Rudé Právo, květen 1970 (L/102-127)

1970-05-30 / No. 127

Proletáři usech zemí, spojte se! RUDÉ PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA SOBOTA DNE 30. KVĚTNA 1970Cisto 127 — ROČNÍK 50 (Právo lidu гой. 73)CENA 1,— Kčs Z ROZHODNE koumajíce příčiny, jež vedly к politickému, společenskému a hospodářské­mu otřesu osmašedesátého roku, к oné hluboké krizi, v níž jsme se ocitli, nacházíme je v politice vedení strany mnoho let před tím. Lze tam vystopo­vat a doložit až po osobní odpovědnost netřídní přístupy a neodpustitelné zane­dbávání ideologické práce strany. Dopis ústředního výboru KSČ všem členům a organizacím z ledna letošního roku velmi principiálně analyzuje toto období a neměl by se proto při pohovorech к výměně členských legitimací opomíjet. Socializace výrobních prostředků sloužila к vulgárnímu výkladu, že socia­lismus v zemi již zvítězil a že ještě tato generace bude žít v komunismu, aniž by se někdo staral důsledněji a poctivěji o socialismus v myšlení lidí, o poli­tické uvědomování mas, o středních vrstvách a inteligenci už vůbec nemluvě. Rozpor mezi zespolečenštěním výrobních prostředků a ideovou úrovní se stále více prohluboval. Nebyly dodržovány ani normy stranického života, byla odstraněna kandidátská lhůta, prakticky likvidován systém stranického vzdě­lávání v základních organizacích. Oportunismus, spočívající ve slepé iluzi, že na základě zespolečenštění výrobních prostředků spontánně poroste uvědomění mas, vedl posléze к tomu, že se zdržovalo vypracování strategické a taktické linie dalšího společenského rozvoje země. Ideový zmatek se pak zcela logicky prohloubil, když vyšly najevo důsledky oportunismu v ekonomice, jež se pro­jevily v hospodářských potížích, které zpětně působily na ideový stav strany i společnosti. Hrubé zanedbávání třídního složení strany v minulých letech, kdy principy třídnosti ve straně, státě a společnosti zarostly pavučinami, kdy dělnická třída byla jen objektem nejrůznějších poselství a poučování, a ne subjektem a revo­luční hybnou silou společenských přeměn, způsobily, že se vytvořila živná půda pro vulgární představy o tom, že liberalizace v ideové oblasti je totožná s demokratizací, že se mnozí lidé mohli tvářit komunisticky, a přece nebyli komunisty. i Setkáváme se s ni­mi u pohovorů a zkou­­máme-li příčiny ne­dávného i minulého stavu, zjišťujeme čas­to, že otisky prstů oportunistů a někte­rých někdejších dog­matiků jsou často to­tožné. S jediným roz­dílem, že se mnozí sta­li z levicových oportu­nlstfl předlednového období pravicovými oportunisty období polednového. Ani jedni, ani druzí nepochopili význam ideového boje a zakalování v současné epoše, jeho zvláštnosti, i když o něm sami nejednou pronášeli různá vznešená slova. A tak u nich ve skutečnosti mizela stranickost, třídní přístup к boji Idejí, vědeckost a revolučnost, sociální a třídní obsah idejí. Bezzásadová, bezkoncepčni, nevědecká kádrová praxe mnoha předchozích let vydala své ovoce v osmašedesátém roce. Což se nemarxistické a protistra­­nické názory vyskytly v komunistické straně až po lednu 1968? Jistě ne, ale za celá dlouhá léta před lednem z toho nebyly až na několik nejkřiklavějších případů, řešených v podstatě administrativním způsobem, vyvozovány žádné principiální důsledky. Osobní vztahy se u oportunistů staly nejvyšším kritériem spojenectví a spo­lehlivosti a kádrové práce. Šejna nebyl jediným případem. Mezi vůdčími před­staviteli polednového procesu byly některé postavy, jež se jeho charakteru velice podobaly. Zatímco on přešel na stranu protivníka íyzicky, přešli jiní z nejbližšího okruhu někdejšího prvního tajemníka к nepříteli ideově. Kdo