Rudé Právo, srpen 1954 (XXXIV/211-241)
1954-08-01 / No. 211
HEDtLL * * Proletáři všech zemi spojte se! RVDE PRÁVO 1 9 5 4 ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Rudé právo ročník 34 (Právo lidu ročník 57) číslo 211 50 hal. VE ŽNÍCH ZÁLEŽÍ NA KAŽDÉM Z NÁS V posledních dnech se pozornost každého z nás více než jiná léta obraci k polím, na nichž se začala sklízet úroda. Starost našich lidi o úrodu je zcela pochopitelná. Jsou vládci a hospodáři své země — jaký je výsledek společné práce, takový je i život. Sklizeň úrody je důležitá součást našeho života. Vždyť podstatná část chleba, pečivá a mouky, kterou potřebujeme v příštím roce, bude právě z letošní úrody. A tak je to i s krmivý a slámou, nutnými k výrobě masa, mléka a jiných živočišných produktů, kterých potřebujeme a budeme potřébovat stále vic. Proto také sklizeň úrody poutá na sebe pozornost jak pracujících vesnice, tak pracujicich měst. Na vesnicích sklízejí lidé to, co od podzimu a časného jara seli, ošetřovali, oč pečovali. A nyní sklízejí výsledek své celoroční práce. Jenom člověk, který nemá rád práci a nemá ani úctu k práci jiných, by se nyní nestaral o dobrou sklizeň toho, co na polích vyrostlo. Pracující vesnice přitom mají velké závazky vůči všemu ostatnímu našemu lidu. A proto je také nutné, aby za to, co dostávají z měst, dali své výrobky městům. Kdyby jim nedodávali své výrobky, zač by si koupili šaty, obuv, nábytek, potřebné nářadi, radiopřijímače a mnoho jiného zboží? Bez pracujících měst by se vesnice nutně vrátila do dob, kdy se svítilo louči, cho. dilo pěšky a tkalo na domácích stavech. Sklízíme úrodu tedy proto, aby byla zajištěna výživa všeho našeho lidu. Letos je úr?oda pěkná. Potvrzuji to zprávy o výnosech, které docházejí z těch míst, kde se již sklizi. Proto jsou všechny předpoklady, aby byla i dobře výživa lidu v příštím roce zajištěna. Ale musíme si uvědomit, že dobrá úroda jen na polích ještě nestačí. Je nutno ji sklidit. A sklidit tak, aby ani zrno, ani stéblo nezůstalo na poli. Není těžké pochopit, že čím lépe sklidíme, tím lépe pro nás pro všechny. Zvyšování zemědělské výroby není jen v tom, aby sq dobře zaselo, pohnojilo, aby se polní plodiny celý rok pečlivě ošetřovaly, ale také v tom, aby se úroda co nejlépe sklidila. Vždyť, co by bylo na příklad platné, kdybychom pilnou a poctivou práci dokázali vypěstovat 30 i více metráků pšenice z hektaru, kdybychom potom špatnou sklizni ztratili na každém hektaru několik metráků. Hospodáři vědí, že se snadno vydroli velké množství zrna, když se seká obilí přezrálé, když se včas nesveze, nechá se na dešti, mokne a vzroste. A to všechno jsou tuny chleba, mouky, tisíce koláčů a jiného pečivá. \ Neškodí si přitom znovu uvědomit zvláštnost, kterou má zemědělská výroba. Veškerá zemědělská výroba stoji na tom, co se vypěstuje a sklidí na poli. A také obili a Sláma jsou důležité pro- živočišnou výrobu, o jejíž zvyšováni nám nyní předevšim jde. Spotřeba masa, mléka a másla je mnohem vyšší, než byla před válkou. Ale ani s tím co je, nechceme se a nemůžeme spokojit. Zvyšování životní úrovně je a také musi být doprovázeno větší spotřebou živočišných výrobků. O tom u nás není a nemůže být sporu, a proto také strana a vláda právě na zvýšeni živočišné výroby kladou