Rudé Právo, červen 1956 (XXXVI/152-181)

1956-06-01 / No. 152

*ж Proletáři všech zemí, spojte se! WBEPMO ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA PÁTEK 1. ČERVNA 1956 | ČÍSLO 152 — ROČNÍK 36 (Právo lidu roč. 59) CENA 30 HAL. MEZINÁRODNÍ DEN DĚTÍ První červen slavíme jako Meziná­rodní den dětí letos po sedmé. Nemá sice ještě dlouholetou tradici, přesto však pro všechny pokrokové lidi je symbolem ušlechtilé snahy dát »radost a mír dětem celého světa.« Především mír. Všem mírumilovným lidem se teď sice volněji dýchá, a to zá­sluhou rozhodného, otevřeného postoje milionů obránců míru celého světa a především cílevědomého, obětavého úsilí Sovětského svazu, směřujícího к upevnění míru. Přesto však heslo Mezinárodního dne dětí, burcující lid­stvo pro zajištění mírového života, к odporu proti válce, je plně oprávně­né. Což je možné, dokud se arsenály plní atomovými bombami a všechny návrhy na odzbrojení jsou odmítá­ny, žít s pocitem naprosté bezpeč­nosti a jistoty? Jistě že ne. A každé polevení v úsilí o další upevňování trvalého míru bylo by jen pobídkou všem válkychtivým živlům. Proto nejen my, lidé tábora socialis­mu, ale i Mezinárodní demokratická federace žen, Mezinárodní výbor na obranu dětí a s nimi všechny pokro­kové organisace v kapitalistických a koloniálních zemích připomínají v ten­to den: Nedopustíme, aby kterékoliv děti na světě trpěly ještě někdy hrů­zami válek. Neméně krutým nebezpečím pro ži­vot dětí je — hlad a nemoc. Nepři­náší je jenom válka. Vždyť i dnes žijí na světě miliony hladových, nemoc­ných dětí. Statistiky o dětském hladu, dětské nemocnosti a úmrtnosti kolo­niálních a polokoloniálních zemí se ni­jak podstatně proti minulým letům nezměnily. A je-li v těchto zemích Mezinárodní den dětí protestem pokro­kových organisací proti takovému ža­lostnému osudu dětí, je 1. červen u nás výrazem vřelé solidarity s jejich požadavky. Pravda, v naší zemi stejně jako v Sovětském svazu a v zemích, budu­jících socialismus, je už život dětí jiný. U nás děti nemají hlad. S takovými úspěchy ve zdravotní péči o dítě, v po­klesu dětské úmrtnosti, jakých jsme za krátký čas dosáhli my, se může pochlubit málokterý stát na světě. Ne­ní už snad ani nutné vypočítávat celý řetěz jednotlivých opatření, jimiž se projevuje péče naší společnosti o bla­ho dítěte, počínaje péčí o matku ještě dříve, než dítě přijde na svět. К nejpodstatnějšlm úspěchům všeho našeho snažení po jedenáct let od osvobození země patří, že jsou naše děti zdravé, syté, dobře oblečeně. Mají hřiště, hračky, zábavné knížky, divad­la a filmy, určené pro jejich zábavu i poučení. Školský systém zabezpečuje naprostou rovnost mezi nimi' a stejné možnosti v přípravě do života. Už dnes, při osmileté povinné školní docházce, dává víc než padesáti procentům dětí vzdělání další v jedenáctiletkách, od­borných školách, v učilištích. I kdyby­chom vyjmenovali všechna opatření v přímé péči o děti, počínaje rodin­nými přídavky, družinami, stipendii a pionýrskou organisací konče, neutvoří­­me si celistvý obraz toho, co jsme pro šťastný život dětí už vykonali. V návrhu směrnic pro druhou pěti­letku je na první pohled jasné, že další rozvoj průmyslu, zemědělství, v dopravě, stavebnictví, vědě povede nutně к dalšímu růstu životní úrovně obyvatelstva. A návrh přímo ukazuje, v čem se má životní úroveň obyvatel­stva, a tedy i dětí, zlepšit. Určuje také směr, jímž se bude brát i přímá péče o ně: zvýšení úrovně výchovy