Rudé Právo, listopad 1955 (XXXVI/302-331)

1955-11-01 / No. 302

■V Si *Proletáři všech zemi, spojte se! RUBE PRÁVO ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA UTERY 1. LISTOPADU 1055 ČÍSLO 302 —'ROČNÍK 36 (Právo lidu roč. 59) CENA 30 HAL. DŮLEŽITÝ PŘEDPOKLAD ROZVOJE ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V JZD Zkušenosti z výstavby kolchozů v Sovět­ském svazu i naše vlastni zkušenosti ukazuji, že JZD se mohou úspěšně rozvíjet za předpo­kladu rozsáhlé investiční výstavby, ve které mají hlavní místo zejména stavby pro společ­nou živočišnou výrobu. Nedostatek společných zařízeni — kravínů, vepřínů a jiných — je vážnou-brzdou zvyšováni výroby, upevňování družstva i růstu příjmů družstevníků. Kde je dobytek, jak se říká, rozstrkán po celé vesnici, tam vesměs dává malý užitek. Družstevníci mají na starosti dobytek, pracují vedle toho také na polích a nevěnují pak ošet­řování zvířat potřebnou péči. Za takových pod­mínek je i hospodaření družstevními krmivý obyčejně velmi špatné. Zkrátka, bez dobré živočišné výroby lze těžko mluvit i o dobrém společném hospodářství. Proto tam, kde druž­stevníci chtějí rychle pozvednout své společné hospodářstvt, kde chtějí co nejúčelněji využít svých spojených sil. tam musí budovat společ­ná zařízení, především stavby pro živočišnou výrobu. Rychlá výstavba kravínů, vepřínů, poroden, teletníků atd. v našich JZD má velký vý­znam pro rozvoj veškeré živočišné výroby u nás. Zvyšovat živočišnou výrobu je úkolem všech hospodářství, jak družstevních, tak jed­notlivě hospodařících rolníků. Reservy přitom jsou i u drobných a středních rolníků. Ovšem jejich možnosti jsou jen omezené, jako je to­mu vůbec v malovýrobě. Podobně je tomu i v těch JZD. která mají zvířata ustájena pro­visorně ve chlévech svých členů, které ještě jakž takž vyhovovaly v individuální malový­robě, ale naprosto nemohou plnit požadavky družstevní velkovýroby. Ve výstavbě společných zařízeni jsou velké nedostatky, jejichž příčina věži v nedokonalé organišaci a zejména v nedostatečné péči o in­vestiční výstavbu. Souvisí to s nedostatky v celém našem stavebnictví. Proto i v JZD uvítali jednán! a usneseni Ostředního výboru KSÍ o zprůmyslnění a dalším rozvoji našeho stavebnictví. Družstevníci očekávají, že plnění tohoto usnesení se příznivě projeví 1 v rych­lejší a hospodárnější investiční výstavbě na vesnici. Už dnes je nutno učinit všechno, aby investiční výstavba v našich JZD rychle po­stupovala, aby na Vesnicích přibývaly nové kravíny, vepříny, teletníky, drůbežárny, po­rodny atd. Na, stavby v JZD poskytuje stát velké část­­í<y, ktéré v letošním roce dělají několik set milionů. Avšak plnění plánu investiční vý­stavby v JZD není dobré. Koncem třetího Čtvrtletí Byl plán v českých, krajích splněn něco málo přes 60 procent. Ovšem oněch 40 procent, která zbývají splnit, je úkol veliký. Ještě horší při tom je, že většina staveb je rozestavěná, neboť z celkového plněni plánu připadá na dokončené stavby jen asi 20 pro­cent Dnes je potřeba postarat se o to, aby co nejvíce staveb bylo dokončeno s aby se také rychle začalo a pokračovalo na těch stavbách, které zatím zůstávají jen v plánech. Závisí to na úspěšném vyřešení několika problémů. Jde hlavně o to, aby Intensivně pracovali členové stavebních komisí ONV a KNV. Zase­dání krajských a okresních národních výborů musí pravidelně kontrolovat jejich práci a dbát o její vysokou aktivitu. To platí zejména o Pražském kraji, který v investiční výstavbě v družstvech nejvíce zaostává. Jsme však svědky toho, že právě v Pražském krajt sta­vební komise pracují neuspokojivě a že ně­kde, jako na příklad v okrese