tak velký důraz. Vykrmovat dobytek, zvyšovat jeho užitkovost, dodávat víc masa na jatka a do obchodů nebo mléka do mlékáren, můžeme po celý rok, ovšem za jednoho hlavního předpokladu — když budeme mit potřebné množství krmivá. Naproti tomu sklízet obilí nelze ani v říjnu, ani v dubnu, ale právě teď. Sklizeň na sebe čekat nedá. Ukázalo se to právě nedávno při sklizni sena. Na mnoha místech i několikadenní zpožděni způsobilo nejen velké obtiže, ale často se seno částečně i znehodnotilo. A to vše naléhavě hovoří pro to, aby nyní, když obili dozrává, nebyl promeškán ani den, ba ani hodina při jeho sklizni, aby bylo tam,. kam patří — ve. státních skladech a na sýpkách. Sklidit rychle a beze ztrát úrodu není snadné. Velkou část sklidí kombajny, které nejen posekají, ale současně také vymiáti. Na statisících hektarech však i při použiti strojů nejméně pětkrát prochází každý snopek rukama lidí, než se vymiáti. A k ^tomu se přidružuji další práce, někde i ruční vázáni snopů, stahováni slámy po kombajnech, podmítáíjí, seti strniskových směsek, ošetřováni jiných plodin, někde už i druhá sklizeň pícnin, sklizeň lnu a všechny ostatní práce v hospodářství, X v normálních letech je to práce mnoho. Tím více letos, kdy jsou žně až o tři týdny zpožděny, kdy je obili více než jiná léta polehlé a kdy také počasí neni nejlepši, . Naši pracující na vesnici dovedou vzít za práci. Nejednou to už dokázali. Z vlastních životních zkušeností vědí, jaké nároky klade na ně sklizeň obilí za takových podmínek, jaké jsou letos. Nové zkušenosti, zejména z příkladů jednotných zemědělských družstev, jim však ukazuji, co je možno dokázat ve společné práci. Vždyť v našich družstvech připadá na jednoho pracovníka mnohem větší výměra půdy než v soukromých hospodářstvích. Družstevnici mohou sice na svých lánech lépe a více využít strojů, ale i přesto stačí udělat větší kus práce předevšim proto, že pracují společné, že práci plánovitě organisuji a řidi. Právě ve společné, společně organisované práci je velká sila. Neni také náhoda, že většina našich JZD se zrodila ve žních, v době, která klade právě největši nároky na práci lidi. Protože poznali tuto silu společné práce, rozorali meze a rozhodli se trvale společně hospodařit. Když budou i ostatní pracující rolníci organisovat práci společně, nejen že si nejlépe zajisti sklizeň své úrody, ale také ohmatají, jaká je síla ve společné práci. Ovšem nesmi dopustit, aby se přitom dřeli na kulaky. To je jedna stránka věci, jak je možno co nejúčelněji využit všech sil a prostředků na vesnici pro rychlou a dobrou sklizeň. Avšak i tak není sklizeň letošní úrody jen věci samotných rolniků. To, co se na polích vypěstuje a sklidí, potřebuji ke svému životu jak na vesnicích, tak ve městech. Proto také ani občanům ve městech nemůže být lhostejno, jak se úroda sklidí. Kolik sklidíme, tolik se také objeví na našich stolech. Nemáme tu už Feierabendy, Černé a ostatní, kteří v čele kapitalistických monopolu a bank by lid 0 výsledky jeho práce okrádali. Teď banda zrádců projevuje ve své propagandě »velkou starost« o naše žně. Naši lidé však starostlivost těchto pánů znají. Nestojí proto o ni. Páni udělali by lépe, kdyby tuto starost projevili o lid těch zemi, který teď. vyžírají. Náš lid už se o sebe