Rudé Právo, březen 1957 (XXXVII/60-90)
1957-03-01 / No. 60
36 sfe-a 2 Proletáři všech zemí) spojte se! ШВЕ ¥Ш0 ústřední orgán komunistické strany Československa PÁTEK 1. BŘEZNA 1957 ČÍSLO 60 — ROČNÍK 37 (Právo lidu roč. 60) CENA 30 HAL. O JEDNE VLASTNOSTI DOBRÝCH HOSPODÁŘŮ S přicházejícím jarem se množí zprávy o nově založených JZD. Nesporně se v tom projevují výsledky těch jednání a diskusí, které rolnici vedli nad dopisem vlády a předsjezdovými materiály v uplynulých zimních týdnech. A tyto zprávy také říkají, že za první polovinu měsíce února bylo u nás založeno více než dvakrát tolik družstev nežli za celý leden. Ťo samozřejmě jsou, hlavně teď. před III. celostátním sjezdem JZD, zprávy radostné. Ostatně., bylo by hanbou každého okresu, kdyby do zahájení sjezdu nezaložil ani jediné družstvo. Někomu se to může zdát malý požadavek, ale kapka ke kapce a po jednom družstvu v každém okrese znamená, že do jarních prací půjdou rolníci společně téměř v dalších třech stovkách obcí. Okresní konference JZD, pokud už proběhly, všude mluví o dobrých výsledcích, kterých naše družstevní velkovýroba v uplynulém roce dosáhla. Potvrzují, že v JZD vzrostla výroba na hektar půdy a s tím i důchody družstev i družstevníků. Na příklad v okrese Moravský Krumlov činila průměrná tržba z 1 ha zemědělské půdy v roce 1952 pouze 2243 Kčs a loni již 4225 Kčs. tedy téměř dvojnásobek. I průměr odměn za odpracované jednotky zde vzrostl z 13,09 Kčs na 25 Kčs bez naturálií. Podobně se vyvíjí hospodaření JZD ve většině našich produkčních okresů. Máme tedy dost a dost přesvědčivých argumentů к získání dalších rolníků pro družstevní velkovýrobu. Rolníci však také vidí jednu vážnou věc. A řekněme to zcela otevřeně — v některých družstvech se nehospodaří s perspektivou, ale jen tak, jak se říká »z ruky do úst«, ze dne na den, od jedné výroční schůze к druhé. Někde družstevníci zapomínají, že i když dnes mají »plnou mísu«, měli by se starat i o to, aby tak bylo i zítra. Nejen u nich, ale všude, kde si to svou prací zaslouží. Stačí jen několik příkladů, aby bylo jasno, o co jde. Vezměme v úvahu třeba ten fakt, že odměny v penězích za odpracované jednotky jsou v mnoha družstvech ietos mimořádně vysoké. JZD s třicetikorunovou i čtyřicetikorunovou jednotkou nám vyrostlo jako hub po dešti. V praxi to znamená, že tam, kde v družstevní rodině pracují dva, dostali za loňský rok na ruku čtyřicet i padesát tisíc. Kromě toho mají živobytí ze záhumenku a velké množství naturálií. Pravda, jsou to výsledky jejich poctivé práce, ale — zamysleme se nad jednou otázkou: je jich dobře využito, když se do posledního haléře rozdělí mezi družstevníky ?'Což by nebylo lepší myslit také na zítřek? Právě tohle — myslet »na zadní kolečka« — bylo a stále je nezbytnou vlastností dobrého hospodáře. Pravda, v kapitalistickém státě měla tato slova zcela jiný smysl a špatný zvuk. Vyjadřovala obavy z budoucnosti a snahu zajistit se na špatné časy, které mohou na rolníka přijít. Dnes se však na »zadní kolečka« nemyslí právě proto, že rolníci si jsou dobře vědomi, co jim dává družstvo, lidově demokratický stát. Jistotu, že výsledky jejich práce budou spravedlivě oceněny a odměněny a že není třeba mít obavy ze zítřka ani ze stáří. Proto leckde na zítřek málo myslí. V čem se to třeba v družstvech projevuje? Na příklad v tom, že — jak jsme již uvedli — družstevníci si kromě nejnutnější dotace fondů všechny ostatní příjmy rozdělí. Jen málo družstev zatím