Rudé Právo, duben 1957 (XXXVII/91-119)

1957-04-01 / No. 91

Ч [UNK] *■ Proletáři všech zemí, spojte se! mdepmo ústřední orgán komunistické strany Československa PONDĚLÍ 1. DUBNA 1957 I ČÍSLO 91 — ROČNÍK 37 (Právo lidu roč. 60) CENA 30 HAL. v/ S СШ pupou ROLNICI DO VOLEB Ve všech městech a obcích naší re­publiky se v těchto dnech . seznamují voliči s těmi občany, které navrhuje Národní fronta za kandidáty do národ­ních výborů. Na vesnicích je mezi tě­mito kandidáty vedle dělníků, jednotli­vě hospodařících rolníků a jiných také mnoho družstevníků. Je to naprosto přirozené. Už proto, že velká část na­šich rolníků společně hospodaří v druž­stvu a na značné ploše půdy ve více než polovině všech obcí v naší zemi. Naše družstva také už získala nejen velký hospodářský vliv, ale působí bez­prostředně na všechny ostatní stránky života a práce lidí na vesnici, ať už je -to- kulturní úroveň, výstavba obce a podobně. Předností kandidátů-družstevníků je také to, že už poznali, co pro rolníka i celou naši společnost znamenají JZD, a proto budou moci po zvolení ve svých funkcích bojovat za rozvoj družstevní velkovýroby rozhodněji a účinněji než kterýkoliv .líný kandidát. Jistě velmi vážným důvodem pro to, aby právě družstevnici byli kandidáty v nastáva­jících volbách, je i ta skutečnost, ze už svým členstvím a prací v JZD prokáza­li, jak správně chápou spojení osobních zájmů rolníka se zájmy celé společno­sti. Říkáme, že je přirozené, když právě tito lidé jsou kandidáty. Což nestačí po­dívat se kolem sebe, zamyslet se nad minulostí a porovnat ji s dneškem, aby každý náš občan pochopil, jak mnoho užitku a prospěchu, přinesla družstva rolníkům, celé vesnici i městu? Ještě jasněji to vidí zejména ti lidé, kteří mají možnost srovnávat, jak žijí rolníci v kapitalistických zemích a u nás. Na Ш. celostátním sjezdu o tom mluvil jeden z hostů — zástupce francouz­ských rolníků poslanec F. Clavaud. — »Máme radost — říkal — když vidíme obrovský pokrok, který se uskutečňuje ve vaší zemi.« — A vyprávěl, jak pra­cuje a žije francouzský rolník. Malí rolníci ve Francii jsou postupně zbída­­čováni, potlačováni a vyvlastňováni. Ze­mědělské závody do 10 ha představují 56 % všech hospodářství, ale mají jen 15 % půdy. Čtyřicet tisíc velkých závo­dů dodává na trh tolik obilí jako 1.200.000 drobných rolníků. Zatím co 1.240.000 pěstitelů vinné révy vyrábí asi 15 milionů hl vína, 23.200 velkých pěstitelů produkuje na 17 milionů hek­tolitrů. Tak je tomu ve všech odvětvích výroby. A důsledky? »Každý drobný francouzský země­dělec — vyprávěl F. Clavaud — se obává o zítřek. Nejenže jeho budouc­nost není zajištěna, ale perspektiva se stále zhoršuje, zvláště pak násled­kem dohody o společném evropském trhu. Drobný hospodář ve Francii žije v neustálém strachu, že bude velkými závody vyloučen z konkurenčního bo­je. Drobný pachtýř rovněž neví, bu­­de-li schopen zajistit existenci rodiny. Zemědělský dělník žije ve stálém ne­bezpečí, zda bude mít zaměstnání a zda nízká mzda může zabezpečit vý­živu jeho rodiny.