dovede sám postarat. Naši lidé1 ve městech i na vesnici také vědí, že nyní, když mezi nimi nejsou tyto pijavice, záleží jen na lidech samotných, jak se o své blaho postarají. Že to většina našeho lidu nejen ví, ale že se podle toho 1 řídí, o tom svědčí pomoc, kterou již nyní poskytuje město vesnici ve žních. Národní směny na Slovensku se na přiklad 24. a 25. července zúčastnilo vice než 81.003 lidí. A tak pomáhají další tisíce občanů v jednotlivých okresech i obcích, rozšiřuje se činnost patronátních závodů, mládež uzavírá závazky na pomoc ve žních atd. Všechno to jsou skvělé příklady vlasteneckého pochopeni jednoho z úkolů, postaveného stranou a vládou na první místo. Nebude všan škodit říci všem našim ostatním občanům, aby po přikladu těch, kteři se již do žni zapojili, přiložili i oni ruce k dílu. Bylo by málo platné zlobit se, naříkat nebo kritisovai, že žně jdou pomalu kupředu, že na polích stoji obilí a mokne. To by nikomu nepomohlo. V provolání vlády republiky ke žním, v němž se vláda obrací k občanům, se jasně říká, že v letošních žních je potřeba pomoci všech. Je tedy také jasné, že nejdůležitějši věci ve žních jsou činy každého našeho občana. »Vláda republiky je přesvědčena — pra;i se v provolání — že společným úsilím rolníků, dělníků a inteligence, bude úspěšně splněn velký všenárodní úkol — sklidit letošní úrodu včas a beze ztrát.« Slova vlády nalezla a naleznou jistě pochopeni u všech našich občanů proto, že jsou totožná s jejích zájmy. Nemůže být pochyb o tom, že se ve všech našich vesnicích a městech projeví veliká aktivita občanů ve žních, že společně sklidí pěknou úrodu, která nám na polích vyrostla. Vždyť splnit výzvu vlády, to znamená zajistit dostatek chleba na příští rok a vytvořit podmínky pro to, aby se dále zvyšovala zemědělská výroba, aby se dále zlepšovalo zásobováni obyvatelstva. A to všichni chceme. Uskutečnění toho závis! na každém z nás. Čs. delegace na Všesvazovou zemědělskou výstavu odcestovala do Moskvy V sobotu v ranních hodinách odcestovala do Sovětského svazu jedenáctičlenná československá delegace na Všesvazovou zemědělskou výstavu, která začíná 1. srpna v Moskvě. Delegace, v níž jsou vynikající pracovníci našeho zemědělství, vede náměstek předsedy vlády a ministr zemědělství Jindřich Uher. Na ruzyňském letišti se s delegaci rozloučili zástupci ministerstva zahraničních věci, ministerstva zemědělství a sovětského velvyslanectví v Praze. * Na pozvání sovětské vlády přiletěla dne 31. července do Moskvy delegace čs. zemědělských pracovníků. Na Vnukovském letišti přivítal jménem ministerstva zemědělství SSSR československé hosty náměstek ministra zemědělství SSSR G. Petrov s. dalšími pracovníky ministerstva a také mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Československé republiky v SSSR J. Vošahlík. Delegace se zúčastni slavnostního zahájení Všesvazové zemědělské výstavy v Moskvě. (ČTK) * * Lidový soubor mezi rolníky MĚLNÍK (Oď našeho zpravodaje) — Od hradu Kokořína táhne se řada údoli, lemovaných pískovcovými skalami. V jednom z nich směrem na Liběchov je i malá obec Zimoř. I v této obci, kde jednotlivě hospodáři drobní rolníci, jsou již žně v plném proudu. V obci jsou většinou starši lidé, neboť mladí za první republiky utíkali raději do