Rudé Právo, duben 1955 (XXXV/90-118)

1955-04-01 / No. 90

* * Proletáři všech zemí, spojte set Rudé právo ------------------------------------------------------------------------ ročník 35 PÁTEKRUDE PRAVD 19 5 5 ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA (Právo lidu ročník 57) číslo 90 30 hal. Brigády mládeže odpovídají Ani hektar neobdělané půdy Mladí lidé, kteří tu ve středu večer po­slouchali ve své jídelně radostnou zprávu o sníženi cen, byli ještě před třemi týdny »Pražáky«. Dnes máji členové 43členné bri­gády na farmě Filipíny státního statku Nové Hrady v jihočeském pohraničí jasnou před­stavu, co bude nutné učinit, aby pole a lou­ky daly vyšší výnosy a aby zmizely úhory. Jiří Novotný — vedoucí druhé čety — pro­hlásil po skončeném vysíláni jménem kolek­tivu: »Odpracujeme v době svého volna jed­nu směnu navíc a provedeme 100 metrů od­­vodňovacich stok.« Chlapci a děvčata ze třetí skupiny přidali 150 běžných metrů stok na­víc. Své slovo řekla i první, čtvrtá a pátá skupina. Všichni si dali společný závazek; Kvalitně obdělají a sklidí 200 ha poli, které dosud dá­valy nízké výnosy, a obdělají i 60 ha polí, která dosud ležela ladem. »Zůstanu natrvalo v zemědělství« V ubytovně mládežnické brigády zámku Lipová v okrese Rumburk se k besedě sešla mládež, která zde pracuje brigádnicky na oddělení státního statku. »Moje odpověď na usneseni strany a vlády 0 snižení cen — řekl brigádník Merkl ze zá­vodů LIAZ v Rýnovicích — je taková: Zů­stanu v zemědělství nejen rok, jak jsem se přihlásil, ale natrvalo. Práce se mi zde libí a vidím, že je jí třeba.« Natrvalo se přihlásil do zemědělství se stou manželkou též poli­tický vedoucí brigády n. p. LIAZ Rýnovice soudruh Bezdíček. Nastoupí na národní směnu Stalingradská mládežnická brigáda, která obdělává ladem ležící půdu na státním stat­ku v Sýrovicich na Podbořansku, se hned po zprávách rozhlasu rozhodla, že v neděli na­stoupí na pracovní směnu. K nedělní směně vyzvala i všechny mládežnické brigády a svazáky v republice. I sýrovičtí občané vy­jedou v neděli do polí a jistě nezůstanou pozadu za brigádníky, kteří chtějí v neděli okopat a ořezat 204 kopy'chmele. Od našich zpravocMů ^ Z OBSAHU LISTU: Vyrobit více kvalitnějšího a levnějšího spotřebního zboží pro naše pracující (str. 2) Za zvýšení produktivity práce na ostravských dolech (str. 2) V neděli nastoupí brigády k celonárodní směně (str. 2) Naše cesta (str. 3) Přišli v pravý čas (str. 3) Rada bezpečnosti skončila projednávání egyptské a izraelské stížnosti (str. 3) Zbídačování lidu kapitalistických zemí (str. 4) »Liga loyality« (str. 4) Čtvrté snížení cen spotřebního zboží -výsledek práce našeho lidu LÉPE PRACOVAT ZNAMENÁ LÉPE ŽÍT Dnešním dnem vstupují v platnost nové snížená státní maloobchodní ceny vice než 16.000 různých druhů zboží; toto snížení cen přinese obyvatelstvu ročně 1300 milionů Kčs. Zároveň se uskutečňuje platová úprava pro některé kategorie pracujících (mistry, uči­tele vysokých a průmyslových škol a vedou­cí lékaře), která si vyžádá nákladu přes 130 milionů korun. Nedávno byly zvýšeny vý­kupní ceny některých zemědělských výrobků a toto zvýšeni přineslo zemědělcům 372 mi­lionů konin československých. Od peněžní reformy, uskutečněné k 1. červnu 1953, která dala našemu hospodář­ství zdravou a pevnou měnu, je to nyní již čtvrté sníženi státních maloobchodních cen. Při peněžní reformě bylo v usneseni strany a vlády zdůrazněno, že se počítá s dalšim snižováním cen, jakmile pro to budou ve vý­robě vytvořeny potřebné předpoklady. Vý­sledky průmyslové a zemědělské výroby to­tiž rozhodují o tom, jak vysoká může být