Rudé Právo, březen 1957 (XXXVII/60-90)

1957-03-01 / No. 60

36 sfe-a 2 Proletáři všech zemí) spojte se! ШВЕ ¥Ш0 ústřední orgán komunistické strany Československa PÁTEK 1. BŘEZNA 1957 ČÍSLO 60 — ROČNÍK 37 (Právo lidu roč. 60) CENA 30 HAL. O JEDNE VLASTNOSTI DOBRÝCH HOSPODÁŘŮ S přicházejícím jarem se množí zprá­vy o nově založených JZD. Nesporně se v tom projevují výsledky těch jed­nání a diskusí, které rolnici vedli nad dopisem vlády a předsjezdovými mate­riály v uplynulých zimních týdnech. A tyto zprávy také říkají, že za první polovinu měsíce února bylo u nás zalo­ženo více než dvakrát tolik družstev nežli za celý leden. Ťo samozřejmě jsou, hlavně teď. před III. celostátním sjezdem JZD, zprávy radostné. Ostatně., bylo by hanbou kaž­dého okresu, kdyby do zahájení sjezdu nezaložil ani jediné družstvo. Někomu se to může zdát malý požadavek, ale kapka ke kapce a po jednom družstvu v každém okrese znamená, že do jar­ních prací půjdou rolníci společně té­měř v dalších třech stovkách obcí. Okresní konference JZD, pokud už proběhly, všude mluví o dobrých vý­sledcích, kterých naše družstevní vel­kovýroba v uplynulém roce dosáhla. Po­tvrzují, že v JZD vzrostla výroba na hektar půdy a s tím i důchody druž­stev i družstevníků. Na příklad v okre­se Moravský Krumlov činila průměrná tržba z 1 ha zemědělské půdy v roce 1952 pouze 2243 Kčs a loni již 4225 Kčs. tedy téměř dvojnásobek. I průměr od­měn za odpracované jednotky zde vzrostl z 13,09 Kčs na 25 Kčs bez na­­turálií. Podobně se vyvíjí hospodaření JZD ve většině našich produkčních okresů. Máme tedy dost a dost přesvěd­čivých argumentů к získání dalších rol­níků pro družstevní velkovýrobu. Rolníci však také vidí jednu vážnou věc. A řekněme to zcela otevřeně — v některých družstvech se nehospoda­ří s perspektivou, ale jen tak, jak se říká »z ruky do úst«, ze dne na den, od jedné výroční schůze к druhé. Ně­kde družstevníci zapomínají, že i když dnes mají »plnou mísu«, měli by se starat i o to, aby tak bylo i zítra. Ne­jen u nich, ale všude, kde si to svou prací zaslouží. Stačí jen několik příkladů, aby bylo jasno, o co jde. Vezměme v úvahu tře­ba ten fakt, že odměny v penězích za odpracované jednotky jsou v mnoha družstvech ietos mimořádně vysoké. JZD s třicetikorunovou i čtyřicetikoru­­novou jednotkou nám vyrostlo jako hub po dešti. V praxi to znamená, že tam, kde v družstevní rodině pracují dva, do­stali za loňský rok na ruku čtyřicet i padesát tisíc. Kromě toho mají ži­vobytí ze záhumenku a velké množ­ství naturálií. Pravda, jsou to výsled­ky jejich poctivé práce, ale — zamys­leme se nad jednou otázkou: je jich dobře využito, když se do posledního haléře rozdělí mezi družstevníky ?'Což by nebylo lepší myslit také na zítřek? Právě tohle — myslet »na zadní ko­lečka« — bylo a stále je nezbytnou vlastností dobrého hospodáře. Pravda, v kapitalistickém státě měla tato slova zcela jiný smysl a špatný zvuk. Vyja­dřovala obavy z budoucnosti a snahu zajistit se na špatné časy, které mo­hou na rolníka přijít. Dnes se však na »zadní kolečka« nemyslí právě proto, že rolníci si jsou dobře vědomi, co jim dává družstvo, lidově demokratic­ký stát. Jistotu, že výsledky jejich prá­ce budou spravedlivě oceněny a odmě­něny a že není třeba mít obavy ze zítřka ani ze stáří. Proto leckde na zítřek málo myslí. V čem se to třeba v družstvech projevuje? Na příklad v tom, že — jak jsme již uvedli — družstevníci si kromě nejnutnější dotace fondů vše­chny ostatní příjmy rozdělí. Jen málo družstev zatím