Rudé Právo, únor 1958 (XXXVIII/32-59)
1958-02-01 / No. 32
Че it / Proletáři všech zemi, spojte se! mm právo ______________ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA SOBOTA 1. ÚNORA 1958 ICÍSLO 32 — ROČNÍK 38 (Právo lidu roč. 61) I CENA 30 HAL. Pro mirové řešeni mezinárodních vztahů V těchto dnech se pozornost občanů naší republiky mimořádnou měrou upíná к mezinárodním událostem. Vyplývá to ze zřejmé skutečnosti, že právě tyto týdny a měsíce jsou významné pro to, zda se vytvoří předpoklady pro zmírnění mezinárodního napětí či zda i nadále budou národy ohroženy studenou válkou. horečným zbrojením, nebezpečím, že dojde к atomové válce. Význačným rysem současné situace je, že v celém světě rostou požadavky, aby bylo skončeno se studenou válkou. Četné ankety západního tisku dosvědčují, že přáním lidu je mír a mírová jednání. Pro mírovou úpravu mezinárodních vztahů se vyslovují vědci, lékaři, kulturní pracovníci, veřejní činitelé. V samotných USA se proti závodění v atomovém zbrojení vyslovilo na 3000 nejvýznamnějších vědců. Zabezpečení míru žádají široké vrstvy obyvatel socialistických zemi, jako tomu bylo před několika dny na celostátní mírově konferenci v Praze. Všechny tyto mírové hlasy v nejrůznějších zemích se spojují v jednom požadavku: aby byly realisticky vyvozeny závěry ze současné situace ve světě a lidstvo bylo zbaveno nebezpečí války. Tato vlna mírových požadavků, zvedající se v celém světě, vyrůstá z reálného pohledu na vývoj mezinárodní situace v minulém roce. Události minulého roku svědčily na jedné straně 0 vzrůstajícím nebezpečí války, nutícím národy důrazněji se dožadovat mezinárodních úprav prospívajících míru. Avšak rok 1957 na druhé straně přinesl významné úspěchy mírových sil, které posilují naději, že je možné prosadit trvalý mír ve světě. Loňský rok plně potvrdil falešnost spekulací na jakousi »krisi komunismu« a na možnosti rozkolu mezi lidově demokratickými zeměmi a Sovětským svazem. Listopadové moskevské porady představitelů dělnických a komunistických stran z celého světa ukázaly sílu a jednolitost socialistického tábora 1 marxistického dělnického hnutí ve světě. Tato síla jednoznačně slouží věci světového míru, jak dokázal Manifest míru a Deklarace, přijaté na moskevských poradách. Naopak loni došlo к další diskreditaci, a to nejen v očích arabské veřejnosti, západní agresivní politiky odhalením skutečných cílů Eisenhowerovy a Dullesov.y doktríny, usilující o obnovení koloniální nadvlády nad asijskými a africkými zeměmi, a odhalením příprav agrese proti Sýrii. Tyto skutečnosti nabádaly к největší ostražitosti celou světovou veřejnost, jak se to konkrétně projevilo i na káhirské konferenci představitelů asijských a afrických zemí, dožadujících se zastavení závodění ve zbrojení a nastolení přátelských mezinárodních vztahů. Když pak USA na pařížském zasedání NATO přišly s řadou dalších opatření na zostření »studené války« — i když nelze zavírat oči nad tím, že se jim podařilo prosadit určitá usnesení, zesilující přípravy války — přesto ani v řadách NATO se nedočkaly takové podpory, jaké si přály. Nakonec i do usnesení z pařížských porad se dostal požadavek, aby se jednání o úpravě mezinárodních vztahů dala přednost před horečným zbrojením. Velký vliv na růst těchto reálných požadavků mělo vypuštění dvou sovětských sputniků pomocí balistických mezikontinentálních střel, dokazujících ohromnou technickou a