materiální á kulturní úroveň pracujících. Uskutečňování základního ekonomického zákona socialismu — je nej vlastnějším smyslem politiky naší strany a vlády a nové sníženi cen je jen dalším důkazem toho, jak důsledně strana a vláda tuto linii uskutečňují. Mnoha opatřeními, která byla uskutečně­na od peněžní reformy, především ovšem soustavným snižováním maloobchodních cen, aíe také zvýšením výkupních cen zeměděl­ských produktů, snížením daní pro svobod­né a bezdětné manžele získali dělníci, rol­níci a pracující inteligence za rok 1954 12.400 milionů Kčs. K tomu přistupují dalši výhody, jež přinese nynější snížení cen a oznámená platová úpravá pro mistry, učitele odborných škol a lékaře. Reálná mzda děl­níků a zaměstnanců zvýšila se během roku 1954 o 20 procent. Tak se výsledky práce pracujících plně obracejí ve prospěch našeho lidu. Komunis­tická strana a vláda naši republiky zabezpe­čuji spravedlivé rozdílení výsledků této prá­ce a zároveň ukazují, že k dalšímu zvyšová­ní životni úrovně pracujících, rozkvětu naší vlasti a posíleni její obrany vede jedině sou­stavný rozvoj našeho hospodářství, průmys­lu i zemědělství, na základě neustále rostou­cí produktivity práce a snižování vlastních nákladů. Čím lépe a levněji budeme vyrá­bět, tím lépe budeme žít. Taková je jedno­duchá pravda, na které nelze změnit ani pís­mene. Tak' významná skutečnost, že výsledky práce pracujících mohou jit u nás jedině ve prospěch lidu, je zabezpečena tím, že dělnic­­í^cL třídit, opírajíc ss c pevný svazclc s pracn­­jícími rolníky, má moc ve svých rukou. Ka­pitalisté byli zbaveni moci a výsadba nemo­hou již vykořisťovat pracující. Díky tomu, může se naše hospodářství rozvíjet bez krisí a takovým způsobem, jak to vyžadují zájmy pracujících. Nové snížení státních maloobchodních cen, tak jako všechna předcházející opatření, je výsledkem společného úsilí pracujícího lidu na všech úsecích našeho hospodářství. Také v letošním roce, kdy oslavujeme 10. výročí našeho osvobozeni, učiní naši pracující vše, co je v jejich možnostech, aby vytvořili ješ­tě lepší předpoklady pro trvalý růst hospo­dářské síly vlasti a životní úrovně i v bu­doucnu. Z toho vyplývá několik základních úkolů. Je to především zabezpečení maximálního růstu průmyslové i zemědělské výroby. V uplynulém roce naše průmyslová výroba byla zvýšena o 4.4 procenta, což je tempo, které nestačí na dostatečné zajištěni roz­sáhlých úkolů naší výstavby. Výsledky ze­mědělské výroby byly v loňském roce dokon­ce nižší než v předcházejícím. Proto se po­zornost všech pracujících zaměří na vzestup průmyslové i zemědělské výroby a na od­stranění všech dosavadních nedostatků. Takovým vážným nedostatkem je zaostá­vání zemědělské výroby, která nestačí uspo. kojovat naše rostoucí potřeby. Za takové si­tuace musíme dovážet nadměrně velké množ­ství potravin, a je to tedy náš průmysl, který obstarává nejenom průmyslové spo­třební zboží, ale prostřednictvím zahraniční­ho obchodu, vývozem průmyslového zboží a dovozem potravin, i značnou část produktů pro výživu obyvatelstva. Nedostatky v ze­mědělské výrobě jsou tedy příčinou, proč mohly být sníženy cený hlavně u průmyslo­vého spotřebního zboží. Je naléhavým úko­lem našeho zemědělství, aby v nejkratší do­bě podstatně zvýšilo svou produkci a překo­nalo dosavadní zaostávání za vývojem naše­ho hospodářství a za potřebami obyvatelstva. Hlavním klíčem k řešení všech našich úkolů je ovšem růst produktivity práce. Pro­duktivita práce za rok 1954 vzrostla pouze a 2 procenta. Tato číslice ukazuje, kam ze­jména je třeba zaměřit největší pozornost. Členové a funkcionáři strany mají zde veliký