ze spisovatelů měl takovou dlouholetou pevnou důvěru prvního člověka ve straně a ve státě jako Jan Procházka? Kolika osobám se dostávalo výsady vést s prvním tajemníkem důvěrnuu osobní korespondenci, v níž jej mohl oslovovat zdrobnělým křestním jménem, jako František Kriegel? Může pak být náhodou, le Alexander Dubček patřil v úzkém kruhu vyvolených na druhé místo v pra­videlných příjmech pověstných obálek, obsahujících vysoké finanční ocenění Jeho činnosti? Předlednový vzestup O. Šiká. který provedl jeden z nejpozoruhod­nějších obratů v ideologickém myšlení i v ekonomické koncepci od dogmatického centralismu к ještě extrémnějšímu experimentu s tzv. tržním hospodářstvím, jejichž těžké důsledky pociťujeme dodnes, je jen ilustraci bezzásadového po­stupu vedení A. Novotného. Jejich nemarxistické poíttija, neodpovědná h«.s.'a, na nichž se stavěly předpoklady politiky, odtrženost ideového boje od boje politického způsobily, že kořeny krize vznikly dávno před lednem. Ojediněle se vyskytly i názory, že příčinou všeho byl vlastně leden 1968. To je snaha začínat politický letopočet teprve okamžikem, kdy začíná jev, a odmítat zkoumat jeho příčiny. Ty jsou především ideové, spočívající v tezích, že stát diktatury dělnické třídy u nás již splnil své nejdůležitější dějinné poslání a vyčerpal je. Odtud se pak už jen přecházelo к tvrzení, že další rozvoj socialismu spočívá v »liberalizaci«, že pravicoví renegáti, kteří si mohli vytvořit pozice už dávno před lednem, se přimkli ke zdravému jádru usilujícímu o regeneraci strany na skutečných marxisticko-leninských princi­pech a vrhli se do boje. A tak se pravicoví oportunisté doslali po lednu 1968 к něčemu, co měli naposledy ve dvacátých letech — к moci, a začali tvrdit, že »liberalizace KSČ« znamená cestu к demokracii. Hovořil-li někdo o socialismu, začalo se o něm prohlašovat, že nechce demokracii, hovořili-li progresivisté osmašedesátého roku o demokracii, pochopily to protisocialistické síly jako signál к honičce proti celé komunistické straně, к rozpoutávání chaosu. Při pohovorech к výměně stranických legitimací, při analýze, na níž pracuje celá strana, nelze zapomínat na odpovědnost nejen po lednu 1968, ale ani na podíl odpovědnosti za politiku a praxi před ním. Princip konkrétní ana­lýzy, dialekticko-materialistického přístupu к boji idejí, si vyžaduje dodržo­vání zásad stranickosti, nesmiřitelnosti a nepřetržitosti a neoddělitelného spo­jení boje proti buržoazní ideologii s bojem proti reformismu a revizionismu. Není tajemstvím, že úsilí zdravých sil v Československu, směřující ke zmaření cílů reakce, se v mnohém zkomplikovalo existencí různých ideových orientací uvnitř strany. V ideologickém boji nemohou existovat přestávky, protože ty vytvářejí vždy příznivé podmínky pro oživení oportunistickýcb proudů. Ideový boj a sílu přesvědčování nelze také nahrazuvat silou hlasu, pokřiko­váním o čistých rukách v roce 1968 a zamlčováním odpovědnosti za činnost před lednem, za ideové odzbrojení strany. Hlavní ostří našeho boje směřuje proti imperialistické a buržoazní ideologii a všem jejím větvím i větévkám, proti pravicovému oportunismu. Nelze jej oslabovat ani sektářstvím či trakční činností, která objektivně v zaslepené zahleděnosti do mocenských ambicí nahrává pravici a boj proti ní oslabuje a tříští. Jedním z hlavních záměrů z principu stranickosti, ideulugického boje, které provedl Lenin, je naučit se svlékat z buržoazní ideologie její módní obleky, odhalovat sociální a třídní obsah idejí, protrhávat kouřovou clonu demagogie, lži, blýskavých frází a licoměrnosti. Lenin nejednou zdůrazňoval, že rozhodu­jící bývá ne to, kdo co