vytváří dostatečné za­­jišťovací fondy, kterých by mohli v příštích letech při možném výkyvu výroby — к tomu postačí slabá úroda cukrovky, jako letos — využít к dal­šímu upevnění výroby а к vyrovnání svých příjmů. Málo družstev také po­čítá s tím, že stát nebude moci stále — jako tomu bylo dosud — poskyto­vat investiční i jiné úvěry a podpory prakticky každému družstvu, které o to. požádá, nýbrž především těm družstvům, která dosud nemají dosta­tek svých vlastních prostředků na roz­voj výroby a společného hospodaření a budou pomoci nejvíc potřebovat. Což by bylo správné poskytovat z naší společné státní pokladny stejný úvěr tomu JZD, kde si vyplatili na jednotku 30—40 korun, ale do fondů ná výstavbu dali jen to nejnutnější, jako nově založenému družstvu, které potřebuje vybudovat společná zaří­zení, ale nemá na to ještě své vlastní prostředky? To by jistě bylo nespráv­né rovnostářství. A pak,. což by na to vše státní pokladna stačila? Vždyť to, co zámožná- družstva — a takových máme již tisíce — dají z vlastních prostředků na další rozvoj svého JZD, se jim brzo a mnohokrát vrátí. A také ve zvýšené výrobě ve větších odmě­nách družstevníkům. To je jeden příklad, proč pamatovat na zítřek, proč stále myslit na další rozvoj družstva. A nyní zas z jiné stránky. Bilance našich JZD vyprávějí 0 tom, že družstevníci si rozdělují na jednotky nejen velké částky hotových peněz, ale také neobyčejně velké množství naturálií. Tak třeba v okrese Blatná si naprostá většina družstev dala na jednotku víc než za 10 Kčs naturálií. Podobně tomu je v mnoha jiných okresech a krajích. O čem to svědčí? Především o tom, že funkcio­náři stranických organisací a národ­ních výborů na vesnicích málo vysvět­lují rolníkům, jak nepříznivě takové jednání ovlivňuje další rozvoj JZD. Jednak tím, že zbytečně velké množ­ství zemědělských výrobků, rozdělené mezi družstevníky podle odpracova­ných jednotek, chybí především krmné základně družstva, a to se v příštím hospodářském roce nutně projeví v úrovni živočišné výroby. A ta přece je rozhodujícím činitelem v tržbě vět­šiny našich JZD. Za druhé j? nadměr­né množství naturálií většinou spojeno se zvýšeným zájmem družstevníků o žá­­humenkové hospodářství. Nu, a sta­rá zkušenost říká, že o co víc rolní­kova času si vyžádá záhumenek, o to méně ho dostane JZD. Stručně řečeno, ani jeden z těchto dvou důsledků nad­měrných naturálií rozvoji výroby a hospodaření JZD vůbec neprospívá. Je ještě jedna velmi důležitá otáz­ka, bezprostředně spojená s dalším rozvojem JZD, o níž je třeba hovořit. Týká se především těch družstev, kte­rá mají velmi dobré hospodářské i fi­nanční výsledky, a přece do nich další, především střední rolníci nevstupují. 1 tady . hraje často velkou roli rozdě­lování příjmů mezi družstevníky. Ně­která liružstva — na příklad Bavorov na Vodňansku — si schválila vysokou jednotku, ale »zapomněla« na splácení především živého inventáře, prostě dobytka, který členové do družstva předali. Vžijme se přitom do myšlení středního rolníka. Přinesl do družstva majetek, m. j. osm, deset kusů dobyt­ka, bez něhož konec konců nelze vyrá­bět. A i když souhlasí š tím, že kaž­dého družstevníka je třeba odměňovat především podle práce, kterou v JZD vykonal, a podle výsledků, které při­nesla, přece jen si leckterý rolník žádá, aby mu byl vložený inventář zaplacen. Je nesporné, že tato skutečnost mnohému rolníku dosud brání rozhod­nout se pro družstevní velkovýrobu. Mnohá naše družstva již pochopila, jak velký vliv