Rudé Právo, únor 1954 (XXXIV/31-58)

1954-02-01 / No. 31

Proletáři všetd»V*mHfisWf0%p! PONDĚLÍRUDE PRÁVO 1 » 5 4 ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Rudé právo ročník 34 30 hal. (Právo lidu ročník 57) číslo 31 HRDÁ BILANCE PRÁCE NAŠEHO LIDU Všechen náš lid se seznámil včerejšího dne se zprávou o plněni státního plánu rozvoje národního hospodářství v roce 1953. Zpráva zobrazuje velikost budovatelské práce naše­ho lidu a další rozkvět republiky. V uplynu­lém roce vzrostla na základě příznivého vze­stupu výroby rychleji osobní i společenská spotřeba a zvýšila se kulturní úroveň života našich pracujících. Velkolepé výsledky v uplynulém roce vyniknou ještě výrazněji, srovnáme-li je s vývojem v kapitalistických' zemích. Náš lid se může pochlubit vzestupem hru­bé výroby ve srovnání s rokem 1952 o dal­ších 10 procent, na Slovensku o 14%. Vý­roba oceli vzrostla o 16%, parních kotlů o 36%, nafty o 8%, důlních nakladačů o 57%, soustruhů o 46%, nákladních vago­nů o 33%, valivých ložisek o 12%, o mnoho vzrostla výroba chemického průmyslu a ostatních odvětví. Naše stavebnictví předa­lo do užívání pracujícím téměř 30.000 no­vých bytů a 4758 bytů v rodinných domcích, budovaných svépomoci. Národní důchod vzrostl asi o 5% a z něho připadlo 73% na hmotné a kulturní potřeby obyvatelstva a 27% na další rozšíření socialistické výstav­by. Zaměstnanost, v národním hospodářství stoupla o 180.000 osob a produktivita práce se zvedla o 7%. Prodalo se o 9% více masa. sádla o 16%, rýže o 19%, domácích praček 0 300%, jízdních kol o 27% atd. Tak by bylo možno pokračovat ve výčtu přesvědči­vých skutečností o výsledcích práce našeho lidu v uplynulém roce. ~ Jinou bilanci dělají kapitalistické státy. Zběsilé závody ve zbrojení, prudké omezo­váni mírové výroby, ustavičné zvyšováni daní a ožebračování lidu přivedly kapitalis­tické země do neřešitelných rozporů. Neroz­lučná družka kapitalismu — kříse — stále silněji tluče na brány kapitalistického hos­podářství. Svědčí o tom samotné kapitalis­tické oficiální statistiky. Podle nich poklesla v USA výroba za rok 1953 o 7%. Vý­roba oceli byla v prosinci o 22% nižší než v březnu 1953. Ve středisku hutního prů­myslu v oblasti Pittsburku pracovalo v pro­sinci z 25 vysokých pecí jen 19 a ze 14 mar­tinských peeí jen 11. Přirozeně klesá výroba 1 ve strojírenství. Výsledkem poklesu výroby v uplynulém roce je vzrůst nezaměstnanosti nejméně o jeden milion osob. Průměrná za­městnanost dělníků činí jen 39,9 hodiny za týden a jejich týdenní mzda je nižší o dva dolary při zvýšení existenčního minima o 2% za pololetí. Předpovědi 300 amerických ekonomů, kte- JS- měh v prosinci poradu, jsou chmurné, ý roee 1954, jak prohlásili, bude národní důchod USA o 5% niáši, hodnota průmyslo­víš výroby se sníží o 20—25 miliard dolarů a index průmyslové výroby bude nižši o 10—1§■%. Předzvěst daíšího poklesu vý­roby v letošním roce — hromadné propouš­tění dělnictva — neustále probíhá. To vše jsou přesvědčivé důkazy existující krise ka­pitalistického hospodářství. Veliké hospodářské úspěchy a růst životni úrovně našeho lidu jsou naproti tomu nej­výraznějším dokladem předností lidově de­mokratického zřízení před zřízením kapita­listickým. Rok od roku stoupá v naší zemi výroba, zaměstnanost lidu a růst jeho ži­votní úrovně, což za kapitalistické republiky nikdy nebylo. V roce 1929, kdy kapitalisté prožívali zla­tý věk předválečné konjunktury, bylo v ČSR