Rudé Právo, únor 1958 (XXXVIII/32-59)

1958-02-01 / No. 32

Че it / Proletáři všech zemi, spojte se! mm právo ______________ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA SOBOTA 1. ÚNORA 1958 ICÍSLO 32 — ROČNÍK 38 (Právo lidu roč. 61) I CENA 30 HAL. Pro mirové řešeni mezinárodních vztahů V těchto dnech se pozornost občanů naší republiky mimořádnou měrou upí­ná к mezinárodním událostem. Vyplývá to ze zřejmé skutečnosti, že právě tyto týdny a měsíce jsou významné pro to, zda se vytvoří předpoklady pro zmírně­ní mezinárodního napětí či zda i nadále budou národy ohroženy studenou vál­kou. horečným zbrojením, nebezpečím, že dojde к atomové válce. Význačným rysem současné situace je, že v celém světě rostou požadavky, aby bylo skončeno se studenou válkou. Četné ankety západního tisku dosvěd­čují, že přáním lidu je mír a mírová jed­nání. Pro mírovou úpravu mezinárod­ních vztahů se vyslovují vědci, lékaři, kulturní pracovníci, veřejní činitelé. V samotných USA se proti závodění v atomovém zbrojení vyslovilo na 3000 nejvýznamnějších vědců. Zabezpečení míru žádají široké vrstvy obyvatel so­cialistických zemi, jako tomu bylo před několika dny na celostátní mírově kon­ferenci v Praze. Všechny tyto mírové hlasy v nejrůznějších zemích se spojují v jednom požadavku: aby byly realis­ticky vyvozeny závěry ze současné si­tuace ve světě a lidstvo bylo zbaveno nebezpečí války. Tato vlna mírových požadavků, zve­dající se v celém světě, vyrůstá z reál­ného pohledu na vývoj mezinárodní si­tuace v minulém roce. Události minulé­ho roku svědčily na jedné straně 0 vzrůstajícím nebezpečí války, nutícím národy důrazněji se dožadovat mezi­národních úprav prospívajících míru. Avšak rok 1957 na druhé straně přinesl významné úspěchy mírových sil, které posilují naději, že je možné prosadit trvalý mír ve světě. Loňský rok plně potvrdil falešnost spe­kulací na jakousi »krisi komunismu« a na možnosti rozkolu mezi lidově demo­kratickými zeměmi a Sovětským sva­zem. Listopadové moskevské porady představitelů dělnických a komunistic­kých stran z celého světa ukázaly sílu a jednolitost socialistického tábora 1 marxistického dělnického hnutí ve světě. Tato síla jednoznačně slouží věci světového míru, jak dokázal Manifest míru a Deklarace, přijaté na moskev­ských poradách. Naopak loni došlo к další diskreditaci, a to nejen v očích arabské veřejnosti, západní agresivní politiky odhalením skutečných cílů Eisenhowerovy a Dulle­­sov.y doktríny, usilující o obnovení kolo­niální nadvlády nad asijskými a africký­mi zeměmi, a odhalením příprav agrese proti Sýrii. Tyto skutečnosti nabádaly к největší ostražitosti celou světovou ve­řejnost, jak se to konkrétně projevilo i na káhirské konferenci představitelů asijských a afrických zemí, dožadujících se zastavení závodění ve zbrojení a na­stolení přátelských mezinárodních vzta­hů. Když pak USA na pařížském zasedání NATO přišly s řadou dalších opatření na zostření »studené války« — i když nelze zavírat oči nad tím, že se jim podařilo prosadit určitá usnesení, zesilující pří­pravy války — přesto ani v řadách NATO se nedočkaly takové podpory, jaké si přály. Nakonec i do usnesení z pařížských porad se dostal požadavek, aby se jednání o úpravě mezinárodních vztahů dala přednost před horečným zbrojením. Velký vliv na růst těchto re­álných požadavků mělo vypuštění dvou sovětských sputniků pomocí balistic­kých mezikontinentálních střel, doka­zujících ohromnou technickou a