Rudé Právo, listopad 1970 (LI/260-284)
1970-11-26 / No. 281
R Proletáři všech zemí) spojte se! Slavnostní akt na Pražském hradě UDE РШ0 ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ve Čtvrtek 26. listopadu mo CISLO 281 — ROČNÍK 51 (Právo lidu ročník 73) CENA 50 HALERÜ DELEGACE 6RÜTUUMTU NA PRAŽKEM HRADĚ československý lid vzdává úctu svému presidentu PRAHA 25. listopadu (Hf) — Ve středu se dožil pětasedmdesáti let president Československé socialistické republiky armádní generál Ludvík Svoboda. К jeho životnímu jubileu mu přišla na Pražský hrad blahopřát řada oficiálních delegaci. První delegací, která v půl deváté vstoupila do Trůnního sálu, kde president dopoledne přijímal své hosty, byli představitelé Federálního shromáždění ČSSR v Cele s jeho předsedou soudruhem D. Hanesem. Předseda 'Federálního shromáždění ve svém blahopřání vzpomněl úcty, již československý lid chová ke svému presidentu za to, co vykonal pro svobodu našich národů, pro budování a rozvoj socialismu. Delegaci federální vlády vedl její předseda soudruh L. Štrougal, který poděkoval soudruhu Svobodovi za podporu vládě v její práci při realizaci úkolů vytyCených OV KSČ a ubezpečil ho, že všichni její členové budou 1 nadále usilovně pracovat pro zdárný rozvoj společnosti. Presidentu republiky blahopřáli rovněž představitelé CV Národní fronty ČSSR, kteří mu к jeho životnímu jubileu odevzdali dopis OV NF ČSSR, v němž se mj. praví: »Jsme rádi, že v čele našeho státu jste právě vy, v němž se tak výrazně spojuje jednota vlasteneckých tradic našeho národně osvobozeneckého boje i tradic internacionalismu, které se staly základní dějinnou hodnotou našich národů, zabezpečujících jejich svobodu a rozkvět. Proto jste spojil svůj život s bojem KSČ zá vítězství socialismu a socialistickou výstavbu našeho státu, s bojem za neporušitelné přátelství, spojenectví a bratrskou spolupráci Československa se Sovětským svazem.« Delegaci českých národních orgánů vedli předseda byra OV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích soudruh J. Kempný, předseda ČNR soudruh E. Erban a předseda české vlády soudruh J. Korčák. jménem českých orgánů'vyslovil blahopřání soudruh J. Kempný: »Jste pro nás všechny vzorem,« řekl, »a všichni se těšíme, že budeme ještě dlouho moci s vámi spolupracovat, učit se z vašich zkušeností, z vašeho života.« President republiky potom srdečně přijal další početnou delegaci — představitele slovenských národních orgánů v čele s prvním tajemníkem OV KSS soudruhem J. Lenártem, předsedou SNR soudruhem O. Klokočem a předsedou slovenské vlády soudruhem P. Colotkou. Soudruh Lenárt odevzdal soudruhu Svobodovi Jménem ÜV KSS, státních orgánů, společenských organizací a jménem všeho slovenského pracujícího lidu blahopřejný doipis. V této zdravici se mj. praví: »Ctíme ve Vás československého vlastence, komunistu, jehož jméno zůstane navždy zapsáno v paměti našich národů 1 v srdcích našeho lidu. Na osudových křižovatkách novodobých dějin naší vlasti jste etál vždy na straně nejvlastnějších zájmů lidu, bojoval jste za ně a v tomto boji jste nejednou vystavoval nebezpečí to nejcennější, co člověk má — vlastní život.