Rudé Právo, srpen 1955 (XXXV/211-241)
1955-08-01 / No. 211
RESEARCH & LIBRARY 3 AUG.1S65 RADIO FREE • Proletáři všech zemí, spojte se! MDE PRÁVO ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA PONDĚLÍ 1. SRPNA 1955 ČÍSLO 211 — ROČNÍK 35 (Právo lidu roč. 58) CENA 30 HAL. DOBRÁ PRÁCE ZEMĚDĚLSKÝCH KOMISÍ PŘISPĚJE K ÚSPĚCHU ŽNÍ . Družstevníci i drobní a střední rolníci, všichni pracující v zemědělství stoji v těchto dnech před vážným a odpovědným úkolem — sklidit včas a beze ztrát úrodu. Proto klade červnové zasedání Ústředního výboru naší strany tak velký důraz na kvalitní provedeni všech prací, na včasnou sklizeň, výmlat i výkup. Významná úloha spočívá nyní na národhích výborech a jejich hospodářsko-organisátorské práci. Největší odpovědnost za zdar žní přitom mají místní národní výbory jako přímí organisátoři žňových prací, celé zemědělské výroby v obcích. Úkol, před nímž stojí místní národní výbory, je velký a náročný. Aby byl splněn, to předpokládá skutečnou organisátorskou práci na'vesnici A tu je třeba zdůraznit především velký význam práce stálých zemědělských komisí místních národních výborů. Prostřednictvím stálých zemědělských komisí a jejich aktivu národní výbory nejsnáze zapojí malé a střední rolníky do organisování řízení zemědělské výroby. Stálé zemědělské komise hrají významnou úlohu při získávání rolníků k zvýšení rostlinné i živočišné výroby, především proto, že jejími členy jsou ve velké většině zkušení hospodáři, družstevníci a rolníci. Nejlépe mohou kolem sebe soustředit zemědělce v obci a odpovědně je vést k plnění nastávajících úkolů. Stálé zeměděl! ské komise mohou využít všech bohatých zkušeností rolníků k prospěchu celé obce, podchytit jejich připomínky a návrhy k zlepšení hospodaření, k zvyšováni zemědělské výroby a tlumočit je národnímu výboru k okamžitému uskutečnění. Zemědělské komise, dobře znalé místních poměrů, výrobních i pracovních možností každého zemědělského závodu, stávají se rolníkům nejbližším pomocníkem při organisování žňových prací. První podmínkou úspěchu žní je dokonalý, s rolníky sestavený a projednaný žňový plán, Sklidit úrodu, a letos je opravdu bohatá, není maličkost. Tím,více záleží na dobré organisaci práce, aby nebyla zbytečně promeškána ani chvíle a nedošlo ke ztrátám. Kdo jiný než stálá zemědělská komise společně s rolníky může nejlépe zajistit, aby hned po pokosení bylo obilí postaveno do mandelů a jakmile proschne bylo svezeno a vymláceno, aby hned za kosou šel pluh a sečka. To ovšem znamená jít od rolníka k rolníku, pohovořit si s nimi o tom, jak si práci představují, co budou dělat dnes, co zítra a za týden, aby nebylo nic opominuto. Společně se pak dohovořit, jak využít strojů, potahů i pracovních sil. Když si rolníci zváží, co všechno za práci je čeká, pak nejenže pod vedením stálé zemědělské komise vypracují důkladný žňový plán, jako první předpoklad úspěchu, ale zjistí, že nejlépe práce zvládnou podle plánu, společně. Nestálé počasí je vážnou výstrahou. Proto je nutné rychle sklidit a vymlátit. To znamená plně využít samovazů, kombajnů, mlátiček, všech strojů. Na to je třeba také myslet ve žňovém plánu, který musí být sklouben s plánem strojní a traktorové ^stanice. Nikdo nemůže ukázat rolníkům lépe než stálá zemědělská komise, co znamená nedostatečné využití strojů a nepřesné řízení jejich práce. Jak to vše přináší škodu státu i rolníkům. Vždyť nevyužije-li se plně samovazů či kombajnu v jedné obci, dojde k zpoždění prací v druhé a dalších obcích v okruhu střediska STS, k zbytečnému přejíždění strojů a tím ke ztrátám času i zrna. Fůjdou-li práce podle plánu přesně a rychle za sebou, družstevníci 