Rudé Právo, srpen 1967 (XLVII/210-240)

1967-08-02 / No. 211

v Proletáři všech zemí, spojte se! ШВЕ PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA VE STŘEDU 2. SRPNA 1967 ČÍSLO 211 — ROČNÍK 47 (Právo lidu roč. 70) CENA 40 HAL. »Evropská špička« na Dole Dukla OSTRAVA 1. srpna (db) — Na Dole Dukla v ostravsko-karvinském revíru činil v červenci podle předběžných výsledků důlní výkon na pracovníka za směnu 4 tuny 6 kilogramů uhlí. Je to nejlepší výsledek dosažený v historii revíru. Podle slov vedou­cích pracovníků OKR je možno tento výkon považovat za evropskou špič­ku. Samozřejmě že při hodnocení těžby nutno vždy přihlížet к míst­ním podmínkám. V západoevropských státech například se na dobrých šachtách pohybuje důlní výkon mezi 3,4 až 4 tunami. Na Dukle dosáhli tohoto výsledku lepším využitím pracovního času i techniky. V šesti ze sedmi rubání mají kombajny a ve dvou porubech pracují se sovětskou posuvnou hyd­raulickou výztuží. Postupně chtějí hydraulickou výztuží, která usnadňu­je a zvyšuje těžbu, vybavovat další poruby. Co Vás bude zaiimal PROTIPOŽÁRNÍ OCHRANU NELZE PODCEŇOVAT Nad doptsy čtenářů se zamýšlí J. Řeřicha strana 2 ZÁKONY JSOU, ALE DEVASTACE KRAJINY POKRAČUJE a další zajímavé příspěvky sl mů­žete přečíst na stálé příloze »Do­pisy čtenářů — návrhy — názory — kritika — polemika« strana 3 ZMRAZENÝ ŽIVOT O nových výsledcích v oboru kryo­­blologie strana 5 UZAVŘENISUEZSKÉHO KANÁLU a Jeho důsledky pro mezinárodní námořní dopravu — nazval svůj příspěvek ing. V. Taraba strana 6 Biafra obviňuje naftové monopoly LAGOS 1. srpna ’(ČTK) — Rozhla­sová stanice Biafry obvinila v úterý holandsko-britský naftový monopol Shell-В. P. a další západní naftové společností působící na území Re­publiky Biafra, že jejich ledě se mi­nulý týden aktivně podílely na invazi vládních vojsk v naftovém přístavu Bonny asi 50 km Jižně od Port Har­­eourtu. Jak známo, převzala v pondělí vlá­da Republiky Biafra veškerý majetek společnosti Shell-В. P., když krátce předtím dala zatknout Jejího ředite­le Graye. Rozhlas rovněž oznámil, že boje v oblasti Nsukka v úterý ustaly a že protivník utrpěl těžké ztráty na li­dech 1 materiálu. Rozhlas nicméně neřekl, zda východonígerijská vojska získala zpět kontrolu nad městem či nikoli; podle pondělních zpráv z La­­gosu probíhaly boje na západním okraji města. TELEGRAMY ZE SVÍTÁ □ VYZNAMENANÍ STATNÍM A VE­ŘEJNÝM PRACOVNlKÜM V POLSKU. — 128 členů Odborového svazu státních a veřejných pracovníků v Polsku do­stalo v pondělí vysoká vyznamenání za vynikající zásluhy ve veřejné a odbo­rářské Dráči na poli administrativy. □ OBCHOD MEZI BULHARSKEM A SAR se zdvojnásobí v letech 1967— 1968; stanoví to protokol o obchodní dohodě mezi oběma zeměmi, podepsa­­ný v pondělí v Káhiře. Bulharská vládni delegace, která rokovala v Ká­hiře, odcestovala do Damašku. □ OCELÁŘSKÁ FÚZE. — Dvě japon­ské ocelářské společnosti — Fudži a Tókai — oznámily v úterý fúzi. Nově vzniklá společnost má výrobní kapaci­tu 12 miliónů tun oceli ročně, což je 18,7 % japonské produkce oceli. □ V ULÄNBÄTARU bylo v úterý za­hájeno XX. zasedáni regionálního úřa­du Světové zdravotnické organizace OSN prn země jihovýchodní Asie. Při diskusi budou na poradě projednány otázky péče o matku a dítě v ob­lasti. □ ZAPADONĚMECKA »POMOC«. — NSR hledá způsob, jak fakticky omezit pomoc rozvojovým zemím a přitom budit dojem, jako by pomoc měla vel­ký rozsah, píše úterní Frankfurter Allgemeine. List uvádí fakta o pokle­su pomoci a o snaze Bonnu zaměnit