úkol: objasnit, že zvyšování životni úrovně pracujících je možno jedině na podkladě růs­tu produktivity práce, neboť více spotřebo­vat je možno jedině za předpokladu, že bu­deme více vyrábět. Přitom produktivita prá­ce musí růst rychleji než mzdy. Kdyby na růst mezd a platů bylo použito celého přírůst­ku hodnot, vyrobených na základě vyšší pro­duktivity práce, nejenže by se naše hospodář­ství nerozvíjelo, ale neměli bychom “ani do­, statek prostředků na jeho obnovu. To by vedlo k oslabení země, rozvratu a úpadku hospodářství, a to by samozřejmě také zne­možnilo jakékoliv zvyšováni životní úrovně. To jsou otázky, které je nutno vysvětlovat zároveň s tím, proč právě v zájmu zabezpe­­. čení rozvoje našeho hospodářství a růstu ži­votni úrovně pracujících musí těžký prů­mysl, vyrábějící výrobní prostředky, růst rychleji než průmysl vyrábějící spotřeb­ní zboží. Proto zasedání Ústředního výboru naší strany a vlády zdůraznilo, že musíme do­sáhnout nepřetržitého růstu produktivity práce ve všech odvětvích národního hospo­dářství — a to se samozřejmě týká jak prů­myslu, tak zejména zemědělství — a že úkoly, týkající se růstu produktivity prá­ce, určené plánem pro letošní rok, musíme považovat za minimální. Bez podstatného růstu produktivity práce nebylo by možné další pokračování v politice snižování cen a zvyšování životní úrovně. Tuto pravdu musí stranické orgány a organisace i všichni členové strany soustavně osvětlovat všem pracujícím tak, aby ji všichni pochopili a každý podle svých možností k zvyšování produktivity práce přispěl. Zabezpečit politiku strany a vlády, směřu­jící ke zvyšování životni úrovně pracujících, nebylo by možné bez uplatňování co nej­větší hospodárnosti v průmyslové i země­dělské výrobě, obchodu, na všech úsecích na­šeho hospodářství, při vynakládání prostřed­ků na společenskou spotřebu. Největší pro­blémy jsou zde ovšem ve výrobě. Snížit spo­třebu surovin a jiného materiálu, paliva a elektrické energie, opotřebování nástrojů a zařízení, zmenšit režii, odstranit zmetky, absenci, fluktuaci a úrazovost, zabránit pře­kračování mzdových fondů, to jsou jen ně­které z důležitých otázek, na které ve všech závodech zaměří svoji pozornost. A nejinak je tomu v zemfelö’/'ké. výrobě. Když mluvíme 0 hospodárnosti, neznamená to žádné mízo­vání, jak si význam tohoto slova někde ne­správně vysvětlují. Naopak. Hospodárnost je cestou k tomu, aby náš průmysl i zeměděl­ství vyráběly za nižší vlastní náklady a zby­tečně svými prostředky neplýtvaly. Již při peněžní reformě v roce 1953 bylo široce zdůvodněno, proč ke zvyšováni životni úrovně můžeme jít cestou snižování cen jedině na podkladě zvyšování průmyslové 1 zemědělské výroby, zvyšování produktivity práce a snižováni vlastních nákladů. Nikam bychom nedospěli, kdybychom nastoupili opačný vývoj, a dali se na cestu všeobecné­ho, neopodstatněného zvyšování mezd. V naší mzdové praxi je ovšem ještě mno­ho nedostatků a ne vždycky je důsledně do­držována zásada, že odměňování se má díti podle množství a jakosti vykonané práce. V mnoha případech se projevují nesprávné rovnostářské tendence, které oslabují hmot­ný zájem pracujících na výsledcích práce, na získáni vyšší kvalifikace a svými účinky brzdi růst produktivity práce a zhospodár­­ňování výroby. Tyto nivelisačni tendence se projevily také v odměňování mistrů i některých jiných kate­gorií pracujících. Proto strana a vláda roz­hodly, aby platy mistrů, učitelů vysokých a průmyslových škol a vedoucích lékařů byly zvýšeny. Jde zde o správné uplatnění zásady, aby pracující byli odměňováni podle významu své práce. Ústřední výbor naší strany