1 rolníci dostanou zrno včas pod střechu. Získají dále dostatek času nejen k brzkému . zasetí strniskových směsek, aby měli více krmivá pro dobytek, ale mohou se plně věnovat ošetření okopanin a přípravám na podzimní práce. Zajistí si dobrý nástup do příštího roku. Vymlátit a dodat státu obilí včas, to je další úkol, před kterým stojí zemědělci. A platným rádcem a pomocníkem, jak jej dobře zvládnout, se jim stává opět zemědělská komise. Práce podle důkladného výmlatového plánu, vypracovaného zemědělskou komisí spolu s rolníky, zbaví jak národní výbor, tak i zemědělce mnohých starostí. A minulé žně ukázaly, že každodenně vyvstávají různé potíže, ať je to již otázka rozmístění a využití mlátiček, získání prostorů pro sušení obilí a mlatů, správné hospodaření elektrickou energií a podobně. Pod vedením zemědělské komise se mohou řolníci nejlépe domluvit, vyměnit si zkušenosti, najít správnou cestu k odstranění potíží. Řeknou si, jak nejlépe urychlit výmlat, jak práci rozdělit, aby i letos bylo dodrženo heslo —■' první obilí od mlátičky státu — aby celá obec splnila včas svou povinnost k republice. Členové zemědělské komise a jejich spolupracovníci dobro znají úrodu na polích, vědí, jak bude sypat obilí toho či onoho hospodáře. Připomenou zemědělcům při této příležitosti důležitost nejen splnění dodávkových úkolů, ale i závazků, které rolníci vyhlásili k překročení dodávek. Jednou z důležitých podmínek nepřetržitého výmlatu je správně organisovaný svoz obilí prk využití všech potahů. Deštivé počasí ve žních každým rokem znovu ukazuje větší a větší nutnost stohovat obilí, aby nedošlo ke ztrátám na zrnu ;a ke vzrůstání obilí, aby se ihned, jakmile déšť ustane, mohlo pokračovat v mlácení ve dne i v noci. Bude záležet jak při sečení, tak při svozu na výpomoci souseda sousedu, družstva rolníkům. Ovšem i to předpokládá dohodu mezi rolníky i družstevníky o vzájemné výpomoci, o tom, jak využít nejlépe strojů a potahů, to má odpovědně zařídit a projednat s nimi stálá zemědělská komise. i letošní žně si žádají pomoc brigádníků. Zemědělská komise se svým aktivem také nejlépe ví, na koho se v obci obrátit, aby přiložil ruce k dílu a pomohl úrodu včas sklidit a vymlátit. Než nejde jen o získání výpomoci brigádníků. Jde také o jejich správné rozmístění a využití. Zemědělská komise na základě žňového plánu a po dohodě s družstevníky a rolníky nejlépe může určit, kolik brigádníků a kde jich bude třeba dnes, kolik zítra, aby prá- ce šly rychlým tempem kupředu. Drobní a střední rolníci, budou-li se spolu se zemědělskou komisí podílet na řízení a organisování žňových ptačí, sami shledají, že v kolektivu se jim nejen lépe a rychleji dělá, ale že i .hospodářský výsledek je lepší. Přesvědčí se o kladech společné práce i společného hospodaření. A to je první krok k tomu, aby se zapojili do velké rodiny družstevníků nebo založili jednotné zemědělské družstvo. Značná část místních národních výborů si uvědomila významnou roli stálé zemědělské komise při zajišťování úkolů, které nyní před nimi stojí. Nejlépe o tom svědčí práce zemědělských komisí během rozpisu plánu zemědělské výroby na příští rok, kdy zemědělské komise dík trpělivému a soustavnému jednání s rolníky ve své většině dobře zvládly úkoly, kterými byly pověřeny. Než přesto jsou ještě mnohé místní národní výbory, které se o stálé zemědělské komise nestarají a nepomáhají jim. Zemědělské komise, aby řádně plnily svou úlohu, vyžadují neustálého řízení a péče národního výboru. Zasedání národního výboru musí ve svých usneseních ukládat zemědělským komisím úkoly, kontrolovat jejich práci a pečlivě vážit jejich návrhy a