vojenskou sílu Sovětského svazu. Tím se do ještě ostřejšího světla dostala nereálnost tzv. politiky »z posice síly«, která vychází jenom ze zbožných přání, nikoliv ze skutečnosti. Je stále jasnější, že široké kruhy veřejnosti v celém světě vidí vhodnou a vítanou příležitost к úpravě mezinárodních vztahů а к posílení míru v konferenci šéfů vlád členských zemí NATO a Varšavské smlouvy, jíž by se zúčastnili i čelní představitelé některých dalších zemí, navrhované Sovětským svazem. Přesvědčení o nutnosti a správnosti takové konference stále sílí i v západních oficiálních kruzích přes počáteční pokusy určitých vedouV cích kruhů politiky »z posice síly« zabránit svolání konference. Československo plně podporuje uspořádání takové konference a je ochotno se jí zúčastnit. To bylo znovu zdůrazněno v nótách naší vlády vládám jedenácti členských států NATO. Tento postoj naší vlády i našeho _ lidu vyplývá z vůdčí zásady naší zahraniční politiky, že je třeba zatratit válku jako metodu řešení mezinárodních problémů; naopak mírovým jednáním odstranit ožehavé .světové problémy a zabezpečit mírové mezinárodní soužití. V pevném přesvědčení o velkých možnostech, které by kopference přinesla pro mírovou úpravu vztahů ve světě, Československo upřímně vítá každý projev souhlasu s konferencí, jak tomu bylo např. v prohlášení indického ministerského předsedy D. Néhrúa, dánského ministerského předsedy H. K. Hgnsena, v odpovědích na poselství N. A. Bulganina egyptského presidenta Násira, afgánského ministerského předsedy Daúda a dalších. Československo vítá kladná stanoviska vlád některých dalších států, i když jsou v nich různé odstíny názorů, o nichž je jistě možné se dohodnout. Pokud jde o otázku, co by mělo být na pořadu konference šéfů vlád, Československo plně podporuje návrhy předložené Sovětským svazem. Souhlas Československa s body pořadu, navrhovanými'Sovětským svazem, vyplývá ze skutečnosti, že odpovídají zájmům národů, realisticky přihlížejí к současným mezinárodním problémům a skýtají tak největší naději na dohodu. projevila-Ii by se na konferenci všestranná dobrá vůle přispět к mezinárodnímu uvolnění. Přijetí sovětských návrhů by bezesporu přispělo к ozďravění mezinárodní situace, к zastavení »studené války« a otevřelo by dveře к dalším etapám jednání, к vyřešení dalších naléhavých problémů. Oč jde především? O to, aby lidstvo bylo zbaveno hrozby, kterou představují nukleární zbraně. Američané si kdysi pěstovali atomovou bombu, aby pomocí atomové diplomacie mohli ve světě prosazovat své požadavky. Agresivní atomovou diplomacií Spojené státy zahájily závodění v nukleárním zbrojení. Avšak ani po tom, kdy USA ztratily monopol atomové zbraně, nepřistoupily na její zákaz. Nepřihlížejí к požadavkům světové veřejnosti a tisíců atomových vědců a lékařů v celém světě, aby došlo к zákazu atomových zbraní, doplněnému účinnou kontrolou. Jaký lze z toho vyvodit závěr? Žádný jiný, než že v rozporu s normálním lidským cítěním a rozumem stále chtějí udržovat hrozbu atomové války bez ohledu na zájmy národů, a to i lidu USA. Kdyby tomu bylo jinak, pák by nemohlo nic stát v cestě dohody o zákazu. Obhájci amerického imperialismu si rádi připisuji hluboké humánní ideály, hovoří o lidskosti atd. Jak se však s tím srovnává toto zatvrzelé lpění na atomových zbraních a na atomové válce? Zejména pak, když už dnes zkoušky s atomovými zbraněmi ohrožují škodlivým zářením zdraví