Rudé Právo, leden 1958 (XXXVIII/1-31)

1958-01-01 / No. 1

Mnoho úspěchů v novém roce, soudruzi! STŘEDA Proletáři všech zemi, spojte se! CENA 50 HAL. RUDÉ PRÁVO ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA LEDEN 1958 ★ ★ Soudruzi M, Thorez, J. Kádár a D. II. flidit odpovídají na novoroční otázky redakce Rudého práva К novým úspěchům v boji za mír, socialismus a svobodu národů v roce 1958 Redakce Rudého práva požádala generálního tajemníka Fran­couzské komunistické strany soudruha Maurice THOREZE, první­ho tajemníka Ústředního výboru Maďarské socialistické dělnické strany a předsedu maďarské revoluční dělnicko-rolnické vlády soudruha Jánoše KÄDÄRA a generálního tajemníka Komunistické strany Indonésie soudruha D. N. AIDITA o odpovědi na otázky pro novoroční číslo Rudého práva. Uveřejňujeme texty jejich odpovědí. M. Thorez: Jednota dělnické třídy — hlavní naše zbraň I Otázka: Také byly podle vašeho názoru hlavní příčiny neutěšeného vý­voje Francie v roce 1957? Odpověď: Hlavním důvodem ne­utěšeného vývoje Francie během roku 1957 byla skutečnost, že se pokračo­valo v politice války. Nepřetržitě už skoro 18 let je naše země — vinou vládnouc! buržoasie — ve válce. Dnes její finance se vyčerpávají v neko­nečné válce proti lidu Alžírská, který bojuje za národní nezávislost. Tato vál­ka stojí více než 700 milionů franků ročně. Přímým důsledkem ohromných vojenských výdajů je inflace. V srpnu a v říjnu t. r. došlo ke skutečné deval­vaci franku o 20;%, která byla prove­dena nepřiznanou formou jednoduché změny prémií a daní na dovoz a vývoz. Následkem toho všeho dosáhlo zvýšeníI cen za tři poslední měsíce závratných roz­měrů, které znamenají nové a brutální zbí­dačení dělnické třídy a všech pracujících mas. Vláda a zaměstnavatelé se vskutku snaží všemi prostředky zabránit úpravě pla­tů v souladu s neustálým zdražováním ži­votních potřeb. Ještě vetší sumy než pro alžírskou válku se vrhají do propasti »atlantické politiky«. Tato politika vedla už к obnoveni západo­­německého militarismu pod pláštíkem NATO. Rozhodnutí z roku 1957 o zřízeni t. zv. společného trhu a Euratomu zesílilo uvnitř »malé Evropy« posice západoněmec­­kého rcakčního a revanšistického imperia­lismu. Tato zahraniční politika, politika účasti v agresivním vojenském bloku pod vede­ním Spojených států vědomě obětuje zá­jmy Francie a věc národní nezávislosti hrstce monopolistů. Neblahé zaměřeni francouzské politiky bylo možné jen v důsledku očividného zná­silnění vůle lidu, projevené ve všeobecných volbách. Lid se vyslovil 2. ledna 1956 pro levicovou vládu. Na jeho rozhodnutí však nebyl brán zřetel a Francie má pravicovou vládu, za jejíž vytvoření má spoluodpověd­nost socialistická strana. .Tuto situaci chtějí vládnoucí kruhy ještě zhoršit reákční revisí jak ústavy, tak i volebního zákona, při čemž se pouštějí do represi a potlačování de­mokratických práv. Svoboda tisku je pošlapávána úřady, které zabavují všechny listy, píšící nepřátelsky proti válce v Alžírsku. Právo na stávku je stále více upíráno širokým kategoriím pracujících. Vězeni jsou naplněna vo­jáky, kteří se odvážně pustili do boje buď proti válce v Alžírsku nebo proti bývalému hitlerovskému generá­lu Speidlovi, který je nyní v čele části francouzské armády. Ale je třeba poznamenat, že tento kurs sociálního a politického zpáteč­nictví a koloniálního násilí je stále více odsuzován pracujícími masami a ostatními vrstvami. Jak konstatovalo zasedání Ústřední­ho výboru naší strany z 5. prosince t. r., současná situace ve Francii po­tvrzuje these Deklarace, přijaté v lis­topadu v Moskvě komunistickými a dělnickými stranami socialistických zemí v tom smyslu, že všechny roz­pory