Rudé Právo, říjen 1962 (XLIII/271-301)
1962-10-10 / No. 280
Diskuse k výhledům dalšího rozvoje naši společnosti« Zvyšovat výrobu lze, ale... Dokument OV KSC zdůrazňuje podstatné zvýšení zemědělské výroby, ukazuje nám cíl. O zvyšování zemědělské výroby se však často více mluví, než se k tomu dělají dostatečně účinná opatření. Rozhodují ale skutečné výsledky práce, promítnuté v metrácích obilí, masa, v litrech mléka, v kusech dobytka aj. Plán výroby je vodítkem a má být reálný. To je tehdy, jestliže je projednán s lidmi a stane-li se jeho splnění jejich věcí. V našem JZD plán s družstevníky projednáváme, každý ví, co a kolik má vyrobit a Jakou odměnu za práci obdrží. Tato praxe se však už neprovádí při zpracování plánu vůči družstvu. V čem jsou nedostatky? Za prvé: termíny od podání čišel ke zpracování a jejich odeslání jsou příliš krátké, často jsme postaveni před hotovou věc a na připomínky se zřetel v mnohých případech nebere. Například máme zvýšit stav krav, ale potřebujeme stavbu. Připomínka se dá do zápisu pro příští rok '— stavba není, ale stavy se zvýší. Nebo máme v zemědělské půdě započítány močály, další orná půda se stává bažinou. Avšak plán je na celou plochu půdy. Když se zajišťují plány, a pak v době nákupu, chodí do družstva nejvíce lidí. Potom vše utichne. Co na vesnici potřebujeme? Aby sl také pracovníci na okrese, STS, nákupních závodů a hlavně také okresního stavebního podniku uvědomili, že i na nich závisí vyšší zemědělská výroba. Co říci takovému pracovníku okresního stavebního podniku, kterého když jsme požádali, aby nám zapojil elektrický proud do vepřína (jehož výstavbu družstvo uspíšilo o dva měsíce), tak nám odpověděl, že mu nebude každý strýc poroučet, že on podle plánu má na zapojeni čas dva měsíce. Nebo projektant na připomínku, že novostavba teletnlku nezaručuje zdravý chov telat, odpověděl: »To projektovali páni v Praze, změnu mohou provést jen oni.« Zjistili jsme si, že provést tyto změny bylo v moci zemědělské komise ONV a KNV. Takoví lidé, Jkteří se bojí samostatně rozhodnout, vzít na Sebe odpovědnost, mnoho zemědělské výrobě nepomohou. Podívejme se 1 na některé jiné problémy. Třeba na pěstováni zeleniny. Volá se stále po její vyšší produkci, ale v zahradnictví se často pracuje jako před 100 lety — lidská síla a motyka, jen traktor pooře. Zatímco v rostlinné a živočišné výrobě máme na 1 ha spotřebo 9S pracovních jednotek, tak v zahradnictví je to 416 pracovních jednotek. Náklady na 1 Kčs tržby v rostlinné a živočišné výrobě činf v našem jZD 48 hal., ale v zahradnictví 72 haléře. Kde je velká potřeba lidské sily, tam je každý výrobek drahý, ale naši konstruktéři zemědělských strojů k tomu dosud nefekll rozhodné slovo. Dále: nákupní ceny zeleniny Jsou v celé republice stejné. Je to správné? Je snad více práce s pěstováním zeleniny například na jižním Slovensku a jižní Moravě než v horských a podhorských oblastech? Tam slunce svití o hodně dříve, a když tamějšl pěstitelé prodávají zeleninu už z polí, my ji dáváme ze skleníku — avšak za stejné nákupní ceny. Rozhodně by přispěli i naši chemikové ke zvýšení produkce zeleniny, kdybychom měli včas herbicidy na ničení plevele. Shrnuto dohromady, to jsou některé vážné problémy, které dosud brzdí zvýšenému pěstování zeleniny, a lze je odstranit, jen když budeme všichni společně chtít — a pak odpadne vožení zeleniny z Jednoho konce republiky na druhý. Vraťme se však k tomu zásadnímu, co bude také na pořadu jednání XII. sjezdu KSČ: podstatně zvýšit zemědělskou výrobu, vyrovnat űroveA zemědělství na úroveň průmyslu. Všichni družstevníci v naší obci potvrdí, že zvyšovat výrobu lze a že se řidíme pokyny naší strany a vlády, je to možno doložit i čísly. V letošním roce proti roku 1959 jsme v tržním množství dali (nebo dáme do konce roku) ze stejné výměry půdy a se stejnými lidmi o 249 q více vepřového masa, o 247 q více hovězího masa, o 69 tislo litrů vice mléka, o 198 tisíc více vajec, o llVi vagónů vlca obilovin, o 24 vagónů více brambor a o 350 q vice řepky. Přitom jsme letos zaorali 70 ha jetelovin. Co k tomu bylo třeba, aby se produkce zvýšila? Pracovití lidé, kteří vědí, co mají dělat a co chtějí dosáhnout, za druhé vhodné stáje, plné stavy dobytka, zabezpečenou krmivovou základnu a potřebné stroje a s timto vším rozumně a účelně hospodařit. Ani to vše by nestačilo, kdyby nebylo vzájemné spolupráce