Rudé Právo, srpen 1957 (XXXVII/212-242)
1957-08-01 / No. 212
/* я Proletáři všech zemi, spojte se! RUBE PRÁVO ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČTVRTEK 1. SRPNA 1957 ČÍSLO 212 — ROČNÍK 37 (Právo lidu roč. 60)CENA 50 HAL. MLÁDEŽ A ZEMĚDĚLSTVÍ Když v době dovolených nebo s brigádou zajede městský člověk na vesnici, na .první pohled padne do oka nepoměr mezi počtem starých a mladých lidí. Ne že by mladí na vesnici vůbec nebyli, ale v zemědělství jich ínnoho nepracuje. Na polích a ve chlévech převažují staří a někdy i přestárlí lidé. Neobjevujeme nic nového. Tato skutečnost je známa .už několik let. Nemůže však trvat věčně. To by některé vesnice doopravdy pomalu vyrnřely. Na druhé straně zase pravda je, že situace se proti době před takovými třemi čtyřmi lety přece jen zlepšila. Tehdy bylo velkým uměním někoho z mladých na vesnici udržet. V posledních letech se podařilo zastavit neustálý úbytek pracujících v zemědělství a jejich počet dokonce o něco stoupl. Do pohraničí byli získáni a stále jsou získáváni dosídlenci, z nichž většina jsou poměrně mladí lidé. I organisovaný nábor mezi městskou mládeží trochu naši vesnici omladil. To všechno ovšem mohlo a může pomoci, tak říkajíc, z nejhoršího, může to být dobré pro pohraničí, ale nic trvalého nebo samospasitelného v těchto opatřeních pro celé naše zemědělství hledat nemůžeme. Problém dostatku pracovních sil v našem zemědělství a omlazení naši vesnice může nejlépe vyřešit jen zase vesnice sama. Pochopitelně, když jí v tom patřičně pomůžeme. Na vesnici mladí lidé — jak už bylo ' řečeno — jsou. Hodně z nich však v zemědělství nepracuje, ale dojíždí za prací do průmyslových závodů a pod. A někdy, tak říkajíc, žádnou mocí ne'lze takového člověka přesvědčit 0 tom, aby nynější práci měnil za práci v JZD nebo na jiném zemědělském úseku. Naopak, s'ami někdy vidíme, že 1 někteří rodiče, bez ohledu na to, že po nich nebude mít kdo převzít hospodářství, posílají své děti z domova pryč, pracovat do města, do továren. Jak takoví rodiče uvažují, na co mysli? Většinou po svých těžkých, celoživotních zkušenostech myslí na to, aby se jejich děti měly lépe. Ale je to uvažování správné? Člověk chápe, že dobří rodiče se chtějí o své děti postarat co nejlépe. Víme také, že naši pracující rolníci neměli dříve na růžích ustláno. Rovněž je známo, že ani dnes není práce v zemědělství zrovna lehká. To všechno je pravda. Ale víme a denně vidíme, jak se život na vesnici mění, jak nesrovnatelně lépe se tam žije, jak i práce samotná se mění a s postupující kolektivisací a další mechanisací se bude měnit ještě více. Jestliže ještě dnes na příklad převládá ruční práce, bude tomu v dohledné době naopak. Tak jako je na příklad dnes už téměř úplně zmechanisována jedna z nejtěžších prací, hluboká orba, tak postupně se mechanisují a budou mechanisovat i ostatní práce. Samozřejmě, že nelze všechno vyřešit naráz. Na vesnici býval dobrý zvyk. Vždycky jedno z dětí převzalo po rodičích usedlost. Tento zvyk by se měl i dnes dodržovat. A je to úplně logické. Nikdo přece nechce, aby na vesnici zůstali všichni. Co by tam také dělali, zejména když stále více ruční práce přebírají stroje. Kde se tímto zvykem řídí, tam problém s pracovními silami ani s nedostatkem mládeže nemají. Na