Rudé Právo, listopad 1959 (XL/302-331)

1959-11-01 / No. 302

г* Proletáři všech zemí, spojte sel RUBE PRÁVO ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V NEDĚLI 1. LISTOPADU 1959 ČÍSLO 302 — ROČNÍK 40 [Právo lidu roč. 63) CENA 50 HAL. JAZYK MÍRU Iako voda v řece utíká už patnáctý rok od těch nezapomenutelných divil, kdy jsme vítali sovětské bratry — naše osvoboditele! Unavené i zaprá­šené po té rychlé jízdě od Berlína ku Praze je objímala naše děvčata, star­ší tátové-veteráni první světové války je se slzami v očích přátelsky poplá­cávali na ramena a na to vytoužené shledání v mladém míru připíjeli, hospodyně snášely, go nejlepšího našly ve spíži válečné kuchyně, kluci je ob­divovali zprvu ostýchavě, ale záhy, ja­ko by se s nimi odjakživa znali, si zkoušeli součásti jejich stejnokrojů ... V té radosti daleko více než ústa ho­vořily ruce, oči a tužky, črtající nej­­rozmanitější obrázky pro vzájemné porozumění. Nebylo mnoho těch, kteří znali jazyk Puškina a Lermontova, kteří ovládali řeč, jíž svá díla psali Gogol1 i Čechov, Tolstoj a Gorkij. Ti, kdož ty chvíle prožili, dosvědčí, jak si naši lidé se sovětskými přesto roz­uměli, i když význam mnohého slova v té šťastné chvíli unikl. Rozuměli si nejen proto, že naše slovanské ja­zyky jsou s nimi blízké, ale 1 proto, že duším se v té chvíli chtělo jen zpí­vat. Spálená země byla za zády a ote­víraly se nádherné mírové perspek­tivy ... Jaký také div, že lidé, z nichž mno­hým bylo v, t)ředmnichovské republice bráněno poznával pravdu o sovětské zemi, najednou prahnou po každé in­formaci odtamtud, že si chtějí se so­větským člověkem-hrdinou, jehož osobně poznali a jehož adresu mají v zápisníku, vyřídit pozdravy, popřát mnoho dobrého, zeptat se po zdraví blízkých, jak se daří v práci. Stovky a tisíce našich občanů se v prvních dnech po osvobození* seznamují s azbukou, začínají se ji učit, i když třeba školní věk maií dávno za sebou. Mezi nimi je mnoho pokrokových techniků ze závodů i naši první děl­­níci-úderníci. Čerpají přímo od pra­mene odborné zkušenosti i morální sílu, vlastní sovětským lidem. 7 té snahy tisíců osvojit si jazyk ^ našich osvoboditelů a přátel vzni­ká nakonec zákonitě potřeba organizo­vat masové kursy ruštiny v naší zemi. Svaz československo-sovětského přá­telství připravuje proto v letech 1949 až 1950 první Lidové kursy ruštiny, jež letos tedy mají za sebou první de­setiletí od svého zrodu. Z té deseti­leté bilance je zajímavé třeba toto číslo: v deseti ročnících LKR se ruš­tině učilo více než dva milióny tři sta tisíc posluchačů. To znamená, že zhruba každý náš třetí až čtvrtý do­spělý občan absolvoval některý kurs LKR. Jde tedy o nejmasovější jazy­kové kursy, jaké kdy byly u nás uspo­řádány. A vezmeme-li v úvahu sku­tečnost, že naše děti se ruštině učí ve škole, lze bez nadsázky říci, že v naší zemi se ruský člověk dorozumí . bez tlumočníka. -Těžko, velmi těžko lze docenit vý­znam znalosti ruštiny pro každého z.nás, pro naši společnost. Ruský ja­zyk nám doslova otevírá celý svět. Není jediné oblasti vědy, techniky a kultury, v níž by sovětští lidé nedávali širokému mírovému využití všechny syá často draze nabyté poznatky. Rus­ky zpívá bas Paula Robesona: »Široka strana moja rodnaja...