Rudé Právo, září 1970 (L-LI/207-232)

1970-09-21 / No. 224

RUBE PRÁVO orgán ústředního výboru komunistické strany československá V PONDĚLÍ 21. ZÁŘI 1970 ČÍSLO 224 — ROČNÍK 51 (Právo lidu roč. 73) CENA 50 HAL. Padesát let ve službách strany, lidu, socialismu ' * Proletáři všech zemí, spojte se! 7>ие 21. září1920 vyšlo číslo Lúčniea si zcela získala srdce Pražanů svým vystoupením na Velké scéně, odkud je náš snímek. Foto E. UHER peče kachnu,« prozradila nám sedmi­letá Hanka Kovářová ze Strašnic. Přespolní maminky nevařily ani ne­­pekly, vypravily se do Prahy na Den Rudého práva s celou rodinou, přije­ly až z Plzně, Loun, Rakovníka ... Hned za branou Parku Julia Fučíka vítala návštěvníky hudba, odtud mířili nejmladší návštěvníci к houpačkám, řetízkovému kolotoči. Do miniaturních autíček sedali bez bázně i tříletí šo­féři. Někteří se svezli vláčkem Union Pacific, který, jak hlásá nálepka na jeho lokomotivě, »soutěží v jízdě bez nehody«. Jízda vlakem, poprvé bez mámyI Se stejně vážnou tváří se po­hupovali v sedlech poníků, kolem úst smích i pláč. Do strašidelného zámku si troufli většinou ve dvojících: otec se synem, matka s dcerou, starší bratr s malou sestřičkou, každý hledal opo­ru v někom jiném. V hledíštt Malé scény bylo možno chvilku posedět a od srdce se za­smát. Dobře se bavili i rodiče. Se zájmem sledovali strastiplné t vese­lé příhody Kašpárka a nešetřili chvá­lou na bratislavské Divadlo bez opo­ny. Po skončení Palečkových příhod se zde promítaly zábavné filmy — Čapkova Poštácká pohádka, o dvou medvídcích, jak vařili vtipnou kaši, o kuřátku a zlé kuně... Teprve' v krátké polední přestávce utichl na Malé scéně na chvilku smích, ale krátce před druhou hodinou se opět zaplnila. Děti přišly za Štěpánkou Ha­­níčincovou, svou hlasatelkou... »a pak bude strýček Jedlička, to zas bu­de, mami, legrace ...« . Můžete po takovém zdůvodnění od­říci? (li) Pódium plné květů Lidové umění má v sobě velkou, až otřásající sílu pravdivosti. Není v něm předstírání citů, falešný pa­tos nebo laciné útočení na soucit druhých. Píseň, tanec, to Je umělecké ztvárnění velkého citového prožitku. Svědkem takového hlubokého zážitku byli tuto neděli v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka všichni pří­tomní diváci při vystoupení Lúčnice — slovenského souboru písní a tan­ců, nositele Řádu práco a laureáta státní ceny, Cs. státního souboru pís­ní a tanců, nositele Rádu práce, a Ústřední hudby Československé lido­vé armády. Když se usměvavá děvčata a chlap­ci jako jedle ve svých pestrobarev­ných krojích roztančili a rozezpívali, všem se zdálo, jako by na pódiu rozkvetla louka plná květů. Jejich vystoupení dýchalo radostí z pohybu, mládím, uměním. Mnoho se již napsalo o folklóru, ale zapomnělo se na to, že při zrodu lidové písně stojí pravda, život sám. Pravda —podstata všeho uměleckého tvoření, která nedopouští, aby se lež odívala uměleckou formou. (ir) Hodně úspěchů! Spolu s tisící diváky napjatě sledoval průběh XVI. ročníku bě­žeckého závodu Rudého práva a tleskal vítězi, finskému sportovci Lepo Tuominenovi. Jak plynul bo­hatý pořad, posouval se i jeho čas. Den RP pak zakončil и milované dechovky. Usedl mezi obecenstvo a poslouchal až do konce. Soudru­ha O. Vlacha, hrdinu socialistické práce, jsem tuhle