Rudé Právo, prosinec 1954 (XXXV/332-361)

1954-12-01 / No. 332

v*' STŘEDA Próletáfl všech zemí, spojte se! Rudé právo ■*-----------------------------------------------------------------— ročník 35 RÜDE PRAVD 19 5 4 ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA (Právo lidu ročník 571 číslo / 332 30 hal. Moskevská konference - významná eiapa v boji za bezpečnost evropských národů V pondělí byla v Moskvě zahájena za účasti Sovětského svazu, Polské lidové repu­bliky, Československé republiky, Maďarské, Rumunské, Bulharské a Albánské lidové republiky, Německé demokratické repu­bliky, jakož i za účasti zástupce Čínské lidové republiky jako pozorovatele, konferen­ce evropských zemí o zajištění miru a bez­pečnosti v Evropě. Tato konference bude mít obrovský vý­znam pro zabezpečení míru v Evropě a v celém světě. Jak prohlásil v úvodním projevu vědoucí sovětské delegace V. M. Molotov, moskevská konference »bude nesporně důležitou etapou na cestě k vytvořeni systému kolektivní evropské bezpečnosti, systému, který, podpo­rován národy Evropy a celého světa, bude mít prvořadý význam pro odvráceni nové světové války«. Svými úkoly a cíli přispět k zajištěni bez­pečnosti v Evropě bude mít konference mimo. řádně velký význam pro Československo, v je'­­hož bezprostředním sousedství má podle pa­řížských dohod-vzniknout nové agresivní mi­­litaristické Německo. »Vláda Československé republiky — řekl ve svém projevu vedoucí čs. delegace předseda vlády Viliam Široký — vyslovujíc své kladné stanovisko k návrhu Sovětského svazu, vychá­zela ze životních zájmů a vůle českosloven­ského lidu, který důrazně žádá mir a mírovou spolupráci, mezi národy,: a nedovolí nikomu, aby rušil jého. velké budovatelské dilo, vedou­cí k dalšímu rozkvětu jeho svobodné a krásné vlasti.« Uskutečnit tuto konferenci se jednomyslně rozhodly všechny přítomné delegace bez ohle­du na to, že imperialistické vládnoucí kruhy v USA, v Anglii a ve Francii zabránily tomu, aby se konference zúčastnili i představitelé kapitalistických zemí. Také československá delegace vyslovila plný souhlas s tim, aby konference byla uskutečněna za účasti pří­tomných delegátů. Konference mírumilov­ných států, pro něž mír a bezpečnost v Evro­pě je nejpřednějším zájmem, se schází v době, kdy vláda Spojených států — a pod jejich ná­tlakem i řada vlád dalších západoevropských zemí — usilují o urychlenou ratifikaci paříž­ských dohod. Tyto dohody jsou diktovány záj­my monopolů a revanšistických militaristů a mají sehrát významnou úlohu v zločinných plánech nenapravitelných snílků o světovládě a hromaděni krvavých zisků. Vývoj mezinárodni situace v Evropě sé vi­nou protilidové politiky některých kapitalis­tických zemi na západě stáěi na cestu pro mír nebezpečnou: na cestu klamání národů prolhaným tvrzením, že zájmy mini si vy­žadují vytvoření nové západoněmecké wehr­macht. Avšak ani toto licoměrné před­stíráni nezakryje, že při tom jde o staré zlo­­činné cíle i metody, jejichž bestialita si v nedávné době vysloužňa nenávist všech čestných lidí na světě. Konference mírumilovných států se schází proto, že podle názoru zúčastněných států je třeba zabránit tomu, ab.y další vývoj evrop­ských zemi pokračoval ve směni schvá­leni pařížských dohod, zejména pokud jde o nejdůležitějši sporný problém — německou otázku. Neboť není možno zajistit bezpečnost evropských národů, jestliže nebude německá otázka vyřešena v souladu se zájmy všech mí­rumilovných evropských států, i se zájmy mírumilovných sil německého lidu sapiého. Za takové řešeni nemůže být v žádném případě pokládána