři všech zemí, spojte se! PONDĚLÍRUDÉ PRÁVO 1 9 5 2 ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 1.50 Rudé právo ročník 33 (Právo lidu ročník 54) Číslo 321 Kčs 1.50 OSVOJIT SI ZKUŠENOSTI KSSS Když soudruh Gottwald podával na měst­ském aktivu pražských funkcionářů strany zprávu o zasedání XIX. sjezdu KSSS, vši­chni jsme přijali jeho slova jako vyjádření vlastních myšlenek, citů a bratrských vzta­hů ke Komunistické straně Sovětského sva­zu a sovětskému lidu. Soudruh Gottwald zdůraznil nejdůležitější části sjezdových referátů, objasnil význam statí soudruha Stalina »Ekonomické problé­my socialismu v SSSR« a ukázal, jak chápat, osvojovat si a jako velmi účinný nástroj používat při budování socialismu díla soudruha Stalina a projevy vedoucích představitelů KSSS na XIX. sjezdu. Strana začala ihned směrnice soudruha Gottwalda uskutečňovat. Záhy po aktivu pražských funkcionářů bylo oznámeno všem stranickým organisacím usnesení předsed­nictva ŰV KSC o svolání celostátní konfe­rence a současně předložen návrh nových stanov. Brzy po tom bylo vydáno usnesení 0 programu Roku stranického školení 1952 až 1953. Nejbližší úkoly strany, zvláště příprava celostátní konference a vypracování nových stanov, vyžadují pečlivé studiurp stanov KSSS ja studium a ovládnuti leninsko-stalin­­ských zásad výstavby strany. Návrh nových stanov strany se opírá o ne­ocenitelné zkušenosti sovětských komunis­tů a je vzorem uplatnění zásad výstavby marxisticko-leninské strany. Od jeho uve­řejnění začala v celé naší straně probíhat veliká a plodná diskuse o tomto vnitřním zákonu KSČ — o nových stanovách. Ústřednímu výboru strany a redakci Ru­dého práva dochází velké množství souhlas­ných dopisů a připomínek členů a kandi­dátů strany k návrhu stanov. Veliká účast v diskusi ukazuje na vzrůst aktivity stranic­kých mas. Stejně aktivně, za účasti všech komunistů, bude třeba po schválení nových stanov začít ihned s jejich uváděním v život. Naše strana pokročí o míle vpřed, když všichni její členové ovládnou a budou správně na naše poměry a na výstavbu strany aplikovat zkušenosti sovětských ko­munistů, obsažené v díle soudruha Stalina a v referátech soudruhů Malenkova, Chruš­­, čeva, Saburova a ostatních na XIX. sjez­du KSSS. Proto také soudruh Gottwald postavil před stranu úkol: »Zanést usnesení sjezdu nejen do celé strany, ale i mezi nejširší vrstvy našeho obyvatelstva. Studovat usnesení sjezdu a naučit se je aplikovat na naše poměry. S aplikací neotálet, nýbrž ji provádět ihned a všude, každý na svém pracovním úseku, v politice, hospodářství a kultuře.« A k tom” především směřuje usnesení organisačního sekretariátu ÜV KSČ o pro­gramu čtvrtého Roku stranického školení. Do nového programu v RSS jsou žařaze­­na taková themata, jejichž studiem se po­sluchači seznámí s nejdůležitějšími otázka­mi výstavby naší strany a jejími úkoly při budování socialismu, na základě zkušeností a poučení z XIX. sjezdu KSSS a závěrů celostátní konference KSČ. V lednu a v únoru, to jest v době výroč­ních členských schůzí a příprav okresních a krajských konferencí, budou posluchači základních kursů studovat první thema »Stanovy KSČ — její vnitřní zákon a řád«. V kroužcích obou typů budou soudruzi ve stejné době studovat organisační výstavbu strany a methody stranické práce. Také zde si budou soudruzi'osvojovat stanovy naší strany. Seznámí se se zásadami vý­stavby strany a jejími hlavními úkoly. Bu­dou si osvojovat správné methody stra­nické práce, dále poznávat význam kritiky a sebekritiky. Výsledky studia prvního thematu a celý Rok stranického školení se jistě projeví ve zlepšeni práce stranických organisací a všech komunistů při výstavbě socialismu. Rok stranického školení se zároveň projeví 1 v ještě rychlejším a účinnějším