neděli zastihl ve výborné náladě. Tedy vhodná chvíle к malému rozhovoru. U Soudruhu Vlachu, kolikátý Den tisku už tady s námi oslavuješ? Jsem zde téměř pokaždé. Vždycky se podívám na program a stisknu si ruku se starými kamarády. Sedne­me si ke sklenici piva a povídáme 0 životě. Je to jakási tribuna zkuše­ností, do které každý z nás přispěje svou troškou. Nejsme žádní mladíci, hodně jsme .prožili, a tak máme po­řád o čem hovořit. ■ A jak se ti líbí ten letošní? Je opravdu pestrý. Zkrátka a dob­ře: Den RP, 'jak se patří a sluší к tak významnému jubileu. H Tvůj dobrý vztah к tisku dobře známe... Noviny mě provázejí na každém kroku. Zvláště Rudé právo. Pomáhali jste mi v práci. Vám patří dík za to, že dneska se rovnání plechů plame­nem tak vžilo, že je v řadě závodů samozřejmostí. A nebylo to zpočátku snadnél Vzpomínám si rovněž na léta okupace, kdy se mi ve fabrice dostalo do rukou ilegální Rudé prá­vo. Na špatném papíře, cyklostylova­né, ale jaký obsah! Z jeho řádek se do člověka doslova přelévala veliká síla. Rudásek mi pomáhal neztratit viru, že vše se v dobré obrátí. ■ Soudruhu Vlachu, co považuješ v současné době za nejdůležitější v práci novináře? Bojovnost a pravdomluvnost. К jed­nomu se přiznám: konat se v osma­šedesátém roce Den tisku, tak bych jej vynechal a nic bych si z toho nedělal, že jsem se ho nezúčastnil. Někteří žurnalisté svým psaním na­páchali spousty zla. Zpronevěřili se 6vému poslání být hlasem lidu, slou­žit mu. Namísto toho posluhovali ka­riéristům, útočili proti socialismu. My, dělníci, jsme pro tyto pisálky byli prázdným pojmem, a jak se tehdy 1 psalo, neuvědomělou masou, která potřebuje uzdu a opratě. Ale to je už všechno za námi; nekazme si tě­mito vzpomínkami dnešní slavnostní náladu. Přeji novinářům hodně úspěchůl Otázky ikladl ZD. PROVAZNÍK ZDAŘILÝ DEN RUDÉHO PRÁVA V PRAZE Je a bude rudé! Jubileum listu bojujícího za třídní pravdu Ф Bohatý program v pražském Parku kultury a oddechu J. Fučíka # Slavnostní pro­jev šéfredaktora Budéhú práva M. Moce • Stranický tisk i nadále bude nástrojem strany a pomocníkem svých čtenářů Ф Za přítom­nosti členů PÜV KSČ V. BiPaka. J. Lenárta a kandidáta Pf Y KSČ V. Muly • Téměř sedmdesát tisíc návštěvníků PRAHA 20. září (hk) — Od časného nedělního jitra, které slibovalo slunečnou pohodu, přivážely tramvaje, auta a autobusy к pražskému Parku kultury a oddechu J. Fučíka všechny ty, kteří se rozhodli svou účastí na Dnu Rudého práva cslavit padesátiny tiskového orgánu ústřed­ního výboru KSČ i vyjádřit svou sounáležitost к frontě bojující za práva pracujících, socialistické vlastenectví a internacionalismus, přátelství se Sovětským svazem a Zrána je vítal rozhlas s pokyny pro » • účastníky XVI. ročníku Běhu Rudého práva a výstřely startéra K. Doudy vypouštějícího běžce na trať. Pro pří­tomné bylo připraveno mnoho zábav­ných a jiných programů. Už první představení sovětského panoramatic­kého filmu Pojďte s námi, turisté v Kruhovém kinu bylo »vyprodáno«. Na film Anna proletářka v Kinu zají­mavostí přišli staří komunisté se svý­mi ratolestmi, aby »viděly, jak. to teh­dy opravdu bylo«. Soudruh F. Řezní­ček nám řekl, že by se tento film měl častěji uvádět v kinech i v te­levizi. К dechovce Pražanfca, která se usa­dila nad fontánou a obnovovala