Rudé Právo, květen 1953 (XXXIII/120-150)
1953-05-01 / No. 120
PÁTEK ' Proletáři všech zemí, spojte se! RÜDE PRÁVO (Právo lidu ročník 54) číslo 120 Kčs 19 5 3 ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 2.50 Rudé právo ročník 33 Kupředu, československá úderná brigádo světového pokroku a demokracie, kupředu za splnění pětiletého plánu, za světový mír! I AŤ ŽIJE 1. MÁJ -SVATEK PRACUJÍCÍCH CELEHO SVETA Zůstat věrni Gottwaldovu odkazu a slavně zvítězit! Věrno odkazu velikého vůdce-a učitele všech pracujících Josefa Vissarionoviče Stalina, semkne se letošního Prvního máje ještě těsněji než kdykoliv jindy všechno pokrokové lidstvo v boji za mír, demokracii a socialismus. Ještě rozhodněji vyjádří svou nezlomnou vůli bojovat proti imperialistickým strůjcům nové války; za okamžité skončení lupičské války v Koreji; za uzavření paktu míru mezi pěti velmocemi; za zákaz atomové zbraně; za omezeni zbrojení; za svobodu a bezpečnost všech národů; za vítězství mírové politiky Sovětského-svazu; za vítězství trvalého míru na světě. Bok po boku s bratrskými zeměmi tábora míru vystoupí ještě v těsnějších a mohutnějších řadách než kdykoliv jindy také pracující lid naší země, aby ve jménu nesmrtelné památky zakladatele jejího nového šťastného života, Klementa Gottwalda, vyjádřil neoblomnou vůli jiti dále a ještě rozhodněji jeho cestou, cestou socialismu, obrany míru a věčného přátelství se Sovětským svazem. »Je naším velikým štěstím, že naše vlast již nepatří ke kapitalistickému táboru zmítanému bouřemi, nýbrž k světu mírové práce, k světu socialismu a lidové demokracie, jemuž stojí v čele velký Sovětský svaz« — tak řekl ve svém loňském májovém poselství československému lidu soudruh Gottwald. Á toto vědomí nechť dnes prolne miliony pracujících měst a venkova, nechť zažehne v nich vlastenecký žár, nechť zmnohonásobí jich vůli — zůstat věrni Gottwaldovu odkazu a slavně zvítězit. Ano, obrovské jsou již dnes síly míru ve světě. Byl to veliký Stalin, jenž vytvořil a zocelil mohutný tábor miru, demokracie a socialismu, který se rozprostírá od Šumavy až k Tichému oceánu a sjednocuje celou třetinu lidstva zeměkoule -— 800 milionů lidí, již navždy svrhli okovy imperialistického otroctví. A síly míru ve světě rok od roku rostou a svědčí o bezesporné převaze socialismu nad zahnívajícím kapitalistickým zřízením. Jsou to-především skvělé úspěchy sovětského lidu při plnění a překonávání úkolů páté stalinské pětiletky a při výstavbě komunismu, nepřetržitý rozmach sovětského národního hospodářství a hmotného a kulturního blahobytu lidí — úspěchy, jež jsou zdrojem růstu mírotvorných sil světa. Vždyť už v roce 1952 překročil Sovětský svaz předválečnou úroveň průmyslové výroby 2,3krát a v roce 1955 bude tato výroba již trojnásobná. Již v rooe 1951 vyrostla produktivita práce v sovětském průmyslu l,5krát proti JAROMÍR DOLANSKÝ roku 1940 a národní důchod byl v roce 1952 už dvakrát vyšši než v předválečném roce 1940. A co lépe může svědčit o népřetržitém růstu životní úrovně pracujících'v Sovětském svazu, než fakt, že nedávno tam došlo k opětovnému snažení cen životních potřeb, již šestému od konce války. Veliká Čínská lidová republika, kde žije téměř jedna čtvrtina obyvatel zeměkoule, dokončila v minulém roce obnovu svého národního hospodářství, dovršuje revoluční agrární reformu, předstihla značně předválečnou úroveň průmyslové výroby a vytvořila tak předpoklady pro první pětiletý plán. Nemalý význam pro růst mírových sil ve světě mají pokroky, které činí na cestě výstavby socialismu i ostatní lidově demokratické země, opírajíce se o bratrskou pomoc Sovětského svazu a jeho světově historickou zkušenost. V roce 1952 dosáhla průmyslová výroba v Československu