Rudé Právo, květen 1957 (XXXVII/120-150)

1957-05-01 / No. 120

KUPŘEDU, SVĚTOVÁ ARMÁDO PRACUJÍCÍCH! ТЛ uní dri^s kroky milionů po ze­­měkouli. První máj vyzval zas dělnické pluky к slavnostní pře­hlídce, vyzval je ke každoroční pří­saze boje proti mamonu, vlády­­chtivosti a nelidství. A symbol to­hoto dne, dne protestního a mani­­festačního, rudého dne internacio­nalismu se rozšířil tak, že se v něm soustředily i touhy a přání lidí, kteří vidí v síle a v cílích dělníků i záruku svého cíle — přátelství a mír mezi národy. Proto se připo­jili к dělnickým plukům všichni poctiví lidé světa a jejich armáda je tak mohutná a silná, že před ní blednou vojenské pakty a bloky. Dnes jde světem solidarita míru! Mohutný zástupe, ocelový a silný, vpřed! Teď, snad právě teď, se ozvala polnice, zahajující přehlíd­ku na Rudém náměstí. Armáda ne­přemožitelných. Před čtyřiceti lety vstala z krve a nenávisti. Zardou­sila zlatého molocha, odrazila drzé štěnice interventů. Dělnické pěsti a dělnické hrudi zaštítily matku Revoluci. 'Tjnes si vzpomínáš, soudruhu ^ z Krásné Přesni kterak jste hájili revoluci na barikádách v moskevské dělnické čtvrti. Je ti snad šedesát, více či méně, záleží jen na tom, že tvé ruce bily kontra. Tvé mozolné ruce se napřáhly proti těm zlatým, které chránily kulo­mety. Čtyřicet let jsi již bez pan­ství kapitálu. Blyští še čepel# mečů, hřmí tan­ky. Tak si to asi představoval Fu­čík, když ve vězení myslel na První máj. A věřil, ne, on to věděl, že tato armáda přejde vítězně přes mrchoviště fašismu. Dvanáct let je tomu, co sovětský lid zvítězil nad fašismem. Proto dnes kráčejí světem větší a silnější davy pracujících pod ru­dým praporem. S písní veselou, s písní do kroku, s písní revoluční. Poslední světová válka probudilá i ponížené v nejtemnějším žaláři kolonialismu. Pozvedl hlavu černý i hnědý. Přemýšlejí, jaká to byla síla, která pomohla Sovětům vyjít vítězně z tak těžké války. Co že to bylo, co udrželo v jednotě a bratr­ství tolik národů SSSR. A vidí, že tam není ani národů vyšších a niž­ších, povýšených a služebných, že jsou si všechny národy rovné. Že není ani těch, kteří vykořisťují, ani těch, kteří jsou vykořisťováni. Proto se zamýšlejí nad tím, jaký to divný chléb peče kapitál, když hází pšenici do moře, zatím co se hladové žaludky nezaměstnaných* stahují bolestí. Chléb z pšenice a mořské vody, bez kvasu. Kvas — ten bublá v srdcích chudých a ujař­mených, a teprve až vzkypí, bude dost bílého chleba! A tu se podívají i na nás. Na naši usměvavou zem. Buď zdráva, lidově demokratická repu­bliko! Jak se jde lehce tvým pra­cujícím prvomájovým dopolednem! Zítřek je jistý. Víme, co chceme od života. Ale to jenom dnes, o Prvním máji, kráčíme po dlažbě a po asfal­tu, nejširšími ulicemi, v prostor­ných náměstích. Jindy je cesta těž­ší, Výmoly starých lidských chyb, příkopy byrokratismu, kameny zlo­myslností. I tohle překonává zá­stup hospodářů, který dnes kráčí v prvomájové slávě, ať kdo z nich stojí ve všední den u soustruhu, řídí letadlo či klepe do písmenek psacího stroje. Hospodáři, v jejichž rukou je osud země, nechtějí být marno­tratnými syny svých otců, těch, kteří pokládali životy za dnešní současnost. Včera jsme jednali o sklizni. Vyhlásili jsme náš míro­vý rozpočet. Přehrady, hutě, školy, nemocnice. Osvěta a kultura. Pěti­letka. Na to jsme vydělali. Ale také na zbraně. I na ně. Víme — kdo je slabý, bývá