Rudé Právo, září 1964 (XLIV-XLV/243-272)

1964-09-12 / No. 254

R Proletáři všech zemí, spojte se! UBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V SOBOTU DNE 12. ZÁŘÍ 1964 CISLO 254 — ROČNÍK 44 (Právo lidu roč. 67) CENA 30 HAL. NALÉHAVOST MEZINÁRODNÍ PORADY Ve společném československo-sovět­­ském prohlášení se znovu potvrzuje naprostá shoda názorů naší strany a KSSS na aktuální problémy meziná­rodního komunistického hnutí. Obě komunistické strany pokládají za na­léhavý úkol svolání nové oorady ko­munistických a dělnických stran v nedaleké budoucnosti. Naše strana podporuje návrh KSSS předložený po konzultaci s bratrskými stranami, aby 15. prosince letošního roku začala v Moskvě práce redakční komise před­stavitelů 26 komunistických stran. Naše strana vyšle k navrženému datu do Moskvy svou delegaci a bude se stejně jako v minulosti aktivně podílet na všech přípravných pracích. Bilance dosavadního přípravného stadia před zahájením práce redakční komise je zcela jednoznačná. Velká většina komunistických a dělnických stran dala najevo svůj souhlas s po­radou a ochotou aktivně se zúčastnit její přípravy vyjádřila svou vůli zúčastnit se porady komunistických a dělnických stran v příštím roce. Komunistické a dělnické strany si uvě­domují, že jedině společnými akcemi lze dosáhnout normalizace v komu­nistickém hnutí, překonat existující těžkosti, a co je nejdůležitější, vy­tvořit předpoklady k ještě mocnější­mu dalšímu vzestupu komunistického hnutí. Uvědomují si, že jedině vzájem­né konzultace, výměna zkušeností, kolektivní projednání všech nejdůle­žitějších otázek, obnovení a upevnění jednoty marxistických stran odpovídá internacionální podstatě komunistic­kého hnutí, úkolům, před nimiž dnes komunisté stojí a které za ně nemůže nikdo vyřešit. Od poslední mezinárodní porady komunistických a dělnických stran uplynuly již čtyři roky. Za tuto dobu dále pokračoval neobyčejně rychlý vývoj ve světě, v němž se jednoznačně potvrdily základní závěry, společně vypracovaných dokumentů o charak­teru naší etapy, o nových možnostech, které dnes před komunistickými stra­nami a všemi demokratickými silami vyvstávají. Stručně řečeno: praxe ově­řila správnost společně vypracované generální linie komunistického hnutí. Za uplynulé období však došlo 1 k dalším neobyčejně závažným udá­lostem a změnám, na něž musí ko­munisté reagovat patřičným způso­bem. Lze soudit, že uskutečnění nové mezinárodní porady by bylo zcela ne­­zbytné i za předpokladu, že by ne­existovaly problémy a těžkosti vyvo­lané čínskými předáky, Komunistické a dělnické strany považují konání mezinárodních porad za osvědčenou metodu k obnovování a prohlubování jednoty. V tomto směru bylo také i na poslední moskevské poradě přijato jasné stanovisko a byl schválen zá­věr, že svolavatelem mezinárodních porad má být po konzultacích s ostat­ními bratrskými stranami KSSS. V situaci, kdy čínští předáci přešli k otevřenému politickému boji s ko­munistickým hnutím a kdy dali osten­tativně najevo, že hodlají rozpory dále zostřovat, je svolání nové mezinárod­ní porady ještě nutnější. Nelze přece zavírat oči před tím, že činnost čín­ských rozvratníků způsobuje již delší dobu mezinárodnímu komunistickému hnutí vážné škody, že již dnes mimo jiné právě v důsledku politických akcí čínských rozbíječů nebezpečně stoup­la a stoupá troufalost ultrapravičác­­kých a nejreakčnějších sil. Pro čínské předáky se stává vším boj proti Komunistické straně