Rudé Právo, srpen 1962 (XLII/210-240)
1962-08-02 / No. 211
Mut právo ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ve Čtvrtek 2. srpna 1902 CISLO 211 — ROCNlK 42 (Právo lidu roč. 65] CENA 30 HAL. UVNITŘ LISTU: Diskuse k návrhu | nových stanov f rí ~ í KSC (STRAN A 3) ? I I i Proletáři všech zemi, spojte se! Několik prvních zkušeností z průběhu žní na okrese Znojmo Dobré počasí - «hodná příležitost pro rychlou kombajnovou sklizeň Na znojemském okrese zapustila kombajoová sklizeň pevné kořeny. Kombajny SIS zaznamenaly loni průměrný výkon 161 ha. Qkresnf plánovaný průměr byl překročen. Přispěla k tomu bezesporu i skutečnost, že značné plochy původně plánované pro sklizeň samovazy byly nakonec sklizeny kombajny. Loni připadlo v okrese na kombajnovou sklizeň 63,3 procenta z celkové plochy obilovin, letos 75 procent všech ploch. Od začátku žní nasvědčuje počasí tomu, že by se letošní poměr sklizně mezi kombajny a samovazy mohl zlepšit ve prospěch kombajnů daleko výrazněji než loni a ještě zřetelněji, než stanoví plán. Jaká je však skutečnost? Sotva sklizeň doopravdy začala, už se vyjelo do poli se samovazy. Dva z nich se zakously za krásného počasí do 15hektarového lánu ječmene JZD Bantlce. Ječmen je rovný »jako kartáč«, pole jako stůl. Zůstane sláma na poli? »Na kombajn jsou tu Ideální podmínky — mini mechanizátor A. Sota — to je tedy pravda, ale my kombajn nemáme. Nový nemůžeme dostat a z STS nechceme, protože nesbírají slámu. Vypůjčili jsme si jeden starý samavaz z JZD Práče, a tak máma nyní tři...« Mechanizátor se vánuje samovarům. Oba stroje zatím častěji stoji, než jedou. Se samovazy chtějí v Bantlcích sklidit všechno oblil. ★ Jak to asi vypadá s kombajny jinde? Na silnici za Hraběticemi seskakují z kol tajemník MNV j. Vacula a mechanizátor JZD J. Pomajbík. »Také jste nedostali kombajn?« Mechanizátor hledí nechápavě. »Máme svoje a jeden z Karlovarska. Za drůbežárnou sklízíme oves. Ted právě se jdeme podívat na nařádkovaný ječmen — my letos sklízíme všechno kombajny*« podotýká tajemník MNV. Na druhém konci vsi mizl z velkého honu sláma. Shrnovače už skončily práci, stahovák dopravil slámu do rohu pole, kde vyrůstá stoh. Vida, o slámu v Hraběticích nepřišli, i když kombajny pracuji bez lisů! Podobně je tomu 1 v Saňově, kde nám k problému úklidu slámy pracovník STS J. Žárský řekl: »Někde kosí samovazem, protože je jím lito slámy. Obvykle se totiž v minulých letech sklizeň kombajny a samovazy kombinovala. Hlavni pozornost na sebe přirozeně upoutají samovazy — je tu manipulace se snopy, svážení, mlácení. Na slámu po kombajnech došlo až nakonec. Jak může taková sláma za půldruhého měsíce vypadat? Kde sklízejí výhradně kombajny, mají dost času 1 Udí, aby mohli hned uklidit 1 slámu. A tak mají vlastně více slámy a v lepší kvalitě než tam, kde protahovali žně samovazy.« Předseda JZD V. Dobeš nám potvrdil názor s. Zárskébo. »Sklidíme všechno kombajny a n plán nemáme strach. Na stahování jsou u nás dvě skupiny.« Maji v Saňově dost kombajnů? Nasadili dva svoje, seče tu brigádník z druhé části okresu a teď přijali i nabídku STS. Chtějí mít zrno z 240 ha co nejdříve pod střechou. Lépe organizovat práci V Hraběticích, Saňově I na hrušovanském statku mají kombajnů dostatek. Kromě vlastních strojů pracují zde I kombajny STS. Proč nemají kombajny v Bantlcích? Proč v Hostěradicích počítají na samovazy s celou třetinou obilních ploch? Stejně tak na Státním statku Miroslav. Na tomto statku představuje zmíněná třetina přes 400 ha. Skutečně nejsou kombajny? Záležitost není jednoduchá. Okres zajistil početnou výpomoc z Karlovarska. Uskutečňuji se přesuny v rámci okresů, drjužstva a statky mají kromě toho