tra­dici promenádních koncertů ve Stro­movce, se později připojila Kmocho­va dechovka z Kolína a Ústřední hud­ba Čs. lidové armády, navečer pak několik tanečních orchestrů a jiné s ostatními zeměmi mirového tábora, za dělnickou, třidní pravdu. Postupně zaplnili ohromné prostory výstaviště a jejich počet ve večerních hodinách dosáhl téměř sedmde­sáti tisíc. Přicházeli alejí vodotrysků a vlajkoslávy, mezi panely oznamujícími názvy početné obce stranických novin a časopisů, к Sjezdovému paláci, z jehož průčelí rudě zářila číslice 50 a jméno oslavence. - ' pravicoví vůdci tvrdili, že chtějí so­cialismus, prokázali pravý opak i přes­to, že zdrcujíc! většina členů se před padesáti léty rozhodla pro vstup do Komunistické internacionály, pro tříd­ní spojenectví s mladým sovětským státem. »V průběhu těchto let,« řekl M. Moc, »byly sociálně demokratické strany vládnoucími nejen u nás, ale i v mno­ha jiných zemích. Měly vše к tomu, aby svůj demokratický socialismus uskutečnily. A přece to neučinily ani v jednom státě. Nepodnikly dokonce ani jediný, byť nesmělý pokus. Vý­sledkem jejich panování byla vždycky snaha o upevnění kapitalistických po­řádků.« Zdůraznil, že Rudé právo už svým názvem znamená program boje proti oportunismu a revizionismu, za re­voluční ráz strany. 2e boj o tento list byl zároveň bojem o založení KSČ. Rudé právo nestálo nikdy samo o sobě, bylo orgánem strany, která jeho prostřednictvím promlouvala к pracujícím, prosazovala jejich po­žadavky a cíle. Vzpomenul těch, kte­ří položili životy v boji s fašismem — J. Svermy, J. Fučíka, E. Urxe, S. Brunc­­líka, K. Konrada, J. Krejčího, V. Kře­­na, F. Křižka, V. Sinkuleho, V. Šan­­trocha a dalších, kteří »vytrvali a ne­poskvrnili ústa ani hruď falešnou ře­čí«. hudební skupiny. Na Malé scéně ba­vil děti a jejich rodiče Paleček svými trampotami se zlou princeznou. V Let­ním divadle excelovali přední sovět­ští artisté v pořadu Cirkus bez mané­že. Tančilo se a zpívalo. Zasloužený potlesk sklízely Lúčniea i Cs. státní soubor písní a tanců. V pravém kříd­le Sjezdového paláce měli vystoupení přední čs. umělci — W. Matuška, H. Vondráčková, V. Neckář, orchestry K. Vlacha а V. Hybše aj. Nedělní slavnost měla svou přede­hru — v sobotu přijal člen před­sednictva ÚV KSČ a vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze A. Ka­pek v přítomnosti pražského primá­tora Z. Zusky hosty Rudého práva. Besedy se zúčastnili šéfredaktor so­větské Pravdy M. V. Zimjanio, šéfre­daktor polského listu Trybuna Dudu S. Mojkowski,' šéfredaktor bulharského listu Rabotničesko dělo G. Bokov, šéf­redaktor listu Neues Deutschland R. Singer, šéfredaktor maďarského listu Népszabadság J. Gosztonyi, šéfredak­tor rumunského listu Scimteia A. Iones­­cu, šéfredaktor mongolského listu Unen N. Namsrai, šéfredaktor rakous­kého listu Volksstimme H. Kalt, šéf­redaktor lucemburského listu Zeitung vum Letzeburger Vollek R. Urbany, šéfredaktor 1’Humanité-Dimanche A. Carrel a šéfredaktor časopisu Unsere Zeit z NSR G. Deumlich. A v sobotu večer se též v pravém křídle Sjezdového paláce sešli zaměst­nanci tiskárenského kombinátu Rudé­ho práva na přátelském večeru — velký zážitek jim připravil Armádní umělecký soubor bohatým pořadem písní a tanců. Mnozí z účastníků tohoto večera byli v neděli opět