má splácení hlavně ži­vého inventáře na další rozvoj členské základny JZD. A pravidelně na to v ce­loroční bilanci — podle podmínek, které dávají vzorové stanovy JZD — pama­tují. Ovšem, ne všude je tento pro­blém stejně živý. V každé obci je nut­no se nad tím zamyslit zvjášť. Je to však věc, o níž především střední rol­níci, které také chceme pro družstvo získat, přemýšlejí. To jsou některé zkušenosti z okres­ních konferencí JZD. Ty, které — bude-li jich správně využito — mohou při dalšíjyi rozvoji našich JZD, při je­jich upevňování a hlavně při získávání dalších rolníků, pomoci. Jsou to otázky, jejichž správné řešení může mít znač­ný vliv na budoucnost našich družstev, na založení nových JZD a na tempo jejich cesty ke skutečné socialistické velkovýrobě. Zaslouží si tedy chvíli za­myšlení. Soudruh Ing. Dynybyl z národního pod­niku .Heja vyřešil snížení váhy a zjed­nodušení výroby průtokového rotačního měřiče. Dosavadní typ vážil 1800 kg, nový váží pouze 250 kg. Pro výrobu do­savadního typu bylo třeba 160 kg barev­ných kovu, и nového je třeba jen malé­ho množství hliníku. A, výrobní čas se snížil o 50 %. — Na , snímku: Ing. Dy­nybyl (vpravo) s vedoucím montážního kolektivu soudruhem Černým nad ro­zebraným prototypem nového měřiče.^­­(Foto V. Žitný) Nejvyšší denní těžba na dolech OKR OSTRAVA 28, února (ře) — Před ně­kolika dny jsme uveřejnili zprávu o tom, že havíři a technici Ostravsko­­karvínských dolů vytěžením 68.730 tun překročili dosud nejvyšší denní těžbu v revíru. A dnes můžeme oznámit, že ve středu 27. února vytěžili ještě víc — 68.810 tun uhlí, čímž splnili plán na 100,7 procenta. Tímto výkonem dosáhli dosud nejvyšší těžby v historii revíru. V posledních dnech dosahují havíři v OKR pěkných výsledků v těžbě — plní a překračují plán. A tuto těžbu je třeba udržet i v březnu, aby dobré vý­sledky nebyly jen koncem měsíce, kdy nějaké ty tuny jsou, jak se říká, »v kuf­ru«. i ------*-----­ V KOSICKO-OSLAVANSKĚM REVÍRU dosaženo 1100 metrů hloubky BRNO (lík) — Ve středu bylo v ro­­sicko-oslavanském revíru na dole Anto­nín dosaženo v odpolední směně hloub­ky 1100 metrů. Je to největší hloub ka, jaké bylo dosud dosaženo v kame­­nouhelných dolech ve střední Evropě. Doly v rosickém revíru jsou z kame­­nouhelných revírů v Evropě vůbec jed­ny z nejhlubších. Uhelné sloje zde kle­sají do neznámých hloubek pod úklo­nem 30—60 stupňů. Hloubení jam je zde velmi obtížné a vyžaduje si vel­kých investic. V minulých letech bylo velkou pře­kážkou při hloubení jam selhávání ně­kterých náloží při odpalování. Tento nedostatek však havíři rosického re­víru vyřešili a nyní provádějí odpalo­vání náloží přímo z elektrické sítě o napětí 110 voltů pomocí zvlášt­ního zařízení, které bylo zkonstruová­no elektrotechnickou dílnou na dole Julius. Rekord mládežníků na malém mannesmannu OSTRAVA (ČTK) — Parta mladých valcířů trub na trati malého mannes­mannu Vítkovických železáren Kle­menta Gottwalda, vedená nositelem Řádu práce mistrem Oldřichem Zezu­­lou, zaznamenala ve středu 27. února na odpolední směně vynikající úspěch. Mládežníci vyválčovaíi ža směnu 4264 metrů hladkých trubek a ták překro­čili o dvě tuny dosud nejvyšší výkon z roku 1950. Výkonovou normu splnili na 138 %. NA ŘECE SLATINĚ. U ZVOLENA ukončili v polovině února první zkoušku s napouštěním umělého jezera, které je součásti nově budovaného vodního díla. Jezero bylo naplněno při prvním pokusu 750.000 nů> vody. Pracovníci Hydrostavu zkoumali pevnost hrází a poměr spodní a zadrženě