Rudé Právo, srpen 1957 (XXXVII/212-242)

1957-08-01 / No. 212

/* я Proletáři všech zemi, spojte se! RUBE PRÁVO ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČTVRTEK 1. SRPNA 1957 ČÍSLO 212 — ROČNÍK 37 (Právo lidu roč. 60)CENA 50 HAL. MLÁDEŽ A ZEMĚDĚLSTVÍ Když v době dovolených nebo s bri­gádou zajede městský člověk na ves­nici, na .první pohled padne do oka ne­poměr mezi počtem starých a mladých lidí. Ne že by mladí na vesnici vůbec nebyli, ale v zemědělství jich ínnoho nepracuje. Na polích a ve chlévech převažují staří a někdy i přestárlí lidé. Neobjevujeme nic nového. Tato skutečnost je známa .už několik let. Nemůže však trvat věčně. To by ně­které vesnice doopravdy pomalu vy­­rnřely. Na druhé straně zase pravda je, že situace se proti době před takovými třemi čtyřmi lety přece jen zlepšila. Tehdy bylo velkým uměním někoho z mladých na vesnici udržet. V po­sledních letech se podařilo zastavit ne­ustálý úbytek pracujících v zeměděl­ství a jejich počet dokonce o něco stoupl. Do pohraničí byli získáni a stá­le jsou získáváni dosídlenci, z nichž většina jsou poměrně mladí lidé. I or­­ganisovaný nábor mezi městskou mlá­deží trochu naši vesnici omladil. To všechno ovšem mohlo a může pomoci, tak říkajíc, z nejhoršího, může to být dobré pro pohraničí, ale nic trvalého nebo samospasitelného v těchto opa­třeních pro celé naše zemědělství hle­dat nemůžeme. Problém dostatku pracovních sil v našem zemědělství a omlazení naši vesnice může nejlépe vyřešit jen zase vesnice sama. Pochopitelně, když jí v tom patřičně pomůžeme. Na vesnici mladí lidé — jak už bylo ' řečeno — jsou. Hodně z nich však v zemědělství nepracuje, ale dojíždí za prací do průmyslových závodů a pod. A někdy, tak říkajíc, žádnou mocí ne'lze takového člověka přesvědčit 0 tom, aby nynější práci měnil za prá­ci v JZD nebo na jiném zemědělském úseku. Naopak, s'ami někdy vidíme, že 1 někteří rodiče, bez ohledu na to, že po nich nebude mít kdo převzít hospo­dářství, posílají své děti z domova pryč, pracovat do města, do továren. Jak takoví rodiče uvažují, na co mysli? Většinou po svých těžkých, celoživot­ních zkušenostech myslí na to, aby se jejich děti měly lépe. Ale je to uvažo­vání správné? Člověk chápe, že dobří rodiče se chtějí o své děti postarat co nejlépe. Víme také, že naši pracující rolníci ne­měli dříve na růžích ustláno. Rovněž je známo, že ani dnes není práce v země­dělství zrovna lehká. To všechno je pravda. Ale víme a denně vidíme, jak se život na vesnici mění, jak nesrovna­telně lépe se tam žije, jak i práce sa­motná se mění a s postupující kolek­­tivisací a další mechanisací se bude měnit ještě více. Jestliže ještě dnes na příklad převládá ruční práce, bude tomu v dohledné době naopak. Tak jako je na příklad dnes už téměř úplně zmechanisována jedna z nejtěžších prací, hluboká orba, tak postupně se mechanisují a budou mechanisovat i ostatní práce. Samozřejmě, že nelze všechno vyřešit naráz. Na vesnici býval dobrý zvyk. Vždyc­ky jedno z dětí převzalo po rodičích usedlost. Tento zvyk by se měl i dnes dodržovat. A je to úplně logické. Ni­kdo přece nechce, aby na vesnici zůstali všichni. Co by tam také dělali, zejmé­na když stále více ruční práce přebí­rají stroje. Kde se tímto zvykem řídí, tam problém s pracovními silami ani s nedostatkem mládeže nemají. Na