Rudé Právo, srpen 1955 (XXXV/211-241)

1955-08-01 / No. 211

RESEARCH & LIBRARY 3 AUG.1S65 RADIO FREE • Proletáři všech zemí, spojte se! MDE PRÁVO ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA PONDĚLÍ 1. SRPNA 1955 ČÍSLO 211 — ROČNÍK 35 (Právo lidu roč. 58) CENA 30 HAL. DOBRÁ PRÁCE ZEMĚDĚLSKÝCH KOMISÍ PŘISPĚJE K ÚSPĚCHU ŽNÍ . Družstevníci i drobní a střední rolníci, vši­chni pracující v zemědělství stoji v těchto dnech před vážným a odpovědným úkolem — sklidit včas a beze ztrát úrodu. Proto klade červnové zasedání Ústředního výboru naší strany tak velký důraz na kvalitní provedeni všech prací, na včasnou sklizeň, výmlat i vý­kup. Významná úloha spočívá nyní na národ­­hích výborech a jejich hospodářsko-organi­­sátorské práci. Největší odpovědnost za zdar žní přitom mají místní národní výbory jako přímí organisátoři žňových prací, celé země­dělské výroby v obcích. Úkol, před nímž stojí místní národní vý­bory, je velký a náročný. Aby byl splněn, to předpokládá skutečnou organisátorskou práci na'vesnici A tu je třeba zdůraznit přede­vším velký význam práce stálých zeměděl­ských komisí místních národních výborů. Prostřednictvím stálých zemědělských ko­misí a jejich aktivu národní výbory nejsnáze zapojí malé a střední rolníky do organisování řízení zemědělské výroby. Stálé zeměděl­ské komise hrají významnou úlohu při získá­vání rolníků k zvýšení rostlinné i živočišné výroby, především proto, že jejími členy jsou ve velké většině zkušení hospodáři, družstev­níci a rolníci. Nejlépe mohou kolem sebe sou­středit zemědělce v obci a odpovědně je vést k plnění nastávajících úkolů. Stálé zeměděl­­! ské komise mohou využít všech bohatých zkušeností rolníků k prospěchu celé obce, podchytit jejich připomínky a návrhy k zlep­šení hospodaření, k zvyšováni zemědělské vý­roby a tlumočit je národnímu výboru k oka­mžitému uskutečnění. Zemědělské komise, dobře znalé místních poměrů, výrobních i pracovních možností každého zemědělského závodu, stávají se rol­níkům nejbližším pomocníkem při organiso­­vání žňových prací. První podmínkou úspěchu žní je dokonalý, s rolníky sestavený a projednaný žňový plán, Sklidit úrodu, a letos je opravdu bohatá, není maličkost. Tím,více záleží na dobré organisa­­ci práce, aby nebyla zbytečně promeškána ani chvíle a nedošlo ke ztrátám. Kdo jiný než stálá zemědělská komise společně s rolníky může nejlépe zajistit, aby hned po pokosení bylo obilí postaveno do mandelů a jakmile pro­­schne bylo svezeno a vymláceno, aby hned za kosou šel pluh a sečka. To ovšem znamená jít od rolníka k rolníku, pohovořit si s nimi o tom, jak si práci představují, co budou dělat dnes, co zítra a za týden, aby nebylo nic opominu­to. Společně se pak dohovořit, jak využít strojů, potahů i pracovních sil. Když si rol­níci zváží, co všechno za práci je čeká, pak nejenže pod vedením stálé zemědělské ko­mise vypracují důkladný žňový plán, jako první předpoklad úspěchu, ale zjistí, že nej­lépe práce zvládnou podle plánu, společně. Nestálé počasí je vážnou výstrahou. Proto je nutné rychle sklidit a vymlátit. To zna­mená plně využít samovazů, kombajnů, mlá­tiček, všech strojů. Na to je třeba také myslet ve žňovém plánu, který musí být sklouben s plánem strojní a traktorové ^stanice. Nikdo nemůže ukázat rolníkům lépe než stálá zemědělská komise, co znamená nedostatečné využití strojů a ne­přesné řízení jejich práce. Jak to vše přináší škodu státu i rolníkům. Vždyť nevyužije-li se plně samovazů či kombajnu v jedné obci, dojde k zpoždění prací v druhé a dal­ších obcích v okruhu střediska STS, k zby­tečnému přejíždění strojů a tím ke ztrátám času i zrna. Fůjdou-li práce podle plánu přesně a rych­le za