Rudé Právo, březen 1987 (LXVII/50-75)

1987-03-05 / No. 53

PŘED JARNÍM VELETRHEM V LIPSKU Rozšířená expozice ČSSR PRAHA (Od našeho zpravodaje) — Na jarní veletrh v Lipsko od 1S. do 21. března očekáváme vystavovatele, experty a hosty z více než stov­ky zemí, řekl obchodní rada velvyslanectví NDR Horst Bittner na tradiční předveletržní tiskové besedě v Praze. Investiční celky a stroje budou vystaveny v devíti komplexech po­dle oborů, spotřební zboží v sedmi oborových komplexech. Heslem ve­letrhu je tentokrát Potraviny, efek­tivní výroba a zpracování, v duchu nových tendencí mezinárodního vý­voje v této oblasti. NDR například předvede nové stroje na obdělává­ní půdy i sklizeň úrody, dojicí auto­mat s integrovanou mikroelektroni­kou, vybavení pekáren, energeticky úspornou techniku na zpracování mléka a masa apod. U velké větši­ny exponátů NDR se uplatňuje po­žadavek co nejvyššího využití mi­kroelektroniky. Největší zahraniční expozici bude mít SSSR, který bude zastoupen 600 podniky na ploše 12 000 m2. Rovněž další země RVHP se zúčastní vele­­t hu vlastními výstavami, dále Ju­goslávie a Čína — vesměs na roz­šířené ploše. ČSSR bude druhým největším za­hraničním vystavovatelem, protože pro nás je Lipský veletrh už tradič­ně nejvýznamnější zahraniční účasti. Letos budeme vystavovat na ploše téměř 7300 m2, zhruba o 900 m2 vět­ší než loni, řekl ředitel naší účasti v Lipsku Zdeněk Červený. Na naší výstavě se bude podílet 40 podniků a 39 exponátů jsme přihlásili do soutěže o veletržní zlaté medaile. Veletrhu se účastní také firmy z 24 průmyslových kapitalistických zem! a Západního Berlína. Rovněž rozvojové země projevují velký zá­jem o účast, už vzhledem к hlavní­mu heslu veletrhu. Současně s veletrhem bude probí­hat bohatý vědeckotechnický pro­gram s 230 přednáškami a bude uspořádán mezinárodní veletržní kongres Agrotech 1987. LADISLAV ALSTER Ve Varšavě výstava 0 Československu VARŠAVA (Od našeho zpravoda,­­je) — U příležitosti 40. výročí po­­depsání čs.-polské smlouvy o přá­telství a vzájemné pomoci byla ve středu ve varšavském Paláci vědy a kultury otevřena výstava Socialistic­ké Československo. Zahájení se zúčastnili představitelé polských stranických a vládních orgánů. Pří­tomen byl velvyslanec ČSSR v PLR Jiří Diviš. Vystavené fotografie připomínají podpis smlouvy před čtyřiceti lety 1 uzavření dalších důležitých doku­mentů mezi oběma zeměmi. Návštěv­níci se mohou seznámit rovněž s po­litickým vývojem v Československu po druhé světové válce i se životem Klementa Gottwalda, který čs.-pol­­skou smlouvu z 10. března 1947 po­­depsal. Výstava dokumentuje také čin­nost zastupitelských orgánů, účast pracujících na řízení, rozvoj kultu­ry, školství, zdravotnictví a dal­ších oblastí. Představuje také jed­notlivé kraje ČSSR a Prahu i Brati­slavu. (pm) Rozvoj bulharské obchodní flotily SOFIA (Od našeho zpravodaje) — Obchodní lod »Jordan Ljutibrodski« pro přepravu sypkých nákladů, kte­rá byla spuštěna na vodu ve Varně, se stala 110. plavidlem bulharské námořní plavby, jejíž kapacita tak přesáhla již 1 850 000 tun. Lod o 38 000 tunách, jež nese jmé­no bulharského hrdíny-antifašisty, patří vysokou úrovní automatizace do třídy А-l. Je vybavena nejmoder­nější radionavigační technikou včet­ně terminálu pro kosmické spojeni v rámci systému Inmarsat. »Jordan Ljutibrodski« je vybaven pěti palubními elektrohydraulícký­­mi jeřáby, které ho činí nezávis­lým na přístavních objektech. Jeho strojovna je zařízena na 16hodino­­vý bezobslužný režim. První