v Parku kultury J. Fučíka. Například redaktoři Rudé­ho práva besedovali se čtenáři na Malé scéně. Šéfredaktor Rudého práva Miroslav Moc, člen sekretariátu OV KSČ, před­nesl na Velké scéně slavnostní projev. Uvítal na slavnosti členy předsed­nictva ÚV KSČ V. Biíaka a J. Lenárta a kandidáta předsednictva ÚV KSČ V. Hůlu, šéfredaktory bratrských ko­munistických listů ze socialistických i kapitalistických zemí, představitele velvyslanectví SSSR v ČSSR, zástupce sovětských vojenských jednotek, ve­terány stranického tisku — dřívější redaktory, kolportéry a spolupracův­­níky Rudého práva — a jeho současné čtenáře, kteří zaplnili celý areál. Z PROJEVU SOUDRUHA M. MOCE V úvodu řekl, že je mnoho důvodů si připomenout, proč Rudé právo vzniklo jakou cestou prošlo, oč usi­lovalo i co dnes chce. Jeho vznik patří do doby, kdy se nejuvědomělej­­ši část dělnické třídy zamýšlela, nad tím, jaká bude čs. samostatnost, kdo jí bude vládnout. Zda půjdeme Leni­novou cestou, nebo zda vládu jedné buržoazie zamění druhá. Nezrodilo se náhodou. Vzniklo v ob­dobí, kdy se v tehdejší sociálně de­mokratické straně rozhodovalo o tom, jaký bude její charakter — jestli se bude o socialismu jeta řečnit, anebo bojovat za svržení buržoazie. Ačkoliv (Pokračování na str. 2] Soudruh M. Moc při projevu Jako bystřina se vlévaly davy návštěvníků do bran pražského Parku kultury a oddechu J. Fučíka při nedělním Dnu Rudého práva. Foto V. ŽITNÝ S Uchvacující výkony Program, který sovětští artisté předvedli návštěvníkům Letního di­vadla PKOJF, uchvátil malé i velké diváky. Hned úvodní číslo mladého talentovaného žongléra E. Švarcmana potvrdilo pověst, kterou Cirkus bez manéže předcházela. V rychlém tem­pu kroužily vzduchem ohnivé louče. Za zvuků písně Tancuj, tancuj vířily míčky. Celkem se představilo 25 před­ních umělců sovětského státního cir­kusu. I. Karošová předvedla vynikají­cí akrobacii s vlčky. Výkony silových akrobatů A. Minina a B. Fasulatiho snesou to nejpřísnější měřítko. Jejich číslo vystřídalo vystoupení výborných hudebních excentriků G. Anzorteové a Š. Petrova, kteří na množství nej­různějších nástrojů vykouzlili nejob­líbenější melodie. Sovětští artisté sklí­zeli bouři potlesku. Ať to byla Zoja Černěgová se cvičenými psíky, artisté na kruzích, na volně stojícím žebříku, kouzelník nebo další. Napínavý dvou­hodinový program provázel komik A. Kartašov, který byl v živém kontaktu s diváky. (bn) Dobři/ den, děti... Všude plno dětí, od Samého rána. Větší, ty přišly samy, menší v dopro­vodu otců a dědů. »Máma půjde s námi až odpoledne, -Z reportérova nedělního zápisníku N a ploše 35 hektarů — s mnoha sály, pódii a scénami i volnými prosto­rami — se má odehrát velká lidová slavnost, Den Rudého práva. Moje kroky vedou za Sjezdový palác Parku kultury a oddechu J. Fučíka, ikde v malé bu­dově sídlí programové od­dělení pražského parku. Dnes ovšem, v den sváteč­ní a jubilejní, patří něko­lik místností kolektivu lidí, v jejichž rukou se sbíhají nitky příprav a organizace všeho, co se tu dnes děje a bude dít. Věřte nevěřte, . hodně do práce štábu mluví po­časí. Kdyby hrozil déšť, pestrý, navíc doplněn celou hodinu bavil obecen-i o atraktivní vystoupení stvo. Tuto neděli takové výborných sovětských ar- zmatky nebyly a zpěválk tistů. Ve štábu