« a ruský se bude možno dozajista dorozumět i na Měsíci, až sám lidský tvor stane na této družici Země. Nám — občanům země kráčející к socialismu a komunismu — dá­vá znalost ruštiny možnost rych­lého využití mnoha vědeckých, tech­nických a hospodářských objevů 5 politických zkušeností prvn! ze­­®ě socialismu pro naše budová­ní, u nás a v celém socialistic­kém táboře přispívá ruský jazyk к vytváření nových vztahů mezi lid­mi a nových vztahů občanů ke spo­lečnosti. Jednotlivcům umožňuje zna­lost ruštiny získat odborné informace, jež vedou к vyšší kvalifikaci, a vhod­ně uplatněny, přinášejí užitek i celku. Mohli by to potvrdit třeba ve 2ďár­­ských strojírnách, kde slévači Beran a Peksa, absolventi kroužků ruštiny, podali na 260. zlepšovacích návrhů, jejichž využití přineslo našemu hospo­dářství hodnoty přes tři milióny ko­run. Oba soudruzi studují sovětské odborné časopisy a získaných vědo­mostí dovedou ve své práci využít. Při organizaci soutěže o titul bri­gáda socialistické práce si často kladou v závodech soudruzi otáz­ku, co Všechno patří к požadavku socialisticky žít. Jak účelně, к pro­spěchu soutěžících i závodů užívat čas mimo pracovní dobu? Odpověd na to dali třeba sami soutěžící sou­druzi ve Vagónce Tatra v České Lí­pě, když se přihlásili ke studiu ruš­tiny. 1 když to zdaleka nemůže být jedinou náplní jejich života mimo zá­vod, rozhodně je to užitečné využití volného času, jež přinese své ovoce v celé činnosti i v osobním jednáni členů soutěžících kolektivů. \I ruštině jsou přetiskovány nejpo­* krokovější výsledky ze všech ob­lastí lidské činnosti, af jich bylo do­saženo kdekoliv, což se nedá říci o žádném jiném jazyce na světě. Ruština se v dnešní době stává vlast­ně součástí vzdělanosti pokrokového člověka. To si dnes' uvědomují nejen naši lidé, ale i mnozí občané kapi­talistických zemí. Některé americké rozhlasové i televizní společnosti do­konce na žádost svých posluchačů a diváků zařazují do programů svého vysílání kursy ruštiny. Přes všechno úsilí podněcovatelů studené války roste mezinárodní autorita Sovětské ho svazu a s tím roste také zájem o studium ruštiny. A nesporně po­roste čím dál více, protože sovětští lidé, nejsilnější představitelé pokro­kových sil na naší planetě, budou každým zítřejším dnem dosahovat stále vyšších met ve vědě, v tech­nice, v umění i v politice, ve pro­spěch věci míru а к mírovému ži­votu lidstva. Nemůže tomu být jinak v zemi, kde výsledky práce všeho li­du slouží к užitku а к dalšímu roz­voji celé společnosti. Jak budou z našich škol vycházet noví jejich absolventi, tak bude při­bývat těch, kdo ruštinu — jazyk mí­ru — ovládli. To ale neznamená, že máme u nás ve vyučování ruského jazyka polevit. Naopak; musíme do­sáhnout toho, aby stále více našich občanů mohlo své znalosti ruštiny prohloubit, zdokonalovat a využívat jich co nejšíře pro svou práci. Aby z pasivních znalců ruštiny stále více lidí usilovalo o aktivní využití svých jazykových znalostí. Tomu také má napomoci struktura příštích Lidových' kursů ruštirty. Vedle základního li­dového kursu ruštiny, který budou navštěvovat ti, co.se začínají ruštině učit, budou organizovány odborné li­dové kursy ruštiny a kroužky přátel ruského jazyka. Odborné lidové kur­sy ruštiny budou posluchače uvádět do samostatné četby odborného tis­ku a literatury nebo beletrie a sou­časně rozšíří a zkvalitní jejich zna­losti konverzace, mluvnice i slovní zásoby. Tento kurs už tedy položí zá­klad к samostatnému využívání ruš­tiny, výuka tu bude spjata s osobními zájmy každého z účastníků. A koneč­ně v kroužcích přátel ruského ja­zyka se budou účastníci věnovat pře kladatelské činnosti, konverzaci a li­terárním nebo technickým besedám, aby své znalosti ruštiny udržovali, upevňovali a prohlubovali pro praxi. Budoucí uspořádání Lidových kur­sů ruštiny bude tedy pokračováním masové výuky к masovému využívá­ní znalostí ruského jazyka. Nepochyb­ně takové zaměření LKR přinese uži­tek jak jejich účastníkům, tak pra­covištím a celé naší společnosti, při­spěje к dalšímu rozšíření a upevnění přátelství mezi našimi národy a ná­rody Sovětského svazu. *7 a několik dní u nás zahájíme již " tradiční Měsíc čs.