národů a jejich budoucnost? Nejsou to USA, ale Sovětský svaz, kdo znovu a znovu vyzývá velmoci к dohodě o zákazu strašných ato mvých zbraní. Nebyli to američtí »humanisté«, ale Československo, kdo dal podnět, aby otázka škodlivých účinků atomového záření byla projednána na XII. VS OSN. Kdyby představitelé vládních kruhů USA měli alespoň část těch vlastností, které si připisují, pak už dávno se atomové zbraně staly záležitostí minulosti a celá otázka byla uzavřena. Aby pohnul z místa s otázkou atomových zbrani, navrhuje SSSR, aby došlo alespoň к zastavení pokusů s atomovými zbraněmi. SSSR dále žádá, aby velmoci alespoň přistoupily na závazek, že se vzdají použití atomových zbraní jako zbraní hromadného ničení, jejichž použití je neslučitelné se svědomím civilisovaného lidstva. Přijetí těchto opatření by mohlo upravit půdu к všeobecnému zákazu výroby atomových zbraní, jak si" to přejí národy na celém světě. Z hlediska Československa, ležícího v srdci Evropy, má mimořádný význam požadavek, aby na pořad konference byl zařazen polský návrh na vytvoření pásma bez atomových zbraní ve střední části Evropy. Dobrých důvodů pro zřízení evropského pásma bez atomových zbraní je víc než dost. Národy čtyř zúčastněných zemí — Polska, ČSR, Německé demokratické republiky a Německé spolkové republiky — by byly zbaveny obav z atomového ničení. Návrh na zřízení pásma se týká oblasti na rozhraní dvou proti sobě stojících seskupení; vynětí zmíněných států z atomového zbrojení by přispělo к posílení důvěry mezi Západem a Východem, bylo by významným přínosem к Uelkovému ozdravění mezinárodní situace. Pásmo bez atomových zbraní by nejen přispívalo к posílení bezpečnosti zúčastněných států, ale i jejich sousedů. Výnětí atomových zbraní ze zbrojení jak východního, tak západního Německa by vytvořilo vhodnou atmosféru pro řešení otázky sjednocení Německa v souvislosti s celkovým zmírněním napětí v Evropě a ve světě. Vlády ČSR, NDR, Polska i SSSR už vyjádřily souhlas s myšlenkou zřízení evropského pásma bez atomových zbraní a ochotu přijmout příslušné závazky a jejich kontrolu. Zdálo by se, že by nic nemělo stát v cestě ani přijetí ze strany Německé spolkové republiky. Bonnská vláda v době přijetí’ pařížských dohod se zavázala slavnostním slibem, že nebude vyrábět atomové zbraně. Přesto však nyní Adenauer odmítá zřízení pásma bez atomových zbraní ve střední části Evropy. Potvrzuje to jenom naše varování z doby podepisování pařížských dohod, že slavnostní slib sloužil jenom к uklidnění obav západních spojenců z atomového zbrojení v západním Německu. Nynější Adenauerův odmítavý postoj к polskému návrhu jen potvrzuje skutečnost, že bonnská vláda usiluje o atomové zbraně. Proti zájmům vlastního lidu, který se vyslovuje drtivou většinou proti atomovému zbrojení. Proti výstrahám desítek západoněmeckých atomových vědců, kteří upozorňují na strašné nebezpečí, jemuž Adenauer vystavuje západní Německo. Proti zjevnému faktu, že takovouto politikou Adenauer jen utvrzuje rozkol Německa. Pokud jde o další západoevropské země, nejjednodušší úvaha by měla vést к tomu, že by měly souhlasit s vytvořením navrhovaného pásma, je-li pravdou to, co neustále prohlašují, že cílem jejich politiky je upevnění míru. Vynětí atomových zbraní z rukou západoněmeckých militaristických kruhů by bylo i v jejich nejvlastnějším zájmu. Velký význam spatřuje Československo v návrhu Sovětského svazu na uzavření