Rudé Právo, květen 1970 (L/102-127)

1970-05-26 / No. 123

Proletáři všech zemí, spojte se! WEPMO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V ÚTERÝ DNE 26. KVĚTNA 1Э70 Cisto 123 — ROCNlK 50 (Právo lidu roč. 73] CENA 50 HAL. OV NF ČSR KE KONSOLIDACI JEDNOTNÉ MLÁDEŽNICKÉ ORGANIZACE Péče o vlastní budoucnost PRAHA 25. května (efj — Mládež jako jedna z nejpo­četnějších věkových skupin naší společnosti je význam­nou dynamickou silou, která má velikou úlohu v rozvoji společenské výroby a života v naší společnosti. Péče o ni je proto péčí o vlastní budoucnost. Problematika nejmlad­ší generace se stala centrem pozornosti i 6. plenárního zasedání OV NF ČSR, které se sešlo 25. května v praž­ském Obecním domě. Za účasti jednotlivých společenských a stranických or­ganizací přednesl hlavní referát úřadující místopředseda OV NF ČSR jan Pelnář, který ocenil výsledky obětavé práce funkcionářů, organizací a orgánů Národní fronty při letošních májových oslavách. Podrobně se zabýval účastí Národní fronty a členských organizací na socia­listické výchově mladé generace. Soudruh Pelnář se zabýval proce­­cem rozbití jednotné organizace mlá­deže, který byl uskutečňován zejmé­na z centra —některými členy a pracovníky OV ČSM. Řekl, že součas­ná ideová nejednotnost a roztříště­nost dětského a mládežnického hnutí klade na pořad dne úkol provést po­stupné ideové a organizační sjedno­cení hnutí, které je prováděno zdola za současně probíhající podpory a ří­zení orgánů shora. Těžiště sjednocovacího procesu spo­čívá v řešení těchto základních otá­zek: 1. V ideově politickém sjednocová­ní, to je nejen v přihlášení se к mar­­xisticko-leninské ideologii, současné politice KSC a principům jednotné or­ganizace mládeže, ale především v ak­tivní angažovanosti na realizaci sou­časné politiky KSČ. 2. V kritickém rozboru a posouzení činnosti organizací v minulém období na všech stupních řízení. Je to nezbyt­ný předpoklad pro další vývoj dětské­ho a mládežnického hnutí a pro vy­tvoření zdravého základu jednotné organizace. 3. V organizování společných akcí, které jsou významným prostředkem a činitelem vytváření a upevňování akč­ní jednoty, neboť jednotu je třeba chápat jako neustálý proces. Její vy­tváření a obnovování se musí usku­tečňovat při konkrétní práci ať budo­vatelské, ideově výchovné, nebo zá­jmové. Dosud v devíti okresech ČSR byla vytvořena jednotná organizace — So­cialistický svaz mládeže. Nejvíce okresních ustavujících konferencí bude probíhat v červnu tohoto roku. Ve dnech 26. a 27. září se usku­teční ustavující krajské konference. Ve dnech 16. a 17. října t. r. bude svolána ustavující republiková kon­ference Socialistického svazu mláde­že. Tím bude proces organizačního sjednocení v ČSR ukončen. Orgány České národní fronty na všech stupních, jednotlivé členské organizace, by v tomto období měly aktivně napomáhat tomuto sjednoco­­vacímu procesu. Mnoho očekáváme od pomoci pří výběru a výchově funk­cionářů mládeže, zejména Pionýrské organizace, pro kterou musíme vy­hledat schopné vedoucí: Tento mo­ment vystupuje do popředí v celé na­léhavosti nyní, kdy se připravují let­ní tábory. Zkušenosti z poslední doby a sig­nály z různých míst uíkazují, že od­středivé síly nebyly překonány, ale naopak dále působí. Týlká se to pře­devším organizace českého Junáka, kde někteří činovníci se netají tím, že převedou celé oddíly do jiných členských organizací, např. do Svaz­­armu, Českého svazu požární ochra­ny a České tělovýchovné organizace. Není pochyb o tom, že tato snaha (PokraĚování na str. 2.) ODBORÁŘSKÁ REKREACE V PLNÉM PROUDU Statisíce na cestách do zotavoven Ahce9 které mohou připravit jen jednotné odboru dp ■ Zájem o mototuristiku PRAHA 25. května (Od našeho zpravodaje) — К docela běžným jevům našeho života patří již dlouho odborářská rekreace. Jejích výhod využila