pří­klad v Žabovřeskách na Českobudějo­vicku, kde jsou družstevníci skutečně odpovědnými hospodáři, tímto způso­bem své řady neustále doplňují. Takovéto na první pohled rozumné a jedině možné počínání by mělo být samozřejmostí, všude. To je ten první a nejhlavnější břédpoklad, aby na ves­nici bvl stále potřebný počet pracov­níků a hlavně mládeže. Je to také plně v rukou rolníků samotných. Proto v prvé řadě na nich záleží. A jestliže někde — až na výjimky hlavně v po­hraničí — naříkají na nedostatek pra­covních sil a na vysoký věk, pak odpo­vědnost nesou hlavně oni a také ná­pravu mohou udělat nejlépe sami: To, pokud jde o rodiče. Vedle toho ovšem nemůžeme přehlí­žet velkou přitažlivost města a tová­ren pro vesnickou mládež. 1 chlapce z vesnice přitahuje technika, i on ra­ději pracuje osm hodin v suchu pod střechou než za často nejnepříjemněj­ších podmínek v poli nebo v dusném chlévě. Před touto skutečností nelze zavírat očí. Současně nelze však také přehlížet, že i práce v zemědělství se mění, že už není, jak bývala. Rozhodně je to citel­ný rozdíl pracovat na příklad ve sta­rém chlévě jednotlivě hospodařícího rolníka nebo v družstevním kravíně, kde je oběžný šltrabák na odkliz hnoje a kde je drážkou alespoň částečně zme­­chanisován dovoz krmiv. V práci je tento rozdíl pěkně znát, i když s me­chanisací naší živočišné výroby nemů­žeme být ještě zdaleka spokojeni. Mnohem více něž v živočišné výro­bě se mění práce na polích. Neskrývá­me, že. dosavadní stupeň mechanisace ještě nevyhovuje. Proto také celostátní konference strany před více než rokem schválila postupný přechod ke kcfm­­plexnosti mechanisace zemědělských prací. Ale co už dnes nejrozmanitěj­ších strojů pracuje na našich polích a jaké složité mechanismy to jsou! Ne­jde. jen o traktory, které se staly sa­mozřejmostí. Nejde také už jen o obil­ní kombajny, tyto složité a na řízení a ošetřování náročné stroje. Na našich polích začínají pracovat kombajny na cukrovku, na len, na siláž, budou i na brambory. V'družstvech a na státních statcích ve chmelařských oblastech se montují stroje na česání chmele, které jsou skutečně takovou malou továrničkou. Stále ve větším rozsahu se začínají po­­úžívat různé stroje na chemické lát­ky, nejen postřikovače, ale stroje na zavádění bezvodého čpavku do půdy a pod. Samozřejmě, že jen u těchto strojů ani u jejich dosavadního počtu nezůstane. A tak se práce v země­dělství stává stále náročnější. To už není a čím dál, tím méně to bude jen zapřáhnout koně a — hyjé! Pracovník v zemědělství bude musit strojům dobře rozumět. A nejen v STS. Také družstva budou si pořizovat nové a nové mechanismy. Jako se minulá éra vyznačovala kováři, koláři a pod­kován a jako už dnes 'je na vesnici stále větší potřeba mechaniků a elek­trikářů, tak i nová technika si bude vyžadovat nových řemesel. Zeměděl­ství bude vyžadovat, aby mu ti, kteří je budou chtít dobře provozovat, také dobře rozuměli. Nejde však zdaleka jen o stroje; po­dívejte se třeba na krmnou techniku. Který rolník může dnes na, příklad s jistotou říci, kolik která plodina ob­sahuje krmných jfednotek, bílkovin a pod.? Ví to ze zkušeností, odhadem, ale to už nestačí. S tím se mohlo vy­stačit v malých ‘hospcldářštvích. Ale v JZD ne, rozhodné ne, když se chce skutečně hospodařit s co největším výnosem. Nelze