Brandýs, není na ONV obsazeno ani místo pracovníka pro investiční výstavbu v JZD. Členové stavebních komisí musí soustavně sledovat postup jednotlivých staveb, úzce spolupracovat s pracovníky Agroprojektu a dbát, aby zásobovali družstva potřebným ma­teriálem. Družstevníci očekávají velkou po­moc od pracovníků ONV a Agroprojektu. Pro­to je potřeba rázně skoncovat s tím, aby si nakonec sami družstevníci vyběhávali přísun různého materiálu a potřebného nářadí. Vět­ší odpovědnost zde musí mít pracovníci Agro­projektu a příslušní pracovníci na ONV. , Když v okresech věnují stavbám malou pozornost, když pravidelně nepracují stavební komise, pak to vede k podobným případům jako na Pardubicku, kde je dokončeno jen 153, rozestavěno 630 a vůbed se ještě neza čalo se 150 stavbami plánovanými pro letošní rok. Pardubický KNV místo toho, aby se po­staral o zlepšeni, chtěl tento problém řešit tím, že požádal o snížení plánu investiční vý­stavby. Takové jednání je v příkrém rozporu s usnesením Ústředního výboru KSČ. Jsou dále problémy s některým stavebním materiálem. Skutečnost je taková, že je nedo­statek krytiny a že všechna potřebná krytina nebude letos vyrobena. Jiný materiál by cel kem byl. Avšak i nedostatek krytiny je mož­no překonat. Záleží to na krajských a okres­ních národních výborech a na Agroprojektu. V některých místech totiž leží krytina i jiný materiál, s nimž se počítalo na určité země­dělské stavby, nevyužity. Někde je jistě mož­no -dohodnout se .1 s jinými stavebními orga­­nisacemi. Ovšem to všechno musí organiso­­vat krajské a okresní národní výbory. Dobře si v tomto směru vi=dou na Ostrav­sku. Tam stavební materiá! pro JZD získá­­• vají z nadnormativních zásob jiných institucí. Podobně je třeba postupovat i v ostatních krajích. Pracovnici národních výborů a Agro­projektu musí mít stále na paměti, že k pro­váděni a dokončeni pro letošní rok plánova­ných staveb zbývá již jen několik málo týdnů. Na mnoha místech vázne výstavba pro ne­dostatek pracovních sil. Nelze se spoléhat na to. že odněkud přijdou potřební zedníci- Těch je u nás vůbec velký nedostatek. V okresech a obcích jsou však různé možnosti, kterých je třeba využít. Jedním takovým osvědčeným způsobem výstavby společných zařizent JZD- je svépomoc. Dobře to ukazuie příklad z JZD Veselí nad Lužnici, o kterém jsme nedávno t»sali. Tam několik starších mistnich občanů, dřívějších zedníků, velmi dobře a levně po­stavilo kravín a další budovy. I v jiných obcích jsou pracovnici, kteří se vyznají v zednických, tesařských a jiných sta­vebních pracích. Především ty je třeba po­věřit vedením stavebních skupin a kolem nich soustředit družstevníky, jichž nen! naléhavě potřeba na polích nebo pro jiné ještě nalé­havější úkoly. Pro výstavbu je nutno získal i další občany z obce, kteří mohou významně pomoci brigádami. Vždyť tak už byl postaven nejeden kravin nebo jiné společné zařízeni A jscj I naléhaví případy, kdy je možno ně ■ které pracovníky uvolnit na čas ze zaměst­nání v průmyslu. Hodně mohou pomoci také patronáty vysíláním hrigád na stavby do JZD ! uvolněním některých pracovníků, kteří by potřebnou dobu pomáhali výstavbu organiso­­vat nebo prováděli kvalifikované práce. To velí nutnost, neboť než přijdou mrazy, je po­třeba mít stavby v JZD alespoň zhruba pod střechou. v Dobrou zkušenost učinili v mnoha druž­stvech s pomoci žáků pracovních záloh V družstvech připravili základy a žáci pracov­ních záloh pak během několika dní zvedli stavbu do „rovnosti". Velikou pomoc poskytli našim družstevníkům zejména žác! ze stře­diska pracovních záloh v Kladně. Jistě oni í nadále a po jejich příkladu ! ostatní opět