odstraňo­vání pozůstatků škodlivých, straně cizích method, které do strany zanášel imperia­listický agent Slánský a. jeho banda. Naše komunistická strana dosáhla v po­sledních letech nového obrovského vítězství. Velmi brzy odhalila a postupně neúprosně li­kvidovala rozsáhlou a nebezpečnou, protože rafinovaně maskovanou agenturu imperialis­tického nepřítele, zahnízděnou přímo v jejích řadách. Zároveň strana začala ihned odstra­ňovat důsledky škůdcovské činnosti Slán­ského, a jeho smečky, a to samozřejmě i-na úseku stranické výchovy a ideologické prá­ce vůbec. Proto také probíhal již poslední Rok stranického školení lépe a znamenal značný krok kupředu pokud jde o marxis­ticko-leninské uvědomění členů, kandidátů i značného množství nečlenů strany. Zločinná banda spiklenců — na jejíž , čtrnáctičlenné vedení již dopadl tvrdý trést československého lidu — se všemožně sna­žila brzdit výchovu stranických mas. Zapro­danci třídního nepřítele v čele s Rudolfem Slánským usilovali o to, aby ideologická vý­chova byla ve straně podceňována, aby ne­zaujímala ve stranickém životě takové před­ní místo, jaké jí patří. 1 Ze všeho nejvíce se třídní nepřítel snažil, aby při stranické výchově byla revoluční theorie odtrhována od praxe. Nemohl zabrá­nit tomu, aby se členové strany seznamovali se základy marxismu-leninismu. Chtěl však dosáhnout, aby pro co největší počet vzdě­lávajících se soudruhů zůsfala všechna ta žiyá, myšlenkami a zkušenostmi jiskřící poučeni z děl klasiků marxismu-leninismu — pouhou mrtvou literou. Aby si neosvojili umění používat marxismu-leninismu ve své práci, řešit s jeho pomocí naše současné problémy; aby se nenaučili podle jeho prav­dy pracovat a žít. Nikoli, nestačí se chladně, bez vnitřní účasti a bez vůle aktivně spolupůsobit při budování socialismu, naučit několika pouč­kám. Samotný Slánský a jeho odporná, zá­­škodnická sběř je tu nejpádnějším důkazem. I agent třídního nepřítele dovede se naučit nazpaměť třeba i mnohému z našeho učení. Ale osvojit si základy marxismu-leninismu a každodenně pracovat i žít podle našeho světového názoru — tak si počíná jen sku­tečný komunista. Dnes jde o to, aby celá strana, všichni ko­munisté a pod jejich vedením všechen náš lid, šel pevně a směle cestou, po níž nás ve­­-de soudruh Gottwald — cestou sovětských komunistů, stalinskou cestou; Učit se na každém kroku a na všech úsecích z draho­cenných zkušeností KSSS, důsledně je uplat­ňovat v naší práci. Jednou z nejzákladněj­ších method zločinné bandy Slánského by­lo právě opomíjení a přímé potlačování sovětských zkušeností, zejména ve stranipké práci, prosazování nepřátelských »theorii« o zvláštní cestě k socialismu, rozdílné od cesty Sovětského svazu. Strana pod vede­ním soudruha Gottwalda již v průběhu od­halování Nepřátelské bandy rázně účtova­la s tímto záškodnictvím, důsledně dHento­­vala veškerou stranickou práci na uplatňo­vání leninsko-stalinských method, podle so­větského vzoru reorganisovala naše hospo­dářství, řadou usnesení strany a vlády dala směrnici k urychlení socialistické indu­­. strialisace naší země a výstavbě socialistic­kého zemědělství. Proto také strana již před delším ča­sem — hned, jakmile začala odhalovat a drtit spiknutí — vyzdvihla význam ideolo­gie, ideologické práce a usilovně vnášela jasno do otázek stranické výchovy, bojujíc zvláště zá nerozlučné, soustavné spojování revoluční praxe s revoluční theorií. A pro­ces s vedením záškodnického spikleneckého centra, qkončivší spravedlivým rozsudkem nad zrádci, je nám dnes, pobídkou k tomu, abychom ještě usilovněji pokračovali v tom­to boji. V ideologické výchově našich členů se stále ještě projevují rysy školometství, od­trhování theorie od praxe. A v některých případech dochází i k tomu, že jsou stále ještě hlásány a obhajovány nepřátelské ná­­zcrsí,... které > ř1’]! v.e vat a prosazovat Slánský a jeho pomocníci. Co říci na příklad o soudruhu Nondekovi z ministerstva zemědělství, spolupracovníku okresní poradny^ a studovny v Praze III, který sice hodně prostudoval, ale několik dní poté, co v Rudém právu byl uveřejněn článek »Kdo je to vesnický boháč«, předná­šel na školení učitelů podivuhodné theorie: »Soudruzi, ten článek v Rudém právu je správný. Ale to je theorie, praxe je jiná.