vody. Výsledky zkoušek byly příznivé, Nové vodní dílo bude uvedeno do zku­šebního provozu již 1, května tohoto roku. (Foto ČTK — K, Cích) Р) ---------------- * * * ---------------­ '#44 Zpráva o zasedání Ústředního výboru KSČ Ve dnech 27. a 28. února se konalo v Pra­ze plenární zasedání tlstředního výboru Komunistické strany Československa s pro­gramem »Za vyšší efektivnost českosloven­ského národního hospodářství«. V úvodu zasedání podal SQudrnh Antonín Novotný přehled o Jednáních Komunistické strany Československa s Komunistickou stranou Sovětského svazn a dalšími bratrskými komunistickými a dělnickými stranami, která se konala v posledních měsících. Cstřední výbor KSC pak přistoupil к pro­jednávání hlavního bodu programu, к ně­muž referoval soudruh «laromír Polanský. Po diskusi, která potvrdila správnost směr­nic, obsažených v referátě, a v níž vystoupi­lo celkem 28 soudruhů, přijal ÜV KSC pří­slušné usnesení. (Výtah z referátu a usne­sení budou uveřejněny v příštích dnech.) Zasedání bylo zakončeno Internacionálou. Čs. vládní delegace navštíví Čínskou lidovou republiku. Vietnamskou demokratickou republiku, Korejskou lidově demokratickou republiku a Mongolskou lidovou republiku PRAHA 28. února (ČTK) — Na pozvání vlády Čínské lidové republiky navštíví v březnu t. r. vládní delegace Československé republiky, vedená předsedou vlády Viliamem Širokým, Čínskou lidovou republiku. Kromě Čínské lidové republiky navštíví československá vládní delegace na pozvání též Vietnamskou demokratickou republiku, Korejskou lidově demokratickou republiku a Mongolskou lidovou republiku. Československý velvyslanec v NDR navštívil Drážďany Centrum leteckého průmyslu NDR V drážďanském kraji se nachází prv­ní středisko jaderného výzkumu v NDR a také první letecký závod Německé demokratické republiky. Oba tyto ob­jekty navštívil československý velvy­slanec v NDR Otto Klička ve dnech 27. a 28. února při své první oficiální ná­vštěvě drážďanského kraje. Středisko jaderného výzkumu je dnes ještě velkým staveništěm. Ale již na podzim bude zahájen pokusný provoz reaktoru a v příštím roce také provoz cyklotronu. Také v drážďanském závodě na vý­robu letadel mohli pracovníci závodu informovat československého velvy­slance o plodné výměně zkušeností s československými závody leteckého průmyslu. Letecký průmysl NDR jp mladý. Ale přestože výroba v tomto prvním leteckém závodě NDR byla za­hájena teprve koncem roku 1955, vy­robil závod již několik letadel. Nyní konstruktéři pracují na tryskovém le­tadle typu В 152 ч místy pro 70 cestu­jících, které bude létat rychlostí 800 km za hodinu. Ještě letos bude toto le­tadlo ukázáno veřejnosti. Za svého pobytu v Drážďanech na­vštívil československý velvyslanec drážďanskou obrazovou galerii a pře­krásný Zwinger. Večer byl hostem předsedy krajského lidového zastupitel­stva Rudolfa Jahna, se kterým pro­jednal otázky vycházející z podílu drážďanského kraje na rozvoji vzájem­ných kulturních a hospodářských styků NDR a Československa. - dou­ MNOŽÍ SE ZÁVAZKY na počest festivalu mládeže šeho hlavního města a pak v špičko­vých zemědělských pracích; celkem už uzavřely obvodní organisace mládeže závazky na 959.000 hodin. V předfestivalovém období chtějí i ti nejmladší — pionýři — přispět jak nejlépe dovedou ke zdaru velkého se­tkáni mládeže celého světa. Pionýři okresu Pelhřimov se rozhodli vysázet do zahájeni festivalu 2500 stromků. Žáci pelhřimovské osmiletky vysázejí v JZD Horní Ves ovocný sad a na je­jich výzvu