a vy­učování ve školách, zejména v poly­­technisaci, dále zvýšit procento děti s úplným středoškolským vzděláním, stavět nové školy, atd. Ukazuje-li však návrh směrnic, čeho chceme v další péči dosáhnout, upozor­ňuje také na některé nedostatky, které nás nejvíc mrzí. V prvé řadě jsou to závady ve výchově dětí, ať už v jejich výuce a přípravě pro povolání nebo ve výchově morální. Strana a vláda, celá naše společnost, si tu ukládají vážný úkol: zlepšit výchovu dětí prostřednic­tvím školy. Byly v tom už učiněny i důležité zásahy: usneseni strany 0 všeobecně vzdělávacím školství z mi­nulého roku, které se už letos začíná v mnohých bodech uskutečňovat. I když hlavni odpovědnost za výcho­vu dětí budeme ukládat i nadále škole, učitelům, a zajistíme jim к tomu po­třebné podmínky, velká část výchov­ných úkolů zůstane vždy v rodině. To je ovšem ta složka výchovy dětí, kam cílevědomé a správné snahy společnos­ti často nejméně pronikají. Všlmneme­­li si totiž na příklad nejzápornějšího jevu mezi naší mládeží, dětí morálně narušených, zjistíme, že kořeny vy­cházejí obyčejně právě ze špatného ro­dinného prostřed!, které škola nebyla s to zvládnout. Když si povšimneme, kolik škody v duši dítěte často natropí rozhárané vzájemné vztahy rodičů, musíme se za­mýšlet i nad znepokojujícím počtem rozvodů v posledních letech, nad příči­nami a důsledky toho, a uvažovat 1 o opatřeních, jak tuto situaci zlepšit- Dosud jsme také zůstávali neteční к hlasům, upozorňu.jícím na problém alkoholismu. Nedomýšleli jsme zce­la, že i opilci mají děti, že i tyto děti jsou naše děti, že je třeba uchránit je před škodami, které opilství rodičů mů­že napáchat na jejich zdrávi a rozvoji tělesném i duševním. Mnoho je však možno ve výchově zlepšit i tam, kde rodinné prostředí je po všech stránkách zdravé a v souladu se školou. Dali jsme dětem pionýr­skou organisací, která jim má naplňo­vat volný čas ušlechtilou zábavou a poskytovat v této formě vedle školy i další zdroj poznávání a vědění. Ale dosud nemůžeme být spokojeni s tím, jak pionýrská organisace své poslání plní. Upřímný zájem dětí, jejich na­děje jsou často zklamány praxí v pionýrských oddílech a družinách. Je třeba už beze zbytku skoncovat pře­devším s formalismem práce v pioný­ru. Vždyť jsme si už jasně uvědomili, že nelze nutit děti ke stylu života dospělých, který sám má nedostatky. A přece se práce mnohých organi­sací na školách nedostala dosud dál než к schůzkám dětí jednou za tý­den, kde se »vytyčuje plán práce«, »kontroluje plnění«, »přijímají usnese­ní«. Učinit život v pionýrských orga­­nisacích zajímavým, přitažlivým, aniž by se při tom ztrácely výchovné cíle, to není samozřejmě lehké. Máme již stovky děvčat a chlapců v ČSM, pio­nýrských vedoucích, kteří pracují obě­tavě, nadšeně a chtějí to dělat dobře. Ve své bezradnosti však často kopírují systém práce ve Svazu. Ústřední výbor ČSM se už sice nejednou prací pionýr­ské organisace zabýval, přijal i řadu užitečných usnesení, zdá se však, že dosud málo učinil pro to, aby za ve­doucí pionýrů získávaly okresní výbo­ry nejschopnější mladé lidi a věnovaly jim soustavnou péči a pomoc. V neděli 3. června bude znít po celé naší vlasti jásot a smích děti — bu­dou oslavovat svůj svátek. Budeme se radovat s nimi. Ale aby naše radost mohla být rok od roku větší, oprávně­nější, zamysleme se při tom i nad problémy, z nichž jsme zde některé uvedli. Mezinárodní den dětí budiž nám všem, kdož máme děti