Rudé Právo, únor 1959 (XXXIX/31-58)

1959-02-01 / No. 31

ШВЕ PRÁVO ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V NEDĚLI 1, ÜNORA 1959 [ ČÍSLO 31 — ROČNÍK 39 (Právo lidu roč. 62) I CENA 50 HAL. VE ZNAMENÍ PROLETÁŘSKÉHO INTERNACIONALISMU Celý svět s napětím sleduje jed­nání XXI. sjezdu Komunistické stra­ny Sovětského svazu. Ve středu po­zornosti Je nejen významný referát soudruha Chruščova a diskusní pří­spěvky delegátů, ale i pozdravné projevy a poselství, Jež tu předná­šejí představitelé 70 komunistických a dělnických stran ze všech světa­dílů. A není snad nikoho, kdo by si neuvědomoval: jaký velkolepý výraz tu znovu nachází semknu tost a pev­ná solidarita celého mezinárodního komunistického hnutí! Znovu se Jed­noznačně potvrzuje: ve všech zá­kladních otázkách současnosti Je mezi komunisty neochvějná jednota. Pod vedením své komunistické strany kráčí Sovětský svaz na nej­­širší frontě ke komunismu. Nejde však sám. V tom, jaké úkoly si na sjezdu sovětští komunisté kladou, ve všem, co sjezd projednává a řeší — v tom všem je výraz proletářského internacionalismu. Sovětští komunis­té Jsou si vědomi, že zájmy jejich strany a jejich země se kryjí se zá­jmy všeho pokrokového lidstva, ne­ustále mají na zřeteli svou velikou odpovědnost vůči celému mezinárod­nímu revolučnímu dělnickému hnutí. Projevem toho Je především velko­lepý progřam rozvinuté výstavby ko­munistické společnosti, jak Jej před námi Jednání sjezdu rozvíjí. Po spl­nění sedmiletky budou země svě­tové socialistické soustavy vyrábět přes polovinu světové průmyslové výroby. Nad slunce jasněji vystoupí nesmírná převaha socialismu nad ka­pitalismem. Jak se nad touto skuteč­ností znovu nezamýšlet a neradovat se z ní? Vždyť v této prosté větě se skrý­vá záruka radostné budoucnosti lid­stva, záruka míru. Cesta ke komunismu, kterou rýsu­je XXI. sjezd KSSS, je cestou spo­lečnou pro všechny země socialis­tického tábora. Nejen ve společných krocích, nejen ve společném, Jed­notném postupu, ale i v tom, že do­sažení cílů — přechod do vyšší fá­ze komunistické společnosti — bude probíhat více či méně společně. Čím více se budeme blížit ke komunis­mu, tím těsnější budou také naše vzájemné svazky. Fakta potvrzují, že dnes by se žád­ná osamocená země — vedle So­větského svazu — nemohla rozvíjet tak bouřlivým tempem, jakým se rozvíjejí státy socialistické soustavy. Tím více tu proto také vystupuje do popředí a získává na váze rozho­dující činitel — vedoucí úloha ko­munistických a dělnických stran so­cialistických zemí, Jejich pevná, ne­­narušitelná jednota. Právě o tuto Jednotu jde. Její sílu známe — a její význam dovedou oce­nit i nepřátelé. Proto znovu a znovu podnikají právě v tomto směru tak četné útoky a zlobné výpady. Každý výmysl, každá lež je jim dobrá, jest­liže se domnívají, že by mohla zatem­nit skutečné zdroje, hluboké základy této naší jednoty a společného postu­pu ve všech základních otázkách dneška. Právě v posledních letech jsme byli svědky úporných snah ne­přátel lidského pokroku, nepřátel ko­munismu o rozvrácení naší Jednoty. Nic lépe tu nemohlo nepřátelům posloužit než kampaň, kterou roz­poutali po uveřejnění návrhu progra­mu SKJ Jugoslávští revizíonisté. Jak značné místo v tomto dokumentu, plném podlých polopravd i zákeřných lží, bylo věnováno rozbíjení jednoty mezinárodního komunistického hnutí, např. pomluvám o »hegemonii« So­větského svazu