« — To řekl více než dvěma tisícům, účastníků sjezdu JZD před několika dny host z Francie. Je zapotřebí к jeho slovům ještě něco dodávat? Nikdo, nechce-li vypadat směšně, nebude tvrdit, že neustálý růst výroby a důchodů v našich JZD přináší pro­spěch jen družstevníkům, a ne všem našim pracujícím. A že úroveň výroby v družstvech rychle roste, o tom při­nesl nesporné důkazy nedávný sjezd JZD, na němž o svých úspěších, zku­šenostech s družstevní velkovýrobou i o nedostatcích a potřebách mluvili sami rolníci. Přední družstva zde do­sáhla za své výsledky uznání nejen od delegátů, ale president republiky jim na návrh vlády udělil řády a státní vyznamenání. Na příklad v JZD Týnec na okrese Břeclav hospodaří na výměře 276 ha zemědělské půdy a v roce 1956 vy­robili v průměru na 1 ha 930,5 1 mléka, 253,к kg jatečnýeh prasat, 69,76 kg jatecného skotu, sklízeli v průměru z hektaru 466 q cukrovky, 29 q pše­nice, 50 q kukuřice na zrno atd. V JRD Výčapy-Opatovce, kde stejně jako v Týnci byl družstevníkům udělen Řád práce, hospodaří na 1180 ha ze­­mědě.lské půdy. A nadojili od každé krávy po 2681 1 mléka, vypěstovali na 240 ha pšenice po 29,4 q, na 232 ha ječmene po 28,6 q, na 100 ha cukrovky po 317 q, denní přírůstky ve výkrmu vepřů činily 63 dkg, u skotu do 1 roku 80 dkg, u skotu na výkrm 1,35 kg. Řády práce byly předány také JZD Prušánky v okrese Hodonín a kolek­tivu pracovníků v živočišné výrobě JZD Zábědov na Novobydžovsku jako uznáni za vynikající výsledky ve vý­robě. Ano. to jsou přední JZD. a všechna naše družstva ještě nejsou taková. Což ale celý vývoj družstevní velkovýroby nesvědčí o tom, že všechna JZD — i ta, která dnes ještě patří mezi zaosta­lá — jdou -vpřed, za příkladem těch předních? Lze vůbec po zkušenostech zejména z minulých dvou let pochybo­vat o tom, že — i když všechna druž­stva nemohou být přední — bez výjim­ky všechna mohou dosáhnout výbor­ných výsledků ve výrobě, což je pod­mínkou vyšších příjmů i životní úrov­ně rolníků? Vždyť máme dostatek důkazů o tom, že to závisí především na lidech, na jejich znalostech, zkuše­nostech, na rozhodné vůli dosáhnout dobrých výsledků, získat z každého hektaru půdy co největší množství ze­mědělských výrobků. A chce někdo tvrdit, že naši rolníci mají právě těch­to vlastností málo. že to nedokáží? Skutečnost by jej usvědčila z pravého opaku. Všechny vlastnosti dobrých hospodářů se v poslední době velmi výrazně proje­vují právě v nově založených JZD. Na příklad družstvo v Lašovicích na Milev­sku bylo založeno brzy po červnovém zasedání OV KSČ v roce 1955. A po prvním roce společného hospodaření — jak o tom vyprávěl delegát sjezdu JZD F. Jírec — dosáhli takové úrovně vý­roby. že si mohli vyplácet na jednotku po 20 Kčs v penězích a 9,02 Kčs v na­­turáliích. Patřičně kryli fondy a už teď přikročili к vyplácení rodinných přídav­ků, a to 20 Kčs měsíčně na dítě. A to je v družstvu, kde mají chudá štěrko­­vitá pole. položená v pohorské brambo­­rářské oblasti 560 m nad mořem. I po všech těchto příkladech může leckdo říci — ano. někde, v jednotli­vých případech tomu tak jistě je. Ale u nás ... Fakta však tvrdí něco jiného Dokazují, že jednotlivé jsou tv případy, kdy družstvo nehospodaří dobře kdež­to naprostá většina našich JZD má dob­ré výsledky ve výrobě a rok od roku dosahuje stále lepších. Samozřejmě, ty­to výsledky jsou leště hodně vzdáleny těm, jaké bychom mít chtěli a jakých v družstevní velkovýrobě lze dosáh­nout. Ovšem srovnámě-li je s výsledky a možnostmi rozvoje v malovýrobě, pak nejlépe vystoupí do popředí základní rozdíl mezi družstvy a malovýrobou. Zatím