v žádném případě podceňovat zkušenosti starých; těch naopak musíme co nejvíce využívat. Ale tomu novému, co přináší rozvoj vědy a techniky, tomu se musíme také nově naučit. A kdo by к tomu novému měl mít lepší poměr než mládež! Stroj zůstává strojem, ať stojí zabetonován v továr­ně nebo ať jezdí na poli. A řízení a udržování kombajnů a jiných zeměděl­ských mechanismů si vyžaduje kvali­fikovaných pracovníků. Pod vedením starších, zkušených se vesnická mlá­dež může v krátké době mnoho na­učit a dobře se znalostí věci a tím také i s pěknými výsledky pracovat v ze­mědělství. Takovou potřebu skutečně odborné výuky pocítili již před časem na pří­klad na Milevsku. Ve skrýchovském JZD je skupina mladých lidí z okolních JZD, kteří pod vedením zkušeného člo­věka se postupně .seznamují se všemi úseky družstevní výroby. Tak ' dobře poznají práci v družstvu a mají pak nejlepší předpoklady dobře se uplatnit. Je to jistě cenná zkušenost i pro ostat­ní družstva. Chápeme, že mládež má jiné nároky na život, než měli její rodiče. Jde to ruku v ruce se změnou charakteru sa­motného života a především práce. To neobejdenje. Právě na tyto změny je se třeba podívat pořádně oteyřenýma očima a také s mládeží si o nich pro­mluvit. Pochopení těchto změn bude prvním předpokladem, aby problém získávání mládeže do zemědělství pře­stal už jednou problémem být. * * * Předseda ÚRO F. ZUPKAo zasedání Vonného výboru SOF PRAHA 31. července (ČTK) — Ve středu' se vrátil ze zasedání výkonné­ho výboru Světové odborové federace v Moskvě její místopředseda, předseda ÜRO F. Zupka. Při svém příjezdu prohlásil zpravodaji ČTK, že zasedání .výkonného výboru Světo­vé odborové federace mělo mimořádný vý­znam. Jednak projednalo některé důležité otázky orientace, jednak zlepšilo organisaci Světové odborové federace tak, aby zabez­pečovala úspěch IV. světového odborového sjezdu, který bude v říjnu v Lipsku. Sjezd bude otevřen všem odborovým brganisacím světa, aby se stal příle­žitostí к bratrské diskusi mezi jejich zástupci. Cílem sjezdu je rozvinout a upevnit bratrské svazky mezi odboro­vými organisacemi všech zaměření a přispět к obnovení mezinárodní odbo­rové jednoty. Těmto základním cílům sjezdu odpovídají tři dokumenty, které výkonný výbor SOF schválil, a uveřejnil po skončení svého jed­nání v Moskvě: provolání o nutnosti jednoty pracujících a odborů celého světa, dekla­race vyjadřující solidaritu s pracujícím li­dem Alžírská v jeho boji za národní nezá­vislost a dopis výkonného výboru SOF čle­nům podvýboru Komise Organisace spoje­ných národů pro odzbrojení v Londýně. Výkonný výbor SOF se rovněž usnesl rozšířit pořad jednání TV. světového odborového sjezdu o samostatný bod o boji odborů v koloniálních zemích proti kolonialistúm. ----------- * * * Z PLZNĚ ODPOVÍDAJÍ V úterý večer byl ze Závodů V. I. Le­nina v Plzni odeslán na strojírenskou výstavu do Brna turbogenerátor o vý­konu 5 megavoltampérů. Je to teprve druhý z třiceti exponátů, které budou Plzeňští v Brně předvádět. Celá řada strojů už měla být v Brně a mělo se začít s jejich montáží. Ve všech oddě­leních a provozech Závodů V. 1. Lenina dělají kovací opatření, jak dohonit zpož­dění, aby co nejdříve exponáty, nastoupl-ly cestu do Brna. V nejbližsích dnech odešlou největší — mohutný komp.en­­sátor, elektrickou důlní