a jeho komunistické strany. Od všech komunistických stran se Jim dostalo jasné a pádné od­povědi. A na jejich adresu jdou i slo­va čelných představitelů bratrských marxisticko-leninských stran, kteří vystupují na XXI. sjezdu KSSS. »Sovětský lid, vedený Komunistic­kou stranou Sovětského svazu, je stá­le skvělým příkladem pro proleta­­riát a pokrokové lidstvo na celém světě — zdůrazňuje se v pozdravném poselství čínských komunistů. — Od moskevských porad představitelů ko­munistických a dělnických stran v ro­ce 1957 se semknutost socialistického tábora v čele se Sovětským svazem i semknutost mezinárodního komunis­tického hnutí, jehož centrem je Ko­munistická strana Sovětského svazu, podstatně upevnila.« A v tomto duchu, v duchu proletářského Internaciona­lismu, hovoří dnes na sjezdu předsta­vitelé komunistických stran z celého světa — Východu i kapitalistických zemí. Jak žalostně vedle jejich vřelých slov vypadají nejapně a zřejmě jen na podkladě vlastních potřeb zfabriko-. váné výmysly jugoslávských revizio­­nístů o domnělých neshodách mezí KSSS a Jinými komunistickými stra­nami. Už dávno Lenin řekl, že revoluce se nedá vyvážet. Komunistické hnutí ne­ní výmyslem lidí — i když ti nejčistší, nejvzdělanější a nejlidštější z lidí jsou jeho nositeli. Se vznikem kapitalismu vznikl moderní průmyslový prole ta­­riát. A vznik a rozvoj dělnické třídy pak připravil i půdu pro vznik a roz­voj revolučního dělnického hnutí. Ovšem — kolik zemí, tolik zvlášt­ností v konkrétních historických podmínkách, tolik rozmanitostí pod­míněných situací i dobou. A. proto i rozdílnosti v aplikaci teorie vědec­kého komunismu. ’Obecné zákonitosti postupu к socialismu, které jsou tím hlavním, platí všude. Nelze ovšem nic pořídit bezduchým přejímáním zku­šeností odjinud. Hotové, recepty ne­­juohou odnikud přijít. Každá komunistická strana — má­­li splnit své historické poslání — musí pracovat nezávisle, musí na zá­kladě znalosti konkrétních podmínek své země vypracovat i svou vlastní politiku. Je na místě připomenout slo­va soudruha N. S. Chruščova o tom, že »v komunistickém hnutí stejně jako v socialistickém táboře byja a je naprostá rovnoprávnost a samo­statnost všech komunistických a děl­nických stran a socialistických zemí. Komunistická strana Sovětského sva­zu vskutku neřídí žádné strany, So­větský svaz neřídí jiné země. V ko­munistickém hnutí nejsou strany „nadřízené“ a „podřízené“. Všechny komunistické a dělnické strany jsou si rovné a jsou samostatné, všechny jsou odpovědny za osud komunistic­kého hnutí, za jeho neúspěchy i ví­tězství.« Vědomí naprosté odpovědnosti vůči dělnické třídě, pracujícímu lidu své země, vůči celému dělnickému a ko­munistickému hnutí pevně a hluboko zakotvilo v každé komunistické stra­ně, jím Je také prodchnuta veškerá činnost naší strany. Tam, kde podobné zásady napevno zakotvily, není a nemůže být místa pro podezíravost a nedůvěru. Proto se také mezi komunistickými a dělnic­kými stranami i socialistickými ze­měmi rozvíjejí vzájemné vztahy za­ložené na rovnoprávnosti, důvěře a dobrovolné spolupráci, proto tu také dochází к dobrovolné a uvědomělé jednotě v akci. Ospěch dělnické třídy v národním měřítku — jak na sjezdu zdůraznil soudruh Chruščov — je ne­myslitelný bez Internacionální solida­rity všech jejích oddílů. Samozřejmě — Československo má jiné podmínky než Bulharsko, polští soudruzi vycházejí z jiných