Rudé Právo, srpen 1970 (L/181-206)

1970-08-07 / No. 186

R 'ЗУ Proletáři všech zemí, spojte se! UBE PRÁVO orgán ústředního výboru komunistické strany československá V PÁTEK DNE 7. SRPNA 1970 ČÍSLO 186 — ROČNÍK 50 (Právo lidu roč. 73) CENA 50 HAL. KsiRední výbor isč srdeční ruhopíeie Uznání západoslovenským zemědělcům Představitelé kraje u 1. Lenárta Kombajny se vracejí na sever Kde nestačí stroje, pomohou kosy N PRAHA 6. srpna (ČTK, ka) — Jak jsme již včera oznámili, západo- N slovenský krajský výbor KSS spolu s krajským oddělením minis­­terstva zemědělství a výživy v Bratislavě a zemědělským nákupním N a zásobovacím podnikem ohlásil splnění nákupu obilí na 100,07 procenta a nákupu ozimé řepky na 104,3 procenta. Ve čtvrtek ^ blahopřál krajskému výboru KSS v Bratislavě к dosaženému výsledku sS ústřední výbor Komunistické strany Československa tímto dopisem: Váženi soudruzi, ústřední výbor Ko­munistické strany Československa při­jal s potěšením váš dopis, ve kterém sdělujete, že zemědělci vašeho kraje splnili ve středu dne 5. srpna 1970 plán nákupu obilí z letošní sklizně na 100,07 °/o a plán nákupu řepky na 104,3 %. Zvlášť potěšující je vaše sdělení, že zemědělské podniky hodlají překročit své plánované úkoly, a tím ještě vý­razněji přispět к urychlení konsoli­dace našeho národního hospodářství a zabezpečení výživy obyvatelstva. Ústřední výbor KSČ vysoko hodnotí poctivý přístup a obětavost všech pra­cujících v zemědělství, v okresních zemědělských sdruženích, v nákup­ních podnicích, ve strojně traktoro­vých stanicích a v ostatních podnicích služeb, funkcionářů strany a národ­ních výborů 1 všech ostatních, kteří se svou prací na tomto mimořádném úspěchu podíleli. Prosíme, abyste jim tlumočili náš dík a uznání. Rádi přijímáme vaše ujištění, že stejně dobře splníte všechny ostatní úkoly plánu výroby a nákupu pro le­tošní rok, že založíte dobré předpo­klady pro splnění úkolů roku 1971. Přejeme vám mnoho úspěchů ve vaší další práci při zajišťování nároč­ných úkolů vytyčených červnovým plánem ÚV KSČ v oblasti politické i hospodářské, v práci pro rozkvět ČSSR, pro spokojenost pracujících naší vlasti.- ÚSTŘEDNÍ VÝBOR KSC □ Vedoucí funkcionáři západosloven­ského KV KSS, vedeni tajemníkem KV KSS ing. 5. Junasem, navštívili ve čtvrtek prvního tajemníka ÚV KSS J. Lenárta a informovali ho o splnění státního plánu nákupu obilí v kraji. Přijetí se zúčastnil tajemník ÚV KSS V. Vaček a vedoucí oddělení země­dělství a výživy ÚV KSS A. Grom. Na závěr besedy soudruh J. Lenárt ode­vzdal představitelům západosloven­ského KV KSS děkovný dopis ústřed­ního výboru KSS. □ Tento týden bude pro sklizeň úrody zřejmě rozhodující. Například na Olo-moučku, kde jsou letos žně až o de­set dní zpožděny, nyní obilí naráz do­zrává a musí se tedy dostat v co nej­­kratší době z polí. Vesměs se sklízí přímo kombajny. Práci však značně znesnadňuje, že obilí následkem deš­ťů polehlo. Informace z Jihomoravského kraje svědčí, že se i tam žně již opravdu dostávají do ostřejšího tempa. Ve čtvrtek splnilo své úkoly další JZD znojemského okresu — v Loděnicích, kterému stačilo na žně pouhých osm dní. S ohlasem se v okrese setkává iniciativa JZD v Branišovicích, které se vyrovnalo s dodávkami obilí státu už 31. července a překročilo plánova­nou kvótu o deset procent. Jako první na východním Sloven­sku splnil ve čtvrtek ráno