Rudé Právo, září 1970 (L-LI/207-232)

1970-09-21 / No. 224

RUBE PRÁVO orgán ústředního výboru komunistické strany československá V PONDĚLÍ 21. ZÁŘI 1970 ČÍSLO 224 — ROČNÍK 51 (Právo lidu roč. 73) CENA 50 HAL. Padesát let ve službách strany, lidu, socialismu ' * Proletáři všech zemí, spojte se! 7>ие 21. září1920 vyšlo číslo Lúčniea si zcela získala srdce Pražanů svým vystoupením na Velké scéně, odkud je náš snímek. Foto E. UHER peče kachnu,« prozradila nám sedmiletá Hanka Kovářová ze Strašnic. Přespolní maminky nevařily ani nepekly, vypravily se do Prahy na Den Rudého práva s celou rodinou, přijely až z Plzně, Loun, Rakovníka ... Hned za branou Parku Julia Fučíka vítala návštěvníky hudba, odtud mířili nejmladší návštěvníci к houpačkám, řetízkovému kolotoči. Do miniaturních autíček sedali bez bázně i tříletí šoféři. Někteří se svezli vláčkem Union Pacific, který, jak hlásá nálepka na jeho lokomotivě, »soutěží v jízdě bez nehody«. Jízda vlakem, poprvé bez mámyI Se stejně vážnou tváří se pohupovali v sedlech poníků, kolem úst smích i pláč. Do strašidelného zámku si troufli většinou ve dvojících: otec se synem, matka s dcerou, starší bratr s malou sestřičkou, každý hledal oporu v někom jiném. V hledíštt Malé scény bylo možno chvilku posedět a od srdce se zasmát. Dobře se bavili i rodiče. Se zájmem sledovali strastiplné t veselé příhody Kašpárka a nešetřili chválou na bratislavské Divadlo bez opony. Po skončení Palečkových příhod se zde promítaly zábavné filmy — Čapkova Poštácká pohádka, o dvou medvídcích, jak vařili vtipnou kaši, o kuřátku a zlé kuně... Teprve' v krátké polední přestávce utichl na Malé scéně na chvilku smích, ale krátce před druhou hodinou se opět zaplnila. Děti přišly za Štěpánkou Haníčincovou, svou hlasatelkou... »a pak bude strýček Jedlička, to zas bude, mami, legrace ...« . Můžete po takovém zdůvodnění odříci? (li) Pódium plné květů Lidové umění má v sobě velkou, až otřásající sílu pravdivosti. Není v něm předstírání citů, falešný patos nebo laciné útočení na soucit druhých. Píseň, tanec, to Je umělecké ztvárnění velkého citového prožitku. Svědkem takového hlubokého zážitku byli tuto neděli v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka všichni přítomní diváci při vystoupení Lúčnice — slovenského souboru písní a tanců, nositele Řádu práco a laureáta státní ceny, Cs. státního souboru písní a tanců, nositele Rádu práce, a Ústřední hudby Československé lidové armády. Když se usměvavá děvčata a chlapci jako jedle ve svých pestrobarevných krojích roztančili a rozezpívali, všem se zdálo, jako by na pódiu rozkvetla louka plná květů. Jejich vystoupení dýchalo radostí z pohybu, mládím, uměním. Mnoho se již napsalo o folklóru, ale zapomnělo se na to, že při zrodu lidové písně stojí pravda, život sám. Pravda —podstata všeho uměleckého tvoření, která nedopouští, aby se lež odívala uměleckou formou. (ir) Hodně úspěchů! Spolu s tisící diváky napjatě sledoval průběh XVI. ročníku běžeckého závodu Rudého práva a tleskal vítězi, finskému sportovci Lepo Tuominenovi. Jak plynul bohatý pořad, posouval se i jeho čas. Den RP pak zakončil и milované dechovky. Usedl mezi obecenstvo a poslouchal až do konce. Soudruha O. Vlacha, hrdinu socialistické práce, jsem tuhle