vlastní dohody, je tu kombajnová rezerva STS. Z různých f-ktů je.zřejmé, že celá kombajnová „íla není zatím využita. ir Odpoledne se hlásil v jZD Práce o práci kombajnér z Karlovarska. Předseda JZD jej podle slov pracovníka STS poslal do sousedních Bantic. Avšak za dvě hodiny o něm mechanizátor v Banticicb ještě nic nevěděl. Organizace v rozmístěni kombajnů skřípe. STS má 18 strojů, které budou prý využity naplno až později. Pravda je, že nejsou vybaveny zařlgenim na slámo, STS je skoro všechna rozprodala. Zdá se, že kombajnů by bylo dost pro družstva t státní statky, kdyby existoval lepši přehled. V tomto směrn by měl ONV vžit věc pevněji do rukou. Přesto však hlavní příčina »samovazových žní«, které se klubou na Znojemsku 1 letos, netkví v malém počtu kombajnů. Jak potvrdili shodně různí lidé na statcích, v družstvech I STS, je hlavní nedostatek ve lpění na tradici. To je zavedené a nedá to tolik starostí. Vžitý způsob sklizně nevyžaduje přesvědčování lidí. Neobstojí ani argumenty, že některá družstva nejsou na kombajnovou sklizeň zařízena, že budovat čističky a sušicí zařízení stojí peníze atd. Stačí se podívat do JZD, kde si pomohli samt — využili starých mlátiček, jako v Hraběticích, zařízení na kukuřici apod. Pamatovat i na prémie Skiizeů samovazy prodlužuje žně, je drahá a klade velké nároky na pracovní sily. Přitom na Znojemsku chybějí v současné době lidé na sklizeň zeleniny, a česáni rozlehlých meruňkových sadů atd. je jistě správné sklízet všemi prostředky, to znamená i samovazy. Ale je rozhodně neodpovědné nevyužit příznivých povětrnostních podmínek k podstatně rychlejšímu průběhu žni. A to nám umožni lepši využiti kombajnů. Možnosti na Znojemsku jsou. Je potřeba více jednat s družstevníky, kontrolovat nasazení kombajnů a využít závazků, které kombajnéři v okrese uzavřeli. Do socialistické soutěže se přihlásilo v okres 199 osádek a 1ejich závazky ve svém souhrnu převyšují plánovaný úkol sklizně, jejich snahu je nyní třeba podpořit všude a tam, kde už naplno pracují, ji I po zásluze odměnit prémiemi. -svo- CO JE TŘEBA ZNÁT PŘI ŘÍZENÍ Aby člověk mohl dobře vykonávat svou práci, potřebuje vědět nejen to, co má dělat dnes, ais také co bude dělat zítra, pozítří. Potřebuje to vědět tím spíše, je-li mu svěřeno řízení podniku, provozu či dílny. Nezbytnost znalosti určité perspektivy při řídicí práci samozřejmě není nějakým novým zjištěním Cl požadavkem. Vždyť to bylo již nejědnou zdůrazňováno a byla provedena 1 řada různých opatřeni, aby tomuto požadavku bylo možno lépe dostát. Přesto však čas od času slyšíme z podniků kritické volání po větší perspektivě. Není jistě divu, že podniky se od svých ministerstev stále dožaduji určitého výhledu, jinak totiž mají hodně ztíženo rozhodováni o nejrůznějších opatřeních, která by mohla přinést rychlý prospěch výrobě. Neznalost perspektivy rozvoje nutí bud realizaci takových opatřeni odkládat, nebo podstoupit riziko, že budou sice provedena, ale bud zcela zbytečná, nebo málo účelná. Řídicí aparát podniku se tak dostává do dvojích klešti. V prvém připadě může být brán k odpovědnosti za to, že nesplnil plán výroby či produktivity práce, v druhém případě se vydává nebezpečí, že překročí vlastni náklady. Jak za takových podmínek,; dodržet požadavek vysoké úrovně organizátorské a řídicí práce? Proč jsme zde uvedli tento přiklad? Máme za to, že je na něm dobře vidět, že pro dobré řízení je třeba mít vytvořeny určité předpoklady. V prvé řadě je třeba mit dost konkrétních znalostí o všech okolnostech, které dávají jistotu, žs právě přijaté rozhodnuti je nejen to pravé, ale zároveň také reálné. Kdybychom měli možnost probrat zde všechny ty případy, na které