snaha západních mocnosti v čele s USA — 9 let po krvavé válce vy­tvořit ratifikaci pařížských dohod uprostřed Evropy nové militaristické1 Německo, jemuž se navíc dává daleko volnější ruka než Ně­mecku po první světové válce. Vždyť ve srovnání s versailleskou smlouvou má podle « pařížských dohod dnešní západní Německo povoleno vytvořit pětkrát početnější armádu, která může zavést a používat všechny dru­hy zbrani, včetně atomové. Je jasné, že ratifikace těchto pařížských dohod není a nemůže být cestou, směřující k mírovému uspořádáni mezinárodních vzta­hů v Evropě, ale naopak, že je to cesta stup­ňování mezinárodního napětí. Ratifikace by znemožnila sjednoceni Německa na mírumi­lovném a demokratickém základě a nebez­pečně by ohrozila zájmy míru v Evropě. A právě odvrácení tohoto nebezpečí je ži­votním požadavkem všech evropských náro­dů. Proto Sovětský svaz navrhuje cestu jinou, cestu, která odpovídá všem dřívějším mezi­národním dohodám a která by při dobré vůli všech mohla vést k úspěchu. Sovětský návrh je charakterisován zásada­mi, že nelze připustit obnoveni německého militarismu; že je třeba přistoupit k řešeni německé otázky na základě dohody, přede­vším mezi čtyřmi velmocemi; že je třeba v Evropě vytvořit za účasti všech evropských států, bez ohledu na jejich státní a společen­ské zřízeni, systém kolektivní bezpečnosti. Jsou to návrhy plně opodstatněné histo­rickou zkušenosti národů z období před dru­ V hou světovou válkou, návrhy všem pochopi­telné a přijatelné, neboť nejsou namířeny proti nikomu, proti zájmům žádného míru­milovného národa.. Bohužel však tyto zásady, které jsou s plným pochopením přijímány ve stále širších kruzích světové veřejnosti, jsou vytrvale ignorovány právě vlivnými vlád­noucími kruhy v kapitalistických státech. Sovětská vláda už třikrát v letošním roce — naposledy ve své notě z 13. listopadu — navrhla vládám USA, Velké Britannle a Francie společné projednáni otázky kolektiv­­ni bezpečnosti v Evropě, otázky v současné dobé krajně živé a naléhavé. Avšak vlády USA, Anglie a Francie, i když pod tlakem veřejného míněni nemohou přímo odmítnout mírovou iniciativu Sovětského svazu, přece jen se veškerou svou činnosti pokoušejí reá­lisáéi sovětských návrhů znemožnit. Je to právě jejich politika, která předsta­vuje ohrožení miru v Evropě. Je to jejich politika, vyjádřená v pařížských dohodách souhlasem s remilitarisaci západního Němec­ka a s jeho začleněním do agresivního seve­roatlantického bloku a Západoevropské unie. Dává zbraně do rukou těch, kteři pod rouš­kou nastolování t. zv. nového pořádku v Evropě barbarsky ničili svobodu, kulturu a civilisaci evropských národů a kteři se dn?s netaji se svými záměry o tento »nový pořá­dek« v Evropě s pomoci wehrmacht znovu usilovat. Avšak národy se nehodlají smířit se zloěin­­nou politikou, usilujicí o opětné vzkříšení ně­meckého militarismu. O tom mimo jiné svědčí denně mocnější hlas francouzského, západoněmeckého i anglického lidu. A jestli­že politika pařížských dohod i tvrdošíjná po­litika odmítáni mírového jednáni se Sovět­ským svazem naráží na odpor širokých vrstev obyvatelstva těchto zemí, pak u vlád, kterým skutečně záleží na tom, vytvořit v Evropě atmosféru miru a bezpečnosti, mu­sí tato politika nutně narazit na odpor ještě účinnější. Pařížské dohody, slepené nakvap vládami některých žápadnich mocnosti, -jsou namíře­ny proti zájmům národů, proti zájmům miru. Proto-nemohou nalézt podporu národů. Boj proti těmto dohodám se rozviji. Mírumilovné národy, a především zgmě tábora míru, které se účastni moskevské konference, musí