připomínky. V daleko větší míře než dosud musí podporovat práci a iniciativu komisí, operativně projednávat návrhy, které komise předkládají, aby se nic nepromeškalo. K zlepšení spolupráce a operativního řízení žňových prací se budou na příklad v Želetavě v okrese Moravské Budějovice během žní denně scházet předseda MNV. předseda zemědělské komise a místní agronom. Budou hodnotit plnění žňového a výmlatového plánu a za pomoci Členů stálé zemědělské komise a jejich spolupracovníků okamžitě odstraňovat vzniklé závady. Stálé zemědělské komise ve své celkem krátké činnosti nemají ještě mnoho zkušeností. a proto vyžadují neustálou pomoc nejen od místního národního výboru, ale i od okresního národního výboru a jeho zemědělského odboru. Především pak od odborníků v pracovních obvodech. Jedině úzká spolupráce zemědělského odboru rady ONV, pracovního obvodu a stálé zemědělské komise spolu s pracovníky strojní a traktorové stanice je zárukou dobré práce na vesnici, přesného a včasného splnění úkolů, které nám ukládá červnové zasedání ÜV KSČ. Význam práce stálých zemědělských komisí musí si uvědomit v plné šíři i vesnické organisace strany. Neboť stálé zemědělské kopiise jsou jedním z důležitých článků na vesnici, prostřednictvím kterého může získávat strana rolníky k úspěšnému splnění usnesení strany a vlády. Je třeba znovu zdůraznit, že komunisté a vesnické organisace strany nesou odpovědnost za dobrou práci zemědělské komise na vesnici. Proto vesnické organisace strany povedou komunisty v místních národních výborech k účinné pomoci zemědělským komisím. Nejvíce záleží na komunistech-členech zemědělských komisi, aby svou příkladnou a obětavou prací vedli ostatní členy k úspěšnému plnění úkolů, které před komisemi stojí. V nastávajících dnech a týdnech rozhodne se o zdaru letošních žní, výkupu i podzimních prací. Tím i o plnění směrnic X. sjezdu naší strany o podstatném zvýšení zemědělské výroby. Dobrá práce stálých zemědělských komisí nyní ve žních vytvoří nejlepší předpoklad k dalšímu zvyšování výroby v prvním roce druhé pětiletky. V Československá parlamentní delegace se vrátila z Maďarska do Praby y neděli 31. července se vrátila z Maďarska československá parlamentní delegace, která na pozvání maďarského Národního shromáždění vykonala oficiální návštěvu Maďarské lidové republiky. Delegaci vedl předseda Národního shromáždění Zdeněk Fierlinger a jejími členy byli místopředsedové Národního shromáždění Jozef Valo, Anežka Hodinová- Spurná, dr. Dionysius Polanský, Antonín Fiala, Andrej Žiak a vedoucí kanceláře Národního shromáždění Jozef Kováčik. Na ruzyňském letišti přivítali delegaci Národního shromážděni náměstkyně předsedy vlády ing. Ludmila Jankovcová, ministr školství dr. František Kahuda, náměstek ministra zahraničních věcí Karel Kůrka, poslanci NS, vedoucí pracovníci úřadu předsednictva vlády, kanceláře NS a ministerstva zahraničních věci. Přivítání byl přítomen velvyslanec Maďarské lidové republiky v Praze Imre Horváth, se členy velvyslanectví. (CTK) V zámku v Králová Lehote, nedaleko soutoku Bílého a Černého Váhu, je rekreační středisko P. O. Hviezdoslava. Uprostřed nádherně přírody tráví tu mládež z různých končin vlasti krásné dny prázdnin. Děti se seznamují s přírodou v botanických kroužcích, chodí na jahody a koupou se v řece. Z pobytu syrské parlamentní delegace Syrská parlamentní delegace, která dlí v těchto dnech na návštěvě v Československu, prohlédla si v neděli v dopoledních hodinách Prahu. Zahraniční hosté navštívili pražský Hrad a seznámili se s historickými a památnými místy hlavního města. V poledne se členové delegace zúčastnili oběda, který na