padla slova kritiky za nízkou úroveň řízení, museli bychom prakticky pokaždé dojil k závěru, že k rozhodnutím se s takovými potřebnými znalostmi nepřistupovalo. ^ Mohli bychom o tiNr jistě snášet nepřeberné množství důkazů. Tak třeba ve výrobní hospodářské jednotce Československé závody naftových motorů byla v posledních třech letech budována nová slévárna kovů v Plotišti, která stála mnoho miliónů korun. Avšak už letos jsou potíže s jejím výrobním programem, hledá se pro ni nová náplň, jistě se nedá říci, že rozhodnutím o stavbě slévárny se zbytečně vyhodily peníze. Slévárny samozřejmě potřebujeme. Otázkou už ovšem je, zda byla postavena v nejvhodnější podobě a snad 1 na nej vhodnějším místě. To zde listě nebu deme rozebírat. Chceme jen ukázat že před rozhodnutím o výstavbě ne byly zváženy všechny okolnosti, roz hodovalo se bez důkladné znalost věci. Byla sice známa všeobecná po třeba odlitků, méně už konkrétní po třeba z konkrétní slévárny. Nemůže být sporu o tom, že tento příklad není důkazem vysoké úrovně řízení, ale že svědčí o něčem právě opačném. Ke stejnému závěru must dojít každý soudný člověk. Názory by se už ovšem značně 'různtiy, kdybychom se ptali, kde, na kterém místě nedostatečnou úroveň hledat. Museli bychom vyslechnout hlasy, které by Ji přisuzovaly podniku, protože ten vystupuje v roli nřimého Investora. Jiní by bral) v ochranu podnik a odvolávali by se na předpis plánu z ministerstva, na nutnost proinvestovat poskytnuté prostředky atd. Zřejmě by bylo třeba každému z těchto mluvčích přiznat kus pravdy. Nechceme hledat, jaký podíl komu přiřknout. Více nás zajímá poznatek, jaký si z podobných případů můžeme vyvodit, je samozřejmé, že úroveň řidiči práce na podniku nebo na ministerstvu záleží na kvalitách lidi, kteří ji na tom kterém místě vykonávají. Ovšem žádná tato jednotka není nějakým Izolovaným místem, kterého by se netýkalo nic, co se děje finde. Možnosti vedoucích pracovníků podniku jsou do značné míry závislé na úrovni, s jakou řídl své podniky ministerstvo, avšak závislost stejně platí 1 v opačném směru. Připomínáme sl zde vystoupení ředitele jednoho strojírenského podniku, který v diskusi reagoval na připomínku, že výrobní hospodářské jednotky nedostatečně řeší celou řadu problémů. Plně souhlasil s tím, že podniky musí mnohem důsledněil a náročněji vůči sobě samým řešit všechny otázky, které vyplývají z určeného plánu. To znamená starat se, aby vyráběly se stále menším vynaložením práce i materiálu, tedy za stále vyšší technické i organizační úrovně. A ovšem starat se i o to. abv jejich výrobky byly stále dokonalejší a plněji uspokojovaly potřeby na místech svého určení. Tím lépe toto všechno mohou pod niky dělat, dostanou-li z nadřízeného orgánu plán, který je po všech stránkách na výši, který je plně zajištěn také plány u jejich subdodavatelů. Vyskytne-li se však nesoulad v potře bě a výrobě, řekněme převodových skříní, sotva může podnik, který je ke svým výrobkům potřebuje, zhotovit si je sám nebo nějak účinně pomoci jejich výrobě v Závodech V. I. Lenina v Plzni či ve Východoslovenských strojírnách v Košicích. Řešení takových otázek samozřejmě není v moci podniku, to musí už v plánu udělat nadřízený orgán. jestliže však podniky přesto dostanou plány — a my víme, že se to tak v určitých případech stává — kde jejich potřeby nejsou v plném souladu se zdroli, musejí pak pracně překonávat celou řadu potíží, což nezbytně odvádí pozornost od vlastních úkolů, jak jsme je výše uváděli. Nedostatky v řídící práci ministerstvo tak nemalou měrou ovlivňui! 