bit. My slabí nejsme. Ale je zapotřebí vydělat mnohem víc, vyrábět hospodárněji. Když každý z nás bude dbát, aby mu štěrbinami nedbalosti a nepořádku neutíkaly hodnoty, bude to vidět. Vždyť se na nás dívají vzdálení, a přece blízcí soudruzi dělníci v ka­pitalistických zemích! Li ospodáři. Sami si v zemi vlád­­nou. Sověty — národní výbo­ry. Všecká moc pochází z lidu. Prv­ní máj tohoto roku je vstupním dnem vzrušeného údobí, kdy se rozhoduje, kdo má být zástupcem lidu, kdo má jeho přání a tužby ustavičně přednášet a o ně se sta­rat, kdo má s ním být neustále ve styku. Stojíme před volbami. Bez humbuku jednotlivých politických stran, bez křiklavých nadpisů na zdech domů a výstřelků demago­gické propagandy. Jednotná Národ­ní fronta. Však není málo nepřátel, kterým je trnem v oku radostná opovážli­vost naší země. Krouží a slídí a hledají slabiny, kam by vbodli je­dovaté kopí své nenávisti. Což není Maďarsko dostatečným dokladem toho, jak umí hryznout hyena — buržoasie, když vystihne slabinu? '^epřítel číhá i hrozí. Ve zlatém spáru drží atomové a vodíko­vé bomby. Fašistická chamraď, roz­lezlá do koutů světa, zas přichází vhod zlatým mocipánům. Ale dělník jde hrdě o Prvním máji. Lid přece nepřekvapí vaše šprýmy, pánové! Lid ví, s kým má tu čest. A bude si vědět rady! Kla­diva hněvu hrozí rozdrtit vaše na­­pomádované hlavy prolezlé ciframi výpočtů, kolik že by vynesla příští válka. Stávky ohrožují vaše ban­kovní konta. S bílými jdou dnes černí a hnědí, zlaté doiy levných pracovních sil v koloniích se ne­ustále zavírají, neboť si i barevný dělník začíná uvědomovat, jakou cenu má jeho práce. Veliká je dnes solidarita pracujících lidí! К Vánočním ostrovům v Ticho­moří chystají se vyplout v příštích dnech lodi. Bude to celá rybářská flotila. Japonští rybáři jsou odhod­láni odjet к místům, kde chce An­glie zkoušet své nukleární zbraně. Chtějí odjet proto, aby svou pří­tomností zabránili shození pum. Svět není dnes rozdělen na tábor války a tábor míru jen hranicemi zemí, které se zbavily vykořisťo­vání. Mírové hranice jsou nekoneč­né, z Evropy i z Asie se přelily do všech ostatních světadílů, jsou v srdcích a v myslích lidí, v jejich jednání. Lidstvo se nechce octnout na strašlivém krchově, kde hovoří hlad se smrtí. Lidstvo má jiné cíle a celou svou silou, která nezná překážek, ubrání mír. Vynutilo si skončení války v Koreji a Vietna­mu, zarazilo krvavé běsnění impe­rialistů v Evropě. Bude mít sílu za­mezit třetí válce. T4uní dnes kroky milionů po *■-' zeměkouli. První máj vyzval zas dělnické pluky к slavnostní přehlídce. Jdou šiky, do jejichž rudých praporů ještě prosakuje čerstvá dělnická krev. Jdou, a kaž­dým krokem tvrdnou jim pěsti. Jsou připraveni. Jdou roztančené průvody májo­vého veselí v zemích bez vykořis­ťování. Radost a vlajkoslávy letí do nebe. S veselím pochoduje i vůle. Vůle bránit to, čeho bylo dosaženo. Je jaro, je První máj! V máji je u nás v Československu tolik ve­selých dnů! PRVNÍ MÁJI, který jdeš již po osmašedesáté naší Prahou a celou zemí, buď stále jařejší, překypuj zdravím, silou a krásou! Buď v nás se svou myšlenkou dělnické solida­rity, v níž jedni bojují a druzí musí bránit, co již vydobyli. Pro mír a pro šťastné zítřky posiluj nás, děl­nický svátku, posiluj bojovou jed­notu, v níž je neporazitelná světo­vá armáda pracujících! Na počest40.výro6í Velkého října Předmájové schůze v závodech V předvečer 