měst, kde snáze sehnali obživu. Vždyť tehdy řada rolníků tu z chudých políček nosívala úrodu domů v nůších na vlastních zádech. Ne* bylo tu elektřiny, telefonu, ba ani silnice, jen dřiny bylo dost. Dnes je v obci jinak. Po nové silnici jezdí denně pětkrát autobus, ze dvorů jsou slyšet cirkulárky, elektrické pumpy, rozhlas. Nyní ve žních se vsí rozezvučel mistní rozhlas a oznámil, že v obci je autobus s Mělnickým souborem lidových písní a tanců. Občané se zprvu ostýchali, ale přece zaplnili lavice, kulturní jizby. Nelitovali. Uviděli pěkný a veselý program mělnických mládežníků. Občany těšilo i to, že na jejich obec, kde není JZD, se o žních s kulturou nezapomíná. Ukončili výmlut SLADKOVIČOVO (Od našeho zpravodaje) — Na hospodářství cukrovaru v Sládkovičově skončily žně již 16. července, Stalo se tak zásluhou dobré organisace práce a zvláště vysokých výkonů kombajnérů Hemra a Pružina, kteři za každou hodinu pokosili a vymlátili jeden hektar obilí. Ještě před začátkem mlatby si vypracovali na hospodářství cukrovaru podrobný plán s grafikonem. Do mlátičky podávali se dvou stran, čímž značně urychlili výmlat. Přesně vedený grafikon pak pomohl k důsledné hodinové kontrole. Tím zkrátili dobu výmlatu proti plánu o čtyři dny — skončili již 29. července. Nejlépe si vedla skupina na hospodářství Hrubá Borša, která pod vedením skupináře Holuba a strojnika Katona splnila plán výmlatu na 216 procent a na stroji 1350 mm dosáhla za devět hodin nejvyššiho výkonu — 257 centů obili. Na letní pastvě PLZEN (Od našeho zpravodaje) — Na pohraničních pastvinách Plzeňského kraje využívá letos letní pastvy pro svůj dobytek 17 jednotných zemědělských družstev Horšovskotýnska. Proti minulému roku stav pastvin se o mnoho zlepšil. Družstevníci jednotlivých JZD si udělali kolem přidělených dilů pastviny oplůtkové ohrady a vybudovali přístřešky, kam se zahání dobytek při špatném počasí. Vzorem ostatním jsou družstevnici z JZD Velký Malahov, kteři máji s letni pastvou nejlepší zkušenosti. Vybudovali si pěkný přístřešek pro 50 dojnic a 56 kusů mladého dobytka. Pro spokojený život hriyádníleů v OKK OSTIÍAVA (Od našeho zpravodaje) — »Ujeli jsme přes 200 kilometrů po cestách mezi horami. Bylo to krásné. Slibujeme ještě lépe pracovat.« Tak napsalo do závodního časopisu dolu Zárubek 21 brigádníků, pro které závod uspořádal zájezd do Beskyd. Pro zpříjemnění pobytu novým pracovníkům v OKR byla uskutečněna četná opatření. Byly postaveny a získány nové ubytovací prostory, ředitelství trustu Ostrava-sever uvolnilo 650 tisíc korun pro vybaveni brigádnických domovů. Na šachtách trustu Ostrava-sever se starají. aby brigádnici měli po práci postaráno o zábavu a poučeni. V každém domově bylo zařízeno promítání filmů, jsou doplňovány knihovny. Jednou za čtrnáct dnů budou při brigádnických domovech táboráky se zábavným programem, chystají se sportovní soutěže, mezi nové pracovníky budou zajíždět mládežnické estrádní soubory. V těchto dnech mělo odejit ze šachet trustu Ostrava-sever mnoho brigádníků. Vice než polovina se jich rozhodla v dolech zůstat. Z OBSAH Život naší vlasti (str. 1) Prohlášení vedoucího americké vojenské špionážní služebny v Hamburku ístr. 2 a 5) Čínská lidová armáda na stráži míru (str. 3) Svátek sovětského socialistického