odklizovou lo­komotivu a další výrobky. Plzeňští jsou rozhodnuti i přes značné zpoždění ve výróbě odeslat do Brna všechny zakázky včas, aby naši i zahraniční návštěvníci mohli zhléd­nout vynikající výrobky největšího strojírenského závodu v republice. (04 dopisovatele) Dr. A. Sastroamidjojo odcestoval z Československa Ve středu v dopoledních hodinách od­cestoval z Prahy významný indoneský státník a politik dr. Ali Sastroamidjojo, který dlel v ČSR na návštěvě. Na jeho cestě do Vídně jej doprovází mimořádný a zplnomocněný velvysla­nec Indoneské republiky v Praze dr. R. A. Asmaun, chargé d’affaires Indoneské republiky ve Vídni M. Maramis a pra­covníci ministerstva zahraničních věcí. Před odjézdem sdělil dr. A. Satroamidjo­­jo zpravodaji ČTK, že velmi rád navštívil Československo. »Mohl jsem se přesvědčit — pravil — jakých úspěchů dosahuje svo­bodný lid Československa na polí politic­kém, hospodářském a kulturním. Chovám hlubokou vděčnost к vládě republiky Čes­koslovenské a lidu země, že mi to bylo umožněno. Všude jsem byl velmi přátelsky a srdečně přijat. Přesvědčil jsem se o tom, jak hluboké sympatie jsou zakotveny v srdcích pracujících Československa к li­du Indonésie. Domnívám se, že tato ná­vštěva přispěla к utužení přátelství obou zemí. Přeji vašim národům mnoho blaha a štěstí v míru.« (ČTK) -----*----­ Vedra za polárním kruhem OSLO 31. července (ČTK) — V se­verním Norsku byl 30. července nej­teplejší den od roku 1934. Severně od polárního kruhu byla na mnoha mís­tech zaznamenána teplota až 34 stupňů. Nebývalá tepla způsobila poruchy v zásobování vodou. \ V čertici na 330 noifcli Ш PRAHA 31. července (in) — Podle zprávy z ministerstva zemědělství a les-V ního hospodářství jde rozvoj JZD stále rychlým tempem vpřed. 1 když přesná v čísla za celý červenec zatím chybějí a kraje jistě ohlásí další nová, koncem ^ měsíce založená JZD, je možno říci, že jen v červenci se rozhodli pro druž­­<X stevní .velkovýrobu rolníci asi ve 350 obcích. Počet našich JZD se tedy N blíží к devíti tisícům, jsou v 63 % obcí a obhospodařují přes 40 % zemědělské X půdy všech krajsky plánovaných závodů. V těchto dnech se sice všechna po­zornost rolníků soustřeďuje na urych­lení sklizně — a pracující ze závodů jim zvláště teď po výzvě vlády při tom poskytují významnou pomoc — ale roz­voj JZD vyžaduje ne snížení, ale na­opak, ještě rychlejší tempo. Konec konců, společná' práce je v podmín­kách letošních žní to hlavní, co při dobré organisaci je pevnou zárukou, že obilí sklidíme včas a dobře. V Pražském kraji je 1102 JZD PRAHA 31. července '(ČTK) — Ve středu 31. července jednala rada KNV v Praze za účasti předsedů ONV o so­cialised zemědělství a o žňových prá­cích v Pražském kraji. V Pražském kraji je к 30. červenci 1102 JZD III. a IV. typu. V 68,8 % obcí kraje jsou tedy JZD, která hospodaří na více než 55 °/o půdy krajsky plánovaných závodů. Těžiště při plnění úkolů — získat do konce roku 1960 rozhodující převahu socialistickému sektoru- — spočívá v Pražském kraji v rozšiřování členské a půdní základny již ustavených druž­stev. Národní výbory v Pražském kraji vy­vinou všechno úsilí к tomu, aby úkol dosáhnout 300.000 ha půdy v JZD, tedy zvýšit její dosavadní rozlohu o 30.000 hektarů, a získat do družstev dalších 5000 členů a dosáhnout tak počtu 55.000 členů mohl být splněn do 40. vý­ročí Velké .