plavba lodi povede přes Atlantský oceán. (|v) Írán zahájil novou ofenzívu TEHERAN (ČTK) — Irán v noci na středu zahájil v severním úseku fronty novou ofenzívu proti Iráku. Agentura IRNA sdělila, že při této ofenzívě, nazvané Karbalá 7, byly obsazeny strategické výšiny v oblasti Hadž Umránu, nedaleko města Ra­­vandúzu v iráckém Kurdistánu. Irán začal tuto ofenzívu necelých 24 ho­din poté, co vypršel jeho závazek zastavit na 14 dní útoky na irácké civilní cíle. Irán nazývá své velké vojenské operace proti Iráku podle města Karbalá v jižním Iráku, které je baštou iráckých šíitů. Karbalá 5 by­la zahájena 8. ledna u iráckého pří-’ stavu Basry a oficiálně skončila dne 26. února. íránské jednotky, které se jí zúčastnily, jsou však stále na iráckém území. Ofenzíva Karbalá 6 trvá od 14. ledna na středním úseku fronty. Bejrút bezpečnější BEJRÖT (ČTK) — Zásluhou syr­ského pořádkového sboru se dále zlepšuje bezpečnostní situace v Li­banonu. V západním Bejrútu se nor­malizuje veřejná doprava, ? ulic mizí barikády. Předseda libanonské vlády Rašíd Karůmí vyzval vedoucí zahraničních diplomatických misí, aby se vrátili do svých původních rezidencí v západním Bejrútu, pro­tože je tam již zcela zajištěna jejich bezpečnost. Jednotky libanonské armády za­ujaly ve středu pozice na hlavní pobřežní silnici spojující Bejrút s jiholibanonským přístavním měs­tem Sajdou. Ozbrojení příslušníci různých politických skupin, kteří měli na této strategické silnici sta­noviště, se ještě před příchodem vládních vojáků stáhli. Normalizaci situace v Libanonu se snaží mařit Izrael. Jeho dělostře­lectvo ostřelovalo podle středeč­ních informací v uplynulých 24 ho­dinách několik vesnic v libanonském údolí Bikáa. Izraelci pálili z po­stavení na okraji tzv. bezpečnostní­ho pásma, které Izrael nezákonně zřídil v jižní, okupované části Liba­nonu. Vojáci zablokovali přístup к Nábulusu Rozié izraelských okupantů na západním břehu Jordánu KÄHIRA (ČTK) — V úterý a ve středu se konaly ve městech Nábulu­su a Rámalláhu a v palestinských táborech Blat a Askar na západním břehu Jordánu a v pásmu Gázy mo­hutné demonstrace na protest proti tomu, že izraelští okupanti zavraždi­li mladého Palestince. Oznámil to ve středu káhirský list Al-Ahrům. Ve zprávě se dále uvádí, že к po- , tlačení těchto protestních akci byly nasazeny další jednotky izraelské armády a policie. Izraelští vojáci za­blokovali přístup к Nábulusu, uza­vřeli tam všechny školy a na ulicích města byla zřízena kontrolní stano­viště. V palestinských táborech Blat a Askar byl zaveden zákaz nočního vycházení a policisté tam provádějí razie. Několik desítek Arabů bylo zatčeno. Půdu se vlnila jako moře WELLINGTON (ČTK) — V úterý večer zasáhla východní oblasti No­vého Zélandu nová vlna podzem­ních otřesů o síle 4,5 stupně Rich­terovy stupnice. Od konce minulého týdne bylo v oblasti zálivu Plen­ty zaznamenáno více než 1000 otře­sů. Očití svědkové vypovídají, že při zemětřesení v noci na pondělí se »půda vlnila jako mořská hladi­na«. Škody způsobené katastrofou jsou vyšší, než se původně předpokládalo, a odhadují se na 8,4 miliónu ame­rických dolarů. V městečku Edge­­cumbe strávilo asi 1000 lidí posled­ní dvě noci na ulici ze strachu před novými otřesy. ANKARA — Silné sněžení a bouře ochromily ve středu život v západ­ních částech Turecka. Podle oficiál­ních zpráv zahynulo již nejméně šest lidí. Rasisté rozněcují etnické rozbroje PRETORIA (ČTK) — Tři černošští dělníci byli zabiti a sedm vážně zraněno při srážkách vyprovokova­ných