Rudé Právo, září 1970 (L-LI/207-232)
1970-09-19 / No. 223
* RUDĚ ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V SOBOTU DNE 19. ZÁŘÍ 1970ČÍSLO 223 — ROČNÍK 50 (Právo lidu roč. 73)CENA 1,— Kčs Proletáři všech zemí, spojte se! POTOK DOPISŮ A TELEGRAMŮ NA REDAKČNÍ STŮL PRÁVO Milá blahipřání к pade Trybuna budu: Rmíé právo napsalo nezapomenutelné kapitoly o vítězství socialismu • Dálnopis z Neues Deutschland • Blahopřáni tTV KS Venezuely • Dopis slovenské vlády PRAHA 18. září (zr) — V těchto chvílích už můžeme hovořit o »pozahraničí, z různých institucí i organizací naší země a samozřejmě toku« blahopřejných dopisů a telegramů: od kolegů, od přátel ze také od řadových čtenářů. Všechny jsou nám stejně milé! V EPOCHA padesáti ročnících Rudého práva, které chráníme jako oko v hlavě v našem archívu, na stránkách mnohdy už zažloutlých, je půl století života, práce a boje. Půl století historie zachycené novinovou řádkou, svědectví bezprostředních účastníků. Svědectví revolučního tisku, onoho rodu, který vzešel z ohně výstřelů z Aurory. Tisku, který nemá co zastírat a stydět se za to, že straní pokroku. Jehož vzorem byla a je leninská Jiskra a bolševická Pravda. Novin, které přestaly v naší zemi být kapitalistickým podnikem, zdrojem zisku pro boháče, pramenem informace a zábavy pro ně, přestaly být nástrojem klamání á ohlupnvánl pracujících mas. Novin, které přestaly posluhovat a staly se zbraní nejuvědomělejší části formující se avantgardy dělnické třídy, jež poznala, že bude odsouzena к věčným porážkám, к životu na kolenou, nesemkne-li se, nezorganizuje, nevytvoří-li pevný bojový oddíl, revoluční stranu, schopnou řídit a vést zápas o naplnění historického osvoboditelského poslání dělnické třídy v zájmu všech pracujících. Jako list strany, její každodenní slovo к masám, každodenní čin a otevřený postoj bylo Rudé právo polnicí svolávající к sešikování řad, volající na zteč. I po bitvách, které vyhrál nepřítel vládnoucí kdysi neomezenou mocí a prostředky, vlévalo novou sebedůvěru proletariátu a jeho třídním a demokratickým spojencům. Bylo současně každodenním zdrojem poučení, trvalou tribunou výměny a konfrontací názorů, v níž vítězila marxistická ideologie. Je padesátiletou každodenní školou, do níž všichni neustále chodíme, abychom nezapomínali ani na okamžik na to, kdo jsme, co chceme a kam spějeme. Komunistická strana Československa, jejíž zakladatelé vytvořením Rudého práva začali před padesáti lety shromažďovat a formovat síly levice, sehrála nesmírnou dějinnou roli. A není nadsázkou tvrzení, že ji mohla plnit proto, že si vytvořila pravé takový a žádný jiný nástroj, jakým byl její ústřední orgán. Nejslavnější období Rudého práva jsou ta, kdy bylo nejtěsněji spjato se stranou, s dělnickou třídou, kdy naslouchalo správnému tepu mas jejich zájmům, když o tyto zájmy bojovalo a prosazovalo je. Epocha zahrnující půl století má dokonale právě na stránkách Rudého práva zapsán každý okamžik, i ten, kdy se zapomnělo, z čeho se zrodilo, kam chceme směřovat. Rudé právo se zrodilo z boje proti revizionismu a oportunismu. A když to bylo dovoleno zamlčet, zejména v dějinném zákrutu před dvěma lety, stala se krize strany krizí Rudého práva a krize ústředního listu i krizí strany. Buržoazní ideologie vyjadřovaná sobeckým bezohledným maloměšťákem, který