Rudé Právo, květen 1970 (L/102-127)

1970-05-28 / No. 125

ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA VE ČTVRTEK 28. KVĚTNA 1970 ČÍSLO 125 — ROČNÍK 50 (Právo lidu roč. 73) * Proletáři všech zemí, spojte se! PLEKÍRNf SCHŮZE SNÍNOVNT LIBU к SHĚMOVHY NÁRODŮ Wfífíf PDÁVÍI Začínají jarní jednání poslanců JxlIlßJj i Л/lr U Fotiovólníhn chrnmóŤHňní CENA 50 HAL.Federálního shromáždění Novým předsedou Nejvyššího soudu ÖSSR zvolen dr. V. Přichystal ■ 22 nových soudců Nejvyššího soudu CSSR a 52 soudců z povolání vojenských soudů ■ Poslanci vyslovili souhlas s Úmluvou o népromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti ■ FS souhlasí s Konzulární úmluvou mezi ČSSR a Francií ■ Sněmovna lidu jednala o stavu a vývoji kriminality; Sněmovna národů o ekonomických výsledcích ■ Volební období soudců prodlouženo PRAHA 27. května (Od našich parlamentních zpravodajů) — Ve středu dopoledne začaly ve Španělském sále a v Míčovně Pražského hradu samostatné plenární schůze Sněmovny lidu (8.) a Sněmovny národů (7.). První z nich se zúčastnil předseda federální vlády dr. L. Štrougal s místopředsedy F. Hainouzem, ing. V. Hůlou a prof. dr. K. Lanem a členy vlády. Druhé byli přítomni místopředsedové federální vlády prof. dr. P. Colotka, prof. ing. J. Kempný, prof. dr. K. Laco a ing. M. Hruškovič a další ministři. Předseda FS prof. dr. D. Hanes se rovněž zúčastnil jednání obou sněmoven. r Na pořadu obou schůzí byly většinou společné body — Omluva o ne­­promlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti; Konzulární úmluva mezi ČSSR a Francií; odvolání některých soudců Nejvyššího soudu ČSSR a volby soudců Nejvyššího soudu ČSSR a soudců z povo­lání vojenských soudů; zákon o prodloužení volebního období soudců krajských a okresních soudů; schválení zákonných opatření předsed­nictva FS přijatých v období mezi podzimním a jarním zasedáním; doplňovací volby do předsednictva FS. Sněmovna lidu projednávala také zprávu generálního prokurátora ČSSR, předsedy Nejvyššího soudu ČSSR a ministra vnitra CSSR o Stavu a vývoji kriminality 1968—1969, kdežto Sněmovna národů měla na pořa­du zprávu o zabežpečení prováděcího národohospodářského plánu na rok 1970 v podnicích a výsledky rozvoje za 1. čtvrtletí tohoto roku. Co bylo na pořadu společné Omluvu o népromlčitelnosti váleč­ných zločinů u zločinů proti lidskosti odůvodnil ve Sněmovně lidu ministr spravedlnosti ČSSR dr. B. Kučera. »Socialistické státy, pravil ministr <lr. B. Kučera, »s neklidem sledovaly zejména růst aktivity revanšistických a neonacistických živlů v některých zemích i toleranci, s níž byla táto činnost trpěna. Důvodem к neklidu je rovněž ne­uspokojivá situace v některých ze­mích, především v Německé spolkové republice, neboť v jejich právním řádu není zakotvena nepromlčitelnost válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Tím je umožněno pachate­lům těchto zločinů uniknout spravedl­nosti. Je to o to závažnější, že v Ně­mecké spolkové republice žije nejvíce válečných zločinců z doby druhé svě­tové - války, kteří do dnešního dne unikají spravedlností. Zástupci ČSSR proto nejednou zdů­razňovali na zasedáních Valného shromáždění a jiných orgánů OSN, že Československo, které se stalo jednou z prvních obětí