agenty jihoafrické policie v podniku na zpracování zinku v provincii Transvaal. Tyto inci­denty jsou v poslední době v JAR na denním pořádku. Podle oficiál­ních údajů bylo při podobných sráž­kách v posledním roce v JAR zabito 125 lidí. Etnické spory, které agenti roz­něcují mezi černošskými dělníky, slouží jihoafrickým orgánům jako vítaná záminka к represím. Jihoafrická vláda věnuje v posled­ní době také zvýšenou pozornost Namibii. Nedávno vytvořila v rám­ci tzv. prozatímní vlády dvě nová ministerstva: vnitřní bezpečnosti a mezinárodní spolupráce. PROJEKT PENTAGONU: Zařízení na testy laserových zbraní WASHINGTON (ČTK) — Pentagon oznámil, že poblíž městečka Oro­­grande na raketové střelnici White Sands ve státě Nové Mexiko, bude vybudováno zařízení na zkoušky no­vého typu laserových zbraní, jež ma­jí být součástí tzv. strategické obranné iniciativy. Náklad na vý­stavbu zařízení je odhadován na 200 miliónů dolarů. NEW YORK — Američtí bojovníci za mír zahájili ve středu v americ­kém státě Nevada jarní protestní akce proti jaderných zkouškám, kte­ré pokračují na. tamní střelnici. Oznámil to mluvčí americké mírové organizace Nevada Desert Experien­ce. Mírová akce potrvá do 19. dubna. Rozpočet v barvě khaki Státní rozpočet" Jihoafrické re­publiky vyčleňuje ve finančním ro­ce 1986/87 na armádu jako důleži­tou součást represivního aparátu přes pět miliard randů. Generálové rasistického režimu si pochvalují, že v případě potřeby mohou povo­lat do zbraně až 700 tisíc vojáků — třikrát více než před dvaceti le­ty-Podle oficiální vládní filozofie vy­tváří každý voják »bojující proti vzbouřencům« bezpečné podmínky pro hospodářský růst své země. Mi­nisterstvo obrany proto očekává, že jihoafrické firmy budou ochotně uvolňovat zaměstnance pro aktivní službu v armádě. Vyzývá také za­hraniční společnosti působící v JAR, aby nelitovaly peněz »na pomoc« vojenskému rozpočtu. Mnohé západ­ní společnosti skutečně nelitují. Vy­držují vlastní »ochranné oddíly«, které mohou být v kterémkoli oka­mžiku dány к dispozici velení ra­sistické armády. (AV) Znečištění ovzduší v Mexiku za kritickou hranicí HAVANA (Od našeho zpravodaje) — Mexiko, hlavní město stejno­jmenného latinskoamerického státu, je městem s nejvíce znečištěným ovzduším. Odborníci tvrdí, že to, co vdechují obyvatelé Mexika, se rov­ná denně čtyřiceti vykouřeným cigaretám. Tzv. Velké Mexiko má dnes 18 mi­liónů obyvatel a ročně přibývá další milión. Agentura IPS uvádí, že tito lidé žijí v psychóze blížící se eko­logické katastrofy. Řídký vzduch v nadmořské výšce přesahující dva tisíce metrů je nasycen zplodinami spalovacích motorů více než tří mi­liónů aut a odpadem ze třiceti tisíc dílen a průmyslových závodů. Denně se na město snáší jedenáct tisíc tun jedovatého prachu, který obsahuje sloučeniny uhlíku, síry, olova, železa, kadmia a dalších lá­tek. Tento apokalyptický koktejl, jak jedovaný spad nazvala agentura No­­timex, doplňuje obrovské množství bakterií a dalších organických čás­tic z obrovských hnijících smetišť na okrajích měpta. Mexická metropole je obklopena hradbou hor, které místy převyšuje město až o pět set metrů a znemož­ňuje rozptýlení jedovatého odpadu. Zejména v zimních měsících, kdy dochází к tzv. teplotní inverzí, vy-tvoří se nad členitým údolím jakási pokrývka a v takových dnech se koncentrace škodlivých látek v ovzduší prudce zvyšuje, bezpro­středně ohrožuje zdraví i životy oby­vatel města. Podobná situace je i ve městech Guadalajara a Monterrey a celková úroveň zamoření