« Zdravice potom oceňuje zásluhy soudruha Svobody v boji za osvobození Československa i za rozvoj socialismu. V odpovědi soudruh Svoboda připomněl svůj vřelý vztah к Slovákům, ke svým spolubojovníkům, v době druhé světové války, připomněl význam Slovenského národního povstání a zavzpomínal i ná svou nedávnou návštěvu nového, socialistického Slovenska. Blahopřáni městského výboru KSS v Bratislavě a Národního výboru hl. města Slovenska předal L. Svobodovi vedoucí tajemník městského výboru KSS soudruh J. Janík. Dopis s upřímným přáním pevného zdraví odevzdal rovněž tajemník západoslovenského krajského výboru KSS soudruh M. Valentovič. Poté do Trůnního sálu vstoupila delegace hlavního města Prahy, v jejímž čele byli vedoucí tajemník MV KSČ soudruh A. Kapek a primátor soudruh Z. Zusika. V delegaci, jejímž jménem blahopřál к 75. narozeninám soudruhu Svobodovi soudruh Kapek, byli též zástupci závodů, služeb a podniků hlavního města. Soudruh Svoboda v poděkování za gratulaci tlumočil všem Pražanům přání pevného zdraví a mnoha úspěchů v práci. Jménem velké rodiny odborářů pozdravil presidenta vedoucí delegace Čs. odborového hnuti, předseda ÜV ČSROH soudruh J. Piller. Potom president soudruh Svoboda přijal delegaci čs. armády, vedenou ministrem národní obrany generálplukovníkem soudruhem M. Dzúrem. Ve své odpovědi vyslovil uspokojení nad stavem československé armády a ocenil její bojovou připravenost a schopnost plnit úkoly v rámci Varšavské smlouvy. S blahopřáním přišli také představitelé Střední skupiny sovětských vojsk. Velitel skupiny generáliplukovník A. M. Majorov tlumočil presidentu blahopřání všech příslušníků skupiny a odevzdal mu pozdravnou adresu od ministra národní obrany SSSR maršála SSSR A. A. Grečka. Srdečná přání vyslovila svému presidentu také mládež — delegace Socialistického svazu mládeže a Pionýrské organizace. Předseda OV SSM J. Varholík soudruhu Svobodovi sdělil rozhodnutí předsednictva udělit mu jako prvnímu čestné členství v Socialistickém svazu mládeže. President delegaci upřímně poděkoval a zejmé na vyslovil radost ze znovusjednocení mládežnického hnutí. Hodně zdraví a sil do další' práce popřály presidentu ČSSR delegace zemědělců, v čeíle б mínistrem-předsedou federálního výboru pro zemědělství a výživu soudruhem B. Večeřou, delegace Československé rady žen, vedená předsedkyní rady soudružkou G. Fučíkovou, a delegace vědeckých a kulturních pracovníků, jejichž jménem blahopřál L. Svobodovi akademik Karol Šiška. Zároveň mu odevzdal zlatou medaili Za zásluhy o vědu a lidstvo, o jejímž udělení presidentu ČSSR u příležitosti 75. narozenin roz• hodlo presidium ČSAV. Presidenta dále navštívily delegace SČSP v čele s ústředním tajemníkem SČSP soudruhem A. Kroužilem, delegace vedoucích funkcionářů ze všech krajů ČSSR a delegace Československého svazu protifašistických bojovníků v čele. s předsedou federálního výboru soudruhem M. Hrušovským. V poledních hodinách přijal president republiky soudruh L. Svoboda členy pražského diplomatického sboru, které doprovázel ministr zahraničních věcí ČSSR soudruh J. Manko. Jménem svým 1 celého diplomatického sboru blahopřál presidentu ČSSR doyen sboru, finský velvyslanec v ČSSR pan A. Asanti. Kromě oficiálních delegací přicházeli na Pražský hrad občané z Prahy i z jiných měst vyjádřit presidentu republiky soudruhu Svobodovi svou úctu podpisem na vystavené gratulačn! archy. President republiky v den svých 75. narozenin obdržel spoustu pozdravných dopisů, poselství a telegramů od pracujících naší