příklad v Žabovřeskách na Českobudějovicku, kde jsou družstevníci skutečně odpovědnými hospodáři, tímto způsobem své řady neustále doplňují. Takovéto na první pohled rozumné a jedině možné počínání by mělo být samozřejmostí, všude. To je ten první a nejhlavnější břédpoklad, aby na vesnici bvl stále potřebný počet pracovníků a hlavně mládeže. Je to také plně v rukou rolníků samotných. Proto v prvé řadě na nich záleží. A jestliže někde — až na výjimky hlavně v pohraničí — naříkají na nedostatek pracovních sil a na vysoký věk, pak odpovědnost nesou hlavně oni a také nápravu mohou udělat nejlépe sami: To, pokud jde o rodiče. Vedle toho ovšem nemůžeme přehlížet velkou přitažlivost města a továren pro vesnickou mládež. 1 chlapce z vesnice přitahuje technika, i on raději pracuje osm hodin v suchu pod střechou než za často nejnepříjemnějších podmínek v poli nebo v dusném chlévě. Před touto skutečností nelze zavírat očí. Současně nelze však také přehlížet, že i práce v zemědělství se mění, že už není, jak bývala. Rozhodně je to citelný rozdíl pracovat na příklad ve starém chlévě jednotlivě hospodařícího rolníka nebo v družstevním kravíně, kde je oběžný šltrabák na odkliz hnoje a kde je drážkou alespoň částečně zmechanisován dovoz krmiv. V práci je tento rozdíl pěkně znát, i když s mechanisací naší živočišné výroby nemůžeme být ještě zdaleka spokojeni. Mnohem více něž v živočišné výrobě se mění práce na polích. Neskrýváme, že. dosavadní stupeň mechanisace ještě nevyhovuje. Proto také celostátní konference strany před více než rokem schválila postupný přechod ke kcfmplexnosti mechanisace zemědělských prací. Ale co už dnes nejrozmanitějších strojů pracuje na našich polích a jaké složité mechanismy to jsou! Nejde. jen o traktory, které se staly samozřejmostí. Nejde také už jen o obilní kombajny, tyto složité a na řízení a ošetřování náročné stroje. Na našich polích začínají pracovat kombajny na cukrovku, na len, na siláž, budou i na brambory. V'družstvech a na státních statcích ve chmelařských oblastech se montují stroje na česání chmele, které jsou skutečně takovou malou továrničkou. Stále ve větším rozsahu se začínají poúžívat různé stroje na chemické látky, nejen postřikovače, ale stroje na zavádění bezvodého čpavku do půdy a pod. Samozřejmě, že jen u těchto strojů ani u jejich dosavadního počtu nezůstane. A tak se práce v zemědělství stává stále náročnější. To už není a čím dál, tím méně to bude jen zapřáhnout koně a — hyjé! Pracovník v zemědělství bude musit strojům dobře rozumět. A nejen v STS. Také družstva budou si pořizovat nové a nové mechanismy. Jako se minulá éra vyznačovala kováři, koláři a podkován a jako už dnes 'je na vesnici stále větší potřeba mechaniků a elektrikářů, tak i nová technika si bude vyžadovat nových řemesel. Zemědělství bude vyžadovat, aby mu ti, kteří je budou chtít dobře provozovat, také dobře rozuměli. Nejde však zdaleka jen o stroje; podívejte se třeba na krmnou techniku. Který rolník může dnes na, příklad s jistotou říci, kolik která plodina obsahuje krmných jfednotek, bílkovin a pod.? Ví to ze zkušeností, odhadem, ale to už nestačí. S tím se mohlo vystačit v malých ‘hospcldářštvích. Ale v JZD ne, rozhodné ne, když se chce skutečně hospodařit s co největším výnosem. Nelze v žádném