se chtěl pomstít za revoluci, za Onor a obrátit dějiny naruby, spoléhala na transformaci myšlení, jež přivede к transformaci společenského zřízení, v němž by se strana podřizovala antikomunistickému tlaku, až by v něm zanikla docela. Tato ideologie byla a zůstává rozhodujícím ideovým protivníkem i s jejími nositeli, protivníkem, proti němuž nesmí zápas — ať by to bylo ve jménu čehokoliv — nikdy ani na okamžik ochabnout, protože to je zápas o pravdu, o budoucnost. Epocha, kterou si připomínáme, není epochou jednoho listu. Je to epocha neustálého boje nejpokrokovějších lidí, vedených moderní, vědeckou revoluční teorií marxismu-leninismu, v jejíchž službách stálo Rudé právo, stejně jako ti, kteří do něj psali, spoluvytvářeli je, rozšiřovali, sázeli a tiskli. Na jejím začátku byl boj Rudého práva o vytvoření komunistické strany, seskupování řad dělnické třídy, aby mohla čelit tlaku buržoazie, za spojenectví se Sovětským svazem, za definitivní východiska z hospodářských katastrof, za porážku kapitalistického řádu, proti nastupujícímu fašismu i za jeho rozbití za druhé světové války. Mnohokrát bylo řečeno, že tato cesta vedoucí к vítězství je v historii Rudého práva nejslavnější. Je studnicí zkušeností mas a jejich předvoje 1 novinářského mistrovství, jeho čistoty, přesvědčivosti, působivosti a pravdivostí, hlubokého sepětí s lidem, s jeho životem, kulturou, s nejdemokratičtějšími a nejpokrokovějšími částmi inteligence, které vytvářely také největší hodnoty. Rudé právo, zejména v období, kdy redakci řídil a formoval soudruh Šverma se soudruhy, kteří budou patřit к největším postavám československé žurnalistiky dvacátého století, je stálým zdrojem poučení pro každého našeho novináře, který bude chtít být opravdovým komunistou. Někdy trochu pozapomínáme, že z padesáti let Rudého práva je dnes yž polovina, čtvrt století jeho působení, po druhé světové válce, čtvrt století boje za vítězství a rozvíjení socialistické revoluce. A nebude zveličováním, řekneme-li, že je to období neméně slavné, neméně významné, jež má stejně jako ono první své nezapomenutelné rysy a historické fáze. Je to boj za znárodnění, proti reakci, její demagogii a licitaci, proti revizionismu a oportunismu, za prosazení zemědělských zákonů, proti šmelinářům, příživníkům, nepmanům a zlatokopům, proti zbytkům buržoazie. Je to veliký a důležitý boj: za jednotu národů naší vlasti, za jednotu dělnické třídy a pracujících měst i venkova, za jednotu socialistických sil, kulturní fronty. Byl snad zápas pod hesly: »Roztočit kola«, »Dělníci na pomoc vesnici«, »Milión hodin republice«, »Republice více práce, to je naše agitace«, organizování pomoci velkým stavbám, o brigády socialistické práce, o kolektivizaci vesnice snadnější, jednodušší než kterýkoliv jiný? Že to byl boj a žádná selanka, potvrdila ostatně pravičácká propaganda v osmašedesátém roce, jež se snažila půl historie KSČ, a tím i Rudého práva, vydávat za »dobu temna«, za deformaci, za černé spáleniště, na kterém po Únoru už nic nevyrostlo. Pravice však zapomněla na jednu věc: že toto budovatelské čtvrtstoletí, navzdory všem chybám a nedostatkům, je pro každého člověka, který to myslí se socialismem upřímně, pětadvaceti lety práce, potu, radosti z udělaného díla, že lidem nelze namluvit navždycky, že dělali špatně