a vlá­da při této příležitosti znovu zdůraznily, jak důležité je vést boj proti mzdovým nepořád­kům a všem nezdravým zjevům ve vývoji mezd, které brzdi růst produktivity práce a zvyšování životni úrovně pracujících. Vážný a odpovědný úkol připadá zde především Re­volučnímu odborovému hnutí. Na usnesení strany a vlády o sníženi stát­ních maloobchodních cen odpovídají dělníci a všichni pracující tím, že v každém závodě a na každém místě uplatní svou iniciativu pro zvyšování produktivity práce, snižováni vlast­ních nákladů výroby. Rovněž zemědělci, kte­ří ze sníženi cen mají zvláštní výhody — zejména proto, že nejvíce klesají ceny těch výrobků, které oni kupuji — projeví svůj souhlas s touto politikou strany a vlády nej­lépe tím, když dobře a včas vykonají jarní práce a budou pečovat o zvýšení zemědělské výroby. Za výkladními skříněmi obchodů objeví se dnes mnoho druhů zboží, označených novými sníženými maloobchodními cenami. Prospěch z toho mají všichni pracujici, neboť všichni je kupují, všichni mají možnost pracovat a své výdělky na trhu uplatnit. Není u nás ne­zaměstnaných, kteří by měli starosti o to, co s nimi zítra bude. Zvyšování životní úrovně širokých vrstev pracujících je cílem politiky naší strany a vlády a nové sníženi státních maloobchod­ních cen. je dalším úspěchem, jehož jsme na této cestě dosáhli. Jít dále k dalšímu usku­tečňováni tohoto cíle, vytvářet pro ně před­poklady — to znamená rozvinout nejšírší socialistické soutěžení za splnění všech zá­vazků, uzavřených k 10. výročí osvobozeni, to znamená především za zvyšování prů­myslové i zemědělské výroby, za zvyšování produktivity práce a snížení vlastních ná­kladů výroby. Tak bude rozvoj naši výroby i růst životni úrovně trvale"'zabezpečen. * * * Dnes byl zahájen prodej mnoha druhů zboží za zlev­něné ceny. S radostnými pocity vstupují naši pracující do vyzdobených obchodů. Již ve středu večer poslou­chali občané zprávy rozhlasu o nových usneseních strany a vlády na mnoha místech společně. V agitaě­­níeh střediscích, závodních klubech, na ulicích v měs­tech, stejně tak jako při čtvrtečním zahájení práce na eelozávodních schůzích, besedách a desetiminutovkách přivítali naši pracující nová opatření jako další vážný krok ke zvýšení životní úrovně. A jako při každé významné události nechybělo na­šim lidem rozhodné slovo. Již první zprávy o dalších smělých závazcích a pracovních úspěších ukazuji, že usnesení strany a vlády přijali naši pracující jako dobří hospodáři s vědomím, že je třeba snížení cen a další rozvoj průmyslu a zemědělství zabezpečit ještě hospodárnější, produktivnější a kvalitnější prací. Naším příspěvkem je zhospodárňování výroby OSTRAVA (Od našeho zpravodaje) — Ve čtvrtek ráno telefonoval soudruh Josef Krut­­ký z Vítkovických železáren Klementa Gott­walda do naší ostravské redakce: U nás na každém pracovišti se teď vše­chna řeč toči jen kolem nového snižení cen. Říkali jsme si, že v usnesení strany a vlády je také určitý příspěvek vítkováků, protože vyrábíme hospodárněji než v uplynulých letech. Během posledního roku klesla u nás zmetkovitost skoro o třetinu a taky naše osobni účty úspor nesou už ovoce. V lednu na nich bylo už přes šest a půl milionu korun a do konce roku tam přibude nejméně deva­desát milionů. U nás má osobni účty úspor už přes 2000 dělníků a každý na nich sleduje, jak při­spívá k hospodárnosti. Všiml jsem si ale, že když ■ se o sníženi cen debatovalo, byli ně­kteří jaksi rozpačití. To byli ti, kteří ne­mohou řici, že by k tomu přispěli. Je jich taky ještě dost. Ale někteří už slíbili, že uzavřou závazky na zhospodárňování nebo na