případě podceňovat zkušenosti starých; těch naopak musíme co nejvíce využívat. Ale tomu novému, co přináší rozvoj vědy a techniky, tomu se musíme také nově naučit. A kdo by к tomu novému měl mít lepší poměr než mládež! Stroj zůstává strojem, ať stojí zabetonován v továrně nebo ať jezdí na poli. A řízení a udržování kombajnů a jiných zemědělských mechanismů si vyžaduje kvalifikovaných pracovníků. Pod vedením starších, zkušených se vesnická mládež může v krátké době mnoho naučit a dobře se znalostí věci a tím také i s pěknými výsledky pracovat v zemědělství. Takovou potřebu skutečně odborné výuky pocítili již před časem na příklad na Milevsku. Ve skrýchovském JZD je skupina mladých lidí z okolních JZD, kteří pod vedením zkušeného člověka se postupně .seznamují se všemi úseky družstevní výroby. Tak ' dobře poznají práci v družstvu a mají pak nejlepší předpoklady dobře se uplatnit. Je to jistě cenná zkušenost i pro ostatní družstva. Chápeme, že mládež má jiné nároky na život, než měli její rodiče. Jde to ruku v ruce se změnou charakteru samotného života a především práce. To neobejdenje. Právě na tyto změny je se třeba podívat pořádně oteyřenýma očima a také s mládeží si o nich promluvit. Pochopení těchto změn bude prvním předpokladem, aby problém získávání mládeže do zemědělství přestal už jednou problémem být. * * * Předseda ÚRO F. ZUPKAo zasedání Vonného výboru SOF PRAHA 31. července (ČTK) — Ve středu' se vrátil ze zasedání výkonného výboru Světové odborové federace v Moskvě její místopředseda, předseda ÜRO F. Zupka. Při svém příjezdu prohlásil zpravodaji ČTK, že zasedání .výkonného výboru Světové odborové federace mělo mimořádný význam. Jednak projednalo některé důležité otázky orientace, jednak zlepšilo organisaci Světové odborové federace tak, aby zabezpečovala úspěch IV. světového odborového sjezdu, který bude v říjnu v Lipsku. Sjezd bude otevřen všem odborovým brganisacím světa, aby se stal příležitostí к bratrské diskusi mezi jejich zástupci. Cílem sjezdu je rozvinout a upevnit bratrské svazky mezi odborovými organisacemi všech zaměření a přispět к obnovení mezinárodní odborové jednoty. Těmto základním cílům sjezdu odpovídají tři dokumenty, které výkonný výbor SOF schválil, a uveřejnil po skončení svého jednání v Moskvě: provolání o nutnosti jednoty pracujících a odborů celého světa, deklarace vyjadřující solidaritu s pracujícím lidem Alžírská v jeho boji za národní nezávislost a dopis výkonného výboru SOF členům podvýboru Komise Organisace spojených národů pro odzbrojení v Londýně. Výkonný výbor SOF se rovněž usnesl rozšířit pořad jednání TV. světového odborového sjezdu o samostatný bod o boji odborů v koloniálních zemích proti kolonialistúm. ----------- * * * Z PLZNĚ ODPOVÍDAJÍ V úterý večer byl ze Závodů V. I. Lenina v Plzni odeslán na strojírenskou výstavu do Brna turbogenerátor o výkonu 5 megavoltampérů. Je to teprve druhý z třiceti exponátů, které budou Plzeňští v Brně předvádět. Celá řada strojů už měla být v Brně a mělo se začít s jejich montáží. Ve všech odděleních a provozech Závodů V. 1. Lenina dělají kovací opatření, jak dohonit zpoždění, aby co nejdříve exponáty, nastoupl-ly cestu do Brna. V nejbližsích dnech odešlou největší — mohutný komp.ensátor, elektrickou důlní odklizovou