kapitalistické společnosti se pro­jevují v naší zemi stále silněji. V posledních třech měsících jsme svědky stále bouřlivějšího rozvoje děl­nických bojů. Miliony pracujících se zúčastnily stávkových akcí, charakte­­risovaných značným rozšířením akční jednoty. Politická a sociální atmosféra se úplně změnila mezi počátkem a koncem roku 1957. Buržoasie. která — využívajíc pokusu o kontrarevolucl v Maďarsku — se poku­sila isolovat Francouzskou komunistickou stranu a nejuvědomělejší část dělnické tří­dy, byla hořce zklamána. Postup jednoty dělnické třídy je převládajícím rysem sou­časné situace. Semknutí demokratických sil se nyní jeví v reálné perspektivě. (Pokračováni na 2. str.) J. Kádár: Bojujeme za stejné cíle, máme společné přátele 1 Otázka: Jak přijal maďarský lid a maďarská dělnická třída výsledky moskevské porady komunistických a dělnických stran a dokumenty, které byly po této poradě uveřejněny? O d p o v ě ď : Maďarští komunisté svedli v nedávné minulosti mimořádně těžké boje za uhájení lidově demokra­tického, zřízení. Náplní a součástí těch­to bojů byla obrana socialismu, míru a bratrské jednoty socialistických zemí. Moskevská porada představitelů ko­munistických a dělnických stran so­cialistických zemí a Deklarace při­jatá na této poradě je manifes­tací 9il socialismu a míru, jednoty so­cialistických zemí a vyjadřuje ideový program společného boje. Proto ma­ďarští komunisté přijali moskevské do­kumenty s jednomyslným souhlasem a J,ou připraveni pracovat a bojovat za jejich cíle. To vše bylo vyjádřeno nadše­ným ovzduším na zasedání našeho Ústředního výboru, na stranických i ve­řejných aktivech. Pokud jde o maďarský pracující lid, můžeme s klidným svědomím říci, že jeho převážná většina stojí pevně na frontě socialismu a míru, dobře zná význam jednoty socialistických zemí a přeje si její další upevňování. Maďar­ští dělníci, rolníci a uvědomělí přísluš­níci inteligence to dokázali proti všem lžím našich nepřátel obětováním životů a krve svých nsjler-ď1 typů, tvůrčí aktivitou v tvrdém boji proti kontra­­revolučnimu útoku a v dalším tvrdém boji za konsolidaci lidově demokratic­kého zřízení. Uvědomělí maďarští pra­cující, uvědomělá dělnická třída bojuji pod vedením své revoluční strany již třicet osm let proti kontrarevolučním a imperialistickým silám za vznešené cíle, které jsou tak dobře vyjádřeny v Deklaraci a v Manifestu míru. Ma­ďarský lid tyto dokumenty, přijaté na moskevské poradě, nadšeně a plně schvaluje. Otázka: Co soudíte o budoucích perspektivách spolupráce mezi našimi zeměmi a mezi našimi stranami? Odpověď: Bratrské vztahy mezi Maďarskou lidovou republikou a Česko­slovenskou republikou, bratrské vztahy mezi národy a revolučními dělnickými stranami obou zemí se v poslední době značně upevnily. V tom hrála význam­nou úlohu skutečnost, že v době kon­­trarevolučního útoku viděl všechen ma­ďarský lid, že českoslovenští soudruzi, vedouc! představitelé i prosti pracující, bez váhání poskytli všemožnou pomoc maďarskému lidu, který se dostal do nesnází. Naše strana a náš lid jsou za tuto pomoc hluboce vděčni českoslo­venským soudruhům a všemu českoslo­venskému pracujícímu lidu. Bojujeme za stejně cíle, máme spo­lečné přátele i společné nepřátele. Bo­jujeme proti omezeným dogmatikům, kteří kompromitují myšlenku socialis­mu, a proti revisionistům, kteří zradili věc socialismu. Bojujeme proti buržoas­­ní reakci a imperialistické agresi, bo­jujeme proti jejich nebezpečným a fa­lešným názorům — proti nacionalismu a šovinismu. Naším společným souse­dem, nejlepšim a nejdražším společ­ným přítelem je Sovětský svaz. Totož­nost našich idejí, cílů a zájmů upev-nila toto přátelství a není pochyb o