je v zemi značně vysoká. Průmyslové podniky ročně vypouštějí na 2,26 miliónu tun odpa­du do 218 nejdůležitějších vodních zásobáren. Ze 60 znečištěných řek se ve 35 nevyskytuje žádná známka života. Ročně v zemi »umírá« na 400 tisíc hektarů lesů a džunglí. Vláda se to snaží řešit přijímáním zákonů a dekretů, které však až dosud nepřinesly žádoucí výsledek. Posledním z kroků v tomto směru je tzv. Sto nezbytných opatřeni. Je to souhrn nařízení a dekretů, které mají urychlit proces decentralizace průmyslových závodů, určuj! jim po­vinnost výstavby čisticích zařízení, zavádějí výrobu vysokooktanového benzínu apod. (bor) Španělská policie brutálně ve stfedu zakrodla proti studentům medicíny demonstrujícím za své svobody v hlavním městě Madridu. Telefoto CTK »CONTRAS« V HONDURASU VRAŽDI A TERORIZUJI Země v cizích rukou OD NAŠEHO HAVANSKÉHO ZPRAVODAJE »Contras«, kteří mají své základny v Hondurasu, se tam věnují loupežím a násilí. Přinutili na 12 tisíc rodin opustit své domovy a obsadili ásemí o rozloze 450 čtverečních kilometrů, které nazvali Nová Nikaragua a od­kud kontrolnjl další zhruba dva tisíce čtverečních kilometrů Hondurasu. Při pokusech o vpády do Nikara­guy narážej! »contras« na rozhod­ný odpor. Při výbojích v samotném Hondurasu jim nikdo překážky ne­klade. Ořady se tváří, že o jejich existenci nevědí, a nemohou proto jejich řádění učinit přítrž. Infor­mace i články domácího a zahra­ničního tisku, dokonce i fotogra­fie označují v hlavním honduras­­kém městě Tegucigalpě za podvrhy, jejich autory šikanují a pronásledu­jí. V poslední době prezident Azco­­na několikrát řekl, že pokud sku­tečně jsou na území Hondurasu »ci­zí ozbrojené skupiny«, učiní jeho vláda opatřeni к jejich odchodu. Dál než к takovým prohlášením zá­ležitosti nedošly, nebof o přítom­nosti »contras« nerozhodují v Tegu­cigalpě, ale ve Washingtonu. Spojené státy za uplynulá léta in­vestovaly do »contras« stamilióny dolarů. Žijí v dostatku a v bezpečí svých táborů v Hondurasu a ne­mají mnoho chuti nosit svou kůži na trh do nikaragujských hor. Za­tímco průměrný roční příjem jed­noho obyvatele Hondurasu Je 650 dolarů, pak na každého z banditů připadla loni kolem osmi tisic dola-rů. Washington připravil podle svých představ žoldnéřům ty nejlep­ší podmínky, ale tím spíše není spo­kojen s prací, kterou odvádějí. Zů­stává za nimi sice zápach spále­nišť, ale krvavá stopa nevede tam, kam si přejí jejích patroni — к uchopení moci v Nikaragui. Ve Spojených státech si proto sté­le více začínají zahrávat s myšlen­kou, že »nikaragujský problém« bu­dou muset »vyřešit« vlastními sila­mi. Nasvědčuje tomu skutečnost, že americká vojenská přítomnost v Hondurasu je stále výraznější. Trvale Jsou tu umístěny dva tisíce vojáků USA a pravidelně se konají cvičeni, při nichž se již vystřídalo na 70 tisic přlelužnlků ozbrojených sil USA. Do konce tohoto století by Spoje­né státy měly předat Panamě všech­na svá vojenská zařízení v zóně průplavu. Zdá se, jako by si ve Washingtonu již vyhlédli náhradu za ztracené území. Velitel amerických jednotek v Panamě stále častěji na­vštěvuje Honduras, ačkoliv — jak podotýká zdejší tisk — nemá к to­mu žádný oficiální důvod. To stavf do jasného světla zdánlivě nelogic-ké počínání amerických ženijních jednotek, které stavějí silnice do bezvýznamných a okrajových ob­lastí Hondurasu, zpevňuji a rozši­řují přistávací dráhy venkovských letišť apod. Koncem minulého roku došlo na hondurasko-nikaragujské hranici к událostem, které potvrdily před­poklad, že