plán ná­kupu obilí okres Michalovce. Za ním se přihlásil i další východoslovenský okres, Trebišov, který dovršením ná­kupu na 100,1 procenta protrhl cílo­vou pásku ve čtvrtek před polednem. □ Do Čech a na severní Moravu se vracejí kombajny, které se svými osádkami pomáhaly sklízet obilí v již­ních oblastech republiky. Spolu s ni­mi přijíždějí i slovenští kombajnéři, kteří na oplátku budou pomáhat sklí­zet na Moravě a v Čechách. Ze Seve­romoravského kraje pomáhalo na ji­hu 240 kombajnů a nyní nejméně stejné množství strojů bude tiuto vý­pomoc oplácet. V Jihočeském kraji žně teprve za­čínají. Po ječmenech a řepíkách nyní vyjely stroje i do prvních lánů žita. Aby bylo možno plně využit výkon­ných kombajnů a snížit ztráty na mi­nimum, družstevníci ručně sečou po­­lehlé části ploch, jako například v Pluhově Zďáru na Jindřicihohradec­­ku. V okrese Strakonice nastoupilo patnáct traktoristň z řad vojáků, ve všech okresech vypomohou i průmys­lové závody. Teplé letní dny vylákaly tisíce ostrav­ských pracujících к osvěžení na kou­palištích a přehradách. К nejvíce vyhledávaným patří moderní koupa­liště ve Vítkovicích. Foto ČTK — V. SvORčlK Shromážděni solidarity s KLDR PRAHA 6. srpna (ČTK) — V Praze se ve čtvrtek sešlo slavnostní shro­máždění na počest 20. výročí boje korejského lidu proti americkému imperialismu, uspořádané OV České­ho svazu žen a Českou mírovou ra­dou. Byl mu přítomen velvyslanec KLDR v Praze Kim Jeng-sik s dalšími členy velvyslanectví. Mezi účastníky slavnosti přišli rovněž zástupci ÚV KSČ a byra ÚV KSČ i složek Národ­ní fronty. Korejský velvyslanec ve svém vy­stoupení ocenil solidaritu a účinnou pomoc, jíž se korejskému lidu v jeho boji proti imperialistické agresi a za sjednocení země dostává podle zásad proletářského internacionalismu od pokrokového hnutí celého světa; dů­ležité místo přitom představuje po­moc ČSSR a ostatních přátelských zemí. V závěrečné rezoluci bylo vysloveno přesvědčení, že boj korejského lidu za sjednocení země bude vítězně do­bojován právě tak jako každé střet­nutí spravedlivého osvobozovacího hnutí s imperialismem, které v sou­časné době probíhá ve Vietnamu a v Kambodži. STňi:i»M VÝCHOD POUTA POZORNOSTČTYŘI VELMOCI pro obnovu Jarríngovy mise Konference v Tripolisu skončila — její průběh je označován za uspokojující »Zástupci čtyř velmocí jednali u posledním vývoji na Středním východě. Shledali, že je příznivý pro obnovu Jarringovy mise, a vyjádřili nad tímto vý­vojem své uspokojení,« prohlásil po středeční večerní schůzce stálých zástupců čtyř velmocí americký delegát Charles Yost novinářům. Yost pak navštívil generálního ta­jemníka OSN U Thanta a jménem de­legací SSSR, Velké Británie, Francie a USA ho formálně požádal o obnovu zprostředkovatelské činnosti mise švédského diplomata dr. Gunnara jar­­ringa. Příští schůzka delegátů, kteří se mají nadále konzultovat o celkovém vývoji situace, bude 19. srpna. Konference ministrů zahraničních věcí a obrany pěti arabských zemí v Tripolisu skončila ve čtvrtek v po­ledne. Jordánský ministr zahraničních věcí Anton Atalláh prohlásil při od­chodu z budovy libyjské vlády, kde se konference konala, že schůzka se vůbec nezabývala americkým plá­nem na zastavení palby a obnovení mise Gunnara Jarringa. Ná středeč­ním jednání bylo oznámeno, že se projednávala situace na frontách s Izraelem. Káhirský tisk ve