dlouhodobou investiční pomoc levněj­ší krátkodobou »technickou pomocí«. □ BELGICKÉ PROHLÁŠENI. — jak bylo oznámeno, Kongo-Kinshasa pro­testovalo u generálního tajemníka OSN U Thanta proti novému náboru belgických žoldnéřů proti Kongu. Bel gická vláda v úlerv prohlásila, že ja kékoli vměšování belgických občanů do vnitřních záležitostí Konga odsu zuje a že přijala opatřeni, která ná bor žoldnéřů tvrdě postihnou. (Zprávy CTK) NA 0L0M0UCKU PRACUJE 234 KOMBAJNU Řepka splněna na 100% PRAHA 1. srpna (Od našich' zpravodajů) — V úterý byl splněn celostátní plán nákupu řepky. Nejlepši výsledky dosahuji zatím kraje Západoslovenský (117,9 %) a Severomoravský (112,3 %). S nákupem řepky sill 1 proud obilí z le­tošní sklizně do nákupních skladů. V cíli jsou již okresy Dunajská Středa, Ga­lante, Komárno, Trnava, Nové Zámky a Nitra. V olomouckém okrese pracuje při sklizní celkem 234 kombajnů. V rámci kooperace vypomáhá zde letos 12 obilních kombajnů z STS Šumperk. Některé zemědělské podniky sl mezi sebou dohodly vzájemnou výpomoc stroji. Na příkladu JZD Věrovany sl můžeme ověřit, že dobrá organizační příprava sklizňových prací se vyplácí. Dosavadní průběh žní v tomto druž­stvu dokazuje, že dodržení předem stanovených úkolů zrychluje sklizeň. Věrovanští pěstují obiloviny na 520 hektarech, což není málo. К dispozici mají 5 kombajnů a 4 vysokotlaké lisy, které jezdí hned za kombajny, takže 1 úklid slámy jde plynule. Posklizňová linka na úpravu zrna pracuje nepře­tržitě ve třech směnách, družstevníci stačí odvážet všechno obílí do nákup­ních skladů. Z celkového množství obilovin bylo na Olomoucku posečeno přes 9000 íia. V pondělí bylo ve skladech nákupní­ho závodu tisíc vagónů ječmene z le­tošní úrody. JZD Bohuňovice ohlásilo v pondělí jako první v okrese Olo-mouč splnění nákupu obilí na 100 %. Překvapily výnosy řepky. V plánu se počítalo v okrese s průměrnými vý­nosy řepky 20,4 q z 1 ha. Avšak po sklizni se ukázalo, že zemědělci sklí­zeli v průměru 23,5 q z ha. Zemědělské podniky na Olomoucku prodaly o 19 vagónů řepky více a také její kvalita byla výborná. Nákup obilí к 3 i. červenci (v%) Ha domácích linkách letos milión cestujících Osmdesát pravidelných leteckých spojů PRAHA (lhj — Letecká doprava zrychluje spojeni mezi našimi průmyslo­vými středisky i dalšími místy. Vnitrostátní síť je poměrně hustá. Pravi­delná linky doplňuji ještě služby aerotaxi. V letním období využívá denně 80 pravidelných spojení po republice v průměru kolem pěti tisíc osob. Nejrušnějl je na linkách mezí Pra­hou, Brnem, Ostravou, Bratislavou a Košicemi. Letní provoz je zhruba dvoj­násobně větší než v zimním období. CSA podle poptávky a zájmu f— a především podle možností leteckého parku «-> nasazují nyní na některé tratě í větší a rychlejší letouny, jako jsou IL 18 nebo »tučka«. Zájem je také o spojení do lázeňských stře­disek. Od začátku roku do konce červen­ce cestovalo na vnitrostátních línkách asi 600 000 cestujících. Předpokládá se, že letos poprvé přepraví CSA’ do­ma jeden milión cestujících. Přes 150 000 osob obsadilo zahra­niční línky. ČSA nyní létají do dalších měst е-н do Singapuru a do města Free Town v západní Africe. Jedná se o další spoje. Zájmu zatím nestačí letecká doprava pro turisty. O rozvoji naší zahraniční letecké dopravy roz­hodnou modernější letouny s větším doletem. Konkurence v leteckém světě je velká a naše služby mají co do­hánět. Postupně se modernizují I kancelá­ře ČSA v různých městech. Od čer­vence Slouží rekonstruované prostory ČSA