a zbytečně, že by měli to, co svýma rukama vytvořili, sami rozbít a poplivat stříkanci slov a pomluv. Rozešli jsme se s těmi, kteří se v srpnu 1968 zmocnili Rudého práva, i s těmi, kteří selhali a neobstáli, jsme v mnohém poučenější, než abychom po skytli někdy ještě byť sebemenší příležitost. Kolektiv komunistů v Rudém právu předkládá denně, stejně jako celá strana, výsledky své práce čtenářům. Více než půldruhého miliónu lidí, kteří noviny strany pečlivě čtou, má příležitost pozastavit se, popřemýšlet a posoudit, jak redakční kolektiv tiskového orgánu strany včera pracoval. Nelze tu nic skrývat ani předstírat, protože co jednou napíšeš, sekyrou nevysekáš. Hledáme jako součást strany, jako skupina jejích politických pracovníků v bohaté tradici Rudého práva zdroj poučení, příklady к vyvarování se chybám. Usilujeme o to, aby vedle oné odhalovací činnosti, v níž Rudé^ právo vykonalo spolu s ostatním komunistickým tiskem kus velké práce, sílilo působení přesvědčovací, výchovné, organizující, působení vždy bojovné, jehož hlavním kritériem bude vždy stranickost a zásadovost. Chceme rozumět masám pracujících, pomáhat jim kráčet к uskutečnění cílů socialismu. A ty jsou jedině pozitivní, protože komunismus, jeho strana, je-li skutečnou marxisticko-leninskou, má vždy ve svém programu především heslo TVORU. MIROSLAV MOG JIŽ ZÍTRA SE SETKÁME SE ČTENÁŘI na Dnu Rudého prdva Velká celodenní slavnost v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze Podrobný program a plán rozmístění akcí přináší dnešní příloha Haló-sobota ■ Dopoledne v 10.50 hodin bude zahájen XVI. ročník Běhu Rudého práva — závodu s mezinárodní účasti H Ve 14.30 hodin začne slavnostní projev к 50. výročí vzniku našeho listu Я Od 16.30 hodin budou naši redaktoři besedovat se čtenáři Rudého práva ■ Velké estrádní vystoupení populárních umělců 9 Přední sovětští artisté se představí ve varietním pořadu Cirkus bez manéže ■ Štěpánka a strýček Jedlička pobaví nejmladši návštěvníky Ш К tanci i poslechu hrají oblíbené dechové orchestry 9 Sportovní turnaje, závody, utkání v házené a kopané Na shledanou v neděli v Parku kultury a oddechu J. Fučíka! Neůny na budově vydavatelství Rudé právo. Foto E. UHER SOUDRUH LUDVÍK SVOBODA MEZI SLOVENSKÝMI OBUVNÍKY President republiky v Partizánském TOPOLCANY 18. září (oz) — Clen předsednictva OV KSC a president republiky Ludvík Svoboda s manželkou, doprovázen předsedou SNR O. Klokočem, předsedou vlády SSR P. Colotkou, vedoucím tajemníkem západoslovenského KV KSS E. Turzou, vedoucím Kanceláře presidenta republiky J. Pudlákem, předsedkyní Slovenského svazu žen E. Litvajovou a členy svého stálého doprovodu, navštívil v pátek Závody 29. augusta v Partizánském. Presidenta na jeho cestě z Topolčianek do Partizánského nadšeně pozdravovaly tisíce lidí. Když Jeho vůz zastavil před branou Závodů 29. augusta, byl doslova zasypán květy. Soudruha Svobodu přivítal ministr průmyslu SSR ing. J. Gregor, podnikový ředitel ing. M. Hallo, vedoucí tajemník OV KSS v Topolčanech ing. L. Čakajda a předseda ONV Míchal Kmeť. Potom soudruh Svoboda položil kytici květů к památníku padlých Účastníků Slovenského národního povstání. Pak se seznámil se současným výrobním programem i vyhlídkami podniku, který prošel velmi dynamickým vývojem. Dnes zaměstnává 11 500 lidi, kteří