neděli zastihl ve výborné náladě. Tedy vhodná chvíle к malému rozhovoru. U Soudruhu Vlachu, kolikátý Den tisku už tady s námi oslavuješ? Jsem zde téměř pokaždé. Vždycky se podívám na program a stisknu si ruku se starými kamarády. Sedneme si ke sklenici piva a povídáme 0 životě. Je to jakási tribuna zkušeností, do které každý z nás přispěje svou troškou. Nejsme žádní mladíci, hodně jsme .prožili, a tak máme pořád o čem hovořit. ■ A jak se ti líbí ten letošní? Je opravdu pestrý. Zkrátka a dobře: Den RP, 'jak se patří a sluší к tak významnému jubileu. H Tvůj dobrý vztah к tisku dobře známe... Noviny mě provázejí na každém kroku. Zvláště Rudé právo. Pomáhali jste mi v práci. Vám patří dík za to, že dneska se rovnání plechů plamenem tak vžilo, že je v řadě závodů samozřejmostí. A nebylo to zpočátku snadnél Vzpomínám si rovněž na léta okupace, kdy se mi ve fabrice dostalo do rukou ilegální Rudé právo. Na špatném papíře, cyklostylované, ale jaký obsah! Z jeho řádek se do člověka doslova přelévala veliká síla. Rudásek mi pomáhal neztratit viru, že vše se v dobré obrátí. ■ Soudruhu Vlachu, co považuješ v současné době za nejdůležitější v práci novináře? Bojovnost a pravdomluvnost. К jednomu se přiznám: konat se v osmašedesátém roce Den tisku, tak bych jej vynechal a nic bych si z toho nedělal, že jsem se ho nezúčastnil. Někteří žurnalisté svým psaním napáchali spousty zla. Zpronevěřili se 6vému poslání být hlasem lidu, sloužit mu. Namísto toho posluhovali kariéristům, útočili proti socialismu. My, dělníci, jsme pro tyto pisálky byli prázdným pojmem, a jak se tehdy 1 psalo, neuvědomělou masou, která potřebuje uzdu a opratě. Ale to je už všechno za námi; nekazme si těmito vzpomínkami dnešní slavnostní náladu. Přeji novinářům hodně úspěchůl Otázky ikladl ZD. PROVAZNÍK ZDAŘILÝ DEN RUDÉHO PRÁVA V PRAZE Je a bude rudé! Jubileum listu bojujícího za třídní pravdu Ф Bohatý program v pražském Parku kultury a oddechu J. Fučíka # Slavnostní projev šéfredaktora Budéhú práva M. Moce • Stranický tisk i nadále bude nástrojem strany a pomocníkem svých čtenářů Ф Za přítomnosti členů PÜV KSČ V. BiPaka. J. Lenárta a kandidáta Pf Y KSČ V. Muly • Téměř sedmdesát tisíc návštěvníků PRAHA 20. září (hk) — Od časného nedělního jitra, které slibovalo slunečnou pohodu, přivážely tramvaje, auta a autobusy к pražskému Parku kultury a oddechu J. Fučíka všechny ty, kteří se rozhodli svou účastí na Dnu Rudého práva cslavit padesátiny tiskového orgánu ústředního výboru KSČ i vyjádřit svou sounáležitost к frontě bojující za práva pracujících, socialistické vlastenectví a internacionalismus, přátelství se Sovětským svazem a Zrána je vítal rozhlas s pokyny pro » • účastníky XVI. ročníku Běhu Rudého práva a výstřely startéra K. Doudy vypouštějícího běžce na trať. Pro přítomné bylo připraveno mnoho zábavných a jiných programů. Už první představení sovětského panoramatického filmu Pojďte s námi, turisté v Kruhovém kinu bylo »vyprodáno«. Na film Anna proletářka v Kinu zajímavostí přišli staří komunisté se svými ratolestmi, aby »viděly, jak. to tehdy opravdu bylo«. Soudruh F. Řezníček nám řekl, že by se tento film měl častěji uvádět v kinech i v televizi. К dechovce Pražanfca, která se usadila nad fontánou a obnovovala