dohody o vzájemném neútočení mezi členskými státy NATO a účastnickými státy Varšavské smlouvy. Každému, kdo chce rozumné uvažovat, je jasné, že takovýto závazek by rozhodně vytvořil příznivé ovzduší pro zmírnění mezinárodního napětí a pro nastolení přátelských mezinárodních vztahů. Proto Československo uvítalo prohlášení britského ministerského předsedy Macmillana, v němž se vyslovil pro uzavření slavnostní smlouvy o neútočení, jakož i souhlasné projevy v některých skandinávských zemích, v Kanadě apod. Myšlenka paktu nalézá své příznivce i v některých kruzích USA, které reálně vidí, že dosavadní agresivní kurs vede jenom к ztrátě prestiže USA a к jejich postupné isolaci. Přesto však vše nasvědčuje tomu, že ve vládních kruzích USA se neprojevuje přílišná ochota položit takovýto, byť jen základní kámen mírové mezinárodni úpravě. Myšlenku paktu odmítají např. s tím, že prý podobný závazek je už obsažen v Chartě OSN. V době, kdy byla vytvářena a podepsána Charta OSN. nebyl takový závazek potřebný. Charta vznikla ze spolupráce především velmocí, duch spolupráce se vtělil i do zásady jednomyslnosti velmocí v otázkách míru a války, projednávaných v Radě bezpečnosti. Avšak od té doby došlo к Churchillovu fultonskému povelu к zahájení »studené války«, к válce v Koreji, Vietnamu, Egyptě. Proti1 Sovětskému svazu a socialistickým zemím byla namířena’ politika »z posice síly«. Byly to USA, kdo pošlapaly zásady a ustanovení Charty OSN. Tento neutěšený vývoj jde tak daleko, že představitelé USA dokonce želí zásady jednomyslnosti velmocí v Radě bezpečnosti, pojaté do Charty OSN, a dokonce i na případné konferenci Východ—Západ by chtěli přijít s návrhy na její změnu. Reálný (Pokračování na 3. str.) Mladoboleslavský závod národního podniku Československé automobilově opravny vždy plnil plán. Letos dostal za úkol přejít z oprav aut Skoda-Tudor na opravy vozů Skoda 1200. Přes nedostatek náhradních dílů se vynasnaží, aby si udržel mezi osmi závody putovní standartu, kterou získal ve čtvrtém čtvrtletí. — Na snímku: Jan Karban při montáži vozu po generální opravě. (Foto V. žitný) GIGANTICKÁ VÝSTAVBA HYDROCENTRÁLY TÉMĚŘ 200 m V PODZEMl. - Na nej-_ obtížnějším a nejdůležitějším stavebním úseku vodního díla na Lipně — v podzemní hydrocentrále .— zahájili stavbaři v polovině ledna betonáž, která má být dokončena za jedenáct měsíců. Před tím bylo nutno jen z vlastního prostoru hlavní haly navrtat, odstřelit, naložit a na povrch odvézt asi 50.000 kubických metrů horniny (žuly), která se odváží nákladními auty do Vyššího Brodu tunelem ЗУг kilometru dlouhým. Dopravu rubaniny tunelem, která podstatně zrychluje1 práci a odstraňuje zdlouhavou dopravu výtahy, navrhli dělníci a technici v diskusi к dopisu ÜV KSČ a hned návrh reališovali. Touto ^gigantickou podzemní výstavbou vznikne v hlubinách pod vodní hladinou imposantní dóm, který se výškou vyrovná pražskému Domu odborů na Žižkově. — Na snímcích: Stavba hlavní haly. — Geometři inž. L. Háva a M. Kalous přivazují inž. O. Kadlece před výstupem na skalní stěnu do výše až 60 metrů. (Foto ČTK — B. Krejčí) Československá vláda podporuje mírové návrhy SSSR PRAHA 31. ledna (ČTK) — První náměstek ministra zahraničních věcí dr. Antonín Gregor přijal v těchto dnech šéfy diplomatických misí Velké Británie, Spojených států amerických, Francie, Norska, Dánska, Nizozemí, Belgie, Turecka, Itálie, Řecka a Kanady1 a odevzdal jim