předpo­kladů než soudruzi čínští. To podmi­ňuje svéráznost a rozmanitost řešení společných problémů. Nikdy však rozdíly v přístupu ke zvládnutí jed­notlivých otázek nemohou rozdělit komunisty různých zemí. Základní věcí je třídní solidarita v boji proti kapitalismu a za vybudo­vání socialismu, neochvějná věrnost učení marxismu-lenlnismu. V tom mezi komunisty, neexistují žádné ne­shody a různá pojetí. A právě z této jednoty názorů a cílů, z jednotné analýzy konkrétní situace pak nutně vyplývá i jednota v závěrech a ve spo­lečném postupu. Přirozená Je věrnost naší komunis­tické strany Komunistické straně So­větského svazu. Přirozená je láska našeho lidu к veliké zemi sovětů, je­jíž lid i pro nás nepodlehl kapitalis­tickému obklíčení, rozbil všechny úto­ky nepřátel a na hlavu potřel fašis­tického agresora. Jménem nás všech o názorech československých komu­nistů i našeho lidu na XXI. sjezdu KSSS hovořil soudruh Novotný: »Naše strana právem vždy spatřo­vala v Komunistické straně Sovět­ského svazu příklad a zkušenou uči­telku. ... Jsme si dobře vědomí, které jsou hlavní opory a síly našeho spo­lečného postupu. Je to v prvé řadě Sovětský svaz, o jehož příklad, zášti­tu i materiální základnu se plně opí­raly prvftí kroky lidově demokratic­kých zemí к socialismu. Tento příklad, bohaté zkušenosti, nezištná pomoc a vzrůstající mezinárodní autorita So­větského svazu jsou základním čini­telem při rozmachu světové socialis­tické soustavy i nadále.« Jenom proto, že důsledně kráčíme po boku Sovětského svazu, mohli jsme si již vytyčit smělý úkol dovr­šení socialistické výstavby v naši vlasti, v jehož splnění tkví i naše ve­liká odpovědnost vůči celé meziná­rodni dělnické třídě. Svého cíle do­sáhneme, protože i nadále zachováme věrnost Sovětskému svazu, celému socialistickému táboru, celému mezi­národnímu komunistickému hnutí. Neboť v tom především je naše síla. Jejich úsilí je i naším úsilím, jejich boj je i naším bojem. Zachování a upevnění této jednoty v naší společ­né cestě je pro nás nejvyšší interna­cionální povinností. «Ge A РпШт***”'• XXI. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu Pátý den sjezdového jednání MOSKVA 31. ledna (Od zpravodaje ČTK) — V sobota v 10 hodin moskev­ského času pokračovalo ve Velkém kremelském paláci Již pátý den za-sedání mimořádného XXI. sjezdu Ko­munistické strany Sovětského svazu. Na programu byla opět diskuse к re­ferátu N. S. Chruščova. První tajemník GV Komunistické strany Azerbájdžánu Mustafajev pro­hlásil, že byly doby, kdy Azerbájdžán byl stejně zaostalý jako ostatní země Blízkého a Středního východu. Neměl průmysl, všechno se dováželo z ciziny. Dnes vyváží sovětský Azerbájdžán za hranice 120 druhů výrobků. Stala se z něho vzorná sovětská socialistická republika. Ve státě s 3,5 miliónu obyvatel se učí 740 000 lidí ve školách, jsou zde dvě akademie, přes 5000 vědců, 34 000 vy­sokoškoláků, tj. stejně jako v Turec­ku, kde je ovšem sedmkrát více oby­vatel. Za svůj rozkvět vděčí Azerbáj­džán bratrské pomoci ruského lidu, zdůraznil řečník. V posledních pěti letech bylo vloženo do národního hos­podářství Azerbájdžánu 15 miliard 400 miliónů rublů. V sedmiletce bude mj. v Azerbájdžánu postavena tepelná elektrárna s plynovými turbínami o kapacitě 1 200 000 kW, první takové velikosti v celém Sovětském svazu. Uvítán velkým potleskem, ujal se pak slova člen předsednictva a ta­jemník OV KSSS