tom, že se bude i dále upevňovat ve pro­spěch národů těchto zemí. Používám této příležitosti к tomu, abych prostřednictvím Rudého práva přál národům bratrské Československé republiky šťastný nový rok a mnoho dalších úspěchů. Vy.iaúřftjí zvláštní vděčnost soudruhům Novotnému a Ši­rokému, stranickým a státním funkcio­nářům a prostým československým pra­cujícím za přátelské uvítání maďar­ských delegací, které v uplynulých mě­sících navštívily Československo. D. N. Aidit: Síly lidu jsou velké a nevyčerpatelné Otázka: V poslední době dosáhl indoněský lid svým energiekým postu­pem významných úspěchů při dovršo­vání národně osvobozenecké revoluce. Co byste mohl říci o dosahu těchto úspěchů pro další rozvoj země? Odpověď: Tyto úspěchy jsou vel­mi důležité, neboť znovu upevňují dů­věru indoneského lidu ve svou vlastní velkou sílu, kterou prokázal během srpnové revoluce v roce 1945. Lid In­donésie se ještě více přesvědčil o tom, že síly imperialismu jsou omezený, za­tím co síly lidu doma i v zahraničí jsou velké a nevyčerpatelné. Lid Indonésie je nyní ještě statečnější a jednotnější, naučil se lépe znát svou sílu. To je zá­ruka hospodářské nezávislosti Indoné­sie a uskutečňování nezávislé a aktiv­ní indoneské zahraniční politiky. Otázka: Jak hodnotíte šíření myš­­enek Bandungu v zemích africko-asijské oblasti ? Co soudíte o možnostech dal- Sího upevňováni «pásma míru«, jež tvo­ří řada socialistických a jiných zemi? Odpověď: Ačkoliv se imperialis­mus v čele se Spojenými státy snaží vy­užívat vlád některých 'africko-asijských zemí, aby zabránil šíření myšlenek Bandungské -konference, přece se tyto myšlenky neustále šiří mezi lidem Asie a Afriky. Úspěch africko-asijské konfe­rence studentů v Bandungu, probíhající konference africko-asijské solidarity v Káhiře a dále africko-asijská konfe­rence žen i dělnická konference, které se budou konat v brzké budoucnosti, jsou důkazem toho, jak se myšlenky Bandungské konference šíří. Šířeni a upevňování ducha Bandungu znamená zároveň šíření a konsolidováni »pásma míru«, které tvoři socialistické i jiné země. Otázka: Jaký je Váš názor na hlavní současné úkoly komunistických stran africko-asijských zemí a Komu­nistické strany Indonésie zvláště? Odpověď: Hlavním současným úkolem komunistické strany a indonés­­kého lidu Je odrazit jakoukoliv cizí pod­vratnou činnost a spiknutí zemí SEATO a posílit hospodářství Indonésie tím, že důležité holandské podniky budou dá­ny pod kontrolu vlády a zrušena hos­podářská privilegia holandských kolo­­nisátorů. Hodně doufáme v pomoc přá­telských států při posilováni hospodář­ství Indonésie. Zdravím čtenáře Rudého práva a pře­ji československému lidu, aby v novém roce dosáhl dalších velkých úspěchů. 4t 4tiif JOSEF KAIN AR Je jaký rozcttt v tom, když kvete větev v máji anebo hoři? Velká myšlenka má vždycky dvojí tvar. Za míru — poupě něžné, rozvoněné, a za boje, když po světě se žene, za boje hoří, vzněcuje, má spár. A bylo víc těch let, kdy člověk nevzpomněl si pro oheň na květ. 4t 4f 4t 4: 4t 4t JK 4t 4t 4} 4t 4t 4! * 4t 4t « 41. 4t 4t 4S K‘ v‘ KVĚT MÍRU Pročpak vzpomínat... A květy míru, ty jen právě vzešly, a už zas nutno chránit vlast jak sad. Tam na západě smečka generálů se ušklíbá: Ty vaše květiny! Postačí výbuch bomby jediný, a celá námaha a celé sadaření se jednou ranou v díru v zemi změní. Jen at si mluví dál! Jenom at dál se smějí, že naše myšlenka má kvetu něžný tvar. Až ona rozvání se nejprudčeji, až ona jednou ukáže svůj spár, to pak z té vůně, jíž se smáli, rozbolí hlava —' pány generály. й* til tf: v* *7: ih *« •h •h .7; Ní Ůl •?t •7t •ti .7: :u Kt •7: th % й *♦; v* £ ♦« ih DO NOVÉHO ROKU ... Až si ’dnes o půlnoci