družstevníkům pomohou. Teď je potřeba, aby krajské a okresní ná­rodní výbory udělaly jedno: zkontrolovaly, jak jednotlivé stavby pokračuji, zjistily, co je třeba k tomu, aby všechny rozestavěné stayby bylý co nejdříve dokončeny a aby také mohló být započato a rychle pokračováno se stavbou tam, kde se ještě vůbec nezačalo. Také před­stavenstva v těch JZD. kde se staví nebo má stavět, se musí sejít a projednat, co je po­třeba udělat, aby plánované stavby byly bez­podmínečně dokončeny. A je povinností patro­­nátních závodů, aby družstevníkům v /tom co nejvíce pomohly. Na rozvoji živočišné výroby máme všichni zájem. Vždyť je to klíč k tomu. aby v prvním roce příští pětiletky bylo dále zlepšováno zá sobovánf a aby stoupaly ! příjmy družstevní ků. Investiční výstavbě v naších JZD je třeba věnovat tu největší pozornost a udělat vše, aby každá plánovaná stavba byla rychle do­končena. Noví pracovníci do našich dolů Získání dalších pracovníků pro naše doly je jedním z hlavních předpokladů pro úspěš­né plnění plánu těžby uhlí. V posledních dnech navázala řada závodů uhelného prů­myslu přímý styk s pracujícími v jednotli­vých podnicích. Vedoucí pracovníci dolu Eduard Urx v OKR navštívili nedávno některé strojíren­ské závody v Brněnském a Jihlavském kra­jů Byli mezi nimi i ředitel dolu, laureát stát­ní ceny a nositel Rádu republiky . J. Miska á vedoucí úderky na dole Urx, nositel vy­znamenání >íZa vynikajíc! práci« V. Jaske­­vič. V brněnských Spojených strojírnách a slévárnách Bohumíra Smerala se po skon­čení besedy přihlásilo 7 pracovníků na po­moc dolům. Ze Zďárských strojíren odjelo minulý týden na důl Ed. Urx již 12 pracov­níků, z n. p. Kablo ve Velkém Meziříčí 5 a pod. V Jihlavském kraji jsou to především pracující Závodů Gustava Klimenta, kteří správně pochopili, jak nutné je přispět k úsilí našich havířů. Dosud se tam přihlá­silo na práci do dolů na 21 pracovníků. V jihlavském Motorpalu jich získali 10, v Zá­­padomoravských strojírnách v Třebíči 12. Také pracovnici národních výborů vyhla­šují četné závazky na dřívější splnění nábo­ru. Učinili tak na příklad v odboru pracov­ních sil rady městského národního výboru v Ostravě, ONV Bratislava, v okresech Vít­kov, Krnov, Týn nad Vltavou, Jablonec nad Nisou, Semily a Frýdlant v Čechách. ONV Praha a Jihlavský kraj chtějí splnit úkoly organisovaného náboru pro posíleni uhel­ných dolů do 10. prosince. (ČTK) Rekordní těžba kombajnem Donbas na dole Hlubina Kolektiv havířů v kombajnovém porubu předáka Ondřeje Ligače z dolu Hlubina v Ostravě dosáhl oe sovětským kombajnem Donbas vysokého výkonu při těžbě uhlí ze sloje střední výšky. Po prvé v historii kom­bajnové těžby v ostravské části revíru naru­bala Ligačova parta v říjnu 10.200 tun uhlí. ze sloje průměrně 130 cm vysoké. V dolech karvinské oblasti, kde horníci po­mocí kombajnu Donbas rubají jen sloje vy­soké přes 200 cm, byla měsíční hranice 10.000 tun již mnohokrát překročena. Dosud se to však nepodařilo žádnému kombajnovému ko­lektivu v nízkých a středních ostravských slojích. Tím cennější je úspěch havířské party předáka Ondřeje Ligače, která použitím niž­šího řezného ramene u kombajnu dokázala, že sovětské kombajny Donbas mohou dobývat uhlí ve všech porubech, kde pro ně horníci a technici vytvoří příznivé podmínky. (ČTK) Jako nejlepši byla v minulém měsíci hodno­cena parta předáka J. Patána, která pracuje lumnskou metodou na seřadovacím nádraií v Mostě na údržbě zabezpečovacího zařízení. Tato četa ušetřila za čtvrt roku 4500 Kčs na opravách a správném udržováni zabezpečova­cích zařízení. — Na snímku: Zprava J. Palán a Jiří Klíma pracufi luninskou metodou na