к následování odpovědělo už několik organisací tím, že pomohou vysázet festivalové ovocné sady v JZD Skrýšov a Zachotín. »Až bude příští festival, pošleme snad již jablka z našich sadů přátelům z ciziny« — končí dopis, který poslali pionýři ÜV ČSM. Neustále se zvyšuje počet závazků, které svazáci к festivalu vyhlašuji. Kolektiv předáka Čmáry z dolu Jan Zižka v severočeském hnědouhelném revíru, dréite! Praporu čínské mládeže, vytěží do konce března 1500 tun uhlí nad plán. Členové , úderky VI. světo­vého festivalu z dolu Jiří v sokolov­ském revíru vytěží к 1. máji 6000 tun uhlí navíc. -st-Městský výbor ČSM v Praze vyhlásil na základě závazků obvodních, organi­­saci ČSM na počest moskevského fes­tivalu mládeže akci »Milion hodin «re­publice«. Svazáci chtějí touto akcí, je­jímž iniciátorem je obvod Praha 12, pomoci především při zvelebování na- Návrh SSSR ve zvláštním politickém výboru OSN zamítnut Podvratná činnost ÍJSA - jedna z příčin zhoršení mezinárodní situace SSSR bude dále usilovat o upevnění důvěry mezi státy Zvláštní politický výbor skončil 27. února projednávání posledního bodu svého pořadu — vměšování USA do vnitřních záležitostí socialistických zemí a jejich podvratné činnosti proti těmto státům. Pokusy delegace USA zabránit důkladnému projednávání této otázkv bvly bezúspěšné. V třídenní dislťusi ve výboru bylo uve­deno mnoho konkrétních příkladů vměšování USA do záležitostí iiných zemí a je­jich podvratné činnosti proti zemím socialistického tábora. Na středeční schůzi zdůraznil polský zástupce J. Míchalowski, že proti Polsku se rovněž vedla a vede nepřá­telská činnost. Z různých center na Západě jsou do Polska vysíláni špioni. Byli jsme rovněž objektem intensivni letákové kampaně s propagandistic­kou literaturou. V rozšiřovaných letá­cích a jiné literatuře otevřeně nepřá­telské naší vládě je náš lid vyzýván к sabotážím nebo protivládním demon­stracím, které mohou vést jenom к tragickým a zhoubným následkům. Vysílání balonů stálo rovněž životy na­šich dvou letců, nemluvě ani o jiných škodách, které byly způsobeny výbu­chem balonů při dopadu na zem. Domníváme se, řekl v závěru, že za­stavení nepřátelské činnosti, o níž se hovoří v sovětské resoluci, by bylo vý­znamným přínosem ke zmírněni mezi­národního napětí. Americkou politiku vměšováni do záleži­tosti jiných států podporovali zástupci řady zemi. Obzvláštní horlivost projevili v tomto směru delegáti Nového Zélandu, Filipín, Francie a Itálie. Výsledky diskuse o vměšováni USA do vnitřních záležitostí socialistických zemi shrnul sovětský delegát V. V. Kuzněcov. Především bylo přesvědčivě dokázá­no, prohlásil, že vládnoucí kruhy USA učinily z podvratné činnosti proti mí­rumilovným státům důležitý prvek své politiky síly a agrese. Právě proto, že se tato podvratná čin­nost stává stále nebezpečnější a hrozí novými provokacemi, přednesla delega­ce Sovětského svazu tuto otázku v OSN. Chtěla včas upozornit na to, že agre­sivní akce USA ohrožují mír a že je třeba okamžitě podniknout kroky, aby bylo vměšování USA do vnitřních zále­žitosti jiných zemí zastaveno. Zdůraznil, že den ze dne se americ­kému lidu důrazně vštěpuje myšlenka, že přátelské styky se socialistickými zeměmi jsou prý nemožné do té doby, dokud v těchto zemích nebude změ­něno nynější společenské zřízení. (Pokračováni na str. 3. j Згапсоит odmí Na zdech domů francouzského hlavního města se objevily plakáty »povědo­mého« typu. Nahoře hitlerovská orlice s hakenkreuzem, nalevo německý, napravo