lokomotivu a další výrobky. Plzeňští jsou rozhodnuti i přes značné zpoždění ve výróbě odeslat do Brna všechny zakázky včas, aby naši i zahraniční návštěvníci mohli zhlédnout vynikající výrobky největšího strojírenského závodu v republice. (04 dopisovatele) Dr. A. Sastroamidjojo odcestoval z Československa Ve středu v dopoledních hodinách odcestoval z Prahy významný indoneský státník a politik dr. Ali Sastroamidjojo, který dlel v ČSR na návštěvě. Na jeho cestě do Vídně jej doprovází mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Indoneské republiky v Praze dr. R. A. Asmaun, chargé d’affaires Indoneské republiky ve Vídni M. Maramis a pracovníci ministerstva zahraničních věcí. Před odjézdem sdělil dr. A. Satroamidjojo zpravodaji ČTK, že velmi rád navštívil Československo. »Mohl jsem se přesvědčit — pravil — jakých úspěchů dosahuje svobodný lid Československa na polí politickém, hospodářském a kulturním. Chovám hlubokou vděčnost к vládě republiky Československé a lidu země, že mi to bylo umožněno. Všude jsem byl velmi přátelsky a srdečně přijat. Přesvědčil jsem se o tom, jak hluboké sympatie jsou zakotveny v srdcích pracujících Československa к lidu Indonésie. Domnívám se, že tato návštěva přispěla к utužení přátelství obou zemí. Přeji vašim národům mnoho blaha a štěstí v míru.« (ČTK) -----*---- Vedra za polárním kruhem OSLO 31. července (ČTK) — V severním Norsku byl 30. července nejteplejší den od roku 1934. Severně od polárního kruhu byla na mnoha místech zaznamenána teplota až 34 stupňů. Nebývalá tepla způsobila poruchy v zásobování vodou. \ V čertici na 330 noifcli Ш PRAHA 31. července (in) — Podle zprávy z ministerstva zemědělství a les-V ního hospodářství jde rozvoj JZD stále rychlým tempem vpřed. 1 když přesná v čísla za celý červenec zatím chybějí a kraje jistě ohlásí další nová, koncem ^ měsíce založená JZD, je možno říci, že jen v červenci se rozhodli pro druž<X stevní .velkovýrobu rolníci asi ve 350 obcích. Počet našich JZD se tedy N blíží к devíti tisícům, jsou v 63 % obcí a obhospodařují přes 40 % zemědělské X půdy všech krajsky plánovaných závodů. V těchto dnech se sice všechna pozornost rolníků soustřeďuje na urychlení sklizně — a pracující ze závodů jim zvláště teď po výzvě vlády při tom poskytují významnou pomoc — ale rozvoj JZD vyžaduje ne snížení, ale naopak, ještě rychlejší tempo. Konec konců, společná' práce je v podmínkách letošních žní to hlavní, co při dobré organisaci je pevnou zárukou, že obilí sklidíme včas a dobře. V Pražském kraji je 1102 JZD PRAHA 31. července '(ČTK) — Ve středu 31. července jednala rada KNV v Praze za účasti předsedů ONV o socialised zemědělství a o žňových prácích v Pražském kraji. V Pražském kraji je к 30. červenci 1102 JZD III. a IV. typu. V 68,8 % obcí kraje jsou tedy JZD, která hospodaří na více než 55 °/o půdy krajsky plánovaných závodů. Těžiště při plnění úkolů — získat do konce roku 1960 rozhodující převahu socialistickému sektoru- — spočívá v Pražském kraji v rozšiřování členské a půdní základny již ustavených družstev. Národní výbory v Pražském kraji vyvinou všechno úsilí к tomu, aby úkol dosáhnout 300.000 ha půdy v JZD, tedy zvýšit její dosavadní rozlohu o 30.000 hektarů, a získat do družstev dalších 5000 členů a dosáhnout tak počtu 55.000 členů mohl být splněn do 40. výročí Velké .