s uplatněním moderní technologie vyrábějí desítky miliónů párů obuvi ročně. Soudruh Svoboda si také prohlédl některé výrobní provozy a potom na nádvoří závodu promluvil na mítinku pracujících. Po slavnostním obědě ve Společenském domě v Partizánském odjel ее členy doprovodu do Topolčan, kde navštívil základní devítiletou školu na Trlbečské ulici. I tady podobně Jako předtím v Partizánském mu děti, učitelé a občané města připravili nadšené přijetí. Čtyřdenní pracovní pobyt člena předsednictva OV KSC a presidenta republiky Ludvíka Svobody na Slovensku skončil. Projev presidenta republiky L. SVOBODY Soudružky a soudruzi, drazí přátelél Především bych chtěl vám všem ze srdce poděkovat za takové krásné a vřelé přijetí. Přijímáme ho Jako výraz vaší lásky к naší socialistické vlasti a podpory Jejímu stranickému a státnímu vedení. Při příležitosti svého pracovního pobytu v hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě Jsem rád přijal pozvání к návštěvě vašeho závodu a upřímně zdravím všechny vaše pracovníky. Závody 29. augusta i vaše město — Partizánské — nesou hrdá, čestná jména. Celá tato oblast zůstane navždy slavně zapsaná v našich dějinách jako jedno z důležitých center partyzánského hnutí a Jedna z významných oblastí Slovenského národního povstání. Z vašeho závodu se Slovenského národního povstání zúčastnilo plných 80 procent pracovníků. Chtěl bych upřímně pozdravit všech těch 800 bo^ Jovníků za národní a státní svobodu, za lepší uspořádání sociálních poměrů v osvobozené vlasti, kteří Ještě dnes ve vašem závodě pracují. Cest a sláva 147 hrdinům, kteří položili své (Pokračování na str. 2.) Optimisticky Partizánske připravilo prvnímu občanu státu tak spontánní, radostné a nadšené uvítání, které soudruhu Svobodovi jisté dlouho zůstane v pamětí. Několikrát za né poděkoval a vtipně dodal: »Soudruh ředitel na začátku řekl, abych se tady mezi vární cítil jako doma. Já jsem toto povolení překročil a cítil jsem se tady prostě doma bez toho jako...« Na presidenta republiky udělal silný dojem zdravý optimismus, kterým toto mladé město přímo dýchá. Projevil se ve slovech ředitele, když tnformoval vzácného hosta o dalších výrobních záměrech podniku. Soudruh Svoboda к tomu poznamenal: »Tak se ml to líbí, jak to řekl soudruh ředitel, To jsme udělali, toto děláme a to uděláme. Tak to má být. Dívat se dopředu optimisticky a nezastavovat se před úkoly ...« 50 let no tisíci čtverečních metrů (oz) VÝSTAVA V MUZEU KLEMENTA GOTTWALDA S pojili se archiváři, historikové, výtvarníci i architekti spolu s funkcionáři strany a redaktory Rudého práva a ted tady v prostorách dvorany Muzea Klementa Gottwalda v Praze krouží kolem panelů, praktikáblů a vitrín a pod jejich rukama vzniká to, čemu se říká — výstava. Je pátek a do vernisáže zbývají necelé tři dny. Laik stojí v úžasu nad tím nepřehledným hemžením a chtě nechtě sl klade otázku: budou vůbec včas hotovi? Podle všech pravidel výstavnictví budou. Ostatně — pozvánky jsou už rozeslány ... A potom, která výstava byla připravena dejme tomu v týdenním předstihu? A tak tedy chodím křížem krážem po tisíci plošných metrů a srovnávám, co předepisuje scénář a co už mohu vidět. Jeden, dva, tf 1... sedm oddílů, vlastně osm oddílů výstavy již tvoří přirozené hranice sloupy dvorany. Mezi nimi vévodí vždy několikametrová symbolika ve fotografii nebo chcete-11 odborně — fotoleínen. 