tradici promenádních koncertů ve Stromovce, se později připojila Kmochova dechovka z Kolína a Ústřední hudba Čs. lidové armády, navečer pak několik tanečních orchestrů a jiné s ostatními zeměmi mirového tábora, za dělnickou, třidní pravdu. Postupně zaplnili ohromné prostory výstaviště a jejich počet ve večerních hodinách dosáhl téměř sedmdesáti tisíc. Přicházeli alejí vodotrysků a vlajkoslávy, mezi panely oznamujícími názvy početné obce stranických novin a časopisů, к Sjezdovému paláci, z jehož průčelí rudě zářila číslice 50 a jméno oslavence. - ' pravicoví vůdci tvrdili, že chtějí socialismus, prokázali pravý opak i přesto, že zdrcujíc! většina členů se před padesáti léty rozhodla pro vstup do Komunistické internacionály, pro třídní spojenectví s mladým sovětským státem. »V průběhu těchto let,« řekl M. Moc, »byly sociálně demokratické strany vládnoucími nejen u nás, ale i v mnoha jiných zemích. Měly vše к tomu, aby svůj demokratický socialismus uskutečnily. A přece to neučinily ani v jednom státě. Nepodnikly dokonce ani jediný, byť nesmělý pokus. Výsledkem jejich panování byla vždycky snaha o upevnění kapitalistických pořádků.« Zdůraznil, že Rudé právo už svým názvem znamená program boje proti oportunismu a revizionismu, za revoluční ráz strany. 2e boj o tento list byl zároveň bojem o založení KSČ. Rudé právo nestálo nikdy samo o sobě, bylo orgánem strany, která jeho prostřednictvím promlouvala к pracujícím, prosazovala jejich požadavky a cíle. Vzpomenul těch, kteří položili životy v boji s fašismem — J. Svermy, J. Fučíka, E. Urxe, S. Brunclíka, K. Konrada, J. Krejčího, V. Křena, F. Křižka, V. Sinkuleho, V. Šantrocha a dalších, kteří »vytrvali a neposkvrnili ústa ani hruď falešnou řečí«. hudební skupiny. Na Malé scéně bavil děti a jejich rodiče Paleček svými trampotami se zlou princeznou. V Letním divadle excelovali přední sovětští artisté v pořadu Cirkus bez manéže. Tančilo se a zpívalo. Zasloužený potlesk sklízely Lúčniea i Cs. státní soubor písní a tanců. V pravém křídle Sjezdového paláce měli vystoupení přední čs. umělci — W. Matuška, H. Vondráčková, V. Neckář, orchestry K. Vlacha а V. Hybše aj. Nedělní slavnost měla svou předehru — v sobotu přijal člen předsednictva ÚV KSČ a vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze A. Kapek v přítomnosti pražského primátora Z. Zusky hosty Rudého práva. Besedy se zúčastnili šéfredaktor sovětské Pravdy M. V. Zimjanio, šéfredaktor polského listu Trybuna Dudu S. Mojkowski,' šéfredaktor bulharského listu Rabotničesko dělo G. Bokov, šéfredaktor listu Neues Deutschland R. Singer, šéfredaktor maďarského listu Népszabadság J. Gosztonyi, šéfredaktor rumunského listu Scimteia A. Ionescu, šéfredaktor mongolského listu Unen N. Namsrai, šéfredaktor rakouského listu Volksstimme H. Kalt, šéfredaktor lucemburského listu Zeitung vum Letzeburger Vollek R. Urbany, šéfredaktor 1’Humanité-Dimanche A. Carrel a šéfredaktor časopisu Unsere Zeit z NSR G. Deumlich. A v sobotu večer se též v pravém křídle Sjezdového paláce sešli zaměstnanci tiskárenského kombinátu Rudého práva na přátelském večeru — velký zážitek jim připravil Armádní umělecký soubor bohatým pořadem písní a tanců. Mnozí z účastníků tohoto večera byli v neděli opět v