říká, ale kumu to, co říká, slouží, pro koho jsou tyto názory výhodné. Posuzujeme i ty, kteří před lednem i po něm hlasitými frázemi ve skutečnosti oslabovali vedoucí roli komunistické strany, vytvářeli příznivé podmínky pro politickou činnost cizích, socialismu nepřátelských třídních a politických sil. Ve skutečnosti svou činností zavrhovali všeobecné zákonitosti revoluce a budování socialismu, jež byly prověřeny a potvrzeny zkušeností miliónů, zejména pak sovětských komunistů. Nesmiřitelnost к buržoazní ideologii nejenže vylučuje Integraci protiklad­­ných idejí, ale vyžaduje jejich útočné odhalování. Boj s imperialismem, není-U spojen neoddělitelně s bojem proti každému oportunismu, je pustou a lživou frází. Rozhodný postup proti všem formám buržoazní ideologie, neustálé zdoko­nalování našich ideových zbraní marxismu-leninismu, odhalování všech forem buržoazního ideového vlivu, konkrétní ideologický přístup ve všech střet­nutích, neustálé spojení ideologického boje s bojem politickým upevňují po­zice socialismu, pozice dělnické třídy a jednotu komunistického hnutí. Roz­hoduje se o tom neustále v každé organizaci. MIROSLAV MOC V západních Dechách překonávají šikovské teorie Odpovědnost, výkonnost, ongožovonosl PLZEŇ 29. května (van) — Aktiv stranických a vedoucích hospodářských pracovníků z rozhodujících průmyslových podniků v Západočeském kraji pro­jednal v pátek plnění usnesení lednového pléna OV KSČ к ekonomickým pro­blémům a plnění závěrů KV KSČ к těmto otázkám. Na aktivu pronesl projev ministr průmyslu ČSR ing. J. Simon. Mj. řekl, že letošní rok je základem pro pěti­letý plán, v němž musíme docílit zá­sadního zvratu v rozvoji národního hospodářství. Z tohoto hlediska —• zdůraznil ministr — posuzujeme též úkoly uložené vašim závodům, byť se zdály sebetvrdší. Vedoucí tajemník západočeského KV KSČ dr. J. Simek, CSc., věnoval pozornost tomu, jak jsou v kraji pl­něny hospodářské úkoly v průmyslu. V prvním čtvrtletí se zvýšila hrubá výroba oproti loňskému období o 2,8 %. Mzdy v průmyslu vzrostly o 1,9 o/o a produktivita práce o 3,9 %. Nelze však přehlížet zápornou sku­tečnost: například nedostatečně se plní úkoly exportu. Ve srovnáni s loňským obdobím bylo vyvezeno do zahraničí jen 85 % výrobků a strojí­renství se nevyrovnalo s vývozem do socialistických zemí ani ze dvou tře­tin. Soudruh Simon hovořil též o nut­nosti důsledného uplatňování vedou­cí úlohy strany v ekonomické sféře. »To, co od vedoucích hospodářských pracovníků budeme vyžadovat, Je od­povědnost, disciplína a jednoznačná politická angažovanost.« Očastníci aktivu schválili dopis Ústřednímu výboru KSČ, v němž oznamují, že krok za krokem jsou překonávány pozůstatky Stkovských teorií a je po­silována úloha plánu. Přehlídko čs. spotřebního zboří Výstavy Brno 70 zahájeny BRNO 29. května (svo) — V klubu vystavovatelů na brněnském veletrž­ním výstavišti byly v pátek slavnost­ně zahájeny kontraktační a prodejní výstavy Brno 70. Zahájení se zúčast­nili ministr obchodu ČSR S. Horník, ministr obchodu SSR lng. F. Barbírek, konzul SSSR v Brně V. J. Maljavko a další hosté. Hlavní projev na zahá­jení výstav, které potrvají do 7. červ­na, pronesl soudruh Horník. Kontraktační a prodejní výstavy spotřebního zboží se konají v Brně od roku 1965. Návštěvnici mají mož­nost spatřit zboží, které přijde do prodeje v příštím období, a navíc ma­jí možnost sl toto zboží na výstavišti koupit 1 objednat. Na akci Brno 70 se podílí letos přes 300 vystavovatelů, z toho velká část výrobních družstev a podniků místního hospodářství. Nej­větší zájem se očekává 1 letos o tex­til a nábytek. Bídhopřeioé dopisy Václavu Hájkovi PRAHA 29. května (z) — Clen předsednictva ÚV KSČ a tajemníkův KSČ J. Kempný předal v pátek u pří­ležitosti 50. narozenin předsedovi byra ústřední kontrolní a revizní ko­mise KSČ soudruhu Václavu Hájko­vi blahopřejný dopis byra ÚV KSČ. Zároveň předal soudruhu Hájkovi blahopřejný dopis ústřední kontrol­ní a revizní komise KSČ její předse­da M. Jakeš. NA PROGRAMU PLÉNA SEVEROMORAVSKÉHO KV KSČ Rozvoj ideologické práce OSTRAVA 29. května (ře) — V pá­tek zasedalo rozšířené plénum seve­romoravského KV KSČ, které projed­návalo stav v rozvíjení Ideologické práce v krajské organizací strany. Zasedání se zúčastnili také tajemní­ci byra ÚV KSČ soudruzi O. švestka a L. Kovalčík. Plénum mj. zrušilo usnesení pléna severomoravského KV KSČ z 12. srp­na 1968 a závěry tohoto pléna obsa­žené v dokumentu Národní fronta v novém politickém systému a usne­seni pléna z ledna 1969 к otázkám ideologické práce, která představova­la revizionistickou a pravicově opor­­tunistickou platformu, deformující po­jetí ideologické práce strany. Setkání žen v Mladé Boleslavi Zeny mladoboleslavského okresu se v pátek sešly na slavnostním shro­máždění s delegacemi žen z družeb­­ních okresů Neubrandenburg z NDR a slovenské Levice. Shromáždění se zúčastnily též sovětské ženy z posá­dek z Ml. Boleslavi a Luštěnic. Vy­slechly projev předsedkyně ÚV Čes­kého svazu žen M. Jarošové z Lidíc, která se na shromáždění setkala po 25 letech se svou spoluvězenkyní z Ravensbrücku, R. Keschnerovou z Neubrandenburgu. -z- Na čs. výstava v Moskva, foto Я. UHER \* SPOLEČNÁ SCHŮZE SNĚMOVEN FS SKONČILA Poslanci jednoznačně podpořili President L. Svoboda a první tajemník л|пплл} 1# i ék HU# ÚVKSČ G. Husák opět přítomni jednání ülilllObl VioUj Zprávu o činnosti federální vlády přednesl jeli předsedo dr.L. Štrougnl • Poslanci v rozpravě ocenili úsilí vlády o politickou i hospodářskou konsolidaci • Federální shromážděni přijalo ke zprávě usneseni PRAHA 29. května (Od našich parlamentních zpravodajů) — V pátek odpoledne skončila ve Špa­nělském sále Pražského hradu společná dvouden­ní schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů Fe­derálního shromáždění. Krátce po 8.30 hod. uvítal předseda FS prof. dr. D. Hanes presidenta re­publiky armádního generála soudruha L. Svobodu, prvního tajemníka ÚV KSČ soudruha dr. G. Hu­sáka, členy a kandidáty předsednictva ÚV KSČ, členy federální vlády. Na pořadu jednáni byl je­diný bod — zpráva o dosavadní činnosti vlády ČSSR. Přednesl ji její předseda soudruh dr. L. Štrougal. Informoval poslance o tom, co vláda za uplynulé měsíce vykonala v rámci své působnosti v konsolidačním procesu, při realizaci závěrů a usnesení ÚV KSČ v jednotlivých oblastech života naší socialistické společnosti. (Projev předsedy vlády přinášíme na str. 2.) V obsáhlé diskusi poslanci vesměs podpořili úsilí vlády, což vyjádřili také v přijatém usnesení. Schůzi střídavě řídili předseda FS prof. dr. D. Hanes a předsedové sněmoven dr. S. Pennigerová a V. Mihálik. V rozpravě zazněl společný tón — plná podpora vládě V rozpravě ke zprávě vlády jako první vystoupil poslanec ing. J. Gab­­riška. Ocenil, že přes dosažená po-zltlvní výsledky vláda bojuje proti jakémukoliv sebeuspokojování, ote­vřeně odkrývá dosud existující těž­kosti a nedostatky se zřejmou sna­hou důsledně je řešit a odstraňovat. V další části se vyslovil к některým problémům v palivoenergetícké zá­kladně. Zmínil se též o úkolu snižo­vání správního aparátu a zdůraznil, že by zde měly převažovat tendence zracionalizovat státní správu. Poslanec dr. V. Mařík řekl mj.: »Vycházím ze stanovisek naprosté většiny odborových orgánů a základ­ních organizací, když konstatuji, že vláda ČSSR projevuje principiální marxisticko-leninský postup, rozhod­nost a houževnatost a že si za dosa­žené výsledky v konsolidaci hospo­dářství a státu zaslouží, aby se jí do­stalo plné podpory a důvěry Fede­rálního shromáždění.