v paláci Kotva v Praze. Palba jihovietnamských vlastenců na velitelství pluku námořní pěchoty USA SAIGON 1. srpna (ČTK) — Síly jihovietnamské Národní fronty osvobozeni zaútočily v noci na úterý znovu na velitelství devátého pluku americké ná­mořní pěchoty dva kilometry jihozápadně od tábora Con-thien u demilitarizo­vaného pásma (pink měl za úkol zničit dělostřelecké baterie a minometné pozice vlastenců v této oblasti, avšak koncem minulého týdne byl donucen ke kvapnému ústupu a utrpěl citelné ztráty). Americké bombardéry В 52 útočily v úterý časně ráno na okolí Khe-san­­ghu v severozápadním cípu jižního Vietnamu. Tato oblast 1e přes velké úsilí americké námořní pěchoty a přes intenzívní bombardování pevně v ru­kou vlastenců. • VRCHNÍ -VELITEL amerických ozbrojených sil ve Vietnamu generál Westmoreland žádal v pondělí v In­terview v britské televizi další americ­ké posily. Amerika prý potřebuja ve Vietnamu více vojáků, aby se urychlil jejich postup. • 132 AMERICKÝCH VOJÄKÜ zahy­nulo na Forrestalu; taková je poslední bilance ztrát na lidských životech, způsobených požárem na americké le­tadlové lodi, nejmodernějším plavidle tohoto druhu, jaké kdy bylo nasazeno do vietnamské války. Má se za to, že počet obětí leště vzroste, nepodaří-li se vyléčit těžká zranění, lež utrpěli členové posádky při likvidaci požáru. • OSM LIDI ZAHYNULO při srážce amerických vrtulníků nad jižním Viet­namem. • PĚT JIHOVIETNAMSKÝCH CIVI­LISTO bylo zabito a 4 další zraněni v pondělí nedaleko americké základny Dong-ha, když americká dělostřelecká baterie zaměřila chybně svá děla. • WELLINGTONŠTI studenti demon­strovali v úterý v ulicích hlavního města Nového Zélandu proti účasti své země na americké agresi ve Vietnamu. Na 500 studentů uspořádalo v ulicích města průvod, v jehož čele nesli ra­kev přikrytou novozélandskou vlaj­kou. 10 000 km PO STOPÁCH SLAVNÝCH VYR0CI (D Setkání po deseti letech Je to pěkná tradice, že většina těch, kdo přijedou poznávat Sovětský svaz, začíná v Moskvě. To není moje myšlenka, Vyslovil ji ráno v restaurací ho­telu Rossija — Její skleněné průčelí nám к vydatné snídaní poskytlo další vyhlídku na Kreml — Jeden z početné skupiny amerických turistů, jejichž stůl sousedil s naším. Převážné starší, usedlí lidé, muži I ženy — Jak vyšlo najevo, většinou úřednici, farmáři a drobní podnikatelé odněkud z Illinois. Na klopách odznáčky s nápisy People to people — Národ národu — což Je Jakási široce humanisticky pojatá akce, hodlající přispět к dorozumění mezi národy vzájemným poznáváním a přinášející určitě slušné zisky ame­­rlckým cestovním kancelářím, Z druhé strany našich stolů zněla zpěvná francouzština, opodál racho­tila široká bavorská němčina, vlaječ­ky na dalších stolech prozrazovaly Švédsko, Anglii, Dánsko, Holandsko. Moskva se stává jedním z center svě­tové turistiky. Proti hotelu Rossija pod stěnami Kremlu parkují stovky autokarů Inturistu ... Prohlídka Moskvy byla vpravdě »trysková«. Ale ze všeho, co jsem sta­čil postřehnout, je jasné, že těch de­set let, co jsem Moskvu neviděl, je na ní znát. Na mnoha místech, kde |sem tehdy trochu vyplašeně přebíhal mezi mnoha proudy aut na bílé »ostrůvky« uprostřed širokých ulic, jsou dnes nové, prostorné podchody, ledním z nich — ze stanice metra na Marxově prospektu — dojdete pod zemí skoro až na Rudé náměstí. A to je »horem«- bratru dobrý kilometr přes nejžlvější ulice. Místa, kde Jsem tehdy bloudil mezi čerstvými novo­stavbami na samém konci města, jsou dnes středem a někde 1 