-sovětského přátelství. Letos bude současně také nástupem к druhé desítce let Lidových kursů ruštiny. Af v tom druhém de­setiletí další milióny našich občanů ovládnou a zdokonalí znalost jazyka našich silných a věrných bratří, kte­ří vedle našeho hesla: »Se Sovětským svazem .na věčné časy!« trvale vepsa­li své: »Bok o bok s čechoslovackim narodom na večnyje vremena!« PODLE SOVETSKE DOKUMENTACI-. ' ny robili st v Rudém Hjnu o Gottwaldově poloautomatický konfekční stroj SPD 4, na , němí se připravuji к vulkanizaci střední pneumatiky pro nákladní vozy. Stroj podstatně usnadní jednu z nejna­máhavějších prací v pneumatikárnách a zlepší kvalitu práce. — Na snímku: Kpn­­lekcionář A. Slovák pracuje na novém stroji SPD 4. (Foto: ČTK — F. Nesvadba) MINISTR F, KRAjCíR O VÝSLEDCÍCH JEDNÁNI Nóš obchod se Sovětským svazem dále vzroste * Návrat čs. obchodní delegace z Moskvy PRAHA 31. října (ČTK| — V sobotu se vrátila po několikadenní návštěvě Sovětského svazu čs. obchodní dele­gace. Vedl jí ministr zahraničního obchodu F. Krajčír, který podepsal v pátek v Moskvě protokol o výměně zboží mezi Československem a Sovět­ským svazem na rok I960. Naši obchodní delegaci přivítali na ruzyňském letišti první náměstek ministra zahraničního obchodu F. Ha mouz, pracovníci ministerstva zahra­ničních věcí a zahraničního obchodu. Přítomen byl také chargé d’affaires a. i. SSSR v Praze K. 1. Alexandrov. Krátce po příletu poskytl ministr F. Krajčír zpravodajům ČTK a Cs. roz­hlasu rozhovor o výsledcích jednání v Moskvě, v němž řekl mj.: Sovětský svaž stejně jako v minulých letech uspokojuje i letos neustále rostoucí potřeby našeho průmyslu surovinami, především železnou rudou, mangano­vou rudou a barevnými kovy. Zhruba čtyři pětiny naší potřeby železné rudy kryjeme dovozem ze Sovětského svazu, takže můžeme říci, že nám Sovětský svaz zabezpečuje svými do­dávkami možnost rozvoje našeho hut­ního a strojírenského průmyslu. , Výhodný je pro nás i vývoz našeho zboží do Sovětského svazu. Vedle strojírenských výrobků budeme do­dávat výrobky našeho spotřebního průmyslu:, obuv, textil, konfekci, skle­něné výrobky a další. Máme-li hodnotit výsledky našeho moskevského jednání o dohodě na příští rok, můžeme říci, že dohoda je výhodná pro obě strany, zaručuje su-, roviny, stroje a zařízení pro náš prii-I' mysl, potraviny a další spotřební zboží pro naše obyvatelstvo. Na dru­hé straně se Československo svými dodávkami podílí na rozvoji sovět­ského chemického, textilního, strojí­renského a potravinářského prů­myslu, na elektrifikaci dopravy i na rozvoji městské dopravy v Sovětském svazu a přispívá к trvalému zave­dení našeho tradičního spotřebního zboží na sovětském trhu. Zahájili jsme také jednání o vzá­jemné, výměně zboží mezi Českoslo­venskem a Sovětským svazem na ob­dobí let 1961—1965. Naše jednání v Sovětském svazu potvrzují opět správnost a prospěš-. nost vzájemné výměny zboží se ze­měmi socialistického tábora a přede­vším se Sovětským svazem, který se. již nyní podílí více než z jedné tře­tiny na obratu našeho zahraničního obchodu a jehož podíl dále vzroste. Máme v Sovětském svazu spolehlivé­ho partnera, který zaručuje nezbytné dodávky pro rozvoj našeho hospo­dářství a zajišťuje odběr výrobků na­šeho průmyslu. Blahopřání 1ÍV KSC hlubičům Dolu mládežev OKR ÚV KSC zaslal kolektivu híubičů Dolu ČSM Stnnava-sever v ostrav­­sko-karvínském revíru tento tele­gram: Váženi soudruzi, děkujeme Vám za zprávu, v níž nám oznamujete, že jste na počest 42. výročí Velké říjnové socialistic­ké revoluce a 15. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou překonali dosavadní československý rekord v hloubení jam a vytvořili nový výkonem 101 metr. Blahopře­jeme Vám к tomuto Vašemu výkonu a přejeme nové další úspěchy ve Vaší práci. Věříme, že Váš úspěch bude povzbuzením a výzvou к dal­šímu rozvoji socialistického soutě­žení v celém našem hornictví. Svým výkonem jste potvrdili, že cíle vytyčené Komunistickou stra­nou Československa jsou současně i cílem celé naší dělnické třídy a technické inteligence. V tomto hlu­bokém uvědomění a přesvědčení, že pracuje pro svůj prospěch, usiluje všechen náš pracující lid n další rozvoj socialistické společnosti. Ješ­tě jednou přijměte náš upřímný dik a naše uznání. ÜSTREDNI VtBOR KSC Prvních 7 kilometrů ropovodu ,-Na výstavbě první etapy ropovodu, od sovětských hranic dokončili v so­botu pracující Plynostavu z Pardubic prvních 7 km magistrály. Pracovníci Plynostavu uloží do konce roku potrubí až к první pře­čerpávací stanici. V příštím roce se počítá s rozšířením pracovních sku­pin, což umožni dosahovat denního postupu asi 1 km. (ČTK) Úspěch našich krátkých filmů ve Francii PRAHA 31. října (ČTK) — Na Me­zinárodních dnech technického, prů­myslového a zemědělského filmu, kte­ré se konaly od 20. do 25. října v Rouenu, dosáhly naše krátké fil­my význačných úspěchů. V kategorii učebních filmů byla udělena nejvyš­­ší cena »Oscar« Čs. filmu režiséra L. Tomana »Kontrola svařovaných konstrukcí«. V kategorii filmů o nuk­leární energii získal nejvyšší cenu zvanou »Oscar« film režiséra L. To­mana »Československý betatron« a v kategorii filmů technických byla udělena medaile filmu režiséra J. Plí­vy »Chemické inženýrství I. — prou­dění kapalin«. Prohlášení Svazu čs. novinářů: Zrušit rozsudek nad («lezosem! Svaz čs., novinářů vydal prohlá­šení, v němž znovu protestuje proti pronásledování řeckého listu »Avji« a jeho ředitele, národního hrdiny Řecka Manolise Glezose. Procesem, připravovaným na 3. lis­topad, má být list nyní mj. pomocí ekonomického nátlaku na dlouhou dobu^ zbaven možností vycházet a sám Manolis Glezos znovu obžalo­ván. V prohlášeni se. zdůrazňuje: Plně podporujeme prohlášení Mezinárodní organizace novinářů žádající zrušení rozsudku nad Manolisem Glezosema nad ostatními řeckými pokrokovými novináři, propuštění Glezose na . svo­bodu , a , zastavení procesu proti listu »Avji«. (ČTK) I N.S.Chruščov promluvil na závěrečném zasedání Nejvyššího sovětu SSSR Naléhavý problém dnešní doby: prosadit další zmírnění mezinárodního napětí MOSKVA 31. října (Od zpravodaje ČTK) — So­botní závěrečné zasedání Nejvyššího sovětu SSSR v moskevském Kremlu soustředilo mimořádnou pozornost. Na jeho programu byla zpráva rady ministrů SSSR o mezinárodní situaci a zahraniční politice sovětské vlády. Dávno před desátou ho­dinou byly do posledního místa zaplněny galerie novinářů a hostí. V lóžích na balkóně byli přítom­ni členové diplomatického sboru, mezi nimi též československý velvyslanec R. Dvořák. Na tribuně usedli členové a kandidáti před­sednictva GV KSSS soudruzi Aristov, Brežněv, Furcevová, Chruščov, Ignatov, Kiričenko, Kozlov, Mikojan, Muchitdinov, Suslov, Vorošilov a další. O desáté hodině zahájil společné zasedání obou sněmoven předseda Sovětu národností PejVe. Uvítán povstáním všech přítomných a bouří potlesku, ujal se N. S. Chruščov slova, aby jmé­nem ÚV KSSS a rady ministrů SSSR přednesl zprávu o mezinárodní situaci a zahraniční politi­ce sovětské vlády. Projev soudruha N. S. Chruščova o mezinárodní situaci Soudruzi poslanci 1 Ústřední výbor Komunistické strany SSSR a rada ministrů SSSR mě pově­řily, abych к vám promluvil o otáz­kách mezinárodní situace a o zahra­niční politice Sovětského svazu. Vládd Sovětského svazu, řídíc se leninskou mírumilovnou politikou, usneseními XX. a XXI. sjezdu strany a směrnicemi Nejvyššího sovětu, orientuje se dů­sledně a vytrvale na zmirňování me­zinárodního napětí a na likvidací »studené války«, na zlepšení vztahů mezi státy v zájmu upevnění míru a bezpečnosti národů. Můžeme s uspokojením konstatovat, že dík úsilí Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí i všech mírumilovných sil še poslední údobí vyznačovalo znatelným zlepšením me­zinárodní situace. Hlavní je, že na­pětí ve vztazích mezi státy se značně zmírnilo a vyhlídky na upevnění mí­ru na celém světě se zlepšily. A přece ještě nedávno byly někte­ré hlavy rozpáleny »studenou válkou« natolik, že by byla postačila i nepatr­né , jiskřička, aby vyvolala světový požár. Zahraničně politická linie někte­rých západních mocností byla budová­na na agresivních záměrech, na poli­tice »z pozice sily«. Inspirátoři takové »linie chtěli svou vůli vnutit mírumi­lovným národům a řešit mezinárodní problémy klackem. Někdy bylo takové pojetí řešení mezinárodních záleži­tostí nazýváno »politikou osvobozeni«, jindy »politikou zadržování« nebo »po­litikou zatlačování«, ale podstata zů­stávala vždy stejná. Vždyť inají-li být od čehokoli osvobozováni ti, kdo se o takové osvobození neprosí a nepřejí sl je, znamená to vnucovat jiným ná­silně svůj pořádek. Žádný národ ještě neprosil a ni­kdy nebude prosit, aby jej páni ka­pitalisté osvobodili od socialistického zřízení, jehož přednosti a blaho již poznal, a aby mu vrátili zřízení ka­pitalistického vykořisťování. Žádný národ, který dosáhl svého osvobození z kapitalistického vykořisťování, ješ­tě nikdy neprojevil přání, aby byl osvobozen od závodů a továren, od práva disponovat sám veškerým bo­hatstvím svého státu, od práva zaří­dit si život tak, jak si přeje on sám. Žádný svobodný národ ještě nikdy nechtěl, aby o jeho životě rozhodo­vala hrstka těch, kdo olupují lid a přivlastňují si ovoce, jeho práce. Ale to zřejmě nechtějí pochopit lidé, kte­ří v řadě zemi ještě tyjí z vykořis­ťování lidu. Když takoví lidé mluvili- o »zatla­čování« či »zadržování«, nešlo o to, aby zdvořile někoho požádali, aby uvolnil místo: bylo tím míněno přímé vojenské vměšování do záležitostí so­cialistických a jiných mírumilovných států. Z toho vyplývala orientace na ustavičné horečné zbrojení, iluzorní záměry vytvořit nukleární převahu. To se zračilo i v terminologii přívr­ženců takové linie. Mluviii o »politi­ce na pokraji války«, o »soustředěné odplatě« apod. Zacházeli tak ,daleko, že Sovětské-, mu svazu a jiným socialistickým; stá­tům přímo vyhrožovali preventivní válkou. Nyní se však již.-časy změnily. Do­konce i někteří z aktivních vykona­vatelů politiky, »z pozice síly« vidí. celou .bezvýhíednost. Jen nejvýbój­: nější činitelé na Západě se inijak ne­mohou rozžehnat se starými formuí­­kami. Dozvuky staré Unie jsou stálé ještě živé. Vezměme si například trapně pro­slulé usnesení amerického Kongresu uspořádat takzvaný »Týden porobe­ných národů« a modlit se za jejich osvobození, je to řečeno jinými slovy než termínem »zatlačování«, ale i zde se ozývá totéž, táž výzva к vměšo­vání do cizích záležitostí. Jak vidíte, celá záležitost postou­pila od politiky »zatlačování« až к modlitbám к pánubohu. Ale к čému to může vést? Budou-li se činitelé západních zemí modlit к bohu, aby osvobodil národy socialistických ze­mí, a my zase se budeme к bohu .modlit, aby osvobodil jejich národy z kapitalistického panství, ...uvede-. ;me pánaboha do svízelné situace. (Smích.) , Jak se má potom rozhod­nout? Je jasné, že poslaví-li se na stranu většiny lidí. a zaujme demo­kratické stanovisko, pak rozhodne - v - náš prospěch, ve prospěch socia­lismu. (Potlesk.) (Pokračování na 2. str.) Provolání Nejvyššího sovětu SSSR к parlamentům všech zemí světa Nejvyšší sovět- Svazu sovětských socialistických republik se obrací к par­lamentům všech zemí světa v otázce, která má pro lidstvo životní význam. Mezinárodní vztahy vstoupily do mimořádně závažného stadia. Věk atomu, elektroniky a podmanění vesmíru otevřel nedozírné, velkolepé perspektivy pro rozvoj vědy a techniky. Zároveň