vytváří dostatečné zajišťovací fondy, kterých by mohli v příštích letech při možném výkyvu výroby — к tomu postačí slabá úroda cukrovky, jako letos — využít к dalšímu upevnění výroby а к vyrovnání svých příjmů. Málo družstev také počítá s tím, že stát nebude moci stále — jako tomu bylo dosud — poskytovat investiční i jiné úvěry a podpory prakticky každému družstvu, které o to. požádá, nýbrž především těm družstvům, která dosud nemají dostatek svých vlastních prostředků na rozvoj výroby a společného hospodaření a budou pomoci nejvíc potřebovat. Což by bylo správné poskytovat z naší společné státní pokladny stejný úvěr tomu JZD, kde si vyplatili na jednotku 30—40 korun, ale do fondů ná výstavbu dali jen to nejnutnější, jako nově založenému družstvu, které potřebuje vybudovat společná zařízení, ale nemá na to ještě své vlastní prostředky? To by jistě bylo nesprávné rovnostářství. A pak,. což by na to vše státní pokladna stačila? Vždyť to, co zámožná- družstva — a takových máme již tisíce — dají z vlastních prostředků na další rozvoj svého JZD, se jim brzo a mnohokrát vrátí. A také ve zvýšené výrobě ve větších odměnách družstevníkům. To je jeden příklad, proč pamatovat na zítřek, proč stále myslit na další rozvoj družstva. A nyní zas z jiné stránky. Bilance našich JZD vyprávějí 0 tom, že družstevníci si rozdělují na jednotky nejen velké částky hotových peněz, ale také neobyčejně velké množství naturálií. Tak třeba v okrese Blatná si naprostá většina družstev dala na jednotku víc než za 10 Kčs naturálií. Podobně tomu je v mnoha jiných okresech a krajích. O čem to svědčí? Především o tom, že funkcionáři stranických organisací a národních výborů na vesnicích málo vysvětlují rolníkům, jak nepříznivě takové jednání ovlivňuje další rozvoj JZD. Jednak tím, že zbytečně velké množství zemědělských výrobků, rozdělené mezi družstevníky podle odpracovaných jednotek, chybí především krmné základně družstva, a to se v příštím hospodářském roce nutně projeví v úrovni živočišné výroby. A ta přece je rozhodujícím činitelem v tržbě většiny našich JZD. Za druhé j? nadměrné množství naturálií většinou spojeno se zvýšeným zájmem družstevníků o žáhumenkové hospodářství. Nu, a stará zkušenost říká, že o co víc rolníkova času si vyžádá záhumenek, o to méně ho dostane JZD. Stručně řečeno, ani jeden z těchto dvou důsledků nadměrných naturálií rozvoji výroby a hospodaření JZD vůbec neprospívá. Je ještě jedna velmi důležitá otázka, bezprostředně spojená s dalším rozvojem JZD, o níž je třeba hovořit. Týká se především těch družstev, která mají velmi dobré hospodářské i finanční výsledky, a přece do nich další, především střední rolníci nevstupují. 1 tady . hraje často velkou roli rozdělování příjmů mezi družstevníky. Některá liružstva — na příklad Bavorov na Vodňansku — si schválila vysokou jednotku, ale »zapomněla« na splácení především živého inventáře, prostě dobytka, který členové do družstva předali. Vžijme se přitom do myšlení středního rolníka. Přinesl do družstva majetek, m. j. osm, deset kusů dobytka, bez něhož konec konců nelze vyrábět. A i když souhlasí š tím, že každého družstevníka je třeba odměňovat především podle práce, kterou v JZD vykonal, a podle výsledků, které přinesla, přece jen si leckterý rolník žádá, aby mu byl vložený inventář zaplacen. Je nesporné, že tato skutečnost mnohému rolníku dosud brání rozhodnout se pro družstevní velkovýrobu. Mnohá naše družstva již pochopila, jak velký vliv