pro případ ratifikace pa­řížských dohod zajistit plně svou bezpeč­nost. Nemohou se ovšem spokojit s dosa­vadními opatřeními, učiněnými pro svou bezpečnost. To platí především o zemích tá­bora míru, také však o ostatních mírumi­lovných státech, které nechtějí podporovat rozdmýchávání nového válečného požáru v Evropě a ve světě vůbec. »Mírumilovné evropské státy — prohlásil soudruh V. M. Molotov na konferenci — aby spolehlivě zajistily svou bezpečnost, musi semknout své síly a značně je upevnit pro případ ratifikace a uskutečňování pařížských dohod. K tomu je třeba náležitě připravit taková opatřeni na zesíleni obranyschop­nosti, jaká by odpovídala nynějši situaci. To vyžaduje od účastnických států této konfe­rence, aby podnikly společná opatřeni v oblasti organjsace ozbrojených sil a jejich veleni, jakož i další opatření, jež by umož­nila spolehlivě chránit mírovou práci našich národů, zaručit nedotknutelnost jejich hranič a zajistit ochranu před eventuální agresí.« Československý lid, československá vláda jsou rozhodnuty podniknout taková účinná opatřeni, neboť by se nikdy nemohly smířit s remilitarisaci západního Německa a se za­pojením celého západoněmeckého válečného stroje do útočného Severoatlantického bloku. Náš lid v nedělních volbách rozhodně ukázal svou jednotnou vůli plně v tomto směru stát za svou vládou. Hlasoval pro mír! Náš lid pro­jevil tak rozhodnou vůli podniknout všechny potřebné kroky, aby byla chráněna jeho mí­rová práce, aby byla vytvořena nerozbitná hráz proti válečné hrozbě, již by remili­­tarisace západního Německa zanesla přímo na naše hranice. Týž požadavek zazněl na ne­dávné konferenci Národní fronty, uspořádáné na pražském Hradě. Totéž žádaly nesčetné resoluce, přijímané v minulých dnech v našich závodech, na vesnici, .nejrůznějšími organi­­• sacemi našeho lidu. »Boj československého lidu proti obnově německého militarismu, za mír a bezpečnost v Evropě — zdůraznil v závěru svého pro­jevu soudruh Viliam Široký — svědčí o tom, že v otázkách míru a bezpečnosti naší vlasti existuje pevná morálně politická jednota vše­ho našeho lidu, kterou nic a nikdo nemůže otřást.-Československý lid projevil vysoký stu. peň uvědomělosti. Je si vědom vlastní sily i síly celého mohutného tábora míru, vede­ného Sovětským svazem.« Českoslovenští pracujici sleduji průběh moskevské konference evropských zemí o zajištěni miru a bezpečnosti v Evropě s vel­kým zájmem a v přesvědčeni, že konferen­ce přispěje k dalšímu sjednocení národů I Evropy v boji za mír a bezpečnost. Nový velvyslanec Čínské lidové republiky v ČSR V úterý Doletěl do Praliy nový mimořád­ný a zplnomocněný velvyslanec Čínské li­dové republiky v ČSR Tsao Jing. Nového velvyslance přivítali šéf diploma­tického protokolu ministerstva zahraničních věcí dr. D. Ječný, vedoucí odboru minister­stva zahraničních věci PhMr O. Klička a charge d’affaires Čínské lidové republiky Li Čin-čuan s členy velvyslanectví. Uvítáni se také zúčastnili diplomatičtí zá­stupci spřátelených států. ;(ČTK) Komuniké o druhé schůzi konference evropských zemí o zajištění míru a bezpečnosti v Evropě dne 30. listopadu 1954 MOSKVA 30. listopadu (TASS) — Dne 30. listopadu se ko­nala druhá schůze konference evropských zemi o zajištěni míru a bezpečnosti v Evropě. Schůzi předsedal vedoucí polské delegace, předseda Rady mi­nistrů Polské lidové republiky J. Cyranldewicz. Účastníci schůze vyslechli projev vedoucího československé delegace, předsedy vlády Československé republiky Viliama Ši­rokého a projev vedoucího delegace Německé demokratické re­publiky, předsedy