« O některých aspektech Investiční výstavby promluvil poslanec ing. J. Horák, upozornil zejména na nízké využití základních prostředků. Do­mnívá se rovněž, že účinnost regu­lačních opatření vlády proti Inflač­ním tlakům v investiční výstavbě je omezena a jejich dodržování na úrovní podniků 1 v nadřízených or­ganizacích je nedostačující. Poslanec L. Dohnal konstatoval, že výsledky v plnění plánu v letošním roce svědčí o tom, že jsme nyní schopni připravit první variantu ta­kového pětiletého plánu, který bude mít dostatečnou autoritu. Jménem Klubu poslanců Čs. strany socialistic­ké pak ujistil vládu, že jeho strana chce plně napomáhat procesu konso­lidace. O významných hospodářských úspě­ších, které docílilo východní Slo­vensko v letech socialistické výstav­by, hovořil poslanec V. Kapišovský. Připomněl, že federální 1 národní or­gány by se měly častěji a důsled­něji zabývat problémy pomaleji se rozvíjejících oblastí. Poslanec II. Hanúsek za potěšitel­ný označil zejména jev, že stále ví­ce lidí je ochotno přiložit ruku к dí­lu všestranné konsolidace naší spo­lečnosti. Na oblastí, kde ještě přetrvávají tendence nerovnovážného ekonomic­kého vývoje, upozornil poslanec J. Ferianc. Za klad označil skutečnost, že se vláda konečně může oprostit od projednávání různých operativ­ních záležitostí a soustředit se plně na perspektivní otázky. Na konkrétních faktech dokumen­toval poslanec ing. J. Burian, že ze­mědělství se stalo důležitým stabili­začním faktorem národního hospodář­ství. Připomněl, že je nutno znovu vrátit autoritu všem základním stra­nickým dokumentům, zvláště usnese­ním 12. a 13. sjezdu KSČ к řešení rozvoje zemědělství a výživy, neboť v některých odvětvích se úkoly sjez­dových usnesení nerespektují. {Pokračování na str. i,) Pohled na zasedání Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Foto ČTK Usneseni Federálního shromážděni ke zprdvě o činnosti vlády ČSSR Federální shromáždění projednalo dne 29. května 1970 zprávu o činnosti vlády ČSSR, kterou přednesl její před­seda soudruh dr. Lubomír Štrougal, a vyslovuje s ní souhlas. Federální shromáždění — Oceňuje aktivní politické úsilí vlády ČSSR v oblasti mezinárodních vztahů, zejména dosažení plné norma­lizace a dalšího roz.voje bratrské spo­lupráce se SSSR a ostatním! spoje­neckými socialistickými zeměmi. Vy­slovuje jednomyslnou podporu kon­struktivní politice vlády směřující к brzkému svolání konference evrop­ských států o otázkách bezpečností a spolupráce. — Podporuje opatření, která vláda činí ke splnění úkolů vytyčených rea-llzační směrnicí ústředního výboru KSČ v květnu 1969 a usnesení ÚV KSČ ze září 1969 a ledna 1970, směřující ke konsolidací našeho vnitropolitické­ho života, к upevnění zákonností a posílení úlohy plánu a autority stát­ních orgánů a ke konsolidaci ve vý­voji naší ekonomiky. Realizace těchto opatření vytváří potřebnou atmosféru pro klidnou tvůrčí a budovatelskou práci našeho lidu. Došlo též к vý­znamné politické konsolidaci naší Českoslovenstké lidové armády a bez­pečnostních sborů, což je základní podmínkou pro plnění jejích úkolů. Obnovení pevného a účinného říze­ní a usměrňování národního hospo­dářství státem pří obnovení úlohy zá­vazného státního plánu přináší pozl­tlvní výsledky. Kupř. v průmyslu a stavebnictví se dosahuje plánovaného tempa růstu produkce a na tomto růstu se významně podílí růst pro­duktivity práce. V důsledku přijatých mzdových regulačních