rádi, i pobíd­kou к vlastnímu přičinění o jejich šťastnou budoucnost. Vláda věnuje velikou péči našim dětem. Jen na Karlovarsku bylo již vybudová­no 191 mateřských škol a dalších šest se dá do provozu ještě v tomto roce. — Na snímku: Lubenecké děti před svou mateřskou školou. Foto J. Uhlíř Prodlouženi platební dohody S HOSPODÁŘSKOU UNII BELGICKO-LUCEMBURSKOU PRAHA (ČTK) — Ve středu 30. květ­na podepsal vyslanec Československé republiky v Bruselu dr. F. Josíf a bel­gický ministr zahraničního obchodu Victor Larock v přítomnosti členů vy­slanectví a čelných pracovníků belgic­kého ministerstva zahraničních věcí a zahraničního obchodu ujednáni o pro­dloužení platební dohody a dodatkový protokol к dohodě o výměně zboží mezi Československou republikou a Hospo­dářskou unií belgicko-lucemburskou. PŘEHLÍDKA kultivačního nářadí PRAHA 31. května (ČTK) — Ve čtvrtek byla na polích Výzkumného ústavu pro mechanisaci a elektrifikaci zemědělství v ftepích u Prahy přehlíd­ka nářadí pro kultivaci cukrovky. Byly zde zastoupeny stroje československé, sovětské a německé výroby — plečky, prosekávače, čpavkovače, přihnojovače a pojízdné sedačky pro ruční jednocení řepy. Mezi význačné novinky patří reduk­­tor rychlosti pro kultivační traktor Z 25 К — dílo kolektivu konstruktérů z ústřední opravny STS v Libicích nad Cidlinou. Reduktor, umožnil dosáhnout plazivé rychlosti traktoru ,(200—500 m za hodinu), jež je vhodná pro pojízdné sedačky. Ze zahraničních strojů zaujala sovětská plečka, nesená novým typem traktoru, a německý traktor 1FA, který má plečku umístěnu v prostoru mezi předními a zadními koly. Přehlídce byl přítomen ministr ze­mědělství Vratislav Krutina se svým kolegiem. Zahraniční delegace na sjezd výrobních družstev PRAHA 31. května (ČTK) — Ve čtvrtek přijely do Československa na II. sjezd Ústředního svazu výrobních družstev další zahraniční delegace. Na ruzyňské letiště přiletěla dopo­ledne bulharská delegace, v níž je před­seda Ústředního svazu výrobních druž­stev Bulharské lidové republiky Vasil Radiovski. Z Moskvy přicestoval na sjezd vedoucí sovětské delegace před­seda Ústřední rady výrobních družstev Sovětského svazu A. J. Petrušev. V od­poledních hodinách přijela na nádraží Praha-střed delegace z Německé demo­kratické republiky. ZPRÁVA ZE ZASEDÁNÍ VLÁDY Úpravo mezd ve stavebnictví a v polygrafickém průmyslu Opatření ke zvýšení živočišné výroby • U 41% masných výrobků bude zlepšena jakost • Nová vysoká zemědělská škola v Nitře Ve středu dne 30. května projednala vláda na svém pravidelném zasedání řa­du významných opatření. Zvýšení produkce kukuřice a užitkovosti dobytka Vláda schválila opatření к zajištění zvýšené produkce kukuřice na zrno a siláž v letech 1956—1960, jak předpo­kládá návrh směrnic druhého pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství. Předpoklady dobrých sklizní kukuřice budou vytvořeny zlepšením produkce kvalitního osiva, zvýšením dodávek strojených hnojiv pro plánované plochy, zvýšením dodávek mechanisačních pro­středků pro setí, kultivaci a sklizeň a opatřeními к lepšímu využití dosavad­ních a budování nových vhodných su­šáren a silážních prostor. Zemědělským závodům, které dodají uznané osivo z mnůžitelských ploch nad povinnou státní dodávku, budou poskytnuty vý­hody. Dále byl schválen plán osevních ploch a stavů hospodářského zvířectva na rok 1957 pro krajsky plánované závody. Na jednotlivé zemědělské závody bude schválený plán rozepsán