vojen­skou sílu Sovětského svazu. Tím se do ještě ostřejšího světla dostala nereál­­nost tzv. politiky »z posice síly«, která vychází jenom ze zbožných přání, niko­liv ze skutečnosti. Je stále jasnější, že široké kruhy veřejnosti v celém světě vidí vhodnou a vítanou příležitost к úpravě me­zinárodních vztahů а к posílení míru v konferenci šéfů vlád členských zemí NATO a Varšavské smlouvy, jíž by se zúčastnili i čelní představitelé někte­rých dalších zemí, navrhované Sovět­ským svazem. Přesvědčení o nutnosti a správnosti takové konference stále sílí i v západních oficiálních kruzích přes počáteční pokusy určitých vedouV cích kruhů politiky »z posice síly« za­bránit svolání konference. Československo plně podporuje uspo­řádání takové konference a je ochotno se jí zúčastnit. To bylo znovu zdůraz­něno v nótách naší vlády vládám jede­nácti členských států NATO. Tento postoj naší vlády i našeho _ lidu vy­plývá z vůdčí zásady naší zahraniční politiky, že je třeba zatratit válku jako metodu řešení mezinárodních problé­mů; naopak mírovým jednáním odstra­nit ožehavé .světové problémy a zabez­pečit mírové mezinárodní soužití. V pevném přesvědčení o velkých mož­nostech, které by kopference přinesla pro mírovou úpravu vztahů ve světě, Československo upřímně vítá každý projev souhlasu s konferencí, jak tomu bylo např. v prohlášení indického mi­nisterského předsedy D. Néhrúa, dán­ského ministerského předsedy H. K. Hgnsena, v odpovědích na poselství N. A. Bulganina egyptského presidenta Násira, afgánského ministerského předsedy Daúda a dalších. Českoslo­vensko vítá kladná stanoviska vlád ně­kterých dalších států, i když jsou v nich různé odstíny názorů, o nichž je jistě možné se dohodnout. Pokud jde o otázku, co by mělo být na pořadu konference šéfů vlád, Čes­koslovensko plně podporuje návrhy předložené Sovětským svazem. Souhlas Československa s body pořadu, navrho­vanými'Sovětským svazem, vyplývá ze skutečnosti, že odpovídají zájmům ná­rodů, realisticky přihlížejí к součas­ným mezinárodním problémům a ský­tají tak největší naději na dohodu. projevila-Ii by se na konferenci vše­stranná dobrá vůle přispět к meziná­rodnímu uvolnění. Přijetí sovětských návrhů by bezesporu přispělo к ozďra­­vění mezinárodní situace, к zastavení »studené války« a otevřelo by dveře к dalším etapám jednání, к vyřešení dalších naléhavých problémů. Oč jde především? O to, aby lidstvo bylo zbaveno hrozby, kterou předsta­vují nukleární zbraně. Američané si kdysi pěstovali atomovou bombu, aby pomocí atomové diplomacie mohli ve světě prosazovat své požadavky. Agre­sivní atomovou diplomacií Spojené stá­ty zahájily závodění v nukleárním zbrojení. Avšak ani po tom, kdy USA ztratily monopol atomové zbraně, ne­přistoupily na její zákaz. Nepřihlížejí к požadavkům světové veřejnosti a tisíců atomových vědců a lékařů v ce­lém světě, aby došlo к zákazu atomo­vých zbraní, doplněnému účinnou kon­trolou. Jaký lze z toho vyvodit závěr? Žád­ný jiný, než že v rozporu s normálním lidským cítěním a rozumem stále chtě­jí udržovat hrozbu atomové války bez ohledu na zájmy národů, a to i lidu USA. Kdyby tomu bylo jinak, pák by nemohlo nic stát v cestě dohody o zá­kazu. Obhájci amerického imperialismu si rádi připisuji hluboké humánní ideá­ly, hovoří o lidskosti atd. Jak se však s tím srovnává toto zatvrzelé lpění na atomových zbraních a na atomové válce? Zejména pak, když už dnes zkoušky s atomovými zbraněmi ohro­žují škodlivým zářením zdraví