vyrobeno 2,1 milionu tun oceli, za rok nato 1,8 milionu tun a v roce 1931 dokonce jen 1,5 milionu tun. Z 21 vysokých pecí bylo v provozu jen 11. Takovým »tempern« roz­víjeli hutnický průmysl kapitalisté. V letoš­ním roce vytavili naši hutnici o 20% více surového železa a o 16% více oceli než loni. Jejich ruce a hlavy dopomohly k tomu, že jsme ve výrobě oceli na hlavu předhonili kolébku hutnické výroby Anglii, západní Německo a Francii. V historii našeho průmyslu nevídaných úspěchů dosáhli také naši horníci. Rali ná­­šim závodům, dopravě i domácnostem v roce 1953 54,6 milionu tun uhli. Kapitalisté — ti dokázali něco jiného: od roku 1925 do roku 1931, tedy za 6 let, snížili těžbu uhli o 100.000 tun. Takové bylo celé kapitalis­tické v hospodářství, potácející se od deseti k pěti. Důsledky toho odnášely bídou, hla­dem a nezaměstnaností miliony obyvatel re­publiky. Největšího vzestupu dosáhla v roce 1953 naše strojírenská výroba. Jestliže se výro­ba výrobních prostředků zvýšila během pěti let asi o 110 procent, strojírenská výroba vzrostla na více než trojnásobek. Naši děl­níci a inženýři — strojaři — mají světovou pověst. Zhotovili a zavedli výrobu dalších, u nás nikdy nevyráběných strojů a zařízeni, jako na příklad kombajny pro nízké sloje, ssaci bagry o vysokém výkonu, bezhroté brusky a poloautomatické kopírovací sou­struhy, patnáct nových typů obráběcích strojů, 7 nových typů asynchronních moto­rů, diesel-elektrické lokomotivy, elektrické luční zednické hladičky, pětiradličné pluhy, zubolékařské universální soupravy, nový typ počítacích strojů, turbodmychadla a ji­né stroje, o kterých se akcionáři a správní rady Škodovky, ČKD nebo Báňské a hutní domnívali, že se budou muset vyrábět na věky v Německu či v USA. Sotva by se dnes našel na světě nějaký stroj, který by naši umní strojaři nedokázali vyrobit. Kdyby bylo .možné probírat všechna ostatní odvětví — energetiku, chemický či textilní průmysl, dopravu; stavebnictví či obchod, všude bychom našli tisíce vzác­ných úspěchů našich pracujících. Vzestup zaznamenala rovněž naše země­dělská výroba, kterou jsme vybavili tisíci novými stroji a zařízeními. Celková sklizeň obilovin, zejména žita, ječmene a kuku­řice, byla proti minulému rok-u vyšši a stejně tak sklizeň cukrovky, krmných oko­panin, luštěnin, a j. Nadprůměrně se skli­dilo ovoce a zeleniny. Takových výsledků mohou dosíci jen lidé, osvobození od jařma kapitalismu, kteří vidí, že pracují pro své blaho. Proto rok od roku zlepšují svou práci a dosahuji větších úspě­chů. Bez nového socialistického poměru na­šich dělníků, rolníků, a inteligence k práci by těchto výsledků nikdy nebylo. O veliké tvůrčí iniciativě našich pracujících svědčí zvláště ten fakt, že za minulý rok bylo podá­no a přijato 40.000 zlepšovacích námětů, kte­rými bylo uspořeno národnímu hospodářství téměř půl miliardy korun. Za vynikající úspěchy v práci bylo uděleno nejlepšim a nej­obětavějším pracovníkům několik set řádů a vyznamenáni. Úspěchy, kterých jsme průběhem předeš­lých let i v minulém roce dosáhli, vytvořily předpoklady pro další růst životni úrovně pracujících. K tomu bylo ovšem třeba zbavit se lístků, dvojích cen a zavést jednotný trh. Zrušení vázaného trhu a provedení peněžní reformy se výrazně projevilo v růstu osobní spotřeby našich pracujících. Opatření uskutečněná po měnové re­formě zvýšila kupní sílu obyvatelstva v ročním průměru téměř o 7 miliard Kčs. V říjnu byly sníženy