opatření se za­stavil nepříznivý vývoj ve vztahu mezd a produktivity práce. IPokračováni na str. 3.J VĚDECKOTECHNICKÁ SPOLUPRÁCE MEZI CSSR A SSSR: Nejde o heslo, ole o konkrétní činy PRAHA 29. května (pč) — Podepsáním protokolu skončilo v pátek XIV. za­sedáni Stálé subkomise pro vědeckotechnickou spolupráci mezi ČSSR a SSSR, kterému předsedal místopředseda vlády ČSSR lng. M. Hruškovič. Delegaci Sovětského svazu vedl člen ÚV KSSS a ministr těžkého, energetického a do­pravního strojírenství V. F. Zigolin. Zasedáni projednalo kromě své běž­né agendy 1 řadu závažných otázek dalšího rozvoje vědeckotechnické spo­lupráce mezí našimi zeměmi. Na konkrétním rozpracování zásad, vy­tyčených loňským XXIII. zvláštním zasedáním Rady vzájemné hospodář­ské pomocí, pracuje řada odborníků členských zemi RVHP v jejích pra­covních orgánech a skupinách. Pražské zasedání se rovněž podrob­něji zabývalo Otázkami přímé spolu­práce výzkumných, vývojových a pro­jekčně konstrukčních organizací ČSSR a SSSR. Došlo к názoru, že rychlý rozvoj této oblasti spolupráce při­nesl své klady, ale měl 1 nedostatky. Z 215 platných plánů spolupráce je možno vybrat 110 témat, u kterých bylo docíleno významných konkrét­ních výsledků formou dělby práce ve výzkumu a vývoji a perspektiv dalšího prohloubení stálých užiteč­ných pracovních styků mezí odbor­níky obou zemí. Je však řada témat, jejichž organizační formy spolupráce Jsou poznamenány formálností, nevy­jasněností tematiky, cílů 1 organi­začních principů kooperace. V této souvislosti nelze opomenout, že dneš­ní proces konsolidace našich vztahů к bratrským zemím nepotřebuje for­málních hesel, ale skutečnou, kon­krétní a cílevědomou práci ve pro­spěch celého společenství socialistic­kých zemí, který je 1 naším prospě­chem. Rovněž к těmto otázkám při­jalo XIV. zasedání příslušná dopo­ručení a usnesení. Průběh zasedání se vyznačoval otevřeností názorů, věcným charak­terem Jednání a bratrskou snahou obou zemí vyjít el vzájemné maxi­málně vstříc pří posuzování svých požadavků a možnosti. Delegace SSSR navštívila v éopre­ vodu mlnlstra-předsedy federálního výboru pro průmysl soudruha lng. Zahradníka některé československé závody, které se podílejí na vědecko­technické a hospodářské spolupráci se Sovětským svazem. Sovětští vojáci pomohli GOTTWALDOV 29. května (C-TK) — Pracovníci gottwaldovského Závodu přesného strojírenství se v sobotu rozloučí se 17 vojíny Sovětské ar­mády, kteří tomuto podniku více než měsíc pomáhali s plněním náročných výrobních úkolů. Sovětští vojáci pra­covali v ZPS na jednom z nejobtíž­nějších úseků, ve slévárně při ko­nečné úpravě odlitků. Pomoc sovět­ské brigády přispěla к rychlému zlikvidování značného zpoždění ve slévárně, na níž byla závislá výroba 1 v dalších provozech podniku. Automatické telefonní spojení Praha—Moskva Spojaři zasluhují uznání PRAHA 29. května (lh) — Delegace našich spojařů Jednala v březnu v Mosk­vě se sovětskými partnery mj. o vybudováni automatického telefonního spojeni Praha—Moskva к 1. červnu letošního roku. Proto jsme se zeptali náměstka mi­­nlstra-předsedy federálního výboru pro pošty a telekomunikace ing. V. Chalu­py, jak spojaři tento úkol splnili. Jeho odpověď: »Spojaři obou zemi zasluhuji plné nznáni za včasné ukončení všech práci za necelé dva měsíce.