národů a jejich budoucnost? Nejsou to USA, ale Sovětský svaz, kdo znovu a znovu vyzývá velmoci к dohodě o zákazu strašných ato mvých zbraní. Nebyli to američtí »humanisté«, ale Českosloven­sko, kdo dal podnět, aby otázka škod­livých účinků atomového záření byla projednána na XII. VS OSN. Kdyby představitelé vládních kruhů USA měli alespoň část těch vlastností, které si připisují, pak už dávno se atomové zbraně staly záležitostí minulosti a ce­lá otázka byla uzavřena. Aby pohnul z místa s otázkou ato­mových zbrani, navrhuje SSSR, aby došlo alespoň к zastavení pokusů s atomovými zbraněmi. SSSR dále žá­dá, aby velmoci alespoň přistoupily na závazek, že se vzdají použití atomo­vých zbraní jako zbraní hromadného ničení, jejichž použití je neslučitelné se svědomím civilisovaného lidstva. Přijetí těchto opatření by mohlo upra­vit půdu к všeobecnému zákazu výro­by atomových zbraní, jak si" to přejí národy na celém světě. Z hlediska Československa, ležícího v srdci Evropy, má mimořádný význam požadavek, aby na pořad konference byl zařazen polský návrh na vytvoření pásma bez atomových zbraní ve střed­ní části Evropy. Dobrých důvodů pro zřízení evropského pásma bez atomo­vých zbraní je víc než dost. Národy čtyř zúčastněných zemí — Polska, ČSR, Německé demokratické republiky a Německé spolkové republiky — by by­ly zbaveny obav z atomového ničení. Ná­vrh na zřízení pásma se týká oblasti na rozhraní dvou proti sobě stojících se­skupení; vynětí zmíněných států z ato­mového zbrojení by přispělo к posílení důvěry mezi Západem a Východem, bylo by významným přínosem к Uelkovému ozdravění mezinárodní situace. Pásmo bez atomových zbraní by nejen při­spívalo к posílení bezpečnosti zúčast­něných států, ale i jejich sousedů. Výně­­tí atomových zbraní ze zbrojení jak vý­chodního, tak západního Německa by vytvořilo vhodnou atmosféru pro řeše­ní otázky sjednocení Německa v sou­vislosti s celkovým zmírněním napětí v Evropě a ve světě. Vlády ČSR, NDR, Polska i SSSR už vyjádřily souhlas s myšlenkou zřízení evropského pásma bez atomových zbraní a ochotu přijmout příslušné závazky a jejich kontrolu. Zdálo by se, že by nic nemělo stát v cestě ani přijetí ze strany Německé spolkové re­publiky. Bonnská vláda v době přijetí’ pařížských dohod se zavázala slavnost­ním slibem, že nebude vyrábět ato­mové zbraně. Přesto však nyní Ade­nauer odmítá zřízení pásma bez ato­mových zbraní ve střední části Evropy. Potvrzuje to jenom naše varová­ní z doby podepisování pařížských dohod, že slavnostní slib sloužil jenom к uklidnění obav západních spojenců z atomového zbrojení v západním Ně­mecku. Nynější Adenauerův odmítavý postoj к polskému návrhu jen po­tvrzuje skutečnost, že bonnská vláda usiluje o atomové zbraně. Proti zá­jmům vlastního lidu, který se vyslo­vuje drtivou většinou proti atomové­mu zbrojení. Proti výstrahám desítek západoněmeckých atomových vědců, kteří upozorňují na strašné nebezpečí, jemuž Adenauer vystavuje západní Německo. Proti zjevnému faktu, že ta­kovouto politikou Adenauer jen utvrzu­je rozkol Německa. Pokud jde o další západoevropské země, nejjednodušší úvaha by měla vést к tomu, že by měly souhlasit s vytvořením navrhovaného pásma, je-li pravdou to, co neustále prohlašují, že cílem jejich politiky je upevnění míru. Vynětí atomových zbraní z rukou zápa­doněmeckých militaristických kruhů by bylo i v jejich nejvlastnějším zájmu. Velký význam spatřuje Českosloven­sko v návrhu Sovětského svazu na