ceny u 23.000 výrobků. To vedlo k dalšímu zvýšení prodeje. Proti září stoupl v říjnu prodej bavlněných tkanin 0 19%, vlněných o 26%, punčoch o 71%, roz­hlasových přijímačů o 56%, šicích strojů o 55 procent, motocyklů o 329% atd. Prodej spo­třebního zboží u nás stoupl proto, že lidé mají zajištěnou práci a vydělávají si neustále více. Reálná mzda dělníků v průmyslu vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí 1953 oproti průměru v mě­sících lednu—květnu tóno roku o 9%­Nyni po uveřejnění faktů a cifer o výsled­cích práce našeho lidu za uplynulý rok je každému jasné, proč nepřátelé republiky s takovou nenávistí štvou proti naší lidově demokratické republice a jejimu lidu. Vždyť když zde vládli, * shrábli sjohromné bohatství vytvořené lidem oni. Dnes jim však zbyly pro utěšeni jen ty povídačky o »krachu prů­myslu«, o »nezaměstnanosti«, o »katastro­fálním hladu« a jiných hrůzách, které vidí kolem sebe, a které by tak rádi viděli v Čes­koslovensku. Ovšem vyhnaná buržoasie a ostatní zrádci se »svých starých zlatých ča­sů« v Československu již nikdy nedožiji. Plo­dy práce budou v naší zemi jednou provždy sklízet již jen ti, kteří je vytvářejí — náš pracujici lid. Ve schopnosti a obětavosti našeho lhíu je pevná záruka dalšího rozkvětu naší lidově demokratické republiky. Dalái růst životni úrovně našeho lidu závisi na tom, jak se nám podaří zvládnout některé nedostatky v hlavních odvětvích našeho národního hos­podářství, které se projevily v tom, že plán na rok 1953 byl splněn na 99 procent. Nej­vážnější z těchto nedostatků je zaostávání palivové, energetické a rudné základny a značně pomalejší růst zemědělské výroby za potřebami potravinářského a lehkého prů­myslu, které vyrábějí spotřební zboží. Další rozvoj našeho hospodářství úzce závisí na vyřešeni právě těchto nedostatků, Neméně vážným úkolem zůstává pro vše­chny pracovníky v průmyslu likvidace nad­normativních zásob. I když se situace v le­tošním roce proti loňskému roku zlepšila a za stovky milionů nadnormativních zásob nám ubylo, objevuji se dále případy, že v ně­kterých závodech nadnormativní zásoby rostou. Je potřeba vidět, že miliardy korun, které nám leží v nadnormativních zásobách, stojí v cestě rychlejšímu rozvoji osobní 1 společenské spotřeby. V minulém roce se nám podařilo snížit vlastni náklady průmyslové výroby asi o tři procenta. I když to je velký úspěch, je možné a je nutné udělat v letošním roce pro sní­žení vlastních nákladů a pro zhospodárněni výroby i zvýšeni produktivity práce daleko více než loni. Čím větší úspěchy budeme mít na tomto poli, tím větší budou naše finanční i materiálové reservy pro snížení cen. Náš pracující lid dosáhl v minulém roce na všech úsecích národního hospodářství ne­všedních úspěchů. Svou iniciativou, praco­vitosti a obětavosti dokázal v krátké době dvojnásobně zvýšit výrobu, přebudovat náš průmysl a zprůmyslnit Slovensko. Nemůže být pochyb o tom, že také v letošním roce spolu s horníky zajisti pro naši zemi dosta­tek uhli, elektřiny a rud a dobude dalších vítězství na všech úsecích výstavby socia­lismu. Přeměna vyslanectví ČSR a Korejské lidově demokratické republiky na velvyslanectví PRAHA 31. ledna (ČTK) — Ve vzájemné dohodě a ve snaze všestranně prohlubovat, /rozvíjet a dále upevňovat přátelské vztahy mezi Československou republikou a Korej­skou lidově demokratickou republikou do­­hn/iň. 7r~ vlády Československé republiky a Korejské lidově