zemědělství (str. 4) U LISTU: Slunce svítí na Bezručovu Branku (str. 4) Sovětští vědci v oblasti věčného ledu (str. 5) Význam konference zástupců neutrálních států a bojujících stran v Indoěíně (str. 5) Mezinárodní přehled (str. 6) Tělovýchova a sport (str. 6) Život naší vlasti * ★ ★ ZA VČASNOU SKLIZEŇ ÚRODY Brigádníci budou dnes pomáhat rolníkům PRAHA (Ocl našeho zpravodaje) — Dnes ráno se rozjíždí z Prahy řada aut vezoucích brigádníky na vesnici. Ze závodu Stalingrad ve Vysočanech kromě několika desítek brigádníků jede do patronátních obcí na Sedlčansku i strojní brigáda kovářů, svářečů, elektrikářů s opravářským vozem. V JZD Jiřice na brandýském okrese uvítají družstevníci pomoc asi padesáti brigádníků z ministerstva vnitra. Na žňové práce nastoůpi část třistapadesátičlenné mládežnické brigády ze škol mladoboleslavského okresu, jejíž členové odpracují ve žních dva až tři týdny. * ČESKÉ BUDĚJOVICE (Od našeho zpraSKLÍZEJÍ KOMBAJNY 1 POLEHLÉ OBILI KOJETÍN (Od našeho zpravodaje) — Letos po prvé vyjely na pole kojetínského okresu kombajny »S-6«. Tyto mohutné a výkonné stroje jsou významným pomocníkem našemu zemědělství. Přesvědčili se o tom také družstevníci v Klenovicich a Celčicích, kde v těchto dnech kombajny pracuji. I přes nepříznivé podmínky posekali kombajnér Kratina, traktorista Húrban a pomocník, Křižek za jeden den na poli JZD Klenovice 8,27 ha ječmene a vymlátili 204 metrické centy zrna. Tohoto výkonu dosáhli i přes to, že ječmen byl polehlý, takže mohli sekat jen po jedné straně pomoci zdviháku. V jednotném zemědělském dpužstvu v Celčicích, které soutěži s JZD Klenovice, posekali pracovnici STS s kombajnem »S-6« za jeden den 7 ha ječmene a vymlátili 174 metrických centů, VYSOKÉ HEKTAROVÉ VYNOSY Pracující státního statku Partizánoké v Nitranském kraji již po několik let dokazují, že i ve vyšších polohách možno dosáhnout bohaté sklizně. Na oddělení statku v Cereňanech zaseli na podzim 4 hektary pšenice křížově. Na jaře porost přihnojili ledkem a po celou dobu vegetace pracovali přesně podle agrotechvodaje) — Na Prachaticku vyjely včera do všech JZD a státních statků brigády na dokončení sklizně sena. Závod Šumavan poslal v sobotu odpoledne do JZD Chroboly dvacetičiennou brigádu. Brigáda ČSAD vyjela ke sklizni sena se svým nákladním autem. Na okrese nastoupilo včera 170 brigádníků. Rada závodů posílá dnes svoje pracovníky na dlouhodobé brigády v zemědělství. Z Českobudějovické šroubárny odjíždí do Horni Vitavice na okrese Vimperk dvanáctičlenná brigáda. Bude zde celý týden sklízet seno. Jihočeským družstevníkům a státním statkům účinně pomáhají také naši vojáci. Nastoupili na sobotní a nedělní směny na Českokrumlovsko, Kapličko a na Prachaticko. nických terminů. Nyni, když pšenici vymlátili, sypala jim 43,70 q z hektaru. To je o 18,5 q více, než původně plánovali Stejně pěkné výsledky měli i u ozimého ječmene. 7 ha vymlátili 261,10 q zrna, (ČTK) BRIGÁDA PATRONÁTNÍHO ZÁVODU NA DRUŽSTEVNÍCH POLÍCH BRNO (Od našeho zpravodaje) — Družstevníci v Hevlíně na Mikulovská přes nepříznivé počasí chtéji dobu sklizně proti plánu zkrátit o 14 dnů a do 15. srpna splnit dodávky obilí. K tomu se zavázali, když se dozvěděli o skončeni války v Indočině. Nyni cjělají všechno, aby svůj závazek také splnili. ÁVe dne sečeme a mlátíme, v noci obili čistíme. Jen v noci z 28. na 29, července jsme vyčistili 130 q obilí,« říkají a nezapomenou dodat: »Ale kdyby nebyio našeho patronátniho závodu, těžko bychom to všechno zvládli.