uzavření dohody o vzájemném neúto­­čení mezi členskými státy NATO a účastnickými státy Varšavské smlou­vy. Každému, kdo chce rozumné uva­žovat, je jasné, že takovýto závazek by rozhodně vytvořil příznivé ovzduší pro zmírnění mezinárodního napětí a pro nastolení přátelských mezinárod­ních vztahů. Proto Československo uvítalo prohlášení britského minister­ského předsedy Macmillana, v němž se vyslovil pro uzavření slavnostní smlouvy o neútočení, jakož i souhlas­né projevy v některých skandináv­ských zemích, v Kanadě apod. My­šlenka paktu nalézá své příznivce i v některých kruzích USA, které reál­ně vidí, že dosavadní agresivní kurs vede jenom к ztrátě prestiže USA a к jejich postupné isolaci. Přesto však vše nasvědčuje tomu, že ve vládních kruzích USA se neproje­vuje přílišná ochota položit takovýto, byť jen základní kámen mírové me­zinárodni úpravě. Myšlenku paktu od­mítají např. s tím, že prý podobný zá­vazek je už obsažen v Chartě OSN. V době, kdy byla vytvářena a pode­­psána Charta OSN. nebyl takový zá­vazek potřebný. Charta vznikla ze spo­lupráce především velmocí, duch spo­lupráce se vtělil i do zásady jedno­myslnosti velmocí v otázkách míru a války, projednávaných v Radě bezpeč­nosti. Avšak od té doby došlo к Chur­­chillovu fultonskému povelu к zahájení »studené války«, к válce v Koreji, Viet­namu, Egyptě. Proti1 Sovětskému svazu a socialistickým zemím byla namířena’ politika »z posice síly«. Byly to USA, kdo pošlapaly zásady a ustanovení Charty OSN. Tento neutěšený vývoj jde tak daleko, že představitelé USA do­konce želí zásady jednomyslnosti vel­mocí v Radě bezpečnosti, pojaté do Charty OSN, a dokonce i na případné konferenci Východ—Západ by chtěli přijít s návrhy na její změnu. Reálný (Pokračování na 3. str.) Mladoboleslavský závod národního podniku Československé automobilově opravny vždy plnil plán. Letos dostal za úkol přejít z oprav aut Skoda-Tudor na opravy vozů Skoda 1200. Přes nedostatek náhradních dílů se vynasnaží, aby si udržel mezi osmi závody putovní standartu, kterou získal ve čtvrtém čtvrtletí. — Na snímku: Jan Karban při montáži vozu po generální opravě. (Foto V. žitný) GIGANTICKÁ VÝSTAVBA HYDROCENTRÁLY TÉMĚŘ 200 m V PODZEMl. - Na nej-_ obtížnějším a nejdůležitějším stavebním úseku vodního díla na Lipně — v podzemní hydrocentrále .— zahájili stavbaři v polovině ledna betonáž, která má být dokončena za jedenáct měsíců. Před tím bylo nutno jen z vlastního prostoru hlavní haly navrtat, odstře­lit, naložit a na povrch odvézt asi 50.000 kubických metrů horniny (žuly), která se odváží nákladními auty do Vyššího Brodu tunelem ЗУг kilometru dlouhým. Dopravu rubaniny tunelem, která podstatně zrychluje1 práci a odstraňuje zdlouhavou dopravu výtahy, na­vrhli dělníci a technici v diskusi к dopisu ÜV KSČ a hned návrh reališovali. Touto ^gigan­tickou podzemní výstavbou vznikne v hlubinách pod vodní hladinou imposantní dóm, který se výškou vyrovná pražskému Domu odborů na Žižkově. — Na snímcích: Stavba hlavní haly. — Geometři inž. L. Háva a M. Kalous přivazují inž. O. Kadlece před výstu­pem na skalní stěnu do výše až 60 metrů. (Foto ČTK — B. Krejčí) Československá vláda podporuje mírové návrhy SSSR PRAHA 31. ledna (ČTK) — První ná­městek ministra zahraničních věcí dr. Antonín Gregor přijal v těchto dnech šéfy diplomatických misí Velké Britá­nie, Spojených států amerických, Fran­cie, Norska, Dánska, Nizozemí, Belgie, Turecka, Itálie, Řecka a Kanady1 a ode­vzdal jim