demokratické republiky pře­měnit vyslanectví ČSR ve Fenjanu a vysla­nectví Korejské lidově demokratické repu­bliky v Praze na velvyslanectví a vyměnit velvyslance. L|ffEB.19Ét Hory patří pracujícím Ta tam je doba, kdy do Rožnova pod Rad­hoštěm — do tak zvané Masarykovy léčeb­ny — jezdili marnit lenošný život statkáři a fabrikanti. Za pár let se zde všechno od základů změnilo. V blízkém okolí vyrostly továrny zaměstnávající tisíce pracovníků. I návštěvnici hotelů a chat jsou jini. Vedle dělníka z továrny přišli na rekreační zota­venou pracovníci STS, družstevnici 1 zaměst­nanci státní a veřejné správy. Je tu také mladý Zootechnik Břicháček ze školního statku Dobešice u Písku za splně­ný závazek, že sníží procento uhynulých te­lat a selat. Podařilo se mu od července mi­nulého roku vychovat všechna narozená te­lata a od každé prasnice dosáhl v průměru jedenáct selat. Na ranní procházce je vidět živě diskutu­jícího předsedu záyodní rady pěstitelské ško­ly v Litoměřicích Vakrmana s traktoristy soběslavské STS Jiříkem a Šimákem. Kaž­dý z nich načerpává na rekreaci nových sil do své další budovatelské práce. R. HNIDAJi, dopisovatel RP, Hodonin. Z OBSAHU Život a práce lidu naší země (str. 1) Změnil se život lidí v Hliněném Ü jezdci (str. 1) Hospodářské úspěchy zabezpečit politickou prací (str. 2) Za pouhých pět let (str. 2) LISTU: Celostátní konference stavbařů.komunistů v Porube (str. 2) Přípravy k volbám do Nej vyššího sovětu SSSR (str. 3) »Bonn připravuje revanšistickou válku« (str. 3) Tělovýchova a sport (str. 4) X W w ŽIVOT A PRAČE LIDU ★ Péče o historické památky DAČICE (Od našeho dopisovatele) — Minulost našich měst a obci není pouze v lis­tinách archivů a v památkách musei, ale i v, památkových řeservacích starých měst­ských čtvrtí. Město Slavonice v dačickém okrese má tolik výtvarných památek, že bylo zařazeno do míst státní památkové reservace. Z pů­vodní slovanské osady "se stalo za Přemysla Otakara II. významné město na cestě z Víd­ně do Prahy. Z té doby pocházejí krásné architektonické stavby, sklípkové klenby, sedlové střechy, italské štíty a »mazhausy« — někdejší střediska obchodu. Po bělohorské bitvě však význam města poklesl. Novou epochu v kronice města zaznamenal až rok 1951, kdy vláda uvolnila pro studium a obnovu památek značné prostředky. I Sla­vonice pocítily péči vlády. Místní občané oce­nili snahu vlády a v akci 5M sami vy­dláždili hlavni náměstí. Obnova památek se neomezila jen na vnější a vnitřní úpravu památných objektů. Současně byly moderně vybaveny byty v restaurovaných domech. Jsou v nich parkety, koupelny, elektrické plotny a jiné. Obnova slavonické reservace je dokladem pozornosti naší vlády o památky minulosti i o příjemné bydlení slavonických občanů — pracujících našeho pohraničí. FR. DVORAK, předseda MNV Slavonice V * NASI ZEME V největším LKR ve Svitu GOTTWALDOV (Od našeho zpravodaje) — Každých čtrnáct dnů pravidelně v pondělí naplňuje se společenská místnost zavodni stráže Svitu. Scházejí se členové Lidového kroužku rušťíny. odbočky bezpečnost, který je největším v závodě; má přes sto, členů. Aby se mohli LKR zúčastnit i pracující na směny, vyučuje se ve dvou skupinách. Velký zájem o ovládnuti ruského jazyka dosvěd­čuje téměř stoprocentní účast / NA NEDĚLNÍ SMĚNĚ HAVÍŘŮ V neděli nastoupili hornici ve všech reví­rech do práce, aby vytvořili zásoby uhlí pro případ dlouhotrvajících mrazů, kdy potřebu­jeme všude větší