a snahy stranické organizace, národního výboru a představenstva družstva s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků. L. MLÝNEK, předseda JZD Ovalno, okres Bruntál Pmmt v imění Msiau Každý lékař potvrdí, že bez přesné diagnózy je sotva možná 1 účinná terapie. To, co platí o těla člověka, platí nepochybně o každém živém organismu, jímž je i lidská společnost. Proto, vidím v dokumentu, v jeho mobilizujícím charakteru impuls k velkému a vážnému zamyšlení o dosažených výsledcích naší práce, impuls, který svou otevřeností, k níž nabádá, přímo zavazuje. Á není pochyby, že právě v otevřenosti, v přesností rozboru, jsou nejspolehlivější záruky dalšího rozvoje. Sotva si mohu troufnout pustit sa do složité problematiky vzniku a působeni současné literatury — nečitím se jako praktik k tomu dost teoreticky podkován — ale přesto se chci dotknout jedné a dosti zásadní otázky, kterou často slyším z úst čtenářů, a odpovědět na ni za sebe, podle vlastního vědomi a svědomí. Tedy: je pravda, že naše próza, přes četné slibné a podnětné náběhy, nedrží krok se životem, že přešlapuje, že nemluví dost naléhavě, potřebně a hluboce k dnešnímu člověku? Prostě, že ze sebe v posledním období nevydává opravdu velká díla, na něž náš čtenář dychtivě čeká? Přestože chápu tuto netrpělivost a že ji považuji v zásadě za oprávněnou, nejsem schopen jednoznačné odpovědi. Přál bych si, aby moje slova nebyla podezírána z alibismu nebo z omlouvání chyb a nedostatků, které tu pochopitelně jsou a Jejichž zastírání by byla pošetilá a medvědí služba literatuře samé. Každý, kdo literaturu zná jako celek, kdo se snaží chápat podmínky jejího vzniku, ví dobře, že v jejím Životě jsou chvíle setby a chvíle sklizní, chvíle průzkumů a chvíle rozhodných bitev, chvíle hledání výrazu, dechu doby a epochy a šťastné okamžiky nalezení. VI, že opravdu velké dílo, které silně obrazí svou dobu, které z ní vyjde a vrátí se, aby Ji skutečně zasáhlo a skutečně jl formovalo, není výsledkem blahovolné náhody, darem z nebes, dítkem sebelepší a sebeušlechtilejší vůle, ani pouhého uměleckého mistrovství sama o sobě, ale že skoro zákonitě stoji jako mohutná syntéza na konci nesčetných a nutných hledačských pokusů, výbojů, dílčích úspěchů a někdy i plodných proher, které mu prošlapou cestu, prostě, připraví podmínky jeho vzniku. Myslím, že o nic menšího než o taková díla nám dnes nesmí jít, protože taková nejenže ovlivní literaturu jako celek, stanoví pro nl nové a náročnější normy, ale teprve taková mohou sehrát v životě onu aktivní úlohu, která je pro umění specifická a nenahradiv telná jinou činností lidského ducha. Tuším, že Tolstej prohlásil a svou prací dokonce potvrdil, že největším nepřítelem skutečného díla je spěch. Spěch plodí především průměr. Piati-ii třeba v tělovýchově důležitost průměru výkonnosti a ne jen rekordy, mám pocit, že v literatuře a umění vůbec je to poněkud jinak, tam že jsou rozhodující vrcholky. To je kvalita. A skutečné dilo zraje složitě, pomalu, nesnáší netrpělivost. Myslím, že je to třeba mít na paměti, i když to nemůže být omluva ani pro lenost a laxní vztah umělce ke své práci, ani pro Jeho nezájem a odtrženost od života, o níž se dnes s oblibou a ne vždycky odpovědně mluví. Dovolím sl poznámku právě k této .otázce: osobně jsem přesvědčen a snad bych to' mohl doložit ze zkušenosti, že živý, nejen turistický nezávadný zájem spisovatele o život je přímo součást jeho talentu. Je obsažen v míře jeho talentu. Opravdový talent je nemyslitelný bez »žízně po životě«, neboť Je to největší pramen jeho tvorby a konec konců, každý tvůrce je svému talentu a dílu přímo odpověden. Ze zkušenosti dnes víme, že sotva existuje nějaký univerzální způsob kontaktu spisovatele se životem, a víme, že jeho ryze spisovatelské poznání není záležitost jen noetická, ale i etická, že je to věc nejen očí, uší a zápisníku, ale především vztahu k lidem. Takového poznání není samozřejmě nikdy dost a sotva lze pochybovat o tom, že podstatná část nedostatků má tady své kořeny. Ale na druhé straně: připadá ml zcela trapné a nedosti spravedlivé, když se tato »odtrženost« pochybně absolutizuje a když se z ni stává levná fráze v ústech některých estrádních přeborníků, kteří ztupivše své hroty na komunálech a byrokracii (bez ohledu na grunt problému, na faktický stav a na vlastní »odtrženost«), nacházejí tu — a to často bez skutečného