opravách zabezpečovacího zařízení. Dnes rozhlasová beseda s pracujícími našich závodů Dnes v úterý se koná ve 13,45 hod roz­hlasová beseda pro pracující všech našich závodů o významu náboru pracovních si! pro doly V rozhlasové besedě promluví mi­nistr paliv J Jonáš, první náměstek mi­nistra pracovních sil J Bayer a tajemník ŰRO G. Hnilička Doba besedy je volena tak, aby se poslechu mohly účastnit obě směny. Ve všech závodech zajistí vedoucí hospo­dářští pracovnicí a odborové organisace hromadný poslech besedy celým osazen­stvem. (RP) ------ * -----­ Sovětská medaile Hrdinovi SSSR Jánu Nálepkoví Z pověřeni presidia Nejvyššího sovětu SSSR odevzdal bývalý velitel partyzánského svaz1'] na Ukrajině, Hrdina SSSR generálmajor A. jv Saburov, rodičům Hrdiny Sovětského* svazu Jána Nálepky do úschovy jako památku me­daili »Partyzán Velké vlastenecké války« I. stupně. Toto vyznamenání udělilo presidium Nejvyššího sovětu SSSR Jánu Nálepkovi za sta­tečnost projevenou v partyzánském boji v do­bě Velké vlastenecké války.. Slavnostní akt se konal v pondělí dopole­dne v Bratislavě u předsedy sboru pověřenců Rudolfa Strechaje. Generálmajor, A- N. Saburov, který odevzdal rodičům Jána Nálepky medaili do úschovy, při této příležitosti ocenil á vysoko vyzdvihl obě­tavost Jána Nálepky, který z bezmezné lás­ky k vlasti, a k Sovětskému svazu bojoval po boku Sovětské armády a partyzánů proti ne­náviděným fašistickým utlačovatelům. »Medai­le je symbolem společně prolité krve za svo­bodu národů Sovětského svazu a Českoslo­venska — pravil A. N. Saburov. — Je to sym­bol nehynoucí věčné družby národů dvou bra­trských slovanských zemí.« Na závěr setrval předseda sboru pověřenců R. Strechaj a další účastnici slavnostního aktu s generálmajorem A. N Saburovem a s rodiči Hrdiny SSSR Jána Nálepky v srdečném a přá­telském rozhovoru. (ČTK) STS v Ilíirníeh 9£<»ršg»i4*i4»!i «plnila závazek Včera došel ministerstvu zemědělství te­legram od pracovníků STS v Horních Heršpi­­cích, v němž oznamují, že splnili celoroční závazek uzavřený na počest 10. výročí osvo­bozeni naší vlasti Sovětskou armádou. Závazek rn&l být splněn ke dni 38. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Dobrou organišaci práce a pracovním úsilím se však traktoristům podařilo splnit celoroční plán na 110,6 procenta několik dní před stanoveným termínem. Socialistická soutěž pracovníků STS v Hor­ních Heršpicích přispěla také ke zvýšen! ze­mědělské výroby. Hektarové výnosy obilovin byly v JZD překročeny na 112 procent, pícnin na 120 procent a brambor na 106 procent. Přitom veškeré práce byly provedeny při niž­ších nákladech. STS snížila náklady proti plánu za tři čtvrtiny roku u pohonných hmot o 304.745 Kčs a v opravách strojů o 360.013 Kčs. Podle zásad prosenického hnutí centu cukrové řepy shektaru PODBOŘANY (Od našeho dopisovatele) -r— Družstevníci z Blšan na Podbořansku se mi­nulý týden radovali z velkého úspěchu. Jako první na Karlovarsku splnili plán výkupu cu­krovky a vysoko jej již překročili. Po celý rok*se blšanské družstevnice staraly o své dílce cukrovky podle zásad prosenického hnutí. Svě­domitá práce přinesla í dobré výsledky. Na některých dílcích sklízej! nyní až 500 centů cukrovky z hektaru. • > ČTVRT*7 DEM ŽENEVSKÉ KONFERENCE MIMSTRt ZAHRANIČNÍCH VCCI Významný sovětský návrh smlouvy o bezpečnosti v Evropě Otázka rozvoje styky'mezi Východem a Západem po předběžném projednání předána expertům ŽENEVA 51. října (Od zpravodajů ČTK) — V pondělí 51. října se ministři zahraničních věcí čtyř velmocí sešil v Ženevě na své dal­ší, v pořadí čtvrté schůzi, jíž předsedal stát­ní tajemník J. F. Dulles. Schůze začala v 15 