soudruh А. I. Kiri­čenko. Poukázal ,na obrovskou práci, kterou vykonala strana a její ústřed­ní výbor v minulých letech a naproti tomu na činnost rozdrcené protistra­­nické skupiny. Další část svého pro­jevu věnoval otázkám práce s kádry. Když 'se soudruh Kiričenko zmínil o velkých úkolech rozmisťování ká­drů na Dálném východě v sedmiletce, přerušil ho ze svého místa soudruh Chruščov poznámkou, že sovětský Dál­ný východ dnes, v době takových le­tadel jako TU-104, již vlastně není »dálný«, ale »blízký«. Dělník minské automobilky sou­druh Baraškin hovořil ve svém přl-i spěvku o předsjezdovém socialistic-’ kém soutěžení a o rozvoji hnutí za název brigád komunistické práce na závodě. Vedouc! zemědělského oddělení ÜV KSSS pro RSFSR soudruh Mylarščikov se zabýval rozvojem zemědělské vý-i roby v kolchozech a sovchozech Rus-: ké federace v posledních letech. Sjezd potom pozdravil člen národ­ního výboru Lidové socialistické stra­ny Kuby S. Aguirre. Po krátké přestávce zasedání po-: kračovalo. Vystoupil člen předsednic­tva ÜV KSSS A. B. Aristov, který po­drobně hovořil o tempu růstu výroby Sovětského svazu v mírovém soutě­žení s hlavním kapitalistickým státem — Spojenými státy americkými. (Pokračování na 2. str.) Včera skončila první polovina Školního roku. Dětt mají nyní týden prázdnin. V 6. d třídě 11. osmileté střední školy v Praze 2 má 12 dětí na pololetním vy­svědčení samé jedničky. P. Soukup, O. Počinová а V. Ruzková patří také к nim. (Foto CTK - J. Flnda) M národního hospodářství na Slovensko Zasedání rozšířeného předsednictva GV SNF V sobotu zasedalo v Bratislavě rozšířené předsednictvo ústředního výboru slovenské Národní fronty, aby za účastí člena politického byra ÜV KSC a tajemníka ÜV KSS Pavla Davida jednalo o zajištění usnesení XI. sjezdu KSC. První místopředseda sboru pověřen­­ců a pověřenec-předseda Sloven­ského plánovacího úřadu Pavol Maj­­ling přednesl referát o plánu rozvoje národního hospodářství na Slovensku v roce 1959. Vycházeje ze směrnic XI. sjezdu KSČ — řekl mj. — zajišťuje tento plán rychlejší rozvoj hospodář­ství na Slovensku, než předpokládala druhá pětiletka, a také nadále rych­lejší tempo rozvoje, než jaké je v ce­lostátním měřítku. Zaměstnanost např. letos vzroste o více než 35 000 pra­covníků, což je o 7000 více, než před­vídal pětiletý plán. V objemu průmyslové výroby určuje plán dosáhnout letos na Slovensku vzrůs­tu o 12,2 procenta nad očekávané splnění plánu v г. 195B. Vzestup produkce ve strojírenství bude představovat téměř 40 procent celkového přírůstku výroby na Slovensku. Náročná úkoly ukládá plán na rok 1959 na úseku zemědělství. Stavy hovězího dobytka se např. mají proti г. 195B zvýšit o 70 000 kusů. Na investiční výstavba dostane zemědělství prostředky v celkové výši 2,04 miliardy Kčs. Zvýšeni zemědělské výroby o 6,2 procenta nad úroveň plánovanou na rok 195B nutno pokládat za jeden z nejdůležitějších úko­lů státního plánu rozvoje národního hos­podářství na Slovensku v roce 1959. Ve státní investiční výstavbě určuje plán vytvořit letos na Slovensku hodnotu 8030,4 miliónu Kčs, což je zhruba o 300 miliónů Kčs více, než předpokládal dru­hý pětiletý plán. Objem výstavby se proti loňsku zvýší téměř o 13 procent. Na stát­ní bytovou výstavbu a na komplexní vy­bavení sídlišť stanoví plán 1128 miliónů Kčs a ukládá dokončit výstavbu 11222 bytů, což je téměř o 2000 více než v ro­ce 1958. V