říjnové socialistické revo­luce. Rada KNV projednala také situaci ve žňových pracích v kraji. Rozhodla se vydat provolání, v němž vyzývá obča­ny Pražského kraje, aby se zúčastnili pracovní směny v sobotu 3. a'v neděli 4. srpna, kdy žně v kraji vrcholí. * * * * * * CHVILKA VE »ŠTÁBU« Štáb. Obvykle si za tím slovem předsta­víme skupinu lidí, kteří pracují ve velkém ruchu telefonních hovorů, návštěv... Ale štáb, který jsme navštívili v úterý dopoled­ne, jen málo odpovídal těmto představám. Má takový název: štáb pro organisování žňových brigád pro záchranu úrody v Ko­šicích. Telefon sice tu zvoní stále jako v ji­ném štábu, dveře se netrknou... Ale pra­cuje jen jediný člověk. Soudruh Žembera s klidným, vážným soustředěním zazname­nává do připraveného přehledu, kolik bri­gádníků zítra pošle ten či onen závod. A ješ­tě stačí připomenout: »Pofrebüieme hlavně dopravní prostředky na svoz. 'Nemůžete po­slat místo jednoho auta dvě? Ne? Tedy dejte alespoň to větší.« »Lidí máme dost,« říká nám soudruh Žembera. »To je, nevídané, s jakou chuti se lidé v závodech hlásí brigádnickým důvěr­niku. Právě teď mi telefonovali z odbytové základny ministerstva stavebnictví, že mís­to žádaných deseti lidí posílají zítra 14 a jedno nákladní auto. A tak to jde stále.« Za posledních pár dní vypravil »štáb« do obcí a jednotných, zemědělských družstev přes tři tisíce lidí a 150 aut z Košic. Jen v úterý nastoupilo do polí а к mlátičkám na tisíc lidí a okolo 50 nákladních aut. Kro­mě toho další stovky brigádníků posílají některé závody do svých patronátních druž­stev bez vědomí štábu. »Jako třeba ve Stand« — dokládá sou­druh Žembera. »Mám tu záznam, že jsme splnili žádost tamního družstva o vyslání 165 brigádníků. Ale, jak jsem se dověděl, spolu s místními asi 250 nebo 300 občany tam pracuje přes 200 brigádníků z Košic. Jen železničářů je tam víc než stovka.« Slova soudruha Žembery opět přerušil te­lefon. Z pekáren oznámili, že dnes a zítra posílají do patronátního družstva ve Velké Idě opět 60 nebo 65 lidí a dvě nákladní auta. Díváme se soudruhu Žemberovl přes ra­meno do papíru. Dva velké archy hustě řádkovaného papíru plné čísel a stručných poznámek. Tak vypadá — můžeme to snad tak nazvat — »úřední« záznam o obětavosti našich, občanů, ó jejich nadšení. Za pros­tou, tužkou napsanou cifrou je »třicet chla­pů, kteří se nebojí práce« — jak je přišel přihlásit předseda závodní organisace stra­ny z košické Kovoslužby. A nejeti těch tři­cet z. Kovoslužby, ale tisíce Košičanů ze všech pracovních oborů, kteří se neustále hlásí ... A také ti, kteří zůstávají na svých pracovištích a »dotahují« za ty, kteří šli do polí překonat nepřízeň přírody. J. NEUHORT ZNĚ NA VÝCHODĚ REPUBLIKY. — Družstevníci v Haniske и Košic mají plné ruce práce. Podle počasí nasazují všechny síly i stroje, aby bohatou úrodu dostali včas pod střechu. * (Foto ČTK j. fwcřš) ■----------- * * * ----------­ К problémům česly na Měsíc Jak vyřešit dopravu lidí — Polární oblasti odpalovací základnou V těchto dnech se konala v Londý­ně. mezinárodní konference britské Meziplanetární společnosti. Předseda Společnosti dr. Shepherd v závěru pro­hlásil, že již za několik let bude mož­né vyslat na Měsíc raketu s vědecký­mi přístroji, případně raketu, která by kolem Měsíce1 kroužila a