zápalu a vtipu — dosti únosný a pohodlný terč. Nu, dubré chutnáni, nemyslím, že by to mohlo uškodit literatuře samé, tím méně prospět. Spíš to jen kalí vody a plodí zcela zbytečná nedorozumění. Tak Jako všechno lidské konání, podléhá 1 literatura a umění svým objektivním zákonitostem. Jsou Velice složité, ale nelze jim Uniknout. Přehlédnout je nebo jít proti nim, nemůže posloužit ani jí a v konečných důsledcích ani společnosti, proto je musíme poznat a podřídit se jim. Víc: přiznat si, kdy jsme je v minulosti přestupovali a kdy jim nejsme 1 dnes zcela právl a naučit se je používat. Poučit se z dobrých 1 trpkých zkušeností. Ted je k tomu dobrá příležitost, a podaří-li se nám to, nic není v cestě naději, že volání našich skvělých čtenářů zůstane bez ohlasu. JAN OTČENÁŠEK, spisovatel • RUDĚ PRÁVO Středa dne 10. října 19S2 Konstruktér a tvůrčí činnost Často slyšíme z řad našich pracujících : »Než vyvineme to čl ono a zavedeme sériovou výrobu, už nás dávno zahraniční konkurence předejde.« Tyto názory jsou mnohdy opodstatněny. Jejich obecnost však často zakrývá dobré výsledky naší práce. Abychom se vyrovnali se zahraniční konkurencí, je zapotřebí učinit mnohé změny v řízení vývojových a výzkumných pracovišť i v přípravě sériových výrob. Tradice, které nás ve světě nejednou proslavily, nelze zlehčovat. Chceme-11 však, aby naše vývojová a výzkumná pracoviště dále zlepšila své výsledky, je zapotřebí obsazovat je schopnými tvůrčími pracovníky. K zařazení nestačí pouze prokázat znalosti dostatečným vzděláním. Podstatným měřítkem musí být schopnost tvůrčí práce. Navrhuji, aby se již dnes počítalo se zařazením učebních osnov pro průmyslové a vysoké školy s výukou metodiky tvůrčí práce včetně praktických- řešeni některých problémů dotýkajících se prů myslových závodů. Vznikla by celá řada významných zlepšovacích námětů a vynálezů. Během studia by bylo možno určit, jaké předpoklady může mit absolvent v praxi, a výběrově zajišfovat obsazováni míst ve vývojových a výzkumných střediscích. V SSSR například existuje již katedra, kde se studuje samostatný obor metodika tvůrčí práce. Naše konstruktéry nelze vést pouze k slepému kopírování věcí, které už zítra nebudou mít technickou novost. Musíme hledat nové cesty technologických metod, účelných konstrukcí výrobků a strojů. Je jen velmi málo vynálezů, kterů by zajišťovaly po stránce technické fantazie značný předstih proli současnému stavn. Pak se může vyskytnout, že diskové brzdy pro automobily, které Jsoo dnes na svčtovém trim žádány, nelze z našf strany patentně zajistit, poněvadž již před 15 lety je patentovali zahraniční výrobci. Abychom mohli potom nsku tečnlt výrobu, nezbývá než koupit II cencl. i vynález může být zdro|em cen ných deviz pro náš stát, a to zejména v prodeji licenci, který se stal v mezi národním obchodě ledním z nejvýnos nčjšicb příjmů. STANISLAV KDCERÄ, Janov n. Nisou » Hospodárně na všech úsecích Cím více finančních a materiálových prostředků, strojů, nástrojů a paliv při rychlém růstu společenské výroby ušetříme, tím /více budeme moci použít opět v mnohem dokonalejší formě, ve výrobě i v osobni spotřebě. Na význam hospodárnosti ukazuje řada dopisů. JAN DREVOJANEK z Pržna ve svém dopise uvádí: Další růst dnes již vysoké životní úrovně v příštích letech je podmíněn vysokou a hospodárnou výrobou na všech úsecích naší práce. Skutečnost je však dosud jiná. Mnozí vedoucí pracovníci nevěnují dostatečnou pozornost režijním nákladům, přestože značně ovllv? ňují cenu většiny našich výrobků! Vyšší procento režie je do jisté míry opodstatněné, zvýší-11 se výroba technickým opatřením, jako mechanizací, automatizací, zlepšeným technologickým postupem apod., které ve svých důsledcích znamená snížení podílu základních mezd, na ně povětšinou při kalkulaci režijní přirážka navazuje. Co však říct, není-li v některém podniku modernizace výroby /na postupu, avšak režijní náklady rostou? Podnik nebo závod, který při zvýšené režií před sestavením plánů nákladů vlastní výroby současně nezajistil vyšší výrobnost cestou technického rozvoje, požaduje ze státního rozpočtu, z ministerstva apod. úhradu plánované ztráty, případně i neplánované, nebo se snaží snížit jednicové mzdy na odpovídající výši, aby vyrovnal důsledky vysoké režie. Rozdílnost hospodárnosti v závodech se stejnými výrobními podmínkami, (akož i v dalších organizacích je možno