nacistické agrese a jehož lid poznal hrůzy nacistických zločinů, plně podporuje vtělení zá­sady népromlčitelnosti válečných zlo­činů proti lidskosti do mezinárodně závazné úmluvy. Tato podpora byla motivována též odhodláním učinit všechna opatření, aby se takové zlo­činy již nikdy nemohly opakovat. V úmluvě je potvrzena zásada mezi­národního práva, podle níž u váleč­ných zločinů a zločinů proti lidskos­ti neexistuje promlčeni. Smluvní státy v ni zároveň vyjadřují přesvědčení, že potrestání válečných zločinů a zlo­činů proti lidskosti přispívá к jejich předcházení. Omluva se vztahuje jak na předsta­vitele státní moci, tak i na soukromé osoby, které zločiny úmluvou vyme­zené spáchaly anebo se na nich podí­lely, к nim podněcovaly anebo se к jejich páchání spolčovaly. Kromě těchto osob se úmluva vztahuje též na představitele státní moci, kteří páchání takových zločinů tolerují.« Omluvu dosud podepsalo deset so­cialistických států a Mexiko. Za CSSR byla úmluva podepsána 21. května 1969. Zpravodajem byl místopředseda FS poslanec li. Hanúsek. V rozpravě připomněla poslankyně L. Besserová zběsilé metody fašistů za druhé světové války, kdy na 360 000 našich občanů prošlo kon­centráky a věznicemi, přes 35 000 v nich položilo životy. Vzpomněla též krutého osudu obyvatel obcí Lidice, Ležáky, Ostrý Grúň, Ktak, Tokajík aj. Ve Sněmovně národů hovořil o vý­znamu této úmluvy ministr zahranič­ních věcí ing. J. Marko. Zpravodaj­ské slovo pronesl poslanec dr. M. Ma­tyáš Obě sněmovny vyslovily pak s tou­to úmluvou, sjednanou 26. listopadu 1968 v New Yorku, souhlas. Odůvodnění ke Konzulární úmlu­vě mezi ČSSR a Francií pronesl ve Sněmovně národů ministr zahranič­ních věcí ing. J. Marko, zpravodajem byl poslanec V. Tiiriik. Ministr ing. Marko konstatoval, že vývoj našich vztahů s Francií zazna­menal v šedesátých letech — přes některé rušivé momenty — v pod­statě příznivý trend. Konzulární styky mezi ČSSR a Fran­cií mají značný rozsah, přičemž se uka­zuje stále častější potřeba poskyto­vání konzulární ochrany a pomoci při vybavování různých záležitostí ob­čanů obou zemi. Konzulární úmluva nahradí úmluvu z roku 1927, která už zastarala jak z hlediska vzájemných styků, tak s ohledem na vývoj konzulárního práva. Ministr upozornil na cjvě ustavení, jež mají speciální význam pro plnění konzulárních funkcí — jedním z nich jPokračování na str. 2./ Ve Španělském sále Pražského hradu zasedají poslanci Sněmovny'itau. Foto: ČTK — J. KARAS Soudruh 6. Kusák návštěvou v pražském ČKD Kompresory VYSOČANSKÁ SETKANÍ Produkce pro export i domácí zákazníky ■ Proč odcházejí kvalifikovaní pracovníci? ■ Ověřování praxí... ■ Hospodaření pracovními silami je zatím nedůsledné Před. skleněným palácem, jak tady říkají ředitelství, zastavila ve středu o půl dvanácté dvě auta. Zaznělo krátké uvítání zakončené stisky rukou a do obrovské haly vysočanského závodu ČKD Kompre­sory zamířila skupina Udí, v jejímž Sele šel první tajemník ÚV KSČ G. Husák v doprovodu tajemníka ÚV KSČ V. Pence, ředitele závodu ing. F. Kubáta a dalších. ' Návštěva vedoucího stranického pracovníka v továrně má vždy svou závažnost. Naznačuje totiž jeho vztah к dělnictvu a zároveň i snahu pozná­vat přímým stykem názory, postoje, přání i stížnosti