čtvrtečních zprá­vách z Tripolisu zdůrazňuje vřelou podporu, které se dostalo presidentu Násirqvi a plukovníku Kadáffímu na lidových shromážděních, které se v Tripolisu sešly před zahájením konference. I když se o práci konference za­chovává mlčení, delegace pěti zemi neskrývaly uspokojení nad jejím prů­během. Konstatoval to zpravodaj AFP v Tripolisu. Podle názoru pozorovate­lů bude užitečnost konference spočí­vat zvláště v tom, že potvrdila důvě­ru v prvořadou roli Egypta a jeho presidenta při řešení konfliktu na Středním východě. To má značný vý­znam zejména proto, že praktický výsledek americké iniciativy je ohro­žován, jak pozorovatelé v Tripolisu prohlašují, vyhýbavou formou izrael­ské odpovědi na tuto iniciativu. V Káhiře osm svazů zahraničních studentů, mezi nimi i Irácký student­ský svaz, podpořilo ve čtvrtek sta­novisko SAR к poslednímu vývoji na Středním východě. Studentské svazy vyzývají arabský lid, aby SAR a její vedení podpořil. (Pokračování na str. 7.) Při fakultní nemocnici v Hradci Králové je zřízena tkáňová ústředna. Odnímá a konzervuje všechny tkáně používané běžně pro transplantace — tj. ěástl kostí, chrupavky, kůži, povázku, rohovky, srdeění chlopně aj., konzervuje ma­teřské mléko, zakládá sbírku definovaných buněčných kmenů, zabývá se perfuzí ledvin dárců a dále konzervací kostní dřeně vro vřívadu chorobu z ozáření. Na snímku je lyofiltzační přístroj, v němž se vysušují tkáně ze zmrzlého stavu, y M Foto ČTK — J. NOSEK tzv. »mrazová sublimace«. Přírodní živel níčd diodu Obětavá pomoc našich a sovětských vojáků ÚSTÍ NAD LABEM 8. srpna (lc) Podle výsledků šetření zvláštní kumise napáchaly silné bouřky s průtrží mračen a s krupobitím v minulých dnech v Severočeském kraji na polích a ve chmelnicích značné škody. Obiloviny byly poškozeny na 16 650 hektarech. Silným polehnutím a vy­­drolením zrna z 15—20 °/o bylo poško­zeno .15 000 ha obilovin, krupobitím, které snížilo výnosy o 30—40 %, bylo poškozeno 920 ha porostů a zapla­veno vodou bylo přes 600 ha obilo­vin. U řepky byly výdrolem sníženy výnosy až na polovinu na ploše 633 hektarů. Přírodní živel nadělal velké starosti také severočeským pěstitelům chme­le. V okresech Litoměřice, Louny a Chomutov spadlo 95 ha chmelnic, 30 ha jich bylo poškozeno z poloviny a na dalších 30 ha poškodily chmelo­vou révu kroupy. Většinou spadly právě ty nejproduktivnější chmelnice. Aby byla úroda zeleného zlata v těchto chmelnicích zachráněna, je nutno je co nejdříve znovu postavit. К tomu je zapotřebí obětavých a pil­ných lidí i těžkých mechanismů — tahačů a jeřábů. Těmito mechanismy postiženým JZD a státním statkům ochotně pomáhají speciální útvary na­ší armády. Na pomoc pěstitelům chmele přišlo také přes 80 sovětských vojáků. Bu­­de-li příznivé počasí, budou všechny spadlé chmelnice do pondělka znovu postaveny. Škody jsou hlášeny 1 ze zahrad a vinic; největší Jsou v ka­tastru obcí Žernoseky a Zalhostice na Litoměřicku. К 25. VÝROOí PRVNÍ ATOMOVĚ TRAGÉDIE LIDSTVA KVĚTY OBĚTEM HIROŠIMY Město cílem mírových pochodů z celého Japonska ■ Výzva к akcím proti nukleárním zbraním a proti americkému imperialismu HIROŠIMA 8. srpna (Zpravodaj CTK) f— Cvrt století uplynulo ve čtvrtek od první nukleární tragédie lidstva, od výbuchu atomová bomby v Hirošimě. Přesně ve čtvrt na devět ráno se tak jako každý den rozezněla hirošimským Parkem míru