sebou, družstevníci 1 rolníci dostanou zrno včas pod střechu. Získají dále dostatek času nejen k brzkému . zasetí strniskových směsek, aby měli více krmivá pro dobytek, ale mohou se plně věnovat ošetření okopanin a přípravám na podzimní práce. Zajistí si dobrý nástup do příštího roku. Vymlátit a dodat státu obilí včas, to je další úkol, před kterým stojí zemědělci. A platným rádcem a pomocníkem, jak jej dobře zvládnout, se jim stává opět zemědělská komise. Práce podle důkladného výmlatového plánu, vypra­covaného zemědělskou komisí spolu s rolní­ky, zbaví jak národní výbor, tak i zemědělce mnohých starostí. A minulé žně ukázaly, že každodenně vyvstávají různé potíže, ať je to již otázka rozmístění a využití mlátiček, zís­kání prostorů pro sušení obilí a mlatů, správné hospodaření elektrickou energií a po­dobně. Pod vedením zemědělské komise se mohou řolníci nejlépe domluvit, vyměnit si zkuše­nosti, najít správnou cestu k odstranění potí­ží. Řeknou si, jak nejlépe urychlit výmlat, jak práci rozdělit, aby i letos bylo dodrženo heslo —■' první obilí od mlátičky státu — aby celá obec splnila včas svou povinnost k republice. Členové zemědělské komise a jejich spolupra­covníci dobro znají úrodu na polích, vědí, jak bude sypat obilí toho či onoho hospodáře. Při­pomenou zemědělcům při této příležitosti dů­ležitost nejen splnění dodávkových úkolů, ale i závazků, které rolníci vyhlásili k překročení dodávek. Jednou z důležitých podmínek nepřetržité­ho výmlatu je správně organisovaný svoz obi­lí prk využití všech potahů. Deštivé počasí ve žních každým rokem znovu ukazuje větší a větší nutnost stohovat obilí, aby nedošlo ke ztrátám na zrnu ;a ke vzrůstání obilí, aby se ihned, jakmile déšť ustane, mohlo pokračovat v mlácení ve dne i v noci. Bude záležet jak při sečení, tak při svozu na výpomoci souseda sousedu, družstva rolníkům. Ovšem i to před­pokládá dohodu mezi rolníky i družstevníky o vzájemné výpomoci, o tom, jak využít nej­lépe strojů a potahů, to má odpovědně zařídit a projednat s nimi stálá zemědělská komise. i letošní žně si žádají pomoc brigádníků. Ze­mědělská komise se svým aktivem také nej­lépe ví, na koho se v obci obrátit, aby přiložil ruce k dílu a pomohl úrodu včas sklidit a vy­mlátit. Než nejde jen o získání výpomoci bri­gádníků. Jde také o jejich správné rozmístění a využití. Zemědělská komise na základě žňo­vého plánu a po dohodě s družstevníky a rol­níky nejlépe může určit, kolik brigádníků a kde jich bude třeba dnes, kolik zítra, aby prá­­- ce šly rychlým tempem kupředu. Drobní a střední rolníci, budou-li se spo­lu se zemědělskou komisí podílet na řízení a organisování žňových ptačí, sami shledají, že v kolektivu se jim nejen lépe a rychleji dělá, ale že i .hospodářský výsledek je lepší. Pře­svědčí se o kladech společné práce i společ­ného hospodaření. A to je první krok k tomu, aby se zapojili do velké rodiny družstevníků nebo založili jednotné zemědělské družstvo. Značná část místních národních výborů si uvědomila významnou roli stálé zemědělské komise při zajišťování úkolů, které nyní před nimi stojí. Nejlépe o tom svědčí práce země­dělských komisí během rozpisu plánu země­dělské výroby na příští rok, kdy zemědělské komise dík trpělivému a soustavnému jednání s rolníky ve své většině dobře zvládly úkoly, kterými byly pověřeny. Než přesto jsou ještě mnohé místní národní výbory, které se o stá­lé zemědělské komise nestarají a nepomáhají jim. Zemědělské komise, aby řádně plnily svou úlohu, vyžadují neustálého řízení a péče ná­rodního výboru. Zasedání národního výboru musí ve svých usneseních ukládat zeměděl­ským komisím úkoly, kontrolovat jejich práci a pečlivě vážit jejich návrhy