« Automatický telefonní provoz v koncovém styku mezi Prahou a Moskvou — v obou směrech — zač­ne v pondělí. Naše hlavní město zís­kává přímé spojení s hlavním měs­tem SSSR. Jak budeme telefonovat do Mosk­vy? Nejprve vytočíme směrové číslo 9 — 070 а к němu připojíme hned moskevské číslo volané telefonní sta­nice. Po ukončení volby uslyší volají­cí v Praze vyzváněcí tón. Odborníci tvrdl, že spojové cesty Jsou dostatečné a ve většině případů umožni okamžité spojení. Tarifování těchto mezinárodních hovorů se pro­vede na účastnickém počítači volajl­cí stanice stejně jako místní hovor­né v Praze. Sazba je 27 Kčs za třími­nutový rozhovor. V určitém rozsahu zůstávají zachovány telefonní hovory zprostředkované pražskou ústřednou, potřebné 1 pro spojení s dalšími měs­ty SSSR. Čísla telefonních stanic podniků a organizací v Moskvě sdělí účastníkům v Praze Informační pra­coviště mezinárodní telefonní ústřed­ny na čísle 27 83 51. Od začátku roku spolehlivě pracu­je automatické telefonní spojení Pra­ha—Varšava, do konce roku má být dokončena automatizace na linkách Praha—Berlín a plánuje se podobné spojení s Budapeští. ZAMYŠLENI К MEZINÁRODNÍME dni děti Dospělí pfátelé mládí istě přemýšlíte. Jaký dárek dát našim chlapcům a děvčatům к Mezinárodnímu dni dětí. Věděl bych o Jednom, který by určitě přivítali. Není to ani poscho­­ďový dort, ani hurtovnice podle všech předpisů. Nemám těl na mysli obligátní pochvaly, le •ta nejmladší gene­race Je vlastně docela dobrá”, či laciné vlnšování »štast­­něho a radostného dětství«. Ze srdce bych přál dětem, aby od 1. června t. r. Jim bylo více dospělých obyvatel naší republiky skutečnými přáteli. Minulý týden Jsem se zúčastnil Jednáni docela malé delegace tělovýchovných pracovníků s vedoucím ta­jemníkem OV KSČ Jedné pražské dělnické čtvrti. Upozor­ňovala, le pravidelně cvičí asi tak patnáct procent (I/ dětí a le ani pro tento malý počet není dostatek cvtčitelů. Kdepak Jsou ty ostatní děti, čemu se věnují, čím se zabývají, Jací lidé z nich vyrostou? Odpověď na tyhle otázky nemůže zajímat Jen rodiče, to Je záležitost celé společnosti. Leccos naznačují dva výzkumy uspořádané v Bratislavě. Doc. F. Sýkora zkoumal tělesnou zdatnost chlapců a tak­to to dopadlo: 61 procent žáků mělo vadné držení těla, 51 procent ploché nohy, 33 procent se nevyšplhalo na třímetrové lano a v běhu na Jeden kilometr doběhlo do cíle Jen osm hochů. Takřka и všech se projevoval odpor proti náročnější tělesné námaze. Zřejmě právem uzavřel doo. T, Sýkora svůj výzkum tvrzením, že pohybové schop­nosti mládeže upadají pro nízkou úroveň tělesné výchovy jm školách — Jiný výzkum, tentokrát ve Východočeském kraji, prokázal, že za celý školní rok odcvtčí žák pouze 13 hodin a 30 minut! — a pro menší možnosti к pěsto­vání sportu mimo školu. Prof. MUDr. Jakubcová druhou akcí zjistila, že и dva­ceti procent dětí se projevují neurotické potíže; chybí Jim totiž dostatečný aktivní odpočinek — například v Pionýru, Junáku, technickém kroužku Domu dětí a mládeže, družstvu házené, pěveckém sboru, dívčím klu­bu, raketové posádce, partě tlmurovců, prostě v dětském kolektivu. To nejsou radostná zjištění, že? aždé dítě školního věku touží po společnosti rovně mu věkem. Marxova poučka, že pouze v kolektivu získává Jednotlivec možnost všestranného rozvoje svých schopností, platí t pro chlapce a děvčata, jejich kolektivy se však nemohou obejít bez dospělých vedoucích, kteří Jsou — nebo mají být — dynamem zajímavé činnosti, taktních rad a nenápadných nápadů, U dětí to vždycky vyhrává ten, kdo s nimi žije, umí se vmyslet do Jejích mentality, má jen jednu tvář, a proto se Jeho skutky ne­­rozcházejí se slovy, neunavuje zbytečnostmi a také ne­šetří pochvalou, když si Jt děti zaslouží. Jenže takových dospělých Je nedostatek. A protože místo tisíců jsou Jich v každém okrese pouhé stovky, mají Jdroký prostor к pů­sobení typy dětských vůdců-svůdců. Imponují svou ne­omaleností, drzostí — a vydatně přispívají к narůstám dětské kriminality. (Pokračování na str. $*ý II*

Next