Sovět­ského svazu a dalším marxisticko-le­­ninským stranám, jdou v tom až k nejabsurdnějším krajnostem. Do­konce i kampaní proti imperialistům USA využívají hlavně k tomu, aby mohli ukázat »ošklivé rysy Sovětské­ho svazu«. Také v oblasti národně osvobozeneckého boje utlačovaných národů zřejmě podřizují kroky, které činí, hledisku útoků proti KSSS a Sovětskému svazu a ostatním podle nich revizionistickým stranám a ze­mím. Čínští předáci již dávno přenesli své ideologické neshody s mezinárod­ním komunistickým hnutím na mezi­národní vztahy se socialistickými ze­měmi. Došli tak daleko, že Mao Ce­­tung ve známém -rozhovoru s japon­skými socialisty například v podsta­tě doporučuje německým revanšis­­tům, aby se nespokojili s výsledky druhé světové války a kladli Sovět­skému svazu a dalším socialistickým zemím územní požadavky, a vyzývá k expanzionistické aliancí proti So-větskému svazu především Japonsko, ale i další imperialistické země. Plně sdílíme stanovisko, které vzhledem k situaci v mezinárodním komunistickém hnutí vyjádřil ve svém projevu při podpisu společného československo-sovetského prohláše­ní soudruh N. S. Chruščov: »Za těchto podmínek je zřejmě je­diným rozumným a správným řeše­ním, aby se sešil představitelé všech bratrských stran, které hájí jednotu řad mezinárodního komunistického hnutí. Je zapotřebí důsledně bojovat za sjednocení na marxisticko-lenin­­ském základě, za spojení našich sil v zájmu míru a socialismu. Bojovat za jednotu — to znamená mobilizovat revoluční síly proti našim třídním ne­přátelům. Bojovat za jednotu, to zna­mená odhalovat rozbíječe, kteří se stavějí proti jednotě našich řad. Je zapotřebí je samozřejmě odhalovat nikoliv spíláním, na které se specia­lizují pekingští předáci a někteří z je­jich společníků, ale na základě revo­lučního učení, na základě faktů.« Většina bratrských stran chápe, že chystaná porada je nezbytná, že bu­de mít význam hlavně v tom, že po­může komunistickému hnutí k další­mu úspěšnému postupu vpřed ve všech stěžejních obecných otázkách protiimperialistického boje, že bude vhodnou platformou názorové výmě­ny a vzájemných konzultací. Někteří činitelé komunistických stran, vážně znepokojeni rozbíječskýml akcemi čín­ských vedoucích, vyslovili však ná­zor, že by bylo lépe v dané situaci poradu nesvolávat a nejprve podnik­nout předběžné kroky ve snaze sblí­žit stanoviska. Obávají se, že porada nebude nyní užitečná. Takové názory nesporně plynou z dobrých úmyslů, Jak je však usku­tečnit? Je známo, že pokusů o urov­­nání rozporů byla podniknuta řada, Avšak vedoucí KS Číny soustavně od­mítají hledat společně takové cesty, které by vedly k praktickému sblížení hledisek, naopak dělají vše k pro­hloubení neshod. A nejen to: z dobré vůle jiných stran zřejmě vyvozují zá­věry o jejich »slabosti« a o síle své vlastní pozice. Porada nebude svolána k tomu, aby někoho »exkomunikovala« nebo aby , vynášela kategorické orte­ly. Právě na ní se má rozvinout prak­tické úsilí o vytvoření podmínek k překonání rozporů. Její srp vsi bude pozitivní. Aby se stanoviska sblížila, je třeba se sejít a společně základní otázky v zásadních diskusích zhod­notit. Pro marxisty-leninovce byla a vždycky bude klíčovou otázkou otázka jednoty marxisticko-leninských stran a jejich společného postupu. Jedině v jednotě a ve společném postupu komunistických a dělnických stran je nepřemožitelná síla. V dnešní době je nezbytné přísně respektovat spe­cifičnost podmínek