říjnové socialistické revoluce. Rada KNV projednala také situaci ve žňových pracích v kraji. Rozhodla se vydat provolání, v němž vyzývá občany Pražského kraje, aby se zúčastnili pracovní směny v sobotu 3. a'v neděli 4. srpna, kdy žně v kraji vrcholí. * * * * * * CHVILKA VE »ŠTÁBU« Štáb. Obvykle si za tím slovem představíme skupinu lidí, kteří pracují ve velkém ruchu telefonních hovorů, návštěv... Ale štáb, který jsme navštívili v úterý dopoledne, jen málo odpovídal těmto představám. Má takový název: štáb pro organisování žňových brigád pro záchranu úrody v Košicích. Telefon sice tu zvoní stále jako v jiném štábu, dveře se netrknou... Ale pracuje jen jediný člověk. Soudruh Žembera s klidným, vážným soustředěním zaznamenává do připraveného přehledu, kolik brigádníků zítra pošle ten či onen závod. A ještě stačí připomenout: »Pofrebüieme hlavně dopravní prostředky na svoz. 'Nemůžete poslat místo jednoho auta dvě? Ne? Tedy dejte alespoň to větší.« »Lidí máme dost,« říká nám soudruh Žembera. »To je, nevídané, s jakou chuti se lidé v závodech hlásí brigádnickým důvěrniku. Právě teď mi telefonovali z odbytové základny ministerstva stavebnictví, že místo žádaných deseti lidí posílají zítra 14 a jedno nákladní auto. A tak to jde stále.« Za posledních pár dní vypravil »štáb« do obcí a jednotných, zemědělských družstev přes tři tisíce lidí a 150 aut z Košic. Jen v úterý nastoupilo do polí а к mlátičkám na tisíc lidí a okolo 50 nákladních aut. Kromě toho další stovky brigádníků posílají některé závody do svých patronátních družstev bez vědomí štábu. »Jako třeba ve Stand« — dokládá soudruh Žembera. »Mám tu záznam, že jsme splnili žádost tamního družstva o vyslání 165 brigádníků. Ale, jak jsem se dověděl, spolu s místními asi 250 nebo 300 občany tam pracuje přes 200 brigádníků z Košic. Jen železničářů je tam víc než stovka.« Slova soudruha Žembery opět přerušil telefon. Z pekáren oznámili, že dnes a zítra posílají do patronátního družstva ve Velké Idě opět 60 nebo 65 lidí a dvě nákladní auta. Díváme se soudruhu Žemberovl přes rameno do papíru. Dva velké archy hustě řádkovaného papíru plné čísel a stručných poznámek. Tak vypadá — můžeme to snad tak nazvat — »úřední« záznam o obětavosti našich, občanů, ó jejich nadšení. Za prostou, tužkou napsanou cifrou je »třicet chlapů, kteří se nebojí práce« — jak je přišel přihlásit předseda závodní organisace strany z košické Kovoslužby. A nejeti těch třicet z. Kovoslužby, ale tisíce Košičanů ze všech pracovních oborů, kteří se neustále hlásí ... A také ti, kteří zůstávají na svých pracovištích a »dotahují« za ty, kteří šli do polí překonat nepřízeň přírody. J. NEUHORT ZNĚ NA VÝCHODĚ REPUBLIKY. — Družstevníci v Haniske и Košic mají plné ruce práce. Podle počasí nasazují všechny síly i stroje, aby bohatou úrodu dostali včas pod střechu. * (Foto ČTK j. fwcřš) ■----------- * * * ---------- К problémům česly na Měsíc Jak vyřešit dopravu lidí — Polární oblasti odpalovací základnou V těchto dnech se konala v Londýně. mezinárodní konference britské Meziplanetární společnosti. Předseda Společnosti dr. Shepherd v závěru prohlásil, že již za několik let bude možné vyslat na Měsíc raketu s vědeckými přístroji, případně raketu, která by kolem