nejpozději do 31. července t. r., aby si mohly včas a dobře připravit pozemky a zajistit potřebný zástav pro výrobu v roce 1957. Plán počítá s intensivním využitím do­sud obdělávané orné půdy a jejím dal­ším rozšiřováním. Osevní plochy hlav­ních plodin zůstávají v podstatě na úrovni roku 1956, jen technické a krm­né plodiny se poněkud zvyšují. Plán stavů skotu počítá s menším zvýšením v celostátním průměru, které se pro­jeví zejména v okresech s nízkou hus­totou skotu, kde další rozšiřování cho­vu skotu je podmínkou pro zvýšení in­tensity zemědělské výroby. Stavy pra­sat nejsou pro rok 1957 plánovány a potřebný zástav prasat pro plánovanou výrobu vepřového masa je zabezpečo­ván plánem stavů prásnic. Zvyšování živočišné výroby v roce 1957 bude za­měřeno především na podstatné zvýše­ní užitkovosti. Současně vláda schváli­la dodávkové normy a plán kontraktace zemědělských výrobků na rok 1957, kte­ré v podstatě zůstávají stejné jako v roce 1956. Zlepšení kvality masných výrobků Vláda se usnesla zlepšit od počátku června t. r. kvalitu dvanácti běžných druhů masných výrobků zvýšením po­dílu vepřového masa a sádla. Ke zlep­šení dosavadních receptur a zvýšení ja­kosti dojde u těchto druhů masných výrobků: vuřtů, párků, debrecínských párků, jemných špekáčků a moravské klobásy, kabanosu, obyčejného salámu konsumního, pařížského salámu, morta­­delly, šunkového salámu, pražského sa­lámu a domácí sekané pečeně, t. j. u 41% celkového objemu výroby mas­ných výrobků. Přitom dosavadní malo­obchodní ceny uvedených masných vý­robků zůstanou nezměněny. Toto opa­tření, к němuž se přistupuje již na za­čátku druhé pětiletky, bylo umožněno vzestupem živočišné výroby v r. 1955. Kvalifikovaní stavbaři mají možnost vyšších výdělků Tato úprava se týká mezd ve staveb­ních organisacích ministerstva staveb­­(Pokračování na str. 2) Na polích naší země "*ллЛЛЛЛЛЛЛЛЛЛЛЛЛЛЛЛЛАЛЛ/ Ve všech krajích zaměstnávají nyní kultivační práce převážnou většinu našich zemědělců. Zvláště nyní, v do­bě hezkého počasí, využívají družstev­níci, zaměstnanci státních statků i jed­notlivě hospodařící rolníci každé' chví­le к tomu, aby včas provedli plečková­­ní, oborávku a hlavně pak jednocení cukrovky. К 25. květnu byla cukrovka u krajsky plánovaných závodů vyjed­­nocena téměř na 12 procent. Oboráv­­ka brambor byla splněna u JZD na 17 procent.- První okopávka kukuřice na zrno a na siláž je celkově provedena zatím na 15.084 ha. Ke konci minulého týdne byla na Slovensku uskutečněna již druhá okopávka cukrovky na 2060 hektarech. V českých krajích se též začalo již s druhou oborávkou bram­bor. Traktoristé v Plzeňském kr%ji mezi prvními V kultivaci vydatně pomáhají na­šim zemědělcům pracovníci STS. Nej­lépe si vedou traktoristé a mechani­­sátoři STS v Plzeňském kraji, kteři již ke konci minulého týdne splnili svůj úkol v meziřádkové kultivaci na 24,7 procenta. Také v Pražském kraji spl­nili zaměstnanci svůj plán kultivačních prací na 20 p'rocent. Naproti tomu traktoristé a mechanisátoři STS v Brněnském kraji, i když měli před­poklady být v kultivačních pracích před STS Plzeňského kraje, přesto mě­li к 25. květnu splněn plán jen na 16,9%. Pozoruhodné jsou i některé výsled­ky, kterých dosáhli jednotliví trakto­risté při kultivačních pracích. Tak na příklad traktorista O. Paur z STS Sla­ný provedl již kultivaci na 213 ha. Dá­le traktorista F. Bízek z STS Vodňa­­ny proplečkoval 153 ha brambor. Senoseč zaměstnává ruce i stroje