hodin a trvala téměř do 20 hodin. Tak jako na předchozích schůzích, byl ! tentokrát věcně projednáván jednací pořad. Vedoucí delegací vyjádřili své názory k projednáva­ným otázkám a ujasnili si, v čem se návrhy sbližují a v čem se rozcházejí. Podle dohody ze sobotní schůze přistoupili ministři v pondělí k jednání o třetím bodu jednacího pořadu — rozvoj styků mezi Vý­chodem a Západem. Po přestávce se pak ministři vrátili k prvnímu bodu — k otázce evropské bezpečnosti a Německa. K rozvoji styků mezi Východem a Zápa­dem promluvil první A. Pinay. Prohlásil, že ve Francii , byly s velkým uspokojením, uvítány příznaky toho, že So­větský svaz projevil v poslední době zájem o svobodnější kulturní výměnu. My jsme rovněž pro rozvíjení obchodních styků mezi Východem a Západem — pravil Pinay — a jsme přesvědčeni, že to bude mít příznivý hospodářský i psychologický vliv. Pinay prohlásil, že snížil-li se objem ob­chodu mezi Francií a SSSR, nebylo to vinou Francie, nýbrž bylo to podle jeho slov vý­sledkem obchodní politiky východoevrop­ských zemi. Pokud jde o omezování obchodu v důsledku zákazu vývozu tak zvaného stra­tegického zboží do SSSR ze západních zemí, je podle tvrzení A. Pinaye sektor, v němž se tato omezení uplatňují, příliš úzký, než aby se dalo očekávat, že se značně zvýší ob­chod, jestliže tato omezení budou zrušena A. Pinay se vyslovil pro rozšíření spolu­práce mezi Francií a SSSR. Navrhl, aby v hlavních městech Francie a SSSR byla vy­tvořena informační střediska, kam by měli svobodný přístup občané obou zemí, Pinay rovněž navrhl rozšíření výměny novin, knih, časopisů a aby se usnadnil novinářům v obou zemích přístup ke zdrojům informací. A. Pinay si vyhradil právo předložit později určité návrhy a v závěru prohlásil: Sovětské delegaci je známp, že právě moje země obeznámila západní svět s velikými díly Turgeněva, Tolstého, Dostojevského, Gorkého, že Francie si velmi váží současné školy ruské hudby, že hojně využívá zkušeností ruské kultury. Žádám pana Molotova, aby mi věřil, že si naše země toužebně přeje obnovit tra­diční styky, jež byly v minulosti tak plodné. H. Macmillan,1 jenž promluvil jako další, rovněž zdůraznil, že britská vláda považuje za velmi důležité, aby byly odstraněny přehrady, jež brání svobodnému pohybu a mírovému obchodu mezi národy. Je třeba přistupovat k této otázce realisticky — jakýkoli pokrok v tomto bodu — a doufám, že to bude pokrok značný — bude mnohem cennější, bude-li do­provázen pokrokem v prvních dvou bodech jednacího pořadu. Macmillan konstatoval, že v oblasti rozšíře­ní styků mezi Anglií a SSSR bylo pokroku do­saženo : zvýšil se počet delegací, jež vzájem­ně obě země navštívily. V Anglii byl při Brit­ské radě (British Council) zřízen výbor pro styky s SSSR, který usnadňuje cesty delegaci do SSSR a tyto cesty financuje. Naproti tomu — pravil Macmillan — v oblasti »svobodných styků«, jak jsou chápány v Anglii, byl pokrok nepatrný. Macmillan vysvětlil, že má na mysli zájezdy milionů soukromých osob z jedné ze­mě do druhé za minimálních formalit. H. Macmillan tvrdil, že základní příčinou nedostatečného rozvoje styků mezi SSSR a Anglií je ta okolnost, že v Sovětském svazu existuje, jak se vyjádřil, »regulováni veřej­ného mínění«. Britský ministr zahraničních věcí dále řekl, že britská delegace přednese konkrétní ná­vrhy v otázce kulturní výměny až konference dospěje k podrobnému zkoumání otázky vzá­jemných styků. O rozvíjení obchodní výměny prohlásil H. Macmillan podobně jako Pinay, že omezení obchodu s SSSR s tak zvaným strategickým zbožím, jež jsou platná na Západě, nejsou prý příliš významná. Prohlásil, že prý na