množství paliv. Za těžkých podmínek bojovali havíři na povrchových dolech. Za podmínek, kdy vše­chno mrzlo, což bránilo normálnímu provo­zu, plnili obětavě svůj úkol. Trust Most-jih vytěžil v ranní směně přes 6760 tun uhlí. Důl Obránců míru vytěžil v ranni směně 3080 tun. V trustu Most-sever si vedli nejlépe ha­víři na dole Zdeněk Nejedlý, kteří v ranní směně vytěžili 1065 tun. V trustu Bílina na dole Alois Jirásek bylo vytěženo 1625 tun uhlí. Obětavosti bagráků, havířů, strojvůdců, všech lidí u pomocných prací bylo vytěženo v ranní směně SHR přes 21.000 tun uhlí. I železničáři odpovědně splnili svoje úko­ly a přistavili havířům na nedělní směnu do­statečný počet vagonů. Obětavé pracovali i řidiči nákladních aut, kteří pomohli do­pravovat uhlí na .kratší vzdálenosti. * »Zamrzá nám všechno, na co sáhneme« — charakterisoval v neděli odpoledne situaci ředitel nejlepšího sokolovského povrchového dolu Gustav v Habartově Václav Němeček. Avšak po tuhém boji s přírodou se havířům dolu Gustav spolu a vojenskými brigádníky podařilo zvítězit. Podle předběžného zjištění odstranili ve třech . mimořádných směnách v sobotu a v neděli dosavadní manko v těžbě a splnili lednový plán na 100%. Měsíční plán splnili také havíři lomů Medard a Antonín. Tyto doly jsou spolu s Gustavem rozho­dujícími závody celého revíru. Plán těžby splnila také většina hlubinných dolů. * Na nedělní dopolední směně v ostravsko­­karvinském revíru padly dva pracovní re­kordy. Kombajnéři Viléma Krejčího z Velko­­dolu čs. armády vytěžili za měsíc jako první v republice 9100 tun uhlí. Rychioraziči Bro­nislava Ochmanského na dole Petr Cingr prorazili za měsíc 221 m chodby v kamenu. Po dosažení rekordu vyhlásil soudruh Ochmanský za svou partu nový závazek, že do 1. máje prorazí o 175 m chodby více, než jim ukládá norma. Také řgda, dalších havířských kolektivů podala na nedělni dopoledni směně dobré výkony. Na dole J. V. Stalin překročila úderka Jana Masného denní plán těžby té­měř o polovinu. Na většině kladenských dolů se pracova­lo ve všech třech směnách. Na pomoc přišlo na 100 brigádníků z pražských závodů a úřadů a z kladenských huti. Nedělní směna měla zvlášť radostný prů­běh na dolech Gottwald a Nosek. Dolu Gott­wald chybělo v neděli rS.no do splnění mě­síčního plánu již jen několik desetin procen­ta. V 11 hodin dopoledne dali havíři po­slední vozík uhlí na ledhový plán. Na dole Nosek zbývalo vytěžit v nedělní směně ještě jeden a půl procenta měsíčního plánu. V poledních hodinách radostně ozná­mili, že právě splnili lednový plán na 100%. V západočeském uhelném revíru nastou­pili havíři na nedělní směnu ve všech do­lech. Na největších pracovali ve dvou smě­nách. První nastoupila již v sobotu večer po skončení odpoledni směny a druhá v čas­ných hodinách ranních. Krásného výsledku dosáhli horníci na dole v Týnci. Denní plán těžby splnili na 108,51%, Rosicko-oslavanšti havíři nastoupili k mi­mořádné směně na všech dolech reví­ru. Přes nutné opravy na dole Antonín, na­rubali horníci 50 vagonů, uhlí. Na dolech Jihomoravských lignitových zá­vodů bylo s pomocí brigádníků vytěženo za dopolední směnu na 1200 tun lignitu. Ve­doucí dolů ve spolupráci se železničáři za­jistili pravidelný přísun vagonů i jejich ury­chlenou vykládku. * Horníci handlovských uhelných dolů do­sáhli velkých úspěchů již v ranních směnách. Narubali pět vagonů uhlí nad plán. Také nováčti havíři, kteří celoměsíční plán již splnili, dosáhli