V hezkém počasí nenechala na sebe čekat ani senoseč. Začaly s ní státní statky v některých krajích, hlavně na Českobudějovicku, a nyní již sečeni luk zaměstnává ruce i stroje na mnoha okresech. V řadě krajů již probíhá sečení pícnin na orné půdě. Ke konci minulého týdne bylo celkem posečeno pícnin na ploše 2157 ha. - - ‘ •: N Д Kultivační práce v plném proudu Proti značnému množství plevelů, které se letos v důsledku opožděného jara rozbujely, bojují úspěšně pracovníci státního statku ve Velkých Pavlovicích na Hustopečsku tím, že využívají mechanisace к chemickému postřikování obilovin, zvláště jarního ječmene. — Na snímku: Traktorista R. Skoumal postřikuje s l.Sprocentním roztokem nitrosanu 24 ha jarního ječmene, který je zaplaven ohnicí, hořčicí a pcháčem rolním. (ČTK) „Liská Bystroušká“ po prvé v Berlíně President Wilhelm BERLIN (Od našeho zpravodaje) — Ve středu uvedla Komická opera po prvé Janáčkovu »Lišku Bystroušku« na berlínské jeviště. Byla to slavná pre­miéra. Zúčastnili se jí nejen všichni operní umělci a hudební znaici z NDR. i západního Nemecka, ale i president NDR W. Pieck. Všichni gratulovali umělcům Komické opery к úspěchu, neboť »Liška Bystroušká« si rázem získala srdce berlínského obecenstva. U dirigentského pultu stál český di­rigent V. Neuman á roli myslivce skvě­le vytvořil člen opery pražského , Ná­rodního divadla p. Asmus. W. Felsen­­steinovi se znamenitě podařilo zvládnout obtížnou inscenaci v duchu janáčkov- Pieck na premiéře ského realismu a také svým novým pře­kladem textu opery, opírajícím se o pře­klad Maxe Broda, se více přiblížil pů­vodnímu Janáčkovu textu. Nadšený byl potlesk a volání »brá­­vo« po každém obraze i při otevřené scéně, nespočetné ovace byly na závěr. I. Arnoldově a G. Baumgarten sklidili potlesk za vtipné podání liščího párku. Mnohý z berlínských nadšenců byl udiven tím, že tato kouzelná, humorná Janáčkova opera přichází na berlínské .jeviště teprve nyní, 32.-lét po prvním uvedení na brněnskou scénu. Úspěch premiéry však ukázal, že nyni zůstane »Liška Bystroušká« dlouho na reper­toáru Komické opery. M a současné bratislavské výstavě 1 ^ »10 let práce za šťastné Sloven­sko v socialistickém Československu« najde návštěvník u vchodu dvě skuteč­né symbolické mapy světa. Na prvé z nich vedou ze Slovenska husté šipky do západní Evropy, do Kanady, USA a pod. Šipky ukazují, kde všude nacházeli v minulosti své »útočiště« vysfěhovalci, kteří ze slovenských krajů utíkali před hladem a nezaměstnaností. Činí je poučná druhá mapa? 1 zde vedou čáry ze Slovenska do všech kou­tů zeměkoule — do Severní, Střední i Jižní Ameriky, do Indie, Egypta a ji­ných afrických zemí, ale i do Koreje, Číny a Austrálie, nehovoříce o evrop­ských zemích. Tam všude putují vý-robky poctivých, pracovitých a umných rukou slovenského dělníka. Převážná většina těchto exportních zásilek se zrodila v závodech, které většinou neoslavily ještě ani své páté »narozeniny«. Jen v období prvé pěti­letky bylo na Slovensku postaveno 169 nových závodů. A že to nebyly žádné malé »krcálky«, to může potvrdit kaž­dý, kdo viděl třebas bratislavský Zá­vod mieru, závod na výrobu kuličko­vých ložisek v Kysuckém Novém Městě. NAD MAP0II Závody J. V. Stalina v Martině a pod. Změny, které se v životě slovenského lidu v uplynulých letech udály, může­me názorně pochopit na malém roz­pětí let — roku 1937 a 1955. Proti předválečnému stavu vzrostla průmys­lová výroba Slovenska v letech