individuální výstavbě se oče­kává postavení 16 700 rodinných domků. Rozšířené předsednictvo ÜV SNF schvá­lilo usnesení, v němž zavazuje všechny orgány a organizace SNF к plnému roz­vinuti úsilí v mobilizaci pracujících pro splnění plánovaných úkolů ve všech od­větvích hospodářství а к vytváření před­pokladů pro široký rozvoj socialistického soutěžení, zejména jeho nejvyšší formy o titul »Brigáda socialistické práce«. (CTK) Odpověď N. S. Chruščova Norské sociálně demokratické straně Svobodu pro ManoUse Glezose! MOSKVA 31. ledna (ČTK) — Předseda rady ministrů SSSR Nikita Chruščov za- V slal odpověď vedení Norské sociálně demokratické strany na výzvu, kterou za­­slalo vládám SSSR, OSA, Velké Británie a Francie, aby podporovaly žádost řecké ^ vládě o osvobození Manolise Glezose a dalších řeckých vlastenců. Sovětská vláda, píše N. S. Chruščov ve své odpovědi, plně sdílí Vaše oba­vy v souvislosti s'masovým zatýká­ním řeckých demokratů, kterým hrozí naprosto nespravedlivý krutý trest. Sovětské odbory, četné veřejné organizace, vědečtí a kulturní pra­covníci a milióny sovětských občanů, pokračuje N. S. Chruščov, jsou hlu­boce znepokojeni o osud známého veřejného činitele, řeckého národního hrdiny, redaktora Manolise Glezose a dalších uvězněných řeckých vlas­tenců. Soudíme, píše Chruščov dále, že kromě provolání к vládám by bylo velmi účinné v úsilí o dosažení vy­soce humánního cíle — svobody pro Manolise Glezose a další zatčené řecké vlastence — provolání Norské sociálně demokratické strany к so­ciálně demokratickým stranám jiných zemí, aby podle příkladu Vaší strany vystoupily na obranu řeckých demo­kratů. Čestná uznání nejlepším patronátním závodům Zhodnocení celoroční práce patro­­nátních závodů v Pražském kraji by­lo provedeno na sobotním aktivu, svo­laném krajským výborem KSC, kraj­skou odborovou radou a KNV Praha. 0 úkolech v zemědělství a o činnosti patronátních závodů promluvil ve­doucí tajemník KV KSC soudruh J. Němec. Ukázal, že patronátnl činnost není jen pomoc při špičkových pra­cích na poli, ale především poli­tická práce po celý rok. Dělníci a funkcionáři z továren, škol a úřadů 1 vojáci pomáhali v minulém roce na svých patronátních vesnicích při za­kládání JZD, organizaci kulturního ži­vota atd. Mládež má velké zásluhy o výstavbu družstevních kravínů a ji­ného zařízení. Ze závodů přišli’ na vesnici i zlepšovatelé, kteří pro JZD zhotovili nejedno šikovné zařízení к ulehčení práce lidí. Na aktivu bylo předáno čestné uznání nejlepším patronátním závo­dům — jsou mezi nimi Vagónka Tatra Praha, Státní výrobny autodílů Kut­ná Hora, Králodvorské železárny, Ko­­ramo Kolín. Automobilové závody Kl. Gottwalda Praha a jiné závody, -jr­ ^ЛЛЛЛЛť^/WWV^ЛДЛAЛЛУ^ЛЛ/SAЛЛЛ/7W^ЛЛ/^l/WW^AЛ✓\/^/^/'Л✓W^AЛЛЛ/W^ЛЛЛAЛЛAЛAЛ/WWW^ЛЛ/7^/W N. S. Chruščov, A. 1. Mikojan a A. 1. Kiričenko v rozhovoru s delegáty н Kremelského paláce. (Radtofoto čtk—TASSj Jednání v Moskvě stále středem pozornosti našich pracujících XXI. sjezd KSSS ozařuje naši cestu к socialismu Neutuchající zájem o průběh XXI. sjezdu KSSS je charakteristikou těchto dní. Naši pracující nacházejí v referátu soudruha N. S. Chruščova a v dis­kusních příspěvcích delegátů a hostů sjezdu odpovědi na nejdůležitějši otázky a cesty к řešení nej palčivějších problémů, které provázejí naši vý­znamnou epochu, epochu nezadržitelně rostoucích sil míru, socialismu a komunismu. Sjezd