s Hondurasem je počítá­no i jako s nástrojem a nástupiš­těm možné americké agrese proti Nikaragui. Z amerických zdrojů se začaly objevovat zprávy, že sandi­­novské jednotky pronikly do Hondu­rasu. Oficiální mluvčí v Tegucigalpě I sám prezident Azcona toto tvrzeni popírali, ale USA stály na svém. Vě­ci došly tak daleko, že nakonec byli honduraští vojáci naloženi do amerických vrtulníků pilotovaných americkými piloty a převáženi do oblasti údajného vpádu. Letadla současně bombardovala obce v ni­­karagujském pohraničí. Pouze díky rozvaze a zdrženlivosti Nikaraguy nedošlo ke konfliktu. Není vylouče­no, že právě ten se USA pokoušely vyprovokovat, aby měly záminku »přijít Hondurasu na pomoc«. Jsou to Spojené státy, které mají v této středoamerické zemi hlavní slovo. A co z toho má samotný Hondu­ras? Smutný primát nejchudši ze­mě na americké pevnině. BOHUSLAV BOROVIČKA \ Tříbení stanovisek Zmírnění odmítavého postoje Francie к návrhu M. Gor­­bačova • USA předložily v Ženevě svůj návrh PAŘÍŽ (CTK) — Perspektiva odstranění nebo omezení amerických a so­větských zbraní středního doletu v Evropě »odpovídá zájmu Francie a zá­jmu míru«, prohlásil ve středu francouzský prezident Francois Mitterrand. Předseda vlády Jacques Chirac si okamžitě po­spíšil s ujištěním, že mezi ním a prezidentem existuje na toto téma »shoda názorů«. Francouzští představitelé se tak tři dny po velice negativní oficiální reakci ministerstva zahraničních vě­cí snaží napravit nepříznivý dojem, který vyvolala v zemi i ve světě. Prezident ve svém prohlášení před­neseném na zasedání vlády vyjádřil některé podmínky — snižování mu­sí být »vyvážené, souběžné a kon­trolované« — a zdůraznil neměn­nost principu »jaderného odstraše­ní« jako základního kamene fran­couzské doktríny, který nemůže být předmětem jednání mezi SSSR a USA. □ LONDÝN — Britská premiérka Margaret Thatcherová v úterý v par­lamentu prohlásila, že dohoda o ra­ketách středního doletu prý musí řešit problém prostředků krátkého doletu a také je třeba vzít v úva­hu konvenční zbraně, kde má podle ní Sovětský svaz »velkou převahu«. Konečně prý nelze zapomínat na přísné podmínky kontroly plnění dohody. Vůdce opoziční Labouristické stra­ny Nail Kinnock premiérku obvinil, že se snaž! klást významné odzbro­jovael dohodě do cesty všemožné překážky. □ BONN — К nejnovějším odzbro- Jovacím návrhům Sovětského svazu se ve středu vyjádřil také západo­­německý kancléř Helmut Kohl. Podle sdělení vládního mluvčího tuto iniciativu »výslovně přivítal«. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že tímto krokem vstoupila odzbrojova­­cí jednán! v Ženevě do rozhodující fáze a že by při nich mohlo být ještě v tomto roce dosaženo sho­dy názorů. O sovětském návrhu se pozitivně vyjádřil také předseda ba­vorské vlády Franz Josef Strauss. □ ŽENEVA — Jako odpověď na ná­vrh SSSR na likvidaci sovětských a amerických raket středního doletn v Evropě předaly ve středn Spoje­né státy na sovětsko-americkém Jed­náni o jaderných a kosmických zbraních v Ženevě návrh přisluiné smlouvy. Podrobnosti návrhu zatím nejsou známy. □ WASHINGTON — Prezident Rea­gan, který se nečekaně — a po třech měsících poprvé — osobně dostavil před novináře shromážděné v Bílém domě, v úterý nvital návrh M. Gor­­bačova na uzavřeni dohody a řekl, že tento návrh »odstraňuje vážnou překážku na cestě к pokroku při omezeni počtu raket středního do­letu«. Američtí senátoři vítají návrh M. Gorbačova a čerstvý návrh USA. Senátor John Warner řekl, že po­kud se v Ženevě