vlády NDR Otto Grotewohla. Příští schůze se bude konat dne 1. prosince ve 14 hodin od­poledne. , * Projev vedoucího československé delegace V. Širokého, pro­hlášeni vedoucího polské delegace J. Cyrankiewiczo a prohlá­šení vedoucího delegace Německé demokratické republiky« O. Grotewohla na moskevské konferenci evropských zemí o za­jištěni míru a bezpečnosti v Evropě přinášíme uvnitř listu. __________________ , ■ i Neotřesitelná jednota lidu Československa - zdroj síly pro výstavbu a bezpečnost vlasti Konečné výsledky voleb do Národního shromáždění: hlasování se zúčastnilo 99,18% oprávněných voličů - pro kandidáty Národní fronty hlasovalo 97,89; 0 voličů Zpráva ústřední volební komise pro volby do Národního shromáždění Ústřední volební komise pro volby do Národního shromáž­dění obdržela od obvodních volebních komisí zápisy o sčítání hlasů a výsledcích voleb poslanců do Národního shromáždění. Podle těchto zápisů bylo zjištěno: V CSR jsou výsledky voleb do Národního shromáždění tyto: Počet zapsaných voličů: 8,783.816. Hlasování se zúčastnilo 8,711.718 voličů, v procentech 99,18. Neplatných hlasovacích lístků 34.688, v procentech 0,39. Platných hlasovacích lístků 8,677.030, v procentech 99,61. Proti kandidátům hlasovalo 182.928 voličů, v procentech 2,11. Pro kandidáty hlasovalo 8,494.102 voličů, v procentech 97,89. Po prozkoumání výsledků voleb zaregistrovala ústřední vo­lební komise na základě § 15, písm. d) zákona čís. 27/1954 Sb. zvolené poslance Národního shromáždění ze všech 368 voleb­ních obvodů. )■ ÚSTŘEDNÍ VOLEBNÍ KOMISE PRO VOLBY DO NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ Předběžné výsledky voleb do Slovenské národní rady ............... . \ ■____.... ........... ................................ .. .... Současně s volbami do Národního shromážděni byly provedený v neděli 28. listopadu na území Slovenska volby poslanců do Slovenské národní rady. Volby, které probíhaly ve znamení vysoké politické aktivity dělníků, rolníků a pří­slušníků inteligence, se staly projevem neotřesitelné důvěry našeho lidu'v politiku Ko­munistické strany Československa a vlády Národní fronty. Podle předběžných výsledků, které došly ústřední volební komisi pro volby do Sloven­ské národní rady od obvodních volebních komisí, se zúčastnilo hlasováni 2,323.999 vo­ličů, t. j. 99,1% z celkového počtu oprávněných voličů. Z toho bylo 2,312.380 platných a 11.W9 neplatných hlasů. Pro kandidáty Národní tronty do Slovensko národní rady hlasovalo 2,247.033 voličů, což činí 97,2%, pro kandidáty nehlasovalo 2,3% voličů. Tyto předběžné výsledky voleb svědčí o pevném odhodlání pracujících Slovenska upevňovat naši lidově demokratickou republiku jako společný, šťastný domov bratr­ských národů Cechů a Slováků, jakož i pracujících ostatních národností. Dokumentuji jejich nezdolnou vůli aktivně se zúčastnit výstavby šťastného Slovenska v socialistickém Československu a boje za zachováni mini, opřeni o nepřemožitelné síly tábora demokra­cie a Socialismu v čele se Sovětským svazem. ÜSTftEDNl VOLEBNÍ KOMISE PKO VOLBY DO SNR slance Národního shromáždění a Slovenské národní rady — své členy — aby citlivě rea­govali na potřeby pracujících, kteří je vy­slali do našeho nejvyššího zákonodárného orgánu. Výsledky voleb dokumentovaly sílu přá­telství a plody spolupráce našich národů a národností. Voliči na Slovensku i při letmém pohledu kolem sebe viděli, jak na všech mís­tech, ve všech slovenských okresech a tak­řka v každé dědině mohla být pozdvižena ži­votní úroveň .lidu proto, že se Slovensko •rozviji diky -všestranné