a připomínky. V daleko větší míře než dosud musí podporo­vat práci a iniciativu komisí, operativně pro­jednávat návrhy, které komise předkládají, aby se nic nepromeškalo. K zlepšení spolupráce a operativního řízení žňových prací se budou na příklad v Želetavě v okrese Moravské Budějovice během žní denně scházet předseda MNV. předseda země­dělské komise a místní agronom. Budou hod­notit plnění žňového a výmlatového plánu a za pomoci Členů stálé zemědělské komise a jejich spolupracovníků okamžitě odstraňovat vzniklé závady. Stálé zemědělské komise ve své celkem krátké činnosti nemají ještě mnoho zkuše­ností. a proto vyžadují neustálou pomoc ne­jen od místního národního výboru, ale i od okresního národního výboru a jeho zeměděl­ského odboru. Především pak od odborníků v pracovních obvodech. Jedině úzká spoluprá­ce zemědělského odboru rady ONV, pracov­ního obvodu a stálé zemědělské komise spolu s pracovníky strojní a traktorové stanice je zárukou dobré práce na vesnici, přesného a včasného splnění úkolů, které nám ukládá červnové zasedání ÜV KSČ. Význam práce stálých zemědělských komisí musí si uvědomit v plné šíři i vesnické orga­­nisace strany. Neboť stálé zemědělské kopii­­se jsou jedním z důležitých článků na ves­nici, prostřednictvím kterého může získávat strana rolníky k úspěšnému splnění usnesení strany a vlády. Je třeba znovu zdůraznit, že komunisté a vesnické organisace strany ne­sou odpovědnost za dobrou práci zemědělské komise na vesnici. Proto vesnické organisace strany povedou komunisty v místních národ­ních výborech k účinné pomoci zemědělským komisím. Nejvíce záleží na komunistech-čle­­nech zemědělských komisi, aby svou příklad­nou a obětavou prací vedli ostatní členy k úspěšnému plnění úkolů, které před komi­semi stojí. V nastávajících dnech a týdnech rozhodne se o zdaru letošních žní, výkupu i podzimních prací. Tím i o plnění směrnic X. sjezdu naší strany o podstatném zvýšení zemědělské výroby. Dobrá práce stálých zemědělských komisí nyní ve žních vytvoří nejlepší předpo­klad k dalšímu zvyšování výroby v prvním roce druhé pětiletky. V Československá parlamentní delegace se vrátila z Maďarska do Praby y neděli 31. července se vrátila z Maďarska československá parlamentní delegace, která na pozvání maďarského Národního shromáž­dění vykonala oficiální návštěvu Maďarské li­dové republiky. Delegaci vedl předseda Ná­rodního shromáždění Zdeněk Fierlinger a je­jími členy byli místopředsedové Národního shromáždění Jozef Valo, Anežka Hodinová- Spurná, dr. Dionysius Polanský, Antonín Fiala, Andrej Žiak a vedoucí kanceláře Ná­rodního shromáždění Jozef Kováčik. Na ru­zyňském letišti přivítali delegaci Národního shromážděni náměstkyně předsedy vlády ing. Ludmila Jankovcová, ministr školství dr. František Kahuda, náměstek ministra zahra­ničních věcí Karel Kůrka, poslanci NS, ve­doucí pracovníci úřadu předsednictva vlády, kanceláře NS a ministerstva zahraničních věci. Přivítání byl přítomen velvyslanec Maďar­ské lidové republiky v Praze Imre Horváth, se členy velvyslanectví. (CTK) V zámku v Králová Lehote, nedaleko soutoku Bílého a Černého Váhu, je rekreační středis­ko P. O. Hviezdoslava. Uprostřed nádherně přírody tráví tu mládež z různých končin vlasti krásné dny prázdnin. Děti se seznamují s přírodou v botanických kroužcích, chodí na jahody a koupou se v řece. Z pobytu syrské parlamentní delegace Syrská parlamentní delegace, která dlí v těchto dnech na návštěvě v Československu, prohlédla si v neděli v dopoledních hodinách Prahu. Zahraniční hosté navštívili pražský Hrad a seznámili se s historickými a památ­nými místy hlavního města. V poledne se členové delegace zúčastnili oběda, který