a ůkolů, které sto­jí před jednotlivými stranami, počítat s jednotlivými stanovisky k různým otázkám. To ovšem neznamená, že by snad požadavek pevné a skutečné, na zdravých základech založené interna­cionální jednoty byl dnes méně ak­tuální, než tomu bylo kdykoli v mi­nulosti. Společnému boji by neprospělo, jest­liže by se jednotlivé oddíly komunis­tického hnutí od sebe oddělovaly po­dle toho, zda pracují ve vyspělých kapitalistických zemích nebo patří-li do socialistického společenství nebo představují-li lid, který dosud boju­je za definitivní vymanění z imperia­listického područí, a jestliže by se po­dle toho budovala různá centra. Je­den je náš základní cíl — boj za mír a komunistickou budoucnost světa, jedna je naše ideologie — věčně živý a tvořivě se rozvíjející marxismus­­leninismus. Jednotlivé komunistické a dělnické strany, v první řadě vedoucí činitelé těchto stran mají v této situaci mimo­řádně velikou odpovědnost. Mohou jí dostát jen tehdy, pokud budou usilo­vat o neustálé obnovování a upevňo­vání jednoty bratrských marxisticko­­leninských stran, o společný postup při plnění základních, vpravdě histo­rických cílů. Tomu nás učí slavné tra­dice revolučního dělnického hnutí, na­še vlastní zkušenosti a praxe. »Proletáři všech zemí, spojte se!« napsali sl komunisté před více než sto lety v záhlaví svého prvního progra­mového dokumentu. V zájmu posílení internacionální jednoty přistupuje me­zinárodní komunistické hnutí i k pří­pravám nové mezinárodní porady a nemůže být pochyb o tom, že tato porada, jednotná revoluční vůle a le­ninská zásadovost marxisticko-lenin­ských stran významně. přispějí k upevnění soudružského svazku svě­tového revolučního hnutí v boji za mír a komunismus. VELKE MOŽNOSTI VÝMĚNY ZBOŽÍ S ITÁLIÍ PRAHA 11. září (ČTK) — Místo­předseda vlády inž. O. Šimůnek přijal v pátek Italského ministra zahranič­ního obchodu Bernardo Mattarellu, který se zúčastnil brněnského vele­trhu. Měl s ním rozhovor o současném stavu a možnostech rozvoje výměny zboží mezi ČSSR a Itálií. Oba shodně konstatovali rychlý vzestup výměny zboží mezi oběma zeměmi v poslední době. Shodli se na tom, že existují velké možnosti pro rychlý její růst, a vyjádřili upřímnou snahu vzájemné hospodářské styky upevňovat a dále rozvíjet. Rozhovoru se zúčastnil náměstek ministra zahraničního obchodu F. Ma­reš a další vedoucí pracovníci minis­terstva zahraničního obchodu. Přijetí byl rovněž přítomen mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Italské re­publiky, v Praze Andrea Ferrero, tr t NOVÍ VYSOKOŠKOLŠTÍ PROFESOŘI PRAHA 11. září (ČTK] — President republiky jmenoval 28 nových vyso­koškolských profesorů. Jmenovací de­krety jim v pátek v Praze odevzdal náměstek ministra školství a kultu­ry prof. inž. dr. B. Kvasil. Mezi novými profesory jsou inž. dr. V. Herout, doktor chemických věd, člen-korespondent ČSAV, pro obor organické chemie, doc. dr. J. Reinber­­ger pro obor hry na varhany, doc. MUDr. A. Gutmann, doktor lékař­ských věd, pro obor patologické fy­ziologie a další významní odborníci a vědečtí pracovníci, PRVNÍ KRŮČKY - 83 AKCÍ V PLÁNU NA ROK 1965 Komplexní modernizace - cesta vysoké efektivnosti Průměrná doba návratnosti investic 1,7 roku • Podíl komplexní modernizace na celkových investicích je dosud nepatrný • Asi čtvrtina akcí není dosud dostatečně projektově připravena PRAHA (zš) — V plánu rozvoje vědy a techniky na rok 1985 dochází po­prvé ve větším měřítku k organizovanému