Měsíce1 kroužila a prováděla potřebná pozorování a měření. Již s některými zlepšeními dnešních typů by mohla na Měsíci přistat stoťunová raketa s přístroji o váze 90 kg. Náklady by byly asi milion liber. Dosavadní typy raket, ani ty, s nimiž se počítá pro, nejbližší budoucnost, však neumožňují dopravit na Měsíc a zpět lidi. Taková raketa s posádkou by musela být vystavěna na umělérn satelitu a z něho také odpálena. К dopravě lidí na Měsíc a zpět by bylo třeba stupňové rakety o váže, 100.000 t. Tři sovětští vědci, kteří se konference zúčastnili, informovali o výsledcích dosavadních pokusů mnohem zdrženlivěji než jejich američtí kolegové. Zájem vzbudilo jejich sdělení, že plánují vysílání umělých satelitů i z polárních oblastí; к tomu je totiž zapotřebí mnohem mocnějších odpalovacích raket než pro satelity s rovníkovým oběhem, jaké připravují USA. Podle informací západoněmecké agentury DPA mluvil podplukovník Henry z Výzkumného ústavu amerického letectva o nebezpečích, která čekají posádku budoucích meziplanetárních raket. Naprostá tma, pobyt v prostoru bez přitažlivosti a uzavření od vnějšího světa mohou již prý v několika hodinách vést к nervovému zhroucení. Henry informoval o pokusech, při nichž byli lidé vystaveni podmínkám, jaké budou panovat v těchto raketách. Tyto osoby byly v. krátké době postiženy halucinacemi a ztratily schopnost přemýšlení. Ve většině případů nebyly s to vyřešit ani prosté početní úkoly, jejich rukopis se stal téměř nečitelný atd. Následky trvaly většinou ještě několik hodin po pokusech. -skSovětský vědec J. S. Chlebčevič předložil před časem plán raketové cesty na Měsíc. V souvislosti s, tím vyšel nedávno v americkém časopise »Mechanix Illustrated« článek Pierra Je Hasse, který je velmi znepokojen tím, že USA potřebují к vyslání první expedice na Měsíc nejméně 30 let, zatím co podle návrhu J. S. Chlebčeviče může být , let uskutečněn mnohem dříve a s nižšími náklady. Autor článku v americkém časopise horlivě přesvědčuje čtenáře, že »nadešel čas, kdy USA musí vyhlásit svá práva na Měsíc, chtějí-li obhájit zájmy budoucího pokolení svobodného lidstva« a že »musí ovládnout Měsíc dříve než Rusové«. (ČTK)4 * Nový typ svářecích kleští Uspoří 40 procent elektřiny V závodě ČKD v Hořicích v Podkrkonoší vyrobili nový typ pneuhydraulických svářecích kleští KP 25. Kleště jsou proti starším typům mnohem lehčí, a proto i práce s nimi bude snazší. Stačí jim mnohem nižší příkon proudu, takže při sváření lze dosáhnout úspory elektřiny až 40 procent. Nové kleště jsou určeny pro sváření plechu a uplať ní se zejména v karosárnách. Prototyp bude vystaven na celostátní strojírenské výstavě v Brně, kde návštěvníci spatří kleště v činnosti. Závod ČKD Hořice je začne dodávat v příštím roce. (svob) -----★------ Vzorná spolupráce Národní podnik Svitap ve Svitavách provádí v jednom ze svých závodů rozsáhlou rekonstrukci střechy. Aby termín dokončení stavby byl splněn, bylo nutno udělat řadu opatření a zásahů u dodavatelských národních podniků. Mimořádnou pracovní píli projevili dělníci a pracovníci Královopolských strojíren v Brně. Dodávku konstrukce uspíšili proti hospodářské smlouvě o 4 týdny. Podle sestaveného harmonogramu ještě »teplé« vazníky, pru vlaky, sloupy atd. byly odváženy na staveniště к