po osvo­bození 5,4krát! DVANÁCT VODNÍCH DĚL Další mílové skoky udělá Slovensko v druhé pětiletce. V těchto pěti letech se má jeho průmyslová výroba zvýšit proti r. 1955 nejméně o 61,5 procenta a zaměstnanost má stoupnout o 112.000 osob. Investiční výstavba bude v těchto pěti letech na Slovensku opravdu roz­sáhlá. Podle dosavadních návrhů do­sáhne částky 41 miliard Kčs, což je více, než činily investice v celém období let 1948—1955! Především se postaví nebo se začne stavět osm vodních děl — na Dunaji, v Lipovci, Madunieích. Ružině, Hričovu, Mikšové, Považské Bystrici a vodní ná- BUDOUCNOSTI drž v Hriňové. Při čemž další čtyři i jsou nyní ve stadiu rozestavěnosti — v Krpeíanech. Sučanech. Nosičích a na Skalce. Spolu s novou turbocentrálou Nováky II. a atomovou elektrárnou to podstatně pomůže к tomu. že výroba elektrické energie vzroste na Slovensku o 75,6%. Tak v roce 1960 připadne na jednoho obyvatele Slovenska tolik kilo­watthodin, že předstihne nynější prů­měr vyspělých Kapitalistických zemí, jako Francie. Itálie. Holandska a Japon­ska. ČTYŘI NOVĚ DOLY Těžba hnědého uhlí se má na Slo­vensku zvýšit o 50 procent a lignitu o 160 procent. Vzroste kapacita dosa­vadních zdrojů, ale začne se i s vý­stavbou nových čtyř dolů. Důl Cígef, který má mít ročni kapacitu 900.000 tun, rozmnoží šachty nováck.ého revíru v modrokameňském revíru i bude ote­vřen důl Modrý Kameň a Strháry, oba o kapacitě po 300.000 tunách. Se čtvr­tým dolem — Sejkov II — se počítá na východním Slovensku u Sobranec. Jeho kapacita má být 150,000 tun ligni­tu ročně. TŘI PODNIKY HUTNÍ DRUHOVÝROBY Objem strojírenské výroby vzroste na Slovensku v porovnání s rokem 1955 na dvojnásobek. Kapacita strojíren­ských závodů se tak bude rovnat celé průmyslové výrobě Slovenska v roce 1948! V pětiletce se také začne s vý­stavbou tří nových závodů hutní druhu výroby. Za Spišskou Magurou, v okrese Stará Lubovňa, kde dosud neni ani je­den závod, bude postavena šroubár­na. V Nitře, v srdci kraje v minulosti jen zemědělského, vyroste závod na výrobu ocelových pásků, válcovaných za studená. V jiném okrese Nitranská — SLOVENSKA v Hlohovci — rozšíří počet dosavadních dvou nevelkých závodů nová továrna na patentovaný a nepatentovaný drát. NOVĚ CHEMICKÉ TOVÁRNY Daleko na východě republiky — v okrese Humenné, kde také dosud není ani jediného závodu, budou se moci Prešované koncem pětiletky pochlubit velkým moderním chemickým závodem Kapron. S jeho výstavbou se už začalo. Pro závod, který bude zpracovávat po­lyamidová vlákna, jsou už v (Sovětském svazu objednány stroje. Sovětští kon­struktéři se také spolu s našimi odbor­níky podílejí na projektu továrny. V čtvrtém roce pětiletky má Kapron zahájit zkušební provoz. ' Také na zemědělský okres Šala na Nitransku. dosud průmyslem opomíje­ný. je v návrhu směrnic pamatováno. Bude zde postavena dusíkárna. zpraco­vávající chemickou cestou zemní plyn. který se sem přivede plynovodem z Bratislavy. U Bratislavy vznikne zase závod na zpracováváni ropy a krakových plynů. ZCELA MECHANISOVANÝ ZÁVOD V návrhu směrnic se také hovoří o nutnosti vyřešit komplexní využití ocelků, těžených v největším rudném dole Slovenska — v Rudňanech u Spiš­ské Nové Vsi. Na jejich využití má být přímo v Rudňanech vroce 1959 uve­den do provozu nový závod. Rozsáhlým zaváděním magnetické separace želez­ných rud přikročí se v něm ke kom­plexnímu zpracování ocelku a zabez­pečí se tak vyšší výtěžnost rtuti a ji­ných