Rudé Právo, září 1970 (L-LI/207-232)

1970-09-17 / No. 221

'U ■ , Proletáři Diech zemí, spojte se! ШЕРШО orgán ústředního výboru komunistické strany československá ve Čtvrtek 17. září 1970 Cisto 221 — ROČNÍK 50 (Právo lidu гой. 73) CENA 50 HAL. SRDEČNÍ PŘIVÍTÁNÍ SOUDRUHA SVOBODY VE SLOVENSKÉ METROPOLI Standarto presidenta republiky nad Bratislavským hradem Pracovní charakter čtyřdenního pobytu ■ Přijetí stranických a vládních představitelů BRATISLAVA (Od našeho zpravodaje) — President republiky Ludvík Svo­boda v doprovodu své manželky, státního tajemníka presidenta republiky J. Pudláka a soudruhů V. Janků, F. Pavlova a pplk. A. Zlámala zavítal ve stře­du к čtyřdennímu pracovnímu pobytu na Slovensko. Zvláštní letadlo IL 18 s presidentem a jeho doprovodem přistálo v devět hodin ráno na letiSti v Bratislavě-Ivance. Vzácného hosta přišli sem přivítat první tajemník GV KSS J. Lenárt s manželkou, předseda Slovenské národní rady O. Klokoč, před­seda vlády SSR P. Colotka s manželkou a velitel Východního vojenského okruhu genpor. S. Kodaj. Po Č8. státní (hymně president re­publiky v doprovodu O. Klokoče a S. Kodaje přijal hlášení velitele čest­né stráže bratislavské posádky a vy­konal její přehlídku. S kyticemi kvě­­tů se pak rozběhli přivítat prvního občana státu bratislavští pionýři. Po­tom byli soudruhu presidentovi představeni další oficiální hosté předseda (kontrolní a revizní komise ÚV KSS V. Šalgovič, vedoucí tajem nik městského výboru KSS v Bratisla vě J. Janík, vedoucí tajemník západo slovenského KV KSS E. Turzo, brati slavský primátor L. Martinák, tajem­ník OV Národní fronty SSR F. Gulla, předsedkyně Slovenského svazu žen E. Litvaj-ová a vedoucí pracovníci bratislavských konzulárních úřadů Sovětského svazu, Maďarska, Jugoslá­vie, Polska, Bulharska, NDR, Rakous­ka a Kuby. Po oficiálním ceremoniálu, který skončil pochodem čestné jednotky, se president republiky pozdravil se stovkami Bratlslavanů, kteří se shro­máždili na letištní ploše. Zástupy Bratlslavanů, mezi nimiž bylo mnoho, mládeže, lemovaly i tra­su z letiště к Úřadu vlády SSR. Po krátké zastávce odjel president re­publiky v doprovodu' předsedy SNR O. Klokoče na Bratislavský hrad, nad nímž zavlála presidentská vlajka. Ta­dy, za přítomnosti předsedy SNR a státního tajemníka presidenta repub­liky J. Pudláka, přijal president re­publiky Ludvík Svoboda soudruhy J. Lenárla, P. Colotku, L. Abraháma, H. Ďurkoviče, J. Janíka, V. Vačoka, J. Štencla, J. Gajdošíka, M. Žakovlče, Š. Fábryho а V. Daubnera v zastou­pení předsednictva ÚV KSS, SNR a vlády SSR. Soudruh Svoboda setrval se členy delegace v delším pracov­ním rozhovoru, který měl srdečný ráz. Slovenští straničtí a vládní před­stavitelé informovali presidenta re­publiky o hospodářské a společenské problematice Slovenska a o perspek­tivách jeho dalšího rozvoje. President vyslovil při této příležitosti uspoko­jení s politickou a hospodářskou si­tuací na Slovensku. Potom přijal de­legaci předsednictva ústředního vý­boru Národní fronty SSR, v níž bylí F. Gulla, J. Mjartan, E. Hanúse-k, O. Moncman, E. Litvajová, P. Šavel, J-fcGvoth, E. Muríhová а VI. Cernušák. Delegace informovala soudruha Svo­bodu o široce rozvětvené masové po­litické práci, zaměřené na