počátkem ob­rovských nových čtvrtí se širokými třídami, skleněnými paláci obchodů a škol a se záplavou zeleně všude, kde zbylo jen kousek místa. Na Kropotkinově náměstí, doslova pod hradbami Kremlu, uprostřed měs­ta, vyrostl proslulý moskevský otevře­ný bazén s ohřívanou vodou. Až de­set tisíc naháčů se vejde na jeho trav­naté 1 písečné pláže — a voda sé mění třikrát denně. Na Kalinlnově prospektu se tyěí vysokánská hyper­moderní budova RVHP, připomínají­cí otevřenou knihu, na Leninských horách, poblíž university, se staví no­vý stálý cirkus... Ani týden by ne­stačil, abych jen letmo zaznamenal všechno nové. Ještě jsem z kvapného, roztomile rusko-českého výkladu na­šeho kudrnatého tnturistovského prů­vodce Saši stačil ulovit, že dnešní Zně v mnoha oblastech na Slovensku Jsou ]ii v plném proudu. Na polích JZD Dozorno Jsme zastihli kombajnéry pří sklizni Ječmene — na snímku. Foto E. UHER Náročný program výstavby silníc na Slovensku Stavbařům se nechce budovat mosty ■ Opravy stále pomalé a nekvalitní ■ Kde projede za hodinu i tisíc aut ■ Rekonstrukce turistické trasy od polských po maďarské hranice BANSKA BYSTRICA (bk) ■— Středoslovenský kraj je rozlohou největší v ČSSR a právem patři mezi nejrušnější turistické oblasti v republice. Navštíví ho každoročně přes dva míliény turistů. A bude jich stále více. Proto je tu důle­žitá i hustota a zejména kvalita silnic. Bohužel, v tomto směru už kraj nepatří mezi přední... ■ Řidiči mají radost a hubují Z celkové délky 5310 km státních silnic je v kraji jen 66 % bezpraš­ných, což je o hodně měně než celo­státní průměr. Kromě toho z 3084 mostů v celkové délce téměř 28 km je 464 provizorních a z rilch více než třetina jsou mosty nevyhovující, vět­šinou dřevěné. Jenže výstavba mostů je příliš pomalá a dodavatelské pod­niky nemají o jejich budování téměř zájem, protože prý produktivita práce při výstavbě mostů je skoro deset­krát nižší než na jiných objektech. Také údržba e— zvláště zimní *=» a výstavba nových silnic je tu mnohem nákladnější než v jiných krajích. Je zde i další moment, který svědčí o ne právě růžovém stavu: zatímco za uplynulých pět šest let se počet motorových vozidel zvýšil asi o 80 %, za stejnou dobu se silnice zlepšily jen na necelých 70 km. л přitom mo­torizovaných návštěvníků rapidně přibývá. Člověk by ovšem musel být slepý, aby nepostřehl, že za posledních ně­kolik let přibyly po nákladných re­konstrukcích i pěkné turistické sil­nice. Stačí snad uvést trasu z Har­­mance nad Banskou Bystrici к Tur­­čtanským Teplicím přes masív hor, kde pracovníci Doprastavu podstatně rozšířili ostré zatáčky. Je to jedna z nejkrásnějšlch turistických sliníc, která kulminuje až ve výši 900 metrů. let pó Výstavbě и Ve Velmi špatném stavu a potřebují velké opravy. je možné se o tom přesvědčit při cestě ze Žiliny na Hričov údolím Vá­hu. Tamějšl 6 km dlouhý úsek budo­vali (velmi dlouho a přitom málo kvalitně) pracovníci tři podniků: Že­lezničního stavitelství, Vábostavu a Doprastavu. Neuplynuly však ani tři roky a tato silnice je místy už v de­zolátním' stavu a náklady na její opravu budou sotva nižší než 3 000 000 korun. Samozřejmě že Investor a pra­covníci KNV nad takovou prací ne­zamhouřili oči. A tak se jezdí na jednání, arbitráže a dokazuje se, že při výstavbě této silnice byl vážně narušen technologický postup. Zatím však »tahanice« trvají... Nekvalitně vybudovali silnici mezi Strečnem a Zillnou pracovníci brati­slavského Doprastavu. Jak nás Infor­movali na KNV, na kvalitu příliš