« Patronem JZD v Hevlině je národní podnik Ocelostavby v Brně. Původně nežádali družstevníci od svého patrona pomoc brigádníků. Ale když se ukázalo, že nepříznivé počasí by mohlo ohrozit žně, závod sám pomohl — na 14 dnů přijela do Hevlína sedmnáctičlenná brigáda. Závod půjčil družstvu také jedno nákladní pětitunové auto, jeden traktor si vlečkou a ^Dieselův agregát pro případ, ze by dodávka elektrické energie musela, být přerušena. * * * ------------ * *---------- Vytvořit ovzduší bezpečnosti a důvěry Výsledky ženevsite Konference o zastaveni válečných akcí v Indočině dávají notě sovětské vlády o kolektivní bezpečnosti v Evropě svrchovanou aktuálnost a závaznost pro všechny národy a vlády nejen v Evropě, ale na celém světě. Tradiční a neúchylná mírová politika Sovětského svazu se stále více stává rozhodujícím faktorem v mezinárodních vztazích a její mírumilovní cut nemohou zastírat ani nejagresivnéjší mněnaiistické vlády. Tato sovětská mírová politika vytváří ncjpevnější Předpoklady pro ovzduš' bezpečnosti a důvěry a důsledné k'!hodláni odstraňovat z mezinárodního života cestou vyjednáváni všechny možnosti válečných konfliktů. Je jedinou cestou, která vecte lidstvo v ústrety mírové budoucnosti. Nota sovětské vlády ». 24, července o kolektivní bezpečnosti v Evropě se svými konkrétními a principiálními návrhy zavazuje všechny, kterým ie ’adresována. A mobilisuje všechny sily světa, které si přeji mir, Proto chceme, aby tento smysl sovětské noty tak závazně působí! i iv vědomí a odhodlání vědeckých pracovníků ze všech světadílů, zvláště v evropských státech, jako působí na vůli a snahy českých i slovenských vědeckých pracovníků, sloužících mírovému spolužití mezi národy. Akademik ANDREJ MRAZ < A Splnili dodávky »Obili od mlátiček do výkupních skladů!« stalo se v těchto dnech heslem rolníků ve vesnicích 1 pracovníků na státních statcích. Jmen JZD, obcí a jednotlivě hospodařících rolníků, kteři již splnili dodávky, proto neustále přibývá. Nejúspěšněji na Slovensku sl vede okres Galan ta v Bratislavském kraji; vykoupil již více než tři ětvrtiny svého úkolu. Družstevníci a rolníci okresu si nechtějí nechat ujít prvenství. V okrese Želiezovce v Nitranském kraji jsou v čele JRD Plavé Vozokany, Žemliare, Bielovce a Nýrovce. Čestně po bok se jim stavějí i jednotlivě hospodařící rolnici. Do čtvrtka už 1108 zemědělců splnilo pa 100 procent své dodávkové povinnosti. V obci Farná ze 110 drobných a středních rolníků již 105 odvezlo všechny své dodávky do výkupních skladů. Družstevníci vc Vojke v kráTovsbochlmeckém okrese, Košický kraj, odevzdali už 13 a půl vagonu obilí; o čtvrtinu více, než měli plánováno. Rovněž v českých krajích, kde začala žatva později, je výkup v plném proudu. V Brněnském kraji splnili po JZD Nejde k na Břeclavsku všechny dodávky i břeclavšlí družstevníci. Zliospodárcií výrobu o pul milionu bortin PARDUBICE (Od našeho zpravodaje) —Zaměstnanci n. p. Posista v Čáslavi dosáhli již některých dobrých výsledků v úsilí za zhospodámění výroby. Osvědčilo se na přiklad