prováděla po­třebná pozorování a měření. Již s ně­kterými zlepšeními dnešních typů by mohla na Měsíci přistat stoťunová ra­keta s přístroji o váze 90 kg. Náklady by byly asi milion liber. Dosavadní typy raket, ani ty, s ni­miž se počítá pro, nejbližší budouc­nost, však neumožňují dopravit na Mě­síc a zpět lidi. Taková raketa s posád­kou by musela být vystavěna na umě­­lérn satelitu a z něho také odpálena. К dopravě lidí na Měsíc a zpět by bylo třeba stupňové rakety o váže, 100.000 t. Tři sovětští vědci, kteří se konfe­rence zúčastnili, informovali o výsled­cích dosavadních pokusů mnohem zdrženlivěji než jejich američtí kole­gové. Zájem vzbudilo jejich sdělení, že plánují vysílání umělých satelitů i z polárních oblastí; к tomu je totiž zapotřebí mnohem mocnějších odpa­lovacích raket než pro satelity s rov­níkovým oběhem, jaké připravují USA. Podle informací západoněmecké agentury DPA mluvil podplukovník Henry z Výzkumného ústavu americ­kého letectva o nebezpečích, která čekají posádku budoucích meziplane­tárních raket. Naprostá tma, pobyt v prostoru bez přitažlivosti a uzavře­ní od vnějšího světa mohou již prý v několika hodinách vést к nervovému zhroucení. Henry informoval o poku­sech, při nichž byli lidé vystaveni podmínkám, jaké budou panovat v těchto raketách. Tyto osoby byly v. krátké době postiženy halucinacemi a ztratily schopnost přemýšlení. Ve většině případů nebyly s to vyřešit ani prosté početní úkoly, jejich ruko­pis se stal téměř nečitelný atd. Ná­sledky trvaly většinou ještě několik hodin po pokusech. -sk­Sovětský vědec J. S. Chlebčevič předložil před časem plán raketové cesty na Měsíc. V souvislosti s, tím vyšel nedávno v americkém časopise »Mechanix Illustrated« článek Pierra Je Hasse, který je velmi znepokojen tím, že USA potřebují к vyslání první expedice na Měsíc nejméně 30 let, za­tím co podle návrhu J. S. Chlebčeviče může být , let uskutečněn mnohem dříve a s nižšími náklady. Autor článku v americkém časopise horlivě přesvědčuje čtenáře, že »nade­šel čas, kdy USA musí vyhlásit svá práva na Měsíc, chtějí-li obhájit zájmy budoucího pokolení svobodného lid­stva« a že »musí ovládnout Měsíc dříve než Rusové«. (ČTK)4 * Nový typ svářecích kleští Uspoří 40 procent elektřiny V závodě ČKD v Hořicích v Podkr­konoší vyrobili nový typ pneuhydrau­­lických svářecích kleští KP 25. Kleště jsou proti starším typům mnohem leh­čí, a proto i práce s nimi bude snazší. Stačí jim mnohem nižší příkon proudu, takže při sváření lze dosáhnout úspo­ry elektřiny až 40 procent. Nové kleště jsou určeny pro sváření plechu a uplať ní se zejména v karosárnách. Prototyp bude vystaven na celostátní strojíren­ské výstavě v Brně, kde návštěvníci spatří kleště v činnosti. Závod ČKD Hořice je začne dodávat v příštím roce. (svob) -----★------­ Vzorná spolupráce Národní podnik Svitap ve Svitavách provádí v jednom ze svých závodů roz­sáhlou rekonstrukci střechy. Aby ter­mín dokončení stavby byl splněn, bylo nutno udělat řadu opatření a zásahů u dodavatelských národních podniků. Mimořádnou pracovní píli projevili dělní­ci a pracovníci Královopolských strojíren v Brně. Dodávku konstrukce uspíšili proti hospodářské smlouvě o 4 týdny. Podle se­staveného harmonogramu ještě »teplé« vaz­níky, pru vlaky, sloupy atd. byly odváženy na staveniště к montáži. Rychlou montáž pracovníkům brněnských Ocelostaveb zase umožnili zaměstnanci n. p. ČSAD Praha, Argentinská 4, zapůjčením speciálního po­jízdného jeřábu. Proti montáži pevným je­řábem bylo tak možno zkrátit dobu mon­táže téměř o jeden měsíc. F. K. ČTVRTÝ DEN FESTIVALU MOSKVA TANČÍ A ZPÍVÁ . Moskva se přeměnila ve velkoměsto mládí. Puls festivalu v jejích ulicích, (náměstích, ^4 parcích a síních neumlká od ranních hodin do pozdní noci. Ani o půlnoci neprojedou středem města auta, protože široké ulice jsou plné mladých lidí. Rudé náměstí se stalo střediskem besedních schůzek zahraničních delegátů s Moskvany, tady se tanci a zpívá VS snad nejveseleji... Co naši Členové naši delegace ze všech krajů republiky se ve středu setkali s Ko­rejci a s mládeží řeckou a kyperskou. Italská mládež pozvala 15 zástupců naší delegace na celodenní výlet parníkem po moskevském průplavu. Vysokoškol­ští členové delegace se zúčastnili me­zinárodních seminářů studujících che­mie, zemědělství, kinematografie a eko­nomie. Dopoledne vystoupil na jedné z jazzo­vých estrád též jazzový orchestr Vlasty Kloce. Jeho estrádní pořad doplnil Josef Pehr se svými maňásky a taneční pár man­želů Havlíčkových, t Cirkusová kavalkáda Sovětští lidé připravili ve středu odpoledne podívanou opravdu originál­ní: průvod nejlepších sovětských a za­hraničních cirkusových artistů měs­tem na známý stadion »Dinamo«, kde se včera konala velkolepá přehlídka cirkusového umění. Téměř hodinu trval zajímavý prů­vod, rozsévající štědře radostný smích mezi mladé i staré. Mladí Číňané u amerických chlapců a dívek Početná skupina amerických chlapců a děvčat pozvala ve středu к sobě čín­skou delegaci. Po přátelském uvítání\se rozpoutala živá diskuse. Američané kladli Číňanům otázky — o kolektivi­­saci zemědělství, o průmyslové výstav­bě, o náboženské svobodě, o tvářnosti čínských měst i o módě a hovořilo se ovšem'i o otázkách války a míru.' * Delegáti Světového festivalu mládeže společně s Moskvany uctili 30. červen­ce památku hrdinky Sovětského ^vazu Zoji Kosmoděmjanské při slavnostním odhalení jejího pomníku. (ČTK) Veselé skupinky mládežníků potkáte dnes v Moskvě každou, chvíli Dopis z moskevského festivalu Mezinárodní přehlídka kultury Když odevšad znějí písně, když hned tu, hned tam se rozvíří tance, zdají se < slova »vážnost« a »hloubavost« nevhodnými a nepřijatelnými. Avšak na festivalu % je tato tradice porušena: festival je světovou arénou vážné a hluboké výměny > kulturních hodnot mezi různými zeměmi a národy. > O tom se velmi výstižně vyjádřil anglický skladatel a dirigent Allan Bush, který, byl hostem už na několi­ka předchozích festivalech: »Pravdu měl Michail Šolochov, když ve svém pozdravu vybídl účastníky festivalu, aby pro veselí nezapomínali na vysoké úkoly festivalu. Jeden z hlavních úko­lů se uskutečňuje před našima oči­ma, a to velmi zdařile. Vidíme a cítí­me, jak touha po vzájemném kultur­ním poznání se vznáší nad ohromným, omládlým městem. Je-li tomu tak, pak mládež zemí i zeměpisně nejvzdále­nějších bude moci navzájem poznat svou duši.