pracujících. Kompresory jsou jedním ze dvaceti základních závodů ČKD. Jeho výstav­bu začali stavbaři před sedmi lety (a dodnes jl neukončili), ačkoliv pro­dukce pro export i domácí zákazníky Je obdivuhodná. Odtud se expedují turbokompresorová zařízení pro che­mii, doly, chladicí stanice, hutě i pro dopravu zemního plynu, pístové kom­presory pro potravinářství, kyslíkár­­ny a jiné obory, klimatizační zařízení pro průmysl i obchodní domy. Na 450 typů výrobků a navíc zakázky podle přání zákazníka jdou ze sedmdesáti procent do zahraničí (a z toho více než polovina do SSSR). Potřebovali by vyrábět Ještě mnohem více, zaká­zek mají dostatek, ale ... ... to se soudruh G. Husák dozvě­děl hned pťi prvním zastavení v hale od soustružníka F. Vojáčka, který si postěžoval, že mnoho kvalifikovaných pracovníků ze závodu odchází a ná­hrada není. Kdyby tak mohl první tajemník přispět к řešení 1 tohoto problému ... Soudruh G. Husák mu odpověděl, že proto přijel do továrny, aby viděl praxi, jaká skutečně je. A s malými obměnami se takové rozhovory opakovaly i na Jiných pra­covištích. Horizpntkář V. Bublík po­ukázal na to, že závod Je moderní, ale lidí má sotva na jednu směnu. Brusič O. Potůček mínil, že za­městnanost v průmyslu je nutno řešit celostátně, není přece myslitelné, aby »mizely« kvalifikované síly z pro­vozů, kde je nutně potřebují, kde mají slušné výdělky? Ti zbývající přece nemohou stále pracovat dvanáct ho­din denně... Velký zájem měl soudruh G. Husák o axiální kompresory; ptal se na je­jích poruchovost — a dostalo se mu od V. Veselého ujištění, že kdyby všechno tak spolehlivě pracovalo jako tyto stroje, bylo by hej. Za plného provozu procházel sou­druh G. Husák závodem. Jako vever­ka sjela po žebříku z jeřábu jeřáb­­nlce, aby s ním mohla vyměnit ně­kolik slov. Z vedlejší lokomotivky přišli dva členové milice, A. Koukal a J. Štekr, kteří se dozvěděli o ná­vštěvě — inu, milice ví hned o všem — a jestli prý první tajemník také přijde к nim. Dělníci G. Husáka pozdravovali, přáli mu, aby se podařilo uspořádat poměry v národním hospodářství stej­ným tempem, jako se daří řešit ně-, které problémy ve státě a veřejném životě atp. A první tajemník se zajímal o vše.' Prohlédl si časopisecké výstřižky vy­věšené na ohrádce. Povšiml si, jak úsporně se využívá každého místa v hale. Chtěl znát postup výroby ně-kterých součástek. Obdivoval moderní sklad »obsluhovaný« vysokozdvižný­mi vozíky, které do polic zasouvají palety se součástkami. Seznámil se s zařízením zkušebny, která patří me­zi nejmodernější v Evropě — při zkouškách zde vytvářejí stejné pod­mínky, v jakých potom pracují kom­presory. Na nádvoří se rozhlédl po celém průmyslovém areálu Vysočan a Libně, pozorně vyslechl slova ředitele kon­cernu ČKD Ing. R. Rychetského, kte­rý poukázal na vzájemné závislostí sítí energetických, tepelných, doprav­ních, vodních a Jiných. Je jistě dobré, když politik neváhá poznávat pracovní prostředí lidí, když se zajímá o výrobu a její problémy, když si v praxi' ověřuje představy o možných řešeních té čí oné otáz­ky... Podobné potíže, jaké mají v ČKD Kompresory, jsou i jinde. V uplynu­lých létech mnohde vznikly moderní provozy vybavené skvělou, ale málo využitou technikou. Místo třísměnné­­ho provozu se