několikeré používání stavebního dřívi. Tím, že se na pomocné práce nepoužívá nového dřeva, bylo již uspořeno 90.000 Kčs. V maltárně sestrojili pracovníci z dílen dokonalá mechanická síta, poháněná motorem, která nahradí práci pěti dělníků. Značné úspory znamenají také dalši závazky zaměstnanců. Je to snížení odpadu malty ze 16 procent na 4 procenta, sníženi rozprachu cementu na polovinu, zvýšená péče o vozovky. Vcelku se uspoří novými metodami práce a závazky na zhospodárněni provozu do konce roku více než půl mhionu korun. ------ o ------ Nový způsob využiti cukrovavsUéh& odpadu HRADEC KRÁLOVÉ (Od našeho zpravodaje) — Zaměstnanci statku cukrovaru a rafinerie cukru v Předměřicích nad Labem chtějí v příštím roce zvýšit rostlinnou výrobu nejméně o 15 procent. Proto si zajišťuji již v těchto dnech dostatek hodnotného hnojivá, při čemž využívají novým způsobem cukrovarského odpadu. Ukládají do jam odpadový vápenný prach s kaly a polévají chlévskou močůvkou. Tak z močůvky nevyprchává dusík, ale tvoři vápenné soli, které jsou ve vodě snadno rozpustné a proto je rostlina lehce přijímá. Tímto postupem, který vypracoval kolektiv techniků, připraví si statek do jara příštího roku asi 150 q dusíkatého hnojivá a vlastni náklady statku sníží o 12.00C Kčs. ,.V.VAV.,.V.Vi,.,.5VA555VVV.\555VAV55V.VAV.\555555S5555VV5V,,V.V.555lV.5V.V.V.,.,.V.,i,.V.,«*.V.,,V.V.,.,,,.V.,iV.V.V.,.V.V.,,Vi,.V.V.V.V.V.'.Vi ZA NĚKOLIK HODIN ZRNO VE SKLADU MĚLNÍK (Od našeho zpravodaje) — Kdo by se zájmem nezvedl hlavu nad novým strojem, způsobem práce — inciativou a vynalézavostí našich lidi. Neni tomu tak dávno, kdy se u nás mlátičky točily ručně a ještě před několika lety se kosila velká část obili kosou. Taková práce nebyla lehká — ale dřeni do úmoru. A kdo z nás by dnes hrdě nezvedl hlavu ke sklizňovým strojům — kdo by neobdivoval komplexní kombajnovou sklizeň. Je to práce z převážné většiny mechanišovaná, vyžadující dobré organisace. Je to ale krásná práce. Ulehčuje zemědělcům sklizeň úrody — odlehčuje největši dřinu. Jak se říká (v dobrém slova smyslu) — je to práce zjedné vody načisto. Vedoucí sklizňových prací Zita na oddělení Býkev státního statku Mělník vystupuje po žebříku do dispečerské kabiny polního mlatu. Skleněná kabina je několik metrů nad ním. V okamžiku může být spojen radlotelegraficky se všemi odděleními statku, jeho vedením i s kombajnéry, kteří pracují na polích. »Tam daleko,« ukazuje na mlhavý obzor vedoucí Zita. A kdo má dobrý zrak, rozezná v dálce dva kombajny. Jeden řídí kombajnér Myšák a druhý Polák. Otočením páčky zapnul vysílací, zařízeni. »Vajner — Vajner,« volal vedoucí čet od kombajnů. Jen několik vteřin napočítáš a mluví znovu. »Kdy přijede se žitem?« Ještě padlo několik slov, jak se dnes pracuje, zda něco potřebuji. Vypnul přístroj a obratně seběhl po žebříku s kabiny na polní mlat. Na mlátě nebylo mnoho obili. Zrnomet je hltal velkými sousty. Nedouci Zita upozorňoval pracovníky na mlátě, aby rychle odklidili ječmen, že přivezou žito. Oddělení Býkev sklizi v letošních žních 460 hektarů obilovin komplexní metodou. — Za chvíli polní cestou zabafal traktor, který táhl valník plný žitného zrna. Vyjel rovnou na vyvýšenou rampu, pod níž byl veliký násypný koš, do něhož se vejde až 75 metráků obilí. Z