1. máje shromáždili se pracující PRAŽSKÉHO ZÄVODU ČKD SOKOLOVO na nádvoří své to­várny, aby schválili socialistický záva­zek na druhé čtvrtletí. Byl to cech kovárny, který se před několika týdny první přihlásil o slovo. A za kováři další jednotlivci, kolektivy I střediska. Všech těchto 1664 dílčích závazků a 792 osobních účtů dává dobrý předpo­klad, že první úkol, který si sokolováci vytkli — dobře se vyrovnat s plánem na druhé čtvrtletí ve všech hlavních ukazatelích — bude splněn se ctí. -h * V PLZEŇSKÝCH ZÁVODECH V. I. LENINA chtějí splnit plán hrubé vý­roby ve II. čtvrtletí na 100,1 % a plán hotových výrobků na 106,1 %. Mimo­řádnou pozornost věnují exportním zakázkám, především do Sovětského svazu a lidově demokratických zemí. V energetickém závodě nahradí 4000 tun černého uhlí stejným množstvím hnědého a vyrobí do státní sítě navíc 12 milionů kWh elektrické energie. Odpovědí na výzvu Královopolských strojíren je rozhodnuti konstruktérů a technoloqických odděleni, že ve spo­lupráci s pracovnikv v dílnách uspoří v letošním roce 15,055.700 Kčs na ná­kladech za materiál. Ve váze to dělá tři tisíce tun! -SI * _ Rovněž pracující ŽELEZÁREN STA­LINGRAD VE FRÝDKU-MÍSTKU uza­vřeli na počest 40. výročí Velké říjno­vé revoluce závazek, který je zamě­řen ke splnění a překročení plánu ve II. čtvrtletí. V mostárně vyrobí 387 tun výrobků a ve válcovně 499 tun válcovaného materiálu nad plán, z to­ho 120 tun pozinkovaného plechu. Cel­ková hodnota zboží vyrobeného nad plán činí 1,667.385 Kčs. Při torri proti plánu zvýší produktivitu práce o 0,7 % a dodrží stanovené mzdové fondy. Po­dle uzavřených osobních účtů úspor a závazků ušetří podnik dalších 250.328 Kčs. -fk AŤ ŽIJE 1. MÁJ-SVÁTEK PRÁČŮ JÍCÍCH C ELENO SVĚTA! Prolétán všech zemí, spojte se ! RUBE PRAVO ÚSTŘEDNÍ ORGAN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Slavnostní udělení vysokých státních vyznamenání předním pracovníkům na pražském Hradě Nechť statisíce a miliony jdou za příkladem nositelů řádů PRAHA (Od našeho zpravodaje) ~Na pražském Hradě ve Španěl­ském sále, jehož průčelí zdobilo heslo »V roce slavného 40. výročí Velké říjno­vé socialistické revoluce zabezpečíme další vzestup našeho hospodářství pro blaho lidu a cílů republiky!«, se konalo v úterý dopoledne slavnostní shromáž dění, na němž byla udělena nejlepším a nejzasloužilejším pracovníkům a ko­lektivům vysoká státní vyznamenáni, V čestném předsednictvu zasedli představitelé strany a vlády Rudolf Barák, Jaromír Dolanský, Václav Kopecký, Antonín Novotný, Viliam Široký, Antonín Zápotocký, Ludmila Jankovcová a Otakar Šimůnek, dále předseda Ústřední radv odborů František Zupka, náměstek předsedy vlády Karel Poláček a členové vlády. Slavnosti se dále zúčastnili tajemníci ÚV KSČ, zástupci Národního shromáždění, předseda sboru pověřenců Rudolf Strechaj, tajemníci ÜRO, zá­stupci odborových svazů a orqanisací Národní fronty, četní význační předsta­vitelé politického a kulturního života, domácí a zahraniční novináři. Mezi hosty byli i manželky vyznamenaných a členové zahraničních odborářských delegací, kteří se zúčastní oslav 1. máje. Po zahrání státní hymny zahájil slavnost předseda ÜRO soudruh Franti­šek Zupka. Přivítal vyznamenané pracovníky a řek] m. j., že neustálý rozvoj a pokrok národního hospodářství v naší zemi je rozhodujícím činitelem pro rychlejší vybudováni socialismu a zároveň i nejlepši zbraní v boji