montáži. Rychlou montáž pracovníkům brněnských Ocelostaveb zase umožnili zaměstnanci n. p. ČSAD Praha, Argentinská 4, zapůjčením speciálního pojízdného jeřábu. Proti montáži pevným jeřábem bylo tak možno zkrátit dobu montáže téměř o jeden měsíc. F. K. ČTVRTÝ DEN FESTIVALU MOSKVA TANČÍ A ZPÍVÁ . Moskva se přeměnila ve velkoměsto mládí. Puls festivalu v jejích ulicích, (náměstích, ^4 parcích a síních neumlká od ranních hodin do pozdní noci. Ani o půlnoci neprojedou středem města auta, protože široké ulice jsou plné mladých lidí. Rudé náměstí se stalo střediskem besedních schůzek zahraničních delegátů s Moskvany, tady se tanci a zpívá VS snad nejveseleji... Co naši Členové naši delegace ze všech krajů republiky se ve středu setkali s Korejci a s mládeží řeckou a kyperskou. Italská mládež pozvala 15 zástupců naší delegace na celodenní výlet parníkem po moskevském průplavu. Vysokoškolští členové delegace se zúčastnili mezinárodních seminářů studujících chemie, zemědělství, kinematografie a ekonomie. Dopoledne vystoupil na jedné z jazzových estrád též jazzový orchestr Vlasty Kloce. Jeho estrádní pořad doplnil Josef Pehr se svými maňásky a taneční pár manželů Havlíčkových, t Cirkusová kavalkáda Sovětští lidé připravili ve středu odpoledne podívanou opravdu originální: průvod nejlepších sovětských a zahraničních cirkusových artistů městem na známý stadion »Dinamo«, kde se včera konala velkolepá přehlídka cirkusového umění. Téměř hodinu trval zajímavý průvod, rozsévající štědře radostný smích mezi mladé i staré. Mladí Číňané u amerických chlapců a dívek Početná skupina amerických chlapců a děvčat pozvala ve středu к sobě čínskou delegaci. Po přátelském uvítání\se rozpoutala živá diskuse. Američané kladli Číňanům otázky — o kolektivisaci zemědělství, o průmyslové výstavbě, o náboženské svobodě, o tvářnosti čínských měst i o módě a hovořilo se ovšem'i o otázkách války a míru.' * Delegáti Světového festivalu mládeže společně s Moskvany uctili 30. července památku hrdinky Sovětského ^vazu Zoji Kosmoděmjanské při slavnostním odhalení jejího pomníku. (ČTK) Veselé skupinky mládežníků potkáte dnes v Moskvě každou, chvíli Dopis z moskevského festivalu Mezinárodní přehlídka kultury Když odevšad znějí písně, když hned tu, hned tam se rozvíří tance, zdají se < slova »vážnost« a »hloubavost« nevhodnými a nepřijatelnými. Avšak na festivalu % je tato tradice porušena: festival je světovou arénou vážné a hluboké výměny > kulturních hodnot mezi různými zeměmi a národy. > O tom se velmi výstižně vyjádřil anglický skladatel a dirigent Allan Bush, který, byl hostem už na několika předchozích festivalech: »Pravdu měl Michail Šolochov, když ve svém pozdravu vybídl účastníky festivalu, aby pro veselí nezapomínali na vysoké úkoly festivalu. Jeden z hlavních úkolů se uskutečňuje před našima očima, a to velmi zdařile. Vidíme a cítíme, jak touha po vzájemném kulturním poznání se vznáší nad ohromným, omládlým městem. Je-li tomu tak, pak mládež zemí i zeměpisně nejvzdálenějších bude moci navzájem poznat svou duši.