objasňo­vání významu nedávno podepsané spojenecké smlouvy mezi Českoslo­venskem a Sovětským svazem. Hovo­řili i o přípravách akcí v letošním Měsíci přátelství, o svých plánech v souvislosti s oslavami a politickou prací к 50. výročí založení Komunis­tické strany Československa a vzpo­mněli’ i úspěšný průběh oslav 25. vý­ročí osvobození republiky Sovětskou armádou. President republiky sledo­val výklad se živým zájmem a obra­cel se na své hosty s otázkami. Po obědě v Úřadě vlády SSR odjel president se svým doprovodem na Národní výbor hlavního města’ Slo­venska Bratislavy. Přivítal jej tady primátor L. Martinák a další před­stavitelé městských orgánů. Informo­vali presidenta o současném stavu, potřebách a perspektivách slovenské metropole. Soudruh Svoboda se pak v jejich doprovodu seznámil na mís­tě s výstavbou nejmladšího bratislav­ského sídliště Na Kútikoch. Středeční program prvního dne po­bytu presidenta republiky a jeho do­provodu byl zakončen návštěvou Di­vadla P. O. Hviezdoslava. Zúčastnil se tady divadelního představení vese­lohry P. Zvona Tanec nad plačom. Pří­tomni byli i první tajemník ÚV KSS J. Lenárt, předseda SNR O. Klokoč, předseda vlády SSR P. Colotka, před­sedkyně Slovenského svazu žen E. Lit­vajová, státní tajemník presidenta re­publiky JUDr. J. Pudlák, ministr kul­tury SSR M. Válek, ředitel Sloven­ského národního divadla J. Kakoš a další členové presidentova doprovodu. Ve čtvrtek bude čtyřdenní pracovní pobyt presidenta republiky pokračo­vat návštěvou komárenského okresu. Presidenta L. Svobodu po příletu do Bratislavy vitá první tajemník OV KSS Jozef lenárt. Vpravo je předseda SNR Ondřej Klokoč. Foto ČTK Cejlon bude republikou KOLOMBO 16. září (ČTK) — Cejlon bude 2. března příštího roku prohlá­šen republikou. Oznámil to ve středu na veřejném shromáždění v městě Kandy ministr kultury Kulatilletke. Ústavodárné shromáždění nyní při­pravuje republikánskou ústavu, v níž mají být zakotveny principy socialis­tické demokracie, řekl ministr. Cejlon je zatím nezávislým státem v rámci Britského společenství náro dů. Jeho hlavou je britská královna, zastupována generálním guvernérem, Presidentovo cltoí mezi nejmladšími občany Manželka preeidenta CSSR Irena Svobodová navštívila první den svého f obytu v Bratislavě dětské jesle na trkovcl. Doprovázely Ji manželka prvního tajemníka ÚV KSS Emilia Lenártová, manželka předsedy vlády SSR Zdena Colotková a tajemnice ústředního výboru Slovenského sva­zu žen Darina Cernová. Mezi nejmenšími obyvateli města se dostalo vzácné návštěvě srdečné­ho přijetí. Děti v krojích ji přivíta­ly kyticemi rudých karafiátů a upřím­nými polibky. Manželku hlavy státu obdarovali loutkami ve slovenských národních krojích. Vzácní hosté st potom prohlédli moderní objekty, zařízení, herny a hříště jeslí. Pracovníci jeslí je infor­movali o současném stavu a proble­matice jeslí v hlavním městě Sloven­ska. V neděli se 1 mnoho lidí z venkova připojí к desetitisícům těclh, kdo v pražském Parku kultury a oddechu se budou společně radovat a veselit, společně vzpomínat padesátin Rudého práva. Příležitostí к družné a soudružské zábavě bude toho dne dost — tradiční Běh ŘP, pestré kulturní pořady, vy­stoupení četných orchestrů souborů a známých