tklivá melodie věžních hodin, připomínající osudný okamžik z rána 8. srpna 1945. Do oblak nad Hirošimou vzlétly v tutéž chvil! po 25 le­tech stovky holubic, nad Parkem míru zavlála japonská státní vlajka spuštěná na půl žerdi. Do Hirošimy se v den výročí ato­mové zkázy, která srovnala rozlehlé město v povodí sedmi řek se zemí a vyžádala sl přes 200 000 obětí, sjely a sešly tisíce lidí z celého Japonska a množství zahraničních hos’ů a tu­ristů. Hirošima byla cílem bezpočtu mírových pochodů, do konce až ze severojaponského Hokkaida a z Oki­­nawy. Po celý den přicházeli jednotlivci i skupiny a delegace к prostému ka­mennému oblouku pod epicentrem výbuchu a kladli к němu věnce a květiny. Památník obětí atomové smrti byl v krátké chvíli zaplaven kober­cem květů. Na mnoha místech Parku míru by­ly postaveny buddhistické a Sintois­­tické oltáře. К památníku dětí, kte­ré zahynuly při výbuchu, přinášely dnešní »dětí Hirošimy« tisíce papí­rových skládanek letících ptáků — jeřábů, které se v Japonsku staly po válce symbolem vztahu dětí a míru. V Hirošimě skončila mezinárodní konference Japonského kongresu za zákaz nukleárních a vodíkových zbraní a pokračuje mezinárodní kon­ference Japonské rady za zákaz nu­kleárních a vodíkových zbraní. (Pokračování na str. 7.f diHiiiiiiiiiniiiiiiiiiiiiHiiiiiiHiiiiiiiiiiHiiiiiiiiiiiiHiiHiiiiHHiiiiiiiiHHiiiiHHiiiiiHiiiiiiiiiHiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiHiiiHiiHiiiiimniiiiiiiiiiiiiiHiiiiiiiiiiiititiimiiiiiimiiiimiimiiimmiiiiitHitiiiimiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiHiiiiiiiiiiiiiiiiiniiiiiiiiiHiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiitiiiiiiiiiiiiiiniiiiH Z národů ač jsme různých.•• M ŮŽETE JE POTKAT KDEKOLI VE VYSOKÝCH TATRÁCH. Mladé, ro­zesmáté tváře, hloučky hovořící směsicí Jazyků — to vše přitahuje pozornost turistů. Nemluvě už o růz­nobarevných krojích. Modré, zelené i bílé blůzky nebo košile, kolem krku rudé i modré šátky — co Je to za chlapce a děvčata? Odpověd najdete v Tatranské Les­né v areálu Dětského ráje. Tady má o prázdninách své sídlo mezinárodní pionýrský tábor Mier. Modré a bílé blůzky, to jsou pionýři ze Sovětského svazu, zelenavé kroje mají naši a modré šátky odlišují delegaci ze zá­padního Berlína od stejným jazykem hovořících zástupců Německé demo­kratické republiky. Výčet národností je však ještě bohatší. Vždy v naší delegaci jsou nejen děti hovořící čes­ky a slovenský, ale i děti maďarské národnosti, v sovětské výpravě jsou ras nejen chlapci a děvčata z Rus­ka a Ukrajiny, ale 1 z Litvy, Kazach­stánu, Gruzie. »Využít tuhle situaci pro posílení internacionálních citů, to je jeden z důležitých cílů, které si v našem táboře klademe,« říká hlavní vedoucí tábora soudruh Gustáv Řehák, jinak ředitel Domu pionýrů v Zlatých Mo­ravcích. ZASTAVIL JSEM SE SE SKUPINOU PIONÝRŮ, která se právě vrátila z vycházky. S černovlasým, kudrna­tým Meradem Cuguašvilim jsme se bavili ruský. »Doma hovoříme gruzín­­sky,« říká Merad. »Většinu předmětů se učíme v mateřštině. Tady, v táboře, vidím, že mně ruština nepomůže Jen v dalším studiu. I u vás se jejím pro­střednictvím dohovořím skoro s kaž­dým ...