vám ovšem Matuška sklidil zasloužený povědí, že sehnat dohro- úspěch v programu pro­mady a na určený čas ко- bíhajícím podle řádu a lem 400 účinkujících, a určení, někdy známých a velmi za- Zatím už se rozezvučely monád a piva. Pochválíme městnaných umělců, není halasem koutky a scény, pracovníky pražských so­jen tak snadné. Na pó- Štáb dostal hlášení, že pří- dovkáre-n a holešovického pivovaru: zajistili pohoto­vostní službu pro rychlý dovoz, kdyby přece jen něco chybělo. Na štábu se odpoledne dovídám, že tramvajáci již před několika hodinami odklonili další vozy smě­­slušntcí VB zesílili pořád- rem к pražskému Parku Sváteční štáb diích a scénách — jak ukázala kontrola — je všechno připraveno. Ale už musejí určení pracov- určení pořadatelé hlídají, níci koumat, jak přehodit aby také hudby a zpěváci včas nastoupili před obe kovou službu na příjezde- kultury, z linek 7, 13, 10, vých cestách, vedou řidiče 26 a dalších. Po skončení i na další provizorní par- programu samozřejmě po­koviště. Další desítky těch, pro které je , tato neděle pořady pod střechu, co a jak změnit. Ale vládl oprávněný optimismus. Prý kde kostýmy pro slovenský zdravotních. služeb, jehož v posledních deseti letech soubor Lúčniea, aby se plnění leží na bedrech prostě nic neztratilo. Hned dobrovolných sester ČSČK. je po ruce jedna vzpomín­ka. Na Den tisku asi před že druhou a trvalou vlast- pěti léty nepřivezli včas nout, něco vypít a pojíst, ností předcházejících roč- nástroje pro kapelu. Tisíce Úmysl, který mají v tu návštěvníků netrpělivě če kalo na program. Záchra- kolem na se objevila v podobě Waldemara Matušky. Vy­půjčil sl kytaru a sám po čítají s návalem návštěvní­ků směrem do města. Ke censtvo, aby neuvázly ně- pracovní. А к ním i plán štábu se sbíhají další pra­' videlná hlášení z jednotli­vých pódií a, scén. Program běží na plné Chodíte hodinu dvě a obrátky. Dobrá vizitka pro najednou zatoužíte si sed- sváteční štáb 1 stovky dal­ších spolupracovníků, kte­ří talk či onak přispěli к úspěchu a slávě jubilej­dobu tisíce. Obchod otevřel 35 stánků, hodně ního Dne Rudého práva a jde na odbyt ovoce, hygie- к dobré pohodě jeho ná­­aicky balené, tradiční vuř- vštěvníků. ty či jiné občerstvení. Vět- LUMlR HRUDKA je v Den tisku celkem pěk­ně — tvrdí ředitel PKOJF M. Macháček. Dodá ještě, níků í dnešního dne je, že svátek se musí slavit ve­sele. Nedělní program byl ta­ké nadmíru zajímavý a ší výběr dobrot a teplých jídel nabízejí čtyři restau­race a vinárna. Na skladě je 20 metrických centů uzenin, 150 hektolitrů pi­va ... Štáb nespoléhal jen na ujištění, že je dost li­ No adresu iubilania Népszabadság: Mimořádně vysoce hodnotí­me práci Rudého práva na poli konsolidace ★ Rabotničesko dělo: Slavná půlstoletá ces­ta * Seinteia: Máme radost společně s vámi DOPIS REDAKCE LISTU NÉPSZABADSÁG Vážení soudruzi! PH příležitosti Dno československého tisku a 50. výročí založení listu Rudé právo dovolte nám jménem redakční rady a kolektivu listu Népszabadság, ústředního orgánu Maďarské socialistické dělnické strany, s bratrskou láskou a upřímnou úctou poblahopřát vedení a celému kolektivu listu Rudé právo к významnému jubileu. Za 50 let své existence Rudé právo nesmazatelně vepsalo své jméno do historie Československa; bylo kolektivním agitátorem