zpěváků, varietní program sovětských artistů a další a další po­řady. Během odpoledne, kdy slavnost zahájí projev šéfredaktora M. Moce, se uskuteční rovněž beseda čtenářů s redaktory Rudého práva. Další pozdravy к našemu výročí »Posíláme vám bojové soudružské pozdravy z celokrajského aktivu, svo­laného u příležitosti 50. výročí založení Rudého práva,« píší nám soudruzi z Českých Budějovic. »Oslavujeme půlstoletí existence našeho stranického tisku v . době, kdy naše Komunistická strana Československa dokončuje pro­ces očisty od pravicového oportunismu, v němž náš stranický tisk, přede­vším Rudé právo, sehrál významnou ideově politickou úlohu. Ujišťujeme vás, že v naší jihočeské krajské organizací učiníme za pomoci Rudého práva v oblasti ideově politické práce, pří upevňování Ideové a or­ganizační jednoty a akceschopnosti strany vše, co dále pozitivně přispěje к bolševizaci strany a upevnění její vedoucí úlohy v čele naší společ­nosti ...« Milé blahopřání zasílá naší redakci i kolektiv praaovníků Světa socialis­mu. Píše v něm: »... Rudé právo stálo po boku pracujících lidí naší repub­liky v bouřlivých a těžkých dobách, zapsalo se do našich dějin jako bojov­ník za život lepší a spravedlivější, za přátelství mezi národy, které je záru­kou života v míru. Společně s vámi chceme 1 my být věrnými pomocníky Komunistické strany Československa v prosazování marxisticko-leninské po­litiky a zajistit tak klidný a mírový řozvoj naší vlasti...« Nemůže být lepší blahopřání к 50. výročí Rudého práva než rozšíření jeho čtenářů a předplatitelů. К takovým patří dopés, který redakci za­slali komunisté ze severočeského podniku Potraviny. Oznamují v něm, že ve snaze přispět к zvýšení odběru Rudého práva a ostatního stra­nického tisku rozvinuli na prodejnách osobní agitaci а к propagaci využili 64 výkladních skříní. Stranické noviny a časopisy začalo prodávat dalších 27 prodejen podniku Potraviny. A jaké jsou výsledky? Do středy již získali přes 700 nových předplatitelů stranického tisku. V závěru svého dopisu ujiš­ťují redakci Rudého práva, že v této politické činnosti budou pokra­čovat а к 50. výročí založení KSČ připravují, na,.příští rok. soutěž, o největší prodej stranického tisku. Pracovníci Poštovní novinové služby v Praze zaslali' ze slavnostní ve­řejné schůze, uspořádané závodní organizací KSČ redakci Rudého prá­va blahopřejný telegram к 50. výročí listu. V závazku, který na této schůzi přijali, slibují věnovat všechny své síly, zkušenosti a schopnosti rozšiřování stranického tisku. Kolektivy doručovatelů se zavazují získat do 30. listopadu nejméně 900 nových stálých předplatitelů Rudého práva a 239 prodejen PNS v Praze se taktéž zavázalo zvýšit prodej stranického tisku. Na slavnostní schůzi promluvil o půlstoleté historii Rudého práva zástupce šéfredaktora K. Douděra. PŘI ROZHOVORECH MINISTRA MARKA V BUDAPEŠTI nopioslfi shodu názore BUDAPEŠŤ 18. záři (ČTK) — Ministr zahraničí CSSR ing. Ján Marko, který je na oficiální přátelské návštěvě v Maďarské lidové republice, položil vo středa v dopoledních hodinách věnec к památníku maďarských hrdinů v Bu­dapešti. Po prohlídce maďarského hlavního města navštívil celostátní země­dělskou a potravinářskou výstavu. V odpoledních hodinách