« Nejužší denní styk mládeže mnoha národů přináší často i různé veselé příhody. Zejména když zrovna ne­jsou po ruce zkušení překladatelé. Vždycky se sice najde cesta к doro­zumění, třeba s pomocí rukou, ale zato není nikdy nouze o smích. Nej­veseleji bylo při »pošťáckém dnu«. Když počasí nedovolilo pionýrům vy­cházku, usadili se v společenské míst­nosti, zřídili improvizované poštovní úřady, odkudsi dokonce sehnali obál­ky, dopisnice i telegrafní blankety a začalo velké dopisování. Občas mu­sela vypomáhat překladatelská služ­ba. Ale většina chlapců a děvčat se přesvědčila, že jejich školské znalos­ti s pomocí slovníku stačí к překle­nutí jazykové hranice. I při psaní do­pisů. Když stačily v táboře, kde mezi Němci a Gruzíncem bylo jen několik metrů, budou prý stačit i po návratu z tábora, až si dnešní účastníci bu­dou psát mezi sebou na íislcikilo­­metrové vzdálenosti... Kdo by však dnes už myslel na rozchod! KE SBLlŽFNl SLOUŽÍ I OBLÍBENÉ DNY NÁRODŮ. Pionýři ze západního Berlína svůj den připravili mimořád­ně pečlivě. Už z domova si přivezli dokumentační materiál na výstavku o problematice svého města, jež zá­padní politici zneužívají к nejrůz­nějším provokacím. V podvečerní be­sedě vysvětlovali těžkosti své práce, která se často setkává s otevřeným odporem z oficiálních míst. Našim se to často zdálo nepochopitelné. Jaký rozdíl mezi západním Berlínem a na­šimi zeměmi! Sovětská delegace svůj den připra­vila jako ukázku spolupráce národů své země. Velký úspěch měla děvča­ta z Kazachstánu, která si přivezla na vystoupení své národní kroje. Všechny účastníky zaujala také sou­těž nazvaná Co kdo ví o Moskvě. A nebylo to Jen pro sladké odměny! S pionýry v Dětském ráji ve Vysokých Tatrách Největším překvapením sovětského národního dne byl bezpochyby poled­ní boršč. Pří jého přípravě, aby byl takový, jak má být, ochotně »posdvě­­tovala« 1 mladá pionýrská vedoucí Naděžda Zerikivna. Boršč prý byl vý­borný, se smetanoul Jakmile to počasí, které letos není příliš stálé, dovolí, areál Dětského ráje osiří, jaký by to taiké byl pionýr­ský tábor bez výletů. Líbil se zejména překrásný výlet na hrad Krásná Horka, spojený s ná­vštěvou ledové jeskyně v Dobšiné. Na tom se shodli všichni, s nimiž jsem v táboře hovořil. Další celodenní vý­let do Slovenského ráje spojený s tú­rou z Kláštoriska na Čingov trochu narušila nečekaná bouře. Po .šestiho­­dinové cestě byla na mnohých vidět únava. Pochopitelné, vždyť někteří te­prve v Tatrách viděli poprvé ve svém životě zblízka hory! Stačila chvíle oddychu — a večer se už zase vesele tancovalo a zpívalo. VÝBORNÝCH ZPĚVÁKŮ JE V TÁBO­ŘE MIMOŘÁDNÁ ÚRODA. I v naší de­legaci. Např. chlapci z Olešnice byli do tábora vysláni právě za úspěšnou práci v pěveckém kroužku. Není tedy divu, že se zpívá při každé příležitos­ti. Každá skupina se snaží naučit dru­hé svým nejoblibenějším písním. Někdy se ukáže, že rozdílná jsou jen slova. »Děti si svůj program připravují sa­my, samy se nejlépe zabaví. To Je pravda. Někdo je vsak musí řídit, ně­kdo je musí usměrnit,« vysvětluje svou představu skupinová vedoucí Magda Hromádková. »Vedoucí nesmí jezdit na tábor jako na dovolenou. Oddechnout si. Muší jet s vědomím, že jede pracovat. Těžce pracovat. Je­dině tak neodjedou děti' z tábora s po­citem nudy...« Každého, kdo zážli nějaký tábor, překvapí v Dětském ráji vysoká ká: zeň, [»eštrý program, všestranná akti­vita. Na tom más bezpochyby zásluhu i sohtěž mezi od'dily. Soutěž o vlajku čistoty, o vlajku disciplíny. »Například ráno pět minut ípo bu­díčku je rozcvička,« vysvětluje vedou­cí táboře Gustav Reháik. »Hned po tomto termínu uzavřeme vchod. Niko ho do rozcvičky nehoníme. Kdo nepři­šel včas, dodatečně už na rozcvičku ale nemůže. A vidíte, stačilo jednou dvakrát ukázat potřebu dochvilnost a dnes nemáme s nějakým zbytečný;: čekáním potíže ...