v menším nebo větším měřítku snad už každá rodina. Jenže to, co na první pohled vypadá všedně, je vo skutečnosti mimořádně velkou, dobře organizo­vanou a každoročně se opakující akcí, která nemá na západ od našich hranic obdoby. Odbory v kapitalistických zemích sice také organizují odpočinek svých členů, ale zpravidla na komerčním základě a v daleko menších roz­měrech. Nejpřesvědčívější v této souvislosti bude mluva čísel. Nuže: rok co rok se účastní centrálně organizované rekreace ROH na 300 000 odborářů a členů jejich rodin. Další statisíce pracujících prožívají dovolenou a kratší chvíle oddechu v rekreačních střediscích závodů (hrubý odhad ho­voří o 1,5 miliónu lidí ročně); navíc odbory pečují o velkou část rekreace dětí — v pionýrských táborech se rok co rak střídá přibližně 300 000 chlapců a děvčat. I ten, kdo nemá rád čísla anebo jsou mu bezobsažným pojmem, musí uznat, že odborářská rekreace je akcí skutečně široce založenou; takové masové stěhování do přírody a za odpočinkem nikdo nikdy u nás dříve nebyl s to zorganizovat — tohoto úkolu se mohly ujmout a plnit' jej jen jednotné revoluční odbory. Letos využije výhod centrálně organizované rekreace ROH v do­mácím prostředí přes 283 600 pra­cujících a členů jejich rodin, pro řízenou centrálně zahraniční re­kreaci je rezervováno přibližně 20 000 míst. POHODLNĚ A DOBŘE Samozřejmě nejde jen o to, kolik odborářů dostalo nebo Ještě dostane poukazy; každý se chce mít na do-volené také dobře, zbavit se starostí a — což též patří к pohodlí — chut­ně se najíst. V zotavovnách, kterými disponuje Ústřední správa rekreační péče ROH, je 12 644 lůžek, 80 °/o pokojů má ústřední topení a nový nebo novější nábytek, v 85 % pokojů teče I teplá voda. Na jídlo jsou stížnosti zřídka, da­leko víc je chvály — strava je laciná, zpravidla dobře upravená. Taková rekreace také něco stojí — jen náklady na centrálně organizova­nou rekreaci ROH přesáhly za po­sledních 25 let částku čtyři a půl miliardy korun! NOVÉ ZOTAVOVNY Přes obtíže s investiční výstavbou byly v posledních letech dány do provozu nové zotavovny; letos budou otevřeny další na Špičáku u Železné Rudy a v Tatranské Lomnicí; pokra­čují práce na zotavovnách v Liptov­ském Jánu u Liptovského Mikuláše a na Medlově, na Českomoravské vyso­čině apod. Návrh na další rozvoj centrálně organizované rekreace, který vypra­covala Ústřední správa rekreační pé­če ROH, počítá s umístěním dalších zotavoven: • v tradičních rekreačních oblas­tech, kde má dojít zejména к moder­nizaci používaných objektů; • v nových atraktivních oblastech, kde zotavovny dosud, nejsou — jde o Orlické hory, okolí jihočeských ryb­níků, Vrátnou, Slovenský ráj apod.; (Pokračování na str. 2.) Vydané miliar- 0 velkoobchodních cenúch v RVHP Československo dějištěm důležitých jednání PRAHA 25. května (ČTK) — Ve dnech 25.—27. května se koná v Pra­ze porada představitelů cenových orgánů členských zemí RVHP. Obsa­hem jednání jsou problémy a základ­ní, směry zdokonalování velkoobchod­ních cen v letech 1971—1975. Jednání se účastní mlnistři-předse­­dové cenových orgánů všech člen­ských zemí RVHP. Vedoucím česko­slovenské delegace je ministr-předse­­da federálního výboru pro ceny dr. I. Rendek. □ Ministr dopravy, pošt a telekomuni­kací SSR dr. ing. Štefan Šutka se v pondělí zúčastnil ve Smolenicích zahájení 2. zasedání dočasné skupiny kontejnerového dopravního systému stálé dopravní komise RVHP. Odbor­níci z členských zemí RVHP se bu­dou na několikadenním jednání za­bývat problémy kontejnerizace a pale­tizace v celém dopravním systému. V tomto směru nastal významný obrat po 23. zasedání RVHP, kde byly položeny základy jednotného kontej­nerového dopravního systému v člen­ských státech RVHP. Při uplatňování kontejnerové přepravy a v realizaci transkontejnerů nejvíce pokročili v NDR. V Polsku a v Maďarsku