podaří uzavřít »spravedlivou a především ověřitel­nou« dohodu, dá se počítat s tím, že ji Senát ratifikuje. Oba senátoři byli v sedmičlenné skupině kongres­manů, která se v úterý vrátila ze Zenevy, kde hovořila s americkými a sovětskými vyjednavači. Vůdce republikánů v Senátu Ro­bert Dole vyslovil názor, že doho­da by mohla být uzavřena Ještě le­tos a že existují rostoucí'vyhlídky na další schůzku na nejvyšší úrov­ni mezi prezidentem Reaganem a Michailem Gorbačovem. Středeční list USA Today konsta­tuje, že sovětská nabídka »je dobrá pro nás, dobrá pro SSSR a dobrá pro naše spojence«. □ CANBERRA — V australském měs­tě pokračovalo ve středu jednáni so­větského ministra zahranič! Eduar­da ševardnadzeho s jeho austral­ským partnerem Williamem Hayde­­nem. V případě vzniku třetí světové vál­ky by se z ní již nikdo nevzpama­toval, řekl na slavnostním obědě W. Hayden. Proto rozhovory o jader­ných zbraních musejí být hluboce uvědomělým a důsledným hledáním příslušných rozhodnuti. Ministr dále ocenil sovětskou iniciativu týkající se raket středního doletu a vyjádřil naději, že návrh bude brzy realizo­ván. / POZNÁMKY Spor o úlevy OD NAŠEHO BONNSKÉHO ZPRAVODAJE Fotografie pro album členů příští spolkové vlády nejsou ještě hotovy, ale to není teď hlavní starostí kancléře Kohla. Počítá totiž s tím, že pří sestavování nového týmu může použít tablo loňského ročníku. Koa­liční partner — liberální strana FDP — nenaléhá na přidělení některé z ministerských židli navíc, a ani Strauss se nechystá přesídlit z Mni­chova do Bonnu. Nyní se strany vládní koalice přou především o to, jak rozdělit da­ňové úlevy, slíbené ve volební kampani, jsou zajedno v tom, že nej­větších úlev se má dostat těm, kdo mají největší příjmy. Hledají se však uklidňující prostředky pro široké masy. Poslanec opoziční SPD Spoerli o plánované daňové reformě řekl, že »široká většina občanů má financovat daňové dárky pro superbohaté...«. Předseda odborů DCB E. Breit vyzval vládu, aby místo daňových úlev kapitalistům navrhla opatření pro zřizováni pracovních míst a proti masové nezaměstnanosti. Člen předsednictva Německé KS W. Stttrmann prohlásil, že chystaná daňová reforma je hospodářskopoliticky nesmyslná a sociálně politicky skandální. Peníze na ni — celkem 44 miliard marek — mají totiž být získány zvýšením nepřímých spotřebitelských dani, dalším odbouráváním sociálních vymožeností a škrtnutím subvencí »zastaralým« odvětvím prů­myslu. Zatímco se strany vládní koalice CDU/CSU/FDP ještě dohadují o daňo­vých úlevách, které považují za zlatý hřeb svého programu, žádají od­bory, NKS i další mimoparlamentní sily vypracování konkrétního pro­gramu к odstranění nezaměstnanosti a opatření pro zachování životni úrovně a práv pracujících. MIROSLAV KDBlN Příznivci vleklé války Z věčně žhavého popela čadského konfliktu šlehají téměř s periodic­kou pravidelností nelítostné plameny bojů. Mají z cizích pohnutek půdu této africké-, země ničené etnickými, náboženskými a sociálními rozpory konzervovat v »horkém stavu«. Přeje si to Francie, chtějí tak i Spojené státy, jejichž vojenský kontingent dosáhl v Čadu v těchto dnech už počtu pěti set mužů. Paříž, jako bývalý koloniální poručník, má v letitých rozbrojích — vleklé občanské válce — bohaté zkušenosti, a tak již poněkolikáté chladně a bez prqdlev přesunuje do Čadu osvědčené intervenční jed­notky. S patřičným zdůvodněním o »přátelské pomoci« prozápadnímu re­žimu Hissěna Habrého (má v rukou čadský jih) je v posledních dnech posílila až do