Rudé Právo, únor 1955 (XXXV/31-58)

1955-02-01 / No. 31

UTERY Proletáři všech zemí, spojte se! Rudé právo ---------------------------------------------------------------------ročník 35 RÜDE PRÁVO 1 9 5 5 ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA (Právo lidu ročník 57) číslo 31 30 hal. PEČOVAT 0 POLITICKÉ SEBEVZDĚLÁNÍ KOMUNISTŮ Zkušenosti z boje za vytvoření socialistic­kého společenského řádu v naší vlasti nás poučují, že úspěchy budofání socialismu, zvyšování životní úrovně všeho lidu a upev­ňování bezpečnosti našeho lidově demokra­tického státu závisí do velké miry na mar­­xisticko-leninské vyspělosti kádrů. Kde stra­nické organisaee pečovaly o dobrý průběh stranického školení a o to, aby zvláště ve­doucí pracovníci na všech úsecích neustále prohlubovali své znalosti marxisticko-lenin­­ské theorie, tam, bylo dosaženo i dob­rých hospodářských výsledků. O tom svědčí četné příklady. Karvínští havíři a technici v čele s komu­nisty dosáhli v minulém rocé značných úspěchů. Vytěžili statisíce tun uhlí navic a ušetřili na vlastních nákladech několik mi­lionů korun. Nemalý podíl na tom má vzrůst uvědomění pracujících a neustále se zvyšu­jící ideově politická a odborná úroveň před­ních hospodářských i stranických pracovní­ků. Péče stranických organisací o marxistic­­ko-leninské vzdělání komunistů se obrazila i v politické práci na dolech, zejména v tom, že stranické organisac«||lépe vedly pracující k úspěšnému splněni úkolů vytyčených stra­nou a vládou. Péče o politické sebevzdělání kádrů má nesmírný význam. Komunistická strana Čes. koslovenska považuje za základní povinnost svých členů neustále si osvojovat základy marxismu-leninismu, poněvadž jen lidé, kteří stále rozšiřují své politické vzdělání, jsou s to dobře plnit svěřené úkoly. Od stranických organisací. se vyžaduje, aby odpovědně pečovaly o marxisticko-le­­ninské studium komunistů a umožňovaly jim dosáhnout co nejlepšich výsledků. Při tom je třeba mít stále na paměti slova V. I. Le­nina, že nestačí osvojovat si knižní vědo­mosti o komunismu, ale že je nutno umět získaných vědomostí použít v praktické prá­ci, v boji za přeměnu usnesení strany ve sku. tečnost. Hlavní metodou osvojování si marxistic­­ko-leninské theorie je samostatné studium spisů klasiků marxismu-leninismu, stranic­kých dokumentů a usnesení. Tato metoda nejlépe pomáhá všem komunistům ovlád­nout theoretické vědomosti, nezbytné k ve­likému revolučnímu dílu, k budování socia­lismu. Avšak v organisování samostatného studia se projevuje nejvíce nedostatků. I okresní výbor v Karviné, ačkoliv v po­sledních letech zlepšil péči o stranické ško­leni, má wbié nedostatky v práci se samo­statně studujícími komunisty. Ještě dva mě­­úán po zahájení Koku stranického školeni ■ nezačali někteří soudruzi studovat. Tak tomu bylo na příklad ve skupinách politické eko­nomie, které vedou soudruzi Zerzoň a ing. Štěpán. Přitom je zde třeba právě studiu politické ekonomie věnovat největší pozor­nost, poněvadž znalosti politické ekonomie a ekonomiky dolů, budou-íi se jimi vedoucí pracovníci řídit, mohou vést k tomu, že úspěchy karvinských hayířů budou ještě větší, že bude využito reserv, které na do­lech karvínského i orlovského trustu jsou. Studium politické ekonomie nás vyzbroj juje poznáním ekonomických zákonů vývoje ! společnosti a umožňuje nám využít jich v zá­jmu pracujících. Dává hluboké přesvědčení 0 nutnosti vítězství socialismu nad kapita­lismem á odhaluje cesty, které k tomuto ví­tězství