jejich zkušeností úspěšně využívají. Sobotní a nedělní deště ještě zhoršily situaci na některých místech v Rumun­sku. Katastrofální záplavy na severu země si podle posledních zpráv vyžádaly 162 obětí na životech. Na snímku zaplavená obec v župě Sátu Maře. Foto CTK — AGERPRES Do Prahy přišlo jaro a s ním sluníčko, teplo, turisté, mládí a láska. Foto V. ŽITNÍ KATASTROFÁLNÍ POVODNÍ V RUMUNSKU mx a noci ш\т V noci ze 13. na 14. květ­na překvapila první ru­munská města a vesnice po­hroma, která se rozrostla v katastrofu, jaká se stává jednou za několik set let. Li­jáky, průtrže mračen a rych­lé tání sněhu na horách roz­vodnilo řeky ve středním a severozápadním a později také východním Rumunsku tak, že zaplavily sta vesnic, mnoho městských čtvrtí, 700 000 ha zemědělské půdy a pres 250 průmyslových zá­vodů. Povodeň postupovala lak rychle, že mnoho desítek lidí nestačilo uniknout a tisíce se jich zachránilo jen s tím, co měli na sobě. V městečku Tirnaveni na Malé Tirnavě utíkali lidé na střechy do­mů, které se s nimi hroutily do vln. je zničeno 1500 do­mů •— polovina města. Město Sátu Maře na řece Somešl se stalo korytem dravé řeky. Vesnice i městečka byly od­říznuty po celé dny od svě­ta, zůstaly bez elektrického proudu a pitné vody. Dunajská delta je dnes je­diným obrovským jezerem s několika málo ostrůvky. Zkušeným a houževnatým obyvatelům rybářských ves­nic se podařilo zachránit ži­voty a část osobního majet­ku a dobytka, ale ztratili velmi mnoho. Reportáže z postižených oblastí hovoří o nesčetných případech hrdinství zachrán­ců, ať to byli sousedé nebo vojáci. Mnoho příslušníků rodin se setkalo až po něko­lika dnech. Desítky lidí se dosud pohřešují. Sebevýstiž­­nější popis nemůže dát úpl­nou představu zkázy. O to výmluvnější jsou obrazy zni­čených domů, zaplavených polí a záběry lidí, kteří se zármutkem stojí nad tím, co bylo kdysi jejich domovem. Osmnáctého května v noci, začal dvoudenní boj o zá­chranu stopadesátitisícového města Aradu. Nadlidským úsilím se podařilo uchránit domy i závody před vlnami Mureše. V těchto dnech se úsilí tisíců lidí soustřeďuje na, záchranu průmyslového města Galace, ležícího u.ústí Střetu do Dunaje. Deseti­tisíce . lidí a stovky strojů budují hráze na Dunaji nad městem Brailou. Katastrofa- sé rozšířila na velkou část rumunského území a zasáhla, jak známo, také velkou část Maďarska a jihozápadního území So­větského svazu. Zprávy z ru­munských žup hovoří o tom, že bylo evakuováno přes čtvrt miliónu lidí a v hlav­ních oblastech povodní bylo poškozeno vodou přes 20 000 domů. Ve vesnicí Cucl u Tir­­gu Múreše napočítali 158 úplně zničených domů. Není to ovšem jediná takto posti­žená vesnice. Celé Rumunsko žije úsilím pomoci obětem, zachránit, co se ještě zachránit dá a na­pravit obrovské škody. Po­moc posílají města i vesnice. Hromadí se dary potravin, šatstva, domácího zařízení. Vlaky a nákladní automobi­ly dopravují do postiženého území také . stavební hmoty, léky, stany, postele, náhrad­ní součástky a stroje. Pra­covní závazky kolektivů, pe něžíté dary a jiná pomoc jednotlivců představují již dnes stamiliónové hodnoty. Projevuje se i mezinárodní solidarita a pomoc. Svou účast vyjádřili J představite­lé naší strany a státu. Nebezpečí záplav není ješ­tě .překonáno. Dosud nemoh­la být vyčíslena ani přibliž­ná výše škod. Rumunský lid však projevuje pevné odhod­lání překonat tuto těžkou zkoušku, která postihla jeho zemi právě v posledním roce pětiletky. Je nejenom třeba pomocí postiženým, ale také vyrovnat velké ztráty v ná­rodním hospodářství. Heslem dne je, aby zvýšeným ■ úsilím a obětavostí v nepoškoze­ných1 závodech a krajích byly splněny úkoly letošního státního plánu pro celou ze­mi. J. DVOŘAČEK OD NAŠEHO BUKUREŠŤSKÉHO ZPRAVODAJE é Unes etapou z Eilenburgu do Berlína skončí letošní, XXlll. roč­ník Závodu