co naprostá většina našich JZD jde pevně a stále rychleji к vyšší vý­robě a jednotlivá družstva za tou­to masou dočasně zaostávají, tak jed­notlivým soukromě hospodařícím rolní­kům se daří využitím reserv poněkud zvýšit výrobu; kdežto obrovská větší­­n a, masa rolnictva vinou malovýrobv přešlapuje již po řadu let na stejné úrovni výroby nebo dokonce v ní jde zpět. Dejme opět slovo faktům, * 1 číslům. Jedním z rozhodujících činitelů pro stálý růst výroby je množství základ­ních výrobních prostředků (staveb, strojů a podobně) na každý hektar ze­mědělské půdy. V JZD vzrostla jejich hodnota z 1663,20 Kčs v roce 1953 na 4234 Kčs v loňském roce, tedy na 254 procent. A lze říci, že vzrostla také u jednotlivé hospodařících rol­níků? Každý rolník sám nejlíp ví, že nikoliv. Vezměme jiný příklad. Není žádným tajemstvím, že JZD mají znač­ně nižší stavy dojnic než soukromí rolníci, a přesto dodala loni z každého hektaru na trh 241,1 litru mléka, kdežto ostatní rolníci jen 220,3 litru. Celková hrubá zemědělská produkce v JZD činila v roce 1954 3186 Kčs na jeden hektar zemědělské půdy a loni již 3760 Kčs, tedy o 18 procent více. Může kterýkoliv jednotlivě hospodařící rolník odpovědně potvrdit, že během dvou let zvýšil výrobu téměř o pěti­nu, jako to dokázala naše JZD? O přednostech družstevní velkovýro­by, i když je v začátcích, před malo­výrobou tedy není žádných pochyb Je výhodnější pro rolníky i pro celou společnost. • Proč o tom znovu a právě teď ho­voříme? Protože právě teď, kdy v kaž­dé vesnici budou rolnici hovořit s kan­didáty o budoucnosti své obce, roz­voji zemědělství a celého národního hospodářství v našem státě, se všude к těmto otázkám dostanou a na ně narazí. Půjde přece o to, aby kan­didáti předložili svým voličům pro­gram, který chtějí po zvolení uskuteč­ňovat. Jde o to, aby všudé bylo jasno, že to základní v programy, s nímž bu­dou kandidáti Národní fronty před své voliče na vesnici předstupovat, bude další růst zemědělské výroby a životní úrovně lidu, к němuž lze dojít jen a jen cestou socialistické zemědělské velkovýroby, cestou JZD, A aby všude a všichni pracující rolníci pochopili, že to je nejen kandidátů, ale i jejich vlastní program pro zítřek a pro celou budoucnost. A že s tímto programem půjde naše vesnice do voleb. Výrobou tvárnic nahradí 4,500.000 cihel BRNO (-lík) — V Oslavanech u Brna byla zahájena stavba nové výrobny škvárobetonovýcb .várnic. Prozatímní provoz této výrobny bude zahájen již v červnu letošního roku. Od prvního zá­ří tohoto roku však bude výrobna škvá­­rcbetonových tvárnic již v plném pro­vozu a ještě letos v ní zaměstnanci vy­robí téměř milion tvárnic, které nahra­dí čtyři a půl milionu cihel. Výrobní montovanou halu této výrob­ny dodá Montostav Praha. Velké úkoly však zde čekají pracovníky Pozemních staveb z Brna, kteří jen při zemních pracích musí odklidit 35.000 kubických metrů zeminy. ZA 70.000 KORUN ÚSPOR Dejme uhlí republice — ušetříme statisíce Pod tímto heslem se rozvíjí v závo­dech Jihlavského kraje úsilí o úspory' uhlí, ke kterému daly podnět závody na Pelhřimovsku. Ve Žďárských stro­jírnách připravují na příklad zařízení na pneumatické pohazováni paliva, jež umožní dokonalejší spalování uhlí. Uspo­ří se tím ročně 7—8 procent uhlí proti dosavadní spotřebě, což představuje částku asi 70.000 