Rudé Právo, září 1959 (XXXIX-XL/242-271)

1959-09-01 / No. 242

Proletáři všech zemí, spojte se: RUDEPMO ústřední orgán komunistické strany Československa ÚTERÝ 1. ZAŘ! 1959 ČÍSLO 242 — ROČNÍK 39 (Právo lidu roč. 62) CENA 30 HAL. NA PRAHU NOVÉHO ŠKOLNÍHO ROKU Dnešní den se probudil na cestu — do školy. Začíná nový školní rok, dětem i učitelům. Ale letos ještě víc než v minulosti je to zároveň školní rok nás všech, školní rok pracujících. Nehledě к tomu, že se na jeho pří­pravách intenzívně podíleli rodiče, občané, pracující na závodech, že se rukou společnou adaptovaly, přištavo­­valy a zařizovaly učebny a dílny, že se organizovala na závodech výrobní práce pro studenty a pomoc učitelům nových předmětů — bude-letošní rok už 1 svou výchovnou náplní předsta­vovat v masovém měřítku sblížení, spojení školy se životem, prolnutí knižního vzdělání praktickými zna­lostmi, výchovou pracovní, Nejenom pokusné dvanáctiletky, ale i dosavad­ní jedenáctlletky, školy odborné a dokonce i většina škol vysokých po­čítají už letos s výrobní prací žáků a studentů jako se samozřejmou sou­částí učebního plánu, 1 když ovšem podle individuálních možností a po­třeb. Zvlášť učitelé jedenáctiletek pro­jevili chvályhodnou iniciativu a vyna­lézavost v organizování výrobní prá­ce podle místních podmínek. Do letošního školního roku vstupu­jeme uprostřed činorodé aktivity, kte­rou podnítilo dubnové usnesení ÚV KSČ »0 těsném spojení školy se živo­tem a dalším rozvoji výchovy a vzdě­lání v ČSR«. A právě ta bezprostřední aktivita pracujících, učitelů, národ­ních výborů i organizací ná závodech je spolehlivým příslibem, že se nám. podaří provést přestavbu školského systému plynule a včas. Od dubna už máme za sebou pěkný­­kus práce. Nejcennější je to, že se chápe přestavba školství nikoliv ja­ko záležitost organizační (i když i to je její nezbytná součást), ale především jako věc nového ob­sahu školy. Nedostatkem na druhé straně však je, že mnozí učitelé a pracovníci školské správy nevěnují vždy největší pozornost klíčovým úko­lům přestavby, že se někdy nechávají strhávat atraktivností úkolů druhořa­dých, 1 když důležitých. Základním článkem celá přestavby školství a vzdělání u nás je — deví­tiletá střední škola. Teprve dětem, které absolvují úspěšně celou devíti­­letku, můžeme zajistit v budoucnu úplné středoškolské vzdělání. Proto zvlášť pro tento školní rok vystupují do popředí především problémy me­tod práce učitele na osmiletkách (de-* vítíletkách) problémy přístupu к žá­ku a jeho hodnocení. Tím, že se učite­lé vyškolili nebo školí pro předmět »základy výroby«, tím ještě obsah a problémy základního vzdělání nejsou vyřešeny. I když už letos budou ně­které pokusné učebnice zavedeny ma­sově, není to Ještě definitivní vydání a stále bude záležet především na učiteli, na jeho pedagogických schop­nostech, jaké kvality budou znalosti a vědomosti dětí. Záležitost Je to pochopitelně nad­míru složitá — pedagogické úsilí učitele se nemůže měřit jenom počtem brigádnických hodin, poetem jedniček na vysvědčení žáků, vlastním vysvěd­čením učitele o studiu pedagogiky nebo jiného vědeckého oboru. Hlav­ním měřítkem kvality práce učitele jsou znalosti a morální profil dětí, které se ovšem plně projeví až pozdě­ji v praktickém životě nebo při dal­ším studiu. Je to tedy věc svědomí a cti každého pedagoga, věc jeho osob­ní odpovědnosti před celou společ­ností, aby dal dětem co nejvíce. A mnoho tu záleží na Jeho vztahu к učitelskému povolání — zda je pokládá za své životní poslání či pouze za způsob výdělečné čin­nosti. Dosud máme ještě učitele, kteří jsou hotovi svalovat neúspěchy