o upevněni socialistické soustavy a zachování míru. Hovořil o tom, že je v našich mož­nostech dosáhnout těchto cílů, že zárukou toho jsou znalosti, dovednost a ini­ciativa našich dělníků, rolníků a pracující inteligence. Ministři jednotlivých resortů pak předali nejlepším pracovníkům Řády re­publiky >a Řády práce Po udělení celkem pěti Řádů republiky a 60 Řádů práce promluvil к vyznamenaným a hostům president republiky soudruh Antonín Zápotocký. Jménem vyznamenaných promluvil vedoucí montér z Hut­ních montáží v Ostravě Jan Piatkevič. Tato část byla zakončena Písní práce. Představitelé strany a vlády pokračovali pak v přátelské besedě s vyzna­menanými pracovníky v representačních sálech pražského Hradu. Po společném obědě ve Slovanském domě se konalo v Národním divadle slavnostní představení opery »Rusalka«. -------♦------­ Zahraniční odboráři na oslavy 1. máje Do Prahy přijely odborářské delegace z různých zemí celého světa, aby se zúčast­nily oslav 1. máje. V Československu^ dlí delegace odborářů z Burmy, Bulharska, Čín­ské lidové republiky, Dánska, Finska, Fran­cie, Holandska, Indie, Indonésie, Itálie, Ja­ponska, Jugoslávie, Kamerunu, Korejské li­dově demokratické republiky, Maďarska, Mongolské lidové republiky, společná dele­gace něméckých odborů, dále delegace z Norska, Polska, Rakouska, Rumunska, Řecka, SSSR, Švédská a Velké Britannie. (ČTK) -------+------­ Jadernou energii jen do služeb míru! Pracovníci fakulty technické a jaderné fysiky university Karlovy v Praze a Ústsvu jaderné fysiky ČSAV se připojují к výzvě Světové rady míru prohlášením, v němž se m. j. praví: Při každém výbuchu atomových a vodí­kových pum se dostává do ovzduší nesmír­né množství radioaktivního prachu, který postupně dopadá zpět na zemský povrch. V důsledku toho se hromadí na zemském povrchu zejména radioaktivní stroncium 90. Prozatím je jeho množství, které je možno v kostech zjistit, hluboko pod přípustnou hranicí, avšak při dalších pokusech by došlo к takovému zvýšení jeho obsahu, že by byla překročena přípustná dávka a došlo by к ohrožení lidského zdraví. Proto se stavíme za výzvu předsednictva Světové rady míru a Čs. výboru obránců míru к okamžitému zákazu pokusů s ato­movými zbraněmi. Protestujeme rovněž co nejdůrazněji proti vyzbrojování západoně­­mecké armády jadernými zbraněmi, pro­testujeme proti vytváření dalších základen těchto zbraní kdekoli na světě. Podporu­jeme konkrétní návrhy Sovětského svazu na odzbrojení. Obracíme se na všechny pracovníky v oboru jaderného výzkumu na celém světě s výzvou, aby nedopustili zneužívání svých objevů к výrobě neustále zhoubnějších ni­čivých prostředků. Dnes, v předvečer 1. máje, upozorňu­jeme na nebezpečí plynoucí z pokusů s ato­movými zbraněmi všechny naše pracující a vyzýváme je, aby společně s námi ve Svá­tek práce protestovali proti zneužívání ja­derné energie. Prohlášení podepsali děkan fakulty tech­nické a jaderné fysiky prof. dr. V. Petr­žilka a ředitel Ústavu jaderné fysiky_ ČSAV ing. Č. Šimáně. (ČTK) -------+-----­ Zítra bude zahájen ZÁVOD MÍRU Jeden z nejpopulárnějších a součas­ně největších amatérských cyklistic­kých závodů na světě bude zahájen zítra v 9,45 hod. na Staroměstském náměstí v Praze. Organisátoři Závodu míru Praha—Berlín—Varšava spolu s redakcemi listů Rudé právo, Neues Deutschland a Trybuna Ludu připravili letos již X. jubilejní ročník, u jehož startu se sejde 14 