Rudé Právo, listopad 1959 (XL/302-331)
1959-11-01 / No. 302
г* Proletáři všech zemí, spojte sel RUBE PRÁVO ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V NEDĚLI 1. LISTOPADU 1959 ČÍSLO 302 — ROČNÍK 40 [Právo lidu roč. 63) CENA 50 HAL. JAZYK MÍRU Iako voda v řece utíká už patnáctý rok od těch nezapomenutelných divil, kdy jsme vítali sovětské bratry — naše osvoboditele! Unavené i zaprášené po té rychlé jízdě od Berlína ku Praze je objímala naše děvčata, starší tátové-veteráni první světové války je se slzami v očích přátelsky poplácávali na ramena a na to vytoužené shledání v mladém míru připíjeli, hospodyně snášely, go nejlepšího našly ve spíži válečné kuchyně, kluci je obdivovali zprvu ostýchavě, ale záhy, jako by se s nimi odjakživa znali, si zkoušeli součásti jejich stejnokrojů ... V té radosti daleko více než ústa hovořily ruce, oči a tužky, črtající nejrozmanitější obrázky pro vzájemné porozumění. Nebylo mnoho těch, kteří znali jazyk Puškina a Lermontova, kteří ovládali řeč, jíž svá díla psali Gogol1 i Čechov, Tolstoj a Gorkij. Ti, kdož ty chvíle prožili, dosvědčí, jak si naši lidé se sovětskými přesto rozuměli, i když význam mnohého slova v té šťastné chvíli unikl. Rozuměli si nejen proto, že naše slovanské jazyky jsou s nimi blízké, ale 1 proto, že duším se v té chvíli chtělo jen zpívat. Spálená země byla za zády a otevíraly se nádherné mírové perspektivy ... Jaký také div, že lidé, z nichž mnohým bylo v, t)ředmnichovské republice bráněno poznával pravdu o sovětské zemi, najednou prahnou po každé informaci odtamtud, že si chtějí se sovětským člověkem-hrdinou, jehož osobně poznali a jehož adresu mají v zápisníku, vyřídit pozdravy, popřát mnoho dobrého, zeptat se po zdraví blízkých, jak se daří v práci. Stovky a tisíce našich občanů se v prvních dnech po osvobození* seznamují s azbukou, začínají se ji učit, i když třeba školní věk maií dávno za sebou. Mezi nimi je mnoho pokrokových techniků ze závodů i naši první dělníci-úderníci. Čerpají přímo od pramene odborné zkušenosti i morální sílu, vlastní sovětským lidem. 7 té snahy tisíců osvojit si jazyk ^ našich osvoboditelů a přátel vzniká nakonec zákonitě potřeba organizovat masové kursy ruštiny v naší zemi. Svaz československo-sovětského přátelství připravuje proto v letech 1949 až 1950 první Lidové kursy ruštiny, jež letos tedy mají za sebou první desetiletí od svého zrodu. Z té desetileté bilance je zajímavé třeba toto číslo: v deseti ročnících LKR se ruštině učilo více než dva milióny tři sta tisíc posluchačů. To znamená, že zhruba každý náš třetí až čtvrtý dospělý občan absolvoval některý kurs LKR. Jde tedy o nejmasovější jazykové kursy, jaké kdy byly u nás uspořádány. A vezmeme-li v úvahu skutečnost, že naše děti se ruštině učí ve škole, lze bez nadsázky říci, že v naší zemi se ruský člověk dorozumí . bez tlumočníka. -Těžko, velmi těžko lze docenit význam znalosti ruštiny pro každého z.nás, pro naši společnost. Ruský jazyk nám doslova otevírá celý svět. Není jediné oblasti vědy, techniky a kultury, v níž by sovětští lidé nedávali širokému mírovému využití všechny syá často draze nabyté poznatky. Rusky zpívá bas Paula Robesona: »Široka strana moja rodnaja...