uskutečňováni komplexní mo­dernizace celých závodů či výrobních úseků. Na základě návrhů minister­stev vybrala Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a do plánu zvyšováni technické úrovně výrohy zařadila 83 akci komplex­ní modernizace, jejichž realizace si vyžádá 912 mil. Kčs na inves­tičních nákladech (71 % z toho je určeno na stroje a zařízení). V roce 1965 bude ovšem z této částky proinvestována jen část — 278 mii. Kčs. K tomu třeba dále připočíst 57 vybraných akcí modernizace mani­pulování s materiálem, která je již po léta označována za jednu z největších rezerv růstu produktivity práce v našem národním hospodář­ství. 389 mil. Kčs, které budou vynaloženy zejména na paletizaci a kontej­nerizaci, má přinést relativní úsporu téměř 5500 pracovníků a 140 mil. Kčs na vlastních nákladech. Z programu komplexní modernizace pro příští rok vyplývá, že jde vesměs o akce, které značně převyšuji dosa­vadní průměrné využiti investičních prostředků. Efektivnost většiny z nich je minimálně 5—7krát vyšší než u ostatních investic. Nechť o tom ho­voří některá fakta: DOBA NÁVRATNOSTI: Vynaložené in­vestiční prostředky se vrátí ve velmi krátké době, při komplexní modernizáld v průměru za 1,6 roku, při modernizaci manipulace s materiálem za 1—3 roky. Např. modernizace a soustředěni výroby trakčních výzbrojí v ČKD Praha se má zaplatit úsporou vlastních nákladů za necelého půl roku, komplexní moderni­zace v LIAZ Rýnovice za 2,1 roku, výměna strofního zařízeni tkalcovny v Žilíně za 4 roky, komplezně mechanizované linky na výrobu pečivá za 2,5 roku atp. DOBA REALIZACE: Zatimco celostátně je průměrná doba, za kterou se uskuteč­ňuji jednotlivé investiční úkoly, 7,2 roku, u většiny plánovaných akci komplexní moderizace se pohybuje mezi 1—2,5 roku a jen v ojedinělých případech tuto lhůtn překračuje, jak o tom svědčí tyto údaje: % z celkového počtu akcí do 1 roku bude dokončeno 12,5 do 1,5 roka 33,0 da 2,5 roku 33,0 nad 2,5 roku 21,5 NÁKLADY NA ÜSPORU 1 PRACOVNÍ SILY: Také investiční náklady na rela­tivní úsporu 1 pracovní síly, která činí v průměru 72 tis. Kčs, jsou o 15 % nižší než celostátní průměr všech investic v le­tech 1955—1962. PRODUKTIVITA PRÁCE: Program kom­plexní modernizace jako celek zatim jen nepatrně ovlivňuje růst produktivity ve zpracovatelském průmyslu. Svědčí o tom skutečnost, že očekávaná relativní úspo­ra 12 703 pracovních sil do roku 1970 představuje necelé 1 % růstu produktivi­ty práce ve zpracovatelském průmyslu. To je odraz dosud nepatrného podílu komplexní modernizace na celkových in­vesticích. Přimo na jednotlivých modernizova­ných úsecích však dochází k velmi výraz­nému zvýšeni produktivity práce. Tak navrhovaná modernizace a soustředění výroby trakčních výzbrojí v ČKD Praha zvyšuje produktivitu práce o 75 %; mo­dernizace výroby hydrodynamických pře­vodovek v téže výrobně hospodářské jednotce znamená růst produktivity o 60 pmcent; specializace výroby rotačních součástí Závodů silnoproudé elektrotech­niky v závadě Tanvald přináší vzestup o 87 8/<p; zavedením spřádací linky PE/SV v závodě Tanvald vzroste produktivita téměř na trojnásobek a modernizací přá­delny lnu ve Vrbně pod Pradědem dvoj­násobně atp. Slabý článek: Projektová příprava Plný úspěch plánovaných akcí však není dosud plně zabezpečen. V době sestavení programu byla ohrožena projektová příprava asi u Ví akcí komplexní modernizace, což by pak znamenalo nutnost povo­lovat v některých případech