« Podle soudruha Nondeka »jsou u nás také dobří kulaci, kteří by se mohli osvědčit při budováni socialismu?: — Pěkní »budovate­lé«! A také pěkný »učitel«! Takové zjevy i všechny ostatní základní nedostatky musí z našeho Roku stranického školení vymizet. Rok stranického školení bude sloužit soustavnému marxisticko-lenin­­skému uvědomování komunistů i mnohých nečlenů, bude sloužit k odstraňování ne­správných method a názorů, zbylých po Slánském a jeho bandě, bude sloužit rych­lejší výstavbě socialismu v naší vlasti. Návrh stanov KSČ mezi povinnostmi čle­na strany uvádí, že člen strany je povinen »usilovat o zvýšení své uvědomělosti, o osvo­jení základů marxismu-leninismu«. To zna­mená osvojit si je tak, aby bylo účinným nástrojem v každodenní práci komunisty, zbraní proti nepřátelům'strany a budování socialismu, proti nepřátelům Sovětského svazu a trvalého míru na celém světě. Program čtvrtého Roku stranického ško­lení je velmi bohatý. Studium jeho themat je studiem zkušenosti sovětských komunistů, které musíme u nás rychle uvést v život.. Aby se splnilo očekávání strany a účast­nici RSS si osvojili tyto zkušenosti — zá­klad naší práce, a uvedli je v život, to zá­leží ve velké míře na propagandistech. Na nich též záleží, jak dobře nyni posluchači RSS přečtou a pochopí sjezdové referáty a jak budou připraveni na hluboké jich stu­dium. A na propagandistech také záleží, jak ideové, se životem spjaté bude školení v dru­hé polovině čtvrtého Roku stranického ško­lení, jak tvůrčím způsobem, bojovně a se zápalem budou všichni komunisté uplatňo­vat zkušenosti vítězné strany Lenina a Sta­lina, které ukazují cestu pracujícím celého světa. Naši propagandisté čestně splní tento svůj velký úkol. Vždyť budou uvádět ve skuteč­nost to, co řekla delegace naší strany, ve­dená soudruhem Gottwaldem na XIX. sjez­du KSSS, že totiž výsledky sjezdu a nové^ základní dílo soudruha Stalina »budou i pro' nás nevyčerpatelnou studnicí poučeni v na­ší každodenní práci a v každodenním boji za výstavbu a upevnění socialistického řádu v Československu, v boji za udržení míru.«^ Přípravy na celostátní sjezd zemědělských družstevníků PRAHA 30. listopadu (ČTK) — V těchto dnech byla při ministerstvu zemědělství ustavena komise pro přípravu I. celostátní­ho sjezdu zemědělských družstevníků, který bude v Praže ve dnech 14. a 15. února příštího roku. Komise bude projednávat při­pomínky družstevníků, malých a středních rolníků i ostatních zemědělských pracovní­ků k návrhu vzorových stanov JZD, Již v tomto týdnu budou v některých okresech zahájený v družstvech i na vesni­cích bez JZD, státních statcích a STS be­sedy, na nichž budou postupně podrobně probrány vzorové stanovy, jež se stanou zá­konem, který přispěje k ještě většímu roz­voji družstevní socialistické velkovýroby v naší republice. Škrt přes plány imperialistů PARDUBICE (Od našeho zpravodaje) — Pracující dílen ■ ČSD v České Třebové sle­dovali se zájmem průběh' procesu s bandou Slánského ze zpráv tisku i rozhlasu. »Na­pjatě jsme čekali na vynesení rozsudku« — říká soudruh J. Sváb, jeden z členů závodní rady. »Zrádní příslušníci protistátního spik­leneckého centra byli tvrdě a spravedlivě potrestáni tak, ják si to zasŤoUžih.