má splácení hlavně živého inventáře na další rozvoj členské základny JZD. A pravidelně na to v celoroční bilanci — podle podmínek, které dávají vzorové stanovy JZD — pamatují. Ovšem, ne všude je tento problém stejně živý. V každé obci je nutno se nad tím zamyslit zvjášť. Je to však věc, o níž především střední rolníci, které také chceme pro družstvo získat, přemýšlejí. To jsou některé zkušenosti z okresních konferencí JZD. Ty, které — bude-li jich správně využito — mohou při dalšíjyi rozvoji našich JZD, při jejich upevňování a hlavně při získávání dalších rolníků, pomoci. Jsou to otázky, jejichž správné řešení může mít značný vliv na budoucnost našich družstev, na založení nových JZD a na tempo jejich cesty ke skutečné socialistické velkovýrobě. Zaslouží si tedy chvíli zamyšlení. Soudruh Ing. Dynybyl z národního podniku .Heja vyřešil snížení váhy a zjednodušení výroby průtokového rotačního měřiče. Dosavadní typ vážil 1800 kg, nový váží pouze 250 kg. Pro výrobu dosavadního typu bylo třeba 160 kg barevných kovu, и nového je třeba jen malého množství hliníku. A, výrobní čas se snížil o 50 %. — Na , snímku: Ing. Dynybyl (vpravo) s vedoucím montážního kolektivu soudruhem Černým nad rozebraným prototypem nového měřiče.^(Foto V. Žitný) Nejvyšší denní těžba na dolech OKR OSTRAVA 28, února (ře) — Před několika dny jsme uveřejnili zprávu o tom, že havíři a technici Ostravskokarvínských dolů vytěžením 68.730 tun překročili dosud nejvyšší denní těžbu v revíru. A dnes můžeme oznámit, že ve středu 27. února vytěžili ještě víc — 68.810 tun uhlí, čímž splnili plán na 100,7 procenta. Tímto výkonem dosáhli dosud nejvyšší těžby v historii revíru. V posledních dnech dosahují havíři v OKR pěkných výsledků v těžbě — plní a překračují plán. A tuto těžbu je třeba udržet i v březnu, aby dobré výsledky nebyly jen koncem měsíce, kdy nějaké ty tuny jsou, jak se říká, »v kufru«. i ------*----- V KOSICKO-OSLAVANSKĚM REVÍRU dosaženo 1100 metrů hloubky BRNO (lík) — Ve středu bylo v rosicko-oslavanském revíru na dole Antonín dosaženo v odpolední směně hloubky 1100 metrů. Je to největší hloub ka, jaké bylo dosud dosaženo v kamenouhelných dolech ve střední Evropě. Doly v rosickém revíru jsou z kamenouhelných revírů v Evropě vůbec jedny z nejhlubších. Uhelné sloje zde klesají do neznámých hloubek pod úklonem 30—60 stupňů. Hloubení jam je zde velmi obtížné a vyžaduje si velkých investic. V minulých letech bylo velkou překážkou při hloubení jam selhávání některých náloží při odpalování. Tento nedostatek však havíři rosického revíru vyřešili a nyní provádějí odpalování náloží přímo z elektrické sítě o napětí 110 voltů pomocí zvláštního zařízení, které bylo zkonstruováno elektrotechnickou dílnou na dole Julius. Rekord mládežníků na malém mannesmannu OSTRAVA (ČTK) — Parta mladých valcířů trub na trati malého mannesmannu Vítkovických železáren Klementa Gottwalda, vedená nositelem Řádu práce mistrem Oldřichem Zezulou, zaznamenala ve středu 27. února na odpolední směně vynikající úspěch. Mládežníci vyválčovaíi ža směnu 4264 metrů hladkých trubek a ták překročili o dvě tuny dosud nejvyšší výkon z roku 1950. Výkonovou normu splnili na 138 %. NA ŘECE SLATINĚ. U ZVOLENA ukončili v polovině února první zkoušku s napouštěním umělého jezera, které je součásti nově budovaného vodního díla. Jezero bylo naplněno při prvním pokusu 750.000 nů> vody. Pracovníci Hydrostavu zkoumali pevnost hrází a poměr spodní a zadrženě vody. Výsledky