srovnávat s hospodárnosti osobni. Rodiny dvon zaměstnanců jednoho pracoviště s naprosto ste|nýml přifmovými i životními podmínkami |sou ve výdajnvých položkách značně rozdílné. Zatímco jedna s příjmem dobře vychází, druhá pro svou neúměrně vysokoo osobni spotřebu si stále vypůjčuje. Přirovnávaný soukromý život je věci jednotlivce, ale podobná »velkorysost« v různých společenských organizacich tě záležitosti všech. Všichni chceme, aby se dále zlevňovala výroba. |a jistě něco závadného v tom, jestliže ze dvou závodů, které majf stejnou nebu přibližnou výrobu a oba vyráběj! stejnou technologii, odvádí leden do státního rozpočtu plánovaný zisk, zatímco druhému je poskytována úhrada ztráty. Našemu hospodářství by značně prospělo. kdyby režijní náklady měly své trvalé místo v mezizávodni a v mezipodnikové soutěži, především pak v celostátní soutěži o Rudé prapory vlédy, GRO, ministerstev a odborových svazů. Dúsled nou kontrolu vykazovaných výsledků by mohl provádět ZV ROH za součinnosti kontrolní skupiny ŽO KSC. Z vykázaných úspor by mohla být dotována výstavba sociálních a zdravotních zařízeni, jako jeslo apod. K SPOTŘEBĚ PALIV píše X. HOUŽVIC z Prahy 2: Mnoho prostředků se věnuje na zvýšení těžby uhlí. Avšak méně pozorností se věnuje hospodárností pří spotřebě paliva. Paliva se často spotřebovává neoprávněně mnoho. Proč tomu tak Je? V domech s ústředním topením obsluhuji kotle lidé mající ve většině případů malé znalosti. V celostátním měřitku nám uniká mnoho nhli a koksu, přičemž nájemníci si stěžuji na špatné vytápěn) bytů, »topf se pánubohu do oken«. V našem domě začala stoupat spotřeba paliva z 8 na 14 vagénů. Požádali jsme bytovou správu o prohlídku kotelny. Kotelna byla v naprostém pořádku. Domovní komise se tlm nespokojila- Obrátili jsme se na Ostav pro výzknm paliv v Břevnově a byli jsme příjemně překvapeni. Ostav vyslal dva odborníky, kteři objevili vážné závady. Aby se řádně využily vědomosti zmíněných odborníků, navrhla domovní komise vedeni bytové správy přizvat v den topné zkoušky topiče z ostatních kotelen. Zkouška se konala, avšak správa žádné topiče nepřizvala. Práce zaměstnanců výzkumného ústavu tak' pomohla pouze našemu domu. Stálo by ještů za úvahu, jak by bylo možno řádně organizovat obsluhu více kotelen v jednom bloku jedním topičem. Topičům by se měly vyplácet prémie za úsporu paliva. Také rěkonstrukce kotelen na naltn, zemni plyn nebo mazut by snížila spotřeba. Rovněž zaváděni centrálních kotelen pro celé bloky a čtvrtě by přineslo podstatné úspory paliv. VEtíkA REZERVA Zde Je velká rezerva, které doposud málo využíváme. Inž. MILAN BIELIK z Bratislavy píše o investiční výstavbě v Zemědělství prováděné svépomocí: Hospodárnost na těchto stavbách by se značně zvýšila, kdyby 1 tuto výstavbu řídili kvalifikovaní pracovníci. Doposud se však využívá lidí, jež jsou po ruce. Tomu pak odpovídají výsledky. Na stavbě |ZD v Dolnej Lehotě byly neodborným vedením stavby špatně vybetonovány patky, oož představuje značné škody v nákladech na materiál a mzdy. je nesprávné šetřit při těchto investicích plat stavbyvedoucího, když na druhé straně nám utikajf desetitisíce. Promyšlená investiční výstavba zemědělských objektů uskutečňovaná na základě typových projektů získaných z experimentálních staveb, odborné 'vedení těchto staveb dávají předpoklady k vybudování hospodářství s moderní technologií a s úplnou mechanizací. To může úspěšně vyřešit rozvoj živočišné výroby. V JZD v Selících vypěstovali letos na třech hektarech súju, potřebnou pro náS potravinářský průmysl. Druistevnlct Jtl začali pokosenou sóju mlátit. (Foto P. Sturme) Sloučení s výrobou by projekci prospělo Jako vedoucí statik-kvalltář pro výstavbu měst a vesnic v Plzni jsem během své praxe dospěl k názoru, že 1 projekce má svůj neblahý podíl na stále se zvyšující rozestavěnosti ve stavebnictví. Nedostatky začínají již ptl výběru staveniště a zastavovacich studiích. Není vždy brán zřetel na základové poměry. Při realizaci staveb pak narážíme na složité zakládáni, které nejen podstatně zvyšuje náklady, ale také prapnost jíž předem ohrožuje včasné dokončení stavby Nevyužívá se vhodných stavenišť v zastavěných oblastech, ale projektují se většinou nová sídliště na okrajích měst. Zabírá sé tím cenná zemědělská půda a sídliště se prodražují budováním nových Inženýrských síti. Dalším nedostatkem projekce je podceňování