valníku se vysypalo obilí do koše. Mlat je čistý— připraven. Z násypného koše začalo padat zrno na běžící gumové pásy a padalo do čističek, kde se zároveň třídí. Z čističek běžel pp dalším transportéru proud zlatistého zrna io sušiček. Když se suší seťové obili, je teplota do 50 stupňů a u krmného do 70 stupňů. U zrna na seti se nesmi porušit klíčivost a vysokou teplotou by se tak stalo. Ze sušiček vyhazuje zrnomet obili na polní mlat, kde se ještě dosušuje. * Brigádník Břečka, studující fakulty pro mechanisaei zemědělství, se ještě jednou podíval na přistroj, měřici vlhkost zrna. »Patqáct a půl.« volal z okna provisorně zřízené laboratoře, která je umístěna pod dispečerskou kabinou. U každého druhu obili zkouší také klíčivost zrna. »Patnáct a půl,« opakoval polohlasitě vedoucí Zita. Hluboce sáhl do veliké hromady a vytáhl hrst zrna. Prohlížel je a po chvilce je vysypal znovu na hromadu. Vytáhl z kapsy poznámkový notes, zapsal procento vlhkosti a obrátil se k pracovníkům u zrnometu. »Můžete pytlovat.« Zrnomet zabzučel a v okamžiku suchá zrna se rozstřikují v násypném koši nad druhou rampou. Zrno se napouští do pytlů a nakládá na přistavený valník. Za hodinu mohou usušit 50 metráků zrna. Sklidili již téměř ze 100 hektarů obiloviny a zbývá ještě 360 hektarů. * Na poli několik desítek metrů od polního mlatu stoji na stojanech různé přístroje. Je to malá meteorologická stanice, kterou vede pracovník pražské hydrometeorologické stanice Brabler. »Pomáhá nám — pomáhá,« libuje si vedoucí. Tato stanice informuje každý den, jaké bude u nich počasí, rychlost větru nad obilím, podle něhož mohou odhadnout, jak bude vítr obili vysoušet. Měří odpař půdy )ihned za kombajny na posečené ploše. »To je pro nás poučením k rychlému uděláni podmitky.« * No — dobře, obili by bylo sklizeno. To však nestačí. To by ještě nebyla komplexní sklizeň. Na poli zůstala sláma a stmisko. Slámu je třeba odklidit a strnisko podmit-i nout a zasít směsky. Ani na tyto práce se na oddělení Býkev nezapomíná a jdou v jednom sledu za sklizní. Velkým stahovákem dva traktory shrnuji slámu ke stohu. Stoh dělají pracovníci do zvláštního rámu, který je z osmi kovových trubic, kolmo postavených. Na vnitřním obvodě je prkenný rám, do něhož se sláma senomety fouká a ukládá. Když je dřevěný rám zaplněn slámou, rám se vyzdvihne přes kladky upevněné na kolmých sloupcích a opět se do rámu fouká sláma. To se opakuje a když je stoh dosti vysoký, celá konstrukce se rozebere a postaví na jiné místo. Stoh je pěkný jako krabice. Aby se sláma nepokazila, prosoluje se ve vrstvách krmnou solí a ve stohu se pak na několika místech s boku na bok udělají vzdušné otvory. »Máme to snazší, už neni tolilg prachu,« pochvalují si některé pracovnice při stohování. U polního mlatu jsou pro pracovníky zařízeny sprchy s teplou a studenou vodou. * A výhody komplexní sklizně? 460 Hektarů obilovin bude sklizeno, sláma uložena, podmítnuto a směsky zasety za dvacet dní se 45 pracovníky, t. j. 900 pracovních dnů. Sklizeň se samovazy by si vyžádala nejméně 30 dni a 90 lidí, t. j. 2700 pracovních dnů. To znamená — jen hrubě vyčísleno — že oddělení Býkev ušetří při komplexní kombajnově sklizni'1800 pracovních-dnů, ' ■ $ J. FA®É> * Stohování slámy, na státním statku Mělník,