vyšší výkony. Vstříc dalším úspěchům V Automobilových závodech Klementa Gottwalda v Praze jednali na všech praco­vištích o snižení cen i o úpravě platů mis­trů. Zaměstnanci chápou, že zvyšování ži­votní úrovně závisí i na jejich práci. Ve čtvrtek vyhlásili celozávodní závazek, v němž slíbili nejen plán překračovat a vy­robit za půl roku o deset vozů více, ale ta­ké lépe hospodařit. Vlastní náklady na jeden vůz sníží během prvního pololetí o 1350 Kč». * Pohotově reagovali na zprávu o snížení cen taviči ve Spojených strojírnách a slévárnách Bohumíra Šmerala v Brně. Rudolf Dittrich, Přemysl Minx a Oldřich Odehnal provedli ze 30. na 31. března za 24 hodiny sedmkrát odpich tavby, což je dosud nejvyšší výkon od začátku roku. Spolu s taviči od peci číslo 1 a 5 přijali výzvu tavičů ZPS Gottwaldov k soutěži »Za čest tovární značky«. * V závodě Technoplast v Chropyni u Kromě­říže pomůže řada pracovníků zkrátit jarní práce. »Půjdu jako traktorista na druhou směnu,« řekl na čtvrteční besedě pracovník Pavlík, »umíní jezdit s pásovým traktorem.« Jeho přikladu následovalo šest dalších za­městnanců. * Družstevní lány v Prušánkách ještě před večerem obcházel starostlivě agronom Simek. Dny ubíhají a na pole se nedá ani šláp­nout... »Naše odpověď na snížení cen?« — řekl večer ve skupině družstevníků u roz­hlasového přijimače. »Ještě vice obili vypěs­tovat na našich polích. Proto jsme znovu prověřovali plán jarních práci a zjistili, že při práci na dvě směny zasejeme denně 30 hektarů jařím a tím zkrátíme dobu, setí o tři dny.« Od našich zpravodajů VE ČTVRTEK NA RANNÍ SMĚNÉ Havíři jdou na směnu... Svítá. Ze šera vy­stupují nejdříve vysoké pece, těžní věže dolů a komíny. Nad hutě občas vyrazí zář. První hlouček havířů došel k bráně velko­­dolu Zůrubek už před pátou. Uprostřed m­­kraěuje Matušínský. »To je dnes krásný den!« — pochvaluje si. Buchar, ten co bydlí v horách a je pokládán za znalce přírody, pohlédl zkoumavě na oblo­hu — a pak spokojeně přikývl. »Jo, vypadá to, že slunce bude svítit...« »Ale, tak jsem to nemyslel,« skáče mu Ma­­tušínský do řeči. Najednou se zastavuje a ce­lý hlouček s ním. »Poslouchej, Buchare, že ty to nevíš?« Nevěděl. Tam na horách pod Prašivou cho­dí lidé se sluncem spát a se sluncem vstávají. Na Buchara ted se všech stran prší slova ha­vířů o čtvrtém snížení maloobchodních cen spotřebního zboží. »To bude dnes závazků« — povídá Bu­char, ještě než se hlouček rozešel. »Která úderka asi půjde příkladem?« Plil hodiny nato zahájil jednatel závodní rady na velkodole Zůrubek veřejnou schůzi. O usnesení Ústředního výboru strany a vlá­dy hovořil mladý bezpartijní inženýr, jeden z vedoucích na šachtě. »Vytěžili jsme, soudruzi havíři a technici, od počátku roku přes dvacet tisíc, tun uhlí navíc. Průmysl mohl více vyrobit — zaslou­žili jsme se tedy také o to, že strana a vláda mohly přistoupit k dalším opatřením pro zvý­šení životní úrovně obyvatelstva ...« Pak byla diskuse. O slovo se přihlásil horník Matušínský. »Pev­ně stojíme za politikou strany a vlády. Naše úderka se již rozhodla, že dnes dáme 150 va­zů uhlí navíc« — oznámil kolektivu. Když umlkl potlesk, hledal Matušínský Buchara. »Tak co, která úderka byla první?« četl jsi v jeho očích otázku. Ne, ne, jeho to nebyla. Už ve středu večer se zrodily nové socialistické závazky. Jak ha­víři po desáté vyjárali z podzemí, sešli se na kratičkých poradách. Kolektiv předáka Janeč­ky ze stěny 1003 dá do 1. května dalších tisíc tun uhlí kromě svého výrobního programu, úderka předáka Pavelky 1200 tun. Nebývalé se rozvinula iniciativa horníků. »A my, soudruzi, dáme navíc 500 tun,« pro­hlásil zástupce Oděrky míru. »Čím víc bude uhlí, tím silnější bude republika.