však stanulo lidstvo před reálným ne­bezpečím, že těchto velkých objevů bude použito к vyhlazováni lidí, к ničení materiálních hodnot. Už dnes jsou nahromaděny obrovské zásoby ničivých prostředků, které mají kolosální zkázonosnou sílu. Horečné zbrojení však neustále roste, str­hává do svého strašlivého víru další a další země a vysává národy. Vskutku fantastické prostředky se vynakládají na výrobu smrtících zbraní, zatímco milióny lidí, mnohé národy, žijí stále ještě v bídě, v podmínkách nedůstoj­ných člověka. Horečné zbrojení a »studená válka« mrzačí vztahy mezi státy, stavějí umělé přehrady bránící styku mezi národy a obchodu mezi zeměmi, brzdi jejich hospodářský rozvoj. • / Horečné zbrojení; zavléká lidstvo do víru nové války. Když ve vztazích mezi státy panuje duch nedůvěry a nepřátelství, když proti sobě stojí ozbro­jené několikamiliónové armád-y, když oblohu brázdí bombardéry se smrto­nosným nákladem nukleárních zbraní, může i sebemenší nesprávný krok způsobit katastrofu. V takovém případě může v několika minutách vypuknout váika, která nebude činit rozdílu mezi zázemím a frontou, mezi vojáky'a pokojným oby­vatelstvem. Zničeni tisíců měst a vesnic, továren a závodů, stamiliónů lidských životů, zkáza nezměrných kulturních hodnot — takový bude nevyhnutelný výsledek, nedokáží-li národy, parlamenty a vlády tomuto vývoji událostí zabránit. A kde je východisko? jak skoncovat s nynější situací, jak zajistit lidem klidný život- v míru? Existuje jediný spolehlivý prostředek, jak možnost rozpoutání války vy­loučit. A tímto prostředkem je všeobecné a úplné odzbrojení států. Až budou zničeny prostředky к vedení války, až budou zlikvidovány všechny druhy zbraní a rozpuštěny armády, budou tak vytvořeny i podmínky pro trvalý mír na zemi, pro mír bez válek a krveprolití. Všeobecné a úplné odzbrojení dává všem státům stejné postavení. Žádnou zemi nepoškozuje, naopak, všem národům zajišťuje bezpečnost. Zmizí po­chyby, zda opatření к omezení zbrojení přinesou jedněm státům výhodu na úkor jiných, pochyby, které vznikaly, když šlo jen o dílčí odzbrojení. Obtíže kontroly nebudou už nadále stát v cestě. Bude-lt odzbrojení úplné a všeobecné, bude úplná a všeobecná i kontrola. Všeobecné a úplné odzbrojení zahájí skutečně novou etapu v dějinách me­zinárodních vztahů. Mírové soužitívstátů s rozdílným společensko-ekonomic­­kým zřízením bude pevně zajištěno. Všechny státy budou žít jako dobří sou­sedé. Vzniknou nové možnosti pro rozvoj hospodářských, kulturních a obchod­ních styků mezi zeměmi a náhody. Dnes se mnohé mezinárodní otázky zdají neřešitelné. Stačí však jen zastavit horečné zbrojení a likvidovat armády, a okamžitě vzniknou nové možnosti a způsoby к jejich urovnání. Uvolní se obrovské materiální a finanční prostředky, které jsou dnes vy­nakládány na zbrojení. Kolik domů, škol a nemocnic, kolik závodů, elektráren, přehrad a silnic bude možno z těchto prostředků vystavět! Podstatně se sníží daně, které nyní pohlcují stále větší část příjmů dělníků a rolníků. Nezměrné možnosti vzniknou pro realizaci velkolepých vědeckých a technických pro­jektů, vědci a odborníci budou moci sloužit výhradně míru a prosperitě. Všeobecné a úplné odzbrojení zahájí novou stránku v dějinách rozvoje hos­podářsky málo vyvinutých zemi. Hospodářský rozvoj těchto zemí postupuje dnes vélmi pomalu. Milióny lidí v Asií, Africe a v Latinské Americe žijí dosud v hladu a ve velmi bídných podmínkách. Odzbrojení, které uvolní obrovské materiální a finanční prostředky, přispěje к odstranění této nespravedlnosti, urychlí proces likvidace staleté zaostalosti málo vyvinutých a koloniálních zemí, přinese nový zdroj prostředků pro hospodářskou pomoc těmto státům. Lze dosáhnout všeobecného a úplného odzbrojení v nynější