vyrábí jen část dne — protože nový závod těžko získává po­třebné pracovníky. Nutno zdůraznit kvalifikované pracovníky. Ti začasté pracují v továrnách s malou produktivitou práce, kde si však zvyk­li. A jsou 1 jiné příčiny, na které poukazují i ve Vysočanech. Chybí tu pořádný obchodní dům, v němž by si zaměstnanci ČKD mohli po práci snad­no a rychle nakoupit vše, co jinak musí shánět v centru Prahy. Pro děl­níky je také velmi důležité, bydlí-li v blízkosti továrny — je nedomyšle­né, když Vysočanští a Libeňští dostá­vají nové byty ne v Severním městě, ale v Novodvorské a Krči. Ale hlavní příčiny, které umožňují přelévání od­borníků do méně kvalifikovaných za­městnání, jsou zřejmě v nepromyšle­ných směrnicích, v nedůsledném sys­tému hospodaření s pracovními sila­mi. Jak jinak by bylo možné, aby z ČKD Kompresory odešel v organizo­vaném náboru do stavebnictví kvali­fikovaný horizontkář (měl 18 Kčs na hodinu!) a za měsíc pak jezdil jako taxíkář? Ano, pro nápravu chyb a další po­stup je opravdu dobré, dá-li se do­hromady dělnická moudrost se stát­nickým rozhledem. MILOSLAV HAJEK Dvě z četných setkání v ČKD. Foto: VL. ŽITNÝ HOVOŘÍME S LIDMI, KTEŘÍ SE STARAJÍ O POTRAVINY Zatím no výbornou, ale Kál.. PRAHA 27. května (mp) — Výroba potravin je jedním z nejdůležitějšlch hos­podářských úkolů naší společnosti v letošním roce. O tom se rozhoduje na polích v těchto dnech. Pracovníkům centrálního státního orgánu, okresu i ze­mědělského podniku jsme položili tyto otázky: n CO ZEMĚDĚLCI DĚLAJÍ PRO TO, ABY SE DOHNALO ZPOŽDĚNÍ V JARNÍCH PRACÍCH? n KDE HLEDAT REZERVY, ABY SE ZABEZPEČILO LETOS DOST POTRAVIN a Z VLASTNÍ VÝROBY? Zde jsou tedy odpovědi na naše otázky: Drišhá etapa nejkritiětější Fr. Borovička, ministerstvo zeměděl­ství a výživy ČSR: И Zemědělci vynakládají mnoho úsi­lí, aby zpoždění v jarních pracích cb nejrychleji dohnali. Zatím к tomu mají i podmínky. Snažili se využít me­chanizace, aby rychle zaseli Jařiny, cukrovku a také znovu obdělali půdu, kde došlo к zaorávkám ozimého obi­lí a pícnin. V některých oblastech se situace komplikuje. Začíná se totiž objevovat škůdce porostů čukrovtky a někde už dochází к novým zaoráv­kám. Je třeba účinně proti těmto vý­skytům škůdce řepy bojovat ochran­nými prostředky. V tomto případě však chemická ochrana cukrovky při­jde do doby jejího jednocení a do se­­noseče. A nám jde tentokrát jak o cukr, tak i o krmivo, z něhož zemědělci pak vyrábějí maso a mlé­ko. Z těchto důvodů si právě letos nemůžeme dovolit, aby při sklizni píc­nin došlo ke zbytečným ztrátám. В Tím už navazuji na druhou otáz­ku. A sice, že to bude pro zemědělce opravdu nejkritičtější období. Chybějí zde pracovní síly na jednocení řepy, projeví se t nedostatek náhradních dílů к některým strojům a někde bu­de též málo traktorů na zvládnutí té­to etapy. Okresní zemědělská sdru­žení i MNV by se měly denně starat o to, jak v zemědělských podnicích probíhá tato část prací, a včas organi­zovat brigádnickou výpomoc. Přede­vším by však měly právě nyní pomocí strojírenské závody, aby zemědělci měli dost náhradních dílů. Bole odpovědně9 Štllě • • • St. Valenta, pracovník OV KSC Měl­ník: D Domnívám se, že v družstvech i na státních statcích se dělá vše, aby se dohnalo letošní zjpoždění v