Parku kultury J. Fučíka. Například redaktoři Rudého práva besedovali se čtenáři na Malé scéně. Šéfredaktor Rudého práva Miroslav Moc, člen sekretariátu OV KSČ, přednesl na Velké scéně slavnostní projev. Uvítal na slavnosti členy předsednictva ÚV KSČ V. Biíaka a J. Lenárta a kandidáta předsednictva ÚV KSČ V. Hůlu, šéfredaktory bratrských komunistických listů ze socialistických i kapitalistických zemí, představitele velvyslanectví SSSR v ČSSR, zástupce sovětských vojenských jednotek, veterány stranického tisku — dřívější redaktory, kolportéry a spolupracůvníky Rudého práva — a jeho současné čtenáře, kteří zaplnili celý areál. Z PROJEVU SOUDRUHA M. MOCE V úvodu řekl, že je mnoho důvodů si připomenout, proč Rudé právo vzniklo jakou cestou prošlo, oč usilovalo i co dnes chce. Jeho vznik patří do doby, kdy se nejuvědomělejši část dělnické třídy zamýšlela, nad tím, jaká bude čs. samostatnost, kdo jí bude vládnout. Zda půjdeme Leninovou cestou, nebo zda vládu jedné buržoazie zamění druhá. Nezrodilo se náhodou. Vzniklo v období, kdy se v tehdejší sociálně demokratické straně rozhodovalo o tom, jaký bude její charakter — jestli se bude o socialismu jeta řečnit, anebo bojovat za svržení buržoazie. Ačkoliv (Pokračování na str. 2] Soudruh M. Moc při projevu Jako bystřina se vlévaly davy návštěvníků do bran pražského Parku kultury a oddechu J. Fučíka při nedělním Dnu Rudého práva. Foto V. ŽITNÝ S Uchvacující výkony Program, který sovětští artisté předvedli návštěvníkům Letního divadla PKOJF, uchvátil malé i velké diváky. Hned úvodní číslo mladého talentovaného žongléra E. Švarcmana potvrdilo pověst, kterou Cirkus bez manéže předcházela. V rychlém tempu kroužily vzduchem ohnivé louče. Za zvuků písně Tancuj, tancuj vířily míčky. Celkem se představilo 25 předních umělců sovětského státního cirkusu. I. Karošová předvedla vynikající akrobacii s vlčky. Výkony silových akrobatů A. Minina a B. Fasulatiho snesou to nejpřísnější měřítko. Jejich číslo vystřídalo vystoupení výborných hudebních excentriků G. Anzorteové a Š. Petrova, kteří na množství nejrůznějších nástrojů vykouzlili nejoblíbenější melodie. Sovětští artisté sklízeli bouři potlesku. Ať to byla Zoja Černěgová se cvičenými psíky, artisté na kruzích, na volně stojícím žebříku, kouzelník nebo další. Napínavý dvouhodinový program provázel komik A. Kartašov, který byl v živém kontaktu s diváky. (bn) Dobři/ den, děti... Všude plno dětí, od Samého rána. Větší, ty přišly samy, menší v doprovodu otců a dědů. »Máma půjde s námi až odpoledne, -Z reportérova nedělního zápisníku N a ploše 35 hektarů — s mnoha sály, pódii a scénami i volnými prostorami — se má odehrát velká lidová slavnost, Den Rudého práva. Moje kroky vedou za Sjezdový palác Parku kultury a oddechu J. Fučíka, ikde v malé budově sídlí programové oddělení pražského parku. Dnes ovšem, v den sváteční a jubilejní, patří několik místností kolektivu lidí, v jejichž rukou se sbíhají nitky příprav a organizace všeho, co se tu dnes děje a bude dít. Věřte nevěřte, . hodně do práce štábu mluví počasí. Kdyby hrozil déšť, pestrý, navíc doplněn celou hodinu bavil obecen-i o atraktivní vystoupení stvo. Tuto neděli takové výborných sovětských ar- zmatky nebyly a zpěválk tistů. Ve štábu vám ovšem