« A zase potlesk, bouřlivý a souhlasný, z ně­hož se zrodí návrh na odeslání telegramu Ústřednímu výboru strany a vládě. Havíři se v něm zavazují vysoko překročit své úkoly. Rozšíří mechanised a zavedou sovětský kom­bajn Donbas, ušetří tisíce korun na vlastních nákladech. Krátce po šesté hodině sjížděli havíři pod povrch země. Jaká hlášení přicházela dispeče­rovi velkodolu? ... Do devíti hodin vydobyli ve sloji Eliška SO tun ... Brigádníci Mikulec, Crept a Jarošek se rozhodli prodloužit si pracovní úvazek o dal­ší rok... Úderka předáka Pavelky si dnes už po druhé zpevnila závazek o stá tun... Zna­menitě si., vedla parta, v níž je havíř Matu­­šinský , . .j ( Hodnotu nových závazků na velkodole Žáru­­bek, vyhlášených po usnesení strany a vlády, představuje dalších 3500 tun uhlí navíc do l. května. Jak pevně havíři za svým slovem stojí, uká­zal průběh první směny: horníd a technici velkodolu Zárubek do 14 hodin vydobyli o 5% uhlí víc, něž počítá plán. (Od našeho zpravodaje) Slovo družstevníků z Mocovic ČÁSLAV (Od našeho zvláštního zpravoda­je) — Močovičtí družstevníci, rolnici a ostat­ní občané přišli si poslechnout zprávu o sní­ženi cen do místního hostince, jak už je tady zvykem. Leckdo se zavrtěl, když slyšel,-že naše ze­mědělství přispělo méně než dělníci z tová­ren. A proto, když se pak zadalo diskuto­vat, ozvalo se v nich něco z těch furiant­­ských gest: »Tak tedy se na to podíváme, jestli příštímu sníženi cen nepomůžeme víc!« A hned si vzal slovo předseda JZD Kutil. Mluvil o tom, že družstvo i jednotlivě hos­podařící rolnici už uzavřeli k 10. výročí osvobozeni mnoho závazků, ale že za tohle snížení musi dělnické třidě poděkovat. »Ale ne slovy, soudruzi, slova v tomhle málo pomáhají. Myslím, že naše odpověď by nlfela vyznít v tomhle novém závazku: dodat navíc ještě 10 prasat.ve váze 10 centů cel­kem. No a — počasí nám tu zatím nepřeje, teprve jsme méhli práškovat ozimy. Tak navrhuji, abychom se zavázali, že tohle jaro sevřeme do kleští a lhůty zkrátíme tak, aby bylo zaseto jako v normálnímu jaru.« »S tímhle souhlasím« — ozvalo se od sto­lu, kde seděly družstevnice, hlava u hlavy, »Ale s těmi prasaty, to nevim. Copak je opravdu vykrmíme?« zapochybovala hospo­dyn# 7. drii^stevríího »Co, jestli vykrmíme?« — zaznělo v odpo­věď od protějšího stolu. »Musíme je vykrmit, zkrátka — musíme.« »Dobře, vykrmíme, ale kde je budu krmit? Výkrm chce taky místo pro prasata, kam je dám?« A už bylo po takové diskusi, v níž se lidé hlásí o slovo, protože do hlasitých úv;ah ošet­řovatelky vpadla družstevnice Skálová. »Uděláme si kotce! — Ze stodoly.« »Pořád o tom mluvíme, tak o tom mluvit přestaneme a kotce uděláme.« »Tak to ano,« souhlasili ostatní. Později přišel skoro každý se svou troškou do mlýna. Dělat také jarovisaci... že za agregát seček na úzkořádkové setí připnou také brány... A Kustil se svěřil se svým zlepšovacím návrhem k sázecím strojům na hnizdovou výsadbu brambor — bude to kypřící hák, aby půda po kolech v případě sucha neztvrdla. Poslech o snížení cen v Močovicích na Čáslavsku byl tedy radostný, diskuse bohatá. Lidé se netajili svou důvěrou ke straně a vládě, rozhodnuti pomoci k dalšímu snížení ještě lepší prací. --------------------------------* Krátce pu vyhlášeni nových snížených cen byla v kalírně ČKD Sokolovo živá beseda Každý nejprve počítal, oč víc může koupit. Mistři Vaniček a Lonc mají dvojí radost — ze snížení cen a ze zvýšení platů, které se jich týká. »Nikdo nám, nic zadarmo dát nemůže,« říká Lonc. »Ceny zboží se určují přece podle množství výrobků a výsledků našeho hospo­daření. A my jsme loni zůstali státu mnoho dlužni...