50 let života Rudého práva seřazených do sedmi časových period, po-čínaje rokem 1920 á konče letošním. (Tu osmou část tvoří nástin ilegální tiskárny Rudého práva z dob nacistické okupace.) Stoupnu si stranou, abych nepřekážel, a nevycházím podruhé z údivu: pětiletá až desetiletá období bojů strany a Rudého práva, období velkých konfliktů, vítězství 1 neúspěchů se zde lehkou rukou aranžérů vyjadřují v několika málo minutách na dobových dokumentech a exponátech, jež doprovázejí přiléhavé texty. Jak snadno lze historii výtvarně vyjádřit a jak těžce se rodil Porvání к prohlídce exponátů Ale pojďme na výstavu. V prvním oddílu čtu: Rudé právo v zápasech dělnické třídy 1920—1929. Oči přitahují staré rudé prapory, tam zase první přihlášky do strany a tady, třeba zápisník předválečného funkcionáře sociálně demokratické strany Josefa Němce, který se později stal zakládajícím členem KSC. Leží tu jeho záznamy, velmi cenné zápisy o nákladu Práva lidu a později Rudého práva. Jde o léta 1918, 1919 a 1920. A člověk nemusí být vůbec historikem, aby z toho všeho, co je zde shromážděno, vyčetl, oč tehdy šlo. Všechny dokumenty hovoří jednoznačně. Šlo o období radtkalizace v mezinárodním dělnickém hnutí, šlo o bolševizaci naší strany, vedenou tehdy Klementem Gottwaldem, proti oportunlstické skupině Jílka, Bolena a spol. Ať chceš či nechceš, to, co čteš a vidíš,’ nutí tě srovnávat; srovnávat, co bylo tehdy a co jsme žili ještě včera... Ach ta podobnost, a nikoliv Čistá náhodná! (Pokračování na str. 2.J Deník Josefa Němce, zakládajícího Clena KSC — významný doklad o nákladu Práva lidu a posléze Rudého práva * let 1918 až 1920. Poslední záznam je x 10. prosince 1920, kdy se vedl boj o Lidový dům. -^L r\. DOPIS KOLEKTIVU TRYBUNY LUDU: Drazí soudruzil Kolektiv redakce Trybuny Ludu posílá kolektivu Rudého práva u příležitosti 50. výročí nejsrdečnější bratrské pozdravy a blahopřání. Během své půlstoleté historie Rudé právo stojící po boku své strany — Komunistické strany Československa — napsalo pěkné, nezapomenutelné kapitoly v boji o politická práva dělnické třídy, o vítězství socialismu a idejí proletářského internacionalismu. Sousední národy Československa a Polska spojuje blízká, společnými zájmy prohloubená spolupráce na poli politickém, hospodářském a kulturním. Rudé právo, orgán ÜV KSC, sehrálo a sehrává při upevňováni těchto svazků významnou úlohu a tímto způsobem nejvíce slouži rozvoji bratrského přátelství ■ašich zemi. Socialistické novináře spojuje společný boj za vítězství nejhumánnějších a nejpokrokovějších idejí epochy — za vítězství socialismu, zajištění míru a mezinárodní bezpečnosti, přátelství a spolupráce mezi národy. U příležitosti jubilea Vašeho listu přejeme Vám na této cestě co největší úspěchy. KOLEKTIV TRYBUNY LUDU OD REDAKCE NEUES DEUTSCHLAND: Milí soudruzi! Redakce Neues Deutschland posílá kolektivu Rudého práva, všem jeho spolupracovníkům a čtenářům к 50. výročí orgánu ústředního výboru Komunistické strany Československa srdečná blahopřání. Nejen pro náš redakční kolektiv, ale pro všechny novináře NDR je věc dělnické třídy a všech pracujících, kteří pokládají tyto noviny za věrného pomocníka strany, spojena s půlstoletým bojem Rudého práva. I v nejtěžších dobách