jejich počest uspořádal předseda Národního shromáždění Z. Fierlinger. Obědu byli přítomni též místopředsedové Národního shromáždění dr. D. Polanský, J. Valo, A. Hodinová-Spurná a A. Žiak. V odpoledních hodinách navštívili členové syrské parlamentní delegace mausoleum Klementa Gottwalda v Národním památníku na vrchu Vítkově, kde položili věnec. Potom odjeli do Slap. V doprovodu vedoucích pracovníků Slapské přehrady si prohlédli mohutné vodní dílo a elektrárnu. (ČTK) --------*--------- Opraví dalších 21 domků pro osídlence PLZEŇ (Od našeho zpravodaje) — Už v minulém roce vytvořil kolektiv stavbařů Závodů V. I. Lenina v Plzni několik brigád k opravě zemědělských usedlostí a rodinných domků pro nové osídlence v pohraničí. Loňského roku opravili brigádníci-stavbaři celkem dvanáct zemědělských usedlostí na Stříbrsku a na podzim přešli na opravu budov patronátniho školního statku v Zálezlech a Nedražicích. Mimo omítku a fasády všech hospodářských budov opravili také od základu čtyři rodinné domky a adaptovali jednopatrový dům pro stálé pracovníky statku. Nyní, po červnovém zasedání ÜV KSČ. které ve svém usnesení vyzvalo k dalšímu urychlenému dosídlení pohraničních okresů, brigádníci ze Závodů V. I. Lenina v Plzni pomoc v opravě domků ještě zvyšují. V těchto dnech začali s opravami 21 zemědělských usedlosti v obci Bažantov r.a Tachovsku a vyhlásili závazek, že vdskeré úpravy a adaptace ukončí nejpozději do konce roku. CESTA K DALŠÍMU ROZVOJI NAŠEHO ZEMĚDĚLSTVÍ Upevňoval a rozšiřovat dosavadní družstva a zakládat nová Čtvrtý okres — Čalovo — splnil pián výkupu obilí ČALOVO (Od našeho zpravodaje) — V sobotu ohlásil splněni plánu výkupu obilí již čtvrtý okres v republice — Čalovo v Bratislavském kraji. Tohoto úspěchu bylo dosaženo především zásluhou jednotných rolnických družstev, která jsou založena v každé obci okresu. Všechna JRD své dodávky také splnila. K rychlému průběhu žni, výmlatu a výkupu nemalou měrou přispěla sklizeň obilnými kombajny, kterých v tomto roce na Čalovsku pracovalo na sedmdesát. Okres dosáhl splnění piánu dodávek obílí 16 dní před vládním termínem a o dva dny dříve než loni. Radostným poznatkem letošního výkupu obilí na jižním Slovensku je skutečnost, že čtyři okresy dostály své vlastenecké povinnosti ješlě v červenci, zatím co loni splnil čtvrtý okres svůj pián až 17. srpna. Ve všech čtyřech okresech výkup pokračuje. Od slov k činům KOJETÍN (Od našeho zpravodaje) — V Hrušce na Kojetínsku se o výhodách společného hospodaření mnohokrát mluvilo. Nejčastěji se touto otázkou zabývali drobní a střední rolnici vždy přede žněmi. Byly hlasy pro i proti, ale nakonec, když stranická organisace nechávala tento zájem rolníků bez povšimnutí, zůstalo pouze u slov. Teprve letos se situace změnila. Členové stranické organisace se postavili do čela snahy drobných a středních rolníků zavést i u nich v obci dokonalejší a výhodnější způsob hospodařeni. Za pomoci členů okresního výboru strany a komunistů z ONV získali drobné a střední rolníky pro založení JZD. Na ustavující schůzi se družstevníci rozhodli, že již letošní žně provedou společně. Do konce roku budou podle rozhodnuti ustavující schůze hospodařit jako družstvo II. typu a od 1. ledna 1956 přejdou na III. typ. Proto se rovněž rozhodli začít s výstavbou společného kravína. Požádali již ONV o vyslání odborníků, kteří by jim pomohli najít a správně vytyčit stavební obvod. Denně poskytovat pomoc nově založeným družstvům OLOMOUC (Od našeho zpravodaje) — V Ludéřově na Olomoucku založili letos na jaře drobni a střední rolníci družstvo. Každý rok měl zde národní výbor mnoho starostí s 26 ha reservní půdy. Rolníci