ne­dostatečném rozvoji britsko-sovétských ob­chodních vztahů je vinna zahraničně obchodní politika Sovětského svazu. V závěru H. Macmillan prohlásil, že britská delegace je ochotna příznivě posoudit jaký­koliv návrh, jenž by moh! přispět k zvětšení světového obchodu. Jako dalši se ujal slova V. M. Molotov a přednesl prohlášeni k projednávané otázce. Předložil konferenci k projednání návrh so­větské delegace na rozvíjení styků mézi Vý­chodem a Západem. Prohlášení V. M. Moiolova o rozvoji styků mezi Východem a Západem Pane předsedo! Šéfové vlád čtyř velmocí uložili ministrům zahraničních věcí, aby za pomoci expertů prostudovali opatřeni, mimo jiné i taková opatřeni v orgánech a institucích OSN, jež by mohla: za prvé vést k postupnému odstranění pře­kážek, které brání svobodnému styku a mí­rovému obchodu mezi národy, a za druhé vést k uskutečnění svobodných styků a spojení, vzájemně výhodných pro zainteresované země a národy. Náš Okol spočívá v tom, abychom v duchu vzájemného pochopení pokračovali v úspěš­ně zahájené práci. Tím bychom přispěli k ne­zbytnému vytvoření ovzduší vzájemného res­pektu a vzájemné důvěry. Nejvyšší sovět SSSR ve svém usneseni ke zprávě předsedy Rady ministrů SSSR N. A. Bulganina Z 5. srpna 1955, v němž hodnotil výsledky ženevské konference šéfů vlád čtyř velmoci, konstatoval, že »navázání širších po­litických, hospodářských- a kulturních styků mezi zeměmi bez rozdílu jejich společenské­ho a politického zřízení na základě respekto­vání svrchovaných práv a vzájemného ne-J...vmřšovSní do vnftAnfch záležitostí odpovídá zájmům národů a povede k upevnění míru, přátelství a vzájemné spolupráce«. Sovětská vláda podniká opatření, aby se takováto spolupráce rozvíjela, aby se do­sáhlo lepšího vzájemného pochopení. Byl tu předložen návrh, aby byl vytvořen výbor expertů pro rozvoj styků mezi Vý­chodem a Západem. Sovětská delegace po­važuje vytvořeni takovéhoto výboru za uži­tečné a je pro to, aby neprodleně přistoupil k práci. Aby byla práce výboru plodná, bude zapotřebí vyměnit si názory o tom, čim se má výbor zabývat, a pokusit se. dát jeho prá­ci zaměření. Konstatuji samozřejmě s uspokojením, že pan Pinay a pan Macmillan, kteří promluvili přede mnou, považují za nutné rozvíjení styků mezi našimi zeměmi, jakož i mezi vý­chodními a západními zeměmi vůbec. To je ve shodě se směrnicemi šéfů vlád čtyř velmo­cí. Nelze však přehlédnout, že tato prohlášení jsou doprovázena některými výhradami, jež riaprostó nejsou nesporné, posuzujeme-li faktickou stránku věci. To je na příklad tře­ba říci o poznámce pana Pinaye a pana Macmillana o příčinách porušeni normálních hospodářských vztahů mezi východními a západními zeměmi. Skutečnosti jsou tu dobře známy. Já se však domnívám, že naším úko­lem není ani tak polemika a naprosto už ne pokusy vměšovat se do vnitřních záležitostí té či oné země, jako snaha dospět k potřeb­ným kladným výsledkům v oblasti rozvoje styků mezi Východem a Západem v oboru ob­chodu, kultury, vědy, cestovního ruchu atd. Budeme se ještě moci konkrétně zabývat tím, co v oblasti rozvoje styků souvisí s exis­tencí sociálních rozdílů v soudobých státech. Mohu však konferenci ujistit, že stanovisko Sovětského svazu v této věci spočívá na pevném .základě hájení zájmů sovětského li­du, a nikoli těch či oněch privilegovaných so­ciálních skupin, a zároveň hájeni zájmu mí­ru a přátelských vztahů mezi národy. Podle našeho názoru bude rozvíjení styků mezi Východem a Západem úspěšné jedině tehdy, bude-li založeno na rozvíjení hospo­dářských vztahů mezi státy, což není mysli­telné bez normálního rozvíjení obchodu me­zi nimi. Je naprosto zřejmé, že nerušené