výjim­ku z projektové připravenosti. To je ovšem vždy zdroj mnoha komplikací a obtíží, jež ve svých důsledcích oslabují ekonomický efekt moderni­zace. Totéž se ukazuje i u projekto­vé přípravy modernizace manipulo­vání s materiálem. V ministerstvu všeobecného strojírenství nebyla ješ­tě donedávna u většiny akcí dokon­čena projektová příprava. Nemají-li se tyto nedostatky opa­kovat v plánu na rok 1966, je čas již nyní začít s přípravou jednotlivých akcí pro toto období, neboť Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky již v únoru 1985 provede jejich výběr pro zařazeni do plánu. Mnohem větší možnosti dosud nevyužity Přes prokazatelně vysokou efektiv­nost komplexní modernizace zůstává její vliv na celkové výsledky ná­rodního hospodářství minimální. To souvisí s tím, že její podíl na celko­vých investicích do národního hos­podářství je dosud nepatrný. Poně­kud výraznější, i když přitom stála ještě neuspokojivý, je podíl moder­nizací v potravinářském průmyslu, kde dosahuje 11 %. V podnicích ostatních ministerstev je to ještě méně: spotřební průmysl 6,0 %, všeobecné strojírenství 4,0 %, těžké strojírenství 3,3 %. Již dosavadní stav práci na rozvoji vědy a techniky do roku 1970, třebaže je dosud v počátcích a nemůže se ještě opřit o řadu koncepčních oboro­vých studií, které musí vytvořit páteř dlouhodobého programu modernizace, ukazuje velké možnosti mo­dernizace. Podle těchto úvah je možno do roku 1970 počítat s moderni­zacemi ucelených úseků výroby v rozsa­hu asi 13 miliard Kčs investic a do­sáhnout relativní úspory nejméně sto tisíc pracovníků. Dosavadní stav, kdy modernizaci dilčich výrobních úseků je třeba prosazovat z nejvyššich orgánů řízeni, třebaže jde o úkoly, jež by měly být nedílnou součástí řidiči činnosti oborových orgánů, jen znovu signalizu­je naléhavost změn v systému plánovi­tého řízení národního hospodářství. Stavby chemických a hutních kombinátů v SSSR vyžadují ročně desítky nových výkonných turbokompresorů. Hlavním dodavatelem těchto zařízení je Závod turbokompresorů ČKD Praha. Pracující tohoto závodu připravují v současné době k expedici do Sovětského svazu turbokompresor »Gusta«, určený pro chla­dicí zařízení jednoho z nově budovaných chemických kombinátů. Montéři J. Be­ran a F. Paulát demontují turbokompresor »Gusta« po zkušebním provozu. Foto ČTK — J. ŠAROCH Z JEDNÁNÍ KOMISÍ ÚV KSČ PRAHA 11. září (z) — V pátek zasedala v Praze zemědělská ko­mise ÜV KSČ. Jednání se zú­častnili 1 poslanci-členové zeměděl­ského výboru Národního shromáždění. Byl projednán předběžný návrh zá­kladních úkolů rozvoje zemědělství do roku 1970. Výklad k návrhům před­nesl náměstek ministra-předsedy Státní plánovací komise inž. Fr. Kord. Základní úkoly rozvoje zemědělství do roku 1970 vycházejí ze závěrů XII. sjezdu KSČ. Růst “ržní produkce do centrálních fondů má být zabezpečen cestou výrazné intenzifikace výroby, zvláště chemizací, zvýšenou výrobou a kvalitou krmných směsí a Účelnou investiční výstavbou. Značná pozor­nost bude v příštích letech věnována řešení problému pracovních sil, ze­jména náboru mládeže a zabezpečení bytů. Jednání zdůraznilo, že stanovené úkoly jsou v zemědělství splnitelné za předpokladu soustředěného úsilí so­cialistických zemědělských závodů i ostatních odvětví národního hospo-dářství zabezpečujících rozvoj tohoto důležitého odvětví. Připomínky členů zemědělské ko­mise i poslanců Národního shromáž­dění a závěrečné slovo člena předsed­nictva ÚV KSČ a předsedy zemědělské komise soudruha J. Hendrycha budou cennou pomocí při dalších pracích na sestavování směrnic národohospodář­ského plánu do roku 1970. □ V pátek za předsednictví tajemníka ÜV KSČ soudruha V. Kouckého zase­dala také právní komise ŰV KSČ. Komise projednala některé otázky dal­ší práce národních výborů související s přípravou celostátní porady o úko­lech NV v započatém volebním ob­dobí. Dále se komise zabývala návrhy na nová opatření v trestním řízení. Nová opatření směřují k posílení kontroly zákonnosti v činnosti všech orgánů činných v trestním řízení podle zásad, které pro tuto oblast stanovil ŰV KSČ koncem loňského roku a na jaře letoš­ního roku. V srpnu v průmyslu plán splněn nn 100,7 %­ Podle předběžných výsledků byl plán hrubé výroby v průmyslu splněn v měsíci srpnu na 100,7 °/o (bez míst­ního a družstevního průmyslu a bez podniků řízených národními výbory). Potěšujíc! je zejména to, že v podni­cích ministerstva paliv byl srpnový plán překročen na 102,4 °/o. Rovněž tak v podnicích hutního průmyslu a rudných dolů byl pián splněn na 102,8 procenta a ve stavebnictví na 102,9 procenta. Zvlášť úspěšně byl splněn plán v dopravě — na 105,1 %. Příznivé výsledky zaznamenali i pra­covníci chemického průmyslu, kde byl plán za srpen splněn na 100,1 %, a ve spotřebním průmyslu na 100,7 %. Pod­niky těžkého strojírenství splnily mě­síční plán na rovných 100 °/o, avšak ve všeobecném strojírenství jen na 99,7 procenta. Plán nebyl splněn rovněž v podnicích Ústřední správy energe­tiky — jen na 99,6 % a v potravinář­ském průmyslu na 99,9 %. VLÁDA 0 OCHRÁNÍ STÁTNÍHO TAJEMSTVÍ PRAHA 11. záři (CTK) — Vláda na své schůzi projednala a schválil, soubor opatření ke zvýšení ochrany státního, hospodářského a výrobní­ho tajemství. Základní myšlenkou těchto opatření je zesílení ochrany závažných údajů, které v důležitém zájmu republiky či v obecném zájmu musí být utajovány a přísně stře­ženy, ' Množství utajovaných skutečností bude podstatně sníženo. Omezí se po­čet pracovníků, kteří s utajovanými skutečnostmi přicházejí do styku. Nová opatření k zesílení ochrany státního, hospodářského a výrobního tajemství předpokládají přísné do­držování schválených směrnic a do­držování zásad bdělostí a ostraži­tosti všemi občany. JMENOVÁNÍ CS. VELVYSLANCE V KENI PRAHA 11. září (ČTK) «-■ President íepubliky soudruh Antonín Novotný jmenoval Zdeňka Roškota mimořád­ným a zplnomocněným velvyslancem ČSSR v Keni. Z MEZINÁRODNÍHO VELETRHU V BRNĚ Zahraniční hosté potvrzují vysokou úroveň exponátů NÁRODNÍ DEN ŠVÉDSKÁ BRNO 11. září (fm) — Národní den Švédská na brněnském veletrhu byl v pátek. Účast švédských vystavovatelů na letošním veletrhu jo opět větší než v minulém roce. Kromě Pavilónu národů jsou švédské expozice v 7 pavilánech a na několika volných prostranstvích. Návštěvníci zde najdou exponáty počí­tacích strojů, důlní, stavební a zemědělské stroje, automobilové a motorové díly, osobní automobily a jiné výrobky.K Obchodní styky ČSSR se Švédském se neustále rozvíjejí. Do Brna na ve­letrh přijel i zástupce firmy Jernbola­­get pan Sture Landin, který ,u nás nakupuje lovecké a sportovní zbra­ně a dodává je do 500 prodejen ve Švédsku. Říká, že naše zbraně, např. pistole GrUlov, jsou vynikající kva­lity. Prohlásil také, že se dnes ve Švédsku prodá více. československých sportovních zbraní než zbraní stejné­ho druhu domácí výroby. V pátek přijela do Brna na veletrh řada významných zahraničních