« a ruský se bude možno dozajista dorozumět i na Měsíci, až sám lidský tvor stane na této družici Země. Nám — občanům země kráčející к socialismu a komunismu — dává znalost ruštiny možnost rychlého využití mnoha vědeckých, technických a hospodářských objevů 5 politických zkušeností prvn! ze®ě socialismu pro naše budování, u nás a v celém socialistickém táboře přispívá ruský jazyk к vytváření nových vztahů mezi lidmi a nových vztahů občanů ke společnosti. Jednotlivcům umožňuje znalost ruštiny získat odborné informace, jež vedou к vyšší kvalifikaci, a vhodně uplatněny, přinášejí užitek i celku. Mohli by to potvrdit třeba ve 2ďárských strojírnách, kde slévači Beran a Peksa, absolventi kroužků ruštiny, podali na 260. zlepšovacích návrhů, jejichž využití přineslo našemu hospodářství hodnoty přes tři milióny korun. Oba soudruzi studují sovětské odborné časopisy a získaných vědomostí dovedou ve své práci využít. Při organizaci soutěže o titul brigáda socialistické práce si často kladou v závodech soudruzi otázku, co Všechno patří к požadavku socialisticky žít. Jak účelně, к prospěchu soutěžících i závodů užívat čas mimo pracovní dobu? Odpověd na to dali třeba sami soutěžící soudruzi ve Vagónce Tatra v České Lípě, když se přihlásili ke studiu ruštiny. 1 když to zdaleka nemůže být jedinou náplní jejich života mimo závod, rozhodně je to užitečné využití volného času, jež přinese své ovoce v celé činnosti i v osobním jednáni členů soutěžících kolektivů. \I ruštině jsou přetiskovány nejpo* krokovější výsledky ze všech oblastí lidské činnosti, af jich bylo dosaženo kdekoliv, což se nedá říci o žádném jiném jazyce na světě. Ruština se v dnešní době stává vlastně součástí vzdělanosti pokrokového člověka. To si dnes' uvědomují nejen naši lidé, ale i mnozí občané kapitalistických zemí. Některé americké rozhlasové i televizní společnosti dokonce na žádost svých posluchačů a diváků zařazují do programů svého vysílání kursy ruštiny. Přes všechno úsilí podněcovatelů studené války roste mezinárodní autorita Sovětské ho svazu a s tím roste také zájem o studium ruštiny. A nesporně poroste čím dál více, protože sovětští lidé, nejsilnější představitelé pokrokových sil na naší planetě, budou každým zítřejším dnem dosahovat stále vyšších met ve vědě, v technice, v umění i v politice, ve prospěch věci míru а к mírovému životu lidstva. Nemůže tomu být jinak v zemi, kde výsledky práce všeho lidu slouží к užitku а к dalšímu rozvoji celé společnosti. Jak budou z našich škol vycházet noví jejich absolventi, tak bude přibývat těch, kdo ruštinu — jazyk míru — ovládli. To ale neznamená, že máme u nás ve vyučování ruského jazyka polevit. Naopak; musíme dosáhnout toho, aby stále více našich občanů mohlo své znalosti ruštiny prohloubit, zdokonalovat a využívat jich co nejšíře pro svou práci. Aby z pasivních znalců ruštiny stále více lidí usilovalo o aktivní využití svých jazykových znalostí. Tomu také má napomoci struktura příštích Lidových' kursů ruštirty. Vedle základního lidového kursu ruštiny, který budou navštěvovat ti, co.se začínají ruštině učit, budou organizovány odborné lidové kursy ruštiny a kroužky přátel ruského jazyka. Odborné lidové kursy ruštiny budou posluchače uvádět do samostatné četby odborného tisku a literatury nebo beletrie a současně rozšíří a zkvalitní jejich znalosti konverzace, mluvnice i slovní zásoby. Tento kurs už tedy položí základ к samostatnému využívání ruštiny, výuka tu bude spjata s osobními zájmy každého z účastníků. A konečně v kroužcích přátel ruského jazyka se budou účastníci věnovat pře kladatelské činnosti, konverzaci a literárním nebo technickým besedám, aby své znalosti ruštiny udržovali, upevňovali a prohlubovali pro praxi. Budoucí uspořádání Lidových kursů ruštiny bude tedy pokračováním masové výuky к masovému využívání znalostí ruského jazyka. Nepochybně takové zaměření LKR přinese užitek jak jejich účastníkům, tak pracovištím a celé naší společnosti, přispěje к dalšímu rozšíření a upevnění přátelství mezi našimi národy a národy Sovětského svazu. *7 a několik dní u nás zahájíme již " tradiční Měsíc čs.