sovětských komunistů široce ozářil naši cestu к socia­lismu. Příklady obětavé a houževnaté práce sovětských lidí strhují naše dělníky, vědce, zemědělce a ostatní pracovníky к nové iniciativě, vyjadřo­vané závazky i pracovními úspěchy. <AW/V/VWWWV'AA/N/'AA/WWWWV U VÝCHODOSLOVENSKÝCH STROJAŘŮ V 9 hodin zahoukala ve Východo­slovenských strojírnách v Koši­cích siréna a za chvíli se prostranství v mechanické dílně zaplnilo lidmi od strojů, kancelářských stolů i kresli­cích prken. Mluvíme s některými soudruhy. Ředitel Stefan Sadloií a inž. Ry­bář hovqří o tom, co přímo pro ně ve strojírnách jednání sjezdu zname­ná: »Náš podnik má před sebou o mnoho zvýšené úkoly. Když však vidíme, jaké úkoly si dávají soudruzi v Sovětském svazu, pak o těch na­ších nemůžeme zapochybovat a máme do nich jen větší chuť. Se so­větským průmyslem nás však pojí přímé hospodářské svazky. Budeme dodávat do Sovětského svazu chemic­ké zařízení. Už dnes známe výhled dodávek na sedm let. A to je pro podnik úžasná věc — dlouhodobá perspektiva určitého výrobního pro­gramu je totiž tím nejlepším předpo­kladem pro technický rozvoj, pro do­sahování dobrých hospodářských vý­sledků.« Michal Majoruš, svářečský mistr, má největší radost z toho, že Sovět­ský svaz jde ke komunismu takovým tempem, že v krátké době předstihne kapitalistické země i ve výrobě na jednoho obyvatele. Soudruh Podracký, hlavní mistr v -plechárně, to vyjádřil po svém: »Sovětští lidé dávají lek­ce západnímu světu:« Inženýra Němce, předsedu svazácké organizace, nejvíce zaujala rychlá bytová výstavba a pak zkrácení pracovní doby. jak říká, to si může dovolit jen země, kde je technika na vysokém stupni. »Až se někdy hlava zatočí při čtení těch čí­sel,« říká, »ale znám sovětské lidi, pět let jsem mezi nimi studoval. Vím, že nové závody v Sovětském svazu rostou jako houby po dešti. Jsem přesvědčen, že své plány ještě překročí.« -mšt- KOMUNISMUS A MÍR Při četbě referátu N. S. Chruščova vracely se mi stále na mysl dva pojmy: komunismus a mír. Jako by to byla pevná jádra, kolem nichž se kry­stalizuje plán dalšího rozvoje sovět­ského hospodářství, techniky, vědy, kultury, perspektivy radostného živo­ta socialistického tábora a všeho lid­stva. Často jsem se zamýšlel nad per­spektivami mírového soužití a soutě­žení kapitalismu a socialismu. Jak dál se bude rozvíjet? Přinese lidstvu dar nejvytouženější, zažene příšeru válek? XXI. sjezd KSSS dává nám dnes optimistickou odpověď. Rostoucí síla a postupná převaha tábora socialismu s nejvyšší životní úrovní pracujících, s nejkratší pra­covní dobou na světě a s bohatým životem kulturním — to vše přivede stále víc a víc stoupenců socialistic­kému zřízení a tím i vytvoří reálné možnosti odstranění války jako pro­středku řešení mezinárodních otázek. Co nedokázali v minulosti snílci a fi­losofové, co nedovedla zabezpečit žádná církev, na čem ztroskotali šlechtici i kapitalisté — perspektivy mírového života lidstvu — to vybojo­vala teprve dělnická třída, vedená ko­munistickou stranou. Podmínkou trvalého míru je tedy výstavba materiální základny komu­nismu v SSSR a všech zemích socia­listického tábora. A že milióny tun oceli, cukru, kilo­metry hedvábí a ulice nových škol, že to vše se v Sovětském svazu stane skutkem — o tom nepochybuji. Loni jsem na besedě s kolchozníky v za­padlém městečku Pečeněgi (Charkov­­ská oblast) poznal, co znamená slovo sovětské vlády a komunistické stra­ny. Každý pracovník věděl přesně, o kolik metrických centů másla, ma­sa, o kolik hektolitrů mléka musí vyrobit víc, aby předstihli v země­dělské výrobě USA. A když jsme se po besedě v přeplněném sále kultur­ního domu loučili, objal mě jakýsi bradatý stařík a říkal: »Nic se ne­bojte, nad Američany zvítězíme.