starostlivosti strany a vlády. Za pomoci /české dělnické tťidy a závodů v českých krajích vyrostly na Slo­vensku průmyslové závody, vodní díla, síd­liště. Výsledky této výstavby jsou prospěšné všem občanům republiky, stejně tak jako výsledky práce slovenských dělníků a rolní­ků působících v průmyslu a zemědělství v čes­kých krajích. Se zlou by se potázal ten, kdo by ať v českých krajích, nebo na Slovensku čluěl poškodit družbu a spolupráci našich národů. Ve společné vlasti, ye společném státě dobře se žije a ještě lépe se bude žít oběma našim národům. Nové Národni shro­máždění a Slovenská národni rada jsou po­volány přispět k tomu ze všech sil. Voliči v Česlraslovensku i českoslovenští občané v zahráničí přistupovali v neděli k hlasováni vědomi si toho, že volby byly nesmírně významnou bojovou manifestací Celou naši vlastí probíhá vlna radoáti a hrdosti nad průběhem a výsledky voleb do Národního shromáždění a Slovenské národní rady. V ovzduší, plném důvěry ke kandidá­tům Národní fronty a spolupráce všech slo­žek Národní fronty se dostavilo k volebním schránkám 99,18% voličů, z nichž 97,89% hlasovalo pro kandidáty Národní fronty. Tyto výsledky voleb svědčí o tom, žé ne­dělní volby se staly slavným vítězstvím na­šeho lidu na cestě k vybudováni socialismu a zajištěni míru ve světě. 28. listopad byl • ' : ■ 1 lopotí, vše národní manifestací jednoty, síly, vlastenec­tví a svornosti všech vrstev občanů, manifes­tací jejich semknutosti kolem komunistické strany a vlády Národní fronty. Ve volbách se přesvědčivým způsobem znovu projevila nerozborná jednota našeho lidu.'Tato jednota se opilá o moudrou politi­ku strany a vlády, jež pině odpovídá život­ním zájmům všech vrstev, našeho lidu. Je v naprostém souladu se zájmy a tužbami dělníků, rolníků a pracujici inteligence, kteři tuto politiku rozkvětu všech odvětvi .národ­ního hospodářství, vědy a kultury vzali za svou a také ji jednotně uskutečňuji, Výsled­kem toho je, že životní podmínky, pracujících v naši vlasti se proti minulosti pronikavě zlepšily. Pracujici se stali dobrými hospodáři ve svém státě, na jehož správě se aktivně podílejí. Jednota lidu umožňuje, že naše repu­blika je účinně zabezpečována před nepřáteli míru a socialismu. Hranice republiky a štěstí domovů jsou chráněny lidovou armádou, jež se opírá o pevné, stmelené zázemí. Ve svorné jednotě uskutečňují se v naší vlasti Směr­nice X. sjezdu KSČ, vytyčující skvělé perspek­tivy uspokojováni stále rostoucích hmotných a kulturních potřeb občanů. Denně šili náš lidově demokratický stát, který je pevnou součásti světového tábora miru. To vše si naši voliči v neděli uvědomili a o všech 368 volebních obvodech zvolili drti­­v* fpjWčtjSwratti hfosft liaadidáty Něa>o änl. fraß ty. .Současné přijali celou řa.du cenných zá­vazků, jak svou prací podpoří uskutečnění programu, s nímž kandidáti předstupovali před své voliče. Úkolem nových poslanců je, aby jednotu lidu častými besedami s voliči dále posilovali, pomáhali při uskutečňování akčních plánů v krajích, okresech a obcích. Výsledky voleb potvrzuji správnost politi­ky naší strany. Posílily důvěru mas pracu­jících ke straně, jež houževnatou prací pro blaho lidu semkla všechny poctivé a věrné občany kolem sebe a vlády Národní fronty, kolem programu socialistické výstavby. Na­še strana’ je zárukou, že jednota lidu bude dále upevňována, že i nadále bude zdrojem úspěchů pracujících v úsilí o zlepšováni je­jich životních podnřínek, v úsilí o zajištění klidu a bezpečnosti jejich pracovišť a domo­vů. V tomto duchu povede strana i nové po­našeho lidu za upevnění