etapě? Není to utopie? Nikoli. V naší době to není utopie. Nejvyšší sovět SSSR je pevně přesvědčen, že tento cíl je plně dosažitelný, jestliže ještě před několika desetiletími nebylo dosti sil a prostředků к uskutečnění myšlenky úplného a všeobecného odzbro­jení, dnes se tato myšlenka stala devízou širokých mas lidu, celých národů. Dnes existuje velká skupina států, které důsledně bojuji za její uskutečnění. Vyřešení problému odzbrojení je v rukou lidí. Člověk vytvořil ničivé zbraně. A člověk je může a musí zničit! Perspektivy pro vyřešení této nejnaléhavější otázky dneška jsou tím pří­znivější, že v poslední době se začal v mezinárodních vztazích rýsovat pře­sun к lepšímu. Stále širší vrstvy obyvatelstva, členové parlamentů, veřejní pracovníci a státníci si začínají uvědomovat nesmyslnost a nebezpečí dalšího horečného zbrojení. V celém světě roste úsilí o likvidaci »studené války«, o řešení sporných mezinárodních otázek bez použití síly, jednáním a dohodou. Významnou úlohu pro zmírnění mezinárodního napětí měla návštěva před­sedy rady ministrů SSSR N. S. Chruščova ve Spojených státech amerických a jeho schůzky s D. Eisenhowerem. Lidstvo má dnes reálnou možnost usměrnit vývoj mezinárodních vztahů novou cestou:, skoncovat s horečným zbrojením a učinit metodu jednání jedinou metodou řešení mezinárodních otázek. Všechno nyní závisí na vůli a houževnatosti národů. Zvláštní odpovědnost mají v tomto směru parlamenty, vlády a státníci. Národy, voliči očekávají od parlamentů, že řeknou své slovo, právě parlamenty a vlády musí vytrvale a cílevědomě hledat možnosti pro řešení sporných mezinárodních otázek a především pro řešení nejpalčivějšíhó problému dneška — problému odzbrojení. Neexistují žádné politické, ekonomické nebo jiné příčiny, které by další horečné zbrojení ospravedlňovaly. Odzbrojení se brání jen kruhy, které jdou jen za svými kořistnickými zájmy a jimž jsou tužby a snahy národů cizí. Odpor těchto kruhů lze však překonat. Životní zájmy lidstva naléhavě vyžadují, aby tento odpor byl zlomen. Pro řešení problému všeobecného a úplného odzbrojení jsou reálné mož­nosti. Ukazuji je návrhy sovětské vlády, předložené к projednání Organizaci spojených národů. A nyní tedy přímo závisí na vládách a parlamentech ostatních zemí, především největších států, na jejich dobré vůli a přání, zda bude výroba smrticícb a ničivých zbraní zastavena, zda budou zničeny nahromaděné zásoby zbraní, žda lidstvo půjde cestou zhoubné války nebo nastoupí cestu mírového vývoje. Pokud jde o Nejvyšší sovět SSSR a vládu Sovětského svazu, plníce Vůli sovětského lidu, učiní vše, aby problém odzbrojení byl vyřešen, aby zmírnění mezinárodního napětí, jehož bylo dosaženo, se změnilo v trvalý mír. Nejvyšší sovět SSSR plně schvaluje mírovou iniciativu sovětské vlády, která Organizaci spojených národů předložila к projednání návrh na všeobecné a úplné odzbrojení, a vyjadřuje přesvědčení, že ušlechtilá iniciativa sovětské vlády se setká s porozuměním a podporou parlamentů a vlád ostatních zemí. Nejvyšší sovět SSSR doufá, že parlamenty všech zemí a poslanci učiní vše, co je v jejich silách, aby národy zbavili strašlivé metly .— horečného zbrojeni — aby bylo dosaženo odzbrojení, aby celé lidstvo mohlo nastoupit cestu к věčnému míru. Moskva, Kreml 31. října 1959. NEJVYŠŠÍ SOVĚT SVAZU SOVĚTSKÝCH SOCIALISTICKÝCH REPUBLIK DŮSTOJNÉ PŘIVÍTANÍ ŠTAFETY, PŘÁTELSTVÍ A MÍRU připravují obyvatelé mnoha měst, obcí a závodů. Dnes zveřejňujeme trasu obou větvi Stajety přátelství. Z hlavního města republiky odstartuje 6. listopadu a Z8. ^listopadu bude poselství našeho lidu předáno sovětským přátelům na východních, hranících republiky. ★ Rozvíjení přátelství a mírové spolupráce je v zájmu národů všech zemi Mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr Belgie odevzdal presidentu republiky pověřovací listiny § PRAHA 31. října (CTK) — Pře­ji sident republiky Antonín Novot­­= ný přijal v sobotu 31. října na Ц Pražském hradě mimořádného vy­­= slánce a zplnomocněného ministra = Belgie Henri A. J. M. G. L. de Rom­­= rée de Vicheneta,1 který mu odě­li vzdal pověřovací listiny. Vyslance doprovázel první tajemník vyslanectví L. Nivelles. Odevzdání po­­věřovacích listin byli přítomni mi­nistr zahraničních věcí V. David, ve­doucí Kanceláře presidenta republiky L. Novák, náčelník Vojenské kance­láře presidenta republiky gen. mjr. J. Čihák, vedoucí odboru ministerstva zahraničních věcí V. Pleskot a ve­doucí diplomatického protokolu mi­nisterstva zahraničních věcí dr. D. Ječný. Vyslanec při odevzdávání pověřo­­vacích listin se zmínil o podobnosti hospodářské struktury Belgie a ČSR, kte/á činí zvláště zajímavou jejich mírovou soutěž za různých společen­ských podmínek. Vyzvedl velký vý­znam setkání mezi státníky a zejmé­na schůzek na vysoké úrovni jako důležitého kroku к trvalému uvol­nění mezinárodního napětí. Vyslanec prohlásil, že při plnění svého poslání bude veden přáním posílit svazky mezi oběma zeměmi. President republiky řekl ve své od­povědi, že Československo podporu­je a provodí politiku mírového sou­žití zemí s různým společenským zří­zením a politiku uvolňování napětí v mezinárodních vztazích; plně sou­hlasí také se snahami o rozvíjení přímých styků mezi představiteli růz­ných zemí a se vzájemnými setkáními státníků na vysoké úrovni. Těmito zá­sadami je Československo vedeno i ve svých vztazích к Belgii. Cs. vlá-' da bude proto podporovat rozšiřová­ní vzájemného obchodu, prohlubová­ní tradičních kulturních styků a vy­užívat i jiných příležitostí к rozbíje­ní přátelství mezi oběma zeměmi. Po odevzdání pověřovacích listin a projevech setrval president republi­ky s vyslancem v rozhovoru, které­mu byl přítomen ministr zahraničních., věcí V. David. • ««<­ ----------------«*.----------------­ ABY PŮDA VICE RODILA. Zvláštní význam má celonárodní hnuti za zúrodněni půdy na Novoborsku, kde je dnes více než 90 % půdy vyloženě kyselé. Kyselost a nedosta­tek humusu způsobují, že například hektarové výnosy obilovin nepřesáhly v průměru několika posledních let 15 centů, ačkoliv by mohly být při větší péči o ornou půdu a při úpravě vodního režimu nejméně o 5 q z hektaru vyšší. Novoborští proto připravili celou řadu opatření, která mají změnit dosavadní stav. — Na snímku: Na polt JZD Skalice skupina ]. Svorce hloubi za pomoci těžkého melioraěního pluhu, taženého třemi stalínct 80, skoro metr hluboké příkopy. I v těžké půdě vyhloubí za směnu kolem 1100 metrů příkopů. (Foto CÍK - J. Mathäuser) PLZEŇSKĚ POZEMNÍ STAVBY splnily celoroční plán bytové výstavby PLZEŇ 31. října (Sl) — O celé dva měsíce dříve, napsali posledním říj­novým dnem zaměstnanci plzeň­ských Pozemních staveb tečku za ce­loročním plánem bytové výstavby. Tisíc pět set sedm bytů předali ná­jemníkům do užívání. Slíbili to už před časem ve svém závazku,, ale leckoho z jejich vlast­ních řad přepadly v poslední době obavy, že to o nějaký den přetáhnou. Jako v jiných krajích zde měli potíže s nedostatkem cementu, betonářské oceli, hotových instalačních jader a některého jiného materiálu. Vyvážili to však lepší organizací práce, sou­těžením a závazky. A tak budou moci do konce roku odevzdat ještě 117, bytů nad plán. Velmi jim v tom pomáhají pracovní kolektivy blokoven v Sulkově a v Doubravce i nové paneiárny v Plzni-Zátiší. Plzeňští stavbaři pravi­delně už nyní dostávají z nové pane­­lárny oboustranně omítnuté blokové panely, jež jim podstatně usnadňují práci. Chválu si zaslouží i přidruže­ná výroba, zejména středisko parke-, tářů a malířů. ?

Next