sestavy tří tisíc ozbrojenců. Dodala vojenské letouny, střelivo, auta i vysílačky. USA nejdřív usilovaly o dojem, že víceqiéně jen »radí«, jak a kam udeřit protivníka GUNT (Prozatímní vláda ná­rodní jednoty ovládající severní část, přibližně od 1B. rovnoběžky). Záhy však připojily к radám ještě zbraně a dolary, které vzápětí vydláždily cestu expedičnímn sboru uniformovaných »poradců« nejen už do hlav­ního města Ndžameny, ale také na »červenou linii« znepřátelených stran. Kvapem postupující francouzsko-americká přítomnost si nyní vytkla za cíl zachvátit celý Čad. Ndžamena postupně nabývá vzhledu cizí vojenské základny, letecký most ze Západu zatěžují bedny s těžkou ocelí. Mluvčí francouzské vlády Alain Juppé ještě před nedávném netajil, že jeho země je na severu ochotna zasáhnout. Bez cizí pomoci by Habrého režim nemohl severní ofenzívu úspěšně dovést do konce. GUNT za této situace navrhuje jediné možné — politické — východis­ko národního usmíření a vyjadřuje podporu iniciativám Organizace afric­ké jednoty dohodnout se na odchodu všech cizích vojsk. Imperialistic­ké vměšování zatím vede jen ke zmezinárodnění konfliktu. DALIBOR MACHA Cesta к druhému telegramu Přesně před 413 dny obdriel děl­ník Alain Clavaud z továrny Dunlop ve francouzském Montlugonu telegram. Vedení společnosti mu oznamovalo, že /e okamíitě propuš­těn, protoie v rozhovoru s noviná­řem VHumanltě kritizoval pracovní podmínky v dílně. Clavaud nebyl Čle­nem íádně politické strany ani funk­cionářem odborů. Radovp dělník, který popsal svůj všední den ve fabrice, kde všechno jde den za dnem stejně. Od krátké přestávky na cigaretu al po bolení v zádech z tahání těžkých břemen. Popsal ti­­vot doma, kde se těší se svými dět-< mi, kde opravuje okapy na svém domku, kde se stará o zahrádku. Podle japonských majitelů továr­ny Dunlop nemá dělník na sebe­menší kritiku právo. Z Clavauda chtěli udělat exemplární přiklad, který by zastrašil ostatní. Clavaud se však nedal. Měl při- * ★ tom velkou výhodu. Kolegové z prá­ce ho nenechali padnout, případ rozvířila VHumanité, neúnavně za něj bojovala komunistická strana. Bez nich by asi nevydržel. Vedení továrny vědělo, že s právem jeho postup nemá nic společného, ale řeklo sí, že soudní tahanice urdtě přižije lépe než obyCejný dělník se skromnými finančními prostředky. Spletlo se. V průběhu roku a Čtvrt se sešlo několik porot různých stupňů, odvolávaly se obě strany. Ru­dé práuo o boji dělníka Clavauda při­neslo loni v Červnu reportáž. Od té doby uplynulo ještě mnoho dnů, net dostal Alain Clavaud po posledním soudním přelíčení toto úterý druhý telegram. Ve středu ve 13 hodin ma­tete opět nastoupit na své místo v zaměstnání, uvádí se v něm. Alain ví, že to není jen jeho vítězství. Paříž STANISLAV ŠTĚPÁNEK ★ MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ CSR Jaroslav Prokopec, který je na ofi­ciální návštěvě v Indonésii, zahájil ve středu v Jakartě rozhovory s in­­donéským ministrem zdravotnictví Suwardjonem Suryaningratem o mož­nostech spolupráce ve farmaceutic­kém průmyslu, kardiologii, neuro­­chirurgii, transplantacích a při léče­ní tropických chorob. ★ dny Československých jí­del byly zahájeny v předním hote­lu v centru Londýna (London Em­bassy). Návštěvníci této propagační akce si mohou prohlédnout i výstav­ku čs. spotřebního zboží a seznámit se s fakty o ČSSR. ★ JEŠTĚ LETOS odjede do ČSSR na šedesát mladých Kubánců, kteří se budou v Praze seznamovat s po­znatky čs. projektantů a stavbařů metra. Výstavba podzemní dráhy má