1 úroveň řízení na podnicích. Co ale brán! ministerstvům, aby svou úlohu beze zbytků a na patřičné výši plnila? Důvodů bude jistě vjce Mezi ně však patří — a nikoliv na posledním místě — skutečnost, že některá ministerstva trpí nedostatkem rozhledu v perspektivě, což se chtě nechtě musí promítat 1 na výrobrn hospodářské jednotky. Nelechceme nikterak zlehčovat úiohu a odpovědnost ministerstev při řešení 1 významných operativních úkolů, avšak řada jejich pracovníků je často zaneprázdněna záležitostmi z hlediska poslání ministerstva malichernými, které patří plně nejen do pravomoci ale I povinností podniků. To oak má za následer., že nezbývá dost času na to nejdůležitější, na řízeni, především kontrolu a řešeni výhledových otázek Musíme připustit, že v řadě případů je nesmírně těžké dát podnikům nějakou neměnnou perspektivu. To ale jistě nelze zevšeobecňovat, protože zase na druhé straně je mnoho jiných, jejichž výroba nepodléhá výkyvům ani změnám. Konečně je třeba zde říct, že podniky také nemohou na všechno, na každou podrobnost, čekat od svých ministerstev, že nikdo je nemůže zbavit povinnosti, aby neustále samv svou perspektivu propracovávaly Různé nedostatky na podnicích ne nechávají ministerstvům dost času, aby se mohla věnovat svým hlavním úkolům... A to zase-vyvolává nedostatky na podnicích ... Nedá se najít jen jeden konec, který by vedl k rozuzlení. To je třeba hledat jak na podnicích, tak u nadřízených orgánů. Avšak vzhledem k větší míře odpovědnosti, kterou nesou nadřízené orgány, u nich především. Neodmyslitelnou stránkou dokonalého řízení je ovšem také reálnost, to je plné vědomi, zda vůbec podři zený orgán či podnik může uložené úkoly splnit. Všichni dobře víme. že proti tomuto požadavku se dost často hřešilo tím, že úkoly se prostě roze pisovaly tak, aby ve svém souhrnu dávaly požadované číslo. Ředitel dů ležitého hutního podniku kritizoval v souvislosti se zvýšením produktivity práce o více než 10 °/o tu skutečnost, že nadřízené orgány nedovedou podniku poradit, jak předepsanou produktivitu splnit. Ponechme stranou otázku, zda podnik může či nemůže předepsanou produktivitu splnit. Avšak jestliže ministerstvo nebylo schopno dát požadovanou radu, pak sotva může někoho přesvědčit, že při ukládání úkolu se řídilo vědomím jeho splnitelnosti. K čemu může vést ukládání nereál ných úkolů? Nereálný plán se ovšem nekryje s -vysokým plánem, stejně tak jako reálný nemůže znamenat nízký Máme před sebou příklad podniku kterému byl loni v listopadu — tedy prakticky na konci roku — snížen plán o 20 mil. Kčs produkce, což představovalo zhruba 12% celoroční výroby. Leckdo tuto změnu plánu cha rakterizoval jako přiznání se k nereálnosti. Touto změnou bylo domněle všechno vyřízeno, Ve vztahu tohoto podniku k nadřízenému orgánu snad ano. Zkrátka však přišly jiné podniky, které počítaly I s produkcí za těch 20 mil. Kčs. Tento nedostatek se rázem přenesl k nim a narušil jejich prácf. Nezřídka slyšíme hovořit o tom, že Je třeba zvyšovat úroveň řízení na všech jeho stupních. Spojíme-li tato slova s konkrétními jevy, pak vyjadřují přesně to, co naše národní hospodářství potřebuje ZRNO DOZRÁLO — Klasy, jak je zobrazuje snímek E. Uhra, se už prohýbají, je čas vyjet s kombajny, nasadit všechny výkonné sklizňové stroje. — S obilím od kombajnů o mlátiček, přijíždějí do nákupních skladů zemědělci na jižním Slovensku, kde žňové práce jsou v plném proudu. V Hwbanovu přijali nákupní 'pracovníci už desítky vagónů obilí. Na snímku P. Sturmy odebírají zaměstnanci skladu z každého valníku vzorky pro kontrolu vlhkostí. — Za kosou ihned pluh! Tuto správnou zásadu dodržují t na Státním statku Hrušovany nad jevišovkou na Znojemsku. Po skltznt ozimého ječmene tu podmitli více než 110 hektarů. Fotografie CTK ukazuje traktory, které řídl