třídního boje proti našemu společnému nepříteli, v době fašistického nebezpečí a okupace si Rudé právo vydobylo nesmrtelné zásluhy. Pro nás jsou Vaše noviny úzce spojeny se jménem československého národního hrdiny Julia Fučíka, jehož památka žije v našich srdcích a kterého v Německé demokratické republice ctíme. Milí soudruzi! S velkou radostí sledujeme, jak na stránkách Vašich novin cílevědomě a s velkým úspěchem, věrni principům marxismu-leninismu a proletářskému internacionalismu, bojujete za uskutečnění závěrů ústředního výboru KSC, vedeného soudruhem Husákem, za další konsolidaci, za nová vítězství ve všech oblastech socialistické výstavby, za nerozborné přátelství a spolupráci mezi NDR a CSSR a za bojový tradiční svazek obou našich bratrských stran, které jsou pevně semknuty kolem KSSS a Sovětského svazu. POZDRAV ÚV KS VENEZUELY: »Drazí soudruzi, OV KS Venezuely posílá Vám a vedení redakce Rudého práva vřelé pozdravy u příležitosti 50. výročí založení listu. Za celé půlstoletí Rudé právo přes velké překážky, s nimiž se v různých údobích střetávalo, se ctí splnilo poslání, jež mu bylo svěřeno avantgardou československého proletariátu. Proto Vám přejeme mnoho úspěchů jako tribuně čs. revoluce.« Dopis podepsal generální tajemník OV KS Venezuely Jesús Farfa. ZDRAVICE ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE KSČ: Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ upřímně a soudružsky blahopřeje Rudému právu к 50. výročí jeho založení. Rudé právo jako orgán ÜV KSČ plnilo od svého vzniku významnou úlohu v revolučních třídních zápasech, jež vedla dělnická třída a její předvoj, Komunistická strana Československa, v bojích proti kapitalismu, za sociální a národní svobodu, proti fašismu a reakci. V boji za nový, spravedlivější společenský řád, za socialismus, za přátelství se Sovětským svazem, za podporu myšlenek proletářského internacionalismu má čestné místo, získalo důvěru širokých vrstev obyvatelstva. Přejeme Rudému právu do dalších let, aby úspěšně navazovalo na tyto revoluční tradice, přispívalo к upevnění marxisticko-leninské jednoty strany, aby pomáhalo seznamovat pracující s politikou KSC a získávat je pro její uskutečňování. Pozdravný dopis podepsaný chargé d'affaires S. Prasolovem poslali pracovníci velvyslanectví SSSR v Praze. Píší mj.: »Celá historie Rudého práva, tak bohatá na revoluční tradice, potvrzuje, že své velké poslání tiskového orgánu ústředního výboru KSC může úspěšně plnit jen tehdy, bude-li pevně stát na pozicích marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu, rozhodně bojovat se všemi projevy oportunismu a revizionismu.« Osobně navštívil naši redakci velvyslanec Německé demokratické republiky dr. H. Krolikowski, aby předal zdravici velvyslanectví NDR к Jubileu našeho listu. Stojí v ní kromě jiného, že »Rudé právo významně přispívalo po založení Jednotné socialistické strany Německa a prvního německého státu dělníků a rolníků к rozvoji a upevnění úzkých přátelských vztahů mezi našimi bratrskými stranami, jakož 1 přátelských svazků mezi našimi národy a zeměmi«. V pozdravném dopise kolektivu velvyslanectví Bulharské lidové republiky v Praze, podepsaném velvyslancem V. Videnovem, soudruzi píší: »Vysoce oceňujeme přínos Rudého práva v boji za politickou konsolidaci v současném období rozvoje ČSSR, za vítězství velkého díla komunistické strany, přínos к upevnění a dalšímu prohloubení tradičních historických vztahů přátelství a spolupráce mezi našim! národy, za jednotnou činnost a jednotnou mysl BKS a KSČ, za pevnou družbu a vzájemnou spolupráci mezi komunistickým tiskem obou bratrských zemí.