ve výchově na nedostatky v učebnicích a osnovách, na děti či rodiče, aniž připustí, že chyba Je i v nich Samých. A přece mají kolem sebe tolik zaní­cených a zkušených, moudrých kan­torů, kteří při každém neúspěchu zkoumají především svou vlastní prá­ci, metody a jednání — a dík tomu dosahují ve výchově dětí častěji úspěchy než opak. Pokud jde o vzdělání mládeže nad 35 let, stále ještě zůstáváme nejvíce dlužni — a projevila se to i v pří­pravách na tento školní rok — mlá­deži dělnické. Letos otvíráme střední školy pro pracující, asi třicet tříd v celé republice. Nepochybujeme, že se nám podaří rozšiřovat je v příštích letech tak, aby po roce 1970 získá­valo alespoň 60 % dělnické mládeže plné středoškolské: vzdělání. Ale stá­le hlavní starostí je samotné vzdělání učňů, které musí tvořit kvalitní, spo­lehlivý mezičlánek mezi devítiletkou a střední školou pro pracující. ,Nedá se říci, že by se pro vzdělání učňů neudělalo zhola nic. Ještě v le­tech právě minulých nemělo 106 učebních oborů ani učební plány, le^ tes už každý obor má I učební plán, i osnovy. Horší to je s učebnicemi, jichž je třeba přes 1000 druhů. Le­tošní úkol — vydat 630 titulů — ne­bude splněn; do konce roku 1959 se snad podaří vypracovat texty jen ne­celých tří set různých učebnic. Špat­ná situace je také v umístění učňov­ských škol. Ani péče o kvalifikaci učitelů na těchto školách není ještě uspokojující. Odmítáme názory ně­kterých pracovníků školské správy, že toho či onoho učitele »je škoda« pro odborné učiliště, protože prý je to »vynikající odborník a pedagog«. Je třeba vymýtit i názory mezi někte­rými učiteli, že práce na učňovské škole je něco méně než práce na škole výběrové. Nejednou se za těmi­to názory skrývá podceňování pří­pravy dělnického dorostu nebo také strach z obtíží práce na učňovské škole. Ale právě proto patří schopní pedagogové právě na tato učiliště. Zabezpečit kvalitní vzdělání dělnické mládeže je úkol zvláště naléhavý i proto, že již od roku 1962 se počet učňů téměř zdvojnásobí — každoroč­ně nastoupí do učebního poměru přes 180 000 chlapců a děvčat. Jde tedy o samotné jádro mladého socialistic­kého pokolení. Máme právo žádat především1 od všech odpovědných mi­nisterstev, aby vzala věc výchovy děl­nické mládeže pevně do ruky a ener­gicky řešila všechny problémy s ní spjaté. Letošní školní rok by se měl stát taká výrazným nástupem к výcho­vě mládeže skutečně socialistického charakteru i po stránce morální a politické. To zase nevyřeší jen hodiny občanské výchovy nebo formální vý­klad o vědeckém světovém názoru a 0 vlastenectví. Osobnost učitele musí být aktivní, sama sebou přesvědčující jak děti, tak 1 jejich rodiče; za vědeckými poznat­ky, které učitel vštěpuje mládeži, musí děti cítit nejen autoritu jim nezná­mých vědců, ale i upřímný a nekom­promisní souhlas Jim blízkého učitele. Podobně je tomu I se vštěpováním vlastenectví a jiných charakterových vlastností dětem. Cím učitel sám není, z dětí neudělá, co sám necítí, v dětech neroznítí. V letošním roce klademe základní kameny budoucího školského a vzdě­lávacího systému. Není snad třeba zdůrazňovat, že to není záležitost pouze školy, učitelů. Když si jen vy­počteme tu hromadu úkolů, počínaje vhodnými školními zařízeními, osno­vami a učebnicemi, přes dostatek kvalifikovaných učitelů a pionýrských vedoucích až к výrobní práci žáků na závodech — těžko si představíme člověka v naší společnosti, jehož by se něco z toho netýkalo, který by ne­mohl nějak pomoci. Školská správa a národní výbory, vedení závodů, stra­nické a odborové organizace, každý zaměstnanec, rodiče a vůbec všichni občané — každý z nás je spoluodpo­­vědný za to, jaké základy v letošním roce vytvoříme, jak rychle se po­zvedne úroveň vzdělání a výchovy mladého pokolení. U každého dila platí, že mnoho zá­leží na dobrém, solidním začátku. V letošním roce je třeba vybudovat základy příštích úspěchů. Dejme se tedy všichni společně s chutí do práce hned, každého promarněného dne je škoda. Pusťme se do výstavby dalších škol, veďme své děti к učení doma, učme je pracovat ve školních dílnách 1 na závodě, pomáhejme škole vše­stranně! Je to jeden z předních pří­kazů našeho budovatelského díla. Jmenování nových velvyslanců Na základě povýšení vyslanectví Československé republiky v Addis Abebě na velvyslanectví jmenoval president republiky .. Antonin Novotný dosavadního mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra ČSR v Etiopii dr. Jaromíra Vrlu mimořád­ným a-zplnomocněným velvyslancem CSR v Etiopii. ★ Na základě povýšení vyslanectví Československé republiky v Helsin­kách-na velvyslanectví jmenoval pre­sident republiky Antonín Novotný dosavadního mimořádného vyslance a zplnomocněného' ministra CSR ve Finsku Richarda Drxe mimořádným a zplnomocněným velvyslancem ČSR ve Finsku. (ČTK) Přijetí и ministra zahraničních věcí Ministr zahraničních věcí Václav David přijal v pondělí mimořádné­ho a zplnomocněného velvyslance Finska v Československu pana Viljo Ahokase v souvislosti* s odevzdáním jeho pověřovacích listin v důsledku povýšení finského zastupitelského úřadu v Praze na velvyslanectví. (ČTK) DNES JDOU DĚTI POPRVÉ DO ŠKOLY — zítra už začne vážná práce. Kdo z vás ještě nemá učebnice? — budou se jich ptát soudruzi učitelé a soudružky učitelky. — jana, Vláďa a Jirka nakoupili učebnice na školním trhu na Střelec­kém ostrově v Praze. Dnes je ještě nepotřebují, ale chlapci nemohou odolat, musí alespoň nakouknout, co je čeká v sedmé třídě v zoologii, ve fyzice. A pak — mohou se přece i trochu »vytáhnout« nad Janou, která je teprve ve čtvrté. (Foto L. Příborský) Vzácní sovětští hosté navštívili mostárnu v Březně BŘEZNO (ČTK) — V pondělí při­vítali zaměstnanci mostárny v Břez­ně vzácné sovětské hosty* kteří jsou při příležitosti oslav 15. výročí SNP na návštěvě v Československu. Delegaci Výboru veteránů války SSSR v čele s předsedou sekce býva­lých frontových bojovníků generálem armády I. V. Tjuleněvem a delegaci Slovanského výboru SSSR doprovázeli předseda SNR Eudovít Benada, ve­doucí tajemník KV KSS v Banské Bystrici Pavol Tonhauser, předseda KNV Michal Bakula a generální kon­zul SSSR v Bratislavě M. J. Kapran. К pracujícím závodu promluvili so­větští hosté I. V. Tjuleněv a A. N. Ašmolov. Blahopřáli jim a všemu čs. lidu к velkým úspěchům od osvobo­zení. »Hroby padlých spolubojovní­ků,« řekl A. N. Asmolov »nám nejen připomínají oběti v boji proti fašis­mu, ale odkaz bojovníků nás zavazu­je к další obětavé práci pro posílení míru.« Vzácní hosté se při prohlídce zá­vodu setkali s mnoha partyzány a spolubojovníky z doby před 15 lety. Toto setkání bylo srdečné. Plné bo­jových vzpomínek a radostných po­vzbuzení. * Malou slovenskou obec Bukovec, z níž vedly partyzánské stezky na Pra­šivou do Nízkých Tater, navštívili v pondělí členové sovětské delegace A. N. Asmolov a G. S. Myloiknv. Na místním národním výboru besedovali s četnými občany, s nimiž před 15 lety společně bojovali. ÚČAST BRATRSKÉHO POLSKA NA VELETRHU V BRNĚ T Na obchodním oddělení polské­­• ■ ho velvyslanectví byli v pondělí 1! seznámeni novináři s účastí Pol­­;; ské lidové republiky na Meziná­■ ■ rodním veletrhu v Brně. Polsko zde bude mít samostatný pavilón ;; a nadto ještě přilehlou výstavní plochu — vcelku výměru asi 1! 