nóty, v nichž čs. vláda vylo­žila své stanovisko к nynější meziná­rodní situaci a plně se postavila za mí­rové návrhy Sovětského svazu. Vláda Československé republiky ze­jména poukázala na význam, který by mělo uzavření úmluvy o neútočení mezi členskými státy Severoatlantického paktu a Varšavské smlouvy, a znovu podpořila návrh Polské lidové republiky na zřízení pásma bez atomových zbra­ní ve střední Evropě, které by zahrno­valo také Československo. Československá vláda dále prohlásila, že je připravena zúčastnit se navrhova­né konference šéfů vlád členských ze­mí Severoatlantického paktu, Varšav­ské smlouvy a některých jiných států, a vyjádřila přesvědčení, že i vlády, na něž se se svými nótami obrátila, se konference zúčastní a přispějí к jejímu zdárnému průběhu. Poté přijal první náměstek ministra zahraničních věcí šéfy diplomatických misí Jugoslávie, Egypta, Indie, Švéd­ská, Rakouska a Afganistánu, jejichž účast na konferenci byla navržena, a informoval je o předání nót čs. vlády vládám členských zemí NATO. Na počest slavných dnů MLÁDEŽ VRCHLABSKÁ POMŮŽE ZEMĚDĚLSTVÍ Ani svazáci vrchlabského okresu nechtějí zůstat stranou velkého hnutí mládeže na počest 10. výročí Února a XI. sjezdu strany. Posluchači Země­dělské mistrovské školy V Hostinném se zavázali, že kromě jiných prací po­mohou brigádně v jednom družstvu na okrese zavést kejdování. Čtyři sta hodin chtějí vrchlabskému JZD věnovat mládežníci ze závodu Tesla, členové organisace ČSM v závo­dě Kablo pak vypomohou po práci všu­de tam, kde se družstevníci pustí do stavby společných zařízení. -pro- VYSÍLAJÍ AGITÁTORY Závody i vesnice kraje Liberec se připravují к důstojným oslavám 10. výročí únorových událostí. Složky NF vysílají mezi občany agitátory. V okre­se Liberec jich pracuje na 400. Už bylo vyhlášeno několik desítek závazků jednotlivců i složek Národní fronty. V okresech také probíhají besedy sta­rých členů strany s mládeží. V Rýno­­vicích bude beseda na thema »tři ge­nerace«. Podobné besedy proběhnou v nejbližší době ve 29 obcích okresu. V Hrádku, v Chrastavě, Hodkovicích a Vratislavicích připravují závody vý­stavky ve výkladních skříních obcho­dů. Občané na nich uvidí, jak za 10 let vyrostly závody a co všechno se změnilo v prospěch pracujících, -bch- UŠETŘÍ TÉMĚŘ PÚL MILIONU V těchto dnech vyhlásili svůj celo­podnikový závazek к 10. výročí vítěz­ství nad reakcí pracující n. p. Moravia v Mariánském Údolí. Každý měsíc v prvém pololetí t. r. budou překračo­vat plán výroby tak, aby jej za celé pololetí splnili na 102 °/o. Jmenovité úkoly překročí rovněž o 2 %, plán pro­duktivity o i °/o. Mzdové fondy vyčer­pají jen na 99,5 %. Na zhospodárnění výroby se budou vydatně podílet zlep­­šovatelé. Chtějí iniciativně uspořit za rok takřka půl milionu Kčs. -tf KDO RYCHLE DÄVÄ... Blížící se 10. výročí únorového ví­tězství vyvolává vyšší iniciativu- pra­cujících. V národním podniku Podpo­­lianské strojárne v Detve v jednom ze svých závazků vyhlašují, že už před koncem února vyšlou do uhelných do­lů počet pracovníků, plánovaný pro první čtvrtletí. A aby ještě víc po­mohli při získávání brigádníků, vyzvali к soutěži všechny závody v kraji. -ort­ *39.500 tun uhlí nad plán v prvním čtvrtletí V Kladně projednali odboroví funk­cionáři a hospodářští pracovníci reví­ru, jak zabezpečit letošní zvýšené úko­ly v těžbě. Hlavní slovo budou mít zá­vazky havířů, vyhlášené na oslavu 10. výročí Února á XI. sjezdu KSČ. Mezi doly, které vyhlásily