na jejich počest uspořádal předseda Národního shromáždění Z. Fierlin­ger. Obědu byli přítomni též místopředsedové Národního shromáždění dr. D. Polanský, J. Valo, A. Hodinová-Spurná a A. Žiak. V odpoledních hodinách navštívili členové syrské parlamentní delegace mausoleum Kle­menta Gottwalda v Národním památníku na vrchu Vítkově, kde položili věnec. Potom odjeli do Slap. V doprovodu vedou­cích pracovníků Slapské přehrady si pro­hlédli mohutné vodní dílo a elektrárnu. (ČTK) --------*---------­ Opraví dalších 21 domků pro osídlence PLZEŇ (Od našeho zpravodaje) — Už v mi­nulém roce vytvořil kolektiv stavbařů Závodů V. I. Lenina v Plzni několik brigád k opravě zemědělských usedlostí a rodinných domků pro nové osídlence v pohraničí. Loňského roku opravili brigádníci-stav­­baři celkem dvanáct zemědělských usedlostí na Stříbrsku a na podzim přešli na opravu budov patronátniho školního statku v Zález­lech a Nedražicích. Mimo omítku a fasády všech hospodářských budov opravili také od základu čtyři rodinné domky a adaptovali jednopatrový dům pro stálé pracovníky statku. Nyní, po červnovém zasedání ÜV KSČ. kte­ré ve svém usnesení vyzvalo k dalšímu urych­lenému dosídlení pohraničních okresů, bri­gádníci ze Závodů V. I. Lenina v Plzni pomoc v opravě domků ještě zvyšují. V těchto dnech začali s opravami 21 zemědělských usedlosti v obci Bažantov r.a Tachovsku a vyhlásili zá­vazek, že vdskeré úpravy a adaptace ukončí nejpozději do konce roku. CESTA K DALŠÍMU ROZVOJI NAŠEHO ZEMĚDĚLSTVÍ Upevňoval a rozšiřovat dosavadní družstva a zakládat nová Čtvrtý okres — Čalovo — splnil pián výkupu obilí ČALOVO (Od našeho zpravodaje) — V sobotu ohlásil splněni plánu výkupu obilí již čtvrtý okres v republice — Čalovo v Bratislavském kraji. Tohoto úspěchu bylo dosaženo především zásluhou jednotných rolnických družstev, která jsou založena v každé obci okresu. Všechna JRD své dodávky také splnila. K rychlému průběhu žni, výmlatu a výkupu nemalou měrou přispěla sklizeň obilnými kombajny, kterých v tomto roce na Čalovsku pracovalo na sedmdesát. Okres dosáhl splnění piánu dodávek obílí 16 dní před vládním termínem a o dva dny dříve než loni. Radostným poznatkem letošního výkupu obilí na jižním Slovensku je skutečnost, že čtyři okresy dostály své vlastenecké povinnosti ješlě v červenci, zatím co loni splnil čtvrtý okres svůj pián až 17. srpna. Ve všech čtyřech okresech výkup pokračuje. Od slov k činům KOJETÍN (Od našeho zpravodaje) — V Hrušce na Kojetínsku se o výhodách spo­lečného hospodaření mnohokrát mluvilo. Nej­častěji se touto otázkou zabývali drobní a střední rolnici vždy přede žněmi. Byly hlasy pro i proti, ale nakonec, když stranická organisace nechávala tento zájem rolníků bez povšimnutí, zůstalo pouze u slov. Teprve letos se situace změnila. Členové stranické organisace se postavili do čela snahy drobných a středních rolníků zavést i u nich v obci dokonalejší a výhodnější způ­sob hospodařeni. Za pomoci členů okresního výboru strany a komunistů z ONV získali drobné a střední rolníky pro založení JZD. Na ustavující schůzi se družstevníci rozhodli, že již letošní žně provedou společně. Do konce roku budou podle rozhodnuti ustavující schůze hospodařit jako družstvo II. typu a od 1. ledna 1956 přejdou na III. typ. Proto se rovněž rozhodli začít s výstav­bou společného kravína. Požádali již ONV o vyslání odborníků, kteří by jim pomohli na­jít a správně vytyčit stavební obvod. Denně poskytovat pomoc nově založeným družstvům OLOMOUC (Od našeho zpravodaje) — V Lu­déřově na Olomoucku založili letos na jaře drobni a střední rolníci družstvo. Každý rok měl zde národní výbor mnoho starostí s 26 ha reservní půdy. Rolníci