5000 m2. Exponáty budou obrazem ;; rozvoje polského průmyslu, který ■ ■ se v posledních letech stává zá- 1; vážným vývozcem strojů a stroj- J ního zařízení. Z Polska se dnes exportují různá kompletní zařízení jako kotelny ústředního topení, cukrovary, vedení průmyslového napětí, slévárny, továr­ny na pěnobeton apod. V Brně jistě bude zájem o vystavené makety těch­to zařízení. Z těžních strojů zde bu­dou různé profilovací stroje, třídičky, hydromonitory, elektrické a hydrau­lické brázdlčky apod., dále tři mo­dely lodí pro dopravu zboží (Polsko zaujímá dnes 11. místo ve světě ve stavbě námořních lodí), asi 100 expo­nátů polského chemického průmyslu jako barvíva, výrobky z lisovaného uhlí, éterické oleje a jiné; dále to budou elektrické přístroje a zařízení jako elektrické obloukové pece, sva­řovací přístroje pro plastické hmoty, oscilografy, bohatý sortiment ohni­vzdorných izolačních hmot, staveb­ních materiálů, měřicí a laboratorní zařízení. Velkou čásl výstavní plochy Polska zaujímá samozřejmě expozice Metal­­exportu, v níž Jsou různé těžké stroje a zařízení: soustruhy, brusky, frézky, lisy, pily, rypadla — celkem asi 50 výrobků. Motoimport předvede v Brně do­dávková auta, sanitky, mikrobusy, dále automobilové přívěsní vozy a ze­mědělské stroje. Polské obchodní ústředny uspořá­dají v průběhu veletrhu také něko­lik setkání ve formě technických kon­ferencí. jedno z nich má být věnová­no obráběcím strojům, další výrobě pěnobetonu. Národní Polský den se bude konat 12. zatli T ‘ Št- Skláři přehodnocují investice Retenická sklárny budou v příš­­> tich letech rekonstruovány tak, ’aby mohly vyrábět daleko vice plo­chého skla, potřebného pro staveb­­■ nictví, a autoskel pro potřeby auto­­' mobilového průmyslu. Protože při rekonstrukci se počítá 1 současně s přechodem na technolo­gii světové úrovně, je třeba vyškolit pro zvládnutí této technologie velký počet kvalifikovaných dělníků. Kro­mě toho nová technologie si vyžádá ještě některé dílčí práce, které musí být zpracovány Výzkumným pracoviš­těm plochého skla. Dnes se toto pra­coviště opírá o zkušenosti ze závodů a laboratorní výzkumy. Nemá však možnost aplikovat své práce na polo­provozním agregátu. Bylo proto rozhodnuto vybudo­vat v rámci rekonstrukce jak uči­liště pro výchovu mladých dělníků, tak i pokusný výrobní agregát. Prostředky získají řeteničtí skláři přehodnocením investic. Úspory, kte­ré tu dosáhnou, umožní realizaci obou navržených projektů beze změ­ny plánovaného Investičního nákladu na rekonstrukcí závodu. -Kl-/ Blahopřání SČSP к 15. výročí Slovenského národního novslóni л; Ústřední výbor Svazu českoslo- Sj vensko-sovětského přátelství ob­­íj držel v těchto dnech mnoho po- SN zdravných telegramů к 15. výročí N Slovenského národního povstání N od řady odboček Společnosti so­­větsko-československého přátel­íš štvi v SSSR. Tak účastníci moskevského aktivu Společnosti, Sovětského výboru býva­lých účastníků války a Slovanského výboru SSSR ve svém pozdravu mj. napsali: »...Ve Slovenském národ­ním povstání se ještě více upevnilo a zocelilo nerozborné přátelství ná­rodů Sovětského svazu a Českoslo­venska, jež je mohutnou hybnou si­lou v jejich boji za vybudování socia­lismu a komunismu, za pevný světový mír. Sovětští lidé vysoce oceňují a hluboce si váží tvůrčího génia čs. lidu a vřele mu přejí nové veliké úspěchy v boji za dovršeni výstavby socialis­mu pod osvědčeným vedením Komu­nistické strany Československa.