vlasti. Také kolektiv redakce Rudého práva v pozdravném dopise vyslovil soudruhu Svobodovi srdečná blahopřání. □ Soudruh Svoboda obdržel další srdečná blahopřání, od předsedy presidia Nejvyššího lidového shromáždění KLDR Čche Jong-gona, předsedy presidia Velkého lidového churalu Mongolské lidové republiky Džamsrangína Sambú, prvního tajemníka OV Mongolské lidové revoluční strany a předsedy rady ministrů Mongolské lidové republiky Jumdžagína Cedenbala, krále Norska Olafa V., presidenta Rakouské republiky Franze Jonáše, předsedy státní rady Rumunské socialistické republiky Nicolae Ceaušeska, krále Švédská Gustava VI. Adolfa, presidenta Vietnamské demokratické republiky Ton-duc-Thanga, předsedy presidia ÚV Národní fronty osvobození jižního Vietnamu dr. Nguyenhuu-Tha a předsedy prozatímní revoluční vlády Jihovietnamské republiky Huynh-tan-Phata. Ze slavnostního aktu, vyznamenáni presidenta republiky Ludvíka Svobody Řádem Klementa Gottwalda. Foto V. ŽITNÝ Slovnostní večeře no počest jubilantu Na počest 75. narozenin presidenta republiky Ludvíka Svobody uspořádaly ve středu večer stranické a státní orgány ČSSR pro účastníky slavnostního aktu večeři. V jejím úvodu pronesl první tajemník OV KSČ Gustáv Husák přípitek. »Ke slovům, která soudruhu Svobodovi adresoval ústřední výbor KSČ, a ke krásným a vřelým slovům, která pronesl soudruh Podgornyj — řekl mimo jiné — se jistě všichni připojujeme i za tímto slavnostním stolem. Když někdy mezi sebou hovoříme, dáváme si tě, soudruhu Svo bodo, za příklad. Měl jsi bohatý život, plný poctivé práce, a mnozí z nás, kdybychom se 75 let dožili, bychom ti záviděli tvou energii a duševní svěžest Chtěl bych připít na tvé zdraví, na úspěchy, na tvou spokojenost, aby dlouho v čele našeho státu a ve vedení naší strany spolu s námi mohl pracovat na velké věci výstavby socialismu v Československu, na velké věci upevňováňí proletářského internacionalismu a našich svazků se Sovětským svazem, za rozkvet socialismu a míru ve světě, pro který jsi tolik vykonal.« Večeře proběhla v srdečném a přátelském ovzduší. Hornický pozdrav z Dolu Dukla HAVIROV/SUCHA 25. listopadu (ře) — Z velké vzdálenosti bylo na Dole Dukla v OKR vidět rudý transparent s nápisem: »Náš úkol: Splnit celoroční plán v den narozenin našeho milého presidenta republiky Ludvíka Svobody 25. listopadu 1970.« A ve středu skutečně před vchodem do šachetní budovy stál naložený vozík s posledním uhlím plánu tohoto roku. Ano, středa 25. listopadu býla velkým dnem pro horníky, techniky i ostatní pracující Dolu Dukla v Havířově-Suché. Vždyť splnili celoroční plán těžby uhlí první v revíru. Zprávu o tomto pracovním vítězství poslali horníci spolu s gratulací к vý-ročí narození telegraficky presidentu republiky. Říká se v ní, že Důl Dukla plní a překračuje plánovanou těžbu už 19 let a do konce letošního roku dají národnímu hospodářství ještě 165 tisíc tun černého uhlí nad státní plán. Po celý den přicházely do Kanceláře presidenta republiky delegace, aby podpisem do vyložených gratulačních listin blahopřály soudruhu Svobodovi к jeho narozeninám. Na snímku se zapisují děti ze ZDS Na Dlouhém.lánu v Praze 6. ' Foto: V. ŽITNÝ OCENENÍ ZÁSLUH STATNIKA President republiky převzal z rukou soudruhů Husáka a Podgorného Bud Klementa Gottwalda a fiád Hlínové revoluce PRAHA 25. listopadu (Hf) - Ve středu večer