« Na vás myslím, drazí soudruzi v Pečeněgách, a na ostatní známé a přátele. Své zemi stavíte komunistic­ké základy, celému světu i nám pak základy šťastné budoucnosti, mír. J. MACEK, člen korespondent ČSAV, předseda ÚV Čs. společnosti pro šíření polit, a vědeckých znalostí HOUŽEVNATOST SOVĚTSKÝCH KOLCHOZNÍKU VZOREM 4b bdivuji výsledky hospodaření ve­­^ likého počtu předních sovět­ských kolchozníků, které v posled­ních letech dosahují. Přesvědčivě do­kazují, že Sovětský svaz v nejbližší době ve výrobě mléka a másla na jed­noho obyvatele předstihne USA. Zamyslil jsem se nad tím, proč sta­tisíce zemědělců v Sovětském svazu mohou zaznamenat tak pronikavé výsledky. Myslím, že je to proto, že jsou velmi houževnatí, že věří ve své úspěchy a že všecíťny plány tam ve­doucí funkcionáři kolchozů projed­návají s lidmi, a to ne nějak všeobec­ně, ale především konkrétně, kolik se má vyrobit v kolchoze a jaké jsou úkoly pro každého jednotlivce. To se v našich družstvech často nedělá. Za­pomínáme, že plány družstva nejsou jen pro funkcionáře, ale že s nimi mají být seznámeni především lidé na jednotlivých pracovištích jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě. Proto jsme také v našem družstvu celoroční výrobní plán projednávali se všemi ^družstevníky a na Élenské schůzi bylo usneseno, aby předsta­venstvo družstva seznamovalo s jeho plněním členy pravidelně v průběhu celého roku na každé členské schůzi. Nyní se zaměřujeme v našem druž­stvu především na živočišnou výrobu, v níž jsme měli v minulém roce nej­větší nedostatky. * KAREL ONESORG, účetní JZD Malešov, okr. Roudnice n. L’. NA POČEST XXI. SJEZDU KSSS • Na STS Ostí n. O. vyšel z besed o XXI. sjezdu KSSS závazek dokon­čit opravy traktorů již 5. února a zá-< věsného nářadí do 10. února. Hodnot-: né závazky uzavřeli také zaměstnanci dalších závodů v kraji, například Transporta Chrudim, ČSD Česká Tře-, bová, Sladovny Chrudim. -pac­• V Jinonických závodech J. Šver­­my hovořili instalatéři na jedné dese-: timinutovce o smělých perspektivách sovětské sedmiletky. Právě budou vy­měňovat parní zařízení. Staré a vadné má být nahrazeno novým v době co nejkratší, za provozu při teplotě 54 °C. I když rozpočtová částka na tomto provedení byla stanovena na 40 000 Kčs, rozhodli se na počest XXI. sjezdu KSSS uspořit z celkové částky 10 000 Kčs, aniž by utrpěla kvalita opravy. • Splní export do 20. března. Pra­cující n. p. Kras Brno splní na počest XXI. sjezdu KSSS úkoly exportu, plá-: nované na první čtvrtletí, již 20. břez-: na a pro naše spotřebitele dodají o 50 procent více výrobků označených zla-, tou visačkou než vloni. (FM) ® Na počest XXI. sjezdu KSSS uza­vírají zaměstnanci mnichovoliradišf­­ského LIAZ další závazky к zlepšení hospodářské činnosti závodu. Jen ná­­strojáři vyhlásili za jeden den 24 in­dividuálních a kolektivních závazků, zaměřených na stoprocentní kvalitu apod. -bch- Umělé srdce — dar ze Slovenska do Gruzie Slovenšti vědci, kteří se loni zúčastnili chirurgického sjezdu v Leningradě, na­vštívili při této příležitosti také