v budově ministerstva zahraničí MLR pokračo­valy maďarsko-československé rozho­vory. Oba ministři zahraničí si vymě­nili názory na současnou mezinárodní situaci a navzájem se informovali o stanoviscích к nejdůležitějšíifi me­zinárodním problémům. V rozhovo­rech, vedených ve velmi srdečném a soudružském ovzduší, se projevila na-prostá shoda názorů. Velký význam se přikládá podepsání sovětsko-zápa­­doněmeclcé smlouvy a řešení otázek evropského míru a bezpečnosti. Zvláštní pozornost Je. věnována Ini­ciativě socialistických zemí o svolá­ní evropské konference. Maďarský ministr János Peter s cho­tí uspořádali ve středu na počest mi­nistra Marka a jeho manželky slav­nostní večeři, které se zúčastnil kan­didát politického byra ÚV MSDS, mís­topředseda maďarské vlády dr. M. Ajtal a další oficiální osobností. Výstava o Pravdě BANSKÁ BYSTRICA 16. září (bk) — V rámci oslav 50. výročí stranického tisku otevřel ve středu vedoucí ta­jemník středoslovenekého KV KSS V. Pirošík v Muzeu SNP zajímavou vý­stavu, fcterá vydává svědectví o úpor­ném boji KSČ a listu Pravda chudo­by, později Pravdy, za práva a lepší zítřek pracujícího lidu. Maďarský host naší redakce PRAHA 16. září (r) — Ve středu odpoledne přicestoval do Prahy šéf­redaktor bratrského maďarského lis­tu Népszabadság soudruh János Gosztonyi, který se zúčastní oslav 50. výročí Rudého práva. Jménem kolek­tivu redakce maďarského hosta při­vítali šéfredaktor Rudého práva Mi­roslav Moc a zástupce šéfredaktora Jaroslav Kořínek. POZVÁNKA NA DEN VELKÉHO jUBHEA ■ První slavnost v krčském lese v roce 1937 ■ Vzpomínky starých komunistů ■ Přijedou lidé z blízka i daleka PRAHA 18. září (lh - bn) — Tuto neděli — 20. září — se stane pražský Park kultury a oddechu Julia Fučíka dějištěm oslav jubilejního Dne Rudého práva. V tento den se chystají oslavit 50. výročí založení našeho listu desetitisíce občanů. Budou nejen z Prahy. Pátrali jsme po starých komunis­tech, kteří pamatují prvé oslavy Ru­dého práva. Antonín Černý, člen stra­ny od roku 1925, je jedním z nich. Nyní je tajemníkem Levé fronty v Praze. Stále v jednom kole — jed­nání, přednášky a besedy a všelicos jiného. A tak zbyl čas jen na krát­kou besedu. S tiskem jsem měl hodně co dělat — vzpomíná soudruh A. Černý — v roce 1934 jsem byl například kraj­ským tiskovým důvěrníkem. Později se, této funkce, ujal soudruh Sl. Tichý; A ten byl také, jedním z organizá­torů prvního Dne Rudého práva v krčském lese v roce 1937. Bylo to tehdy významné a velké politické vy­stoupení strany, ve znamení nástupu boje proti fašismu a za Lidovou fron­tu. Bylo hodně slávy a veselí, přišli soudruzi i nečlenové strany z Prahy, taiké ze Středočeského • kraje. Já ni­kdy nezapomenu na ten pocit síly a sounáležitosti tolika lidí. Stejně jako o rok později — v roce 1938 — byla to velká, všelidová slavnost, na niž přišli nejen dělníci a další pracující, ale spolu s nimi také hodně před­stavitelů naší inteligence, přední mistři umění a vědy. A jak letos oslavím , jubileum stra­nického ' tisku? Samozřejmě sl nene­chám .ujít. radosU a halas Dne Rudé­ho práva v- pražském Parku kultury a oddechu. Vždyť to bude znovu po několika letech velká lidová slavnost. Soudruh Fedor Skrál se právě chtěl pustit do hromady