zahraničních druž­stev. Všichni účastnici jsou již v Praze. Dnes se zúčastní slavnostních prvomá­­jových oslav a odpoledne spolu s de­setitisíci Pražany navštíví Park kultury a oddechu Julia Fučíka, kde je na po­čest zahájení Závodu míru připraven bohatý kulturní a sportovní pořad. Cíl prvé etapy je v Brně. Účastníci závodu se vrátí opět do Prahy v sobo­tu, kdy je přivítáme v clil třetí etapy na stadionu Spartaku Praha Sokolovo. Projev presidenta republiky soudruha Antonína Zápotockého Váženi přátelé, soudružky a sou­druzi! Naše dnešní slavnostní shromáždění v sálech pražského Hradu má svůj zvláštní a důležitý význam. Scházíme se bezprostředně před 1. májem, kterýžto den je už po celá desetiletí tradičním svátkem pracují­cích. Stal se bojovnou mobilised děl­nických mas v boji za odstraněni ka­pitalistického vykořisťováni i oslavou docíleného vítězství v zemích, kde panství kapitalismu bylo svrženo. Naše dnešní, v pořadí již sedmá slav­nost udíleni vyznamenání a řádů nej­lepším pracovníkům na pražském Hra­dě stává se tradiční slavností našeho úsilí a snažení o uskutečnění socialis­tické výstavby. К porážce kapitalismu bylo potřebí desetiletí těžkých, obětiplných bojů, aby bylo dosaženo vytčeného cíle, od­stranění starého společenského řádu. Dnes je potřebí nepřetržité, usilov­né i obětavé práce, má-li být dosažen vytčený cíl — vybudování nového so­cialistického řádu a tím i trvalého zvy­šování a zajištění hmotného a kultur­ního blahobytu všech. Po této cestě kráčíme v naší Česko­slovenské republice již po řadu roků neúnavně a trpělivě vpřed. Také v uplynulém roce došlo v na­šem státě, dík socialistické výstavbě, к dalšímu růstu výrobních sil a další­mu výraznému zvýšení životni úrovně obyvatelstva. Tento fakt oceňují s radostí všichni naši občané, -lusí jej chtě nechtě při­znávat i naši nepřátelé. Přiznala jej v poslední době, byť I s kyselou tváří, také naše reakční emigrace. To nás ovšem nemůže vést к sebe­uspokojení a bezstarostnosti. Naší po­vinnosti je předložit si otázku: Nemohly být výsledky naší práce ještě daleko lepší, kdybychom bylí přednosti a možnosti našeho socialis­tického zřízení všude a plně využili? Tato otázka byla podrobně rozebrá­na na únorovém zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Českoslo­venska Zde bylo konstatováno, že přes veliké úspěchy, kterých jsme při výstavbě socialismu v poslední době dosáhli, vystoupily do popředí I někte­ré záporné rysy, které dosažené úspě­chy snižují, a kdyby proti nim nebylo včas bojováno, mohly by v budoucnu naši cestu stálého zvyšováni životni úrovně i vážně narušovat. Tyto. záporné rysy, jež ve svém souhrnu zpomaluji tempo růstu národ­ního důchodu, jsou způsobovány hlav­ně nevyužíváním všech možností к ješ­tě rychlejšímu růstu produktivity prá­ce a neuspokojivým vývojem úrovně vlastních nákladů, zvláště materiálo­vých. Tak ku příkladu v téže době, kdy plánované mzdy dělníků byly překro­čeny o 2,6 %, byla plánovaná pro­duktivita práce překročena jen o 1,9 procenta. Nebylo tudíž dosaženo před­pokládaného předstihu produktivity před růstem mezd a to je v socialis­tickém hospodářství zjev nesprávný. V naší výrobě neprosadili jsme také dostatečně režim hospodárnosti ani při; odstraňování zmetkovitosti, ani při sni­žování neproduktivnfch nákladů. Je nutno si uvědomit, že nepříznivý vliv na naše hospodářství má i ten fakt, že vyplatíme stamilionové