-sovětského přátelství. Letos bude současně také nástupem к druhé desítce let Lidových kursů ruštiny. Af v tom druhém desetiletí další milióny našich občanů ovládnou a zdokonalí znalost jazyka našich silných a věrných bratří, kteří vedle našeho hesla: »Se Sovětským svazem .na věčné časy!« trvale vepsali své: »Bok o bok s čechoslovackim narodom na večnyje vremena!« PODLE SOVETSKE DOKUMENTACI-. ' ny robili st v Rudém Hjnu o Gottwaldově poloautomatický konfekční stroj SPD 4, na , němí se připravuji к vulkanizaci střední pneumatiky pro nákladní vozy. Stroj podstatně usnadní jednu z nejnamáhavějších prací v pneumatikárnách a zlepší kvalitu práce. — Na snímku: Kpnlekcionář A. Slovák pracuje na novém stroji SPD 4. (Foto: ČTK — F. Nesvadba) MINISTR F, KRAjCíR O VÝSLEDCÍCH JEDNÁNI Nóš obchod se Sovětským svazem dále vzroste * Návrat čs. obchodní delegace z Moskvy PRAHA 31. října (ČTK| — V sobotu se vrátila po několikadenní návštěvě Sovětského svazu čs. obchodní delegace. Vedl jí ministr zahraničního obchodu F. Krajčír, který podepsal v pátek v Moskvě protokol o výměně zboží mezi Československem a Sovětským svazem na rok I960. Naši obchodní delegaci přivítali na ruzyňském letišti první náměstek ministra zahraničního obchodu F. Ha mouz, pracovníci ministerstva zahraničních věcí a zahraničního obchodu. Přítomen byl také chargé d’affaires a. i. SSSR v Praze K. 1. Alexandrov. Krátce po příletu poskytl ministr F. Krajčír zpravodajům ČTK a Cs. rozhlasu rozhovor o výsledcích jednání v Moskvě, v němž řekl mj.: Sovětský svaž stejně jako v minulých letech uspokojuje i letos neustále rostoucí potřeby našeho průmyslu surovinami, především železnou rudou, manganovou rudou a barevnými kovy. Zhruba čtyři pětiny naší potřeby železné rudy kryjeme dovozem ze Sovětského svazu, takže můžeme říci, že nám Sovětský svaz zabezpečuje svými dodávkami možnost rozvoje našeho hutního a strojírenského průmyslu. , Výhodný je pro nás i vývoz našeho zboží do Sovětského svazu. Vedle strojírenských výrobků budeme dodávat výrobky našeho spotřebního průmyslu:, obuv, textil, konfekci, skleněné výrobky a další. Máme-li hodnotit výsledky našeho moskevského jednání o dohodě na příští rok, můžeme říci, že dohoda je výhodná pro obě strany, zaručuje su-, roviny, stroje a zařízení pro náš prii-I' mysl, potraviny a další spotřební zboží pro naše obyvatelstvo. Na druhé straně se Československo svými dodávkami podílí na rozvoji sovětského chemického, textilního, strojírenského a potravinářského průmyslu, na elektrifikaci dopravy i na rozvoji městské dopravy v Sovětském svazu a přispívá к trvalému zavedení našeho tradičního spotřebního zboží na sovětském trhu. Zahájili jsme také jednání o vzájemné, výměně zboží mezi Československem a Sovětským svazem na období let 1961—1965. Naše jednání v Sovětském svazu potvrzují opět správnost a prospěš-. nost vzájemné výměny zboží se zeměmi socialistického tábora a především se Sovětským svazem, který se. již nyní podílí více než z jedné třetiny na obratu našeho zahraničního obchodu a jehož podíl dále vzroste. Máme v Sovětském svazu spolehlivého partnera, který zaručuje nezbytné dodávky pro rozvoj našeho hospodářství a zajišťuje odběr výrobků našeho průmyslu. Blahopřání 1ÍV KSC hlubičům Dolu mládežev OKR ÚV KSC zaslal kolektivu híubičů Dolu ČSM Stnnava-sever v ostravsko-karvínském revíru tento telegram: Váženi soudruzi, děkujeme Vám za zprávu, v níž nám oznamujete, že jste na počest 42. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a 15. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou překonali dosavadní československý rekord v hloubení jam a vytvořili nový výkonem 101 metr. Blahopřejeme Vám к tomuto Vašemu výkonu a přejeme nové další úspěchy ve Vaší práci. Věříme, že Váš úspěch bude povzbuzením a výzvou к dalšímu rozvoji socialistického soutěžení v celém našem hornictví. Svým výkonem jste potvrdili, že cíle vytyčené Komunistickou stranou Československa jsou současně i cílem celé naší dělnické třídy a technické inteligence. V tomto hlubokém uvědomění a přesvědčení, že pracuje pro svůj prospěch, usiluje všechen náš pracující lid n další rozvoj socialistické společnosti. Ještě jednou přijměte náš upřímný dik a naše uznání. ÜSTREDNI VtBOR KSC Prvních 7 kilometrů ropovodu ,-Na výstavbě první etapy ropovodu, od sovětských hranic dokončili v sobotu pracující Plynostavu z Pardubic prvních 7 km magistrály. Pracovníci Plynostavu uloží do konce roku potrubí až к první přečerpávací stanici. V příštím roce se počítá s rozšířením pracovních skupin, což umožni dosahovat denního postupu asi 1 km. (ČTK) Úspěch našich krátkých filmů ve Francii PRAHA 31. října (ČTK) — Na Mezinárodních dnech technického, průmyslového a zemědělského filmu, které se konaly od 20. do 25. října v Rouenu, dosáhly naše krátké filmy význačných úspěchů. V kategorii učebních filmů byla udělena nejvyšší cena »Oscar« Čs. filmu režiséra L. Tomana »Kontrola svařovaných konstrukcí«. V kategorii filmů o nukleární energii získal nejvyšší cenu zvanou »Oscar« film režiséra L. Tomana »Československý betatron« a v kategorii filmů technických byla udělena medaile filmu režiséra J. Plívy »Chemické inženýrství I. — proudění kapalin«. Prohlášení Svazu čs. novinářů: Zrušit rozsudek nad («lezosem! Svaz čs., novinářů vydal prohlášení, v němž znovu protestuje proti pronásledování řeckého listu »Avji« a jeho ředitele, národního hrdiny Řecka Manolise Glezose. Procesem, připravovaným na 3. listopad, má být list nyní mj. pomocí ekonomického nátlaku na dlouhou dobu^ zbaven možností vycházet a sám Manolis Glezos znovu obžalován. V prohlášeni se. zdůrazňuje: Plně podporujeme prohlášení Mezinárodní organizace novinářů žádající zrušení rozsudku nad Manolisem Glezosema nad ostatními řeckými pokrokovými novináři, propuštění Glezose na . svobodu , a , zastavení procesu proti listu »Avji«. (ČTK) I N.S.Chruščov promluvil na závěrečném zasedání Nejvyššího sovětu SSSR Naléhavý problém dnešní doby: prosadit další zmírnění mezinárodního napětí MOSKVA 31. října (Od zpravodaje ČTK) — Sobotní závěrečné zasedání Nejvyššího sovětu SSSR v moskevském Kremlu soustředilo mimořádnou pozornost. Na jeho programu byla zpráva rady ministrů SSSR o mezinárodní situaci a zahraniční politice sovětské vlády. Dávno před desátou hodinou byly do posledního místa zaplněny galerie novinářů a hostí. V lóžích na balkóně byli přítomni členové diplomatického sboru, mezi nimi též československý velvyslanec R. Dvořák. Na tribuně usedli členové a kandidáti předsednictva GV KSSS soudruzi Aristov, Brežněv, Furcevová, Chruščov, Ignatov, Kiričenko, Kozlov, Mikojan, Muchitdinov, Suslov, Vorošilov a další. O desáté hodině zahájil společné zasedání obou sněmoven předseda Sovětu národností PejVe. Uvítán povstáním všech přítomných a bouří potlesku, ujal se N. S. Chruščov slova, aby jménem ÚV KSSS a rady ministrů SSSR přednesl zprávu o mezinárodní situaci a zahraniční politice sovětské vlády. Projev soudruha N. S. Chruščova o mezinárodní situaci Soudruzi poslanci 1 Ústřední výbor Komunistické strany SSSR a rada ministrů SSSR mě pověřily, abych к vám promluvil o otázkách mezinárodní situace a o zahraniční politice Sovětského svazu. Vládd Sovětského svazu, řídíc se leninskou mírumilovnou politikou, usneseními XX. a XXI. sjezdu strany a směrnicemi Nejvyššího sovětu, orientuje se důsledně a vytrvale na zmirňování mezinárodního napětí a na likvidací »studené války«, na zlepšení vztahů mezi státy v zájmu upevnění míru a bezpečnosti národů. Můžeme s uspokojením konstatovat, že dík úsilí Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí i všech mírumilovných sil še poslední údobí vyznačovalo znatelným zlepšením mezinárodní situace. Hlavní je, že napětí ve vztazích mezi státy se značně zmírnilo a vyhlídky na upevnění míru na celém světě se zlepšily. A přece ještě nedávno byly některé hlavy rozpáleny »studenou válkou« natolik, že by byla postačila i nepatrné , jiskřička, aby vyvolala světový požár. Zahraničně politická linie některých západních mocností byla budována na agresivních záměrech, na politice »z pozice sily«. Inspirátoři takové »linie chtěli svou vůli vnutit mírumilovným národům a řešit mezinárodní problémy klackem. Někdy bylo takové pojetí řešení mezinárodních záležitostí nazýváno »politikou osvobozeni«, jindy »politikou zadržování« nebo »politikou zatlačování«, ale podstata zůstávala vždy stejná. Vždyť inají-li být od čehokoli osvobozováni ti, kdo se o takové osvobození neprosí a nepřejí sl je, znamená to vnucovat jiným násilně svůj pořádek. Žádný národ ještě neprosil a nikdy nebude prosit, aby jej páni kapitalisté osvobodili od socialistického zřízení, jehož přednosti a blaho již poznal, a aby mu vrátili zřízení kapitalistického vykořisťování. Žádný národ, který dosáhl svého osvobození z kapitalistického vykořisťování, ještě nikdy neprojevil přání, aby byl osvobozen od závodů a továren, od práva disponovat sám veškerým bohatstvím svého státu, od práva zařídit si život tak, jak si přeje on sám. Žádný svobodný národ ještě nikdy nechtěl, aby o jeho životě rozhodovala hrstka těch, kdo olupují lid a přivlastňují si ovoce, jeho práce. Ale to zřejmě nechtějí pochopit lidé, kteří v řadě zemi ještě tyjí z vykořisťování lidu. Když takoví lidé mluvili- o »zatlačování« či »zadržování«, nešlo o to, aby zdvořile někoho požádali, aby uvolnil místo: bylo tím míněno přímé vojenské vměšování do záležitostí socialistických a jiných mírumilovných států. Z toho vyplývala orientace na ustavičné horečné zbrojení, iluzorní záměry vytvořit nukleární převahu. To se zračilo i v terminologii přívrženců takové linie. Mluviii o »politice na pokraji války«, o »soustředěné odplatě« apod. Zacházeli tak ,daleko, že Sovětské-, mu svazu a jiným socialistickým; státům přímo vyhrožovali preventivní válkou. Nyní se však již.-časy změnily. Dokonce i někteří z aktivních vykonavatelů politiky, »z pozice síly« vidí. celou .bezvýhíednost. Jen nejvýbój: nější činitelé na Západě se inijak nemohou rozžehnat se starými formuíkami. Dozvuky staré Unie jsou stálé ještě živé. Vezměme si například trapně proslulé usnesení amerického Kongresu uspořádat takzvaný »Týden porobených národů« a modlit se za jejich osvobození, je to řečeno jinými slovy než termínem »zatlačování«, ale i zde se ozývá totéž, táž výzva к vměšování do cizích záležitostí. Jak vidíte, celá záležitost postoupila od politiky »zatlačování« až к modlitbám к pánubohu. Ale к čému to může vést? Budou-li se činitelé západních zemí modlit к bohu, aby osvobodil národy socialistických zemí, a my zase se budeme к bohu .modlit, aby osvobodil jejich národy z kapitalistického panství, ...uvede-. ;me pánaboha do svízelné situace. (Smích.) , Jak se má potom rozhodnout? Je jasné, že poslaví-li se na stranu většiny lidí. a zaujme demokratické stanovisko, pak rozhodne - v - náš prospěch, ve prospěch socialismu. (Potlesk.) (Pokračování na 2. str.) Provolání Nejvyššího sovětu SSSR к parlamentům všech zemí světa Nejvyšší sovět- Svazu sovětských socialistických republik se obrací к parlamentům všech zemí světa v otázce, která má pro lidstvo životní význam. Mezinárodní vztahy vstoupily do mimořádně závažného stadia. Věk atomu, elektroniky a podmanění vesmíru otevřel nedozírné, velkolepé perspektivy pro rozvoj vědy a techniky. Zároveň však stanulo lidstvo před