vedou. Umožňuje orientovat se v pro­blémech národního hospodářství ar neustále Zlepšovat jeho řízení, zvyšovat produkti­vitu práce a hospodárnost, snižovat vlastní náklady výroby. Zvýšeni péče o studium po­­liťieké ekonomie je proto i v okrese Karviná jednou ,z forem boje za splnění velkých úkolů na hospodářské frontě, v těžbě uhlí. To platí pro všechny okresní .výbory stra­ny. Vžůyť právě v současné době při vypra­covávání technieko-průmyslových a fingnč­­níeh plánů se u některých hospodářských 1 stranických pracovníků ukazuje, jak by v, jejich práci pomohla dobrá znalost poli­tické ekonomie. Ke správnému, cílevědomé­mu řešeni praktických úkolů — zaváděni chozrasčotu, zvyšováni produktivity práce, správnému uplatňování mzdového systému, snižování vlastních nákladů ve výrobě a po­dobně — je nutnou podmínkou znalost eko­nomických zákonů. Znalost marxistické ekonomické theorie umožňuje vytyčit správ­nou cestu na každém závodě a pracovišti, je důležitá pro ovládnutí ekonomiky všech od­větvi i jednotlivých závodů. Stranické orgány musí proto daleko usi­lovněji bojovat za zvýšení politických, od­borných i -ekonomických znalosti vedoucích hospodářských pracovníků. Zejména je po­třeba šíře organisovat na pomoc samostat­ně studujícím všech předmětů také přednáš-. ky o ekonomice i technice průmyslové a ze­mědělské výroby. Nemenši pozornost je třeba věnovat stu­diu otázek filosofie, dějin KSSS, dějin naší strany a otázek mezinárodních vztahů. Na filosofii se obyčejně mylně pohlíží jatyo na záležitost jen několika vyvolených. Marxis» tická filosofie je však nerozlučně spjata s politickým bojem pracujících za jejich osvobození. Není to filosofie jednotlivců, ale mas. Marx ji nazýval duchovní zbraní pro­­letariátu. • Při studiu je třeba věnovat velkou pozor­nost na přiklad správnému objasňování an­tagonistických a neantagonistickýoh proti­kladů. Správné pochopení těchto otázek umožňuje orientovat se v současných otáz­kách naší vesnice, správně určit poměr k jed­notlivým jejím společenským třídám a vrst­vám a rozvíjet správnou a účinnou politic­kou práci. Ohromný význam studia dějin KSSS spo­čívá v tom, že seznamuje komunisty se zku­šenostmi Komunistické strany Sovětského svazu při výstavbě strany a budování socia­lismu, jež mnohonásobně naši cestu k socia­lismu usnadňují. Také studiu dějin naši strany musí stranické orgány věnovat ^vel­kou pozornost, neboť učí správně uplatňovat marxismus-leninismus v našich podmínkách a vede komunisty k boji proti nejrůznějším vnitřním i vnějším nepřátelům, k revoluční bdělosti a ostražitosti. Veliký význam má studium otázek mezi­národních vztahů. Umožňuje správně se orientovat v současných mezinárodních pro­blémech a dává členům strany možnost pře­svědčivě ukazovat všem pracujícím, jaké jsou cesty k vytvoření takových podmínek, aby imperialistům na Západě přešla chuť rozpoutat novou světovou válku. Bylo by třeba, aby komunisté, kteří studuj! meziná­rodní vztahy, ještě aktivněji pomáhali vy­světlovat pracujícím otázky naši mírové za­hraniční politiky a odhalovat válečnou po­litiku imperialistů. Samostatnému studiu mají věnovat nej­větší pozornost obvodní a okresní výbory především ve velkých městech, Praze, Brně, Bratislavě, Ostravě, Plzni a v dalších prů­myslových a kulturních střediscích, kde je značný počet samostatně studujících komu­nistů. Uplynulé měsíce v tomto Roce stranic­kého školení však ukazují mnohé velmi váž­né nedostatky v péči okresních výboiů a stranických organisaci