konstrukce, často za cenu pochybného architektonického výrazu. Chceme-It snižovat cenu bytové jednotky, musíme se především obrátit na zlevňováni konstrukce, a nikoliv na snižován! vybavenosti bytů, jak se to nyní provádí. V celém našem -stavebnictví se projevuje nedostatek praxe a citu pro konstrukcí. Řízení projektových ústavů pro výstavbu měst a vesnic je Jednostranně ovlivňováno inženýry-architekty, zatímcp , stavební inženýři jsou odsunuti na podřadnou kole] Jako tzv. statici. Je třeba již při výběrech staveniště počítat s tím, že cenu objektu ovlivňuje především konstrukce a základy a méně již dispoziční řešení. Nedůstatky v konstrukcích a technologii se nepříznivě projevují na stavbách v neplněni plánu a zbytečném prodlužováni staveb Tím si také můžeme vysvětlit, proč provádéci podniky neplní plán. zatimco projektové ústavy dokonce plán projektových prací překračují Abychom dosáhli úplného zprůmyslnšnl našeho stavebnictvi, je třeba okamžitě tylo rozpory odstranit Myslím, že se stejné potížo neprojevuji jen u nás, ale i v celostátním měřítku Doporučuji proto sloučit projekcí s výrobou. Přispěje to ke zvýšeni praxe projektantů přímo na stavbách. Sloučení zároveň umožní uplatňoval nejnovějši výzkumy a zkušeností v projektech. Inž. LUBOMÍR PRINC, Plzeň ♦ ♦♦♦♦♦♦ »»+♦♦♦♦»♦♦♦♦♦♦ »»♦♦♦♦ Co vyžaduje další rozvoj prefabrikace průmyslových staveb Prefabrikace 1 na průmyslových stavbách je hlavni metodou zprůmyslnění, která sé u nás plně osvědčila od prvních pokusů montovat průmyslové technologické objekty z železobetonu. Ekonomický efekt prototypu nebývá obyčejně žádný, u prefabrikace první montované elektrárny Tisová III a IV se však plně projevil ve srovnání s tradiční monolitickou železobetonovou stavbou především úsporou materiálu :. řeziva, cementu, štěrkopísku, betonářské oceli, pracnosti na staveništi I společenské pracnosti a podstatným zkrácením doby. výstavby. Na stavbě mězlstrojovny jedné z elektráren se ekonomický efekt jeví takto: Zisk investora ze zkrácení výstavby o 1 měsíc asi 8 000 000 Kčs. Přitom se musí přiznat, že prefabrikacď*mezistrojovny je technicky nejobtížnějším a nejsložitějším případem průmyslové výstavby. Ve všech ostatních případech je společenský přinos montovaného betonu mnohem vyšší Ve srovnáni montovaného betonu s oce lovými konstrukcemi přistupuje navic ještě podstatná úspora hutního materiálu a sníženi odbytové ceny i za dnešních cen montovaného betonu, které jsou o něco vyšší než monolitického betonu v důsledku nesprávných cenových relaci a primitivního výrobního způsobu prefabriká tů tak, jak se dnes vyrábějí. Přes tyto velké úspěchy nepokračuje tempo zprůmyslněni stavebnictví tak, aby byly uspokojovány potřeby národního hospodář štvi. Podle našeho názoru je rychlý roz vo| prefabrikaoo na průmyslových stavbách brzděn tim, že ze sírany ministerstva výstavby je soustavné podceňována úloha zprOmyslněnl a zejména prefabrf kace na výstavbě výrobních závodů. To se projevuje v nezpracováni typových prvků průmyslových staveb, « nejasnosti o výstavbě výrobní zaKiadny prefabrikace konstrukci bndov, která se |evi reálná od r. 1970, I prefabrikace prací dokončovacích, jejfž koncepce žádná není. Přitom platné mzdové a finanční předpisy odpovídající tradičnímu stavebnictví s převládajíc! nekvalifikovanou práci a zpracováni materiálů méněhodnotných znemožňuji zaměstnáváni vysoce kvalifikovaných svářečů, montážnlků a podobných profesí, jakož I rozšiřování prefabrikace na průmyslových stavbách. Kvalitativni ukazatele plněni plánu nutí stavební podniky zbauovat se technických pracovníků nepracujících přímo ve výrobním procesu a ponechávat vývoj stavební konstrukce na státních ústavech výzkumných I projektových, kde však hlediska zprůmyslněnl stavebnictví na výstavbě kombinátů Jsou druhořadá a není jích dbáno. Proto zadávací proiekty nejsou nositelem progresivních stavebních metod. Navíc progresivní podniky, jejíchž úloha při rozšiřováni prefabrikace a nové techniky vůbec je sice uznávána, ale jsou ekonomicky postihovány za každé odchýleni od předepsaných ukazatelů, zejména plnění plánu zisku. Pro usnadněni technického rozvoje na výstavbě průmyslových závodů proto navrhujeme: 1. Ze strany ministerstva výstavby sta novit krátké terminy pro určeni rozsa hu prefabrikace na hrubé stavbě t při ře mostných pracich Tyto prefabrikáty ka talngiznval iakn celostátní typy a zajis tit výrobu v dusavadnính kapacitách Po kud na jejich výrobu kapacita nenf, nul no pomoci podnikům zavést dočasně'výroby v místě budovaných prefabrikátů. 