skorém dvojnásobku předválečné úrovně, v Polsku vzrostla 3,5- krát, v Maďarsku 3krát, v Rumunsku 2,3krát, v Bulharsku 5,4krát, v Albánii 7,5krát. Socialistická výstavba průmyslu a lidově demokratické zřízení v těchto zemích urychlují i vývoj zemědělství směrem k združstevnění zemědělské Výroby, k socialistickému přebudování vesnice. A co ještě nad to posiluje posici tábora miru proti táboru války, je to, že všechny země tábora míru, demokracie a socialismu, které budují nový řád, řád bez vykořisťování člověka, jsou navzájem spjaty novými, v historii lidstva dosud nevidanými vztahy horoucího a neotřesitelného přátelství, bratrské spolupráce a vzájemné pomoci. A tak je tábor míru na dnešní etapě historického vývoje velikou historickou vymožeností pro všechny národy, jejich záštitou v boji proti imperialismu a za mir, kolem níž se sdružují i ostatní stále rostoucí síly míru ve světě. Zdvihá se vlna nenávisti a odporu proti dravému imperialismu nejen v koloniálních a polokoloniálních zemích, ale i v takových kapitalistických státech, jako je Itálie, Francie a Anglie. Roste odpor širokých pracujících vrstev těchto zemí proti vlastní reakci, která, jak řekl Stalin, hodila přes palubu prapor buržoasně demokratických svobod a národní nezávislosti. Roste a vítězí národně osvobozovací hnutí v Asii. A v ce■lém světě formují se tváří v tvář hrozbě nové války mírumilovní lidé v široce se rozrůstávajíci všenárodní hnutí na obranu míru. A bojovnou směrnicí všech těchto statisíců, milionů prostých lidi, stoupenců míru, jsou slova Stalinova: »Mír bude zachován a upevněn, vezme-li lid věc zachování míru do svých rukou a bude-li ji hájit do konce.« To znamená, že nestačí jenom mír chtít a válku nechtít. Je třeba proti válce bojovat, boj proti přípravě války a ‘ proti jejím podněcovatelům organisovat, mobilisovat do tohoto boje všechny lidi dobré vůle, upevňovat protiválečnou frontu, frontu stoupenců míru, být, ostražitý a odhalovat domácí škůdce i cizí agenty, rozbíjet přediva lží a podvodů, kterými se snaží váleční paliči obloudit lid, ukazovat názorně cestu z vykořisťování, útlaku, z kris’í a válek. V tomto dějinném zápase nelze zaostávat. Chceme-li ze všech sil přispět k upevnění síly a moci tábora míru, musíme především učinit vše, abychom včas a do posledního splnili naše úkoly výstavby socialismu. Neboť v čem je především síla zemí socialismu? Je v tom. že v zájmu zabezpečení maximálního uspokojování hmotných a kulturních potřeb společnosti budují a rozvíjejí dějinně vyšši, pokrokovější způsob společenské výroby, který se vyznačuje stálým, krisemi nepřerušovaným růstem společenského bohatství a společenského produktu, stále rozšířenou reprodukcí pracovní síly, zvyšováním kvalifikace pracujících, zvyšováním produktivity jejich práce — zkrátka takovými rozměry a tempy růstu, o nichž se kapitalismu nezdá. A tento neustálý progresivní růst sil i blahobytu zemí socialismu je právě to, v čem se projevuje jeho dějinná převaha nad kapitalismem a co dnes čini pro země tábora míru reálnou perspektivu zvjjtězit v zápase o udržení míru. A tak má opravdu každý z nás věc míru ve svých rukou. Neboť čím úspěšněji plníme a překračujeme úkoly první Gottwaldovy pětiletky, tím více upevňujeme sílu naší země, tím více zvyšujeme její obranyschopnost, a tím více posilujeme světový tábor míru, a tím čestněji plníme svou povinnost vůči mezinárodnímu proletariátu. Proto také socialistické soutěžení a májové socialistické závazky našich hutníků, horníků, strojírenských a stavebních dělníků, železničářů, stejně jako našich JZD, státních statků a traktorových stanic, nejsou jen nezlomnou vůlí bránit mír, ale skutečnou silou, ranou do přediva strůjců