nóty, v nichž čs. vláda vyložila své stanovisko к nynější mezinárodní situaci a plně se postavila za mírové návrhy Sovětského svazu. Vláda Československé republiky zejména poukázala na význam, který by mělo uzavření úmluvy o neútočení mezi členskými státy Severoatlantického paktu a Varšavské smlouvy, a znovu podpořila návrh Polské lidové republiky na zřízení pásma bez atomových zbraní ve střední Evropě, které by zahrnovalo také Československo. Československá vláda dále prohlásila, že je připravena zúčastnit se navrhované konference šéfů vlád členských zemí Severoatlantického paktu, Varšavské smlouvy a některých jiných států, a vyjádřila přesvědčení, že i vlády, na něž se se svými nótami obrátila, se konference zúčastní a přispějí к jejímu zdárnému průběhu. Poté přijal první náměstek ministra zahraničních věcí šéfy diplomatických misí Jugoslávie, Egypta, Indie, Švédská, Rakouska a Afganistánu, jejichž účast na konferenci byla navržena, a informoval je o předání nót čs. vlády vládám členských zemí NATO. Na počest slavných dnů MLÁDEŽ VRCHLABSKÁ POMŮŽE ZEMĚDĚLSTVÍ Ani svazáci vrchlabského okresu nechtějí zůstat stranou velkého hnutí mládeže na počest 10. výročí Února a XI. sjezdu strany. Posluchači Zemědělské mistrovské školy V Hostinném se zavázali, že kromě jiných prací pomohou brigádně v jednom družstvu na okrese zavést kejdování. Čtyři sta hodin chtějí vrchlabskému JZD věnovat mládežníci ze závodu Tesla, členové organisace ČSM v závodě Kablo pak vypomohou po práci všude tam, kde se družstevníci pustí do stavby společných zařízení. -pro- VYSÍLAJÍ AGITÁTORY Závody i vesnice kraje Liberec se připravují к důstojným oslavám 10. výročí únorových událostí. Složky NF vysílají mezi občany agitátory. V okrese Liberec jich pracuje na 400. Už bylo vyhlášeno několik desítek závazků jednotlivců i složek Národní fronty. V okresech také probíhají besedy starých členů strany s mládeží. V Rýnovicích bude beseda na thema »tři generace«. Podobné besedy proběhnou v nejbližší době ve 29 obcích okresu. V Hrádku, v Chrastavě, Hodkovicích a Vratislavicích připravují závody výstavky ve výkladních skříních obchodů. Občané na nich uvidí, jak za 10 let vyrostly závody a co všechno se změnilo v prospěch pracujících, -bch- UŠETŘÍ TÉMĚŘ PÚL MILIONU V těchto dnech vyhlásili svůj celopodnikový závazek к 10. výročí vítězství nad reakcí pracující n. p. Moravia v Mariánském Údolí. Každý měsíc v prvém pololetí t. r. budou překračovat plán výroby tak, aby jej za celé pololetí splnili na 102 °/o. Jmenovité úkoly překročí rovněž o 2 %, plán produktivity o i °/o. Mzdové fondy vyčerpají jen na 99,5 %. Na zhospodárnění výroby se budou vydatně podílet zlepšovatelé. Chtějí iniciativně uspořit za rok takřka půl milionu Kčs. -tf KDO RYCHLE DÄVÄ... Blížící se 10. výročí únorového vítězství vyvolává vyšší iniciativu- pracujících. V národním podniku Podpolianské strojárne v Detve v jednom ze svých závazků vyhlašují, že už před koncem února vyšlou do uhelných dolů počet pracovníků, plánovaný pro první čtvrtletí. A aby ještě víc pomohli při získávání brigádníků, vyzvali к soutěži všechny závody v kraji. -ort *39.500 tun uhlí nad plán v prvním čtvrtletí V Kladně projednali odboroví funkcionáři a hospodářští pracovníci revíru, jak zabezpečit letošní zvýšené úkoly v těžbě. Hlavní slovo budou mít závazky havířů, vyhlášené na oslavu 10. výročí Února á XI. sjezdu KSČ. Mezi doly, které vyhlásily