« Zatím co imperialisté a váleční štváči si vztekle škrtají ze svých záznamů své nej­osvědčenější spolupracovníky, nastupují pra­covníci dílen ČSD v České Třebové do ra­dostné práce. Den za dnem se blíží krásný okamžik, kdy z montovny vyjede poslední opravená lokomotiva letošního roku pěti­letky. »Za účasti všech pracujících našich dílen jsme na veřejné schůzi závodní organisace strany schválili resoluci, v níž, vyslovujeme dík soudruhu Gottwaldovi a Ústřednímu vý­boru strany za odhalení a zneškodnění spik­lenecké bandy« — vypráví náčelník dílen ČSD soudruh V. Peterka. »Zároveň jsme se rozhodli, že svůj celoroční úkol splníme již do 5. prosince a do konce roku ještě opravíme navíc jedenáct lokomotiv.« Z OBSAHU LISTU: Zúčtování se zrádci ještě více stmelilo náš lid v boji Delegát míru (str. 2)' za socialismus (str. i) Plamenný tribun lidu (str. 3) Osvojit si zkušenosti KSSS (str. 1) Momutné oslavy 8. výročí osvobození Albánie (str. 3), Drahocenná pokladnice zkušeností (str. 1) Rozdrcení zločinecké tlupy zrádců a vrahů v ČSR — Lépe se připravit na plnění úkolů v roce 1953 (str. 2) těžká rána světovému imperialismu (str. 3) Ústřední svaz spotřebních družstev zahajuje činnost Zo schůze Spojenecké radv nro Rakousko (str. 3) (str. 2) Sportovní zpravodajství (str. 4) • Zúčtování se zrádci ještě více stmelilo náš lid v boji za socialismus * * * Budeme bdělejší a ostražitější Resoluce, v nichž náš pracující lid vyslo­vuje svůj jednomyslný souhlas s rozsud­kem nad bandou Slánského, vyjadřují tu krásnou skutečnost, že tvrdé zúčtování se záškodníky ještě více stmelilo náš lid v bo­jovém šiku pod rozvinutými xzástavami strany, pod vedením milovaného soudruha Gottwalda. A neochvějná vůle našich pra­cujících uchránit a ještě rychleji jít k cí­li za svátou věcí socialismu tryská ze všech míst naši vlasti novými pracovními vítězstvími a dalšími závazky. \ * V národním podniku MEZ Brno-Zidenice se souhlasem přijali rozsudek nad, proti­státní bandou Slánského. Jako odpověď zrádcům odpracovali 30. listopadu nedělní směnu. Podnět ke Směně vyšel z dílny 1843 od kolektivu soudružky Opuletě a připojila se k němu celá ranní směna. V resoluci, kterou z n. p. MEZ poslali Státnímu soudu, se m. j. praví: »Žádáme, aby i další zrádci, kteří budou stát před soudem lidu, byli tvrdě a spravedlivě potrestáni, aby každé­mu přešla chuť narušovat naši cestu ke šťastné budoucnosti. Víme, že škody, které u nás zrádci způ­sobili, musíme co nejrychleji napravit. Pro­to i my se pustíme s ještě větším úsilím do práce, abychom tak dokázali věrnost naší komunistické straně a soudruhu Klementu Gottwaldovi. Budeme se ještě více řídit slovy našeho národního hrdiny Julia Fučíka: Lidé, bděte!« * Na znamení souhlasu s odsouzením bandy Slánského nastoupili v neděli pracující ne­­ratovické Spolany k směně, aby tak dříve zahladili škody, způsobené zákeřnou čin­ností vlastizrádců a rychleji plnili své plá­nované úkoly. Havíři z rudných dolů v Banské Bystri­ci přijali zprávu o spravedlivém rozsudku nad bandou zrádců a škůdců s plným sou­hlasem. »Nejpřísnější trést velezi’ádci Slán­skému a jeho společníkům je správnou od­povědí 13a podlou zradu těchto hnusných žoldnéřů západních imperialistů,« řekl po vyslechnutí rozsudků na Slánským a jeho bandou vynikající havíř J. Lamper a jeden z nejlepších havířů rudných dolů V. Riedl dodává: »Navzdory všem podlým záměrům imperialistů zabezpečujeme našim dětem radostnější zítřek. Na hanebnosti těchto bestií odpovídáme osvojováním si method sovětských horníků-rychlorazičů, které zvy­šují produktivit” naší práce při ražení cho­deb.