o tyto soudruhy. V řízeni samostatnéhc studia okresními výbory jde nyní především! o zvýšeni pozor­nosti k obsahu studia, o zlepšení péče o jeho vysokou theoretickou úroveň a jeho těsné sepjetí se životem. Má proto veliký význam soustavná práce s konsultanty, s vedoucími seminářů samostatně studujících i s lektory, kteří pro samostatně” studující přednášejí, neboť oni mají značný vliv na výsledky sa­mostatného studia komunistů. Tuto péči dob­ře organisuje na příklad obvodní výbor v Praze 2. Konsultant! s vedoucími seminá­řů samostatně studujících jsou svoláváni k poradám, kde se rozebírají důležité theo­­retické otázky a kde se také zajišťuje dobrý organisační průběh studia. Okresni výbory nesmějí dopustit, aby konsultanty a vedou­cími seminářů samostatně studujících byli lidé pro tuto, funkci nedostatečně připravení. Především soudruzi se vzděláním na dlouho­dobých stranických nebo vysokých školách mohou poskytnout samostatně studujícím dobrou pomoc jak při osvojování si theore­tických pouček, iák i v ovládnutí' metody samostatné práce s knihou. Důležitou úlohu při řízení samostatně stu­dujících komunistů mají lektorské skupiny stranických orgánů, městské a okresní po­radny a studovny marxismu-ieninismu. T.v především mají komunistům pomáhat pro­pagandistickými přednáškami, konsultacemi, pořádáním theoretických besed, organisová­­ním výměny zkušeností o samostatné práci s knihou a podobné. Málo pomáhá samostat­ně studujícím Pražská poradna a studovna marxismu-ieninismu, které se dosud nepoda­řilo vytvořit širší okruh stálých zájemců o cykly theoretických přednášek k politické ekonomii, marxistické filosofii, dějinám KSSS a KSC i dalším předmětům. Řízení samostatného studia není však jen věci okresních a obvodních výborů strany, ale i základních organisaci. Je ještě mnoho takových organisaci, které samostatně stu­dujícím komunistům nepomáhají a nekon­troluji jejich jváci. Kontrola samostatného studia nespočívá v mechanickém sledováni počtu přečtených stránek nebo navštívených přednášek a množství výpisků a jiných po­známek, jak to většinou bývá, ale v péči o tvůrčí ovládnuti theoretiekého bohatství studovaných dél klasiků marxismu-ieninismu a stranických usneseni. K tomu je nejvhod­­nější a nejúčinnějši používat takových forem kontroly a pomoci, jako jsou diskuse o stu­dovaných otázkách na stranických schůzích, živé theoretické besedy a rozhovory odpověd­ných funkcionářů se samostatně studujícími ^ komunisty, výměny zkušeností z práce s kni­­hou a pod. Tím sé také vychovávají samo- & statně studující k vytrvalosti v práci s kni- ** hou a k náročnosti na vlastní studium. V tomto roce jsou na základě uspesení Ústředního výboru o stranickém školení 1954 —1955 organisovány semináře samostatně studujících. Tyto semináře spojují samo­statnou práci každého soudruha s kolektiv­ním projednáváním studovaných otázek. Jsou významnou formou pomoci, zvláště' pro ty komunisty, kteří začínají studovat a vy­žadují zvýšenou pomoc. Dosud však nejsou plně využity a mnohde se jejich metody prá­ce chybně zaměňuji s metodami práce v kroužcích. Metody práce v seminářích sa- ' mostatně studujících máji naopak rozvíjet ■ samostatnou práci soudruhů s knihou. Je známo, že jakékoliv chybné, neúplné ! nebo povrchni studium marxisticko-leninské * theorie vede k falešným závěrům a vážně po- ! škozuje výchovu komunistů. Stranické orga- í nisace jsou proto povinny pečovat, aby v se- , minářích, v diskusích a na besedách byly od- ‘ ralovány a potírány rozličné nepřátelské ! ihearie, na příklad o třídním míru, o uhasí- J tání třídního boje v období diktatury prole- ! ;ariátu, chyby při výkladu svazku dělníků a J rolníků i různé jiné oportunistické, pacifis- < ,ické, nacionalistické a kosmopolitické názo- ’ ■y. Stranické organisace nemají ani na oka- j nžik ztrácet přehled o ideové úrovni a o prů- * )ěhu stranické výchovy komunistů. í Samostatné studium marxisticko-leninské ^ heorie je jednou z hlavních forem zlepšova­­ú politické práce stranických kádrů. Je pro- j o povinností všech stranických orgánů vě- « lovat mu zvýšenou pozornost. i DNES V LISTE: Rozhovor V, M. Molotova s americkými novináři W. R. Hear stem a Kingsbury Smithem 29. ledna 1955 (na 3. straně) Na počest 10. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou PRACUJÍCÍ závodu se ZAVAZUJI V. Dáme republice více uhlí, nafty a stavebního materiálu V našich závodech se denně rozrůstá sou­těžení na počest 10. výročí osvobození naší republiky. Iniciativa pracujících svědčí o tom, že zvládají stále lépe techniku svého oboru a snaží se vytěžit z techniky maximum. No­vé socialistické závazky dělníků a techniků odhalují a využívají další reservy růstu vý­roby a produktivity práce. * V ostravskokarvínském revíru se říká, že sovětští lidé jsou pořád mezi námi. Havíři tím mají na mysli stálou pomoc, kterou jim poskytují jejich sovětští druzi v povolání ochotným předáváním zkušeností a posílá­ním nejmodernějších důlních strojů. V odpověď na jejich pomoc vyhlásila úder­­ka předáka Boháče z dolu Petr Cingr záva­zek, že v lednu vyrazí na počest blížícího se výročí osvobození vlasti 250 nr tříd s přibírá kou kamene a překoná tak všechny dosavad­ní výkony na tomto Ú3eku hornické práce; Boháčova úderka se dlouho a pečlivě při­pravovala: studovala metodu sovětského sta­­chanovce Golovina a přizpůsobovala ji nu poměry svého dolu, konala mnoho porad, na nichž technici za pomoci havířů vypracovali graf ražení ve dvou předcích při uzavřeni dvou cyklů za 24 hodiny v každé čelbě. V neděli po vyfárání osádka předáka Bo­háče z úseku inženýra Gelnera hrdě ozná­mila, že splnila svůj závazek a vyrazila už 254 m tříd o světlosti 9,1 ms. Chodby jsou vedeny většinou v kameni, uhlí je v nich jen na výšku 50 cm. Výkon 24členné Boháčovy úderky nemá v revíru obdoby; kolektivy pracující ve stej­ných poměrech po stáru nedosahují více než 80—90 m postupu za měsíc. Havíři s veli­kým uhnáním hovoří o sovětských naklada­čích — v každém předku měli jeden — běz nichž by nemohli dosáhnout takového výko­nu v ražení. Dobře si počínají v těžbě uhlí také zbý­­šovští havíři z rosického revíru. V neděli- na dole Antonín odpracovali havíři mimořád­nou nedělní směnu: dopoledne nastoupili ha­víři všech stěn a úhelných předků, odpoledne pak všichni technici a funkcionáři zaměstna­neckých složek. Při směně bylo vytěženo více než 500 tun uhlí a večer bylo oznámeno splnění lednového, plánu již na 101 procento. Pozadu za horníky nezůstávají ani naši naftaři. Využívají nových těžebních metod sovětských naftařů a to umožnilo vrtnému závodu Hodonín a těžebnému závodu Gbely splnit lednový plán o dva dny dříve. Zaměst­nanci gbelského závodu v neděli vyhlásili na krajské konferenci naftařů závazek, že vy­těží do května 500 tun nafty nad plán. Významné úspěchy při těžbě surovin do­sahují letos i zaměstnanci závodu Těžba štěrku a písku v Nových Košariskáóh v Bratislavském kraji. Zorganisovali si dobře soutěž mezi dvěma směnami, a to