Matuška sklidil zasloužený povědí, že sehnat dohro- úspěch v programu promady a na určený čas ко- bíhajícím podle řádu a lem 400 účinkujících, a určení, někdy známých a velmi za- Zatím už se rozezvučely monád a piva. Pochválíme městnaných umělců, není halasem koutky a scény, pracovníky pražských sojen tak snadné. Na pó- Štáb dostal hlášení, že pří- dovkáre-n a holešovického pivovaru: zajistili pohotovostní službu pro rychlý dovoz, kdyby přece jen něco chybělo. Na štábu se odpoledne dovídám, že tramvajáci již před několika hodinami odklonili další vozy směslušntcí VB zesílili pořád- rem к pražskému Parku Sváteční štáb diích a scénách — jak ukázala kontrola — je všechno připraveno. Ale už musejí určení pracov- určení pořadatelé hlídají, níci koumat, jak přehodit aby také hudby a zpěváci včas nastoupili před obe kovou službu na příjezde- kultury, z linek 7, 13, 10, vých cestách, vedou řidiče 26 a dalších. Po skončení i na další provizorní par- programu samozřejmě pokoviště. Další desítky těch, pro které je , tato neděle pořady pod střechu, co a jak změnit. Ale vládl oprávněný optimismus. Prý kde kostýmy pro slovenský zdravotních. služeb, jehož v posledních deseti letech soubor Lúčniea, aby se plnění leží na bedrech prostě nic neztratilo. Hned dobrovolných sester ČSČK. je po ruce jedna vzpomínka. Na Den tisku asi před že druhou a trvalou vlast- pěti léty nepřivezli včas nout, něco vypít a pojíst, ností předcházejících roč- nástroje pro kapelu. Tisíce Úmysl, který mají v tu návštěvníků netrpělivě če kalo na program. Záchra- kolem na se objevila v podobě Waldemara Matušky. Vypůjčil sl kytaru a sám po čítají s návalem návštěvníků směrem do města. Ke censtvo, aby neuvázly ně- pracovní. А к ním i plán štábu se sbíhají další pra' videlná hlášení z jednotlivých pódií a, scén. Program běží na plné Chodíte hodinu dvě a obrátky. Dobrá vizitka pro najednou zatoužíte si sed- sváteční štáb 1 stovky dalších spolupracovníků, kteří talk či onak přispěli к úspěchu a slávě jubilejdobu tisíce. Obchod otevřel 35 stánků, hodně ního Dne Rudého práva a jde na odbyt ovoce, hygie- к dobré pohodě jeho náaicky balené, tradiční vuř- vštěvníků. ty či jiné občerstvení. Vět- LUMlR HRUDKA je v Den tisku celkem pěkně — tvrdí ředitel PKOJF M. Macháček. Dodá ještě, níků í dnešního dne je, že svátek se musí slavit vesele. Nedělní program byl také nadmíru zajímavý a ší výběr dobrot a teplých jídel nabízejí čtyři restaurace a vinárna. Na skladě je 20 metrických centů uzenin, 150 hektolitrů piva ... Štáb nespoléhal jen na ujištění, že je dost li No adresu iubilania Népszabadság: Mimořádně vysoce hodnotíme práci Rudého práva na poli konsolidace ★ Rabotničesko dělo: Slavná půlstoletá cesta * Seinteia: Máme radost společně s vámi DOPIS REDAKCE LISTU NÉPSZABADSÁG Vážení soudruzi! PH příležitosti Dno československého tisku a 50. výročí založení listu Rudé právo dovolte nám jménem redakční rady a kolektivu listu Népszabadság, ústředního orgánu Maďarské socialistické dělnické strany, s bratrskou láskou a upřímnou úctou poblahopřát vedení a celému kolektivu listu Rudé právo к významnému jubileu. Za 50 let své existence Rudé právo nesmazatelně vepsalo své jméno do historie Československa; bylo kolektivním agitátorem