vynikajících výkonů v nedělní ranní směně. Plán těžby překro­čili o 50 vozíků uhlí. (ČTK) * ♦ VŽelezničáři po boku havířů Příslušníci »modré armády« se v neděli 31. ledna plně „zapojili po boku havířů do Doje proti dočasným těžkostem, způsobe­ným nepřízní počasí. Zejména na těch sta­nicích, které mají zvlášť veliký význam pro plynulý přísun vagonů dolům, podávali že­lezničáři mimořádné výkony. Na železniční křižovatce na nádraží v Kolíně bylo od časného rána živo. Úkol, který tu stál v neděli před kolínskými že­lezničáři, nebyl malý, a proto na zajištění1 plynulé dopravy vlaků a k urychlení oběhu vagonů se také dobře připravili. Desítky a desítky vlakových souprav, naložené uhlím a ostatním cenným nákla­dem, projížděly kolínským nádražím do hlavního města republiky bez jakéhoko­liv zdržení. ^ V neděli zavedli pracovníci českotřebov­ského depa po prvé v naší republice nový způsob střídání vlakových čet, který umož­ňuje lepší a plnější využití lokomotiv. S každou ze tří vlakových souprav, které v neděli byly vypraveny z České Třebové, odjely dvě vlakové čety. Zatím co jedna je ve službě, druhá odpočívá ve zvlášť upra­veném a zařízeném oddělení služebního vo­zu, kde má i lůžka a kamna. V dli se čety vystřídají, takže po doplnění zásob uhlí a vody může lokomotiva ihnea vyr£At naoai­­ší cestu. Tento způsob se vekni osvědčil v Sovětském svazu právě v zimníph obdo­bích. ♦ Celý kolektiv libereckého oddělení ČSD, obstál v nedělní těžké zkoušce se ctí. Osád­ka stavebního vlaku v Tanvaldě vyložila na př. všechny vozy s uhlim ve strojní stanici, aby vagony mohly být ihned přisunuty do uhelných pánví. V libereckém depu vyložili brigádníci z řad železničářů 12 vagonů uhlí. V Turnově, kde byl zvláště silný přísun na­ložených vozů uhlím, pomohli při vykládce příslušníci naší lidově demokratické armády. O železničáře, vystavené nepříznivému vli­vu počasí, bylo přitom dobře postaráno. V jednotlivých uzlech jim byly nepřetržitě podávány teplé nápoje, polévky a jednodušší teplá jídla. Heslo »Ani jeden vůz na uhlí nesmí zů­stat v libereckém odděleni zpět nebo nevy­ložen«, které se stalo závazkem všech libe­reckých železničářů, bylo v neděli čestně splněno. (ČTK) Ze Sovětského svazu Nádherná přítomnost Moskvy Před pěti lety, 1. února 1949, zveřejnila moskevská Pravda usnesení Rady ministrů SSSR a ÜV KSSS o vypracováni nového ge­nerálního plánu rekonstrukce Moskvy. Na podkladě tohoto usnesejíi byl vytvořen velko­lepý plán výstavby hlavního města Sovětské­ho svazu na léta 1951—1960. V této době de­seti let bude tu vystavěno 10,000.000 čtvereč­ných metrů nové obytné plochy, 400 škol, řa­da nemocnic s 26.000 lůžky, vyrostou pře­krásné výškové budovy a nové linky podzem­ní dráhy spoji jednotlivé části mésta... V krátké době několika let se již změnila tvářnost Moskvy. Po prvé v dějinách se tak obrovské město formuje jako umělecké dílo, podřízené jednotné architektonické harmonii. Na mistě bývalých křivolakých a těsných ulic se rozložily světlé prospekty, nové banky a sady, výškové budovy změnily siluetu měs­ta. Pohled s Leninských hor, kďe vysoko nad řekou strmí k obloze budovy nejkrásnější university světa, poskytuje již dnes nový ob­raz Moskvy... Jestliže v minulém roce bylo dáno k použí­vání 800.000 čtverečných metrů, pak za rok za dva budou Moskvané již dostávat každo­ročně 1 milion čtverečných metrů obytné plo­chy. V minulém roce byla ukončena stavba nového úseku