francouzský text s »vyhláškou«. Pamatujeme je ostatně sami dobře z doby protektorátu. V textu vyhlášky, kterou Pařížané nyní čtou — v roce 1957 — se praví: »Já, podepsaný Hans Speidel, generál okupačních vojsk v severní Francii v letech 1910—1941, osobně odpovědný za deportace a popravy tisíců Francouzů, jejichž jediným zločinem bylo to, že byli židy, komunisty nebo prostě jen vlastenci, bývalý velitel města Saint-Lo, iniciátor taktiky spá­lené země na Ukrajině, obdivovatel a stoupenec Hitlera a člen nacistické strany, mám tu čest oznámit obyvatelům 9. okresu, že počínaje dubnem 1957 budou jejich synové bez ohledu na své politické, filosofické či nábožen­ské názory postaveni pod moje velení. HEIL EUROPA! Hans SPEIDEL, generál spolkové armády, bývalý velitel severní Francie. BBKANNTMSfflTOG left UaMrxakkMttr. Нам »PllOil, arikrtM Ka JaftrtB Oaaaral dar eaaxtxunjt­ fratpan « Narmra«kra*ck, ax-kafakltkxbai' »•» laim-Lt, Äaftinier u«a «awundtrtr HlUara, Httgtfc* No fcur -a), <ra*a p*ra«KMck «* Yarafitwarttinf «UP «И» V.rrcWappuM und d*a MJarttkunt van Tarnenden »an n»UMl,ftfta anrtfta Varkrwhan war, Juden, (амММ oder aMKft Pivltlaa n »am. «darie (ftp die vaftm úofbrakMaii Sri* is das* Mftrsftsfc tak На Ba M Dira, die Mnweknar det ». «ftUrk* ka gunntMe i» aatiaa, «au aaft (anc а», м ftaftrpiaftitfЩгкгца» iMrna nater aaateaam NMUtoa, aiafaachlaa «Bear laaapft какая вВаг Г|й|»ил S4ÜBS. iUeSPÄS Нал* ЗГИ DU Ca-rraf dar flUAdn-ehr. UBĚalaWiSabar vfrft ftotiffrenknlA 7a lamtignä Kant SPEÍDFL géněrol dat troupa* d'oecupolion du Herd da lo Frone# an 1940-1941, pertoaneilemeni raspaniobia da te dápertotien at da Taxáculion da million da fror<0(1. dam le taui crima äteit d'&fra juifi, cararmmittat au tau) timplemant potrietes, ex* commendant da Soinl-lö, initioteur da lo tat* Pique da lo Parra brúléa an Ukraine, admirálem st dšíela da Hüias et mambr* da Parti Nett, Ai Гмяпеи» don rancat aux habitanti du iherrondiuament qud ponit damit 1957, lauri (Dt terant pbedt taut mat ordne tont centr dšrebon ďopinione, politique, philoeephiqua eu rehgieute. HUL EUROPA S Herm SMSit G4n4re* 4a la SundeuMhe ar-tefeMshcbar Po No« o» la Prent# SLOVENKY Vyslechla jsem takový rozhovor: Krista Bendová, nadaná mladá slo­venská básnířka, se ptala jedné redak­­torky ženského časopisu, zda by ne­chtěla báseň. »To víš, že bych chtěla,« zněla udivená odpověd. »Já si o ni nikdy neříkám, protože vím, že bys mi řekla ne.« »Když v sobě nic necítím,« odpo­věděla Krista Bendová, »tak nemohu také nic napsat. Ale to, co vyprávěly ženy o svých životech, to byla poesie sama.« To bylo řečeno několik hodin po ce­loslovenské konferenci žen, která se konala v sobotu a v neděli v brati­slavském Parku kultury в oddechu,. Bylo na ni přes šest set žen ze všech slovenských okresů. A kdo je slyšel ho­vořit, rozhodně nemůže říci, že slova básnířky byla nadnesena. Co vyprávěla na příklad družstevni­ce Valerie Jankechová z Bohdanovců? »Na mém plotě se objevil cár papíru s vyhrůžkou, že bude se mnou zatočeno jako s komunisty v Madarsku. Moje šestatřicetiletá dcera se mě ptala, zda nemám strach chodit v noci po ulicích, když jdu ze schůze. A co bych měla strach, divila jsem se, vždyt chodím po naší vesnici.