« * Se spravedlivým potrestáním celé zrád­­covské bandy souhlasí všichni členové JZD Rudý říjen v Přehýšově na stodském okre­se. »Záškodníci, které vedl Slánský, chtěli podle vzoru zaprodance Tita vrátit majetek statkářům a z nás udělat opět jejich de­­putátníky, tak jak tomu bylo za první re­publiky,« řekl družstevník P. Barna. »Ko­lik traktorů, mlátiček a ostatních strojů bychom měli — řekl předseda družstva J. Dražen — nebýt škůdcovské činnosti Slán­ského a jeho bandy. Tresty, které Státní soud vynesl, jsou spravedlivé. Se'škodami se vypořádáme i my, družstevníci. Zaměří* me se na zvyšování výnosů a užitkovosti dalším uplatňováním sovětských zkuše­ností.« * »S největším uspokojením jsme přijali zprávu o tvrdém a spravedlivém trestu, kte­rý dopadl na hlavy této hnusné bandy zrád­ců a škůdců — píši v resoluci zaměstnanci Státní oblastní nemocnice v Praze — Bulov­ce. — Budeme vždy vděčni svému milované­mu presidentu soudruhu Klementu Gottwal­dovi. který — jak ukázal státní prokurátor ve své závěrečné řeči — svou prozíravostí, veden velikou otcovskou láskou k nám všem, uchránil paše národy, naši rodnou zem, přéd úklady nepřátel. Nyní, když naše dělnická třída, vedená naši rodnou KSČ se soudruhem Gottwal­dem v čele, dosáhla rozdrcením protistát­ního spikleneckého centra skvělého vítěz­ství na cestě budování socialismu a zasadi­la nejtěžší ránu americkým imperialistic­kým paličům války, slibujeme, že zvýšíme svou bdělost a ostražitost na všech úsecích naší socialistické výstavby. Ještě více se budeme řídit zkušenostmi našeho největší­ho přítele — Sovětského svazu.« * ' Pracující národního podniku Přesná me­chanika ve Staré Turé v resoluci adresova­né Státnímu soudu v Praz„ píší: »Jsmepře­svědčeni, že přísné tresty těmto škůdcům našeho mírového budování budou výstra­hou všem těm, kteří by se ještě opovážili mařit výsledky našeho pracovního úsilí. Proces je nám pobídkou ke zvýšení ostra­žitosti a bdělosti proti všem škůdcům naší socialistické výštavby. Abychom nahradili škody, které způsobila našemu hospodářství banda zrádců, zvýšíme plánovanou akumu­laci do konce roku o milion korun. Ještě více se semkneme kolem našeho milova­ného presidenta Klementa Gottwalda a rod­né Komunistické strany Československa v mohutném pochodu našeho lidu k socia­lismu.« Spravedlivý rozsudek vyjadřuje naši vůli Je spravedlivé, že nad bandou škůdců a špionů, v čele s jidášem Slánským, byl vynesen nej tvrdší rozsudek. Rozsudek uka­zuje, že vůle lidu je v naší republice záko­nem. Nenašel se ani jeden z dělníků, tech­niků a mistrů v Lužanu, který by nebyl řekl po vyslechnuti rozsudku: Ať jsou tresty smrti a konec Slánskěno bandy, vý­strahou všem, kdož by chtěli rozvracet naši republiku a ničit plody naší práce. Je to spravedlivý trést za Svermu, Fučíka i za to, že chtěli šáhnout na život soudruha Gottwalda, že zašanatročili miliardy korun z naší poctivé práce. Na důkaz vděčnosti soudruhu Gottwaldo­vi a Ústřednímu výboru strany začalo šest kolektivů v našem závodě pracovat podle vzoru brigád nejlepši jakosti sovětského stachanovce Alexandra Čutkicha. V celko­vé výrobě jsme splnili plán čtvrtého roku pětiletky na 101,13% již před narozeninami soudruha Gottwalda. To je zároveň odpověď šéfům potresta­ných zločinců — americkým imperialistům. B. HUDLlK, předseda závodní organisace KSČ Lužan, tírny lnu, Veselí nad Lužnicí r Půjdou rychleji vpřed PLZEŇ (Od našeho zpravodaje) — Pra­covníci státního Statku Kout na Šumavě, hospodářství Horní Baldov na Úomažlicku, s odporem odsoudili smečku nepřátel, vede­nou vyvrhelem R. Slánským. Zaměstnanci baldovského hospodářství, kteří splnili své závazky v podzimních pracích ještě před termínem, cítí uspokojení nad tím, že se po­dařilo odhalit a tvrdě a spravedlivě potres­tat záškodnickou bandu Slánského, která přes gestapáka Smrkovského brzdila i vzor­né vybudování státních statků. Uzavírají nyní nové závazky a slibují s ještě větším elánem jít vpřed. Zavázali se na počest celostátní konferen­ce KSČ, že do