a propagandistou věci socialismu. List popularizoval a šířil učení marxismu-leninlsmu, byl aktivním pomocníkem v práci a zápasech, které výsledně přetvářely do československé­ho života ideje socialismu. Rudé právo důsledně plnilo úkoly, které V. I. Le­nin vytyčil před komunistickým tiskem. My maďaršti komunisté mimořádně vysoce hodnotíme práci, kterou nyní vykonává Rudé právo v zájmu upevnění marxisticko-leninské jednoty KSČ a dosažení plné vnitřní konsolidace v ČSSR. S velkou úctou je třeba hovořit o činnosti Rudého práva, zaměřené na upev­nění spolupráce Československa sa zeměmi socialistického tábora a přede­vším na upevnění spolupráce a přátelství se Sovětským svazem. V tomto du­chu redakce listu důsledně popularizuje a provádí internacionální politiku KSČ a tím do značné míry napomáhá růstu mezinárodní autority Českosloven­ska, posiluje důvěru, kterou socialistické země chovají к nynějšímu stranic­kému a státnímu vedení země. Chtěli bychom také obzvlášť zdůraznit úspěšnou práci, kterou Rudé právo o všechen československý tisk provádí v zájmu upevnění a prohloubení ma­­ďarsko-československého přátelství. Z naší strany ujišťujeme československé soudruhy, že stejně jako v minulosti, tak i v budoucnu budeme dělat vše pro upevnění naší spolupráce a přátelství. KOLEKTIV REDAKCE LISTU NßPSZABADSÄG RABOTNIČESKO DEL0 RUDÉMU PRÄVU Drazí soudruzi! Kolektiv redakce Rabotničesko dělo posílá nejsrdečnější pozdravy všem pracovníkům redakce Rudého práva i jeho čtenářům u příležitosti slavného ju­bilea — 50. výročí od vydání prvního čísla. Váš deník prošel dlouhou a slavnou půlstoletou cestou bojů a vítězství. Vznikl v době ostrých třídních bitev a významně pomohl při vytváření stra­ny bolševického typu. Rudé právo jako orgán ústředního výboru KSČ bylo vždy po boku strany ve všech zkouškách, propagovalo myšlenky marxismu-leninis­­mu, vychovávalo pracující, utvářelo jejich třídní vědomí, seznamovalo své čtenáře s úspěchy socialistické výstavby v Sovětském svazu — prvního státu dělníků o rolníků. Navzdory všem těžkostem Rudé právo důsledně plnilo svou úlohu nejlepši­­ho pomocníka strany, významné zbraně v boji za vítězství socialismu. I dnes, věrno svým principům, Rudé právo energicky uskutečňuje politiku strany, po­máhá upevnění přátelství mezi Československem a Sovětským svazem a ostat­ními socialistickými zeměmi. /Pokračování na str. 2.1 V nedělí dopoledne řekli své slovo к 50. výročí orgánu ústředního výboru KSČ českoslovenští a zahraniční sportovci. V Parku kultury a oddechu Julia Fučíka byl odstartován Běh Rudého práva, který v atletickém světě získal v posled­ních letech velkou popularitu. XVI. ročník soustředil na startu evropskou vy­­trvaleckou elitu, konkurence byla vynikající a nezůstala v ničem dlužna své pověsti. Rekordní počet — přes 40 000 diváků — lemoval trat závodu a vytvo­řil pro závodníky velmi příjemnou atmosjéru. Předehrou к hlavní události byly závody mladších kategorií, dále souboj žen na tratí dlouhé 1360 m a závod nejstarších, z nichž každý bojoval jako v dobách svého mládí, své největší spor-, tovní slávy. Ale o tom všem si můžete podrobněji přečíst na straně 8. — Na snímku našeho fotoreportéra V. Žitného je zachycena skupina běžců z hlav­ního závodu, krátce po startu. _щ.

Next