zkoušek byly příznivé, Nové vodní dílo bude uvedeno do zkušebního provozu již 1, května tohoto roku. (Foto ČTK — K, Cích) Р) ---------------- * * * --------------- '#44 Zpráva o zasedání Ústředního výboru KSČ Ve dnech 27. a 28. února se konalo v Praze plenární zasedání tlstředního výboru Komunistické strany Československa s programem »Za vyšší efektivnost československého národního hospodářství«. V úvodu zasedání podal SQudrnh Antonín Novotný přehled o Jednáních Komunistické strany Československa s Komunistickou stranou Sovětského svazn a dalšími bratrskými komunistickými a dělnickými stranami, která se konala v posledních měsících. Cstřední výbor KSC pak přistoupil к projednávání hlavního bodu programu, к němuž referoval soudruh «laromír Polanský. Po diskusi, která potvrdila správnost směrnic, obsažených v referátě, a v níž vystoupilo celkem 28 soudruhů, přijal ÜV KSC příslušné usnesení. (Výtah z referátu a usnesení budou uveřejněny v příštích dnech.) Zasedání bylo zakončeno Internacionálou. Čs. vládní delegace navštíví Čínskou lidovou republiku. Vietnamskou demokratickou republiku, Korejskou lidově demokratickou republiku a Mongolskou lidovou republiku PRAHA 28. února (ČTK) — Na pozvání vlády Čínské lidové republiky navštíví v březnu t. r. vládní delegace Československé republiky, vedená předsedou vlády Viliamem Širokým, Čínskou lidovou republiku. Kromě Čínské lidové republiky navštíví československá vládní delegace na pozvání též Vietnamskou demokratickou republiku, Korejskou lidově demokratickou republiku a Mongolskou lidovou republiku. Československý velvyslanec v NDR navštívil Drážďany Centrum leteckého průmyslu NDR V drážďanském kraji se nachází první středisko jaderného výzkumu v NDR a také první letecký závod Německé demokratické republiky. Oba tyto objekty navštívil československý velvyslanec v NDR Otto Klička ve dnech 27. a 28. února při své první oficiální návštěvě drážďanského kraje. Středisko jaderného výzkumu je dnes ještě velkým staveništěm. Ale již na podzim bude zahájen pokusný provoz reaktoru a v příštím roce také provoz cyklotronu. Také v drážďanském závodě na výrobu letadel mohli pracovníci závodu informovat československého velvyslance o plodné výměně zkušeností s československými závody leteckého průmyslu. Letecký průmysl NDR jp mladý. Ale přestože výroba v tomto prvním leteckém závodě NDR byla zahájena teprve koncem roku 1955, vyrobil závod již několik letadel. Nyní konstruktéři pracují na tryskovém letadle typu В 152 ч místy pro 70 cestujících, které bude létat rychlostí 800 km za hodinu. Ještě letos bude toto letadlo ukázáno veřejnosti. Za svého pobytu v Drážďanech navštívil československý velvyslanec drážďanskou obrazovou galerii a překrásný Zwinger. Večer byl hostem předsedy krajského lidového zastupitelstva Rudolfa Jahna, se kterým projednal otázky vycházející z podílu drážďanského kraje na rozvoji vzájemných kulturních a hospodářských styků NDR a Československa. - dou MNOŽÍ SE ZÁVAZKY na počest festivalu mládeže šeho hlavního města a pak v špičkových zemědělských pracích; celkem už uzavřely obvodní organisace mládeže závazky na 959.000 hodin. V předfestivalovém období chtějí i ti nejmladší — pionýři — přispět jak nejlépe dovedou ke zdaru velkého setkáni mládeže celého světa. Pionýři okresu Pelhřimov se rozhodli vysázet do zahájeni festivalu 2500 stromků. Žáci pelhřimovské osmiletky vysázejí v JZD Horní Ves ovocný sad a na jejich výzvu к následování