rozvíjení obchodu odpovídá zájmům národů všech zemi. Každá země musí bez překážek prodávat to, co má na- prodej, a kupovat to, co potřebuje od jiných zemi, bez jakékoli diskriminace. Navázání rovnoprávných' a vzá­jemně výhodných obchodních styků mezi státy přispěje k normálisáéi mezinárodního obchodu. Avšak na cestě normálního rozvíjeni ob­chodu mezi zeměmi je "nemálo překážek, ne­málo uměle vytvořených přehrad. Každý zná diskriminační opatření, praktikovaná řadou zemí vůči SSSR a některým jiným státům. K těmto opatřením patři na příklad zákaz vývozu četných druhů -zboží, porušování ob­vyklých vzájemných vztahů v oblasti úvěru, překážky svobodné plavbě obchodních lodí atd. 7 ' Zákazy a omezeni v obchodě vytvářejí ne­důvěru ve vzájemných vztazích mezi jednot-' livými zeměmi, poškozuji tradiční hospodář-: ské s^yky, máři upevňování nejen hospodář­ských, nýbrž i jiných vztahů mezi státy. Je tedy třeba uznat za nutné, aby byla zrušena zavedená omezení v mezinárodním obchodě, čímž by byla prokázána upřímná ochota při­spět k rozšíření mezinárodní hospodářské spolupráce, jakož i k upevněni důvěry mezí zeměmi a rozvíjení styků a spojení mezi ná­rody. Nelze se domnívat, že na nerušeném rozví­jeni obchodu jedny země zájem mají a druhé zájem nemají. Na tom mají zájem všechny země, neboť normální rozvíjení obchodu vy­tváří pevné hospodářské svazky mezi země­mi, přispívá k zajištění odbytišť a tvoř! reál­ný základ k navazování a rozvíjení styků a přátelských vztahů mezi národy. (Pokračovárii.na str. 3.) -iiiiiimiiiiiimiiiiiiiiiiiiiiiimiiiiimmiiiiimiiiiun­ INICIATIVA PRACUJÍCÍCH K 38. VÝROČÍ VELKÉHO ŘÍJNA Soutěžením kpřekročení plánu a zhospodárně V závodech všech odvětvi soutěží pracující na počest 38. výročí Velké říjnové socialis­tické revoluce. Jejich iniciativa je nejlepší cestou k tomu, jak splnit celoroční plán ve všech ukazatelích před stanovenou lhůtou, jak zhospodámit výrobu, odstraňovat nedo­statky, které brzdi rozvoj nové techniky a produktivity práce, a obohatit zemědělství, průmysl i trh o další výrobky. 220.000 tun uhlí nad plán z dolu Medard Na tom, kolik uhlí vytěžíme závisí výroba v mnoha odvětvích. Tim více .je třeba proto ví­tat Iniciativu haviřů z dolu Medard v sokolov­ském revíru, kteří se zavázali splnit celoroční plán 17. listopadu a vytěžit na počest 38. výročí Velké říjnové revoluce 220.000 tun uhlí nad plán. Lepším využitím a snížením porucho­vosti strojů a lepši organišaci práce splní plán odklizu do 2. listopadu, odkryji nad plán 385.000 kubíků zeminy a zvýší plánovanou akumulaci o 1,7 milionu Kčs. Rovněž havíři dolu Marie Majerová v Královském Poříčí vy­hlásili své závazky, které představují celkem 4830 tun uhlí, Více kvalitnějšího zboží do našich obchodů Poptávka po našich motocyklech stoupá ne­jen u nás ale i za hranicemi. Pracující Čes­kých závodů motocyklových ve Strakonicích se proto ve svých závazcích zaměřují na zvý­šení produktivity práce, snížení vlastních ná­kladů. další zlepšení jakosti, snížení procenta zmetků 'atd. Zaměstnanci řetizkárny se na při­klad zavázali, že do konce roku vyrobí 10.000 metrů řetězů nad plán. Pracovníci leštímy a smaltovny sníží změnou dosavadní technologie čas na potřebné operace o 95 minut a ná­­,strojaři tím, že splní celoroční plán do 23. listopadu a vyrobf nad plán výrobky za dva miliony Kčs. * Pro zásobování vnitřního trhu má velký vý­znam včasné splněni dodávek spotřebního zboží. Strojaři n. p. Mars ve Svratce ho do­dají ve čtvrtém čtvrtletí na trh nad plán za 95.000 Kčs. Kromě toho překroč! plán výro­by vysazovacích, závěsů o 1 milion kusů. * Značné hodnoty mohou přinést našemu hospodářství