Kčs. -ský- л I VXITÄ LISTU: Zpráva Ústředního výboru KSSS a Rady ministrů SSSR O dalším zdokonalování organšsace řízení průmyslu a stavebnictví These referátu soudruha N. S. Chruščeva V KRÁLOVOPOLSKÉ STROJÍRNĚ — závodě Klementa Gottwalda — se připravují na výrobu vinutých nádob do tlaku 2000 atm. Výroba nádob na vysoké tlaky si vyžaduje mnoho předběžných výpočtů. Podklady к nim jsou opatřovány tak zvaným terisometrickým měřením, při kterém se zjišťuje napětí, vznikající ve stěnách nádoby. Přesnými a spolehlivými podklady к statistickým výpočtům konstrukci je možno váhu výrobků podstatně snížit a tím ušetřit značné množství ocele a jiných kovů. — Na snímku: lny. .1. Prchal a konstruktér K. Život ský upevňují na vinutou nádobu tensometrické snimače. (Foto ČTK — E. Bican) Stovky agitátorů mezi voliči LIBEREC 31. března (Od našeho zpravodaje) — Je devět hodin, neděle dopoledne. V kanceláři městské agi­­tační komise NF v Liberci je živo. Každou chvíli se ozývá telefon. Ze všech 29 agitačních středisek podá­vají vedoucí kolektivů zprávy »Agitá­toři střediska číslo 17 jsou mezi voli­či« — je slyšet z druhého konce drátu. »Zatím navštívili 275 občanů, kteří v akci zvelebení města odpracuj! 435 brigádnických hodin.« — »V Růžodole 1 získali agitátoři 42 nových členů do Svazu československo-sovětského přá­telství.« — »Ve volebním obvodě 195 uzavřeli' občané za hodinu závazky na úpravu města a třetí osmiletky v hod­notě 740 brigádnických hodin.« Za dopoledne navštívilo přes tisíc agitátorů v Liberci na 12.000 rodin. Hodnota vyhlášených závazků hnila v té době už 18.800 brigádnických hodin Zatím co jsou agitátoři v domác­nostech, občané v některvch obvodech hned uvádějí své závazky v činy. Na příklad v Růžodole 1 po celou neděli pracovala dvacetičlenná brigáda, vede­ná agitátorem Pošmurem. na úpravě parku, v Rochlicich pracovalo 15 bri­gádníků na úpravě i Dělnického domu. České Budějovice 31. března (ru) — Ve třech okresech Českobudějovic­kého kraje v milevském, českokrumlóv­­ském a strakonickém a v městě Čes­ké Budějovice rovněž využili agitátoři neděle к tomu, aby seznámili voliče s kandidáty Národní fronty, získali je pro aktivní účast na volbách a pro usku­tečňováni programových plánů národ­ních výborů. Vesnickým agitátorům na Ceskokrum­­tovsku pomohli soudruzi z patronátních závodů. Do Janského Údolí na př. zajela skupina agitátorů z papírny \Rudého práva ve Větřní, do Dolního Třebonína agitátoři z STS. Agitátoři, se nevraceli , s práz.dnem. Na oddělení státního statku Křenový Dvory se občané německé národnosti zavázali pomoci při stavbě místního roz­hlasu. Na milevském okrese, kde agitá­toři navštívili jen v polovině obcí okre­su 2200 rodin, přinesly závazky rolníků, podle neúplného hlášení na 5000 kg maja, 14.000 litrů mléka a 16.330 vajec nad plán a 4340 brigádnických hodin na úpravu návsi, budov či silnic. С TU 104 na bratislavském letišti Z Prahy do Bratislavy za 25 minut V neděli dne 31. března v dopoled- S nich hodinách přiletěl po prvé do > Bratislavy sovětský reaktivní letoun > TU 104. Letadlo, které startovalo z Prahy v 9 hodin 54 minut, bylo nad Brnem za 11 minut a do Bratislavy dorazilo za 25 minut po startu. Výška letu se pohy­bovala kolem 4150 m a rvchlost. větši­nou kolem 850 km v hod. Přistání na bratislavském letišti, ie­­hož