závazek, je i Důl Nosek, který loni neplnil plán a jemuž se uvolili pomoci havíři Dolu Nejedlý tím, že z celoročního úkolu Dolu Nosek převezmou 5000 tun uhlí. Při projednávání dopisu ÜV KSČ a při jednání o letošních úkolech však na Dole Nosek přišli na to, že je to sjce pomoc jejich dolu, nikoli však našemu hospodářství. Proto se rozhodli, že do 30. června vytěží tři cechy celkem 4500 tun uhlí nad plán. V kladenském revíru byla vyhlášena soutěž o putovní Standartu XI. sjezdu KSČ, která se bude hodnotit měsíčně. Standartu převezme natrvalo podnik, který ji letos nejČa^téji získá a který splní celoroční úkoly nejlépe ze všech. Kromě toho bude se v revíru soutěžit o Stříbrnou hornickou pochodeň pro nejlepší kolektiv. Tato soutěž bude hodnocena čtvrtletně a je spojena s prémií. Po projednání celkové situace v re­víru se účastníci porady rozhodli vy­zvat ostatní revíry kladenského kom­binátu к podobným soutěžím. V kla­denskému revíru lze na základě již uza­vřených závazků v prvním čtvrtletí vytěžit 30.500 tun uhlí nad plán. Od dop. SVejslamější filmové hvěmdjp »Jmenujte tři nejslavnější filmové hvězdy dneška!« — na tento námět jsou pořádány četné soutěže v ještě četněj­ších filmových žurnálech na Západě. Mnoho lidí se tím vzrušuje a baví, a dost je i těch, kteří se tím živí nejenom v žurnálech, ale také v rozhlase a v te­­levisi. Výsledky bývají nervosně očeká­vány a bombasticky zveřejňovány. Ví­tězné hvězdy mají větší naději na nové angažmá... Lze očekávat, že do těchto ustálených pořádků vnese zmatek nový sovětský snímek, který představuje filmovému publiku tři nejslavnější hvězdy posled­ní doby: Sputnika č. 1, Sputnika č. 2 a psa Lajku. Jmenuje se »První so­větští sput nic i Z emě it a vy­tvořili ho režiséři M. Slavinskaja a N. Čigorin z Ústředního studia dokumen­tárních filmů a z Moskevského studia vědeckopopulárních filmů. Jeho ukáz­ková kopie došla v těchto dnech do Čes­koslovenska. Jakkoli thema je sensačni, snímek sám je věcný, sovětsky střídmý, vědecky fundovaný. Nezaznívá z něho samo­chvála a pýcha. S oprávněným sebevě­domím snaží se film především o to, ukázat, že v případě sovětských úspě­chů, které ohromily svět, nešlo ani.o ná­hodu, ani o zázrak. Že tu šlo o úspěch zákonitý, к němuž základy položila so­cialistická revoluce, který byl připravo­ván klopotnou prací všeho sovětského lidu při plnění plánů rozvoje socialis­tického průmyslu a kultury, že to byl triumf všemu lidu dostupně sovětské vědy, která dokázala vychovat společ­nosti obrovskou armádu oddaných a nezištných pracovníků. Proto autoři filmu sahají až ke vzác­nému archivnímu snímku V. I. Lenina v rozhovoru s H. G. Wellsem. Vladimír lljič tu rozvíjí klidně a přesvědčeně před nedůvěřivým i úžaslým literárním fan­tastou smělý plán elektrifikace a zprů­­myslnění zaostalé Rusi. Podceňování sí­ly lidu, nedocenění síly revoluce zabrá­nilo tehdy Wellsovi, spisovateli s vel­kou fantasií, uvidět to, co měli už tehdy jasně před očima sovětští lidé — třeba bosí stavitelé Dněprogesu — jako svůj blízký zítřek. Stejné zábrany a vady v ústroji vidění a myšlení se objevují и lidí z kapitalistického světa dodnes. Je tedy úvodní poučení filmu zvlášť zá­važné. V dalším materiálu seznámí snímek diváka v dokumentárních záběrech s otcem astronautiky, geniálním rus­kým vědcem Ciolkovským a s první­mi pókusy sovětských lidi o zdo­lání vzdušného prostoru: výstup první­ho balónu s osádkou do výše 22 tisíc metrů, hrdinský čin, který