konCe listopadu řádně vyčistí a opraví všechny hospodářské stroje. Do 15. prosince upraví cestu od státní silnice k hospodářství, čímž ušetři 1,250.000 Kčs, které byly na tyto práce plánovány. Skupi­na v rostlinné výrobě sveze 250 plnometrů užitkového dříví státních lesů, což vynese hospodářství zisk 51.250 Kčs. Soudruh Mach se dále zavazuje, že připraví granulovaná hnojivá pro jarní setbu na 50 procent osevu. Drahocenná pokladnice zkušeností Stáli jsme ve veliké jasné hale. Pásy, drapáky, pánve s kovem, formy, celá prá­ce proudila, jako by byla řízena neviditel­nou taktovkou. A kde je starý známý prach, horko, plyny? Nejsou. Kde je úmor­ná námaha? Není ji. Byli jsme v stacha­­novském provozu Stalinových automobilo­vých závodů v Moskvě a věřte, až se nám z toho dech zatajil. Však jsme také ještě v praxi nikdy neviděli, jak vypadá provoz, v němž na cestě ke komunismu mizí pod­statné rozdíly mezi duševní a tělesnou prací. Lidé tu s tvůrčí myslí přistupují k práci. Toho všeho nebylo dosaženo hned ani najednou. Bylo třeba vykonat veliký kus práce na sobě i na díle. A toho se účastni celý kolektiv provozu od dělníků, mistrů až po techniky a vedoucí. »Nu, učili jsme se a znovu jsme se učili,« řekli nám, »však to není žádný zázrak. To máte tak — i klidný kůň vyhazuje, cí­­tí-li nezkušeného a bojácného jezdce. Tak je to i s technikou. I tu je nutno umět osedlat. A tak jsme dospěli k tomu, že dnes každý druhý pracovník u ,nás studuje při' své práci v kursech, na průmyslovkách i technikách. Vše jsme upjali k tomu, aby­chom zvýšili výkon, zlepšili kvalitu a sní­žili námahu. Společnou družnou práci sta­­chanovců a techniků jsme začali zavádět proudovou výrobu a komplexní mechanisa­­ci... společně se stranickou a odborovou organisací jsme sjednotili kolektiv kolem hlavních úkolů a brzy jsme se přesvědčili že překonáme jakékoli potíže, když budeme řádně organisovat práci dělníků a usměr­­níme-li správně energii...« Ohromná bu­dova slévárny šedé litiny stoji na asfalto­vé třídě osázené ovocným stromovím a vnějším vzhledem připomíná studijní ústáv. A skutečně se tento provoz a celý závod staly dávno laboratoří jejich odvětvi výroby. Sovětští lidé pracuji pro svou vlast ,s vě­domím, že tím pracuji i pro nás. Myslím na všechnu tu jejich lásku, zájem a sta­rostlivost o nás, aby to u nás co nejlépe šlo. Odevzdávají nám svoje nejdražší zku­šenosti proto, aby nám zkrátili cestu k dob­ré budoucnosti. Jejich těžké, krvavé oběti šetří oběti nám. »Vám už to nebude a ne­smí trvat tak dlouho,« řekl nám, českoslo­venské delegaci, soudruh Davydov na závo­dě Kompressor. Je to jeden z těch, kteří osvobodili naši vlast a dál nám pomáhají svými zkušenostmi při výstavbě. V Měsíci čs.-sovětského přátelství měl pražský závod ČKD-Stalingrad besedu o dvou knížkách, v nichž jsou uloženy dra­hocenné zkušenosti sovětských lidí. Besedu vedl soudruh Jan Vašek. První knížka je nazvána »Slevači stachanovci«. Napsal ji P. Petrov, pracovník právě onoho slavného provozu Stalinových automobilových zá­vodů. Druhá je román od A. Pantilejeva »První týden«. Líčí hluboce lidsky růst mladého mistra na závodě. Ti, co přišli na besedu, i když účast mohla být mnohem větší, nelitovali. Však jim obě knížky mlu­vily ze srdce pokud jde o potíže a ukáza­ly jasnou cestu, jak z těch těžkostí ven. »Dá to práci,« řekli soudruzi, »bez námahy to nebude. Z překážek se nám však hlava nezatočí.« Knížka »Slevači stachanovci« je odborná, ale je současně vzrušující, je psána tak, že se v ní obráží celý člověk a jeho úsilí. V jed­né kapitole, nazvaní »Cesty vzestupu«, autor píše o předáku formířů Naumovovi, který na jedné poradě řekl: »Na frontě se nedá s úspěchem zaútočit, není-li silné pod­pory sousedních úseků. Rovněž tak u naši slévárenské pece. My, formíři, nemůžeme s úspěchem pracovat, protože nám čističi znemožňují řádnou práci.