« Bratrské pozdravy a blahopřání za­slalo též Jménem pracujících města Stalingradu oblastní oddělení Spo­lečnosti sovětsko-československého přátelství. Zúrodní 2050 ha zemědělské půdy Důležitým opatřením к zvýšení úrodnosti půdy na jižní Moravě je úprava toku řeky Jevišovky. Rada Krajského národního výboru v Brně rozhodla upravit tok této řeky v dél­ce 31,3 km na úseku od obce Tvoři­­hráz až к ústí do řeky Dyje. Tento investiční úkol se má uskutečnit v průběhu třetí pětiletky. Celkem 2050 ha zemědělské půdy v pohranič­ních okresech Mikulov a Znojmo bude zbaveno stále trvajícího nebez­pečí záplav. V jedenácti obcích se tím předejde soustavně se opakujícím povodním, vytvoří se podmínky pro rozvoj meliorací půdy a zavedení me­chanizace polních prací, zamezí se škodám na komunikacích a budo­vách a zlepší se i zdravotní pod­mínky. (CTK) Všechna družstva soutěží V okrese Mnichovo Hradiště, který Je nejprodukčnějším v Libereckém kraji, vyhlásili v sobotu družstevníci na počest 15. výročí osvobození na velkém aktivu nový závazek ke zvý­šení plánu zemědělské výroby. Jsou tak už třetím okresem v kraji Libe­rec, kde všechna družstva odpovědě­la na výzvu přerovských družstevní­ků. Členové všech 88 družstev mni­­chovohradišťského okresu v závazku slíbili, že na příští rok zvýší dosavad­ní výrobu o 10,4 procenta. Ke splně­ní závazku vytvoří podmínky už le­tos na podzim zasetím ozimů na plo­še více než 4000 ha nejpozději do 25. října. -bch­ Na 120 000 pracujících ze Slovenska i z Cech zaplnilo v neděli dopoledne velké banskobystrické náměstí, aby oslavili 15. výročí Slovenského ná­rodního povstání. — Na snímku: Cel­kový pohled na náměstí pH slavností. (Foto CTK) ^\\\\\\\\\\\V\\\\VkV\\VV\\\\VÄ\\\\\\\\\\\\\\\\\V\\\\\4\\\\\VV\^^^ / T ZŽVOBECH BRNĚNSKÁ IIŽ PSP0ŘIL1 6500 tun kovového materiálu К čemu pomáhá soutěž mezí kovárnami a nářaďovnami — Mladí traktoráři sebrali desítky tun šrotu — Proč to nejde ve Šmeralových závodech? Provolání ústředních výborů od­borových svazů o šetření kovy, sběru šrotu a výrobě odlitků a výkovků v nadplánu setkalo se v závodech Brněnského kraje se značným ohlasem. Svědčí o tom závazek strojařů, kteří slíbili, že letos ušetří nejméně 10 000 tun kovu a vyrobí navíc 2500 tun od­litků a výkovků. Již dnes je možno s určitostí říci, že jej překročí. Vždyť od vydání výzvy, tedy za necelých sedm měsíců, ušetřili už 6500 tůn kovu. Výměna zkušeností nese dobrá ovoce Byl to dobrý nápad, organizovat soutěž o nejlepší kovárnu a nářadov­­nu na Moravě. Vznikla před léty z Ini­ciativy velkých brněnských podniků a dnes je do ni zapojeno devět ková­ren a 15 nářaďoven rozhodujících zá­vodů. Zástupci těchto provozů si pra­videlně vyměňují poznatky. V Králo­vopolské strojírně letos například soutěž přispěla к úspoře 2500 tun materiálů v hodnotě více než 7 000 000 korun. Na tomto pěkném výsledku se podílí i třicet čtyři komplexních bri­gád a v neposlední řadě také útvar hlavního konstruktéra, kde se zamě­řili především na prověřování pro­počtů pevnosti jednotlivých součástí. Za měsíc tímto způsobem ušetřili přes 600 tun kovu. V tomto závodě přejí zlepšovateiům a vynálezcům — a vy­plácí se jim to. Na podpěrných slou­pech na stavbě Slovnaftu ušetřili zlepšovacími návrhy 28 tun váleného materiálu. Uznání patří mladým z výroby traktorů V Závodech na valivá ložiska a traktory v Brně-Líšni se celé akce ve sběru šrotu iniciativně chopila mlá­dežnická organizace. Není snffd schů­ze, na které by se sběr šrotu nepro­jednával a nehledaly se možnosti, jak odevzdat hutím co nejvíce tohoto ma­teriálu. Jen tak se podařilo místo 115 tun šrotu, plánovaných na celý rok, odevzdat na 250 tun. Byli to opět mla­dí, kteří dali podnět ke zpevnění fo­hoto závazku: sebrat ve třetím čtvrt­letí t. r. dalších 