« Své oblíbené zájmy má na př. americká houslistka P. JOHNSONOVÄ, všestranně nadaná představitelka mladého pokolení amerických umělců. Je jí teprve 25 let, avšak už je autorkou populární symfonie, už podnikla několik uměleckých zájezdů jako sólistka po mnoha velikých městech Ameriky, vede třídu smyčcových nástrojů a komorní hudby v Coloradské koleji. Setkali jsme se s ní při zahájení uměleckých soutěží, kde se projeví nejlepšf mladí interpreti nejrozmanitějších hudebních žánrů, od klasického zpěvu až ke hře na harmoniku. Je pochopitelný i zájem, s jakým se P. Johnsonová, chce dozvědět názor Davida Oistracha ňa různé soudobé školy houslové hry. s jakým chce vidět za dirigentským pultem pražského dirigenta Chalabaiu ve Velkém divadle, chce se seznámit s lidovým zpěvem východních zemi. S vedoucím kanadské organisace pro studium lidového umění, 241etým Michelem Cartierem, se mi nepodařilo promluvit prostě proto, že je velmi zaměstnán. Odjel právě na zahájení uměleckých soutěží na druhý konec Moskvy, na estrádu u hlavního pavilonu zemědělské výstavy, kde v ten večer vystupovaly taneční kolektivy z ČSR. Není to těžké pochopit: jeho oborem jsou lidové tance a tak obetuje na festivalu všechno, jen aby mohl obohatit svou představu o tancích různých národů, aby ofotografoval nějaký jemu neznámý prvek. Ve skupině herců francouzského divadla Pantomimi, které vede Yves Lorell, jsem slyšel: »Dnes a pozítří uvidíme Shakespearova Macbetha.« Zdálo se mi divné, že francouzští herci chtějí věnovat dva festivalové večery к zhlédnutí téhož představení. Avšak dověděl jsem se, že jde o dvě zcela různé inscenace, lišící se jazykem, uměleckým pojetím a způsobem hry. V Malém moskevském divadle a v anglickém divadle Workshop, jehož skupina výstupu ie na scéně známého divadla MCHAT. A což, jakými otázkami a problémy kultury, umění a vědy je nasycen program Mezinárodního studentského klubu otevřeného na Leninských horách v moskevské universitě. Vedle sebe tu běží diskuse na filosofická themata i přehlídky toalet, ohnivá píseň nevadí těm, kdož v sousední posluchárně se vážně obírají problémy chemie. Měl jsem možnost zúčastnit se mezinárodního semináře studentů zemědělských škol. Přesvědčil jsem se, že budoucí agronomové, kteří budou pracovat na farmách Dánska a Švédská, i mladí specialisté, na něž čekají nekonečná prostory celiny, si mají mnoho co říci _ »Zeměpis« festivalu se neustále rozšiřuje. Z parků, divadel a stadionů se přesouvá festivalový pořad i do vědeckých laboratoří, museí, universitních poslucháren. I v tom se obráží mnohotvárný charakter setkání mládeže světa, které je také možno po pravdě nazvat mezinárodní přehlídkou kultury zemi pěti světadílů. C. SOLODAR, spisovatel EXPEDICE ASTRONOMŮ NA BESKYDÁCH. —\Na kopci Hlavačkách, и Rožnova pod Radhoštěm se ubytovala ve stanovém táboře velká skupina našich astronomů. — vědeckých pracovníků i am,alérů, kteří tu v rámci Mezinárodního geofysikálního roku provádějí pozorování meteorů. V naší republice vyrostlo už z řad amatérů množství dobrých odborníků. Nikde na světě se dosud nesoustředilo najednou к pozorování meteorů tolik zkušených a vyškolených lidí, Ц jako nyní ha Beskydách. Na snímcích: Dole: Účastníci Щ expedice se připravují na pozorování. — Vlevo: Člen vý- ~ pravý J. Beneš bude fotografovat noční oblohu. — Vpravo (odshora dolů): Srovnávání chronometru s rozhlasovým časovým signálem. — Pozorování slunečních skvrn dalekohledem, sluneční obraz se promítá na stínítko. (Foto ČTK —— F. Nesvadba)