závazek, je i Důl Nosek, který loni neplnil plán a jemuž se uvolili pomoci havíři Dolu Nejedlý tím, že z celoročního úkolu Dolu Nosek převezmou 5000 tun uhlí. Při projednávání dopisu ÜV KSČ a při jednání o letošních úkolech však na Dole Nosek přišli na to, že je to sjce pomoc jejich dolu, nikoli však našemu hospodářství. Proto se rozhodli, že do 30. června vytěží tři cechy celkem 4500 tun uhlí nad plán. V kladenském revíru byla vyhlášena soutěž o putovní Standartu XI. sjezdu KSČ, která se bude hodnotit měsíčně. Standartu převezme natrvalo podnik, který ji letos nejČa^téji získá a který splní celoroční úkoly nejlépe ze všech. Kromě toho bude se v revíru soutěžit o Stříbrnou hornickou pochodeň pro nejlepší kolektiv. Tato soutěž bude hodnocena čtvrtletně a je spojena s prémií. Po projednání celkové situace v revíru se účastníci porady rozhodli vyzvat ostatní revíry kladenského kombinátu к podobným soutěžím. V kladenskému revíru lze na základě již uzavřených závazků v prvním čtvrtletí vytěžit 30.500 tun uhlí nad plán. Od dop. SVejslamější filmové hvěmdjp »Jmenujte tři nejslavnější filmové hvězdy dneška!« — na tento námět jsou pořádány četné soutěže v ještě četnějších filmových žurnálech na Západě. Mnoho lidí se tím vzrušuje a baví, a dost je i těch, kteří se tím živí nejenom v žurnálech, ale také v rozhlase a v televisi. Výsledky bývají nervosně očekávány a bombasticky zveřejňovány. Vítězné hvězdy mají větší naději na nové angažmá... Lze očekávat, že do těchto ustálených pořádků vnese zmatek nový sovětský snímek, který představuje filmovému publiku tři nejslavnější hvězdy poslední doby: Sputnika č. 1, Sputnika č. 2 a psa Lajku. Jmenuje se »První sovětští sput nic i Z emě it a vytvořili ho režiséři M. Slavinskaja a N. Čigorin z Ústředního studia dokumentárních filmů a z Moskevského studia vědeckopopulárních filmů. Jeho ukázková kopie došla v těchto dnech do Československa. Jakkoli thema je sensačni, snímek sám je věcný, sovětsky střídmý, vědecky fundovaný. Nezaznívá z něho samochvála a pýcha. S oprávněným sebevědomím snaží se film především o to, ukázat, že v případě sovětských úspěchů, které ohromily svět, nešlo ani.o náhodu, ani o zázrak. Že tu šlo o úspěch zákonitý, к němuž základy položila socialistická revoluce, který byl připravován klopotnou prací všeho sovětského lidu při plnění plánů rozvoje socialistického průmyslu a kultury, že to byl triumf všemu lidu dostupně sovětské vědy, která dokázala vychovat společnosti obrovskou armádu oddaných a nezištných pracovníků. Proto autoři filmu sahají až ke vzácnému archivnímu snímku V. I. Lenina v rozhovoru s H. G. Wellsem. Vladimír lljič tu rozvíjí klidně a přesvědčeně před nedůvěřivým i úžaslým literárním fantastou smělý plán elektrifikace a zprůmyslnění zaostalé Rusi. Podceňování síly lidu, nedocenění síly revoluce zabránilo tehdy Wellsovi, spisovateli s velkou fantasií, uvidět to, co měli už tehdy jasně před očima sovětští lidé — třeba bosí stavitelé Dněprogesu — jako svůj blízký zítřek. Stejné zábrany a vady v ústroji vidění a myšlení se objevují и lidí z kapitalistického světa dodnes. Je tedy úvodní poučení filmu zvlášť závažné. V dalším materiálu seznámí snímek diváka v dokumentárních záběrech s otcem astronautiky, geniálním ruským vědcem Ciolkovským a s prvními pókusy sovětských lidi o zdolání vzdušného prostoru: výstup prvního balónu s osádkou do výše 22 tisíc metrů, hrdinský čin, který