čísel Rudého prá­va, když jsme ho navštívili. Soudruž­ka Skrálová mu je za jeho čtrnácti­denní nepřítomností pečlivě ukládala. Vrátil se zroyna — s' dalšími 60 za­sloužilými členy strany — z návštěvy Sovětského svazu. Přivezl sl mnoho dojmů, hlavně na setkání se dvěma soudruhy, s nimiž bojoval v Říjnové revoluci a v řadách Rudé armády! Ale nyní vzpomíná na stranický tisk. Dobře ši pamatuje den, kdy n-a užhorodském náměstí v roce 1921 po­prvé vykřikovali chlapci »Rudé právo — Rudé právo — právě vyšlo první číslo«. Hned si ho koupil a hned si také »své« Rudé právo zamiloval. Soudruh Skrál byl pravidelným účastníkem oslav Dne tisku, mluvíval na schůzích a besedách, získával no­vé čtenáře. Nositel sovětského a čs. vyznamenání, Řádu rudé hvězdy, ješ­tě dnes, ve 72 letech, pracuje jako aktivista OV KSČ v Praze 10. Rudé právo — ja'k sám říká — je mu stále dobrým pomocníkem. I on se na osla­vy chystá. Cesta Rudého práva ke čtenáři je často velmi dlouhá. To tehdy, když /e určeno čtenářům ve vzdálenějších oblastech republiky. Jednou takovou oblastí je Šumava. Vlak přiveze ráno noviny do Sušice, odkud se auty dostane к doručovatelům. Ty pak čeká putování od před­platitele к předplatiteli, aby všichni dostali svoje Rudé právo včas. Jedním z těch, kteří mají na starosti odlehlé kouty Šumavy kolem Srní, je František Běloch. Na snímku jvpravo) je při rozvážce novin ve známém turistickém středisku Antiglu. Foto V. ŽITNÝ V mnoha výkonných jednotkách a zavoaech žělezniční dopravy se v součas­né době přehodnocuje činnost brigád socialistické< práce. V této úzké spolu­práci s vedoucími hospodářskými pracovníky a závodními výbory ROH se vy­víjí snaha po obnovení jejich činnosti. V železniční stanici Praha-hlavní ná­draží obnovilo činnost 5 kolektivů BSP. Jedním z nich je kolektiv posunova­čů, vedený F. Kelersem, který se stará o včasné sestavení a připravení osob­ních vlaků. Na snímku: F. Kelers (vpravo) a P. Dostálek spojují osobní va­góny. Foto ČTK—O. PlCHA ZÁVAZEK JIHOZÁPADNÍ DRÁHY Dvanáct žetezničářských miliónů ttejmodernější zabezpečovací a sdělovací technika v provozu • PLZEŇ 16. září (van) — S dobrými výsledky zakončí železničářský rok a oslaví svůj ’svátek příslušníci modré armády v Jihozápadní dráze. Na základě pracovní iniciativy, která je dokladem úspěšné politické i hospodářské kon­solidace, vyhlašují drážní závazek v celkové hodnotě přes 12 miliénů korun. Takový je přínos Jihozápadní dráhy к 50. výročí KSČ. Jihozápadní dráha překročí podle tohoto závazku celoroční plán naklád­ky o 200 000 tun, sníží správkovou normu nákladních vozů o 1 procento a provede nad plán 270 středních a ročních oprav vozů volného oběhu. Přestože v dráze chybí na nejpotřeb­nějších úsecích 450 pracovníků, sní­ží racionálnějším obratem lokomotiv, zvýšením podílu nových trakcí a pro­věřením objemu pomocných prací přesčasy o 143 000 hodin. Veliké re­zervy našli železničáři například v materiálových nákladech na dopra­vu, kde snížením spotřeby pevných paliv, elektrické energie, prodlouže­ním provozuschopnosti elektrických a dieselových lokomotiv v době mezi opravami, překročením hrubé váhy každého nákladního vlaku v průmě­ru o 5 tun mohou uspořit pět millů­­nů korun. V právě končícím