skončil tra­gicky — smrtí odvážlivců. Čkalovův slavný let do USA. Pokusný start jedné z prvních sovětských raket, která po­mohla sovětským vědcům ověřit jejich hypothesy. A posléze odpich mezikonti­nentální balistické střely, která vynes­la se Země do kosmického prostoru první člověkem stvořenou hvězdu. Ten záběr noční oblohy na úsvitě čtvrtého říjnového dne sedmapade­sátého roku vejde do archivu dějin lid­stva a bude uložen к nejvzácnějším do­kumentům. Zdánlivě je to věc prostá, ne o mnoho bohatší, než by byl záběr záblesku jednoho z děl Aurory, kdyby ho tehdy před čtyřiceti lety byl někdo pořídil. Ale lidé pochopí, že od tohoto vzplanutí bude počítán nový věk, věk lidských cest do vesmíru, jejichž prvá část byla tu ohnivou stopou sovětské rakety zřetelně narýsována na před­­jitřní obloze. Ve filmu pak vystupují v celé řadě záběrů ony tři slavné hvězdy, o kterých je řeč v titulku. Jsme svědky montáže první i druhé družice, filmová .kamera nás seznámí s principem řady . složitých přístrojů, jimiž věda sonduje vesmír, a upozorní nás na celý ten rozsáhlý kom­plex technických zařízení, na jejichž přesné práci závisí úspěch letu. A ko­nečně se objeví na plátně i první živý kosmický cestopatel, čiperný, trpělivý, moudrý psík Lajka. Sledujeme jeho tré­ninky, důmyslnou úpravu kabiny, ve které přivykal podmínkám letu, i hprli­­vost, s jakou všechny nezvyklé zkoušky konal, ni.pro zisk, ni pro slávu, a přece jako by si důležitosti své byl vědom. Závěr filmu je stejně prostý a stejně monumentální jako všechno, co mu předcházelo. Graf, který kreslil cestu družic kolem Země, rýsuje nyní dráhu pravděpodobného letu příští rakety к Měsíci. A komentátor zdrženlivě ujišťuje, že sovětští lidé mají tento blíz­ký cíl už jasně před očima. J. PLACHETKA Většina jihočeských JZD splní pětiletku za čtyři roky Jihočeská družstva vyzývají JZD Plzeňska к soutěži Předsedové všech JZD Českobudějo­vického kraje se shromáždili ve čtvr­tek к projednání úkolů v zemědělské výrobě. Družstva v jižních Čechách hospo­daří již na 7i:V2 °/o půdy — zdůraznil v referátu předseda KNV František Chylík. Stát jim poskytuje všestrannou pomoc a zámožnost družstevníků stále vzrůstá. Jejich příjmy vzrostly roku 1956 proti roku 1953 o 68 %, na spo­řitelní knížky si dosud uložili 280 mi­lionů korun, přes 300 družstevníků si zakoupilo osobní auta a 500 dalších žadatelů složilo zálohu. Na druhé straně však — zatímco roku 1957 jihočeský průmysl zvýšil výrobu o 12 % — zemědělská výroba se celkem nehnula z místa. Přesto však výsledky mnoha dobrých JZD, možnosti v rozšiřování orné půdy a zvyšování výroby krmiv ukazují na ne­obyčejné reservy. Tato skutečnost i závazky četných JZD svědčí o tom, že velká část družstev může splnit pě­tiletku již v roce 1959. Účastníci ! konference jednomyslně schválili resoluci, v níž se mimo jiné praví: »Na základě výhledových plánů zpřesníme naše závazky, již dříve uza­vřené, a zavazujeme se, že ve všech našich JZD projednáme se všemi druž­stevníky znovu úkoly druhé pětiletky tak, abychom jejich splnění dosáhli ve většině JZD již v roce 1959.