moskevské podzemní dráhy — Arbatské trati, uzavírá se Velký okruh, který spoji 17 okresů a hlavní nádraží. Svou smělou krásou a technickou dokona­lostí hlásají všechna díla výstavby zázračný přerod starobylého města, slávu sovětské Moskvy, její nádhernou přítomnost a zářivou budoucnost. Sovětští lidé tak se ctí uskuteč­ňují jednotlivé kapitoly generálního plánu rekonstrukce svého hlavního města. Sovětská země se připravuje na volby do Nejvyššího sovětu V sovětské zemi se konají rozsáhlé přípra­vy k volbám do nejvyššího orgánu státní moci — Nejvyššího sovětu SSSR. Do voleb­ních komisí jsou navrhovány statisíce děl­níků, rolníků a zástupců inteligence. V Moskvě již skončilo navrhování kandi­dátů do okrskových volebních komisí pro vol­by do Nejvyššího sovětu SSSR. Do okrskové volební komise Dzeržinského volebního okru­hu v Moskvě bylo na příklad jmenováno přes 900 lidí. Jsou mezi nimi dělnici závodu »Bo­rec«, studentka S. Nětorasovová, umělkyně T. Pěstovská, hospodyně J. Muljukbvová. , Bylo již schváleno i složení okrskových vo­lebních komisi jiných moskevských okruhů. Při vytvářeni volebních okruhů se ukázalý velké změny, k nimž došlo v zetni v posled­ních čtyřech letech — od posledních voleb do Nejvyššího sovětu SSSR. V Moskvě bylo na příklad v okruhu Leninských hor, v okolí nových budov moskevské university založe­no šest nových volebních okrsků. Vědecké výzkumy v chovu ryb Podle plánu bude v Sovětském svazu vylo­veno v roce 1956 36 milionů centů ryb — dvakrát vice než v roce 1950. Sovětskému rybářství vydatně pomáhají ichtyologové. Jen v povodí řeky Volhy pra­cuje 20 vědeckých Ústavů pro chov ryb. Bio­logická stanice »Borok«, zřízená na Rybin­­ském vodojemu, zkoumá zákonitosti růstu ryb. Jiné vědecké ústavy studují metody akiimatisace ryb a způsoby výživy rybího plůdku. Tyto vědecké práce jsou zvláště dů­ležité nyni, kdy se v Sovětském svazu po­číná rozsáhle zavádět rybniční chov ryb a zřizují se nová rybářská hospodářství. Vědečtí pracovníci také zkoumají, jak zlep­šit techniku lovu a výlovu ryb. ZMĚNIL SE ŽIVOT LIDÍ V HLINĚNÉM ÚJEZDCI PLZEŇ (Od našeho zpravodaje) — Všichni starši lidé na okrese i v kraji ši do­sud velmi dobře pamatují na jednu z těch nejchudších vesniček na Horažďovicku, na Hliněný Újezdec. Na obec, kde byl jeden veli­ký sedlák Štěpánik ä ostatní jen drobni ze­mědělci a domkáři. Drobná, po celém katastru rozházená po­lička rodila za masarykovské republiky jen bídu. Po celý rok dřely se žena i děti a ku­lak neměl nikdy dost. Drobným rolníkům vedlo se zle — zato Štěpánik si kapitalistic­kou republiku nemohl vynachválit. Teď je tu JZD, které scelilo políčka v lány a druž­stevníci na nich uplatňuji poznatky pokro­kové zemědělské vědy. Projevilo se to ve vyšších výnosech a užitkovosti i v příjmech členů JZD. Poměry v obci se od základu změni­ly. »Dnes se nám to směje,« říká nejstarší družstevník, bývalý šestihektarový rolnik Vojtěch Bláha, »tak jako se máme dnes ve všední den, tak jsme se neméli v dobách první republiky ani o posvícení. Já sám jsem poznal tu dobrotu kapitalistické vlády na své kůži.« A vypráví, jak ve dvaatřicátém roce měli zemědělci jen na Horažďovicku dluhů jako kvítí, přes 16,800.000 Kč. »Exe­kuce stihala exekuci a na šestihektarovém hospodářství měly děti hlád, táta jezdil s krávou, kterou chtěl prodat, s trhu na trh a nakonec za ni dostal tři stovky.