hos­tů. Byl mezi nimi například, tajemník RVHP soudruh N. V. Faddějev, kte­rého po prohlídce veletrhu přijal mi­nistr zahraničního obchodu ČSSR soudruh F. Hamouz. Ná otázky novi­nářů se soudruh Faddějev pochvalně vyjádřil zejména o expozici textilních strojů. Řekl, že jde vesměs o stroje, které vyrábějí socialistické státy v ko­operaci, a že předpokládá, že při dal­ším prohloubení spolupráce dosáh­nou socialistické země rychlejšího uvádění novinek do výroby. Dalším hostem, kterého přijal v po­ledne ministr zahraničního obchodu F. Hamouz, byl ministr obchodu, a ob­novy Rakouska pan dr. Fritz Bock. Také on při rozhovoru s novináři po­tvrdil vysokou úroveň letošního brněnského veletrhu. ALEXANDROVO NÁMĚSTÍ — jedno ze středisek hlavního města NDR — dostalo výstavbou nových budov no­vou tvář. Foto Zentralbild SKONČILA VI. PLENÁRNÍ SCHQZE ÚRO Dokončit vypracování kolektivních smluv PRAHA 11. září (zš) — V pátek po­kračovalo VI. plenární zasedání ÚRO diskusí. Pozornost např. vyvolalo vy­stoupení předsedy Okresní odborové rady v Jablonci n. Nisou soudruha Hoffnera, který hovořil o zkušenos­tech z n. p. LIAZ při snižování zmet­kovitosti. Důsledným uplatňováním úhrady škody za zaviněné zmetky by­lo v krátké době dosaženo podstat­ného snížení ztrát. Soudruh Hoffner však hovořil o tom, že přes snahu OOR, podporovanou i okresním výbo­rem strany, se o rozšíření těchto zku­šeností neprojevuje v jiných závodech dostatek zájmu. Soudruh Kosntr ze Západočeského kraje reagoval ve svém diskusním pří­spěvku na onu část projevu soudruha Zupky, ve kterém kritizoval názory ně­kterých hospodářských pracovníků, že zvýšení pravomoci a posílení úlohy pod­niků a jejich vedoucích je uskutečnitel­né jen za předpokladu, že úloha odbo­rových organizaci v závodech bude omezena a zúžena. Podle těchto názo­rů, jak o nich hovořil soudruh Znpka, uplatňováni některých úkolů odborů prý omezuje pravomoc hospodářských pra­covníků, či je dokonce v rozporu se zá­sadou jediného vedoucího. Soudruh Kas­uar v zásadě souhlasil, ale vyslovil názor, že hovořit jen na adresu hospo­dářských pracovníků by znamenalo for­mulovat problém jednostranně. Uváděl, že rovněž odboroví funkcionáři a odbo­rové orgány někdy projevnjí snahu hlav­ně rozhodovat o mnohých otázkách a již méně pozornosti věnují vlastni organi­zační práci při uskutečňováni různých rozhodnuti. Rada soudruhů hovořila o zkušenos­tech s organizováním socialistického soutěžení, z průběhu prověrky aktiv­ních opatření atp. V závěru zasedání, které ukončil soudruh Zupka, bylo přijato usnese­ní. Plenární schůze v něm vyslovuje dík všem pracujícím za aktivitu a Iniciativu při plnění úkolů letošního plánu a při překonáváni obtíží v ná­rodním hospodářství, jež se projevila zejména v soutěžení na počest 20. vý­ročí Slovenského národního povstání a osvobození ČSSR. Usnesení dále orientuje odborové orgány a organizace na nejbližšl úkoly, jež vyjadřuje heslo »produkti­vita — kvalita — hospodárnost«. Jedním z prvořadých úkolů závod­ních výborů je dokončit ,— v souvis­losti s přípravou a schválením plánu — vypracování návrhů kolektivních smluv. Odbory budou nadále organi­zovat a rozvíjet socialistické soutě­žení na počest 20. výročí osvobozeni Československa. VYZNAMENÁNI HORNÍKU PŘÍBRAM 11. září (ČTK) — Tři Řá­dy rudého praporu práce a 15 Řádů rudých hvězd-práce předal v pátek na slavnostním zasedání příbramských horníků nejlepším z nich místopřed­seda vlády O. Černík. Jménem delegace