železničářském roce uvedli v Jihozápadní dráze do trvalého provozu novinku, která zna­mená špičku v naší sdělovací drážní technice — radiodisipečink po celé délce trati Plzeň—Cheb. Z aktivu stranických funkcionářů centrálních orgánů a úřadů Moderní metody sldlní správě Vědecké řízení společenských procesů ® Nezbytné je obnovit státní disciplínu a zlepšit socialistický styl práce • Každý komunista s konkrétním úkolem PRAHA 16. září (hk) — Smyslem aktivu funkcionářů stranických organizací centrální státní sféry (tj. ministerstev, ústředních úřadů atp.), který se konal ve středu, bylo orientační sjednocení к dalšímu postupu po skončení poho­vorů. A také projednání podnětů jak pro vnitrostranický život, tak pro aktivi­­zaci členů strany na pracovištích i ve společenských, zájmových a dalších organizacích a orgánech. Aktivu byl přítomen vedoucí odd. byra ÚV KSČ L. Procházka. V hlavním referátu uvedl vedoucí státních orgánů ÚV KSČ VI. Vedra, že státní orgány jsou představiteli diktatury proletariate; mají vědecky řídit společenské procesy. Socialistic­ký stát plně slouží rozvoji socialis­tické demokracie, jejíž základnou je Národní fronta, tj. svazek spřátele­ných tříd, sociálních vrstev, zájmo­vých skupin, národů a národností v čele s KSČ. Podrobně ukázal na metody pravicově oportunistických sil, kterými rozrušovaly státní systém — a zdůraznil, že v současné době je důležité všestranně upevňovat funkce socialistického státu, posilo­vat jednotné řízení společnosti, pro­sazovat celospolečenské zájmy, obno­vit státní disciplínu; přísně dodržo­vat právní řád, veřejný pořádek, so­cialistickou zákonnost, a to všeobec­ně i v každém konkrétním případě. Jde o dokončení federativní pře­stavby státu a dosažení harmonické­ho fungování celého státního orga­nismu. Vedle vymýcení všech pozů­statků pravicových nánosů nutno se starat o zesílení státního řízení ná­rodního hospodářství, uplatnění stra­nického vlivu v kulturních a komu­nikačních institucích, posílení socia­listického internacionalismu atp. Zdar konsolidačního úsilí je do značné mí­ry závislý na aktivní stranické práci. Soudruh VI. Vedra upozornil na to, že vedle stoupenců současné politiky existuje plejáda názorových směrů — a jim odpovídajících představitelů a skupin — které nelze ponechat bez povšimnutí. Nutno obrátit pozornost stranických orgánů i organizací ven, к lidem, к okolí. Mají-li být naplňo­vány směrnice к práci komunistů ve státních orgánech schválené sekreta­ l Pokračování na str. 2.) Vojenská vláda v Jordánsku Výhrady palestinských organizací ® Neklidná situace v zemi AMMÁN 16. září — Jordánský král Husajn nahradil ve středu dosavadní civilní vládu ministerského předsedy Rifáího novou vládou, složenou výlučně z důstojníků, v čele s brigádním generálem Muhammadem Dáudem. Brzo poté vyhlásil stanné právo a jmenoval několik nových vysokých vojenských funk­cionářů a nové vojenská guvernéry pro jednotlivé oblasti země. Většina členů nové vojenské vlády není známa široké veřejnosti. Její předseda brigádní generál Daúd byl dosud velitelem jordánské části smí­šené jordánsko-izraelské komise pro příměří a Je znám jako člověk na­prosto oddaný králi. Náměstkem ministerského předsedy byl jmenován brigádní generál