jarních pracích. Na našem okrese můžeme být spokojeni. Prvá etapa Jarních prací už skončila a vcélku na výbornou. Ne­jenže se rychle zasely jařiny a cuk­rovka, ale i zaorané plochy po ozi­mech a pícninách jsou znovu obdělá­ny. Zemědělci mají zájem o to, aby víc vyráběli. Konpčně o tom také na našem oikrese hovoří čísla. I když byla dlouhá zima (někde se už nedo­stávalo krmiv), plní náš okres nákup­ní úkoly v živočišné výrobě u masa na 108,4 %, mléka na 95,7 % a vajec na 93,4%. В To je široká otázka. Nám napří­klad chybí celostátní dlouhodobější výhled v zemědělství. My jsme si u nás sice vypracovali určitý země­dělský program, ale když není něco podobného vypracováno v centru, pak nám to není nic platné. Prostě to na nic nenavazuje. Domnívám se, že to je právě mejdůležitější, aby se řešila preference zemědělství, odstranila ko­lektivní anonymita a odpovědnost od­shora až dolů a hlavně aby se spo­lečnost podrobněji zabývala pracovní­mi silami v zemědělství. To je však jen část toho, co zemědělství brzdí v jeho dalším rozvoji. Jsoi* ještě rezervy K. Kamínek, Státní statek Mšeno, středisko Nebužely: 0 U nás na hospodářství máme le­tos zpoždění prakticky o měsíc. Přes­to jsme však během šesti dnů doká­zali dobře a kvalitně zasít jařiny, cukrovku i přihnojit porosty ozimů. Naši lidé pracovali i o sobotách a nedělích, prostě tehdy, kdy jsme to potřebovali. Jarní počasí také nebylo pro , nás příznivé, a tak jsme s tím opravdu často měli hodně starostí, aby se práce na polích udělaly co nej­lépe. Horší to bude s tím, co nás nyní čeká. Na tomto hospodářství jsem již přes devět let. Při své nástupu jsem mohl počítat s tím, že na Jednocení cukrovky mně přijde asi tak 70 žen, a dnes počítám jen s deseti. Proto shá­níme pracovní síly Jinde, když je v ze­mědělství nemáme. Ale to Je přece známá věc. В z tohoto důvodu si myslím, ze zde společnost zůstala zemědělství ně­co dlužna. Faktem je, že bychom moh­li vyrábět podstatně víc a účelněji, jestliže bychom tyto pracovní síly na­hradili novou technologií a vhodnou mechanizací. Například to nám chybí právě pro nastávající etapu prací. Mnoho spočívá v investicích do země­dělství. Kdyby p nás byla sušička, pak bychom mohli získat co nejkvalit­­nější krmivo, ať již z pícnin, cukrovky apod. Prozatím nám však chybí, a tak 1 přes snahu lidí, kteří v zemědělství pracují, stále ještě dochází к zbyteč­ným ztrátám. Vojenští historikové o presidenta republiky PRAHA 27. května (CTK) — Presi­dent republiky Ludvík Svoboda při­jal ve středu na Pražském hradě skupinu sovětských, polských a ru­munských vojenských historiků, kte­ří jednají s čs. vojenskými historiky o prohloubení další spolupráce na dějinách společného boje při osvobo­zování Československa v letech 1944 až 1945. Přijetí se zúčastnili též vo­jenští přidělenci příslušných zemí. MOSKVA 27. května (Zpravodajka ČTK) — Už třetí týden prochází vý­stavou Československo 70 od 11. ho- v v PROUDY NÁVŠTĚVNÍKU NA ČS. VÝSTAVĚ V MOSKVĚ diny až do jejího uzavření ve 20 hodin nepřetržitý proud návštěvní­ků — denní průměr za uplynulé dva týdny je přes 40 000 lidí. Mezi návštěvníky výstavy byla 1 velká skupina z moskevské Vysoké stranické školy, delegace stranic­kých pracovníků z ministerstva za­hraničních