strany a vlády pak Příbramským blahopřál k dosaženým výsledkům a poděkoval za jejich pra­covní Ušili. omu to hrají? Mlhavé ráno na Karvinsku se teprve probouzelo, ale po nádvoří se už roz­léhaly veselé pochody, muzikanti v na­žehlených havířských stejnokrojích na Širokém chodníku před hlavním vcho­dem do správní budovy l koupelen foukají do svých nástrojů ze všech sil. Že by tu také slavili nějaký rekord, které se v poslední době na karvin­ských dolech opět začaly rodit? Náhle tě upoutá hlouček lidí stojících ne­daleko hudebníků kolem veliké bles­­kovky, kterou ten, co ji sem přinesl, neměl ani čas řádně postavit. »Vítě­zové hrají poraženým« — volají na ní velká písmena a ta další oznamují, Že v mezipodnikové soutěži zvítězili pra­cující Dolu l. máj nad. »velmi dobrým soupeřem — Dolem čs. armády«. Tak už jsem doma. Kdo by tady na Karvinsku nevěděl o zdravém klání dvou největších dolů v revíru! Již vlo­ni začali a podobny příklad živé sou­těže bys byl v celé republice určitě nenašel. Na Dole čs. armády měli přesný přehled o každém kroku »má­­jováků«. »Májováci« věšeli transparen­ty o svých úspěších před bránu »armá­­ďákům« a ti zase opačně, jeden mě­síc přišla kapela vítěze zahrát pora­ženému (tak je to v podmínkách sou­těže), druhý měsíc zvítězil poražený a oplatil to. A nakonec? Kdepak, tady se nedalo říci, že by byl někdo pora­žen. Téměř současně — a to již 3. pro­since — splnil jeden velkodůl celoroč­ní plán těžby a za pár hodin druhý. A pak — téměř celý měsíc těžily oba ulili navíc, což historie OKR nepama­tuje. Přes půl miliónu tun uhlí dali havíři a technici obou dolů národní­mu hospodářství navíc. A velkou zá­sluhu na tom měla soutěž. A dnešní vyhrávání dechovky ne zvratné dokazuje, že tato soutěž ne­usnula, že t letos se největší doly na černé uhlí v republics pustily do zápolení. A Jak je vidět, v poslední době vítězí Důl 1. máj, protože jejich kapela hraje na půdě »armáďáků«. Zástupy havířů a techniků jdou na ranní směnu, »májovácká«' kapela jim pěkně vyhrává do pochodu. Někteří si zanotují hranou písničku, jiní se po­tutelně usmívají a mnozí si neodpustí štiplavou poznámku: »Prvý ráz letos zvítězili a už. přišli vyhrávat!« Dloubán v modrém tričku sl posunul čepici do týla. »Ale je to dost, že nás alespoň ocenili jako dobrého soupe­ře.« Jiný, starší havíř, který tu už jistě fárá poslední roky, pokynul muzikan­tům: »Jen hezky hrajte, synci,-a hez­ky od podlahy — však my vám to brzy oplatíme.« »I vy pěrunt,« otočil se k muzikan­tům jeden z hloučku, »vám to vyhrál rekord na Míru ...« A má hodně pravdy. Vždyt závod Mír / Dolu 1. máj) jen v červenci a srpnu pří rekordní kombajnové těžbě dal na­víc přes 34 tisíce tun uhlí. Ale také na Dole čs. armády jasně svítila hvězda a během 3 letních měsíců tu vytěžili 24 tisíc tun uhlí navíc. Na Dole čs. armády zvítězili ul v březnu, v dubnu, v květnu i v červ­nu. Havíři a technici tohoto dolu chtě­jí do konce roku vytěžit 180 tisíc tun uhlí nad plán. »Májovácí« svůj záva­zek ke Dni horníků — 110 tisíc tun uhlí navíc — už také splnili,, a jistě to není jejích poslední slovo. Vždyt jen závod Mír, držitel světového rekor­du v těžbě uhlí kombajnem, chce v le­tošním roce vytěžit 130 tisíc tun uhlí nad plán. Ve větru prohánějícím se karvín­ským poddolovaným územím se nyní přede Dnem horníků třepotají ptandqr. ty hovořící o dobré práci obou velko­­dolů a bleskovky se táží: »Kde as uhlí více dají — na Armádě nebo Máji?« ~ŤSm f-i i

Next