v Havaně začít koncem desetiletí. ir VELKÉ PRAVIDELNÉ VOJEN­­SKOšTABNÍ CVIČENÍ NATO Win­­tex—Cimex, které potrvá čtrnáct dnů, začalo ve středu v NSR. Jeho cílem je prověřit součinnost 850 ve­litelských stanovišť bundeswehru, ci­vilních ministerstev a dalších instif tucí v »krizové situaci«. Manévrů se účastni také štáby vojsk USA, Bel­gie, Británie a Kanady dislokované v Porýní. ★ novým Ředitelem cia (Ústřední zpravodajské služby USA) jmenoval v úterý prezident Reagan Williama Webstera, který dosud ří­dil Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Původně nominoval Reagan dosavadního zastupujícího ředitele CIA Roberta Gatese, ten však byl senátory ostře kritizován za účast v aféře Irangate. Jmenování musí být ještě schváleno Senátem. ★ TISÍCE OBCHODŮ ZŮSTALY ZA­VŘENY v úterý v Madridu. Jejich majitelé pořádali v ulicích protest­ní pochod proti rostoucímu počtu loupežných přepadení ve Španělsku a proti neomezené pracovní době (přes poledne, pozdě večer a v ne­dělí), které znevýhodňuje majitele malých obchodů proti velkým pro­dejnám. -A- STAROSTOU AMERICKÉHO BURLINGTONU, města se 40 000 obyvateli ve státě Vermont, byl zno­vu zvolen již pro své čtvrté funkční období Bernard Sanders, který je pravděpodobně jediným starostou v USA — Členem socialistické la­­bourístické strany (sociálně demo­kratického typu, spíše levicového zaměření). ★ CHILSKÁ TAJNA POLICIE uvěz­nila muže, kterého obvinila z poku­su o atentát na diktátora Pinocheta loni v září. Uvězněný byl identifi­kován jako Mauricio Fabío a zadr­žen byl již 19. února. 24 HODIN V ZAHRANIČÍ ★ DELEGACE ČS. VÝBORU PRO EVROPSKOU BEZPEČNOST a spolu­práci, vedená jeho předsedou e místopředsedou Federálního shro­máždění Bohuslavem Kučerou, se ve středu setkala s ministrem zahranič­ních věcí odstupující italské vlády Giuliem Andreottim a s předsedkyní Poslanecké sněmovny Leonilde Iot­­tiovou. ★ SOVĚTSKO-AMERICKÝ SEMI­NAR o výrobě potravin a o země­dělství, kterého se účastní zástup­ci organizací a podniků obou ze­mí, se koná v Moskvě. V budouc­nosti by se měla podobná setkání zemědělských odborníků obou ze­mí uskutečňovat pravidelně. ★ JIŽ SEDMDESÁT lidí bylo po­praveno v USA od roku 1976, kdy Nejvyšší soud zrušil svůj dřívější zákaz provádění trestu smrti. Po­sledním z nich se stal 271etý Eliso Moreno, který byl v texaském Hunts­­vtllu popraven vstříknutfm smrtící látky do krve. ir INDICKÁ VLADA JE VAZNĚ ZNEPOKOJENA úmyslem Francie vy­tvořit na ostrově Kerguelen v jižní části Indického oceánu střelnici pro zkoušky jaderných zbraní, zdůraznil v úterý indický ministr zahraničí Nárájan Datt Tivárí. •к DOHODU O ZMĚNÁCH NAKUP­­NlCH CEN mléčných výrobků a o omezení produkce obilovin, hově­zího masa a vína přijali ve středu v Bruselu ministři zemědělství EHS. Dohoda umožňuje přijmout restrik­ce vůči dodavatelům másla a suše­ného mléka v případě nadměrných zásob ve skladech společenství. ★ 59LETÝ AMERICKÝ »TELEVIZ­NÍ« EVANGELICKÝ KAZATEL Oral Roberts jit řadu měsíců vyzývá své diváky, aby proje­vili svou víru poukázáním finan­ční Částky na jeho konto. Bůh mu prý totiž sdělil, že pbkud se mu do konce roku 19H6 nepodaří na­shromáždit touto formou osm milió­nů dolarů, které má věnovat na školení svých žáků, může se roz­loučit se životem. Příspěvků při­cházelo méně, než kazatel očeká­val, ale protoie Bůh je milosrdný, zjevil se Robertsonovi znovu a ozná­mil mu, že termín posouvá do kon­ce března... (ČTK a zahraniční tiskové agentury! RUDÉ PRÁVO • 7 Ve čtvrtek 5. března 1987 § )

Next