míru. Předposlední den byl však pro peloton jaksepatří tvrdý. Nejprve na něj čekala ča­­sovka jednotlivců z Halle do Lipska (33 km), odpoledne pak kritérium na 60 km v Lipsku. Dopolední »etapu pravdy« vyhrál opět fran­couzský reprezentant Marcel Du­­chemin (na snímkuj, který se lak vedoucímu jezdci Szurkowskému přiblížil na rozdíl 32 vteřin, od­poledne pak udělal radost belgic­kým barvám Frangois Lemmens svým vítězstvím v kritériu. Podrob­né zpravodajství z obou etap při­nášíme na 8. straně. (p!) Závěr Dnů čs. kultury v SSSR NOVY KROK KE SBLÍŽENI S PŘÍTELI MOSKVA 25. května (Zvláštní zpravodaj CTK) — Estrádním pořadem v kon­certním sále Okfabr v němž vystoupili nejznámějšl čeští a slovenští zpěváci, sknnčily v pondělí Dny československé kultury v SSSR. Večera se zúčastnili ze sovětské strany ministryně kultury SSSR J. Furcevová a další sovětští hos­té, CSSR zastupovala vládní delegace na Dny kultury v čele s ministrem kul­tury SSR M. Válkem. Přítomen byl čs. velvyslanec V. Koucký. Sál, který pojme 25ÜU diváků, zdo­bily transparenty s textem v češtině a ruštině: Ať žije věčné a pevné přátelství mezi sovětským a česko­slovenským lidem. Krátkou zdravicí uvedl estrádu di­rigent Estrádního symfonického or­chestru Všesvazového rozhlasu a te­levize SSSR národní umělec RSFSR J. Silanťjev. Zu srdečné přivítání podě­koval jménem našich účinkujících umělců K. Hála. Ke slovu se pak už dostali zpěváci Pilarová, Chladil, Šimonova, Sláviko­­vá, Gott a další, které doprovázel Ta­neční orchestr Cs. rozhlasu v Praze, v jehož řízení se vystřídal také za­sloužilý umělec K. Vlach. Více než dvouhodinové pásmo nej­­úspěšnějšich písniček současného čes­kého a slovenského repertoáru, jež bylo předem zcela vyprodáno, mělo u Moskvanů opravdový úspěch. Na počest čs. vládní delegace dá­vala ministryně kultury SSSR J. Fur­cevová v Ústředním domě pracovní­ků umění oběd, kterého se zúčastnil také čs. velvyslanec V. Koucký. Odpoledne uspořádal velvyslanec V. Koucký přátelské setkání, jehož se zúčastnili vedle ministrů kultury ČSR a SSR dr. M. Brůžka a M. Válka a členů delegace na Dny kultury také ministryně kultury SSSR J. Furcevová, předseda Společnosti sovětsko-česko­siovenského přátelství M. Zimjanin a další přední sovětští kulturní čini­telé a přátelé Československa. Setká­ní byli přítomni také českoslovenští činitelé, kteří právě dleli v Sovětském svazu, především ministr školství CSR prof. dr. J. Hrbek. \ Od 15. května, kdy byly Dny čes­koslovenské kultury oficiálně zaháje­ny v kremelském Sjezdovém paláci slavnostním koncertem za účasti čes­kých umělců a slovenského souboru Lúčnica, se sovětská veřejnost ve všech svazových republikách opět se­znamovala s kulturním bohatstvím na­šich národů, připomínajíc si tak zá­roveň 25. výročí osvobození Česko­slovenska. Tuto ukázku jim zprostředkovala nejen česká a slovenská hudební, pě­vecká a taneční tělesa i sólisté v řadě sovětských měst, ale i vybrané filmy , z poslední doby, výtvarná díla čes­kých a slovenských umělců, ukázky knižní produkce našich nakladatelství. Pro názornou představu o územní rozsáhlosti této akce, nepočítáme-li Moskvu a velká města RSFSR, jen vel­mi neúplný přehled: Týden čs. filmů v Baku a výstavy čs. knihy v sovět­ské Kirgizti, Tádžikistánu, Turkménii, koncerty české a slovenské hudby v Bělorusku, Moldávii, Gruzii a Eston­sku, setkání účastníků bojů o osvo­bození Československa na Ukrajině. Mmislr L Krbek jednal v Moskvě MOSKVA 25. května (Zpravodajka CTK) — V pondělí ukončila delegace českého ministerstva školství pobyt v SSSR, kde byla hostem ministra vy­sokého a středního odborného škol­ství SSSR V. Jeljutina. Dopoledne při­jal vedoucího delegace ministra škol­ství ČSR prof. dr. J. Hrbka tajemník ÚV KSSS P. Děmičev. Odpoledne se prof. Hrbek sešel s náměstkem před­sedy rady ministrů SSSR a předsedou