50 tun kovového odpadu. V Závodech na valivá ložis­ka a traktory dobře uplatňují ve vý­robě technickoorganizační opatření. Při výrobě spojky změnili technologii tak, že počet pružin snížili z osmi na šest kusů, a tím ušetří do konce ro­ku za skoro 70 000 korun materiálu. * Ve Šmeralových závodech zaostávají Je třeba říci zcela otevřeně na ad­resu šmeralovců: I když zde máte iniciativní konstruktéry, kteří začát­kem roku přišli s návrhem uskuteč­nit letos taková opatřeni, aby se pod­statně snížila váha lisu, vaše odpo­věď na provolání odborových svazů je neuspokojující 1 Šmeralovy závody v Brně se totiž zavázaly,, že v tomto roce ušetří 101 tun kovu. Přitom však jíž za šest měsíců uspořily 88 tun. Vedeni závodu i odborová organizace se však nemají ke zvýšení celoroční­ho závazku na materiálové úspory a rovněž se nesnaží zvyšovat nemobili­­zační závazek ocelárny vedené sou­druhem D. Chatrným. Tady se původ­ně rozhodli, že vyrobí navíc odlitky v celkové váze 80 tun. Po diskusi s členem krajské slévárenské komise soudruhem R. Malým, který oprávně­ně poukazoval na nevyužité možnosti tohoto provozu, se uvolili zhotovit 119 tun, ale ani o chlup více. A jaký je výsledek? Za první polo­vinu roku vyrobili 104,6 tuny. To je jistě důvod, aby se celé věci ujala stranická organizace a společně s ve­dením a ostatními složkami udělala vše pro plné využití možností úspor materiálu, které ve Šmeralových zá­vodech v Brně jsou. (pro) ty. S. ChruSčov, kterp přijel 30 srpna do stanice VěSenskaja v Rostovské oblasti, strávil neděli v kruhu Solochovooy rodiny. — Na snímku zprava: N. S. ChruSčov, M. Solochoo. (Radlofoto ČTKTASS) 700000 Kčs za nevykonanou práci Ačkoliv titulek možná slibuje, že jde o nějakou aféru, není tomu tak. Za získáním té částky se nerýsuje temné pozadí, i když — a to je potřeba zdů­raznit — Vítkovické stavby v Ostravě přišly к ní celkem snadno. К osvětlení tohoto celkem lehkého nabytí peněz je potřeba začít od zá­konného opatření, které přiznává do­davateli právo požadovat na investo­rovi polovinu z úspor, které vzniknou jeho zásluhou při provádění stavby; samozřejmě to nesmí být na úkor kva­lity. Technici a dělníci Vítkovických staveb, kteří stavějí Novou hut Kle­menta Gottwalda, podali řadu návrhů, kterými poopravili plány projektantů a navrhli opatření к efektivnějšímu využití investic. Úspory za poslední tří a půl roku činí skoro dva milióny ko­run! Z toho byla část peněz vrácena investorům, vyplaceny odměny zlěpšó­­vatelům — a Vítkovické stavby ještě získaly sedm set tisíc korun. Při projednávání výzvy к přehodno­cování a efektivnějšímu využití inves­tic se ve Vítkovických stavbách roz­hodli co měsíc pořádat besedy pracov­níků technického rozvoje a výzkumu s projektanty. Budou pří nich projed­návány nejúspěšnější a nejpokroko­­vější metody a. jejich uplatnění již v projekci, aby se stavělo ještě efek­tivněji. (zd) NÄ SKOK V ROŽMITÁLSKÉM AGROSTROJI 0 solomitu, lučnímkombajnu a jiných novinkách Železářství má na Rožmitálsku dlouhodobou tradici. Za jeho po­čátky bychom museli jít až do dru­hé poloviny 17. století. Není proto divu, že zručným pracovníkům Agrostroje v Rožmitálu pod Třem­­šínem, který je pobočným závo­dem prostějovského podniku, jsou často svěřovány к realizaci nároč­né novinky strojů a zařízení. Při naší návštěvě jsme jich našit hned několik. Výkonný lis na řepkovou slámu O »sotomitu«, lisované řepkové slámě, je -v poslední době hodně sly­šet. Vždyf jeho deska, silná I s obou­strannou omítkou asi 9 cm, nahradí svými Izolačními vlastnostmi 45 cm silnou cihlovou zed. I stavba — pře­devším lehkých zemědělských