připijeme, spadne poslední list starého kalendáře a zrodí se nový rok. Vítej, nový roku! Od východu na západ, tak jak vteřiny běží, povstávají pracující lidé a tisknou si ruce: Mnoho štěstí! MNOHO ŠTĚSTÍ, SOUDRUZI, MNOHO ÚSPĚ­CHŮ, MNOHO SILY! Rrzy uplyne veselá noc, uběhnou první ho­- diny nového roku ... A bude u nás při půlnočním přípitku jistě nemálo lidí, kteří vzpomenou na ten, jenž právě skončil. Jaké dědictví zanechal? Někomu při­nesl osobní úspěchy, jinému zase dost starostí a zklamání. Ale i ten i onen nakonec vděčně po­zdvihne číše na jeho oslavu: Byl to dobrý rok! Neboť přinesl to, co nad všemi osobními radost­mi a strastmi rozhoduje o našem štěstí, o haší práci, o našem životě: V jeho dnech myšlenka míru dosáhla nových velkých vítězství, v jeho dnech nebývalé vzrostla síla socialistického tábora, v jeho dnech se upevnila jednota komu­nistického hnutí, v jeho dnech se stalo už přímo světodějnou mírovou silou národně osvoboze­necké hnutí koloniálních a porobených národů. A naše společná práce každému z nás přinesla dobré ovoce. V číších válkychtivých pánů na Západě, kteří po celý minulý rok chtěli podpálit svět jako vích slámy, je nyní asi trpké a kyselé víno. Ale tím spíše zdvihnou své sklenky pracující lidé! Neboť byl dobrý ten rok, který uplynul. A bude ještě lepší ten, který nadchází! Dobré dědictví dostal a dobře je rozmnoží... Je před námi tři sta šedesát pět příštích dní: dní neznámých, nepopsaných a pravděpo­dobně ne vždycky veselých a Snadných. Uvítá­me však nový rok se všemi jeho dny, jaké bu­dou. Neboť nemáme proč chvět se strachem z neznámé budoucnosti. Víme, že nebezpečí války trvá a boj za mír pokračuje — a přece hledíme klidně a pevně vstříc budoucnosti. Od rovnoběžky к rovnoběž­ce, od poledníku к poledníku, všude, kde žije prostý pracující člověk, vítězi myšlenka míru, jeho obrany, odporu proti válce. A proto vítej, nový roku, ve znamení nových vítězství! Měšec zlata má ještě značnou moc, ale zda­leka už není pánem světa jako za starých časů: nenařídí lidem ani je už nepodvede, aby pro jeho lesk šli bořit staletá města, utrácet životy dětí a bezúčelně hynout v blátě front. Tak jako dosud i v příštích dnech budou tisíce stránek buržoasního tisku zaplavovat svět a halasit, že Západ musí zbrojit a připravovat válku na obranu před komunistickým útokem. Ale je to už bumerang, který s potměšilou přes­ností zraňuje ty, kteří ho vypustili. Neboť nad západní Evropou hřmí americká letadla s ná­kladem atomových bomb a vteřinu za vteřinou ohrožují životy statisíců — zatím co kolem zeměkoule tiše a plavně obíhají dvě sovětské, dvě rudé, dvě komunistické družice ... A člověk vidí a přemýšlí... Lidský rozum není к tomu, aby člověka zabíjel; к vraždění není potřeba jeho rozmachu. Mezi americkým vzdušným pirátem s vysokoškolským vzdělá­ním a barbarským nájezdníkem z temných dob lidstva je jen nepatrný rozdíl — v tom, že je­den z nich má daleko účinnější nástroj vraž­dění. Lidé správně usuzují, kde tedy je oprav­dový rozkvět kultury a rozumu, kdo neohro­žuje svobodu a nezávislost a přímo životy ná­rodů. Novinové stránky s protikomunistickým válečným štvaním proto víc a víc připomínají rukavice na rukou vraha, který chce zakrýt své stopy. Ne, neskončilo nebezpečí války a boj za mír pokračuje. Ale plným právem radostně zdra­víme rok, který přichází: Stamiliony lidí na ce­lém světě jsou na straně míru; Stamiliony lidí jsou s námi! A to je snad ta nejvzrušivější skutečnost na prahu nového roku. pozítří naše země nastoupí do práce: začne první všední den roku 1958. Buďte vítány i vy. všední, obyčejné dny! Přinesou nám zcela určitě nemálo starostí. Nebude lehké do důsledku uskutečnit změny, které