přistávací plocha ie o 400 m kratší než přistávací plocha na letišti v Praze, zdolala posádka hladce. Na letišti očeká­valy letoun zástupv bratislavských občanů, aby přivitalv sovětské letce a prohlédly si neimoderněiší dopravní le­tadlo světa. Posádka letounu TU 104 se během dne podívala na Bratislavu a společně s představiteli Čs. aerolinii vzdala na Slavíně hold sovětským vojákům, nad­­lým při osvobozeni Bratislavy. -fk- N, A. Bulganin a N, 8. Ghruščev i Finska HELSINKI 31. března (ČTK) — V Hel­sinkách bylo oficiálně oznámeno, že předseda Rady ministrů SSSR N. A. Bulganin a člen presidia Nejvyššího sovětu SSSR N. S. Chruščev přijedou na pozvání finské vlády na oficiální ná­vštěvu do Finska 6. června a stráví zde asi týden. Z pobytu delegace italské komunistické strany Delegace Italské komunistické strany, která se v Praze, účastni, jednání s Ko­munistickou stranou Československa, navštívila v neděli Museum Klementa Gottwalda a hydrocentrálu ve Slapech. Večer vyslechli italští soudruzi v Ná­rodním divadle Fibichovu »Messinskou nevěstu«. Stávka španělských horníků PAŘÍŽ 31. března (ČTK) — V uhel­ných dolech v provincii Oviedo pokra­čuje stávka horníků, kteří žádají zvý­šení mezd. Španělské úřady se snaží násilím potlačit stávkové hnutí horníků. Agentura France Presse vydala po­dle španělského rozhlasu komuniké civilního guvernéra Asturie, у němž1 se praví, že v provincii Oviedo jsou nyní rozmístěny armádní jednotky, civilní garda a ozbrojené policejní jednotky a že civilní úřady odevzdaly své funkce vojenským úřadům. V těchto dnech byla do armády povolána velká sku­pina stávkujících dělníků. V šesti krajích se konaly KRAJSKÉ KONFERENCE KSČ Ve dnech 30. a 31. března se sešli v šesti krajích delegáti na krajských konferencích KSČ. Na všech konferencích byly přítom­ny delegace Ústředního výboru KSČ, které v jednotlivých krajích vedli: v Bratislavě člen politického b.yra K. Bacílek, v Nitře člen OV KSČ F. Zupka, v Banské Bystrici kandidát ÜV KSČ P. Majling, v Žilině člen ÜV KSČ P. David, v Košicích člen OV KSČ R. Strechaj a v Ostravě člen politic­kého byra R. Barák. , Zprávy o činnosti krajských organi­sed strany přednesli vedoucí tajem­nici krajských výborů. Na konferen­cích byla kriticky a sebekriticky hod­nocena práce stranických organisací a jejich orgánů v uplynulém období. Zvláštní pozornost byla , věnována usnesení Ústředního výboru KSČ o zvý­šení efektivnosti našeho hospodářství. Důkladně se hovořilo i o dalším postu­pu při budování JZD a o, dalším rozši­řování členské a půdní základny JZD. Právě tak jako na předešlých konfe­rencích projevila se i na těchto kon­ferencích pevná semknutost komunis­tů a neochvějné odhodlání splnit usne­sení celostátní konference. Na krajských konferencích byly zvoleny krajské výbory a krajské re­­visní komise. Delegáti rovněž jedno­myslně schválili usnesení konferencí, která vytyčují směr další činnosti kraj­ských organisací. Z pobytu čs. vládní delegace v Šenjanu ŠENJAN 31. března (Od zpravodaje ČTK) — Dne 31. března dopoledne na­vštívila československá vládní delegace První šenjanský závod na výrobu obrá­běcích strojů. V krátkém výkladu seznámil ředitel závodu Van Hou-šan členy delegace s výrobou a rozvojem tohoto závodu, který z pouhé opravářské dílny v době japonské okupace vyrostl