kovů. Bude to zcela mechaniso­­vaná továrna, částečně i automatisova­­ná. Odstraní se v ni namáhavá tělesná práce — dělnici budou výrobní proces řídit pomocí strojů. Stojí za zmínku 1 nové závody, patří­cí do jiných odvětví národního hospo­dářství. Tak do roku 1960 má zahájit provoz nový závod na výrobu ser a očkovacích látek v Michal'anech v Pre­­šovském kraji. Nový podnik na výrobu penicilinu Biotika ve Slovenské Lupči u Banské Bystrice se má rozšířit do konce pětiletky o další závod na výrobu antibiotik, především streptomycinu, jehož výrobou máme v této pětiletce krýt vlastní spotřebu. PANELOVĚ DOMY Mnoho se zrněni i v síti stavebních závodů. Zahájí provoz nová cementárna u Banské Bystrice. Bude největší na (Slovensku. Dále se postaví továrna na tenkostěnný materiál, dvě velké vápen­ky, závod na prefabrikáty a lehčené hmoty a čtyři závody na výrobu panelů s kapacitou 3000 bytů ročně. Stavbu prvého z nich — v Bratislavě — už pracovníci Priemstavu letos zahájili. Nedávno dali do provozu pec na výrobu lehké stavební hmoty — keramsitu. V druhé pětiletce obnoví se výroba dřevodrťových desek ve Zvolenu, v Tu­­ranech má být zavedena výroba dřevo­vláknitých desek, bude dokončena vý­stavba Závodů slovenského národního povstáni v Ziaru nad Hronem, kde se vyrábí hliník. Jeho produkce se má zdvojnásobit. Bude postavena celá řada dalších menších továren — v Březové pod Bradlom v Bratislavském kraji zá­vod na výrobu drátěného pletiva, v Lip­tovském Mikuláši extrahárna kožař­­ských závodů, v Tomášovcích v Ban­­skobystrickém kraji drůbežářský kom­binát, potravinářské závody ve Zvolenu a Žilině atd. * Opravdu, změní se hospodářská mapa Slovenska. Až bude druhá pětiletka skládat účty své následovnici, předá ji Slovensko bohatší o několik desítek nových památníků práce... -zh- VÝSTAVA o práci propagačních dílen Ten, kdo sleduje naši plakátovou tvorbu, jistě si všiml, že značná jejich část má na okraji malé označeni v po­době stylisovaných iniciálek — pt. Je to značka družstva Propagační tvorba a návrhy plakátů tvoří část jeho roz­manité práce, s níž nás seznamuje nová výstava v pražském Myslbeku. Na výstavě se také setkáme s mnoha ná­vrhy prospektů pro naše vývozní spo­lečnosti, propagační fotografií, projek­ty i výtvarným řešením výstavních pa­vilonů. Celá řada vystavených prací ukazuje, že nám na tomto úseku rostou dobří odborníci. V průběhu čtrnácti dnů trvání výstavy bude se zde konat ně­kolik přednášek s diskusí o otázkách propagační práce. (RP) Do zahájení 11. celostátní výstavy čs. strojírenství v Brně zbývají tři mě­síce. Uvnitř hlavního pavilonu Výsta­viště, v rotundě i v obou jeho křídlech, pod nárazy pneumatických kladiv se drolí slabá betonová vrstva. Po odvozu betonových balvanů se musí odstranit hlína do hloubky 60 centimetrů a na­hradit betonem, aby se dosáhlo poža­dované nosnosti 10 kg na čtvereční cen­timetr, jak toho budou vyžadovat něko­lik desítek tun těžké exponáty, které mají být na výstavě v chodu. — Na obrázku: Rozbíjení betonové podlahy, Soudruh V. KOPECKÝ v liberecké automobilce LIBEREC 31. května (ČTK) — Na 350 připomínek podali pracovníci libe­recké automobilky LIAZ к návrhům směrnic druhého pětiletého plánu.. Poukázali v nich na potíže svého závo­du, na nedostatečné sklady, na značné procento materiálových zmetků a při­pomněli i některé nedostatky v distri­buci a veřejné správě. Znovu si o ná­vrhu promluvili na celozávodní schůzi ve čtvrtek. Zúčastnili