přijal president republiky ČSSR soudruh Ludvík Svoboda z rukou prvního tajemníka ÚV KSČ soudruha G. Husáka a člena politického byra ÚV KSSS a předsedy presidia Nejvyššího sovětu SSSR soudruha N. Podgorného Řád Klementa Gottwalda a Řád Říjnové revoluce. Slavnostního aktu, který se uskutečnil v den presidentových 75. narozenin v Trůnním sále na Pražském hradě, se dále zúčastnili členové a kandidáti předsednictva OV KSČ soudruzi V. Bifak, P. Colotka, E. Erban, A. Kapek, J. Kempný, J. Korčák, J. Lenárt, J. Piller, L. Štrougal, D. Hanes a V. Hůla, tajemníci a členové sekretariátu ÜV KSČ soudruzi J. Fojtík, M. Hruškovič, M. Moc a F. Репс, předseda ÜKRK KSČ soudruh M. Jakeš, členové federální vlády, představitelé Federálního shromáždění, OV Národní fronty ČSSR a představitelé českých a slovenských národních orgánů. Přítomen byl také sovětský velvyslanec v ČSSR soudruh S. V. Cervoněnko a velení Střední skupiny sovětských vojsk. Přesně v 19 hodin vstoupil do Trůnního sálu president republiky armádní generál Ludvík Svoboda, doprovázen soudruhy G. Husákem a N. Podgorným. Soudruha Svobodu doprovázela také jeho žena soudružka Irena Svobodová. Soudruh Husák v krátkém pozdravném projevu zdůraznil, že celá komunistická strana a všechen čs. lid vzpomínají záslužné celoživotní činnosti, kterou president soudruh Svoboda vykonal ve prospěch lidu, strany a spojeneckých svazků. Ve svém projevu připomněl také nedávné krizové roky. kdy strana a lid hledaly východisko ze složité situace, a zdůraznil: »Tvůj vztah ke straně, к našemu lidu, tvůj trvalý, pevný a přátelský vztah к Sovětskému svazu dávaly při vážných rozhodnutích a činech orientaci všem čestným komunistům a ostatním obyvatelům republiky.« Vyslovil přání, aby soudruh Svoboda ještě dlouhá léta ve vysokých stranických a státních funkcích nadále přispíval к rozvoji socialistického Československa. Z pověření ČV KSČ pak odevzdal soudruhu Svobodovi pozdravný dopis. Soudruh Husák oznámil, že na návrh předsednictva ÜV KSČ Federální shromáždění rozhodlo udělit soudruhu Svobodovi u příležitosti jeho 75. narozenin Rád Klementa Gottwalda. Soudruh Husák spolu se soudruhem D. Hanesem přistoupili к presidentu ČSSR a jménem Federálního shromáždění mu toto vysoké státní vyznamenání odevzdali. Po tomto slavnostním aktu se ujal slova soudruh N. Podgornyj. Pozdravil soudruha Svobodu jako velikého přítele lidu Sovětského svazu a odevzdal mu blahopřejný dopis ÜV KSSS, Nejvyššího sovětu SSSR a rady ministrů SSSR. Připomněl, že soudruh Svoboda získal lásku a úctu nejen československého, ale i sovětského lidu. Strana a lid SSSR vysoce oceňují jeho přínos к upevňování a rozvíjení bratrství mezi národy ČSSR a SSSR. Soudruh Podgornyj tlumočil také osobní blahopřání soudruhů Brežněva, Kosygina a dalších čelných představitelů a komunistické strany a sovětského státu. Oznámil, že presidium Nejvyššího sovětu SSSR udělilo soudruhu Svobodovi Rád Říjnové revoluce. Tento řád pak soudruhu presidentovi odevzdal. V upomínku mu také předal model Luny 1B a obraz. President ČSSR v krátkém projevu poděkoval za udělení vysokých vyznamenání. Řekl, že si váží Rádu Klementa Gottwalda, protože ke Klementu Gottwaldovi vždy cítil úctu a přátelství, vážil si ho jako komunisty, statečného muže a moudrého státníka. »Dovedl vést politiku strany vskutku leninsky, tak, že získal masy