nyní v mo­derní závod. Podle slov ředitele byl zá­vod přebudován podle sbvětské pro­jekce a většina strojního vybavení by­la dodána ze Sovětského svazu, z Čes­koslovenska a ostatních socialistických Členové československé vládní dele­gace pak prošli jednotlivé dílny a po­drobně se seznámili s tímto závodem, vyrábějícím soustruhy a další stroje pro mnoho čínských závodů- V odpoledních hodinách navštívila československá vládni delegace šen­janský závod na výrobu těžkých stro­jů. V doprovodq náměstka ředitele zá­vodu a hlavního inženýra Huan Mu­­čiha si členové delegace prohlédli jed­notlivá oddělení tohoto závodu, v němž přes 10 % strojního vybavení tvoří československé stroje. Na počest a na uvítanou československé vládní delega­ce byly v celém závodě připraveny slavnostní nástěnky, vyzdvihující ze­jména význam československých stro­jů pro závod i pomoc československých odborníků. Dělníci slévárny uvítali de­legaci nástěnkou s nápisem: »Všichni zaměstnanci a dělníci vřele a s nadše­ním podporují Společná prohlášení vlá­dy Číny a Československa a s nadše­ním podporují také Smlouvu o přátel­ství a spolupráci, podepsanou čínskou a československou vládou.« Po prohlídce závodu se před budo­vou ředitelství shromáždilo několik set dělníků a rozloučilo se s českosloven­skou vládni delegaci-upřímným potles­kem. Recepce na počest delegace Předseda lidového výboru provincie Liaonin Tu Či-hen uspořádal 31. břez­na večer slavnostní recepci na počest československé vládní delegace, odjíž­dějící 1. dubna к návštěvě Korejské lidově demokratické republiky. Recepce se zúčastnili předseda Stát­ního výboru pro výstavbu ČLR Van Ho-šou, náměstek ministra zahraničních věcí ČLR Či Pen-fej, velvyslanec ČLR v ČSR Cao Jin, náměstek předsedy li­dového výboru provincie Liaonin Huan Ta, tajemník provinčního výboru Ko­munistické strany Číny Li Tao, před­seda lidového výboru města Šenjanu Liu Pao-tien, tajemník městského výbo­ru Komunistické strany Číny Čiao Žo-ju, (Pokračování na str. 5.) TŘI OBRÁZKY n Е&с1моАо. a^itahuAo. stíúeAisloa. V tom domě přitisknutém ke staro­bylé Mikulovské bráně v Kadani býval v květnu čtyřicátéhopátěho roku štáb sovětského generálmajora Golovina. I dnes je tu cosi jako štáb. Agitačni středisko. Za sklem u vchodu čteme: V roce 1956 stoupl v okresemalo­obchodní obral o 9 milionů 7 krát sto tisíc korun (i při tolikerém snížení cen) — vklad.v občanů vzrostly o 3.6Í8 000 Kčs — v JZD bylo postaveno 73 staveb za 4,703.400 Kčs a průměrná hodnota pracovní jednotky se vyhoupla nad pěk­ný obnos 23 korun. Vcházíme dovnitř. Právě začala be­seda žen. Odložily háčkování a pletení a na­slouchají hlasu učitelky Lumerdingo­­vé a potom Šťovičkové z jedenácti­­letkv, která pomátlá zdejšímu agitač­­nímu středisku. Zní slova z povídek spisovatele Drdy o té polévce z poslední slepice pro partyzány a o statkářštině »brousku« pro dělníky, i Svatopluk Čech má co povědět, totiž, jak si jeden tři rokv šetřil na husu. Když je dočteno, je hned člověku tepleji a veseleji, že už tak není a z přadénka vzpomínek a nápadů se odvíjí první nit. Důchodkyně Hyklová zavzpomíná na ty časv neblahé selské pýchy, která sežehla všechnu svěžest jejího mládí, mládí děvečky., »Cb vy, mladé, víte...