Tbilisi. Předvedli tam film o činnosti přístroje, s jehož pomoci vykonal kolektiv akade­mika Karola Šišky již několik úspěšných složitých operací srdce. Sovětští odbor­níci požádali Slovenskou akademii věd, aby jim umožnila užívat tohoto přístroje v chirurgické praxi. Na počest XXI. sjezdu zhotovila La­boratoř měřicích přístrojů při Slo­venské akademii věd za vedení aka­demika E. Kneppo srdcové čerpadlo a okysličovač krve. Předsednictvo Slovenské akademie věd rozhodlo tento přístroj věnovat Gruzínské aka­demii věd. Tak bude nyní možno v Gruzii provádět složité operace srdečních vad metodou mimotělového oběhu, kterou užívá kolektiv akade­mika Šišky na bratislavské Klinice experimentální chirurgie. -věk-. g>_ PRACUJlCl ZÁVODU CH1RANA Praha-Vysocany navázali družbu se závodem Krasnogvardějec v Leningradě. Oba závody vyrábějí lékařské přístroje, oba navrhují vzájemnou výměnu zkušeností zaměřenou na zvýšení kvality přístro­jů. V těchto dnech poslali z Vysočan do Leningradu dárek — univerzální operační přístroj »Chirex«, vyznamenaný na Světové výstavě v Bruselu stří­brnou medailí. Přístroj byl, na důkaz přátelství s lidem hrdinného Leningradu, vyroben v nadplánu. — Na snímku: Pracující vysočanského závodu Chirana pře­dávají přístroj zástupci sovětského velvyslanectví v Prc,ze P. S. Kosenkovi. (jr)I (Foto E. Uher) Z NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ Otázky výstavby a sociálních opatření PRAHA 31. ledna (ČTK) — Rozpoč­tový a hospodářský výbor Národního shromáždění se zabýval za přítom­nosti ministra stavebnictví O. Berana a ministra předsedy Státního úřadu pro výstavbu inž. dr. E. Šlechty roz­počty ministerstva stavebnictví a Státního výboru pro výstavbu. Zpravodajové vyzvedli skutečnost, že ve stavebnictví došlo v r. 1958 к očeká­vanému obratu к lepšímu a že stavebně montážní organizace jako celek splnily plán svých práci. Velkou slabinou inves­tiční výstavby zůstává projektová doku­mentace a nedostatečné prosazováni ty­pizace, zejména průmyslové. Státní výbor pro výstavbu dosáhl loni zejména úspě­chů při všestranné prověrce hospodár­nosti investiční výstavby. Pak zpravoda­jové promluvili o velké odpovědnosti krajských národních výborů a Státního výboru za řešení otázek územního pláno­vání, protože na těchto rozhodnutích zá­leží správné umístění výstavby, její účel­né soustředěni a vybav -ní všemi technic­kými zařízeními. X obsáhlé rozpravě poslanci zdů-. razňovali nutnost zprůmyslnění sta vebnictvl a rychlého zavedení novýc hmot do běžné praxe. V řadě diskus nich příspěvků se poslanci obírali ce námi naší bytové výstavby a konsta tovali, že tyto ceny klesají. Při toi ovšem nesmí docházet к tomu, ab trpělo vybavení bytů. Zdravotní výbor projednal nejprve ro: poctovou kapitolu: Státní úřad sociálníh zabezpečení. V letošním roce je na úkol důchodového zabezpečení a sociální péč věnována částka o 623 miliénů větší ne v roce 1958, fj. o 8,4 procenta víci Zdravotní výbor dále projednal kapitoli Nemocenské pojištěni zaměstnanců a Ni mocenské pojištěnf členů výrobních, dru: stev. Nová úprava nemocenského pojii lění vedla z počátku leckde ku zneuž váni, docházelo ke zvýšeni absence pr nemoc a úraz apod. V loňském roc však klesla absence pro nemoc a úra na 4,20 proč., což je nejnižší úroveí jaké bylo dosaženo od roku 1948. Byl dosaženo na nemocenském úspory 67 mil. Kčs. Výbory projednané kapitoly schválUj

Next