Mazin Adžlunl. Ministrem obrany je gene­rál Mutlak Ajd. Ministrem vnitra je generál Sálih Šaraf. (Pokračování na str. 7.] ROZSUDEK NAD ÚNOSCI Mírné tresty teroristům BONN 16. září (Od našeho zpravo­daje) — V Norimberku skončil ve středu proces se skupinou . teroristů, která pod výhrůžkami zastřelení při­nutila 8. června t. r. posádku čs. letadla к nucenému přistání v No­rimberku. Všech osm teroristů — čtyři muži a čtyři ženy — bylo obvi­něno ze zločinu omezování svobody a-nepřípustného nátlaku. Během pře­líčení se potvrdilo, že obžalovaní ne­jsou žádní »hrdinové boje proti ko­munismu«, jak se sndžili dokazovat, ale naopak, že někteří z nich mají za sebou pestrou minulost zlodějů a výtržníků. Státní prokurátor žádal pro ně tresty až do tří let vězení. Rozsudek norimberského soudu Je poněkud mír­nější, i když je označován za »tvrdý, ale spravedlivý«. R. Čihak, J. Galášek a J. Procházka byli odsouzeni na dva a půl roku vězení, J. Paur obdržel podmíněný trest odnětí svobody na dva roky, ženy byly odsouzeny к pod­míněným tréstům odnětí svobody na 8 až 16 měsíců. К žádosti teroristů, aby jim bylo v NSR uděleno právo azylu, se západoněmecké úřady stále ještě nevyjádřily. Obhájci odsouzených к nepodmíněným trestům se budou proti rozsudku odvolávat. Takový rozsudek, jaký vynesl nad vzdušnými piráty ve středu norimber­ský soud, není zřejmě pro teroristy dosti odstrašujícím trestem. To se potvrdilo v Mnichově, když teroristé, kteří v minulých dnech unesli letadlo Rumunské letecké společnosti do NSR, cynicky prohlašovali, že tři ro­ky vězení pro ně nic neznamenají. (-ix) ANKETA • ANKETA • ANKETA • ANKETA • ANKETA • RUBĚ PRÁVO pro všechny-VŠICHNI RUDÉMU PRÁVU Noviny vždy hrály důležitou roli v historii komunistického hnuti a jejich poslání zdaleka nekončí. Chtěli bychom dnes připomenout sjova K. Marxe a B. Engelse z jejich Okružního dopisu Bebelovi, Liebknechtovi, Brackovi aj., že »...třídní boj je bezprostřední hnací silou dějin a že zejména třídní boj mezi buržoazií a proletariátem je velikou pákou moderníha sociálního pře­vratu ...« Je i na našem tisku, na Rudém právu a dalších stranických novi­nách a časopisech, aby jejich význam osvětlovaly, vtiskly je do vědomí širo­kých vrstev. Nelze jít ani okamžik s lidmi, kteří tento třídní boj z komunis­tického hnutí vyškrtávají. Zeptali jsme se místopředsedy CV KSÚ Motorlet Jinonice E. Gratnetra: 7) Jaký význam má stranický tisk pro hospodářské pracovníky? V polednové době se ukázalo, že mnoho hospodářských pracovníků na­šeho podniku nespojovalo politickou práci se zajišťováním výrobních úko­lů — a nebylo málo těch, kteří poli­ticky zcela zklamali. Chybělo jim pevné třídní uvědomění i správný po­litický rozhled. Chtějí-li nyní. pomáhat Straně v jejím úsilí o konsolidaci, pak by měli stranický tisk nejen číst, ale doslova studovat. A z něho vychá­zet. Vedle výrobních úkolů vhodným způsobem osvětlovat politiku strany. (5) Co jste připravili ke Dni komu­­nistického tisku? Uspořádáme velký aktiv, kde bude­me komunisty informovat mj. 1 o sou­časné situaci ve stranické organizaci, některých závěrech z pohovorů, kon­cepci hospodářské politiky dnes, zítra t s výhledem do roku 1971 — a co se od každého člena strany očekává. Ihk)

Next