2. Ze strany Státnt plánovači komise potvrdit, že pro průmyslovou výstavbu zpracovává: generálni projektant výkresy v měřítkách 1:200 a 1:100 jij. první a druhý stupeňI; generální dodavatel sta vebních práci e jeho subdodavatelé v měřitku 1:50 (výrobní výkresy, tj. Iřetl stupeň). Vyloučeni druhého stupně na technologických stavbách se projevilo jako nevhodné 3 Za strany podniků nutno zkoordinovat vývojové práce prováděné v rámci pověřeni ministerstva výstavby na úseku vývoje technologických souborů průmyslových objektů a vybavit vývojová pracoviště alespoň tak |ako ve strujirenstvl vzhledem k potřebě péče stavebnictví 0 technologickou úroveň stavební výroby -4. Ze strany ministerstva výstavby nutno zajistit, aby zásady vládního usnesení 147/62 »0 vědě a technice« platily 1 pro podniky hlavni stavební výroby a lednotlivé odbory ministerstva výstavby, aby zásady tohoto vládního usneseni provedly. V případě n. p. Armabeton Jsme prokázali, že je možno u podniku, který nikdy prefabrikael ani předpiatý beton nevyráběl, .během 3 let dosáhnout ročního objemu výroby prefabrikátů 40 000 m3, z toho 18 u/o předpjatého betonu, a to s vybudováním základny, zapracováním dělníků 1 techniků a s dosažením světových parametrů při vlastní montáži. Naše zkušenosti nabízíme (ale s malou odezvou) ministerstvu výstavby i ostatním podnikům, zejména pro '-.nahrazování ocelových konstrukci montovaným betonem. V podniku Jsme beze zbytku převzali metody zpracované v SSSR právě na úseku prefabrikace a nahrazování hutního materiálu montovaným betonem a domníváme se, že právě zde by bylo možno dosáhnout velkých úspor ve výstavbě hutních kapacit I mostáren, kdyby ocelové konstrukce budov byly omezeny jenom na místa, kde ;e ocel nenahraditelná vzhledem k podmínkám provozu Investora, a všude pnde by la nahrazena montovaným betonem dodávaným ze specializovaných výro ben pro potřebu průmyslové piefab rlkace. Inž. JIŘÍ MAJRICH, technický náměstek ředitele podniku ARMABETON Praha KDE MÁ BÝT TĚŽIŠTĚ PRÁCE Dokument ukazuje, že přední místo v činnosti odborů by měly zaujmout výrobní porady a další formy práce, které umožní prohlubovat účast pracujících na řízení výroby. Musím však říci, že právě organizování výrobních porad a organizátorská práce odborového úseku jsou jedním z nejslabších článků odborové činnosti. Ovlivňují i malou účast pracujících na zabezpečováni technického rozvoje, na prohlubováni socialistického soutěženi, na zlepšováni kvalifikace pracujících apod. Práce odborových orgánů, OstřednI radou odborů počínaje a závodním výborem ROH konče, se často vybíjí na zpracováván! a projednávání obsáhlých zpráv, na organizováni celpstáťních, krajských a okresních schůzí a aktivů, a tak zásada IV. všeodborového sjezdu »čelem k závodům« se neplní důsledně. Pokud se nezlepši práce odborového úseku především v organizování výrobních porad, nezvýší se vliv a význam odborové organizace vůbec. Vždyť výrobní porady, kde hlavními jsou mistr a úsekový důvěrník ROH, je místo, kde vedle hodnoceni plněni plánu se uskutečňuje kritika a sebekritika kolektivu pracovníků, upevňují se vzájemné vztahy soudružské spolupráce a pomoci jednoho druhému. Dosavadní stav však ukazuje, že výrobní porady tato posláni stále neplní. Je to tím, že odborové orgány a organizace k tomu nezajistily a nevytvořily podmínky. Ke škodě věci se zatím neplní usneseni, která přijala Ostředof rada odborů k rozvoji socialistického soutěženi, kde se vždy zdůrazňuje, že závazky se nemohou tvořit v kancelářích, ale v dflnách. Ve Východočeském kraji máme chemické závody, kde úsekový důvěrník a mistr takto k pinčnf úkolů přistupuji. Nenf prolo náhoda, že v provozech Českých závodů gumárenských v Náchodě i v Hradci Králové, v Krkonošských papírnách Broumov, ve Výzkumném ústavu organických syntéz Rybitvi i v některých dalších mů socialistická suulěž poměrně slušnou úroveň. Avšak v mnoha jiných závodech, například ve Východočeských papírnách Lanškroun nebo Fotochemě Hradec Králové, je lomu naopak. |ednánf a zejména hodnoceni závazků je na výrobních poradách a úsecích formální. Většina vyšších orgánů a funkcionářů , ROH tento stav zná, a přepe se stále závazky tvoři, kontroluji a hodnotí jen