ji odmítali pře­vzít, že prý se na ní nic nerodí. Družstevníci však půdu řádně obdělali a iiž první rok bu­dou na ní sklízet nejméně tolik, co ostatní zemědělci na svých polích. Počítají, že výnos u obilovin bude nejméně 25 q z hektaru. Od 1. července přešlo družstvo na III. typ. Po společném ustájení se zvýšila dojivost na 10 litrů, když předtím dávaly krávy jen 3—4 litry mléka denně. Aby výsledky společného hospodaření byly i v příštích letech co nej­lepší, plánují další výstavbu společných zaří­zení. Ještě letos chtějí dokončit adaptaci kra­vína, vepřína a drůbežárny. Rozhodnutí jistě správné. Každý by proto očekával, že družstvu bude poskytnuta po­moc, zvláště když ji všichni přislíbili. Sku­tečnost je však docela jiná. Stranická orga­nisace v obci sice na členské schůzi přijala usnesení, že všichni členově strany pomohou jednu neděli družstevníkům při výstavbě. Usnesení však zůstalo pouze na papíře. Na ohlášenou brigádu nepřišli ani samotní členo­vé’ výboru organisace. Stejně tak je tomu i s jinou pomocí. Aby si družstevníci zajistili na zimu dostatek vlastního krmivá, zaseli 4 ha směsky na si­­láž. Již měsíc však mamě shánějí melasu ne­bo silosil, aby směsku mohli zesilážovat. Ne­pomohli a neporadili ani soudruzi na ONV v Olomouci, kam se předseda družstva marně obrace] o pomoc. Případ ludéřovských družstevníků svědčí o tom, že ani funkcionáři organisace strany, ani pracovníci ONV dosud nepochopili, že no­vě založeným družstvům je třeba denně a účinně pomáhat v překonávání všech překá­žek. Rostou řady družstevníUů '"'OSTRAVA (Od našeho dopisovatele) — Myšlenka zemědělské družstevní velkovýroby získává na vesnicích stále nové stoupence. Na Opavsku získala jednotná zemědělská druž­stva od začátku letošního roku ISO nových členů. K rozhodnutí těchto nových družstev­níků přispěly velkou měrou dobré výsledky hospodaření předních družstev. V těchto dnech se rozšířila členská základ­no o čtyři nové družstevníky a téměř o 30 hektarů se zvětšila půdní základna jednotného zemědělského družstva ve Vávrovicích u Opa­vy. Do družstva vstoupil také rolník R. Majer, který je dobrým hospodářem a dobře plní své dodávky. oDlouho jsem nevěřil hospodaření v JZD — říká R. Majer. — Dlouho jsme se s manželkou radili. Rozhodli jsme se a věří­me, že dobře. Vždyť rok od roku hospodaří vávrovické družstvo lépe. Loni měli 20 Kčs na jednotku, teď to bude asi 25 Kčs. Alé já na svém? Ať dělám cokoli, pořád se něčeho nedostává, a státu také nemohu dát, kolik by bylo třeba. V družstvu stále něco stavějí, aby mohli víc vypěstovat a vychovat. Opra­vují, přistavují nové. Jako teď vepříny. A ni­kdy není u nich takový shon jako u nás doma, a přece mají všechno dobře uděláno.« Po žních budou R. Majer a s ním i další tři noví členové vávrovického JZD — rolníci Ficek, Krumer a Král již hospodařit společně s družsfevníky. ÍPíssifl o Síi li vykndovat dnížstťvníkuni polní mlat Při projednávání žňového plánu zjistili tu­­řanští družstevníci, že nemají zajištěno vybu­dování polního mlatu. Protože v družstvu né­ni dostatek pracovníků, kteří by mohli ještě do žní splnění tohoto úkolu zajistit, nabídl Fr. Křipař z patronátniho závodu SBŠ v Brně družstevníkům pomoc. Nebyla to planá slova. V sobotu 23. července v časných ranních hodinách přijeli do Tuřan tři zedníci ze Slé­váren Bohumíra Šmerala — J. Holík, A. Klu­sák, A. Dvořák — as nimi osm pomocníků, S chuti se dali do díla. Nejprve se musely vy­kopat jámy, pak se začalo betonovat, aby by­ly pevné základy. V pondělí přijeli znovu. Za účinné podpory soudruhů z SBŠ mají tuřanští družstevníci polní mlat již dobudován. (Od našeho zpravodaje) Nestálost počasí vede družstevníky