V. Pri&kin a II. Topinka: podmítajl třicetihektarový hon, kam pracovníci statku zasejí strniskové plodiny. Celomoriiouanou stavbou, největší u nás, bude kyslíkárna VZKG. Vítkovické stavby jt montují v Ostravě ze sloupů o výši 20 metrů, které místo starého způsobu zasouvání svařují. Tohoto způsobu bylo u nás použito .poprvé. (Foto V. Žitný) V elektrárně Nováky o název stavba XII. sjezdu KSČ Mezi nejvýznamnějši stavby na Slovensku patří výstavba tepelné elektrárny v Novákách, která po dokončeni bude dodávat elektrickou energii pro polovinu Slovenska Nyní jsou tu v plném proudu stavební práce a začínají montáže technologických zařízeni. Blížící se XII. sjezd KSC podnítil budovatele elektrárny k tomu, že se v úterý přihlásili do soutěže o název stavba XII. sjezdu KSC. Své rozhodnuti podložili socialistickým závazkem v němž slíbili, že celoroční úkoly na výstavbě splní do sjezdu. Chtěj! $1 tak vytvořit předpoklady ke splněni konečného čile: odevzdal elektrárnu v Novákách do provazu koncem října přfštfho roku, což je o dva měsice dříve, než jim určuje termín stanovený vládou. (CTK) Čs. vládní delegace pro hospodářská jednání v Sofii PRAHA 1. srpna (CTK) — Ve stře clu v .odpoledních hodinách odletěla do Sofie na IV. zasedání Ceskoslovensko-bulharského výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci delegace, vedená místopředsedkyni vlády Inž. L. jankovcovou. Na zasedání se budou projednávat otázky dalšího rozšířeni a prohloubení hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi. S delegací se na ruzyňském letišti rozloučili představitelé našeho"“-politického a hospodářského života a cbargé d’affaires a i Bulharské lidové republiky v Praze Asen Takov. Na sofijském letišti přivítali deler gaci první náměstek předsedy rady ministrů BLR R. Damjanov, ministr zemědělství a lesnictví I. Pramov, další oficiální bulharští představitelé a čs. chargé d’affaires a. i. J. Stařeček. SOUTE2 VE STŘEDOČESKÉM KRAJI o titul »vzorná obec« Není to soutěž nová. Na rozdil od minulých let se však rozvijí do vělši šíře. Soustřeďuje se na hlavni problémy v jednotlivých obcích a seskupuje k plněni závazků výrobní závody, národní výbory a složky společenských organizaci. Těžištěm ie plněni plánu zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků, plněni plánu a rozpočtu MNV. V obcích je za široké účasti občanů vypracován, projednán a schvalován závazek, jehož plnění je každý měsíc prověřováno. V okrese Rakovník je například do soutěže přihlášeno již 2D obcí. Ze závazku z obce Srbeč se dovídáme, že chce místní JZD za spolupráce občanů překročit své dodávky o 2380 I mléka, o 21 ODD vajec a 25 q hovězího maso. Čelákovice na okrese Praba-východ zřidl mj. turistickou noclehárnu s 30 lůžky, zlepši sběr kovového odpadu a zřidl 9 spotřebitelských rad. Občané ze Lhoty n Příbrami v rámci této soutčže mj. odpracuji 3000 hodin ve špičkových zemědělských pracích, pomohou při zúrudňovánl půdy a včas zakonči zvelebovaní práce. Dosavadní zkušenosti ze soutěžení na okrese Mělník jsou dobré. Například při zvelebování oftcl bylD ve srovnání s minulými léty dosaženo o 30 % lepších výsledků, soutěž pomohla zvýšit nákup masa o více než 20% a mléka o 10%. Ve většině okresů rady ONV soutěžení čtvrtletně vyhodnocují a nejůspěšnějšl <obce získávají odměny. (]b) Ať je všichni znají V těchto dnech upoutá každého před hlavním vchodem na Vole čs. armády o Karviné několik velkých bleskovek. První v nadpise hlásá: »Dodrželi slib na počest XII. sjezdu KSC« — pak následují jména kolektivů hovořící o tom, že závazek daný straně jíž spinűt mladí havíři z Kohoutova a Gamrotova kolektivu, Lorencův, Němčíkův, Kubíčkův a Rzymanův kolektiv. Tyto