« A předák čis­tičů zas na to: »Nechť tedy dají formíři čisté odlitky. Slevači lijí všelijak a pěkně se dohovoří s modeláři, aby nám poslali odlitky v „kožichu“...« nu, a tak to po­kračovalo, až se našlo řešení v naprosté jednotě kolektivu, který se trvale a aktiv­ně účastnil při řešení velkých i malých úkolů provozu. U každého pracovníka vy­rostl pocit odpovědnosti nejen za vlástní práci, ale i za osud celého provozu. A naši soudruzi hned o situaci na vlast­ním závodě: »Nesmí si každý hrát jen na svém písečku. Nedosáhneme úspěchů, bu­­deme-li říkat: Hlavně, že já dostanu koru­ny, ať se s tím pachtí v cídímě, jak umějí.« Rozbírali, jak je třeba napravit to, že lidé na závodě nevědí, ják na sebe práce nava­zuje, mnohde nevidí dál než na svůj úsek. Také jsou na závodě lhostejní lidé, tech­nicky a politický málo připravení k tomu, aby pevně vedli kolektiv. Odbudou všechny snahy o zlepšení poznámkou: »Ale co, my vždycky měli zvuk... jaképak učení...« Jenomže takhle by to se zvukem mohlo dopadnout tak, že by ani ozvěna nebyla. I o takových případech píše Petrov a uka­zuje,- jak je řešit, jak získat lidi, včleňo­vat je do kolektivu, a když to nejde, tak je nahradit. »Musí se skončit se samoobslu­hou. Na př. při zásobování pracoviště. Děl­ník má věnovat svých čtyřistaosmdesát minut přímo práci. Polotovar, výkres, ná­stroj musí být na dosah ruky, stačí ji jen natáhnout. Tato otázka souvisí s další, ne­méně důležitou. Když neuvolníme mistry od seřizováni strojů, nebudeme mít pc kom vyžadovat plánování výroby. A na tuhle otázku navazuje třetí: »Je třeba učit lidi,« říká mladý mistr Altuchov v Pantilejevově románu »První týden«. I u nás se stává, že je mistr spíš pomocníkem dispečera. A tak pokračují obě knížky. Ať se dotý­kají boje se zmetky, hodinového plánu, chozrasčotu nebo správného rozmisťování kádrů a výchovy mladých, jsou drahocen­nou pokladnicí zkušenosti nám v plné bo­hatosti odevzdávanou. Je třeba jen si z ní brát stále Víc a do větší hloubky. A pozor­ní posluchači na besedě tak činí. Však není náhodou, že odsouzená skupina ničemných tvorů, která nás chtěla zavést s cesty ži­vota na cestu smrti, tak usilovala o to, aby nám uzavřela pokladnici sovětských zkuše­ností na tisíc zámků. Nu, nepodařilo se jí to. Vřed byl vyříznut. A teď je nám v plné síle třeba pracovat k tomu, aby i o nás platila slova soudruha Molotova, která vy­slovil o sovětských lidech: »Duševní tvář­nost sovětských lidí lze především spatřo­vat v uvědomělém postoji k vlastní práci jako k dílu společensky důležitému a jako k posvátnému závazku vůči sovětskému státu.« ALENA BERNAŠKOVA, laureátka státní ceny. i / ZE SOVĚTSKÉHO SVAZU Na dalekém severu • Před mapou země stála sedmnáctiletá komsomolka Nina Potylicina. Hledala me­teorologickou stanici, v niž měla pracovat jako radiotelegrafistka. »Odtud — řekl jí vedoucí krajské správy meteorologické služby v Krásnojarsku J. M. Zukovskij — pojedete parníkem a pak poletíte letadlem. Stanice leži 350 km od nejbližšího sídliště. Nyní ji obsluhují 4 lidé. Potraviny, pošta a všechno potřebné pro pracovníky stanice se tam dopravuje letadlem jednou za rok.« 1 »Nu — tak jak jste se rozhodla ?$ — ptá se soudruh Zukovskij. , »Ráda pojedu« — pevně odpověděla kom­somolka. »Ať je to jakkoliv daleko, žád­ných obtíží sé nebojím.