« Mladé ženy nesetrvají dlouho u vzpo­mínek. Mají jich méně a jsou lepši a ještě trvají. Nelze všechny. nahlas vy­slovit. Jiná starost jim-běží hlavou. »Co v té Gáze je nového a co Egyp­ťané?« A z vyprávění a vysvětlování se do­stanou až к tomu, jak ta Anglie je vlastně malá země. a co stávek tam lordi mají a zase hupky domů: »Víc práce. nu. jak se to říká, těch pra­covních příležitosti pro ženy kdyby bylo víc.« »Dlouho trvá čištění a správa prádla.« »Proč nejsou, polotovary na vařeni?« Na co nemůže odpovědět, zapisuje si vedouc! agitačniho střediska M. Víš­­ková a poví o tom soudruhům z národ­ního výboru i na okresním výboru strany. Ženy si pTijdou pro odpověď. Druhý večer je jiný. Jiní lidé se sešli v našem štábu — agitátoři. Sděluji si zkušenosti a vyprávějí, co slyšeli v ro­dinách. které navštívili. Opět se tu ozve: »Ženy chtějí pracovat, jen nevědí kde.« »Občané žádají prodej minerálky v kiosku na rohu parku. Rum dosta­nou všude.« »A udržovat chodníky v ulici Jana Svermy.« »I o špatném rozvozu chleba se hod­ně mluví.« Ale co je důležité — lidé chtějí znát budoucnost Kadaňska. Slyšeli o bu­doucí velké těžbě uhlí, hubují na po­malou výstavbu bytů. Člen okresního výboru strany sou­druh Bebr si zaznamenává všechno, co slyší, aby příště mohl odpovědět a agitátoři to pak sděl! lidem. Nebyla by to schůzka agitátorů, kdy­by tu nepadla i praktická poznámka: »Lidé nás rádi vidí, ale nechoďte — žádá agitátorka Laudová — v neděli brzo ráno. Lidé si chtějí pospat, ženv nemají ještě uklizeno a pak se divte, že to někdy nejde jako po másle.« Sesedlo se vedení střediska — sou-, druh Bebr z okresního výboru strany, soudruh Lev z výboru stranické orga­­nisace v místě, soudružka Víšková a dalších dvanáct členů kolektivu agi­­tačnlho střediska a přemýšlejí., radí se nad plánem práce střediska, nad plá­nem zájezdů do vesnic. Ale zamýšlejí se 1 nad udivenými otázkami mláde­že: »Jakže to bylo? To lidé opravdu neměli práci?« A hledají srozumitel­nou odpověď. Hledají . cesty i pěšinky к srdcím lidi, uvažují, jak vést jejich myšlen­ky. aby pochopili naši převratnou do­bu, abv věděli, v čem že vězí ta vyšší efektivnost výroby. Na 3500 občanů navštívilo zdejší agitačni středisko v minulých volbách a potom dál si sem chodili pro knížky i na kus řeči. Oživit dobrou zkušenost jako třeba hudební večerv. I besedv pro důchod­ce, pro občanv německé národnosti, pro myslivce, pro rvbáře a sportovce a kdyby v Kadani bylo 15 kominíků, tedy i pro ně bude beseda. Se všemi, s každým spoluobčanem musí komu­nisté pohovořit. M. VYKUKA Soudružky V, Beránková а М,- Víšková a soudruh Malý si vyměňují zkušenosti ze své práce mezi voliči POLE OŽIVLA PRACÍ Družstva začala soutěžit • Rozšiřují se plochy cukrovky PRAHA (ská) — Jedno družstvo za druhým, STS, státní statky i sou­kromí zemědělci denně hlásí, že se již rozjeli do polí.. Jak oznamují, pů­da je výborně »zralá« a počasí vět­šinou vyhovuje. Proto už je také mnoho družstev, kde začali hospo­dařit nejen s jařinami, ale 1 se sáze­ním raných brambor. К 25. březnu byla jarní pšenice zaseta v JZD z 58,2 % a na státních statcích z 52,9 procenta. Méně je zaseto ostatních jařin a raných brambor je vcelku zasázeno 312 ha v družstvech a 170 hektarů na státních statcích. »Se soutěží zvládneme jarní práce rychleji,« hovořili družstevníci na okresní konferencí JZD šternberského okresu a také se skutečně na soutěž