« Své oblíbené zájmy má na př. americká houslistka P. JOHNSONOVÄ, všestranně na­daná představitelka mladého pokolení ame­rických umělců. Je jí teprve 25 let, avšak už je autorkou populární symfonie, už pod­nikla několik uměleckých zájezdů jako só­listka po mnoha velikých městech Ameri­ky, vede třídu smyčcových nástrojů a ko­morní hudby v Coloradské koleji. Setkali jsme se s ní při zahájení uměleckých sou­těží, kde se projeví nejlepšf mladí inter­preti nejrozmanitějších hudebních žánrů, od klasického zpěvu až ke hře na harmoniku. Je pochopitelný i zájem, s jakým se P. John­­sonová, chce dozvědět názor Davida Oistra­­cha ňa různé soudobé školy houslové hry. s jakým chce vidět za dirigentským pultem pražského dirigenta Chalabaiu ve Velkém divadle, chce se seznámit s lidovým zpěvem východních zemi. S vedoucím kanadské organisace pro studium lidového umění, 241etým Mi­chelem Cartierem, se mi nepodařilo pro­mluvit prostě proto, že je velmi za­městnán. Odjel právě na zahájení umě­leckých soutěží na druhý konec Mos­kvy, na estrádu u hlavního pavilonu zemědělské výstavy, kde v ten večer vystupovaly taneční kolektivy z ČSR. Není to těžké pochopit: jeho oborem jsou lidové tance a tak obetuje na fes­tivalu všechno, jen aby mohl obohatit svou představu o tancích různých ná­rodů, aby ofotografoval nějaký jemu neznámý prvek. Ve skupině herců francouzského di­vadla Pantomimi, které vede Yves Lo­­rell, jsem slyšel: »Dnes a pozítří uvi­díme Shakespearova Macbetha.« Zdálo se mi divné, že francouzští herci chtě­jí věnovat dva festivalové večery к zhlédnutí téhož představení. Avšak dověděl jsem se, že jde o dvě zcela různé inscenace, lišící se jazykem, uměleckým pojetím a způsobem hry. V Malém moskevském divadle a v an­glickém divadle Workshop, jehož sku­pina výstupu ie na scéně známého di­vadla MCHAT. A což, jakými otázkami a problémy kultury, umění a vědy je nasycen pro­gram Mezinárodního studentského klu­bu otevřeného na Leninských horách v moskevské universitě. Vedle sebe tu běží diskuse na filosofická themata i přehlídky toalet, ohnivá píseň nevadí těm, kdož v sousední posluchárně se vážně obírají problémy chemie. Měl jsem možnost zúčastnit se meziná­rodního semináře studentů zemědělských škol. Přesvědčil jsem se, že budoucí agro­nomové, kteří budou pracovat na farmách Dánska a Švédská, i mladí specialisté, na něž čekají nekonečná prostory celiny, si mají mnoho co říci _ »Zeměpis« festivalu se neustále roz­šiřuje. Z parků, divadel a stadionů se přesouvá festivalový pořad i do vědec­kých laboratoří, museí, universitních poslucháren. I v tom se obráží mnoho­tvárný charakter setkání mládeže svě­ta, které je také možno po pravdě na­zvat mezinárodní přehlídkou kultury zemi pěti světadílů. C. SOLODAR, spisovatel EXPEDICE ASTRONOMŮ NA BESKYDÁCH. —\Na kopci Hlavačkách, и Rožnova pod Radhoštěm se ubytovala ve sta­novém táboře velká skupina našich astronomů. — vědeckých pracovníků i am,alérů, kteří tu v rámci Mezinárodního geo­­fysikálního roku provádějí pozorování meteorů. V naší republice vyrostlo už z řad amatérů množství dobrých od­borníků. Nikde na světě se dosud nesoustředilo najednou к pozorování meteorů tolik zkušených a vyškolených lidí, Ц jako nyní ha Beskydách. Na snímcích: Dole: Účastníci Щ expedice se připravují na pozorování. — Vlevo: Člen vý- ~ pravý J. Beneš bude fotografovat noční oblohu. — Vpravo (odshora dolů): Srovnávání chronometru s rozhlasovým časo­vým signálem. — Pozorování slunečních skvrn dalekohledem, sluneční obraz se promítá na stínítko. (Foto ČTK —— F. Nesvadba)

Next