jim umož­nilo nejen těžit štěrk nepřetržitě i v zimních měsících, ale splnit dokonce lednový plán 10 dnů před termínem. Nemalou zásluhu na úspěchu mají bagristé Duba a Kaníš, kteří pracují s výkonným lžícovým bagrem Vo­­roněž E-1003, s nimž každý za směnu vý­­bagruje a nakládá až o 150 m:í štěrku nad normu. Odvoz vyšší těžby dobře zabezpečuji vedoucí posunu Dehák a Nosko, kteří plně využívají ložné plochy vagonů a urychlují jejich odsun. Závodu daří se proto i v zimě úspěšně zásobit kamenem důležité stavby, zejména na Ostravsku. * Záleží však nejen na úspěšné těžbě, ale í na pohotovém odvozu vytěžených surovin. K tomu je třeba dostatečného počtu vagonů. Zaměstnanci Ústředních dílen SHR v Komo­­řanech — oddělení vagónka — vyhlásili zá­vazek, že letos opraví navíc 40 velkoprosto­rových vagonů. Splnit tento úkol jim umož­ňuje používání dokonalejší techniky při opravách, a tak mohou zdokonalovat i orga­­nisaci práce. Na příklad pří vyrovnávání zo­­hýbaných železných částí poškozených va­gonů používají elektrického oblouku a uhlí­ku. Nemusí při tomto způsobu deformované části zbavovat nýtů, odvážet součást' do ko­várny k nahřát! a vyrovnáni, případně po­škozenou část odřezávat a novou navařovat. Uspoří tak novým způsobem nejen mnoho práce a času, nýtů, šroubů a elektrod, ale,' měsíčně i 33 m* kyslíku a 24 m3 plynu.: Zkrácením opravné doby vagonů dávají na­šim havířům více vagonů pro odvoz uhlí. < P -iiimmiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiniiiiiiiiiiiiiiiiiim- CESTY USPOŘ Kdybyste se podívali na výrobní značka chladicí skříně,, ze které vám prodavačka podala dobře vychlazenou kostku másla ne­bo jiné zboží, možná, že byste na ni četl' výrobní značku — Frigera. Ano, n. p. Frigera v Kolíně vyrábí chladicí pulty i skříně, labo­ratorní skříně a jiná chladírenská zařízeni Významnou měrou se podílejí pracovnici Frigery na uspokojování rostouciclí po­žadavků našeho lidu. V letošním roce malii plán zvýšený ještě o 12 procent a chladů? ská zařízení musí být vyrobena s nižšími ná­klady. Proto připravuji řadu technicko­­organisapnich opatření, jak toho dosáhnout. Nu, podívejme se na některá. Plephem se bude jinak hospodařit »Dříve se plech u nás stříhal takhle« — vedoucí skladu hutního materiálu, Jan Springer, vzal do ruky křídu a na norma­­lisovanoU • tabuli plechu o rozměru 2X1 m udělal několik čar. »Z tohoto čtverce se udělal vnitřní kryt na jedna dvířka a z to­hoto druhý.« Potom jeho křída přejela klikatě po celé délce i šířce okrajů tabule plechu a dodal: »Ostatní byl odpad. Asi tak čtvrtina 2? každé tabule.« A skutečně. Podiváme-li se vedle skladu, leží tu ještě zbytek několika centů rezavě­jícího plechu značných rozměrů, který je určen do šrotu. Pravda, část .odpadového plechu se různým způsobem ještě zužitko­vala, ale bylo toho málo. Lidem nebylo jed­no, Holík plechu odpadne. Častokrát si stři­hač řekl: »Kdyby byl plech jen o kousíček větší, udělaly by se Iři kusy.« Ale to kdyby. Krejčí ze zbytku také neušije celé kalhoty, když má látku jen na jednu nohavici. Z nor­­malisovaného plechu 1X2 m se také nedalo víc krytů udělat. Ztráta plechu dělala značnou položku. Nad tím, jak v letošním roce s plechem lépe hospodařit, se museli ve Prigeře zamyslet , technici. Nebylo to tak jednoduché, ale, jak se říká — když se chce, všechno jde — bylo )i tady řešeni. Technici Vácha, Chochola a Kaura vypracovali v rámci plánu technicko­­organisačních opatřeni návrh na normálisad vnitřních krytů dvířek a zavedení