splněním svého závazku pracu­jící n. p. Tesla v Praze Holešovicích, kteří se zavázali, že splní pián produktivity práce na 1.21,5% a vyrobí navíc pro vývoz zboží v hodnotě 700 tisíc Kčs. Kromě toho odvedou do státního rozpočtu nad plán 2 miliony Kčs a sníží nadnormativní zásoby rovněž 6 2 mi­liony Kčs. * Jedním z nejdůležitějších/ úkolů podniků, pracujících pro vývoz je dodávat zboží do za­hraničí včas. Pracující n. p. Koh-i-noor v Čes­kých Budějovicích, kteří vyrábějí naše tra­diční exportní zboží — tužky —• se vedle zvý­­šeni produktivity práce, snížení vlastních ná­kladů a překročení - plánu proto též zavázali dodat do 20. prosince všechny zahraniční za­kázky. Dokončí další výrobky pro rozvoj průmyslu Na tom, kolik budeme mít surovin z che­mických závodů závisí výroba v mnoha podni­cích těžkého I lehkého průmyslu. Pracující Považských chemických závodů v Žilině se zavázali splnit celoroční plán o 10 dní dříve a ve zbývajících dnech vyrobí nad plán za víc než l milion Kčs dalších výrobků. * Včasné dokončeni strojů a zařízení má vel­ký význam pro naši výstavbu i pro zahranič­ní obchod. Pracující n. p. Moštárny, Březno jednali na svých schůzích o tom, jak by vý­robu urychlili a zhospodárníli. Zavázali se, že splní celoroční plán do 24. prosince a vlastní náklady sníží o 3,5 milionu Kčs. * K překročení plánu se zavázali i zaměstnan­ci n. p. TOS Hostivař. Na základě závazků pro­vozů, středisek, pracovních čet i jednotlivců byl sestaven celopodnikový závazek: plán hrubé výroby splnit na 101,2% a plán výroby zboží na 106% při stoprocentním plnění sor­timentu. -ii!uiiii:<imii!iiiiiiii!iiiiiiiiiiiiimiiiiiiimiiiiiiiiii- Bes rozsáhlých staveb a velkých investic Lepším využitím zařízení zvyšují výrobu psu NAD LABEM (Od našeho zpravodaje) — Se zvýšením výroby kyseliny oxynaftoové počítali v n. p. Spolek pro chemickou a hut ní výrobu v Ostí nad Labem již od roku 1947 Plány hovořily o výstavbě dvou na sobě nazá yislých výroben. Jenže plány zůstávaly plá­ny a výroba běžela při starém. Když se v přípravách na celostátní konfe renci pracovníků chemického průmyslu ukázal velký význam intensifikace výrobních proce sů. nečekal) pracujíc! v provoze už na nic A co se výstavbě nepodařilí) :a osm let be? rozsáhlých stavebních prací dosáhli během ně kolika měsíců, místo výstavby dvou výroben přemístili výrobní zařízeni tak že se zvýší .jeho využiti Svstérn vytápěni horkou vodou změnili na vytápění thermoforem nebo ole­jem. čímž odstranili nebezpečnou práci s vy­sokými tlaky a zjednodušili obsluhu a údržbu. Při přestavbě celou provozovnu vybavili re­gistračním měřením teploty tlaků. Povzbuzeni dobrým výsledkem začali s In­tensí fikací výroby íiltrazolů. Náklady na plá­nované, zvýšeni jejich výroby-si měly vyžádat 1 430 000 Kčs. Pro potřebné zvýšení kapacity výroby pra­cující cechu upravili starý vyřazený kotel a další výrobní zařízení. Výstavbu provedli bě­hem deseti dnů za podstatně nižších nákladů — 230.000 Kčs. Při tom výroba dosáhla výše. s kterou se počítalo až v roce 1960. Třetí lirndkovaeí pe© v Mnišku zapálena Den 31. října 1955 se stal pro pracu­jící na stavbě hrudkoven v Mnišku pa­mátným dnem: v odpoledních hodinách byla měsíc před stanoveným ter línem zapálena třetí hrudkovaci pec Budovatelé hrudkoven v Mníšku posta-* < vili do prvního října místo jedné rotační pece dvě. Druhou o měsíc dříve, než bylo v plánu. Zapálením třetí pece před ter­mínem splnili svůj závazek: v říjnu uvést do provozu tři hrudkovaci pece. Pracující při výstavbě hrudkovacích pecí prokazují příkladnou iniciativu, kte­rou by měli následovat všichni budovate­lé našich nových staveb! (RP)

Next