podle papfrů, v komisích, ve výborech, a to v závodech, okresech I v kraji, nikoliv však se všemi pracujícími na odborovém úseku, na výrobní poradě. Proto také mime ještě dost závazků formálních a málo účinných. Bylo by správné, aby se problémy výrobních porad a Jeüch řízeni ze strany ROH vyjasnily hlavně z hlediska pomoci vyšších odborových orgánů. Dosavadní dvoukolejnost v pomoci všeodborových a svazových orgánů ROH z okresu, kraje 1 z ústředí přímo závodům není účinná. Stála vlče funkcionářů ROH ze závodů chodí na schůze, aktivy a porady do okresu, kraje i ústředí než pracovníci vyšších orgápů ROH do závodů. Já sám jsem se jen v srpnu zúčastnil 12 schůzi nebo aktivů, z toho šesti v Praze, kromě našich vlastních akcí. Dalši dny jsem strávil nad zpracováváním zpráv. Na návštěvu závodů mi zbylo • nejméně času. Vyšší odborové orgány stále ještě vyžaduji od nižších orgánů a funkcionářů ROH mnoho písemných zpráv a hodnocení. Není divu, že prk soudruhům v závodě nebo v okrese 1 v kraji nezbývá čas na vlastni politickou a organizátorskou práci mezi lidmi. Tento stav volá po rychlé nápravě. JAR. PISA, předseda KVOS chemie Východočeského kraje Hutě a spolupráce v rámci RVHP Zúčastnil jsem se prací Intenzifikační skupiny při komisi černé metalurgie RVHP. Mohu z vlastních zkušenosti jen potvrdit, jak velký užitek může tato spolupráce přinést všem zúčastněným zemím Podle mého názoru bychom měli nabízených možností daleko více využívat. V naší Intenzifikační skupině bylí zástupci hutních závodů Československa, SSSR, NDR, Polska, Maďarska, Bulharska a Rumunska. Navštívili jsme hutni závody SSSR, NDR, Polska a naší republiky. Měli jsme za úkol zhodnotit dosavadní úroveň technologie výroby aglomerátu a kladné poznatky zahrnout do společných opatřeni k zvýšeni úrovně výroby aglomerátu. jak to Jde dělat jinak a lépe než n nás, nám ukázali naši sovětští přátelé. V Krlvoj Rogu jsme zkoumali aglomeraci v nových závodech. Obdivuhodně vyřešili hygienické podmínky. Stěny, stropy a podlahy umývají vodou, prach, který se usazuje v odprašovacím zařízeni, je unášen vodou až na filtr, kde se odvodni a zpět dává do vsázky. .Vfte, jak je to v našich hutfcb ■ vodou, může leckdo namftnout. Ant v Krivoj Rogu jim nestačila jejich řfčka. Postavili však kanál z Kachovské nádrže. A tak v aglomeraci, která je u nás prn svou prašnost hotovým postrachem, můžete v Krivoj Rogu vidět přímo u aglomeračnicb pásů fikusyl Rovněž v NDR, kde sl vybudovali aglomeraci na sovětském principu, jsme vidéli leccos poučného. Například hned dokonalou homogenizačnf skládku rud. U nás budujeme skládku ve VŽKG. Dobré zkušenosti z NDR by se tu měly uplatnit. lestliže naše skupina získávala zkušenosti, neznamená to, že sami jsme nemohli ničím přispčt jiným zemím. Gčastnfky intenzifikační skupiny zaujal způsob, jakým u nás chladíme aglomerát. I když výsledky naší cesiy nejsou ještě zpracévaně — zde vidím rezervy ve větší operativnosti a pružností — mohu potvrdit, že činnost intenzifikační skupiny příznivě ovlivní výrobu aglomerátu ve všech členských státech RVHP. Vítkovickým železárnám doporučila skupina přímo např. zavést lepši pořádek v uskladněni pod portálovými jeřáby, každému druhu vytyčit místo podle chemického složení. Bez jakýchkoliv nákladů mohou ve VŽKG uplatnit další doporučeni, změnit- při dávkování surovin pořadí a nedávkovat na samém počátku koks. Vede to k nepřesnému dodržováni množství paliva ve vsázce. Odplavováním prachu se značně zlepši pracovní prostředí. Chtěl bych Zdůraznit, že ani činnost odborníků v rámci komisi RVHP není a nebude samospasitelná. Ňa technicích a vedoucích v závodech nadále záleží, jak rychle a přesně budou navrhovaná řešeni aplikovat. Vždyť například pokud Jde o zkušenosti z výroby aglomerátu v sovětských hutích, nic nám nebránilo již dávno je získat v rámci oboustranně velmi bohatých styků. A zatím jsme v lom směru využívali spolupráce nedostatečně. DRAHOMÍR TROJKA, metalurg aglomerace VŽKG K řízení oborového výzkumu Naše strojírenství dosáhlo už vysoké úrovně, jsme v současné době schopni dodávat investiční celky, jejichž rozsah I provedeni vzbuzuje uznání. Na druhé siraně se projevila řada nedostatků právě na úseku technické úrovně Investičních celků Ukázala se nedostatečná úroveň řízeni oborového výzkumu, který řeší výrobní zařízení pro prováděni nestrojlrenských výrob nebo který íntenztflkuje