skončil tragicky — smrtí odvážlivců. Čkalovův slavný let do USA. Pokusný start jedné z prvních sovětských raket, která pomohla sovětským vědcům ověřit jejich hypothesy. A posléze odpich mezikontinentální balistické střely, která vynesla se Země do kosmického prostoru první člověkem stvořenou hvězdu. Ten záběr noční oblohy na úsvitě čtvrtého říjnového dne sedmapadesátého roku vejde do archivu dějin lidstva a bude uložen к nejvzácnějším dokumentům. Zdánlivě je to věc prostá, ne o mnoho bohatší, než by byl záběr záblesku jednoho z děl Aurory, kdyby ho tehdy před čtyřiceti lety byl někdo pořídil. Ale lidé pochopí, že od tohoto vzplanutí bude počítán nový věk, věk lidských cest do vesmíru, jejichž prvá část byla tu ohnivou stopou sovětské rakety zřetelně narýsována na předjitřní obloze. Ve filmu pak vystupují v celé řadě záběrů ony tři slavné hvězdy, o kterých je řeč v titulku. Jsme svědky montáže první i druhé družice, filmová .kamera nás seznámí s principem řady . složitých přístrojů, jimiž věda sonduje vesmír, a upozorní nás na celý ten rozsáhlý komplex technických zařízení, na jejichž přesné práci závisí úspěch letu. A konečně se objeví na plátně i první živý kosmický cestopatel, čiperný, trpělivý, moudrý psík Lajka. Sledujeme jeho tréninky, důmyslnou úpravu kabiny, ve které přivykal podmínkám letu, i hprlivost, s jakou všechny nezvyklé zkoušky konal, ni.pro zisk, ni pro slávu, a přece jako by si důležitosti své byl vědom. Závěr filmu je stejně prostý a stejně monumentální jako všechno, co mu předcházelo. Graf, který kreslil cestu družic kolem Země, rýsuje nyní dráhu pravděpodobného letu příští rakety к Měsíci. A komentátor zdrženlivě ujišťuje, že sovětští lidé mají tento blízký cíl už jasně před očima. J. PLACHETKA Většina jihočeských JZD splní pětiletku za čtyři roky Jihočeská družstva vyzývají JZD Plzeňska к soutěži Předsedové všech JZD Českobudějovického kraje se shromáždili ve čtvrtek к projednání úkolů v zemědělské výrobě. Družstva v jižních Čechách hospodaří již na 7i:V2 °/o půdy — zdůraznil v referátu předseda KNV František Chylík. Stát jim poskytuje všestrannou pomoc a zámožnost družstevníků stále vzrůstá. Jejich příjmy vzrostly roku 1956 proti roku 1953 o 68 %, na spořitelní knížky si dosud uložili 280 milionů korun, přes 300 družstevníků si zakoupilo osobní auta a 500 dalších žadatelů složilo zálohu. Na druhé straně však — zatímco roku 1957 jihočeský průmysl zvýšil výrobu o 12 % — zemědělská výroba se celkem nehnula z místa. Přesto však výsledky mnoha dobrých JZD, možnosti v rozšiřování orné půdy a zvyšování výroby krmiv ukazují na neobyčejné reservy. Tato skutečnost i závazky četných JZD svědčí o tom, že velká část družstev může splnit pětiletku již v roce 1959. Účastníci ! konference jednomyslně schválili resoluci, v níž se mimo jiné praví: »Na základě výhledových plánů zpřesníme naše závazky, již dříve uzavřené, a zavazujeme se, že ve všech našich JZD projednáme se všemi družstevníky znovu úkoly druhé pětiletky tak, abychom jejich splnění dosáhli ve většině JZD již v roce 1959.