státního výboru pro vědu a techniku V. Kirillinem. Při rozhovorech mezi ministry Hrb­kem a Jeljutínem byla dohodnuta kon­krétní forma spolupráce při zvyšová­ní kvalifikace učitelů marxismu-lenl­­níšmu a ruštiny. Projednáno bylo také rozšíření bezdevizové prázdninové vý­měny studentů středních a vysokých škol; ministr Hrbek si s sebou od­váží signální výtisky nových vysoko­školských učebnic společenských věd, které obsahují nejnovější poznatky a závěry. Ministr Hrbek pozval minis­tra Jeljutina к návštěvě CSSR; ministr vysokého a středního odborného škol­ství SSSR pozvání přijal. Na ruzyňském letišti uvítal v pon­dělí večer školskou delegaci rada vel­vyslanectví SSSR v Praze S. I. Praso­­lov. Z TISKOVÉ BESEDY К PROBLEMATICE CEN Hladina bude udržena Někteří výrobei si ještě zlepšují situaci na úkor spotřebitele ft Projevuje se nedostatek levnějších výrobků PRAHA 25. května (CTK) — Problematika přechodného zákazu zvyšování cen byla na pořadu pondělní tiskové besedy, uspořádané Českým úřadem pro tisk a informace. Výklad místopředsedy Českého cenového úřadu mg. J. Krátkého se orientoval především na širší problematiku cenové politiky? Její postupné řešení vyplývá z dosavadních zkušeností v oblasti tvorby cen na podnicích, zásobování trhu a velkoobchodních cen. V podnicích půjde o prohloubení kontrolní činností v podstatě ze tří důvodů: především se vyskytuje ne­dostatečná znalost cenových předpi­sů, dále jejich obcházení a chyby Jednotlivců při fakturaci. I při trvání cenového moratoria hledají někteří výrobci cesty, jak zlepšit ekonomickou situaci podniku, i když na úkor spotřebitelů. Jde ze­jména o záměnu sortimentu; dává se přednost takové výrobě, u které pře­važuje poptávka nad nabídkou. To prakticky znamená, že se přesouvá zájem výroby na sortiment, který je ve vyšší cenové poloze. Důsledkem toího je nedostatek levnějšího zboží. Dokumentuje to mj. nedávný prů­zkum. Ukázal, že 82% dotazovaných pociťuje nedostatek základních druhů výrobků nižších cenových poloh. Otázka je již delší dobu středem zá­jmu federálního výboru pro ceny, národních cenových úřadů a mini­sterstev obchodu a průmyslu obou zemí. Vláda ČSR se zabývá I problemati­kou příštích velkoobchodních cen. Zde dojde v zájmu vytvoření ekono­micky správnějších cen к cenovým pohybům — ovšem oběma smě­ry — tak, aby byla udržena cel­ková hladina. V nevelkém rozsahu se tato opatření připravují pro příští rok, další v následujících letech pě­tiletky. Smyslem postupných změn v dlouhodobé politice na úseku vel­koobchodních cen je mj. nutnost při­způsobit je pohybu světových cen. ČLOVĚK A DOMOV Ostrava 70 před startem PRAHA 25. května (lh) — Na ostravské Černé louce jsou v plném tempu přípravy na tradiční výstavu o socialistickém životním prostředí, která se opakuje každý rok. Tvůrci této přehlídky se zaměřili letos pře­devším na vše, co vytváří domov a co slouží volnému času člověka. Ná­plň jednotlivých expozic dokládají názvy, jak9 Člověk doma, Domov a technika, Čistota a životní prostředí aj. Další část ukazuje, jak využít ze­leně, zajímavá bude přehlídka růz­ných typů rekreačních chat, potřeb pro stavbu rodinných domků atd. DOPIS DNE Myslím, že by si neměl nikdo nechat ujít příležitost vidět strhující sovětský film Osvobození, který se v současných dnech promítá v některých našich větších městech. Je to dílo, které musí na každého zapůsobit. Mně se z něho Strhující film vryla hluboko do paměti tvář sovětského vojáka: nejednou unavená a ze­mdlená, ale vždy nepokořená a s vírou ve vítězství,.které také přišlo. Stejné rysy mili i hrdinové, kteří к nám přijeli v roce 1945 ■*— jejich obraz se pravici a antisocialistickým silám nikdy nepodařilo vyrvat z našich srdcí. Dílo takového uměleckého a politického významu by mělo shlédnout co nejvíce našich občanů. Mjr. MIROSLAV KUŠAL, Braha 5 ЧЖ I

Next