« A jak je v Hliněném Újezdci dnes ? To uka­zuje nejlépe zpráva podávaná na IV. výroč­ní schůzi jednotného zemědělského družstva. Družstevníci v Hliněném Újezdci celý rok se pečlivě starali o výrobu — a také se jim to vyplatilo. Za zemědělské produkty utržili 884.248 korun. Odměna za jednu pracovní jednotku se zvýšila z 19 Kčs, které si vyplá­celi v roce 1952, na 38,60 Kčs. Po odečteni výrobních nákladů a fondu zbylo k rozděle­ní mezi družstevníky na odpracované pra­covní jednotky 444.480 korun. Syn toho Bláhy, který za první republiky neměl mnohdy pro své děti ani omastek, dnes — v den výroční schůze jejich družstva — kupuje si auto za 35.000 korun. Krásné moderní auto — »Škoda 1200« — předal družstevníkovi Bláhovi mladšímu nejlepší, pracovník Automobilových závodů z Mladé Boleslavi soudruh Vodička. A Bláhovi, kteři celý rok poctivě v družstvu dělali, mohou si tento »špás« — jak říká jejich otec — do­volit. Mají nejen dostatek živobytí, ale i pe­níze, že mohou být dobře živi. Za kapitalis­tické republiky, ani při samostatném hos­podařeni, nemohli si něco podobného dovolit. Družstevník Bláha starší dělá v rostlinné výrobě a odpracoval 511 pracovních jednotek, jeho syn s manželkou, která je nejlepší oše­třovatelkou dojnic, máji odpracováno 1174 pracovních jednotek. Všichni tři dobírali na výroční schůzi přes 42.000 Kčs mimo naturá­­lie. Ale to je jen jeden příklad. Mohli by­chom pokračovat od jednoho družstevníka k druhému a jen málokterému dělá odměna méně než 20.000 Kčs. Traktorista Chodora, který ještě před ne­dávném pracoval u dopravní správy v Pra­ze, dělá dnes v JZD traktoristu — za odpra­covaných 558 jednotek dostal 21.234 korun. Když se šel před rokem podivat do Hliněné­ho Újezdce na stavbu kravína, dohodl se s družstevníky, že s nimi zůstane natrvalo. »Už si nedovedu svůj život dnes ani jinak představit — říká traktorista Chodora. — Tak jsem si tu zvykl. Dostal jsem odměnu, která činí na 2000 Kčs kromě naturálií za měsíc. Zásluhou naší strany a vlády máme dnes na vesnici všechny vymoženosti: elektri­ku, rozhlas, radio, prodejnu Jednoty. Poří­díme si i televisor.« Diskuse na výroční schůzi, na níž vystou­pili funkcionáři družstva, družstevníci i družstevnice, ukázala, že v Hliněném Újezdci nechtěji zůstat stát. Nebyla to jen chlouba, ale také kritické připomínky, které ukazovaly, v čem se musí jejich práce ještě zlepšit, aby dosahovali, stále , lepších vý­sledků. Tak na příklad družstevník Slunko, když hodnotil, co všechno dokázali za minulý rok, upozornil zároveň na to, že jen stálé zvyšo­vání výroby přináší výsledky. »Abychom ob­stáli při růstu ostatních JZD — řekl v disku­si — nesmíme se spokojit s tím, že jsme měli v minulém roce o 4 q vyšší výnos pšenice. Naší starostí teď bude, aby nejen U obilovin a v živočišné výrobě, ale také u brambor jsme byli na prvním mistě. Všichni víme, jak se nám nevyplatilo nedodrženi agrotechnické lhůty při sázení brambor. Místo 175 q jsme jich na podzim sklidili jen 130 n z hekta­ru. Je to pro nás poučení. V letošním roce budeme všichni jinak hlídat dodržováni agro­technických lhůt... Také náklady na zpra­cování jednoho hektaru půdy jsou dosud vysoké. Musíme ještě více využit strojů 8TS a letos uskutečnit konečně kombajnové žně.« Výroční schůze družstevníků v Hliněném Újezdci se stala nejen přehlídkou vykonané práce za poslední rok, ale také nástupem k dosažení ještě lepších výsledků v letoš­ním roce. v. RŮŽEK Družstevník Bláha nastupuje k první jízdě t.lastním autem

Next