rozměro­vých tabulí plechu, aby odpad nebyl téměř žádný. Kolik tím uspoří? O tom hovoří čísla o úsporách v technicko-organisačním opa­třeni.' Bude to 30.660 kg plechu. Podobným způsobem ušetři také ještě 7500 kg plechu pozinkovaného. I lisováni se stále zdokonaluje Dvanáctkrát uhodit palicí nebo se roz­máchnout jen jednou, v tom už je nějaký rozdíl! A podobně tomu je i s lisováním ple­chu na vnitřní kryty dvířek k chladicím skřjním. Původní — už hodně starý pracovní po­stup — byl takový: vložit do lisu plech, se­šlápnout a lis vymáčkl první ohyb. Vložit dr.uhý plech, sešlápnout, pak vložit třetí... Potom přišel seřizovač. Vyměnil ohýbací nůž za jiný a šlo .to zase znovu. Vložit plech... Když' proběhly lisem všechny, byl hotový druhý ohyb a zase přišel seřizovač. Dvanáct ohybů na každém plechu zname­nalo dvanáctkrát vzít plech do ruky, dva­náctkrát zmačknutí lisu. Navíc bylo ještě zdržování s vyměňováním nástrojů. »To lisováni u nás prodělalo celou his­torii,« vysvětluje seřizovač Ježil. »Mistr Be­ránek s konstruktérem Jelínkem přišli na zlepšeni, že stačilo máčknout jen osmkrát a později ani to ne. Jen čtyřikrát se vklá­dal plech do lisu.« v Koncem minulého roku udělali v závodě Frigera už první zkoušky s lisováním celého vnitřního krytu dvířek najednou. A uká­zalo se, že to jde. Jen rohy se musejí ještě svařovat. Ale i to sváření letos odpadne. Inženýr Chochola dal podnět k tažnému li­sování, a proto v technicko-organisačníe h opatřeních na rok 1955 se praví, že od 1. dubna se budou vnitřní kryty dvířek li­sovat už tímto způsobem. Dřevo je také cenná surovina V kolínské Frigeře má každé středisko svou komisi pro sestavení plánu technicko­­orgamsačnich opatřeni. O lom. jaká zlépše­­ní udělat v balírně, jednali soudruzi Hyn­­čík, Neuman, Kuchař, Pecová a Lukeš. Za-' měřili se především na úspon^dřeva. proto­že v balírně se dřeva spotřebuje hodně. Vý­robky se musí dobře balit, aby se dopravou nepoškodily. Balili je dobře i dříve a obaly žádali vracet. Jenomže látek bylo vráceno málo a rozštípané a tak z nioh šlo těžko nové bednění udělat. Proto bylo rozhodnuto v letošním roce balit chladírenské výrobky jinak. Už nebudou sbíjet jednotlivé laťky, ale budou dělat všechny strany bednění pevné: které se k sobě jen sbijí dohromady. Zákazník je lehce rozebere a složené pošle zpět. Podle dosavadního propočtu to . bude znamenat úsporu nejméně 25 m3 dřeva. A nejen to. Dříve balilo výrobky 11 lidí a letos na zvýšené úkoly jich bude stačit jen deset. A bylo by možno psát o dalších zlepše­ních, které n. p. Frigera v Kolíně přinesou veliké úspory. Na přiklad ó tom, že v truhlárně ušetři 50 m3 dřeva. Prozatím mají vyčísleny úspory částkou, převyšující 1,400.000 korun, ale nejsou to zdaleka ještě všechny. Značné úspory přinesou v letošním roce zlepšovací náměty, jejichž realisace bude součástí tecbnicko-orgamsačních opa­treni- J. ŘEŘICHA / Ze semí lidové demokracie V Maďarské lidově republice se v poválečných letech úspěšně rozvíjí strojírenský průmysl. -— Na snímku: Soustružník Gyű Oláh z Opravář - ských energetických závodů překračuje na novém karuselovém soustruhu pravidelně normu na 186%. ■ DESETITISÍCE NEJ LEPŠÍCH PRACOVNÍKŮ VSTUPUJI DO KS ČINY V průběhu loňského roku byly přijaty do řad Komunistické strany Číny další dese­titisíce nových členů — nejlepších pracov­níků čínského průmyslu a zemědělství. List »Ženminžibao« uvádí, že jen v San­­haji vstoupilo od ledmá do října loňského roku do komunistické strany přes 