příprávili. Byl zde vytvořen poradní sbor s pracovníky družstevního odděle­ní ONV, jehož členové navštěvují JZD a spolu s družstevníky připravují sou­těže. Ze zkušeností a námětů ta­kových pohovorů budou také vytvo­řena kriteria zemědělské soutěže. Na některých jiných okresech už se druž­stva do soutěže pustila a v příštích tý­dnech budou hodnotit své soutěžní zá­vazky á pracovní výsledky. Četné socialistické závazky se obje­vují hlavně na obdělávání cukrovky. Té­měř denně docházejí o tom do redakce zprávy, v nichž družstva popisují, o ko­lik hektarů zasejí více, jak si rozšíří osevní plochu. Na příklad JZD v Kon­čících na Novobydžovsku zvyšuje osev cukrovky o 5 ha: zaseto již zde je 20 hektarů. Současně družstva tohoto okresu vyzvala na soutěž státní statky v kraji o překročení osevu cukrovky alespoň o jeden hektar. Díky takovému nástupu do jarních prací bylo do so­boty v Hradeckém kraji už 120 ha cuk­rovky v zemi. Vlastenecký hektar cukrovky vyhlá­sili mladoboleslavští družstevnici a ze­mědělci. Je to jejich odpověď na výzvu Kolína. Jeden hektar navíc obdělá JZD Sukorady, Jizerni Vtelno a Zamachy, jednotlivě hospodařící zemědělci v Ojezdci se zavazují obdělávat navíc 6 ha cukrovky. Na novostrašeckém okrese mají dob­rý nástup do jarních prací také trak­­toristé. V pěkném počasí měli, v polích 48 traktorů а к 27. 3. měli již zasety jařiny a začali se setím ovsa. Stanice již hodnotila také nejlepší traktoristy, z nichž na Š 30 získal prvenství Pavel Princ, na DT 54 Václav Zelenka. Pro pracovníky STS tohoto okresu je jistě radostnou zprávou to, že závodní výbor ROH získal jeden televisor, který bude předán vítěznému středisku v soutě­žení v jarních pracích. Delegace armády mezi severočeskými havíři MOST 31. března (ČTK) — Oslavy 25. výročí velké mostecké stávky po­kračují besedami na školách, šachtách a v závodech, na nichž hovoří účastní­ci stávky a její pamětníci. Na kultur­ních akcích vystupují přední umělecké soubory. V sobotu hostoval v mostec­kém Divadle pracujících vojenský kul­turní soubor a v neděli zavítala do Mostu na besedu se členy stávkového výboru delegace naší armády, vedená ministrem národní obrany generálplu­­kovníkem B. Lomským. Havíře a členy někdejšího stávkového výboru pozvali vojáci na ukázku bojové připrave­nosti. Delegace naší armády si také se zájmem prohlédla výstavku o dějinách dělnického hnutí na českém severu a rozvoji severočeského revíru v posled­ních 10 létech. Po besedě v Oblastním klubu horníků v Mostě odjeli pak její účastníci do hornické obce Záluží na přehlídku vojenských uměleckých sou­borů. Koho uslyšíme před „Pražským jarem“ Ještě před zahájením letošního »Praž­ského jara« к nám zavítá ze zahraničí několik umělců. S Českou filharmonií vystoucí v praž­ském Domě umělců ve čtvrtek 4. dubna italský violoncellista Enrico Mainardi se svým krajanem klavíristou , Carlo Zecchim. Italští umělci se představí v Praze ještě 6. dubna na samostatném koncertě a 9. drbna také v Bmě. Ru­munský dirigent Georg Georgescu bude řídit dva naše orchestry: 29. a 30. dubna Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK a 9. a 10. května у Bratislavě Slovenskou filharmonii. Řecký klavírista Georg Hadjinikos za­­. hájí , koncem dubna umělecké turné v Pardubicích, Ostravě a některých dal­ších městéch. (ČTK)

Next