věcí SSSR, pracovníci ge­nerálního štábu Sovětské armády a další, kteří nešetří chválou nad úspě­chy socialistické výstavby v Česko­slovensku, jež jubilejní výstava do­konale zobrazuje. Mezi středečními hosty byl i legen­dární partyzánský velitel generál Asmolov, který se přišel na výstavu podívat už podruhé. Ve středu se zde setkal se svými spolubojovníky, s ni­miž za války řídil činnost partyzánů na Slovensku, 1 Předsednictvo FS zasedalo Po skončení plenárních schůzí obou sněmoven Federálního shromáždění se sešlo ve středu v obrazárně Praž­ského hradu za řízení prof. dr. D. Hanese předsednictvo FS. Konstato­valo, že souhlasnými usneseními obou sněmoven Federálního shromáždění byli odvolání někteří soudci Nejvyš­šího soudu ČSSR a provedena volba nových soudců Nejvyššího soudu ČSSR a volba soudců z povolání vojenských soudů. , Dále předsednictvo FS vyhlásilo ústavní zákon o prodloužení volební­ho období soudců krajských a okras­ních soudů. (ČTK) Prohlášení mluvčího ministerstva zahraničních věcí Revanšisté hlavní překážkou dorozumění mezi NSR o ČSSR Ve dnech 16.—18. května se konal v NSR tradiční sraz sudetoněmecké­­ho landsmanšaftu, jehož se zúčastni­lo na 300 000 osob. již popáté padla volba na město Mnichov. Zřejmě pro­to, že sudetoněmečtí profesionální revanšisté se jednaik otevřeně hlásí к hnědé minulosti města, což je při­rozené, neboť jde vesměs o staré hen­­leinovce a zasloužilé nacisty, jednak tím chtějí demonstrovat, že hanebná mnichovská dohoda stále platí. V tomto městě — kde mají být v roce 1972 olympijské hry — chtě­jí při této příležitosti — jak prohlá­sil mluvčí landsmanšaftu Becher — zřídit výbor, který se má starat o účastníky a návštěvníky z ČSSR. jaká to čest, být v péči zasloužilého nacistického a henleinovského žido­­bijce Bechera a jemu podobných. Je známo, že během dvacetiletého panství klerikálních stran CDU/CSU se stal sudetoněmecký laridsmanšaft se státní podporou a bohatými fi­nančními dotacemi úderným nástro­jem studené války a agresivní poli­tiky těchto srazů. IPokračování na str. 7.) t Předseda vlády přijel LP. * PRAHA 27. května (ČTK) — Předse­da vlády ČSSR dr. L. Štrougal přijal ve středu předsedu státního výboru pro otázky práce a mezd při radě ministrů SSSR A. P. Volkova a jeho náměstka B. Sucharevského. Srdečné­ho rozhovoru, který se týkal někte­rých otázek z oblasti práce a mezd a dalších ekonomických problémů, se zúčastnili místopředseda vlády ČSSR a ministr plánování ing. V. Hů­­la, ministr práce a sociálních věcí xM. Stance! a sovětský velvyslanec v ČSSR S. V. Červoněmko. DOP IS DNE Hlubokým dojmem jisté zapůsobilo na všechny poctivé, Straně oddaně pracovníky to, jak srdečně se vítal při svém příjezdu do Prahy nejvyšší představitel největší socialistické velmocí na světě soudruh L. I. Brežněv Opravdoví přátelé s našimi představiteli strany a vlády a vůbec se všemi pracujícími. Ty okamžiky po příjezdu delegace SSSR na oslavy 25 výročí našeho osvobo­zení zůstanou navždy o našich srdcích Vážím si toho zvláště proto, že sovětští soudruzi přijeli jako přátelé i po lom všem, co se proti nim и nás nezodpovědnými živly podnikalo. Nikdy na to nezapomeneme, ták jako nikdy nezapomeneme na květen 1945. FR. VONDRA, Týnec nad Sázavou

Next