n samostatně hospodařící drobné a střední rolníky k využití všech možností ke zkrácení sklizňových prací. V mnoha obcích, aby zabránili zbytečnému převážení obilí, zří­dili polní mlaty. Na snímku: Polní mlat JRD v Patě. iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiMiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiniimiiiimmiiiiiiiiiiiiimiiiiitiiimiiiiiiiiiitiimiiiiiiiiiiiiiiiniiiiiiiiimiiiiiiiiiiiiiiiiitiiiHiimiiiiiiimM Posledni zastávka agitačni skupiny sou­druhů v Hájích byla u Brandlů, Přivítala je hospodyně. Hospodář nebyl doma. Živá de­bata se rozpředla. O úrodě, hospodaření, o počasí. A především o společné družstevní velkovýrobě. Vždyť k založení družstva v Hájích jsou ty nejlepši podmínky. Čas v dotazech a odpovědích utíkal jak voda. Uběhla hodina, dvě, a hospodář nikde. Ne­přišel, ani když se soudruzi po třech a půl hodinách přátelské rozmluvy loučili. Předsedovi okresního národního výboru Mrázkovi, členu agitačni skupiny, nedalo, aby nepromluvil se zkušeným rolníkem Brandlem o jeho názoru na družstvo. Pozval jej proto i s manželkou k sobě do Karlových Var. Brandlovi přijeli. Návštěva se protáhla. O čem se hovořilo ? Opět o založeni družstva. O tom, proč je tře­ba sklízet bohatší úrodu z polí a neustále zvyšovat výrobu. Aby při společné práci a hospodaření na jedné straně více přišlo na stůl pracujících, na druhé straně pak, aby se rolníkům lépe žilo. Brandl jako rolník, který dokonale rozumí hospodářství, musel dát předsedovi Mrázkovi za pravdu. Velké jsou přednosti družstevní velkovýroby. »Ale ty začátky družstva — namítal — z těch mám největší strach. Co to je vždy­cky těžkosti.« Pečlivě zkoumal slova předsedy o pomoci místního i okresního národního výboru no­vému družstvu v jeho začátcích. Teprve, když jej předseda ujistil, že pomohou, uvěřil. Když se loučili, zavyčítal předseda: »Mrzí mě, že když jsem byl u vás se soudruhy a skoro tři a půl hodiny mluvil s vaší ženou, ani jste se neukázal. A přece jenom bylo po­třebné s vámi promluvit.« Rolník Brandl nevysvětlil, proč po celou tu dobu nebyl ve vlastním stavení. Pouze mlčky, pevně stiskl předsedovi ruku. Druhý den přinesl na národní výbor v Há­jích střední rolník Jan Brandl podepsanou přihlášku za člena družstva, A s nim do jed-noho všichni rolníci v obci řekli své ano k založeni jednotného zemědělského družstva. Na slavnostní ustavující členské schůzi byl zvolen za předsedu družstva jeden z nej­lepších hospodářů v obci — Jan Brandl. To byl závěr. Není však možno pominout začátek. Družstvo v Hájích se nezrodilo clo rína. Hodně dalo práce členům vesnické organisace, okresního i místního národního výboru, než přesvědčili rolníky o tom, že i u nich v horské vesničce se jim bude pra­covat lépe v družstvu. Za pomoci místní organisace strany v Há­jích brzy přesvědčili soudruzi tři komunisty­­rolníky: Romana, Duška a Saba. Ti první slíbili spolu s .manželkami, že družstvo za­loží. Na výborové schůzi vesnické organisace strany soudruzi znovu hovořili, jak postupo­vat dál, aby získali pro družstevní myšlenku další rolníky — Brandla, Kvasnického a Kra­­loviče. Dohodli se na nové přesvědčovací akci. Opět přijelo pět soudruhů z okresu. Mezi nimi nechyběl ani předseda ONV Mrázek. Společně s předsedou národního výboru a ta­jemníkem MNV šli od stavení ke stavení hovořit s rolníky. Nemluvilo se do větru. Předseda místního národního výboru Drozda, pracovník výkup­ního závodu, spolu s ostatními vypočítával, jaké možnosti rozvoje rostlinné i živočišné výroby v obci jsou. Obzvláště přistěhují-li se tři rodiny osídlenců a přibere-li nové družstvo asi 150 hektarů půdy. V Hájích jsou rolníci, kteří rozumějí hospo­dářství, dovedou