navrhl Ústřední výbor naší strany a pra­cující lidé v diskusi, protože i mezi námi jsou ještě takoví, kteří mají raději svůj vyseděný důlek než všeobecný prospěch. Nebude ani leh­ké splnit hospodářský plán, který klade na kpždého vysoké nároky. Mnoho věcí bude za­­pbtřebí udělat a nic z toho nebude snadné, protože není lehké budovat nový svět. A přece — buďte vítány, vy všední a nelehké dny! , Neboť jimi vstoupíme do období úplné pře­měny naší vlasti v silný socialistický stát. Před deseti lety jsme smetli s cesty reakční pučisty a široce ji otevřeli výstavbě socialis­mu ... Po deseti letech jsme už na prahu je­jího dovršení. Nebylo lehkých těch deset let od Února 1948 — a jestliže se náš lid vítězně probojoval jejich strázněmi a překážkami, jestliže rozbil útoky imperialistické reakce a sabotérské kousky škůdců, máme dnes právo s jistotou a sebevědomím hledět do příštích dnů. Poněvadž máme pevnou půdu pod nohama a všechny předpoklady, abychom nové úkoly nového roku splnili. Vzpomeňme třeba jen na dva uplynulé mě­síce. Na stovky a tisíce schůzí pracujících, na proud diskuse, na to, jak v závodech a ob­cích hovořili lidé s rozhledem hospodářů. Ty poslední dva měsíce ukázaly, že je v našem lidu obrovská tvůrčí síla. A právě ona je jed­ním z pramenů, z nichž vyvěrá naše jistota a sebevědomí. Jen člověk, který se přesvědčil o správnosti své cesty, je ochoten nasadit všechny své síly pro úspěch společného díla. Takových lidí jsou u nás miliony. A v tom je ten nejdůležitější předpoklad našich budou­cích úspěchů. ¥ etí dnes do naší země tisíce pozdravů. A z telegramů budeme číst: Moskva, Pe­kin, Varšava, Berlín, Sofia, Tirana, ale i Paříž a Londýn, i Káhira a Dillí — ze všech koutů zeměkoule к nám dnes přiletí telegramy s no­voročním přáním mnoha úspěchů. Ve všech končinách světa má náš lid upřímné přátele. A právě oni nám přejí z celého srdce nová vítězství, protože vědí, jak mocnou posilou mírové fronty je síla naší republiky. S námi jsou stamiliony. A my jsme se stamiliony, které chtějí mír. Člověku se dobře pracuje, když cítí vedle sebe pevnou ruku přátel. A tím spíš je od­hodlán vydat ze sebe všechny síly pro úspěch díla, když ví, jak jeho práce a jeho úsilí pro­spívají milionům lidí. Odedávna prostí lidé pro­klínali války a toužili po pokojném soužití ná­rodů. Až tedy vyjdeme do prvního pracovního dne roku 1958, až \projdeme tovární branou a postavíme se ke svým strojům, připomeňme si to. Člověku se dobře pracuje, když cítí vedle sebe pevnou ruku přátel. Přátelé nás v našem úsilí podporují — a naše práce slouží zase zájmům stamilionů. Připomeňme si tuto jed­noduchou pravdu, až se znovu postavíme na svá pracoviště. Neboť hluboce vzrušuje kaž­dého čestného člověka. Prostí Ikjé odedávna proklínali války, odedávna snili o světě, kde by národy žily spolu v pokoji a míru a kde by z práce milionů netěžila hrstka vykořis­ťovatelů. Náš socialistický tábor takový svět buduje, takovému životu proráží cestu. Proto naše země jako jeho součást stojí v popředí stamilionů, proto náš lid má všude na světě upřímné přátele. Nový rok bude zcela ve znamení hesla, které vytyčila komunistická strana: Dovršit výstav­bu socialismu v náší zemi! XI. sjezd Komunis­tické strany Československa je rozpracuje v konkrétní směrnice, jimiž se bude řídit práce každého z nás. Nemálo úkolů nás čeká; Ale přátelé na celém světě budou nás v našem vel­kém úsilí podporovat. Neboť vítězství socia­lismu v Československu nesmírně posílí boj pracujícího lidu na celém světě. Proto buď vítán, roku 1958, roku nových úspěchů! Mnoho sily, soudružky a' soudruzi! Mnoho síly, abys každý mohl po Stál jsem tam, kde stát jsem vše, eg učinil

Next