« SEM, DO MEZINÁRODNÍHO PIO NÝRSKÉHO TÄBORA by si měli přijet pro poučení mnozí organizátoři let­ních táborů, kteří často pokládají za úspěch, když za tři neděle vyjdou s dětmi třikrát za bránu tábora, kteří za nejúspěšnější program pokládají osobní volno a kteří se potom diví, že děti vlastně ani netuší, v jak krás­ném prostředí žíly. V tom čeká naše pionýrské vedoucí ještě hodně práce. Tábor Míer v Ta­transké Lesné je však ukážkou, že to jde, že děti Jsou s programem spoko­jeny a že sl nepřejí nic jiného, než aby se na takový tábor ještě někdy dostaly V. HAVLICF.K Го bude chutnat, Fato -J. KLIMENT Čs. vyznamenání sovětským vojákům MOSKVA 6. srpna (Zpravodaj ČTK) — Skupině generálů a důstojníků Po­baltského vojenského okruhu, mezi nimi armádnímu generálu G. Ghetagu­­rovi, generálplukovníku letectva F. Šinkarenkovf a generálporučíkům M. Ivanovovi а I. Dovgaljukovi, odevzdal ve středu v Rize vojenský přidělenec velvyslanectví ČSSR v SSSR generál­­poručik V. Reichl medaile Za upev­ňování přátelství ve zbrani. Za vy­znamenané presidentovi a vládě ČSSR srdečně poděkoval první náměs­tek náčelníka politické správy okru­hu generálmajor I. Gubin. Na Rysy ■ ■v V I Г I ť jiz poctrnacte ŠTRBSKÉ PLESO 6. srpna (ČTK) — čs. a sovětskou státní hymnou začalo ve čtvrtek krátce po 15. hodině na Štrbských Lukách ve Vysokých Tat­rách slavnostní zahájení 14. ročníku mezinárodního výstupu mládeže na Rysy. Předseda OV Socialistického svazu mládeže Slovenska v Popředu M. Adzima přivítal přítomné mládež­níky i všechny hosty, mezi nimiž jsou delegace SÚV SČSP, českého ÚV SČSP, zástupci velení Východního vojenské­ho okruhu, delegace z dimitrovského Komunistického svazu mládeže z BLR v čele se Z. Vasllevem, vedoucí Lido­vého uměleckého souboru při Domu důstojníků Sovětské armády v Archan­gelsk M. A. Samusov a další hosté. Přes 2000 účastníků z celé republiky přijelo do čtvrtečního odpoledne do krásného vysokohorského prostředí, aby v pátek už od 5. hodiny ráno moihli začít výstup na Rysy. Statečný čin Na bývalém bagrovíšti ve Stůrové, které používají místní občané ja­ko koupaliště, došlo к události, která vzrušila celé městečko. Na bagrovtště, kde je místy několika­metrová hloubka, přišla i matka se třemi dětmi a nechala je skota­čit ve vodě. Netrvalo však dlouho, děti se dostaly do hluboké vody a začaly tonout. Zoufalá matka. I když rovněž neuměla plavat, je šla zachraňovat. Voda se nad ní také zavřela. Přítomný občan Jan Führer vůbec neváhal a skočil do vody. Nejprve zachránil všechny tři malé děti a potom velmi namá­havě i matku, kterou spodní proud vody už zanesl o několik metrů dále. Statečný občan předešel tragédii, která je varující. (vář) PŘÍLOHA rudého prava jejíž nové čislu zítra obdržíte, přináší na titulní straně další reportáže к 50. výročí založeni Rudého práva, jejich, autorka J. Lišková pile o dvou sta­rých soudružkách, které léta obětavě kolportovaly stranický tisk. O jedné havárii aneb Lidé se vyznamenali je název fotoreportáže tepající velký ne­švar mnoha našich občanů — hamiž­nost. O bojích s fašisty ve Sloven­ském