si spočítat, kolik by jim zvýšení výroby vyneslo. Ale přece jenom černé na bílém — je černé na bílém. A tak předseda MNV Drozda, nej­lépe znalý domácích poměrů, vzal tužku a papír a začal plánovat i počítat v číslicích: ... po žních se svedou krávy do dvou stájí — takových dvacet u Brandla, u Krá­lovice o pět krav víc a k tomu ještě te­lata. Prasnice a prasata by se prozatím daly ke Kvasnickému a koně bychom ustájili u Dušků. To z počátku. Pak by se upra­vila Kraiovičova sťj-. Je to budova veliká, protáhla by se ke studni, takže o vo­du by nebyla nouze. Vedle stojí velký seník a pořídit silážní jámy by také nebyl pro­blém. Hovězí dobytek by byl pohromadě ustájen a krmení po ruce. Přibralo by se dále 50 ovcí... Dlouho mluvil předseda o možnostech roz­voje nastávajícího družstva, o rostlinné i ži­vočišné výrobě. Při dobrém hospodařeni patnáct i dvacet tisíc korun by přišlo podle počtu odpracovaných jednotek na rodinu. Poslouchali rolníci, hlavou kývali na sou­hlas. O takovém přijmu1 se jim nikdy ani nezdálo. Vždyť sám Brandl, co za rok stržil, dal do vozů, opravy střechy, elektriky a pod. Sem tam něco prohodili, zeptali se na různé podrobnosti, ale s podepsáním přihlášky ješ­tě váhali. — Prý až co Brandl... '( Třetí den po ustavující schůzi nového JZD a volbě předsedy vypravili se novi družstevníci v autobusu, ktei‘ý jim dal ONV v Karlových Varech k disposici, do dobrého družstva v Mezirolí. Aby na vlastni očí vi­děli, jak to v takovém družstvu chodí, co říkají družstevníci a tak podobně. Otázek padlo nespočetně. Žádná však nezůstala ne­zodpovězena. Každá utvrzovala jejich vědo­mi, že správně učinili, když družstvo založili. Jediným zamyšleným byl předseda druž­stva Brandl. A komu jinému se měl svěřit než své ženě. A tak Brandlová musela vy­slechnout všechny jeho řeči kolem nově ustaveného družstva. »Cožpak družstevníkům v Mezirolí, těm je hej —- postýskl si. — Nás ty svízelné začát­ky čekají. A já vím, však jsem jim to říkal, až v tom družstvu budeme, že nás ti z okre­su nechají plavat.« »Ale nenechají — uklidňovala jej Brand­lová. — Však viš, že předseda Mrázek ří­kal, že bude taliovým naším tátou.« »Vím, vím, však si to pamatuju — při­takal Brandl. — Ale neřekl jsem mu, že když něco provedeme, ať nás také jako táta vypráská. To mě hrozně mrzl, však mu to ještě řeknu.« Dobrosrdečný smich jeho ženy ho uklidnil. »Tobě se to směje. Ale raději bych se ne­viděl, kdyby to družstvo mělo zkrachovat, to mi věř,« uzavřel Brandl rozhovor. Dobrý hospodář se nezapřel ani jako před­seda družstva. Viděl, že se mu jeho 13 hekta­rů desetkrát rozrostlo a ještě do několika set hektarů rozroste. A to ho děsilo. Kudy chodil, tudy myslel na hospodaření družstva, na úrodu, na práci, na lidi, zda budou dělat skutečně jako na svém, ba ještě lépe. Sebe i svou rodinu znal. Budou však tak pracovat i všichni ostatní? Vždyť je třeba pořádně za­brat, aby nové družstvo drželo krok s ostat­ními nejlepšími na okrese. Než den za dnem se obavy ztrácejí. Sou­­idruh Mrázek nežapomínal. Přijeli pracovníci "okresu přehlédnout pole, jak rozložit hony, až se po žních rozorají meze. Za nimi přišli dru­zi projednat, jak nejlépe provést adaptace, aby náklady byly co nejnižší. A předseda ná­rodního výboru Drozda? Ten se jeho staros­tem jenom usmíval. Na každém jednání rady MNV je hlavním bodem pořadu — družstvo. A nový plán tech­nických a organisačních opatření, který ná­rodní výbor vypracuje, bude pamatovat na všechno potřebné; aby se nové .družstvo roz­běhlo bez všech těch potíží, které prodě­lala družstva založená před lety, mezi nimiž bylo i to, jež se jim tak líbilo — v Meziroii. MILOSLAV MEZLXIÄN1K ZROZENÍ DRUŽSTVA

Next