« Za několik dní byla Nina už na svém no­vém místě. Poblíž jezera o samotě stojí vel­ký dům. Za ním se prostírá pustá tundra. Radiotelegrafistku srdečně přivítal vedoucí stanice I. Turenjn a 3 spolupracovníci. Dív­ka se zakrátko seznámila s prací i životem malého kolektivu. Na stanici se konají po­zorování pomocí rozličných přístrojů, umís­těných na břehu jezera. Do speciálního de­níku se dvanáctkrát denně přesně zazna­menávají výsledky pozorování. Den se nyni krátí. Temně rudé slunce se vyhoupne na chvíli nad horizont, pozlatí svými paprsky zasněžené kopce a znova se skryje. Blíží se polární noc. Tu sedávají všichni v prostorné kuchyni u roztopených kamen a L. Novikov předčítá z knihy »Mla­dá garda«. Všichni pozorně naslouchají. Čtení přerušují jen tehdy, když jde někdo z nich za prací ven, do tmy a vánice. V době XIX. sjezdu všichni pracovníci stanice s vřelým zájmem sledovali a potom projednávali usnesení sjezdu strany. Při­pomněli si při tom, jakou péčí je v sovět­ské zemi obklopen člověk. Starší pozorova­­telka, Naděžda Ivanova těžce onemocněla. Ze stanice poslali radiogram do Krasnojar­­ska. V Krasnojarsku vzlétla dvě letadla. V jednom letěl lékař a ve druhém vezli zá­sobu pohonných látek pro zpáteční cestu. Nemocné byla poskytnuta nezbytná lékař­ská pomoc... Pracovníci meteorologické stanice na da­lekém severu čestně plni všechny své úkoly. Šest nových textilek vyrobí ročně miliardu metrů tkanin V sovětských méstectf Kamyšině, En­gelsů, Barnaulu, Krasnodaru, Chersonu a Stalinabadu byla zahájena výstavba šesti nových velkých bavlnářských kombinátů, které budou vyrábět ročně až miliardu met­rů tkanih nejrůznějších druhů. Nové závody budou vybaveny nejmoder­nější sovětskou technikou, tkalcovskými automaty a jinými vysoce výkonnými stro­ji, které značné ulehčuji práci dělnic. Rov­něž celá vnitropodniková doprava bude mechanisována. Současně s výstavbou no­vých textilních středisek budou v jejich okolí postaveny dětské jesle, školy, klu­by, kjna, noční sanatoria, kliniky, jídelny. »Sluneční vypínače« V leningradském závodě »Etalon« úspěš­ně skončily zkoušky s prototypy jedineč­ného přístroje — »slunečního vypínače«. Zkonstruovala jej a začala s ním — jako dar k XIX. sjezdu strany — před stanove­ným termínem pracovat komplexní brigáda Inženýrů, techniků a dělníků závodu. Pří­stroj je určen k automatickému vypínáni a zapínání signalisačních zařízení na prů­plavu Volha—Don a v budoucnosti i na ji­ných vodních cestách. Ve »slunečním výpi­­nači« jsou pod silnostěnným sklem umístě­ny prstence ze speciálního kovu. Když se rozední, roztáhnou se tyto prstence vlivem slunečních paprsků a automaticky přeruší elektrický okruh. Světlo na majáku neb plovoucí boji zhasne. Za soumraku v pří­stroji probíhá opačný postup a, světla se rozsvítí. Díky použití »slunečních vypína­čů« odpadne nutnost spojovat kabelem bře­hy se signalisačními světly, umístěnými v lodni dráze uprostřed vodní cesty. Zna­mená to nejen velkou úsporu, ale i zvýšení spolehlivosti signališačního zařízení. Fakta o nových gigantických elektrárnách v SSSR Pro takové stavby, jako je Kujbyševská nebo Stalingradská vodní elektrárna, je třeba asi 700 tisíc tun kovu. O obrovské spotřebě kovu pro nová velká díla v SSSR hovoří i tato cifra: Pro dodání elektrického proudu ze Stalingradská vodní elektrárny do Moskvy bude postaveno vedeni ö vyso­kém napětí 400 tisíc volt v délce více než 1000 kilometrů. Délka elektrického vedení o napětí 220 a 110 tisic volt do Kujbyševa, Saratova, Astrachaně a Zavolží bude činit více než 8000 kilometrů. Je to vzdálenost přibližně z Moskvy do dhabarovska na Dál­ném Východě. Váha jednoho agregátu — turbiny a ge­nerátoru — pro volžské vodní elektrárny bude činit více než 2000 tun. Na jejich do­pravu je třeba dvou nákladních vlaků. Jen na stavbu Stalingradská vodni elek­trárny bude třeba asi 32 milionů tun nej­různějšího stavebního materiálu a zařízení, což je obsah několika set tisíc těžkých čtýřosých nákladních vagonů. V době kla­dení betonu na této stavbě musí být denně přisunuto k betonářským závodům nejméně 30 nákladních vlaků se štěrkem, pískem a cementem.

Next