a propagandistou věci socialismu. List popularizoval a šířil učení marxismu-leninlsmu, byl aktivním pomocníkem v práci a zápasech, které výsledně přetvářely do československého života ideje socialismu. Rudé právo důsledně plnilo úkoly, které V. I. Lenin vytyčil před komunistickým tiskem. My maďaršti komunisté mimořádně vysoce hodnotíme práci, kterou nyní vykonává Rudé právo v zájmu upevnění marxisticko-leninské jednoty KSČ a dosažení plné vnitřní konsolidace v ČSSR. S velkou úctou je třeba hovořit o činnosti Rudého práva, zaměřené na upevnění spolupráce Československa sa zeměmi socialistického tábora a především na upevnění spolupráce a přátelství se Sovětským svazem. V tomto duchu redakce listu důsledně popularizuje a provádí internacionální politiku KSČ a tím do značné míry napomáhá růstu mezinárodní autority Československa, posiluje důvěru, kterou socialistické země chovají к nynějšímu stranickému a státnímu vedení země. Chtěli bychom také obzvlášť zdůraznit úspěšnou práci, kterou Rudé právo o všechen československý tisk provádí v zájmu upevnění a prohloubení maďarsko-československého přátelství. Z naší strany ujišťujeme československé soudruhy, že stejně jako v minulosti, tak i v budoucnu budeme dělat vše pro upevnění naší spolupráce a přátelství. KOLEKTIV REDAKCE LISTU NßPSZABADSÄG RABOTNIČESKO DEL0 RUDÉMU PRÄVU Drazí soudruzi! Kolektiv redakce Rabotničesko dělo posílá nejsrdečnější pozdravy všem pracovníkům redakce Rudého práva i jeho čtenářům u příležitosti slavného jubilea — 50. výročí od vydání prvního čísla. Váš deník prošel dlouhou a slavnou půlstoletou cestou bojů a vítězství. Vznikl v době ostrých třídních bitev a významně pomohl při vytváření strany bolševického typu. Rudé právo jako orgán ústředního výboru KSČ bylo vždy po boku strany ve všech zkouškách, propagovalo myšlenky marxismu-leninismu, vychovávalo pracující, utvářelo jejich třídní vědomí, seznamovalo své čtenáře s úspěchy socialistické výstavby v Sovětském svazu — prvního státu dělníků o rolníků. Navzdory všem těžkostem Rudé právo důsledně plnilo svou úlohu nejlepšiho pomocníka strany, významné zbraně v boji za vítězství socialismu. I dnes, věrno svým principům, Rudé právo energicky uskutečňuje politiku strany, pomáhá upevnění přátelství mezi Československem a Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi. /Pokračování na str. 2.1 V nedělí dopoledne řekli své slovo к 50. výročí orgánu ústředního výboru KSČ českoslovenští a zahraniční sportovci. V Parku kultury a oddechu Julia Fučíka byl odstartován Běh Rudého práva, který v atletickém světě získal v posledních letech velkou popularitu. XVI. ročník soustředil na startu evropskou vytrvaleckou elitu, konkurence byla vynikající a nezůstala v ničem dlužna své pověsti. Rekordní počet — přes 40 000 diváků — lemoval trat závodu a vytvořil pro závodníky velmi příjemnou atmosjéru. Předehrou к hlavní události byly závody mladších kategorií, dále souboj žen na tratí dlouhé 1360 m a závod nejstarších, z nichž každý bojoval jako v dobách svého mládí, své největší spor-, tovní slávy. Ale o tom všem si můžete podrobněji přečíst na straně 8. — Na snímku našeho fotoreportéra V. Žitného je zachycena skupina běžců z hlavního závodu, krátce po startu. _щ.