války. (Dokončení na 2. str.) Májový pozdrav Věj, větře májový, rozplápolej prapory nad našimi hlavami, ať jejich živý oheň rozradostni naše srdce, rozproudí krev — ať nad řadami tryskne píseň, radostná a smělá! Československý lid slaví svůj První máj, svátek vítězné práce, svátek milionů strůjců a budovatelů nového života! Duní krok sovětských soudruhů po Krasnoj ploščadi. a z tisíců obrazů se na svůj vítězný lid usmívá moudrým úsměvem soudruh Stalin, stkvěji se ulice Pekinu záplavou .vítězných rudých praporů, šumí spanilá Varšava živým vlnobitím, pionýrskou písní : se rozléhá Berlín, z nábřeží Budapešti vysoko nad Dunaj do vinorodných stráni letí radostný zpěv, hřmi, šumí, kolotá a tryská hrdá a sebevědomá radost milionů a milionů k jarní obloze nad Bukureští, nad Sofií i Ti ranou — raduj se, zpívej i ty, naše Praho, soudružko Moskvy a Varšavy, Sofie a Budapešti! i s námi je soudruh Stalin, i jarní rozjásané Praze patři jeho otcovský úsměv — a jemu po boku je s námi soudruh Klement Gottwald, radostnou zář ve svých dobrých očích, nesmrtelný, přítomný v každém z nás,»v jitřních úsměvech pionýrů, v rozsvětlených, očích dělnických mám, v upřímném odhodlání, jež jako tvrdé záření plane že zraků prácujících mas. Tam, s vrchu Vítkova se dívá na májový průvod — od velitelského stanoviště Jana Zižky ... nu což, bratře Jebe, dobře jdou tý naše valné houfy! A stačí jím hlas na bojovný chorál! Nezhoustla, nezlenivěla našemu lidu krev, jaře a bystře pulsuje v jeho žilách, pravá jarní míza, co žene stromy do květů! Těžko, bolestné těžko nám bylo v tom měsí-ci březnu, kdy československý pracující lid stál dvojí smutnou stráž, dvojí tryznu při odchodu těch nejdražších. Plakal všechen lid pro Stalina, plakal pro soudruha Gottwalda, dvakrát za sebqu nám zemřel otec nej milovanější. Ale což to nebyl právě soudruh Stalin, což to nebyl soudruh Gottwald, kdo nás učili, v takových chvílích že je třeba pevně zdvihnout hlavy, semknout řady, se znásobenou energií se pustit do boje? Se znásobenou vážností a opravdovosti se tisíce a statisíce pracujících j.eště odhodlaněji pustilo do svých úkolů. Vysoká vlna bojového odhodlání proběhla celou republikou, pevněji sevřeli své řady komunisté, blíž ke Komunistické straně Československa jako k opravdové dědičce Gottwaldova díla se přimkly statisícové zástupy poctivých nestraníků, upřímnou jednotou všeho lidu se ještě zocelila obrozená Národní fronta. Letošní březen i duben — to byly týdny a dny obětavého boje za splnění Gottwaldova odkazu, boje a úsilí všeho pracujícího lidu Československa na všech pracovištích Gottwaldovy pětiletky. A jaký vykupující pocit šťastné jistoty naplnil všecky, když kormidlo naši státní lodi před celým národem převzal do svých pevných rukou jeho věrný bojový druh, zkušený bojovník a. atělesnitel nejkrásnějších vlastnosti naši, dělnické třídy — soudruh Antonín Zápotocký! Všecka srdce a všecky mysli se v ty nezapomenutelné hodiny presidentské volby rozechvěly vzrušující radostí: i náš druhý dělnický president je oddaný a hluboce věrný žák Leninův a Stalinův, v bojích a nejtvrdších zkouškách vyzkoušený a zakalený bojovník za nerozbornou družbu s naším přítelem, osvoboditelem a záštitou — Sovětským svazem. A hospodář, o jehož moudrosti má náš lid tisíce pevných a pravdivých důkazů. Pevněji, s upřímnou chutí se naši pracující opřeli do vesel tváří v tvář tak dobrému kormidelníku. Věj, větře májový, rozevěj do živého plápolu prapory Lenina a Stalina, prapory, pod nimiž žil, bojoval a padl, aby nesmrtelně trval v srdcích všeho lidu, náš soudruh Klement Gottwald! Ve stovkách českých a slovenských měst v soudružském souladu s matkou Prahou vyjdou Prvního máje mohutné průvody pracujících, vedené