« Kalírna je i nyní s výrobou pozadu. »Dnes, po novém snížení cen, si dejme závazek svůj dluh brzo vyrovnat,« říká kalič Snajdr. Na snímku: Záběr z besedy pracujících kalírny ČKD- Sokolovo, Večer v aghačním středisku V agitačnim středisku »Na harfě« v Pra­­ze-Vysočanech se sešli ve středu večer ob. čané 256. volebního obvodu na veřejné schů­zi. Ale z připraveného pořadu sešlo. Sotva v 19 hodin doznělo časové znamení, ohlásil rozhlas zprávu o společném zase­dáni ÜV KSC a vlády republiky. Zprávou byli všichni ve středisku překvapeni a ni­kterak neskrývali upřímnou radost. »To zas utřou nosy — šuškalové!« — sdělovali si polohlasně ještě při vysílání projevu. Věru, kdyby byl na schůzi některý z těch popleténoA, -necítil by asi, Ale né­škodilo by jim poslechnout si také jiný »hlas«, než jaký poslouchají odněkud z Mni­chova. »My už si zvykáme přijímat taková opa­třeni, jako je sníženi cen, jako samozřejmá — řekl po projevu soudružky L. Jankov­­cové občan Benkovič z CKD Sokolovo. Jsou to výsledky naší práce a protože jsme sami hospodáři ve státě, také jich plně uží­váme. Ale někdy to přijímáme až moc samo­zřejmě. A právě jsme slyšeli, na čem bude zá­ležet dalši snižování cen: lépe je třeba pra­covat a hospodárněji...« Netřeba ani zdůrazňovat, že beseda byla živá a měía dobrý výsledek. Když soudruž­ka Košnařová řekla, že bude správné oslavit snížení cen o národní směně tím, že si spo^ léčně uklidí, vyčistí a zkrášli ulice, odpově­děli ji občané souhlasným potleskem. Za všechny pak řekl soudruh Paukert: »Na 1. máje a na 9. května si naši „Harfu” vy­zdobíme tak, jako ještě nebyla.« (RP) Mezi budoucími matkami Ležely na sněhobílých lůžkách a přijíma­ly právě z rukou sestry šálky mléka, když v radiu začali vysílat zprávu o sníženi cen. Maminky-čekateiky, které tráví v podolském sanatoriu poslední dobu svého těhotenství na radu lékaře, jsou obzvlášť pilnými poslu­chačkami radia, které jim pomáhá zprostřed­kovat spojeni se světem. Jaroslava Eislerová, nejmladší z maminek na jedenadvacítce, sledovala vysíláni s tužkou v ruce a vypočítávala hned nové ceny zbo­ží, které ji i ostatní pacientky nejvíc zají­maly: ceny kondensováného mléka, kakaa, rýže, dětských soupraviček ... Zofie Petrákova, která'se dostala do slun­ného pokoje sanatoria na břehu Vltavy až z Čadce na Slovensku, k tomu dodala: »Teď ještě lépe využijeme těch 150 Kčs na výba­vičku a 500 Kčs porodného, které dostáváme.« Do rozhovoru zasáhla potom i maminka, která přišla s ostatními ze sousedního pokoje. »U nás je zvlášť krásný den — řekla. — Ve­dle sníženi cen dostala naše rodina ještě jeden dar: zvyšuje se plat mně i mému muži jako vysokoškolskému učiteli.« ,, (RP) Přípravy na prodej za snížené ceny PRAHA (Od našeho zpravodaje) — Sotva se 30. března zavřely za posledním zákazní­kem dveře v Dětském domě Na příkopě, nastal v obchodě živý ruch. Prodavačky se­pisovaly zboží, v oddělení konfekce počítaly jednotlivé druhy obleků, v prvním patře v oddělení metrového zboží rozvíjely štůčky látek a měřily. Byla čtvrtletní inventura. A když byla skončena, nastala prodavačkám další práce, práce, na kterou se zákaznici ne­dočkavě těší. Přepisování cen na konfekci a psaní nových cedulek. Pokračovala i ve čtvp/ tek přes den a ještě dlouho dó noci. A nejen v Dětském domě zářila do tmy okna. Přípravy na prodej za snížené ceny se konaly po celé republice. Malíři písma malo­vali na výlohy nápis: Jarní nákup za snížené ceny. Aranžéři upravovali ve výlohách zboží a prodavačky se připravovaly na první letož* ní snižený prodej.

Next