reálným nebezpečím, že těchto velkých objevů bude použito к vyhlazováni lidí, к ničení materiálních hodnot. Už dnes jsou nahromaděny obrovské zásoby ničivých prostředků, které mají kolosální zkázonosnou sílu. Horečné zbrojení však neustále roste, strhává do svého strašlivého víru další a další země a vysává národy. Vskutku fantastické prostředky se vynakládají na výrobu smrtících zbraní, zatímco milióny lidí, mnohé národy, žijí stále ještě v bídě, v podmínkách nedůstojných člověka. Horečné zbrojení a »studená válka« mrzačí vztahy mezi státy, stavějí umělé přehrady bránící styku mezi národy a obchodu mezi zeměmi, brzdi jejich hospodářský rozvoj. • / Horečné zbrojení; zavléká lidstvo do víru nové války. Když ve vztazích mezi státy panuje duch nedůvěry a nepřátelství, když proti sobě stojí ozbrojené několikamiliónové armád-y, když oblohu brázdí bombardéry se smrtonosným nákladem nukleárních zbraní, může i sebemenší nesprávný krok způsobit katastrofu. V takovém případě může v několika minutách vypuknout váika, která nebude činit rozdílu mezi zázemím a frontou, mezi vojáky'a pokojným obyvatelstvem. Zničeni tisíců měst a vesnic, továren a závodů, stamiliónů lidských životů, zkáza nezměrných kulturních hodnot — takový bude nevyhnutelný výsledek, nedokáží-li národy, parlamenty a vlády tomuto vývoji událostí zabránit. A kde je východisko? jak skoncovat s nynější situací, jak zajistit lidem klidný život- v míru? Existuje jediný spolehlivý prostředek, jak možnost rozpoutání války vyloučit. A tímto prostředkem je všeobecné a úplné odzbrojení států. Až budou zničeny prostředky к vedení války, až budou zlikvidovány všechny druhy zbraní a rozpuštěny armády, budou tak vytvořeny i podmínky pro trvalý mír na zemi, pro mír bez válek a krveprolití. Všeobecné a úplné odzbrojení dává všem státům stejné postavení. Žádnou zemi nepoškozuje, naopak, všem národům zajišťuje bezpečnost. Zmizí pochyby, zda opatření к omezení zbrojení přinesou jedněm státům výhodu na úkor jiných, pochyby, které vznikaly, když šlo jen o dílčí odzbrojení. Obtíže kontroly nebudou už nadále stát v cestě. Bude-lt odzbrojení úplné a všeobecné, bude úplná a všeobecná i kontrola. Všeobecné a úplné odzbrojení zahájí skutečně novou etapu v dějinách mezinárodních vztahů. Mírové soužitívstátů s rozdílným společensko-ekonomickým zřízením bude pevně zajištěno. Všechny státy budou žít jako dobří sousedé. Vzniknou nové možnosti pro rozvoj hospodářských, kulturních a obchodních styků mezi zeměmi a náhody. Dnes se mnohé mezinárodní otázky zdají neřešitelné. Stačí však jen zastavit horečné zbrojení a likvidovat armády, a okamžitě vzniknou nové možnosti a způsoby к jejich urovnání. Uvolní se obrovské materiální a finanční prostředky, které jsou dnes vynakládány na zbrojení. Kolik domů, škol a nemocnic, kolik závodů, elektráren, přehrad a silnic bude možno z těchto prostředků vystavět! Podstatně se sníží daně, které nyní pohlcují stále větší část příjmů dělníků a rolníků. Nezměrné možnosti vzniknou pro realizaci velkolepých vědeckých a technických projektů, vědci a odborníci budou moci sloužit výhradně míru a prosperitě. Všeobecné a úplné odzbrojení zahájí novou stránku v dějinách rozvoje hospodářsky málo vyvinutých zemi. Hospodářský rozvoj těchto zemí postupuje dnes vélmi pomalu. Milióny lidí v Asií, Africe a v Latinské Americe žijí dosud v hladu a ve velmi bídných podmínkách. Odzbrojení, které uvolní obrovské materiální a finanční prostředky, přispěje к odstranění této nespravedlnosti, urychlí proces likvidace staleté zaostalosti málo vyvinutých a koloniálních zemí, přinese nový zdroj prostředků pro hospodářskou pomoc těmto státům. Lze dosáhnout všeobecného a úplného odzbrojení v nynější etapě? Není