ne­dbají ani pracovníci n, p. Cesty, kte­ří zejména asfaltové koberce 'dělávají dosti svérázným způsobem, a nechce se věřit, že podle platných norem. ■ Program i nadále bohatý Řídící orgány v Banské Bystrici ma­jí vypracovanou seriózní a reálnou koncepci pro další rozvoj a zkvalitňo-vání silniční sítě. Do roku 1970 má být v kraji už 80 % silnic bezpraš­ných. Přibudou však 1 desítky kilome­trů moderních silnic. Na Jejich údrž­bu a rekonstrukci se každoročně uvolňuje asi 500 000 000 korun. Není to málo, Jenže program Je dosti bohatý: zahrnuje především re­konstrukce turistické trasy sever-jih, a to od polských hranic na Oravě přes celý kraj к madarským hrani­cím. Do roku 1975 by měla být ho­tová a její přestavba sl vyžádá více než 500 000 000 korun. Už v příštím roce se začne přestavovat rušná ces­ta Banská Bystrica—Шапка směrem na Ružomberok a Martin. Měla by se však urychlit 1 rekonstrukce mezi Banskou Bystricí—Breznem a Mýtem pod Ďumbierem a ještě několik dů­ležitých úseků, které budují, resp. opravují pracovníci n. p. Cesty, ale l Jiné podniky. Stále akutnější je otázka výstavby čtyřproudé silnice mezi Banskou Bystrici a Zvoleném. Tato trasa patří mezi nejfrekventovanější úseky na Slovensku. Projíždí po ní denně prů­měrně 7000 vozidel, ale ve špičkách 1 10 000. Stí!" mr*3bc p.ašEých sil­níc Je v okresech Lučenec a Rimav­ská Sobota, zejména v. oblastech, kde není vůbec železnice. Kvalita sehraje při rekonstrukcí a výstavbě silnic 1 nadále rozhodující úlohu. A té Jsou dost dlužny přede­vším dodavatelské podniky, technici, inženýři, ale 1 technický dozor inves­tora. ■ Kvalita — problém číslo jedna Zeptáme-li se pracovníků odděle­ní silnic a dopravy na KNV. v Banské Bystrici, co jim dělá nejvíce starostí, bez rozmýšlení řeknou: kvalita. Silni­ce jsou totiž eTM* často už za několik šestimiliónová Moskva vyrábí čtyři­krát víc než celé předrevoluční Rus­ko. A že má 45 000 lékařů proti 24 000 v někdejší celé říši báťušky cara. Najednou se před očima mihne ně­jak povědomé místo, padne známý ná­zev. No ano, tady — tehdy daleko na konci města — jsem před deseti lety zabloudil a dal se odvézt do ho­telu taxíkem. Jenže sotva moskevský taxíkář s čupřinou pod trčícím štít­kem čepice zjistil, že Jsem Čechoslo­vák а к tomu poprvé v Moskvě — vozil mě dvě hodiny zadarmo po měs­tě od jedné pamětihodnosti ke druhé. A o každé něco zajímavého věděl. »Ničevó,« uťal pak zkrátka mé roz­pačité díky — »vždyť Jsem osvobozo­val vaši Prahů, ,!tak. j?me. vlastně, sta» U Stětí na Litoměřicku zahájili pra­covnici Vodních staveb, stavební sprá­vy 04, zakládáni třetího železobeto­nového pilíře prvního moderního je­zu labské kaskády. Do konce roku fí známí, ne?« A támhle — v ka­várně hotelu Metropol na Sverdlovo­­vě náměstí — tam mi sovětský major, vím už jen to, že byl Boris, po sotva hodinové známosti věnoval své líst­ky do Velkého divadla na Labutí je­zero, ačkoli na ně sám čekal kdoví­jak dlouho... Ne, tentokrát jsem v Moskvě neza­žil nic takového. Dva dny — a ještě к tomu tak nabité — jsou příliš má­lo na to, aby se člověk mohl sám roz­běhnout do obrovského města, vstříc dobrodružstvím, přátelství. Ale 1 z to­ho mála, co jsem viděl a slyšel, jsem přesvědčen, že slova »ja lz Čechoslo­­vakijl« stále otvírají srdce všech Moskvanů,,« t Ambrož bude podle slov vedoucího stavby Ing. VI. Veverky dokončena betonáž první etapy Jezu, to Je sedmi pilířů, a v příštím roce budou postaveny tři zbývající pilíře. Ještě letos začne montáž technologického zařízení