« Současně schválila konference dopis KNV v Plzni, v němž předsedové jihočeských JZD vyzývají družstva Plzeňska к soutěži o nejlepší plnění úkolů pětiletky. Ústřednímu výboru strany sdělila konference výsledek jednání jako odpověď na dopis ÜV KSČ pracujícím. V závěru konference promluvil tajemník ÜV KSČ Vratislav Krutina. (rů) Významná konference v Praze V Pátek 31. ledna skončila v Praze čtyřdenní porada delegátů Akademií lidově demokratických zemí s profesorem A. A. Zvorykinem, hlavním redaktorem Velké sovětské encyklopedie, místopředsedou Mezinárodní komise pro přípravu Dějin vědeckého a kulturního vývoje lidstva při UNESCO a hlavním redaktorem časopisu »Vestnik istorii mirovoj kultury«. Tento časopis je věnován otázkám kulturních dějin a sleduje zároveň práci při vydávání šestisvažkových Dějin vědeckého a kulturního vývoje lidstva při UNESCO. Konterenci byli přítomni kromě profesora A. A. Zvorykina akademik Tudor Vlartu z Bukurešti, akademik Imre Szabó z Budapešti, akademik Walter Ruben a prof. Leo Regener z NDR, profesor Witold Kula z Varšavy. Československo zastupovali člen ko respondent ČSAV prof. dr. Karel Krejčí a člen korespondent ČSAV prof. dr. Václav Vaněček. Jednotlivých diskusí se zúčastnili další členové ČSAV a českoslovenští vědečtí pracovníci. Na poradě byla projednána spolupráce vědců zastoupených zemí s časopisem »Věstník istoríi mirovoj kultury«. (ČTK) V Kolombu bylo zahájeno čs.-cej loňské jednání V hlavním městě Cejlonu Kolombu bylo 30. ledna večer zahájeno jednání mezi předsedou vlády Viliamem Širokým a cejlonským ministerským předsedou Solomonem Bandaranaikem. Jednání probíhalo ve velmi srdečném ovzduší. (ČTK) Vítají výzvu Čs. rozhlasu a televise Na výzvu Československého rozhlasu a televise všem rozhlasovým a televlsním organisacím na světě odpověděl Státní výbor pro rozhlas a televisi při radě ministrů SSSR v pátek 31. ledna telegramem, v němž se mimo jiné praví: »Spolu s Vámi, drazí přátelé, jsme hotovi učinit vše pro ušlechtilé dílo upevňování mezinárodní kulturní spolupráce, aktivně pracovat ve jménu míru a přátelství mezi národy.« Předseda rozhlasového výboru »Polskie radio« Sokorski oznámil, že pracovníky polského rozhlasu seznámil s výzvou Čs. rozhlasu a televise. Polský rozhlas s radostí vítá výzvu Čs. rozhlasu a televise. (ČTK) 41.000 mužů Sovětské armády z NDR odvoláno BERLIN 31. ledna (ČTK) — Vrchní velitel skupiny sovětských ozbrojených sil v Německu, generál armády Zacharov, navštívil v pátek ministerského předsedu NDR Ottu Grotewohla a prvního tajemníka ÚV Jednotné socialistické strany Německa Waltera Ulbrichta a oznámil jim, že bylo dokončeno odvolání 41.000 mužů Sovětské armády z Německé demokratické republiky. Dohoda mezi ČSR a Polskem o vzájemné železniční dopravě PRAHA 31. ledna (ČTK) — V pátek 31. ledna podepsal ministr dopravy dr. František Vlasák a ministr železnic, silniční a letecké dopravy Polské lidové republiky ing. Ryszard Strzelecki mezistátní dohodu o vzájemné železniční dopravě mezi Československem a Polskou lidovou republikou. Dohoda nahrazuje smlouvu z roku 1927, která nevyhovovala stále rozsáhlejším dopravním stykům. -----*---- Start rakety Jupiter-C odložen Agentura AFP oznamuje z odpalovací základny na mysu Canaveral, že pokus s raketou Jupiter-C, která má vynést první americkou družici, bude asi odložen na neurčito. Silné větry ve výšce asi 15.000 m by prý mohly raketu vytlačit z dráhy nebo úplně roztříštit. (ČTK) Ve čtvrtek byla v Benátkách v divadle Teatro La Fenice premiéra Dvořákovy opery »Rusalka«. — Na snímku: Členky Národního divadla v Praze v benátské ulici и plakátu, který oznamuje uvedení Dvořákovy opery »Rusalka«. Zleva: Milada šubrtová, Marie Podválová, laureátka státní ceny, a Miloslava Eiedlerová. (Telefoto ČTK)