to utopie? Nikoli. V naší době to není utopie. Nejvyšší sovět SSSR je pevně přesvědčen, že tento cíl je plně dosažitelný, jestliže ještě před několika desetiletími nebylo dosti sil a prostředků к uskutečnění myšlenky úplného a všeobecného odzbrojení, dnes se tato myšlenka stala devízou širokých mas lidu, celých národů. Dnes existuje velká skupina států, které důsledně bojuji za její uskutečnění. Vyřešení problému odzbrojení je v rukou lidí. Člověk vytvořil ničivé zbraně. A člověk je může a musí zničit! Perspektivy pro vyřešení této nejnaléhavější otázky dneška jsou tím příznivější, že v poslední době se začal v mezinárodních vztazích rýsovat přesun к lepšímu. Stále širší vrstvy obyvatelstva, členové parlamentů, veřejní pracovníci a státníci si začínají uvědomovat nesmyslnost a nebezpečí dalšího horečného zbrojení. V celém světě roste úsilí o likvidaci »studené války«, o řešení sporných mezinárodních otázek bez použití síly, jednáním a dohodou. Významnou úlohu pro zmírnění mezinárodního napětí měla návštěva předsedy rady ministrů SSSR N. S. Chruščova ve Spojených státech amerických a jeho schůzky s D. Eisenhowerem. Lidstvo má dnes reálnou možnost usměrnit vývoj mezinárodních vztahů novou cestou:, skoncovat s horečným zbrojením a učinit metodu jednání jedinou metodou řešení mezinárodních otázek. Všechno nyní závisí na vůli a houževnatosti národů. Zvláštní odpovědnost mají v tomto směru parlamenty, vlády a státníci. Národy, voliči očekávají od parlamentů, že řeknou své slovo, právě parlamenty a vlády musí vytrvale a cílevědomě hledat možnosti pro řešení sporných mezinárodních otázek a především pro řešení nejpalčivějšíhó problému dneška — problému odzbrojení. Neexistují žádné politické, ekonomické nebo jiné příčiny, které by další horečné zbrojení ospravedlňovaly. Odzbrojení se brání jen kruhy, které jdou jen za svými kořistnickými zájmy a jimž jsou tužby a snahy národů cizí. Odpor těchto kruhů lze však překonat. Životní zájmy lidstva naléhavě vyžadují, aby tento odpor byl zlomen. Pro řešení problému všeobecného a úplného odzbrojení jsou reálné možnosti. Ukazuji je návrhy sovětské vlády, předložené к projednání Organizaci spojených národů. A nyní tedy přímo závisí na vládách a parlamentech ostatních zemí, především největších států, na jejich dobré vůli a přání, zda bude výroba smrticícb a ničivých zbraní zastavena, zda budou zničeny nahromaděné zásoby zbraní, žda lidstvo půjde cestou zhoubné války nebo nastoupí cestu mírového vývoje. Pokud jde o Nejvyšší sovět SSSR a vládu Sovětského svazu, plníce Vůli sovětského lidu, učiní vše, aby problém odzbrojení byl vyřešen, aby zmírnění mezinárodního napětí, jehož bylo dosaženo, se změnilo v trvalý mír. Nejvyšší sovět SSSR plně schvaluje mírovou iniciativu sovětské vlády, která Organizaci spojených národů předložila к projednání návrh na všeobecné a úplné odzbrojení, a vyjadřuje přesvědčení, že ušlechtilá iniciativa sovětské vlády se setká s porozuměním a podporou parlamentů a vlád ostatních zemí. Nejvyšší sovět SSSR doufá, že parlamenty všech zemí a poslanci učiní vše, co je v jejich silách, aby národy zbavili strašlivé metly .— horečného zbrojeni — aby bylo dosaženo odzbrojení, aby celé lidstvo mohlo nastoupit cestu к věčnému míru. Moskva, Kreml 31. října 1959. NEJVYŠŠÍ SOVĚT SVAZU SOVĚTSKÝCH SOCIALISTICKÝCH REPUBLIK DŮSTOJNÉ PŘIVÍTANÍ ŠTAFETY, PŘÁTELSTVÍ A MÍRU připravují obyvatelé mnoha měst, obcí a závodů. Dnes zveřejňujeme trasu obou větvi Stajety přátelství. Z hlavního města republiky odstartuje 6. listopadu a Z8. ^listopadu bude poselství našeho lidu předáno sovětským přátelům na východních, hranících republiky. ★ Rozvíjení přátelství a mírové spolupráce je v zájmu národů všech zemi Mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr Belgie odevzdal presidentu republiky pověřovací listiny § PRAHA 31. října (CTK) — Přeji sident republiky Antonín Novot= ný přijal v sobotu 31. října na Ц Pražském hradě mimořádného vy= slánce a zplnomocněného ministra = Belgie Henri A. J. M. G. L. de Rom= rée de Vicheneta,1 který mu oděli vzdal pověřovací listiny. Vyslance doprovázel první tajemník vyslanectví L. Nivelles. Odevzdání pověřovacích listin byli přítomni ministr zahraničních věcí V. David, vedoucí Kanceláře presidenta republiky L. Novák, náčelník Vojenské kanceláře presidenta republiky gen. mjr. J. Čihák, vedoucí odboru ministerstva zahraničních věcí V. Pleskot a vedoucí diplomatického protokolu ministerstva zahraničních věcí dr. D. Ječný. Vyslanec při odevzdávání pověřovacích listin se zmínil o podobnosti hospodářské struktury Belgie a ČSR, kte/á činí zvláště zajímavou jejich mírovou soutěž za různých společenských podmínek. Vyzvedl velký význam setkání mezi státníky a zejména schůzek na vysoké úrovni jako důležitého kroku к trvalému uvolnění mezinárodního napětí. Vyslanec prohlásil, že při plnění svého poslání bude veden přáním posílit svazky mezi oběma zeměmi. President republiky řekl ve své odpovědi, že Československo podporuje a provodí politiku mírového soužití zemí s různým společenským zřízením a politiku uvolňování napětí v mezinárodních vztazích; plně souhlasí také se snahami o rozvíjení přímých styků mezi představiteli různých zemí a se vzájemnými setkáními státníků na vysoké úrovni. Těmito zásadami je Československo vedeno i ve svých vztazích к Belgii. Cs. vlá-' da bude proto podporovat rozšiřování vzájemného obchodu, prohlubování tradičních kulturních styků a využívat i jiných příležitostí к rozbíjení přátelství mezi oběma zeměmi. Po odevzdání pověřovacích listin a projevech setrval president republiky s vyslancem v rozhovoru, kterému byl přítomen ministr zahraničních., věcí V. David. • ««< ----------------«*.---------------- ABY PŮDA VICE RODILA. Zvláštní význam má celonárodní hnuti za zúrodněni půdy na Novoborsku, kde je dnes více než 90 % půdy vyloženě kyselé. Kyselost a nedostatek humusu způsobují, že například hektarové výnosy obilovin nepřesáhly v průměru několika posledních let 15 centů, ačkoliv by mohly být při větší péči o ornou půdu a při úpravě vodního režimu nejméně o 5 q z hektaru vyšší. Novoborští proto připravili celou řadu opatření, která mají změnit dosavadní stav. — Na snímku: Na polt JZD Skalice skupina ]. Svorce hloubi za pomoci těžkého melioraěního pluhu, taženého třemi stalínct 80, skoro metr hluboké příkopy. I v těžké půdě vyhloubí za směnu kolem 1100 metrů příkopů. (Foto CÍK - J. Mathäuser) PLZEŇSKĚ POZEMNÍ STAVBY splnily celoroční plán bytové výstavby PLZEŇ 31. října (Sl) — O celé dva měsíce dříve, napsali posledním říjnovým dnem zaměstnanci plzeňských Pozemních staveb tečku za celoročním plánem bytové výstavby. Tisíc pět set sedm bytů předali nájemníkům do užívání. Slíbili to už před časem ve svém závazku,, ale leckoho z jejich vlastních řad přepadly v poslední době obavy, že to o nějaký den přetáhnou. Jako v jiných krajích zde měli potíže s nedostatkem cementu, betonářské oceli, hotových instalačních jader a některého jiného materiálu. Vyvážili to však lepší organizací práce, soutěžením a závazky. A tak budou moci do konce roku odevzdat ještě 117, bytů nad plán. Velmi jim v tom pomáhají pracovní kolektivy blokoven v Sulkově a v Doubravce i nové paneiárny v Plzni-Zátiší. Plzeňští stavbaři pravidelně už nyní dostávají z nové panelárny oboustranně omítnuté blokové panely, jež jim podstatně usnadňují práci. Chválu si zaslouží i přidružená výroba, zejména středisko parke-, tářů a malířů. ?