národním povstání se dočtete v zajímavém materiálu V. Morochovi­­če. Pozornosti čtenářů jistě neujde článek o vynikajici sovětské herečce Světlaně Korkoškové, člence moskev­ského MCHAT. Móda je tentokrát určena těm, kdož s oblibou nosí šály a šátky. Vražda pražského taxikáře Karla Rýdla zaujala autora populár­ního seriálu jediná stopa. Jedenatři­­cítka Haló-soboty vám poskytne správné odpovědi na všechny otázky soutáže Objevujeme CSSR. Nezapom­něli jsme ani na milovníky hádanek, křížovek, labužníky 1 domácí kutily. (pro) SDRUŽENÝ ZAVAZEK К 50. VÝROČÍ ZALOŽENÍ KSČ Megawotly z Рюегш! včos do siNo LOUNY 6. srpna [lc] — Na výstav­bě naší největší elektrárny, v Počera­­dech na Lounsku, byla ukončena mon­táž druhého 200megawattového blo­ku, který již v příštím týdnu dodá do sítě první elektřinu. Na urychlení montážních prací na tomto bloku měl rozhodujíc! vliv sdružený socialistický závazek, vyhlá­šený na počest 25. výročí osvoboze­ní republiky Sovětskou armádou a 50. výročí založení KSC. Budovatelé elek­trárny si v něm stanovili, že к uspí­šení hospodářské konsolidace v na­šem státě doženou značné zpoždění na druhém bloku, způsobené dlouhou a nepříznivou zimou. Jak Je vidět, vy­rovnali se čestně se svým závazkem a montážní práce ukončili ještě v ně­kolikadenním předstihu. Nesrovnatelná Je však zatím situa­ce na třetím bloku elektrárny. Časový plán montážních prací Je vážně ohro­žen a zpoždění má i uzavření kotel­ny. Co řfci např. tomu, že národní podnik Stavóizolace má v Počeradech pouze polovinu z potřebného počtu montérů? Situaci Ještě ztěžuje to, že chybějí některá zařízeni. Jsou to např. speciální měřicí přístroje, pro které byly pozdě uvolněny devizové pro­středky, dále potrubní materiál a na staveništi zatím nejsou ani ventiláto­ry ze ZVVZ Radotfn, bez nichž nelze vytápět strojovnu a provádět zkouš­ky třetího bloku. К urychlení mon­tážních prací а к odstranění nedostat­ků na třetím bloku elektrárny se připravuje další sdružený socialistic­ký závazek, který má soustředit po­třebný počet pracovních sil a zabez­pečit dobrou spolupráci mezi skupi­nami montérů. DOPIS DNE S velikým zájmem jsem sl přečetla v Rudém právu článek o tom, jak oslavíme půlstoletí RP. Vždyt tyto slavnosti jsou nástupem к oslavám 50. výročí založení naší drahé strany. Těším se, že se opět po dvou letech sejdeme my, čtenáři RP i ostatního stranického tisku, třetí neděli v září v Parku Julia Fučíka v Praze a společně oslavíme Den tisku s jeho redak­tory, pracovníky, kolpcirtéry i tiskaři. 2аШ иг Myslím si, že už dnes by měly všechny stranické organizace začít s pří­pravou oslav a měly by pamatovat, že nejlepší trvalou oslavou je dbát o to, aby každý člen strany odebíral Rudé právo, a každého tlena strany zavazuje i 50. výročí stranického tisku к tomu, aby ho pečlivě četl. Vždyť zvláště v posledním roce z něj my, věrní čtenáři, máme skutečně radost, kolik závažných faktů nám přináší a objasňuje každý den. Všechny stranické organizace by se proto měly vrátit к záslužné tradici • laš1 strany, která v minulosti nepovažovala rozšiřováni stranického tisku za pouhou obchodní záležitost. Ne, vždycky to byla důležitá součást poli­tické. práce. A to jistě platí především dnes. Myslím si, že nemůže být dobrým členem strany ten, kdo nezná stranický tisk, především jeho de­ník, náš milý Ruďásek. A. KOPŘIVOVÁ, Praha 8 i

Next