ji odmítali převzít, že prý se na ní nic nerodí. Družstevníci však půdu řádně obdělali a iiž první rok budou na ní sklízet nejméně tolik, co ostatní zemědělci na svých polích. Počítají, že výnos u obilovin bude nejméně 25 q z hektaru. Od 1. července přešlo družstvo na III. typ. Po společném ustájení se zvýšila dojivost na 10 litrů, když předtím dávaly krávy jen 3—4 litry mléka denně. Aby výsledky společného hospodaření byly i v příštích letech co nejlepší, plánují další výstavbu společných zařízení. Ještě letos chtějí dokončit adaptaci kravína, vepřína a drůbežárny. Rozhodnutí jistě správné. Každý by proto očekával, že družstvu bude poskytnuta pomoc, zvláště když ji všichni přislíbili. Skutečnost je však docela jiná. Stranická organisace v obci sice na členské schůzi přijala usnesení, že všichni členově strany pomohou jednu neděli družstevníkům při výstavbě. Usnesení však zůstalo pouze na papíře. Na ohlášenou brigádu nepřišli ani samotní členové’ výboru organisace. Stejně tak je tomu i s jinou pomocí. Aby si družstevníci zajistili na zimu dostatek vlastního krmivá, zaseli 4 ha směsky na siláž. Již měsíc však mamě shánějí melasu nebo silosil, aby směsku mohli zesilážovat. Nepomohli a neporadili ani soudruzi na ONV v Olomouci, kam se předseda družstva marně obrace] o pomoc. Případ ludéřovských družstevníků svědčí o tom, že ani funkcionáři organisace strany, ani pracovníci ONV dosud nepochopili, že nově založeným družstvům je třeba denně a účinně pomáhat v překonávání všech překážek. Rostou řady družstevníUů '"'OSTRAVA (Od našeho dopisovatele) — Myšlenka zemědělské družstevní velkovýroby získává na vesnicích stále nové stoupence. Na Opavsku získala jednotná zemědělská družstva od začátku letošního roku ISO nových členů. K rozhodnutí těchto nových družstevníků přispěly velkou měrou dobré výsledky hospodaření předních družstev. V těchto dnech se rozšířila členská základno o čtyři nové družstevníky a téměř o 30 hektarů se zvětšila půdní základna jednotného zemědělského družstva ve Vávrovicích u Opavy. Do družstva vstoupil také rolník R. Majer, který je dobrým hospodářem a dobře plní své dodávky. oDlouho jsem nevěřil hospodaření v JZD — říká R. Majer. — Dlouho jsme se s manželkou radili. Rozhodli jsme se a věříme, že dobře. Vždyť rok od roku hospodaří vávrovické družstvo lépe. Loni měli 20 Kčs na jednotku, teď to bude asi 25 Kčs. Alé já na svém? Ať dělám cokoli, pořád se něčeho nedostává, a státu také nemohu dát, kolik by bylo třeba. V družstvu stále něco stavějí, aby mohli víc vypěstovat a vychovat. Opravují, přistavují nové. Jako teď vepříny. A nikdy není u nich takový shon jako u nás doma, a přece mají všechno dobře uděláno.« Po žních budou R. Majer a s ním i další tři noví členové vávrovického JZD — rolníci Ficek, Krumer a Král již hospodařit společně s družsfevníky. ÍPíssifl o Síi li vykndovat dnížstťvníkuni polní mlat Při projednávání žňového plánu zjistili tuřanští družstevníci, že nemají zajištěno vybudování polního mlatu. Protože v družstvu néni dostatek pracovníků, kteří by mohli ještě do žní splnění tohoto úkolu zajistit, nabídl Fr. Křipař z patronátniho závodu SBŠ v Brně družstevníkům pomoc. Nebyla to planá slova. V sobotu 23. července v časných ranních hodinách přijeli do Tuřan tři zedníci ze Sléváren Bohumíra Šmerala — J. Holík, A. Klusák, A. Dvořák — as nimi osm pomocníků, S chuti se dali do díla. Nejprve se musely vykopat jámy, pak se začalo betonovat, aby byly pevné základy. V pondělí přijeli znovu. Za účinné podpory soudruhů z SBŠ mají tuřanští družstevníci polní mlat již dobudován. (Od našeho zpravodaje) Nestálost počasí vede družstevníky