našeho pracujícího lidu pro uskutečnění programu národního osvobození i vítězství socialistické revoluce,« zdůraznil soudruh Svoboda. Prohlásil, že si též nesmírně váží Rádu Říjnové revoluce, neboť »s Velkou říjnovou socialistickou revolucí je neoddělitelně spojen vznik naší republiky a vítězství socialismu. Stala se kompasem v životě i v práci pro mne, stejně jako pro nás všechny, kdož jsme zasvětili svůj život boji za svobodu a nezávislost našich národů a za nový, spravedlivý socialistický řád, pro blaho našeho lidu.« V závěru svého projevu soudruh Svoboda řekl, že i nadále dá všechny své síly ve prospěch vlasti, lidu, marxisticko-leninské politiky KSČ, dalšího upevňování československosovětského přátelství. Všichni účastníci slavnostního aktu pak přistoupili к soudruhu Svobodovi a osobně mu blahopřáli к vyznamenání а к jeho životnímu jubileu. Z KYT i С КY BLAH OPПA A t IlilllltlIllllinilllllllllllllllllllllilllllllllllllllllllllllllllllílllllllllllllllUlillllllllltl! »PMafUtíksótm#« soudtuUa L Svobuty Gelé to středeční dopoledne, zasvěcené gratulacím oficiálních delegací presidentu republiky soudruhu Svobodovi, bylo naplněno srdečností a pohodou, jakou prožíváme ve významných a šťastných, chvílích. Setkání soudruha Svobody s desítkami lidí, které to dopoledne v Trůnním sále přijal, však mělo oficiální ráz jen při prvních větách pronesených blahopřání. Soudruh Svoboda pochválil ty, kdož mü nepřipomínali jeho pětasedmdesát let: »Já si něco takového vůbec nepřipouštím — a ani se na ta léta necítím.« A když někdo začal »soudruhu presidente, к vašim 75. narozeninámhned řečníka opravil — pětapadesátým. A tak fsme vlastně my vštchnt společně oslavili narozeniny, ve kterých chyběla celá pětina století. Kdo však zná houževnatost, duševní a tělesnou svěžest soudruha Svobody, jeho neutuchající pracovitost a tvrdou náročnost к sobě i jiným, docela dobře si dovede představit, že soudruh Svoboda má skutečně teprve padesát a něco málo přes. Soudruh Svoboda přijal své hosty zcela neformálně. Když ministr národní obrany soudruh Dzúr začal přednášet zdravici, ve které byla nejen přání, ale i ocenění zásluh soudruha Svobody, soudruh president docela klidně (a já myslím, že to bylo právě pro ty chvály) projev přerušil slovy: »Ale, chlapci, dejte ml to, já si to potom přečtu.« O soudruhu Svobodovi je známo, že má velmi srdečný vztah к mládeži. Také z jejích rukou včera přijal kytičky blahopřání. Pionýři ve stejnokrojích předali soudruhu Svobodovi rudé karafiáty. Tři děti s rudými šátky, v bílých blůzách, dlouhých kalhotách. »Co jsi vlastně, kluk, nebo holka?« otázal se nakrátko ostříhaného děvčátka. »Holka,« řekla pionýrka a opravdu, podařilo se ji jako příslušnici ženského pohlaví spolehlivě identifikovat jen podle jejího prohlášení. President se potom vyznal ze své lásky к mládeží. »Celý svůj život jsem vlastně prožil mezi mládeží,« řekl a na adresu mladých řekl: »Vám patří budoucnost, nebude to dlouho trvat a zaujmete naše místa... jen si nemyslete, uteče to jako voda.« Nejpočetnější byla delegace krajů. Také tyto hosty soudruh Svoboda srdečně uvítal, ale neodpustil si poznámku: »Nejste moc demokratičtí — máte mezi sebou jenom je-, dinou ženu. Vůbec jsem si všiml, že dáváme málo žen na významná místa. Viděl jsem továrny, kde pracuje přes 70 procent žen a v řídících funkcích jsou sami muži. Kdybych byl ženou,« dodal napůl vážně a napůl žertovně, »odmítl bych pracovat pod takovou nadvládou mužů.