míru, proti znovu­­vyzbrojení západního Německa. Tato okol* host také neobyčejně zvýšila mezinárodni význam našich voleb. Náš lid před celým světem k radosti všech mírumilovných lidí a jako výstrahu nepřátelům míru, doro­zumění a spolupráce mezi národy — řekl velmi důrazně »NE« ke snahám vybudovat novou nacistickou* wehrmacht v našem sou­sedství. Plni vlasteneckého zanícení, s my­šlenkami na vše krásné, co prožíváme a chceme prožít v podmínkách míru, řekli naši voliči: »Žádné zbraně do rukou německých militaristů. Žádné esesáky a gauleitery. Taková cesta je hrozbou míru. Chceme vytvoření jednotného, mírumilovné­ho a demokratického Německa a proto jsme pro vytvořeni systému kolektivní bezpečnos­ti v Evropě, jak jej navrhuje Sovětský svaz. Nemůžeme a nebudeme jen přihlížet k vy­tváření útočné západoněmecké armády. Bez­pečnost vlasti neponecháme žádné nahodi­losti. Zabezpečíme nedotknutelnost našich posvátných hranic, aby noha esesáka ne­vstoupila na naši půdu.« Výsledky voleb jsou živým pramenem hrdosti, sebevědomí, síly a rozhodnosti na­šeho lidu. isou mocným povzbuzením pro každého občana v jeho denní práci. Posilují nás v úsilí, které věnujeme pro šťastný ži­vot naši 1 budoucích generací. řRP) = KONFERENCE EVROPSKÝCH ZEMÍ O ZAJIŠTĚNÍ MÍRU A BEZPEČNOSTI V EVROPĚ Československý lid důrazně žádá mírovou spolupráci mezi národy a nedovolí nikomu, aby rušil jeho budovatelské dílo Projev vedoucího československé delegace Viliama Širokého Vážení soudruzi a přátelé! 1 Vláda Československé republiky již při předběžných poradách s vládou Svazu sovět­ských socialistických republik upřímné při­vítala a plně se ztotožnila s novou ušlechtilou iniciativou vlády SSSPv, usilující o odvrácení nebezpečí, které hrozí mírumilovným evrop­ským národům a Věci míru v Evropě a ve světě vůbec v důsledku toho, že vlády západ­ních mocností se snaží stůj co stůj prosadit ratifikaci separátních pařížských dohod, jež I uzavřely před několika týdny vlády USA a ] některých západoevropských států. Historické zkušenosti poučily českosloven­ský lid o tom, že zájem každého svobodymi­lovného a mírumilovného národa Vyžaduje ze všech sil se postavit do cesty pokusům o ob­novu militarisace západního Německa a o za­členění západního Německa do útočných se­skupeni některých západních států. Proto ta­ké československá vláda se bezvýhradně po­stavila za návrh sovětské vlády na svoláni konference o otázce vytvoření systému ko­lektivní bezpečnosti v Evropě. Vlády některých zemi — jak je zřejmo — nepochopily vážnost nebezpečí, které jejich I zemím bez výjimky hrozí, podlehly nátlaku západních mocnosti a vyhnuly se účasti na • této konferenci. Nelze pochybovat o tom, že budou-li v takovém postoji i nadále setrvá­vat, může to vážně poškodit a ohrozit zájmy jejich vlastního lidu. Na druhé straně západní mocnosti, jakož­to organisátoři remilitarisace západního Ně­mecka a jeho začlenění do agresivních bloků, nejen neprojevily ochotu samy se zúčastnit celoevropské konference, ale navíc vyvinuly ještě přímý a otevřený nátlak na jisté státy, směřující k tomu, aby zabránily konání této konference. Tím se plně odhalily jako ne­přátelé miru a bezpečnosti v Evropě, tím po-, tvrdily svůj úmysl i nadále pokračovat ve zhoubné politice »s posice sily«, jejímž vý­razným projevem jsou právě pařížské dohody. Za této situace je úkor mírumilovných ze­mí, které se sešly na této konferenci k pro­jednání otázek míru a bezpečnosti v Evro­pě, tím větší a odpovědnější. m Vláda Československé republiky, vyslovu­jíc své kladné stanovisko k,-návrhu Sovět­ského