odpovědělo už několik organisací tím, že pomohou vysázet festivalové ovocné sady v JZD Skrýšov a Zachotín. »Až bude příští festival, pošleme snad již jablka z našich sadů přátelům z ciziny« — končí dopis, který poslali pionýři ÜV ČSM. Neustále se zvyšuje počet závazků, které svazáci к festivalu vyhlašuji. Kolektiv předáka Čmáry z dolu Jan Zižka v severočeském hnědouhelném revíru, dréite! Praporu čínské mládeže, vytěží do konce března 1500 tun uhlí nad plán. Členové , úderky VI. světového festivalu z dolu Jiří v sokolovském revíru vytěží к 1. máji 6000 tun uhlí navíc. -st-Městský výbor ČSM v Praze vyhlásil na základě závazků obvodních, organisaci ČSM na počest moskevského festivalu mládeže akci »Milion hodin «republice«. Svazáci chtějí touto akcí, jejímž iniciátorem je obvod Praha 12, pomoci především při zvelebování na- Návrh SSSR ve zvláštním politickém výboru OSN zamítnut Podvratná činnost ÍJSA - jedna z příčin zhoršení mezinárodní situace SSSR bude dále usilovat o upevnění důvěry mezi státy Zvláštní politický výbor skončil 27. února projednávání posledního bodu svého pořadu — vměšování USA do vnitřních záležitostí socialistických zemí a jejich podvratné činnosti proti těmto státům. Pokusy delegace USA zabránit důkladnému projednávání této otázkv bvly bezúspěšné. V třídenní dislťusi ve výboru bylo uvedeno mnoho konkrétních příkladů vměšování USA do záležitostí iiných zemí a jejich podvratné činnosti proti zemím socialistického tábora. Na středeční schůzi zdůraznil polský zástupce J. Míchalowski, že proti Polsku se rovněž vedla a vede nepřátelská činnost. Z různých center na Západě jsou do Polska vysíláni špioni. Byli jsme rovněž objektem intensivni letákové kampaně s propagandistickou literaturou. V rozšiřovaných letácích a jiné literatuře otevřeně nepřátelské naší vládě je náš lid vyzýván к sabotážím nebo protivládním demonstracím, které mohou vést jenom к tragickým a zhoubným následkům. Vysílání balonů stálo rovněž životy našich dvou letců, nemluvě ani o jiných škodách, které byly způsobeny výbuchem balonů při dopadu na zem. Domníváme se, řekl v závěru, že zastavení nepřátelské činnosti, o níž se hovoří v sovětské resoluci, by bylo významným přínosem ke zmírněni mezinárodního napětí. Americkou politiku vměšováni do záležitosti jiných států podporovali zástupci řady zemi. Obzvláštní horlivost projevili v tomto směru delegáti Nového Zélandu, Filipín, Francie a Itálie. Výsledky diskuse o vměšováni USA do vnitřních záležitostí socialistických zemi shrnul sovětský delegát V. V. Kuzněcov. Především bylo přesvědčivě dokázáno, prohlásil, že vládnoucí kruhy USA učinily z podvratné činnosti proti mírumilovným státům důležitý prvek své politiky síly a agrese. Právě proto, že se tato podvratná činnost stává stále nebezpečnější a hrozí novými provokacemi, přednesla delegace Sovětského svazu tuto otázku v OSN. Chtěla včas upozornit na to, že agresivní akce USA ohrožují mír a že je třeba okamžitě podniknout kroky, aby bylo vměšování USA do vnitřních záležitosti jiných zemí zastaveno. Zdůraznil, že den ze dne se americkému lidu důrazně vštěpuje myšlenka, že přátelské styky se socialistickými zeměmi jsou prý nemožné do té doby, dokud v těchto zemích nebude změněno nynější společenské zřízení. (Pokračováni na str. 3. j Згапсоит odmí Na zdech domů francouzského hlavního města se objevily plakáty »povědomého« typu. Nahoře hitlerovská orlice s hakenkreuzem, nalevo německý, napravo francouzský