« Přibývá hodin, ale elánu и soudruha Svobody neubývá. Je stále svěží, stále usměvavý a obdivuhodně překonává tento gratulační maratón. Nás, co stojíme kolem, už pobolívají nohy, ale na soudruhu Svobodovi není vidět únava. Všichni mu přicházeli děkovat za to, co pro náš lid a socialismus vykonal, všichni mu přejí pevné, dobré zdraví. »Nemohu si na zdraví naříkat,« tu a tam poznamená soudruh Svoboda. Ale i v tom se odráží veliký kus jeho vlastních zásluh — jeho střídmost, láska ke sportu a turistice, jeho vytrvalost a sebekázeň. Nevím, jestli je z dřívějška známa historka z Vysokých Tater. Soudruh Svoboda ji dnes vyprávěl jedné z delegací, když právě přišla řeč na zdraví. Při jednom z horolezeckých výstupů ho doprovázel fotoreportér, který chtěl na vrcholu pořídit snímek. Soudruh Svoboda došel svěží — reportér nebyl takřka schopen stisknout spoušt. »Mu* sel jsem mu říkat: „Ale jen vytrvejte, vždyt už je to kousek, a tam si odpočinete“.« Podobných úsměvných vyprávění jsme ve středu dopoledne v Trůnním sále slyšeli vice. V programu bylo: přijetí oficiálních delegací. Ale jak je vidět, člověk prostý, přímý a srdečný, jakým je president Ludvík Svoboda, může udělat i z oficiálních akcí neoficiální setkání. A taková byla i ta, která jsme zažili v den presidentových narozenin na Pražském hradě. JARMILA HOUFOVÄ Přání z druhého domova OD NAŠEHO MOSKEVSKÉHO ZPRAVODAJE Den moskevského zpravodaje začíná novinami. Ve středu přinesly všechny deníky, kromě dalšího zpravodajství, zevrubnou informaci z jednání X. sjezdu Maďarské socialistické dělnické strany a blahopřání představitelů Komunistické strany Sovětského svazu a sovětského státu našemu presidentu soudruhovi Ludvíku Svobodovi. Zveřejňují také rozhodnutí presidia Nejvyššího sovětu SSSR o vyznamenání soudruha Svobody Řádem Říjnové revoluce. Většina z nich v obsáhlých článcích představuje čtenářům našeho presidenta v mnoha událostech Jeho života jako věrného syna lidu své země, jako skutečného vlastence a internacionalistu, jako člověka, jehož 1 sovětští lidé s hrdostí přijímají jako svého. Pravda připomíná svým čtenářům mj. nekompromisní postoje soudruha Ludvíka Svobody ve chvílích, kdy vztahy značné části lidu к bratrskému Sovětskému svazu byly zviklány antisovětskou kampaní pravicově ojiortunistických sil v našich sdělovacích prostředcích. »Pro náš lid,« cituje Pravda slova Ludvíka Svobody, »existuje Jediná cesta — se Sovětským svazem.« »Svobodu a nezávislost naše národy vybojovaly pod vlivem ohromné revoluční vlny, kterou Velká říjnová socialistická revoluce rozvlnila 'hladinu celého světa...« Čtenářům Komsomolské pravdy ukazuje na řadě faktů náš autor — podplukovník Vlastimil Koznar — zajímavé a ipro mnohé z mladších sovětských lidí málo známé okamžiky života soudruha Ludvíka Svobody: jak podpiukovník Ludvík Svoboda přejíždí v budce brzdaře nákladního vlaku hranice bývalého protektorátu Čechy a Morava; jak po napadení Polska vojsky fašistického Německa za pomoci tehdejšího vojenského atašé velvyslanectví SSSR v Polsku plukovníka Rybalka, pozdějšího maršála tankových vojsk a jednoho z nejvyšších velitelů sovětských armád osvobozujících Československo, přechází soudruh Svoboda se svým praporem na území