n samostatně hospodařící drobné a střední rolníky k využití všech možností ke zkrácení sklizňových prací. V mnoha obcích, aby zabránili zbytečnému převážení obilí, zřídili polní mlaty. Na snímku: Polní mlat JRD v Patě. iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiMiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiniimiiiimmiiiiiiiiiiiiimiiiiitiiimiiiiiiiiiitiimiiiiiiiiiiiiiiiniiiiiiiiimiiiiiiiiiiiiiiiiitiiiHiimiiiiiiimM Posledni zastávka agitačni skupiny soudruhů v Hájích byla u Brandlů, Přivítala je hospodyně. Hospodář nebyl doma. Živá debata se rozpředla. O úrodě, hospodaření, o počasí. A především o společné družstevní velkovýrobě. Vždyť k založení družstva v Hájích jsou ty nejlepši podmínky. Čas v dotazech a odpovědích utíkal jak voda. Uběhla hodina, dvě, a hospodář nikde. Nepřišel, ani když se soudruzi po třech a půl hodinách přátelské rozmluvy loučili. Předsedovi okresního národního výboru Mrázkovi, členu agitačni skupiny, nedalo, aby nepromluvil se zkušeným rolníkem Brandlem o jeho názoru na družstvo. Pozval jej proto i s manželkou k sobě do Karlových Var. Brandlovi přijeli. Návštěva se protáhla. O čem se hovořilo ? Opět o založeni družstva. O tom, proč je třeba sklízet bohatší úrodu z polí a neustále zvyšovat výrobu. Aby při společné práci a hospodaření na jedné straně více přišlo na stůl pracujících, na druhé straně pak, aby se rolníkům lépe žilo. Brandl jako rolník, který dokonale rozumí hospodářství, musel dát předsedovi Mrázkovi za pravdu. Velké jsou přednosti družstevní velkovýroby. »Ale ty začátky družstva — namítal — z těch mám největší strach. Co to je vždycky těžkosti.« Pečlivě zkoumal slova předsedy o pomoci místního i okresního národního výboru novému družstvu v jeho začátcích. Teprve, když jej předseda ujistil, že pomohou, uvěřil. Když se loučili, zavyčítal předseda: »Mrzí mě, že když jsem byl u vás se soudruhy a skoro tři a půl hodiny mluvil s vaší ženou, ani jste se neukázal. A přece jenom bylo potřebné s vámi promluvit.« Rolník Brandl nevysvětlil, proč po celou tu dobu nebyl ve vlastním stavení. Pouze mlčky, pevně stiskl předsedovi ruku. Druhý den přinesl na národní výbor v Hájích střední rolník Jan Brandl podepsanou přihlášku za člena družstva, A s nim do jed-noho všichni rolníci v obci řekli své ano k založeni jednotného zemědělského družstva. Na slavnostní ustavující členské schůzi byl zvolen za předsedu družstva jeden z nejlepších hospodářů v obci — Jan Brandl. To byl závěr. Není však možno pominout začátek. Družstvo v Hájích se nezrodilo clo rína. Hodně dalo práce členům vesnické organisace, okresního i místního národního výboru, než přesvědčili rolníky o tom, že i u nich v horské vesničce se jim bude pracovat lépe v družstvu. Za pomoci místní organisace strany v Hájích brzy přesvědčili soudruzi tři komunistyrolníky: Romana, Duška a Saba. Ti první slíbili spolu s .manželkami, že družstvo založí. Na výborové schůzi vesnické organisace strany soudruzi znovu hovořili, jak postupovat dál, aby získali pro družstevní myšlenku další rolníky — Brandla, Kvasnického a Kraloviče. Dohodli se na nové přesvědčovací akci. Opět přijelo pět soudruhů z okresu. Mezi nimi nechyběl ani předseda ONV Mrázek. Společně s předsedou národního výboru a tajemníkem MNV šli od stavení ke stavení hovořit s rolníky. Nemluvilo se do větru. Předseda místního národního výboru Drozda, pracovník výkupního závodu, spolu s ostatními vypočítával, jaké možnosti rozvoje rostlinné i živočišné výroby v obci jsou. Obzvláště přistěhují-li se tři rodiny osídlenců a přibere-li nové družstvo asi 150 hektarů půdy. V Hájích jsou rolníci, kteří rozumějí