se jí také ná­městek předsedy vlády Václav Kopec­ký a hlavní inženýr hlavní správy 1 automobilového průmyslu F. Kouba. Pracující závodu hovořili kriticky o značných chybách prvovýroby. Na příklad n. p. SVA, Kosmonosy jim dodává z celkového množství 12,5,%j vadných odlitků, Slévárna Liberec 7,5% zmetků atd. Dělníci automobilky na několika případech rovněž - ukázali, jak by bylo možno rychleji zlepšovat pracovní prostředí, dodržování bezpeč­nostních předpisů při práci, závodní stravování a p. Náměstek předsedy vlá­dy V. Kopecký ve svém projevu in­formoval zaměstnance o dalším vývo­jovém výhledu automobilové výroby na Liberecku, kterou v letech druhé pětiletky čeká další růst. Jde především o nový typ dálkového nákladního vozu »Škoda 706« zvaného »Trambus«. »Vaše sedmsetšestky — řekl náměstek před­sedy vlády — si chválí v Sovětském svazu, Číně i v mnoha dalších zemích celého světa. Ještě větší zájem bude o dokonalejší »Trambusy«, Oslava britského státního svátku Ve čtvrtek uspořádal mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Velké Bri­­tannie v Praze pan George C. Pelham s chotí recepci u příležitosti britského státního, svátku. Večera se zúčastnili z .českosloven­ských činitelů ministr stavebnictví prof. dr. ing. E. Šlechta, náměstkyně ministra zahraničních věcí dr. G. Se­­kaninová-Čakrtová, náměstek ministra zahraničního obchodu R. Schmelz, ve­doucí kanceláře presidenta republiky L. Novák, odpovědní pracovníci minis­terstev zahraničních věcí, zahraničního obchodu a kultury a jiní představitelé našeho veřejného života. Recepce se zúčastnili členové praž­ského diplomatického sboru. (ČTK) Čínská obchodní delegace v Praze PRAHA 31. května (ČTK) — Ve stře­du navštívil ministra zahraničního ob­chodu R. Dvořáka předseda Výboru pro rozvoj zahraničního obchodu Čínské li­dové republiky Nan Han-cen, vedoucí čínské delegace. Čínští hosté za několikatýdenního po­­bytu v Československu navštíví přední průmyslové závody, aby se informovali o možnostech dalšího rozšíření vzájem­ných obchodních styků. ---------------* * *------------— v---é mavnesitce zapálili prvou tunelovou pec KOŠICE (Od našeho zpravodaje) — V novém závodě Magnesitových hutí a dolů v bubeníku v okrese Revúca od 1. dubna probíhají postupně zkoušky strojního zařízení. Včera, krátce po tom, co dali magnesitáři do provozu parní kotel a generátor na plyn, zapá­lili první tunelovou pec. Asi tři týdny poběží pec naprázdno. První magne­sitové cihly vypálí až koncem června, v červenci má však už být v plném provozu. Žár v ní dosáhne 1500—1600 stupňů C. Budovatelé nové magnesitky zároveň připravují к provozu už i druhou tune­lovou pec, kterou zapálí v třetím čtvrt­letí. Proti dosavadním závodům na pá­lení magnesitových cihel má nová to­várna celou řadu předností — přede­vším je plně automatisována. Její ka­pacita je značná. Až budou obě tune­lové pece v Lubeníku v plném provozu, dají našim hutím i na vývoz nejméně takové množství ohnivzdorných mag­nesitových cihel jako dosavadní mag­­nesitky dohromady. --------------- * * * --------------­ Valašské slavnosti ve Frenštátě pod Radhoštěm Na Rekově louce na Horečkách ve Frenštátě pod Radhoštěm znovu ožila ve dnech 26.-27. května stará tradice valašských slavností, které právě před 70 lety po prvé ukázaly plné bohatství umělecké tvořivosti lidu beskydských hor. — Na snímku: Valašský soubor Jasénka při ZK MEZ ve Vsetíně předvedl své pásmo zpěvů a tanců. (ČTK)

Next