západní Ukrajiny; jak pozval Klementa Gottwalda na besedu s vojáky, formující se československé Jednotky do Buzuluku, i chvíle, kdy plukovníku Svobodovi po bitvě u Sokolova předával M. I. Kalinin první sovětské vyznamenání — Leninův ř£d. »... V předvečer odjezdu praporu na frontu,« píše v článku V. Koznar, »napsal Ludvík Svoboda dotpis své rodině,, o níž v té době neměl žádné zprávy. Nevěděl ještě, Že esesácký lékař v Mauthausenu zavraždil 7. března 1942 jedem jeho syna, nevěděl ani, že jeho žena s dcerou jsou nuceny ukrývat se před pronásledováním gestapáků.« »Zítra odjíždím s první československou vojenskou jednotkou na válečné pole, abych po boku chrabré Sovětské armády bojoval za osvobození našeho drahého lidu. Budeme bojovat čestně a nekompromisně, do úplného vítězství. Je možné, že se к vám nevrátím, moje Irenko i děti — že nedojdu, zahynu. Stane-li se to — vězte, že je to jen nevelká oběť ve jménu lidu, který musí žít...« Ve středu ráno jsem se metrem vypravil do závodu Dynamo. V té době jezdí lidé do práce a do škol. Asi sedmnáctiletá studentka se na mne překvapivě zadívala, když jsem se jí z ničeho nic ’ zeptal, říká-li jí něco jméno Ludvík Svoboda: »Mám ráda Jeho knížku Od Buzuluku do Prahy, a vy se mne asi ptáte proto, že dnes slaví president Československé republiky Ludvík Svoboda narozeniny — to jsem slyšela ráno v rozhlase...« Stejně byla překvapena i statná Olga Petrovna Vilčeková, dělnice závodil Dynamo, když jsem jl po ránu vyrušil od práce. Vím o ní, že za války jako radistka došla se sborem, jemuž velel Ludvík Svoboda, až do Prahy. »Často vzpomínám na ta léta, nezapomenutelný byl pro mne konec války v Praze. Se soudruhem Svobodou jsem se setkala i letos v Moskvě, když mu byla udělena Leninova cena za mír mezi národy. Když člověk měl čest sloužit několik let pod takovým velitelem, uchovává si vzpomínky na to po celý život. I já jsem trochu hrdá na to, že v den svých pětasedmdesátin přijal president Svoboda další vysoké sovětské vojenské vyznamenání.« Tohle přání rád vyřizuji. Takových přání ze země, která se soudruhovi Svobodovi stala druhým domovem, jistě dnes letí bezpočet... JOSEF MAŠIN Čs. delegace do Mexiko MEXIKO 25. listopadu (ČTK) —■ Do Mexika přiletěla československá delegace, která se účastní inaugurace nového mexického presidenta Luise Echevarríi. Vede ji předseda Sněmovny národů Federálního shromáždění Vojtěch Mihálik. Členy delegace jsou vedoucí amerického odboru ministerstva zahraničních věcí S. Svoboda a československý velvyslanec v Mexiku R. Ježek. D OPIS DNE V těchto dnech slavil náš vojenský útvar svůj svátek. Uplynulo totiž již 10 let ode dne, kdy byl přejmenován na útvar Československo polského přátelství a převzal bojovou zástavu Polské lidové armády. Po celou tuto dobu se rozvíjí upřímné přátelství mezi naším a jedním polským útvarem Přátelství lidové armády, který od roku 1961 nese jméno Otakara Jaroše. Každoročně si mezi sebou vyměňujeme delegace, zpravidla v období květnových oslav Navštěvují nás také i oficiální polské vojenské delegace. Na slavnostním shromáždění jsme vzpomněli této desetileté historie vzájemných styků a zkušeností, které jsme si vyměnili na poli bojové a politické přípravy. Toto vše pomáhá konkrétní formou upevňovat přátelství a bojové bratrství našich spřátelených armád. Pplk. I. O. PAULE, Přáslavice I