text s »vyhláškou«. Pamatujeme je ostatně sami dobře z doby protektorátu. V textu vyhlášky, kterou Pařížané nyní čtou — v roce 1957 — se praví: »Já, podepsaný Hans Speidel, generál okupačních vojsk v severní Francii v letech 1910—1941, osobně odpovědný za deportace a popravy tisíců Francouzů, jejichž jediným zločinem bylo to, že byli židy, komunisty nebo prostě jen vlastenci, bývalý velitel města Saint-Lo, iniciátor taktiky spálené země na Ukrajině, obdivovatel a stoupenec Hitlera a člen nacistické strany, mám tu čest oznámit obyvatelům 9. okresu, že počínaje dubnem 1957 budou jejich synové bez ohledu na své politické, filosofické či náboženské názory postaveni pod moje velení. HEIL EUROPA! Hans SPEIDEL, generál spolkové armády, bývalý velitel severní Francie. BBKANNTMSfflTOG left UaMrxakkMttr. Нам »PllOil, arikrtM Ka JaftrtB Oaaaral dar eaaxtxunjt fratpan « Narmra«kra*ck, ax-kafakltkxbai' »•» laim-Lt, Äaftinier u«a «awundtrtr HlUara, Httgtfc* No fcur -a), <ra*a p*ra«KMck «* Yarafitwarttinf «UP «И» V.rrcWappuM und d*a MJarttkunt van Tarnenden »an n»UMl,ftfta anrtfta Varkrwhan war, Juden, (амММ oder aMKft Pivltlaa n »am. «darie (ftp die vaftm úofbrakMaii Sri* is das* Mftrsftsfc tak На Ba M Dira, die Mnweknar det ». «ftUrk* ka gunntMe i» aatiaa, «au aaft (anc а», м ftaftrpiaftitfЩгкгца» iMrna nater aaateaam NMUtoa, aiafaachlaa «Bear laaapft какая вВаг Г|й|»ил S4ÜBS. iUeSPÄS Нал* ЗГИ DU Ca-rraf dar flUAdn-ehr. UBĚalaWiSabar vfrft ftotiffrenknlA 7a lamtignä Kant SPEÍDFL géněrol dat troupa* d'oecupolion du Herd da lo Frone# an 1940-1941, pertoaneilemeni raspaniobia da te dápertotien at da Taxáculion da million da fror<0(1. dam le taui crima äteit d'&fra juifi, cararmmittat au tau) timplemant potrietes, ex* commendant da Soinl-lö, initioteur da lo tat* Pique da lo Parra brúléa an Ukraine, admirálem st dšíela da Hüias et mambr* da Parti Nett, Ai Гмяпеи» don rancat aux habitanti du iherrondiuament qud ponit damit 1957, lauri (Dt terant pbedt taut mat ordne tont centr dšrebon ďopinione, politique, philoeephiqua eu rehgieute. HUL EUROPA S Herm SMSit G4n4re* 4a la SundeuMhe ar-tefeMshcbar Po No« o» la Prent# SLOVENKY Vyslechla jsem takový rozhovor: Krista Bendová, nadaná mladá slovenská básnířka, se ptala jedné redaktorky ženského časopisu, zda by nechtěla báseň. »To víš, že bych chtěla,« zněla udivená odpověd. »Já si o ni nikdy neříkám, protože vím, že bys mi řekla ne.« »Když v sobě nic necítím,« odpověděla Krista Bendová, »tak nemohu také nic napsat. Ale to, co vyprávěly ženy o svých životech, to byla poesie sama.« To bylo řečeno několik hodin po celoslovenské konferenci žen, která se konala v sobotu a v neděli v bratislavském Parku kultury в oddechu,. Bylo na ni přes šest set žen ze všech slovenských okresů. A kdo je slyšel hovořit, rozhodně nemůže říci, že slova básnířky byla nadnesena. Co vyprávěla na příklad družstevnice Valerie Jankechová z Bohdanovců? »Na mém plotě se objevil cár papíru s vyhrůžkou, že bude se mnou zatočeno jako s komunisty v Madarsku. Moje šestatřicetiletá dcera se mě ptala, zda nemám strach chodit v noci po ulicích, když jdu ze schůze. A co bych měla strach, divila jsem se, vždyt chodím po naší vesnici.