zařízení stávající jednou z příčin nedostatků je smíšení celé řady různých úseků činnosti do jednoho pojmu »technický rozvoj«, poď nímž se dnes rozumí |ak zlepšování úrovně vyráběných zařízení, tak I zlepšování na úseku vlastních výrobních metod. První skupina u Investičních státků a výrobních prostředků zvyšuje produktivitu práce u spotřebitele, druhá u výrobce jednotní ukazatelé vytvářejí zmatek a nesprávná hodnocení a prosazován' výzkumných prací přinášejících užitek pouze jedné straně bez ohledu na celkový národohospodářský užitek Ukazatele u výrobců strojních zařízení vyvolávají zájem o kvantitativní plnění a o vlastní ekonomii strojírenské výroby, ale vedou k podceňováni výzkumu nových zařízeni. Příslušná ministerstva Jako by sl ani neuvědomovala, že nízká technická úroveň a zaostalost výrobních prostředků. se budou řadu lei projevoval v národním hospodářství nízkou produktivitou. Tak kupř u chemických zařízeni vyká zuje velké procento nízkou účinnost s vysokou váhu lednnu z příčin, proč vyrá běná zařízeni |sou Ičžšl proti zahraničním, je la, že dusavadnf klasické konstrukční materiály zaručuji nizké mechanické hodnoty. Začátkem roku 1962 prověřovaly komise SPK činnost výzkumných úslavú. Tyto komise odhalily převážnou část nedostatků a jejich příčiny a navrhly opatřeni k nápravě. Pro zabezpečeni vysoké technické úrovně nově budovaných investic i rekonstrukci se navrhuje rozdělit výzkum na výzkum oborový, řešfcl problematiku úrovně výrobních prostředků a Investičních celků, kupř. výzkum chemických zařízeni, potravinářských zařízeni apod., který úzce navazuje na specializované výzkumné a projektové ústavy a na výzkum sloužíct rozvoji vlastni výrobní strojírenské základny. Pro zabezpečeni úrovně projektů se navrhuje pověřit oborové výzkumné ústavy expertizou úvodních projektů Investičních celků e rekonstrukcí s povinnosti a pravnmocl vylučovat zastaralá, zařízeni z provozu s ohledem na celkový národohospodářský účinek. Úplné zabezpečení výzkumu chemických zařízení v celé šíři lohoío oboru by vyžadovalo vytvoření výzkumného ústavu o nejméně 1000 pracovnících. Podle našeho názoru by bylo účelné u tohoto oboru vytvořit mezinárodní výzkumný ústav sloučením existujících výzkumných pracovišť v socialistických stálech. Máme tim na mysli nejenom důslednou specializaci, ale vybudování specializovaných zkušeben jednotkových operaci I organizační vytvořeni předpokladů, aby těchto velmi nákladných zkušeben mohlo být běžně používáno pro potřeby všefch zúčastněných států l při řešení krátkodobých, konkrétních průmyslových úkolů Inž. |IR1 SCHREIBER, ředitel Výzkumného ústavu KSB, Brno 3>isle sromumiielně V dokumentu o výhledech se hodně píše o zvýšeni Ideologické úrovně K tomu vedou různé cesty A jedna z nich je četba dobrých knth Když fsem se v dílné ptal soudruhů, zda čtou politickou literaturu, někteří odpu věděli, že nečtou |e to prý příliš složité, nezáživné a nesrozumitelné. Nemají tak docela pravdu, znám knihy, a to např. i z oboru, klerý mnohým připadá velmi suchopárný — z politické ekonomie — které se dají čist s velkým zaujetím . le ovšem pravda. Že takových' knih |e po mérné velmi málo Autoři by si méll být védnml, pro koho plši Méli by se mírnit v používáni cizích slov a málo známých pojmů Redakce nakladalelsívl by měla dbál, aby složité \ výrazy byly v textu vysvětleny, případné aby byl k (exlu připojen slovníček a vysvětlivky Nedávno vyšla knížka |. Cvekla »Člověk a světový názor«. Velmi mě zaujala, při četbě této knihy jsem sl uvědomil mnohé, co jsem dosud jen nejasně tušil. Pochybují však, že sl běžný čtenář dovede přeložit úsloví »parendo vlncltur«, nebo zda jsou ntu samozřejmé takové pojmy jako teleologie čl kontemplace Málokdo má takovou vytrvalost, aby sl neznámé výrazy vyhledával ve slovníku Ne každý má konečně možnost k takovému slovníku se dostal nebo se s někým ustavičně jcadlt. Lze se pak divit, došlane-ll se mu taková knížka do rukou, že přečte dvě tři stránky, odloží jí b ostatní přesvědčuje: »Kdepak, to není nic pro nás, tomu obyčejný člověk neporozumí I« Navrhuji, aby se v deqjnfm tisku uveřejňovalo upozorněn) na nové knihy politické literatury vhodné pro samostatné studium nejširšího okruhu čtenářů A aulury prosím pište tak, abychom vašim knihám pokud možno snadno rozuměli a mohli podle toho jednal i v praktickém životě. RADOMIR PITUCHA, Ostrava 3 I