« Současně schválila konference do­pis KNV v Plzni, v němž předsedové jihočeských JZD vyzývají družstva Plzeňska к soutěži o nejlepší plnění úkolů pětiletky. Ústřednímu výboru strany sdělila konference výsledek jednání jako odpověď na dopis ÜV KSČ pracujícím. V závěru konference promluvil tajemník ÜV KSČ Vratislav Krutina. (rů) Významná konference v Praze V Pátek 31. ledna skončila v Praze čtyřdenní porada delegátů Akademií li­dově demokratických zemí s profeso­rem A. A. Zvorykinem, hlavním redak­torem Velké sovětské encyklopedie, místopředsedou Mezinárodní komise pro přípravu Dějin vědeckého a kultur­ního vývoje lidstva při UNESCO a hlav­ním redaktorem časopisu »Vestnik isto­­rii mirovoj kultury«. Tento časopis je věnován otázkám kulturních dějin a sleduje zároveň práci při vydávání šes­­tisvažkových Dějin vědeckého a kultur­ního vývoje lidstva při UNESCO. Konterenci byli přítomni kromě profeso­ra A. A. Zvorykina akademik Tudor Vlartu z Bukurešti, akademik Imre Szabó z Buda­pešti, akademik Walter Ruben a prof. Leo Regener z NDR, profesor Witold Kula z Var­šavy. Československo zastupovali člen ko­ respondent ČSAV prof. dr. Karel Krejčí a člen korespondent ČSAV prof. dr. Václav Vaněček. Jednotlivých diskusí se zúčastnili další členové ČSAV a českoslovenští vě­dečtí pracovníci. Na poradě byla projednána spolupráce vědců zastoupených zemí s časopisem »Věst­ník istoríi mirovoj kultury«. (ČTK) V Kolombu bylo zahájeno čs.-cej loňské jednání V hlavním městě Cejlonu Kolombu bylo 30. ledna večer zahájeno jednání mezi předsedou vlády Viliamem Širo­kým a cejlonským ministerským před­sedou Solomonem Bandaranaikem. Jed­nání probíhalo ve velmi srdečném ovzduší. (ČTK) Vítají výzvu Čs. rozhlasu a televise Na výzvu Československého rozhlasu a televise všem rozhlasovým a televlsním organisacím na světě odpověděl Státní výbor pro rozhlas a televisi při radě mi­nistrů SSSR v pátek 31. ledna telegramem, v němž se mimo jiné praví: »Spolu s Vámi, drazí přátelé, jsme hotovi učinit vše pro ušlechtilé dílo upevňování mezinárodní kul­turní spolupráce, aktivně pracovat ve jmé­nu míru a přátelství mezi národy.« Předseda rozhlasového výboru »Polskie radio« Sokorski oznámil, že pracovníky pol­ského rozhlasu seznámil s výzvou Čs. roz­hlasu a televise. Polský rozhlas s radostí vítá výzvu Čs. rozhlasu a televise. (ČTK) 41.000 mužů Sovětské armády z NDR odvoláno BERLIN 31. ledna (ČTK) — Vrchní velitel skupiny sovětských ozbrojených sil v Německu, generál armády Za­­charov, navštívil v pátek ministerské­ho předsedu NDR Ottu Grotewohla a prvního tajemníka ÚV Jednotné so­cialistické strany Německa Waltera Ulbrichta a oznámil jim, že bylo do­končeno odvolání 41.000 mužů Sovět­ské armády z Německé demokratické republiky. Dohoda mezi ČSR a Polskem o vzájemné železniční dopravě PRAHA 31. ledna (ČTK) — V pátek 31. ledna podepsal ministr dopravy dr. František Vlasák a ministr železnic, silniční a letecké dopravy Polské lido­vé republiky ing. Ryszard Strzelecki mezistátní dohodu o vzájemné želez­niční dopravě mezi Československem a Polskou lidovou republikou. Dohoda na­hrazuje smlouvu z roku 1927, která ne­vyhovovala stále rozsáhlejším doprav­ním stykům. -----*----­ Start rakety Jupiter-C odložen Agentura AFP oznamuje z odpalovací základny na mysu Canaveral, že pokus s raketou Jupiter-C, která má vynést první americkou družici, bude asi odlo­žen na neurčito. Silné větry ve výšce asi 15.000 m by prý mohly raketu vytla­čit z dráhy nebo úplně roztříštit. (ČTK) Ve čtvrtek byla v Benátkách v divadle Teatro La Fenice premiéra Dvořákovy opery »Rusalka«. — Na snímku: Členky Národního divadla v Praze v benátské ulici и plakátu, který oznamuje uvedení Dvořákovy opery »Rusalka«. Zleva: Milada šubrtová, Marie Podválová, laureátka státní ceny, a Miloslava Eiedlerová. (Telefoto ČTK)

Next