na jednom jezovém poli a na pobřežní části Jezu na pravá straně Labe. Na staveništi je zatím nedostatek pracov­níků. Chybějí zejména betonáři, ale i pomocní dělníci. Nový Jez u Stětí bude 190 m dlou­hý a 13 m vysoký. Umožní zvýšit hla­dinu řeky a bude ji udržovat v tako­vé výši, že odpadne nákladné přečer­pávání vody do elektrárny Mělník. Je již také dokončen projekt druhého jezu labské kaskády v Dolních Beř­­kovicích; začne se stavět v příštím roce. Postupně bude takovýchto Jezů na Labi pět. Nahradí staré a již ne­vyhovující Jezy od Mělníka až po Ostí nad Labem a zabezpečí splav­­nost největší české řeky po celý rok. -lc- ZAČALA STAVBA PRVNÍHO JEZU LABSKÉ KASKÁDY Lodě z Ústí do Mělníka po celý rok Uprostřed cvakotu fotoaparátů a bzučení filmových kamer se tenhle vášnivý malíř-amatér nedal vytrhnout ze zanícení, s nimi st pro potěchu oka zachycoval barevnou krásu Vasilije Blaženého. Foto J. AMBROŽ V Taškentu nové zemětřesení TAŠKENT 1. srpna (ČTK) — V úte­rý odpoledne bylo v Taškentu zazna­menáno zemětřesení o síle 4—5 stup­ňů. Je to již 787. otřes půdy od 26. dubna loňského roku, kdy postihlo uzbecké hlavní město katastrofální zemětřesení. Úterní otřesy půdy byly doprová­zeny silným duněním země; epi­centrum zemětřesení určili seizmolo­­gové přímo ve středu města. OTŘESY v LATINSKÉ AMERICE CARACAS — Již 149 mrtvých bylo vyproštěno z trosek budov v Caracasu a okolí, které v sobotu a v neděli postihlo 19 otřesů půdy. Gu­vernér caracaského federálního di­striktu dr. Valera vyslovil obavu, že neštěstí si vyžádalo asi 300 obětí. Přes 100 000 lidí je bez přístřeší. Stejně jako ve Venezuele, také v sou­sední Kolumbii, postižené zemětřese­ním v sobotu, pokračují odklízeči a záchranné čety ve své usilovné práci. Ve městě Chinquinquira bylo 10 obětí na lidských životech. Pro obyvatel­stvo, jež přišlo o střechu nad hlavou, byly narychlo postaveny stany. V noci na úterý byl také v oblasti peruánského hlavního města Limy za­znamenán otřes půdy, který trval pět vteřin. Oběti ani škody nejsou zatím hlášeny, přestože to byl nejsllnějš! otřes v Peru od 17. října minulého roku, kdy přišly o život 104 osoby. I Řád práce M. Drástové PRAHA 1. srpna (ČTK) “ President republiky propůjčil bývalé ústřední školní inspektorce Marii Drástové u příležitosti jejích 70. narozenin, kte­rých se dožívá 3. srpna, Řád práce za celoživotní příkladnou pedagogic­kou, politickou a veřejnou činnost. Řád Jí odevzdal v úterý dopoledne v Rohanském paláci v Praze náměs­tek ministra školství doc. ing. J. Se­dlák. Sovětský list Pravda: Suezský průplav je majetkem SAR MOSKVA 1. srpna (Zpravodaj ČTK) — Imperialistické plány o Suezském průplavu jsou součástí neokoloníalis­­tických plánů na arabském východě, jejichž cílem je svrhnout pokrokové režimy, uchvátit strategické pozice a posílit panství naftových monopolů,­­napsal v úterní sovětské Pravdě ko­mentátor Majevskij. Izraelští agresoři svými provokace­mi u Suezského průplavu dělají špi­navou práci za americké a britské naftové magnáty. Proto se představi­telé Imperialistických mocností v OSN tak vehementně snaží zabránit odvo­lání izraelských vojsk z okupovaného území. Na velkém omylu jsou však tl, kte­ří se domnívají, že o osudech arabské­ho východu je možno rozhodovat v Tel-Avlvu, Washingtonu nebo v Lon­dýně — praví se v závěru komentár ře. Suezský průplav je vlastnictvím li­du SAR a kolonizátorům se nikdy ne­podaří obnovit staré poměry. (Zpravodajství ze Středního výcho­du na 7. straně.) »Horké léto« v USA