splněné závazky přinesly Dolu čs. armády tisíce tun vytěžených nad plán, takže za první pololetí důl vysoko překročil svůj původní závazek a dal přes 22 tisíc tun uhlí navíc. Veřejně pochváleni jsou tu také lokomotiváři z 8 patra Nenakopali tisíce tun uhlí navíc, ale postarali se, aby důlní chodby — překopy, byly čisté. Po pracovní době vykopali, řadu let udusané bláto a prach mezi kolejišlěm, což nejednou způsobilo vyhozeni vozíku. Na toto čištění kolejiště by bylo zapotř.ebl mnoha pracovních směn, které lokomotiváři podniku ušetřili. Tak mohlo být také-narubané uhlí bez překážek odvezeno Na druhé bleskovce jsou chváleni ti, kteří vzorně plni své osobni závazky. Čteš tu jméno j Coufalfka, E. Wol fa, I Przybyly, j. Buroně, V. Mrověce a řady dalších techniků, kteří se zavázali uskutečnit různá technická nebo organizační zlepšeni Šestiměsíční bilance plněni závazku na Unie čs. armády v Karviná dopadla dobře. Plán je překračován nejen v těžbě, ale i v raženi důlních chodeb, v produktivitě práce I v úsporách Místo 1 600 000 Kčs úspor bylo dosaženo téměř 4 miliónu. Nadplánovaný zisk použiji na Dole čs. ar-' mády pro nákup posuvné výstroje, která dále značně zvýši kulturu havířské prá ce — ulehči budováni. (ře| BRATISLAVŠTÍ POTÁPĚČI PŘI PRÁCI Na dně umělého jezera jarní deště, provážené často bouřkami a vichřici, přinášejí s sebou vždy nějakou nepříjemnost. Nadělají mnoho starosti a škody zemědělcům, stavbařům a nadělaly starosti i Západoslovenským kamenolomům v Bratislavě. Ve výrobně štěrku v Nových Košariskách se jim potopil pásový dopravník. Byl uložen na pontonech plovoucích v umělém lezeře vytvořeném při bagrováni písku. Za bouřky se do jednoho uzavřeného , pontonu , náhodou dostala voda, celá, konstrukce se naklonila na. stranu. Vlny měly pak snadnější cestu do dalších pontonů. Dopravník , klesl ke dnu. Co.ted — ptali- se soudruzi ve vedení: podniku. Vytáhnout 1 Ale jak? Pásový dopravník je dlouhý 50 m a váží 17 tun. Terén! je velmi nepřístupný. A také je třeba lana upevnit nějakým způsobem na konstrukci, ale ta ie 5 rn pod hladinou Situace byla velmi špatná Všechny dosažitelné prostředky byly nedostačujíc! A přece se pomoc našla. Pomohli členové klubu sportovních potápěčů při městském výboru Svazarmu v Bratislavě. Přišlo ]lch šest. Přinesli sl gumové obleky, potápěčské přístroje na stlačený vzduch, potápěčské brýle a velkou chuf do práce. Nebyla to opravdu práce lehká Pracovní podmínky byly špatné. Viditelnost pod vodou byla asi 30 cm, voda pořádně studená Později, když pracovali se sudy na, naftu, vytvořil se na hladině mastný povlak — a přitom kukla gumového obleku a brýle Uryji jen část těla. Celou konstrukci museli rozřezat ruční pilkou na dvě části. Dalo to plných 14 hodin práce pod vodou. Střídali se vždy po dvojicích. Pak ještě bylo nutno odšroubovat od nosníku pontony. Obě části dopravníku bylo pak třeba nadzvednout, protože dno byla samá jáma a konstrukce celá zdeformovaná. Pouhým tahem za lano jí nebylo možno vytáhnout. Přišly na řadu sudy. Technici vycházeli z úvahy, že 200- litrový sud naplněný vzduchem bude mit vztlak 200 kg. Každý sud potopili, vsunuli pod konstrukci a pomoci stlačeného vzduchu z něho vytlačili vodu V okamžiku, kdy sud začal stoupat, jej musel potápěč řídit tak, aby se zaklínil pod konstrukci na správné místo. Tento výkon museli opakovat 35krát. Nadlehčenou konstrukci pomoci lan přitáhli buldozerem na břeh. Při práci se vyskytlo mnoho těžkostí Konstrukce se zvedala nerovnoměrně, v cestě ji stály pontony, nebylo možno dobře upevnit lana apod Přesto však všechno dobře dopadlo — Skupina potápěčů zachránila 80 tisíc korun Potápěči setrvali pod vodou 100 