« A jaká je ta dnešní slovenská vesnice? Pověděla to upřímně družstevnice Pániková: »Jsem z JRD v Bytěi. Bytěa svoje dodávky plní na sto procent. Družstvo vedou ženy, mužů je v něm devět. Ostatní mužově pracují v továrně. Vždyt v našem drátenickém kraji na Kysuciach máme nyní závod- přesného strojírenství, kde naši muži vydělávají e nemusí za chlebem chudit po světě. Když isme zakládali družstvo, neměli jsme nic, ale led už máme. Nekupujeme si sice auta, ale každá si kupujeme praktické věci. Já jsem si na příklad koupila letos elektrickou pračku a elektrická kamna, na která bych se nikdy jinak nezmohla. A takové praktické věci kupuji и 4 nás všechny ženy ... Ale my nejenom pracujeme, my se také vzděláváme. V našem okrese máme družstevní školu práce. Chodím do ní už třetí rok a vidím, že se tam skutečně učím dobrým věcem. Kdysi, když jsme chovali slepice, nezáleželo nám na tom, jakého chovu byly, jak se jejich druh jmenuje, jaké jsou jejich užitkově vlastností. Unes vím, že vlasky jsou nejlepší nosnice, pně že jsou zase lepší na maso. Při chovu krav ’jsme si také neuvědomovali, že pro roviny má být jiný druh než na příklad pro hornaté kraje. A ještě pně věci jsme se dověděli v družstevní škole práce...« Slovensko bylo do nedávně minulosti zemědělskou oblastí; průmyslovou se stalo teprve před několika lety. Jak si v ní vedou ženy? Do jednoho nového závodu nám dala nahlédnout soudružka Jezbergerová z Tatratanu v Kežmaroku: »V našem závodě pracuje přes sedmdesát procent žen, mají tedy rozhodující vliv na plnění plánu i na kvalitu výrobků. Jak byl loni splněn plán? Na 104 procenta. A kvalita?. Na sto procent! Předloni jsme měli na závodě tři zlepšovatelky, loni podaly ženy 33 zlepšovacích návrhů, A zdali jsou и nás na vedoucích místech? Jsou. Vedoucí kádrového oddělení je žena, předsedou závodního výboru je žena, vedoucí dispečerského oddělení je žena. Vedoucí všeobecné účtárny, finanční účtárny, vedoucí zkušebny, statistiky, ekonomiky práce a mzdového fondu — to všechno jsou ženy.« Velký potlesk sklidila Helena Sabová z vesnice Velaty v Košíčkem kraji. »Aby nám mše práce šla ještě lépe — zdůraznila — abychom mohly naše úkoly ještě úspěšněji plnit, podalo si z našeho desetičlenného výboru žen pět členek' přihlášky do komunistické strany. Mezi nimi jsem i já. Naše žádosti byly již schváleny na výroční členské schůzi vesnické organisace strany.« Už dávno velký spisovatel Maxim Gorkij vyzvedl význam žen. Řekl: »Zeny-rtiatky, vám patří hlas a vy máte právo usměrňovpt zákony, nebot vy ženy, vy tnatký, dáváte život, a život dát, to znamená pracovat mezi životem a smrtí.« Na tuto myšlenku mvázala soudružka Vibíralová z Hlohovce: »A když už isme život dály, musíme se učit o tyto žívaly bojovat, musíme pro ně pracovat. A proto učme mladě lidi milovat stranu, učme je milovat práci, učme tyto mladě životy milovat Sovětský svaz. Vždyt ony budou jednou nastupovat na naše místa a řídit celé naše hospodářství. Jako matky jsme za to odpovědné.« ZDENA ZAJONCOVÄ - Čs. delegace v OSN ODJELA DO VLASTI Československá delegace na XI. zasedání Valného shromáždění Organisace spojených národů ukončila svůj pobyt v New Yorku a odjela 27. února v odpoledních hodinách z newyorského přístavu do vlasti. NOVA ZKOUSEČKA NÍZKÉHO NAPĚTÍ. Zaměstnanci libereckého Kovokombinátu zahájili sériovou výrobu nové zkoušečky nízkého napětí pro 4—48 V, která připomíná svým vzhledem plnicí pero. Jedna část zkoušečky je opatřena mosazným hrotem, kterým se propíchne isolace vodiče a tak se zjistí tok elektrického proudu. Její uplatnění je mnohostranné s-í v dolech, v průmyslu, v letectví, v drážní i lodní dopravě, v telekomunikaci, zkrátka všude, kde se používá nízkého napětí, (Od dopisovatele)