21.800 nejlepších dělníků a pracovníků a v Pekinu za necelý minulý rok 8000 členů. Značný počet nejlepšich pracovníků z prů­myslu vstoupil do komunistické strany 1 v ostatních důležitých oblastech Čínské li­dové republiky. Na př. v rostoucím uhelném a hutním středisku severní Cíny v Anšanu vstoupilo do KS Činy přibližně 3000 nových členů, z nichž přes 2000 jsou horníci a hut­nici. Další desetitisíce nových členů byly přijaty do strany v Šenjanu v severovýchod­­nl Číně, v uhelném revíru Pinšianu ve střed­ní Číně a jinde. Do KS Činy vstoupili také četní vzorní zemědělci a členové zemědělských družstev a skupin vzájemné pomoci. Na př. jen v pro­vincii Heilunkian bylo přijato do strany za deset měsíců minulého roku přes 5000 nej­­lepších pracovníků čínského zemědělství. Ve východní provincii Kiansu je mezí 44.000 no­vé přijatými členy strany 5150 předsedů ze­mědělských výrobních družstev a 10.000 ve­doucích skupin vzájemné pomoci. Počet členů Komunistické stíraný Číny vzrostl také v oblastech obývaných národ­nostními menšinami. (RP) MOHUTNÝ ROZVOJ HUTNÍHO PROMYSLU V POLSKU V lidovém Polsku dochází v poválečných letech k rychlému rozvoji hutního průmyslu. Jen na př. do konce roku 1954 bylo v zemi postaveno a obnoveno 15 vysokých a asi 30 martinských pecí. V letošním roce mohutný rozvoj polského hutního průmyslu úspěšně pokračuje. Ve Varšavě se staví velký hutni závod, přesta­vují se hutě »Pokoj« (Mír), »Batory«, -/Báli­don« a j. Rychlým tempem pokračuje zejmé­na výstavba ve velkých hutních kombiná­tech nového Polska — v hutním závodě Boleslawa Bieruta v Čenstochové a zvláště v Nové huti V. I. Lenina u Krakova, který bude po svém dokončení produkovat více ocelářských výrobků než všechny hutní zá­vody starého Polska dohromady. Dík úspěšné výstavbě hutního průmys­lu zvyšuje se tak každým rokem v zemi pod. statně produkce oceli, výroba surového žele­za a koksu. (RP) iPrvmíatomová elektrárna ve člověka Sovětští lidé jako první na světě spoutali ne­smírnou sílu atomové energie a přinutili ji sloužit člověku. Dne 27. června 1954. byla v Sovětském svazu uvedena do provozu elek­trárna na atomový pohon, která vyrábí elek­trickou energii již z energie atQmové. So­větští lidé mírovým využitím atomové energie tak stanuli na prahu atomového vě­ku a před lidstvem se otevřely velkolepé perspektivy dalšího rozkvětu průmyslu, ze­mědělství, dopravy, zdokonalování techniky, dalšího pokroku vědy. V Sovětském svazu se stavějí nové atomové elektrárny, ještě do­konalejší a mocnější, o výkonu 50.000 a 100.000 kilowattů, z nichž poslední již stačí zásobovat elektrickou energií velké průmys­lové město. A je charakteristické, že to jsou právě sovětští lidé, kteří již ve své zemi vy­budovali socialismus a úspěšně řeší otázky výstavby komunismu, využívají nesmírné síly ukryté v atomovém jádře k mírovým úče­lům, k dalšímu tvoření a ne k ničení a smrti, jako imperialisté na Západě. V USA dosud není ani jediné atomové elektrárny. Atomo­vě energie se tu podle vůle monopolistických skupin Morgana, Rockejellera, Mellona a Du­pont a využívá k výrobě zbraní hromadného ničení. — Do historie lidstva navždy vejde den, kdy byla v SSSR po prvé spuštěna elek­trárna na atomový pohon a kdy sovětští lidé začali využívat nových, neobyčejně mo­hutných zdrojů energie. — Na snímku: Čer­pací zařízení atomové, elektrárny — atomový reaktor (kotel), v němž se štěpí atomová jádra uranu — vodní výměník tepla v atomové elektrárně. (RP) iO MUKXK. ~ ~ ____ ___

Next