mzdy za práci, kterou v důsledku zmetkovi­tosti nebyla vytvořena žádná hodnota. Podobné zievv máme i v zeměděl­ství. V živočišné výrobě by! sice loni výrobní plán překročen o 1,4%', ale plán rostlinné výroby bvl splněn jen na 32,1 což bylo hlavně zaviněno ne­splněním plánu výroby a výkupu cuk­rovky. Bylo však iiž několikrát konsta­továno. a opakuji to znovu, že neúrodu cukrovkv není možno svádět ien na ne­přízeň DOčasí. neboť bvla značně.., zavi­něna i tím, že se obdělání cukrovky ne­věnovala dostatečná pozornost.; Konstatujíce tyto nedostatkv a ne­správnosti. nemáme neimenši. příčiny upadat v paniku..Vždvf v důsledku cel­kových hospodářských výsledků a úspě­chů jsme mohli i v minulém roce uvést v život řadu opatření, která životní úro­veň našeho lidu dále značně zvýšila. Upozorňuji ien na dvojí snížení ma­loobchodních cen. zkrácení pracovní dobv,. zlepšeni nemocenského a sociál­ního zabezpečení pracujících a oodobně. V těchto zlepšeních chceme a máme možnost pokračovat, vvrovnáme-li se s těmi chybami a nedostatky, které nám cestu vpřed ztěžují a brzdí. Při tom chtěl bvch zvláště upozor­nit na to, že žádná vymoženost, má-li být udržena a dále rozšiřována nesmí být zneužívána. To se nám v poslední době děje na úseku nemocenského pojištění. Prove­dená tam zlepšení jsou jistou částí pra­covníků zneužívána. Proto nám absen­ce v poslední době stoupla. Je povin­ností odborové orqanisace i všech je­jích funkcionářů, aby к tomuto faktu nečinně nepřihlíželi. Odborová organi­­sace má za úkol nejen se starat o to, aby sociální vymoženosti pracujících byly rozmnožovány, ale má také úkol vystupovat proti těm, kteří je zneuží­vají a tím jejich další růst ohrožují a brzdí. Je mimo jakoukoli diskusi, že pro udrženi a další rozmnožování všech vy­možeností máme všecky předpoklady. Máme všecky předpoklady i к zvýšeni produktivity práce, к snižováni vlast­ních nákladů, к snižování neodůvodně­né absence, zmetkovitosti a podobně. Tvto předpoklady spočívají v našem vyspělém průmyslu, v širokých kádrech zkušených specialistů, dělníků a tech­niků, v bohatých zkušenostech našich hospodářů-zemědělců I v politickém uvědomění našich pracujících. Je tedy zcela v našich silách, v si­lách našich dělníků, rolníků i pracují­cí inteliqence. abvchom wskvtuiícl se obtíže a nedostatkv likvidovali na všech úsecích co neirvchleii a do všech dů­sledků. Hlavním zdrojem zvyšováni produk­tivity práce, jak to bylo již mnohokrát zdůrazněno, je otázka nové techniky a machanisace. Nejde však jen o nové stroje a nová zařízeni, která samozřej­mě nesmíme pouštět se zřetele, a za­hrnujeme je proto do svých plánů. Jde tu především o to, probudit iniciativu dělníků, rolníků, techniků, vědců, úsilí řídících orgánů, pracovníků ve výrobě, výzkumu, vývoji, projekci i konstrukci, aby se 'starali nejen o nové stroje, ale také o zlepšení, využití i udržováni stávajících strojů, zařízeni a mechanis­mů, přihlížejíce současné i к tak zva­né malé mechanised. Vždyť právě zde je možno poměrně malými náklady bez velkých a dlouhotrvajících investic docílit rychlého zlepšení a růstu pro­duktivity. Při tom platí stále stará zásada: Nestačí jen techniku mít, nutno si ji osvojit a správně ke zvyšování pro- - duktivity práce ji využívat. Zde jt nutno znovu a znovu připo­mínat, že s novou technikou a mecha­nised musí se také zvyšovat a lepšit organisace práce. (Pokračování m str. 5.)

Next