« Jménem pracovníků velvyslanectví Vietnamské demokratické republiky napsal velvyslanec VDR Nguyen-huu-Ngo: »Při této příležitosti přeji Rudému právu mnoho dalších úspěchů pří upevňování diktatury proletariátu a při rozvoji socialismu v Československu. Vyjadřuji Rudému právu zároveň upřímné díky za aktivní podporu boje našeho lidu proti americké agresi, za záchranu vlasti.« Redakci dále blahopřál chargé d’affaires mongolského velvyslanectví v Praze D. Altangerel. S přáním úspěchů se připojil Ivan Udalcov, předseda vedení sovětské agentury Novostí, a časopis Nová doba. (Pokračování na str. 2.J L Svoboda dc Finska PRAHA 18. září (ČTK) — Na pozvání presidenta Finské republiky Urho Kekkonena vykoná president ČSSR Ludvík Svoboda ve dnech 6. až 9. října t. r. oficiální návštěvu ve Finsku. Zahrnu hosté RP и V. Blíaka PRAHA 18. září (zr) — Člen předsednictva a tajemník OV KSČ soudruh V. Bifak přijal v pátek hosty Rudého práva — šéfredaktory ústředních stranických listů ze socialistických zemí 1 komunistických stran západních států. Na besedě byli1 přítomni: šéfredaktor sovětské Pravdy M. V. Zimjanin, šéfredaktor polského listu Trybuna Ludu S. Mojkowskí, šéfredaktor bulharského listu Rabotmičesko dělo G. Bokov, šéfredaktor maďarského Uštu Népszabadság J. Gosztonyl, šéfredaktor rumunského listu Scinteia prof. A. Ionescu, šéfredaktor mongolského listu Unen N. Namsral, šéfredaktor rakouského listu Volksstimme H. Kalt, šéfredaktor lucemburského listu Zeitung vum letzehurger Vollek R. Urbany, šéfredaktor 1’Humanité-Dimanche A. Carrel a šéfredaktor časopisu Unsere Zelt z NSR G. Deumlich. V přátelské besedě, které se zúčastnil člen sekretariátu OV KSČ a šéfredaktor Rudého práva M. Moc, informoval V. Bifak zahraniční hosty o současném politickém 1 hospodářském vývoji v ČSSR a odpověděl na otázky, které přítomné zajímaly. POVSTALECKÁ MOC V SEVERNÍM J0RDANSKU Ammán v plamenech OD NAŠEHO BEJRÚTSKÉH0 ZPRAVODAJE Poté, kdy v noci na pátek odmítlo vedení palestinského odboje výzvu vojenské vlády к zastavení palby, stažení palestinských sil ze všech měst a obcí a jejich soustředění v údolí Jordánu, je situace v Jordánsku charakterizována dvěma hlavními prvky: zostření ofenzívy jordánské armády proti Ammánu a blízkým městům Salt a Zarka a současně převaha královských sil ve středním a jižním Jordánsku a za druhé ustavení povstalecké moci na »osvobozených územích« v severní části země. Ammán je nadále odříznut od světa a jediným spojením se zahraničím je ammánský rozhlas, který vysílá oficiální komuniké o vítězném postupu královských vojsk hlavním městem, což vzápětí popírá vysílání ústředního výboru palestinského odboje, který má к dispozici darnašský a bagdádský rozhlas. Některé zastupitelské úřady v Ammánu mají však vlastní služební radiostanice. Celkem spolehlivý a nezaujatý obraz situace podává zpravodajství egyptské oficiální agentury Měna z Ammánu, podle níž si pancéřové jednotky jordánské armády probily cestu do středu (Pokračování na str. 7.) лУf