hodin a spotřebovali 270 tisíc litrů vzduchu. .Opět jsme se přesvědčili, že sportovní potápění není jen samoúčelný sport. Právě pomoc národnímu hospodářství mají svazarmovští potápěči iako jeden z hlavních bodů v programu své činnosti. Vyčlenili ze svých řad nejžkušenější potápěče a utvořili z nich skupinu, kterou speciálně cvičí pro plněni náročných pracovních úkolů pod vodou |iž dříve ocenili pomoc bratislavských potápěčů leskyňáři při výzkumu Silícko brezovské jeskynní soustavy, Ichtyologové, Městská vodohospodářská správa v Bratislavě a jiné instituce Význam jejich práce rpste při stále vzrůstajícím počtu umělých vodních nádrží. Mohuu se uplatnit při kontrole přehradních zdi, mostních pilířů, velkých vodních potrubí a opravě nejrůznéjšfch zařízen) vodních staveb Práce potápěčů nahradí v mnohých případech nákladná opatřeni, ušetři značné materiálové a finanční, hodnoty a pomáhá zvýšit produktivitu práce. Z R. Lano, které se sesmeklo, je třeba lépe upevnit. (Foto: Zd. Ratlcký) t Jmenování nového ěs. veäv^sfanse v baroku PRAHA 1. srpna (CTK) — President republiky Antonin Novotný jmenoval dr. Jiřího Pinkavu mimořádným a zplnomocněným velvyslancem .„československé socialistické republiky v Maródiéin království. Současně zprostil dosavadního velvyslance CSSR v Maroku dr. Zdeňka Johánka této funkce v souvislosti s jeho pověřením jinými úkoly. Vysoká pec-gigant Projekt vysoké pece o obsahu 2700 kubických metrů vypracovala skupina sovětských odborníků ze Státního institutu pro projektováni hutních závodů. Tato vysoká pec je o třetinu větší než nynější existující pece v SSSR, které svým obsahem 2000 kubických metrů patři mezi největší tm světě Za 24 hodin vytav! pec takové množství kovu, které stačí na výrobu 2000 automobilu Toto množství kovu nebude však dosaženo jenom na základě velikosti pece, ale také na základě zlepšené technologie tavby při značné automatizaci. Takovéto pece mají být budovány ve starých t nových střediscích hutnického průmyslu. Desítky tun vláken za 24 hodin Do provozu byla dana první část Cepnlgovského závodu na výrobu synlutických vláken. Bude lo Jeden z nejvcISích závodu chemického průmyslu nejenom v Sovětském svazu, ale i v Evropě. Od prvního vyměřování základů závodu uplynulo asi pěl let, ale už nyní stojí několik světlých a prostorných hal. Bádá čísel svědčí o velikosti podniku i úspěšném úsilí sovětských stavbařů. Například kolektiv stavebního Irustu č 4 a dalších organizací přemístil na 700 000 kubických metrů zeminy, provedl 78 Ü00 kubických metrů železobetonových montáží na stavbě konstrukce, položil přes 80 km elektrických kabelů a vedeni. Do provozu bylo dáno celkem 100 000 čtverečních metrů výrobní plochy. Nezapomnělo se ani na stavbaře a pracující závodu. Bylo pro ně vystavěno 50 000 čtverečních metrů obytné plochy. A cíl všech? — V roce 1963 dát do provozu závod, který má vyrobit uěkolik * desítek tun umělých vláken za 24 hodin. Matematická olympiáda Tisíce balíčků se začátkem tohoto roku rozletělo po celé Sibiři, do měst a vesnic. V každém byla přihláška na účast v matematické olympiádě a texty úkolů. Tak začalo první dálkové kolo Všssibiřské olympiády žáků, která má odkrýt nadané vědecké talenty. Za několik měsíců se vítězové prvního, kola soustředili ve 20 sibiřských městech, kde vědci ze sibiřského oddělení ' Akademie věd SSSR v dalším soutěžení v besedách, setkáních a podle odpovědí na dané úkoly pomáhali vybírat schopné matematiky a fyziky z 8. až 11. třídy. A v červenci byla pro ně otevřena ve Zlaté Dolině matematická škola, kde si žáci rozšiřují své znalosti pod přímým vedením vědeckých pracovníků. Tak sl na Sibiři vychovávají kádry mladých vědců. i * i