svazu, vycházela ze životních zájmů a vůle československého lidu, který důrazně žádá mír a mírovou spolupráci mezi národy, a nedovolí nikomu, aby rušil jeho velké bu- i dovatelské dílo, vedoucí k dalšímu rozkvětu jeho svobodné a krásné vlasti. Českosloven­ská vláda je přiton) plné přesvědčena, že zá­roveň jednala v souladu se zájmem všech, národů na udrženi a upevněni míru v Evro­pě a na celém světě, vědoma si toho, že mír a bezpečnost jsou nedělitelné. Vláda Československé republiky, provádě­jíc důsledně politiku obrany míru a mírové spolupráce mezi všemi státy bez rozdílu je­jich politického a společenského zřízeni, za ujala od Samého počátku ostře odmítavé sta novisko k pařížským dohodám, které jsou namířeny proti svobodě a nezávislosti míru­milovných národů a které znamenají zvý- j šenl nebezpečí nové války v Evropě, neboť jejich hlavním a bezprostředním cílem je re- I militarisace západního Německa a jeho za­členění do útočného seskupení některých zá­padních států. Osudy československého lidu, obývajícího střed Evropy, byly vždycky těsně spjaty s vývojem v Evropě. Naše země, bohatá pří­rodními zdroji a obývaná pracovitým a svo­bodymilovným lidem, byla od nepaměti ob­Pařížské dohody podkopávají možnost vy­řešení nejzávažnější' evropské otázky, která je klíčem k dalšímu vývoji evropské situace, otázky Německa. Československá republika jako bezprostřední soused Německa' je tim větší měrou zainteresována na tom, aby otázka Německa byla řešena v duchu míru a přátelských vztahů mezi národy. Ná­rody Československa v průběhu své pohnuté historie se nejednou srážely s útočným ně­meckým militarismem, který byl vždy jejich úhlavním nepřítelem. Československý lid byl v minulosti vystaven expansivním a germa­­nisaěnim snahám německých militaristů, pro něž naše vlast byla vždy jedním z prvních objektů jejich dravé útočné politiky — «Drang nach Osten«. V těchto svých sna­hách byli němečtí militaristé v první svě­tové válce a zvláště po vzniku sovětského státu podporováni americkými a západo­­•evropskými vládnoucími kruhy, které se ko­chaly nadějí, že se jim podaří zaměřit útoč­­nos-t německého militarismu na východ, proti Sovětskému svazu, neváhajíce přitom jektem dobyvačných snah německých mili­­raristů; náš lid se zoceloval a rostl v usta­vičném boji o svou národní a státní exi­stenci, přispívaje přitom nikoli bezvýznam­nou měrou na vítězném postupu myšlenek demokracie a svobody v Evropě. Otázka vý­voje věcí v Evropě je proto pro Českosloven­­sko nesmírně důležitá. obětovat Československo, přes všechny mezi­národně právní závazky a záruky, které vůči němu převzaly. Je všeobecně známou skutečnosti, že jejich výpočty se nesplnily, že se německá milita­­ristická útočnost obrátila i proti nim a že proto národy zapadni Evropy těžce dopla­tily na nedůslednou a krátkozrakou politiku svých vlád. Stejnému nebezpečí vystavuji své národy vlády některých západoevropských států i dnes. Je naprosto nepochybné, že do­­jde-li k obnoveni militarismu v západním Ně­mecku, obrátí se dříve nebo později proti západoevropským národům. Potvrzuji to ne­jen dosavadní historické zkušenosti, ale i sou­časný vývoj v západním Německu. Na československý lid obzvlášť těžce doleh­la lavina německé útočnosti. Německé vlád­noucí kruhy hned po skončeni první světové války živily a podněcovaly své irredentistic­­ké snahy německých nacistů v Českosloven­sku. Již v Locarnu německá vláda' zásadně odmítla garantovat československé hranice. (Pokračování na 3. straně) vyřešení otázky Německa v duchu míru a přátelských vztahů mezí národy

Next