budov — je z nich nenáročná. Stačí kovo­vá nebo dřevěná konstrukce, do níž se solomttové desky zasunují. Lisů na tuto slámu máme však v republice jen několik, a zdaleka na potřebu desek nestačí. V rožmi­tálském Agrostroji proto nyní . právě dokončili podle návrhu konstrukté­ra Františka Tribuly ze Šmeralových závodů v Brně nový zlepšený proto­typ tohoto stroje. Podle předběž­ných zkoušek bude jeho výkon za osm hodin 150 až 180 m2 solomito­­výcb desek. К obsluze stroje i vý­robě drátěných spojek na automatu stačí celkem 6 lidí. Lis, který pracu­je tlakem 8 tun, je pojízdný a dá se lehce převážet z místa na místo. Jeho výrobci už si spočítali, že v každém okrese by stačily pouze dva stroje zpracovat celou úrodu řepkové slámy. A nyní to, co nejvíce zajímá ze­mědělce. Jak to bude s jeho výrobou. Odpověď všechny jistě potěší. Ještě letos má být těchto lisů zhotoveno sedm a příští rok dokonce sto. Šnekový dopravník zrní Se základní myšlenkou na tento stroj přišel Výzkumný ústav země­dělských strojů a konstruktéři v Rož­mitálu jí dali formu. I zde však plati poučka, že hlavní není forma, ale obsah, v tomto případě funkce do У právníku. A s tím budou v obilních ^ skladech vice než spokojeni. Za ho < dinu může přepravit potrubím do ? vzdálenosti 13 metrů až 280 metric­, kých centů zrní. Je snadno přesta­­^ vitelný na několik způsobů, takže á může např. vysýpat obilí z vagónů, stejně jako je zase dopravovat až do výšky 5 metrů. Šnekový stavebnicový dopravník stačí jen přivěsit za traktor a po vlastní ose přivézt к nádražím, skla­dům, kombajnovým mlatům apod. Rovněž tento nový stroj se při zkouš­kách velmi osvědčil a příští rok bude vyrobena desetikusová ověřovací sé­rie. »Zárodek« lučního kombajnu Zní to trochu podivně, ale je tomu tak. К nakládači píce a kopkovači NPK 160 by stačilo už jen připojit sekačku, aby zmechanizoval pod je­den souvislý úkon všechny sklizftové ruční práce Někteří zemědělci ten­to stroj už v praxi poznali, protože první nultá série už na lukách pra­cuje. Stroj, připojený za traktorem Ze­tor 25 K, sbírá sběracím bubnem s ocelovými prsty suchou nebo zele­nou píci z řádků na transportér, odkud je dopravována buď na valník, nebo do kopkovače. Suchou píci na kopkovači dva pracovníci tyčemi upravují a rovnají a potom fen smáčknutím páky vyklopí. Jeho výkon je úctyhodný. Zatímco zelené píce naloží za hodinu asi 0,4 ha, sena sklidí za hodinu plné dva hektary. Na tuto práci by bylo zapotřebí nejméně 30 lidí. Do příští série 50 strojů, která bude zhotovena v letošním čtvrtém čtvrtletí, byly už pojaty některé při­pomínky zemědělců, které výkon a práci ještě zlepší. A příští rok už se rozjede výroba na plné obrátky — dělníci v rožmitálském Agrostroji vyrobí těchto strojů 500. Bylo by však macešské opomenout kvůli těmto novinkám každodenní prozaickou práci stovek lidí v závo­dě. Zvláště letos si za ni zaslouží pochvalu. Splnili pololetní plán ve všech úkolech přes 100 procent a odesílají pravidelně . družstevníkům a pracovníkům státních statků a STS stále více moderních mechanizač­ních prostředků. Letos např. je to tisíc výkonných zrnometň VZ 30, 3300 krouhaček na řepu a další stovky výfuků sena, praček brambor, půd­ních fréz apod. Letos montují sku­piny pracovníků z Rožmitálu v chme­­lařských oblastech i prvních 60 če­­sáčů chmele naší výroby. Podobných strojních pomocníků budou dostávat naši zemědělci od dělníků z Rožmitálu pod Třemšínem, z Prostějova i z jiných továren kaž­dým - rokem více. К podstatnému zvyšování zemědělské výroby i její produktivity tak přistupují ruku v ruce* Sl- Záběr ze zkoušky nového stroje

Next