hospodářství, dovedou si spočítat, kolik by jim zvýšení výroby vyneslo. Ale přece jenom černé na bílém — je černé na bílém. A tak předseda MNV Drozda, nejlépe znalý domácích poměrů, vzal tužku a papír a začal plánovat i počítat v číslicích: ... po žních se svedou krávy do dvou stájí — takových dvacet u Brandla, u Královice o pět krav víc a k tomu ještě telata. Prasnice a prasata by se prozatím daly ke Kvasnickému a koně bychom ustájili u Dušků. To z počátku. Pak by se upravila Kraiovičova sťj-. Je to budova veliká, protáhla by se ke studni, takže o vodu by nebyla nouze. Vedle stojí velký seník a pořídit silážní jámy by také nebyl problém. Hovězí dobytek by byl pohromadě ustájen a krmení po ruce. Přibralo by se dále 50 ovcí... Dlouho mluvil předseda o možnostech rozvoje nastávajícího družstva, o rostlinné i živočišné výrobě. Při dobrém hospodařeni patnáct i dvacet tisíc korun by přišlo podle počtu odpracovaných jednotek na rodinu. Poslouchali rolníci, hlavou kývali na souhlas. O takovém přijmu1 se jim nikdy ani nezdálo. Vždyť sám Brandl, co za rok stržil, dal do vozů, opravy střechy, elektriky a pod. Sem tam něco prohodili, zeptali se na různé podrobnosti, ale s podepsáním přihlášky ještě váhali. — Prý až co Brandl... '( Třetí den po ustavující schůzi nového JZD a volbě předsedy vypravili se novi družstevníci v autobusu, ktei‘ý jim dal ONV v Karlových Varech k disposici, do dobrého družstva v Mezirolí. Aby na vlastni očí viděli, jak to v takovém družstvu chodí, co říkají družstevníci a tak podobně. Otázek padlo nespočetně. Žádná však nezůstala nezodpovězena. Každá utvrzovala jejich vědomi, že správně učinili, když družstvo založili. Jediným zamyšleným byl předseda družstva Brandl. A komu jinému se měl svěřit než své ženě. A tak Brandlová musela vyslechnout všechny jeho řeči kolem nově ustaveného družstva. »Cožpak družstevníkům v Mezirolí, těm je hej —- postýskl si. — Nás ty svízelné začátky čekají. A já vím, však jsem jim to říkal, až v tom družstvu budeme, že nás ti z okresu nechají plavat.« »Ale nenechají — uklidňovala jej Brandlová. — Však viš, že předseda Mrázek říkal, že bude taliovým naším tátou.« »Vím, vím, však si to pamatuju — přitakal Brandl. — Ale neřekl jsem mu, že když něco provedeme, ať nás také jako táta vypráská. To mě hrozně mrzl, však mu to ještě řeknu.« Dobrosrdečný smich jeho ženy ho uklidnil. »Tobě se to směje. Ale raději bych se neviděl, kdyby to družstvo mělo zkrachovat, to mi věř,« uzavřel Brandl rozhovor. Dobrý hospodář se nezapřel ani jako předseda družstva. Viděl, že se mu jeho 13 hektarů desetkrát rozrostlo a ještě do několika set hektarů rozroste. A to ho děsilo. Kudy chodil, tudy myslel na hospodaření družstva, na úrodu, na práci, na lidi, zda budou dělat skutečně jako na svém, ba ještě lépe. Sebe i svou rodinu znal. Budou však tak pracovat i všichni ostatní? Vždyť je třeba pořádně zabrat, aby nové družstvo drželo krok s ostatními nejlepšími na okrese. Než den za dnem se obavy ztrácejí. Souidruh Mrázek nežapomínal. Přijeli pracovníci "okresu přehlédnout pole, jak rozložit hony, až se po žních rozorají meze. Za nimi přišli druzi projednat, jak nejlépe provést adaptace, aby náklady byly co nejnižší. A předseda národního výboru Drozda? Ten se jeho starostem jenom usmíval. Na každém jednání rady MNV je hlavním bodem pořadu — družstvo. A nový plán technických a organisačních opatření, který národní výbor vypracuje, bude pamatovat na všechno potřebné; aby se nové .družstvo rozběhlo bez všech těch potíží, které prodělala družstva založená před lety, mezi nimiž bylo i to, jež se jim tak líbilo — v Meziroii. MILOSLAV MEZLXIÄN1K ZROZENÍ DRUŽSTVA