« A jaká je ta dnešní slovenská ves­nice? Pověděla to upřímně družstevni­ce Pániková: »Jsem z JRD v Bytěi. Bytěa svoje dodávky plní na sto procent. Družstvo vedou ženy, mužů je v něm devět. Ostatní mužově pracují v továrně. Vždyt v našem drátenickém kraji na Kysuciach máme nyní závod- přesného strojírenství, kde naši muži vydělávají e nemusí za chlebem chudit po světě. Když isme zakládali družstvo, neměli jsme nic, ale led už máme. Nekupuje­me si sice auta, ale každá si kupuje­me praktické věci. Já jsem si na pří­klad koupila letos elektrickou pračku a elektrická kamna, na která bych se nikdy jinak nezmohla. A takové prak­tické věci kupuji и 4 nás všechny ženy ... Ale my nejenom pracujeme, my se také vzděláváme. V našem okrese má­me družstevní školu práce. Chodím do ní už třetí rok a vidím, že se tam sku­tečně učím dobrým věcem. Kdysi, když jsme chovali slepice, nezáleželo nám na tom, jakého chovu byly, jak se je­jich druh jmenuje, jaké jsou jejich užitkově vlastností. Unes vím, že vlas­ky jsou nejlepší nosnice, pně že jsou zase lepší na maso. Při chovu krav ’jsme si také neuvědomovali, že pro ro­viny má být jiný druh než na příklad pro hornaté kraje. A ještě pně věci jsme se dověděli v družstevní škole práce...« Slovensko bylo do nedávně minulosti zemědělskou oblastí; průmyslovou se stalo teprve před několika lety. Jak si v ní vedou ženy? Do jednoho nového závodu nám dala nahlédnout soudružka Jezbergerová z Tatratanu v Kežmaroku: »V našem závodě pracuje přes sedm­desát procent žen, mají tedy rozhodu­jící vliv na plnění plánu i na kvalitu výrobků. Jak byl loni splněn plán? Na 104 procenta. A kvalita?. Na sto pro­cent! Předloni jsme měli na závodě tři zlepšovatelky, loni podaly ženy 33 zlep­šovacích návrhů, A zdali jsou и nás na vedoucích místech? Jsou. Vedoucí kádrového oddělení je žena, předsedou závodního výboru je žena, vedoucí dis­pečerského oddělení je žena. Vedoucí všeobecné účtárny, finanční účtárny, vedoucí zkušebny, statistiky, ekonomi­ky práce a mzdového fondu — to vše­chno jsou ženy.« Velký potlesk sklidila Helena Sabová z vesnice Velaty v Košíčkem kraji. »Aby nám mše práce šla ještě lépe — zdůraznila — abychom mohly naše úko­ly ještě úspěšněji plnit, podalo si z na­šeho desetičlenného výboru žen pět členek' přihlášky do komunistické stra­ny. Mezi nimi jsem i já. Naše žádosti byly již schváleny na výroční členské schůzi vesnické organisace strany.« Už dávno velký spisovatel Maxim Gorkij vyzvedl význam žen. Řekl: »Ze­­ny-rtiatky, vám patří hlas a vy máte právo usměrňovpt zákony, nebot vy ženy, vy tnatký, dáváte život, a ži­vot dát, to znamená pracovat mezi ži­votem a smrtí.« Na tuto myšlenku mvázala soudruž­ka Vibíralová z Hlohovce: »A když už isme život dály, musíme se učit o tyto žívaly bojovat, musíme pro ně praco­vat. A proto učme mladě lidi milovat stranu, učme je milovat práci, učme tyto mladě životy milovat Sovětský svaz. Vždyt ony budou jednou nastu­povat na naše místa a řídit celé naše hospodářství. Jako matky jsme za to odpovědné.« ZDENA ZAJONCOVÄ - Čs. delegace v OSN ODJELA DO VLASTI Československá delegace na XI. za­sedání Valného shromáždění Organisa­­ce spojených národů ukončila svůj po­byt v New Yorku a odjela 27. února v odpoledních hodinách z newyorského přístavu do vlasti. NOVA ZKOUSEČKA NÍZKÉHO NAPĚ­TÍ. Zaměstnanci libereckého Kovokom­­binátu zahájili sériovou výrobu nové zkoušečky nízkého napětí pro 4—48 V, která připomíná svým vzhledem plnicí pero. Jedna část zkoušečky je opatře­na mosazným hrotem, kterým se pro­píchne isolace vodiče a tak se zjistí tok elektrického proudu. Její uplatnění je mnohostranné s-í v dolech, v prů­myslu, v letectví, v drážní i lodní do­pravě, v telekomunikaci, zkrátka všu­de, kde se používá nízkého napětí, (Od dopisovatele)

Next