trvá Plenéní ve Washingtonu WASHINGTON 1. srpna (ČTK) -=i Rasové nepokoje v USA postihly v úte­rý 1 hlavni město Washington. V čer­nošské čtvrti, pouhé dva kilometry od Bílého domu, procházely skupiny mla­dých černochů, kteří vytloukali okna a výkladní skříně a házeli po poli­cistech a požárnících kamením. Na několika místech byly založeny požá­ry a vypleněny obchody. Teprve po­licejní posily a hustý déšť učinily ko­nec nepokojů. Policie asi 50 černochů zadržela. V Milwaukee, které bylo v pondělí hlavní scénou rasových nepokojů v USA, stále ještě nenastal úplný klid. V úterý v ranních hodinách po­střelili policisté dva černochy. Skrytí střelci bránili požárníkům střelbou v hašení ohně. Asi 1000 mužů národní gardy obklíčilo černošskou čtvrt. Sta­rosta města vyhlásil zákaz vycházeni z domů po dobu 24 hodin, dal uzavřít letiště a zakázal jakoukoli dopravu ve městě. V Portlandú ve státě Oregon zaba­rikádovala policie několik ulic, když začali černoši házet z jednoho parku po jedoucích autech kamením. Policie park vyklidila a několik černochů zatkla. NSR A ŠVÉDSKO: Aténští emisaři hrozí řeckým občanům ATÉNY 1. srpna (ČTK) — Řecká vláda vyslala do západního Německa 60 »sociálních pracovníků«, ve sku­tečnosti tajných policistů, kteří se pokoušejí ovlivnit názory 164 000 Re­ků pracujících ve Spolkové republi­ce. Vyhrožují jim, že nezmění-U svůj nepřátelský postoj vůči pučtstické vládě, budou zbaveni řecké státní příslušnosti a Jejich majetek v Řecku bude zabaven. Jen malá část Řeků ži­jících v západním Německu pučlsty podporuje. STOCKHOLM — Řecké velvyslanec­tví ve Stockholmu zahájilo rozsáhlou registraci řeckých občanů žijících ve Švédsku. Stockholmský sociálně de­mokratický večerník Aftonbladet pí­še, že z příkazu řeckého vojenského režimu získávají vyslaní agenti a udavači informace o »politicky nebez­pečných osobách«. Již dříve prý byl pořízen seznam několika set nebez­pečných osob z celkových asi 8000 Reků ve Švédsku. -------Na cestu „v zeleném" Koloběh vojenského života nezasta-i víš. Ve dnech právě minulých se to v mnoha posádkách hemžilo zbrusu novými civilisty — stalo se и nás už téměř samozřejmosti odcházet po dvou letech vojenské služby do civilu »v noi vém«. Loučili se zvesela. To až po tý­dnech a měsících se vracejí vzpomín­­ky na vojnu — a leckdy s trochou stesku po dobré partě, jakou jinde dáš těžko dohromady, l se špetkou opož­děného uznání pro mnohého náročné­ho velitele... Jedni odešlí — a druzí přicházejí. Udržovat ročně ve zbrani tisíce mla­­dých lidí — к tomu nás nutí vnější okolností, především skutečnost, že agrese Ještě nemá ve světě odzvoněno. Tedy ty dva roky na vojně jsou stej* ně společensky významné Jako každá Jiná poctivá práce. A v tom Je zároveň i odpověď na otázku, která teď vrtá hlavou snad všem, kteří Jsou dnes první hodiny ve vojenském. К čemu budou ty dva roky, Jaké budou a Jak se к nim postavit? Dají se doslova protrpět s pocitem omezení a nesvo-i body. Daft se »proplout« podle po­­chybné zásady »nikam se nehnat«. Dají se dokonce prožít l v ustavičné potyčce s vojenskými řády a jejtch požadavky. Ale Jde také o jinou věc — postavit se к ním chlapsky, říct sám sobě: »Když něco děláš, dělej to pořádně.« Těch, co se takto rozhodnou, potře* buje naše země t naše společnost co nejvíc. A tak tedy těm, kdo okoušejí prv­­nich dnů civilu, mnoho štěstí ve dnech pracovních t svátečních. A těm, kdo právě oblékli stejnokroj vojáků naší lidově armády — hodně úspěchů oe vojenském »řemesle*, taž*

Next