jednotnou tvůrčí vůlí, rozechvělé velikým snem a touhou po vítězném uskutečněni socialismu ve své vlasti! -Tam, kde se čeří modravé vlny jarních vod na nové Oravské přehradě, tam, kde vítr hvízdá ve smělých konstrukcích mohutných staveb socialismu, tam, kde se k nebi pnou šachetni komíny, tam, kde se živým dechem chvěje svěže zelené osení družstevních pšenic, všude, všude po naší krásné vlasti nezadržitelně se rozvijí nový živo,t, symbolisovaný právě tou krásnou rudou barvou našich praporů. .Slepotou, hluchotou, všeho druhu slabo.myslností jsou potrefeni ti emigrantští zrádci, kteří si ještě v duchu slibují cokoliv od nějakého zvratu, kteří ještě chovají třebas slabounkou a zimomřivou jiskřičku naděje na návrat starých časů, kteří kalkuluji s tím, že by si československý lid dal vzít cokoli ze svých lidově demokratických vymožeností. Všem těmto jidášům už je souzeno u cizích patníků vydechnout svou černou duši — souzeno výsostným soudem lidu, od něhož není odvoláni. Krásná je naše vlast v zářícím májovém slunci. Leč o kolik ještě bude krásnější, až uskutečníme všecko to, o čem nás naučil snít socialismus, o čem nás naučil snít strhující příklad sovětských národů! Zmizí skaliska žulových vltavských prahů — a na toku této spanilé řeky, o níž zpíval Smetana, vyroste nová krása rozlehlých přehradních jezer, od jejichž hydrocentrál do celé země bude proudit životadárná energie! A již zanedlouho nebude v Československu družstevníka, jehož práci by nesloužila žárovka, elektromotor, nejmodernější technika. Rostou nám na dřív pustých pláních nová socialistická sídliště — a bude těchto nových, světlých sídlišť tolik, aby každý pracující měl svůj pokojný a pohodlný domov, aby každé dítě mělo svou dětskou postýlku, svůj dětský pokojíček, své šťastné, radostiplné dětství. Vyzdvihneme z hlubin naši přebohaté země všecko mnohotvárné rudné bohatství, aby se naše socialistická technika, náš průmysl, mohly rozvíjet ve službách socialistické společnosti, abychom plánovitě mohli budovat dostatek a blahobyt. Věj, větře májový, a do všech koutů naší republiky roznášej pozdravy všem, kdo poctivě a čestně bojuji o slavné uskutečnění tohoto velikého snu pracujících! Nechť ještě pozorněji upřou soudruzi své oči na stoupající grafy výroby, nechť ještě směleji, ještě rozhodněji rozvíjejí tvůrčím způsobem drahé dědictví Gottwaldovo, nechť pátý rok Gottwaldovy pětiletky se stane jejím rokem nejslavnějšim, rokem splnění a vysokého překročeni všech plánů, rokem, který bude v dějinách budováni socialismu v Československu provždy zaznamenán jako rozhodující rok nejúspěšnějších vítězných bitev. »Není takových pevností, kterých by komunisté nedobyli!« S tímto heslem nastupovala první směna budovatelů socialismu do první sovětské pětiletky. To je heslo stavitel^ Dnéprostroje, strůjců stalingradského Traktorového závodu, budovatelů těch pevnosti, o které si roztříštil zíočinnou hlavu hitlerovský fašismus. Nechť se i pro nás všecky, kdo se učíme a chceme učit od sovětských bohatýrů, stane heslem denního boje, rozhodujícím životním pravidlem. Právě sovětská vítězství, pod tímto heslem uskutečněná, ulehčila a zrychlila cestu k vítězstvím našim. Napněme všecky síly, abychom také našimi novými vítězstvími ulehčili cestu k budoucím vítězstvím těm, kdo letošní První máj neslaví ještě jako svátek vítězné budovatelské práce, nýbrž jako bojové střetnutí s vykořisťovateli a nepřáteli lidstva. Nechť nad našimi májovými průvody, nechť nad všemi příštími dny naši budovatelské práce jasně zni nesmrtelný velG telský hlas soudruha Gottwalda: »Kupředu, československá úderná brigádo světového pokroku a demokracie, kupředu za splnění pětiletého plánu, za světový Bjur JAN DRDA